V naší Školce Bílé Karpaty najdete širokou nabídku kvalitních ovocných keřů vhodných pro každou zahradu, i tu nejmenší. Nabízíme různé druhy a odrůdy, které pěstujeme s důrazem na zdraví a vitalitu rostlin, což zajišťuje jejich výborný růst a vaši bohatou úrodu. Ať už hledáte klasické nebo méně známé ovocné druhy, hodnotné staré odrůdy nebo moderní rezistenty, naše sazenice ovocných keřů vám pomohou vytvořit úrodný a krásný koutek ve vaší zahradě, jedlý živý plot či jedlou lesní zahradu.
Řadit podle:
230 produktů
230 produktů
PŮVOD: původní odrůda Hayward pochází z Nového Zélandu, Avondale, Auckland, kde ji ve 20. letech 20. století vyselektoval Hayward Wright, registrovaná byla v r. 1924, ale jeho jméno získala až o více než 30 let později a stala se z ní nejpěstovanější odrůda na světě. Klon 8 odvozený z této odrůdy byl vybrán v Itálii na Univerzitě v Udine v roce 1993 jako kultivar bez některých nedostatků původní odrůdy (spojené či deformované plody).
RŮST: středně bujný. Vytváří plstnaté liánovité ovíjivé výhony, velké srdcovité listy, dorůstá do výšky asi 4-7 m. Potřebuje silnou oporu pro růst.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, kvetoucí později než většina samičích odrůd, během června. Pro tvorbu druhů vyžaduje opylení samčí odrůdou, např. Tomuri, jeden samec stačí na 4-5 samic.
PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná (přibližně kolem 30 kg/rostlinu).
PLODY: velké (průměrně 100 g), podlouhlé, v průřezu oválné, tvarově vyrovnané. Slupka je zelenohnědá, hustě plstnatá. Dužina je světle zelená, šťavnatá příjemně sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň ve druhé polovině října až v listopadu. Při skladování v chladu má velmi dlouhou trvanlivost, v ochranné atmosféře až půl roku.
VYUŽITÍ: zejména pro přímou konzumaci, ale i na zpracování na džemy či džusy apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Vhodná jen do teplých oblastí Česka.
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do asi -12 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Lépe odolná vůči houbovým chorobám a plísním, např. fytoftóře (Phytophthora spp.).
PŮVOD: Nizozemsko, Fresh Forward.
RŮST: zdravý, silný, se středně vysokým, kulovitým, vzdušným trsem.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květy jsou v úrovni listů nebo nad nimi, citlivější na jarní mrazy.
PLODNOST: vysoká, 1–1,1 kg na rostlinu.
PLODY: velmi velké (průměrně 20 g), velikostně vyrovnané, kuželovité, intenzivně lesklé, sytě červené až tmavě červené. Dužnina je celá červená, pevná, šťavnatá s dutinou. Chuť je výborná, sladká, harmonická.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce května do poloviny června, 2–3 dny po Honeoye, 5–6 dní před Sonatou.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, mražení, zpracování na džemy a sirupy. Je dobře skladovatelná v chladu, neztrácí lesk.
STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, méně v květu, silně odolná proti krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum) a verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), silněji odolná proti padlí (Podosphaera aphanis), méně odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea) (ale mnohem více než odrůda Clery) a proti kořenové hnilobě (Rhizoctonia spp.). Dobře odolává dešťům. Při příliš vysokých teplotách mohou plody měknout.
PŮVOD: Švýcarsko, Ženeva, školka Garnier, vyšlechtil ji v roce 1930 Charles Garnier jako komplexního mezidruhového křížence několika druhů rodu Vitis - V. vinifera, V. labrusca, V. rupestris a V. riparia, konkrétně odrůd Garnier 15-6 x Perle Noire (= Seyve Villard 20-347).
RŮST: je bujný až velmi bujný, rozkladitý, olistění je středně husté až řidší. Raší středně brzy. Intenzita růstu zálistků je střední. Listy jsou velké až velmi velké, tmavě zelené, výrazněji trojlaločné a na okraji pilovité.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, s oboupohlavnými květy.
PLODNOST: je velmi raná (už 1–2 roky po výsadbě) a vysoká při zachování vysoké kvality. Vhodné je zatížení 6–8 oček na m2. V průběhu vegetace není nutná probírka hroznů.
PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 181 g), dlouhé, kuželovité, středně husté až řidší. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 3,4 g), mírně elipsovité. Slupka je pevná, tmavomodrá až modročerná, voskově ojíněná. Dužnina je šťavnatá a má jen málo semen (1–2). Chuť je vynikající, sladká, muškátová, zejména po dosažení plné zralosti, při delším ponechání na keři se ztrácí.
DOZRÁVÁNÍ: rané, od začátku září. Hrozny dlouho vydrží na keřích, takže sklizeň lze prodloužit až do konce září či začátku října.
VYUŽITÍ: univerzální – na čerstvý konzum jako stolní hrozny, ale i na zpracování na džemy, mošty, sirupy či kompoty, ale také na výrobu růžových a červených vín. Hrozny je vhodné před lisováním odzrnit, aby nedocházelo k extrakci nezralých tříslovin.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s písčitými a písčitohlinitými půdami. Nemá rád příliš vlhké a výživné půdy, ale ani příliš suché, které negativně ovlivňují aroma. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh pro pěstování révy vinné.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v pupenech během zimy (2,4 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší), silně odolný proti peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (1 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší) a proti padlí (Erysiphe necator) (1,2 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší), stejně tak proti botrytidě (Botrytis cinerea) (1,5 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola) (1,8 na škále 1–5, kde 1 je nejlepší). Při vyšší cukernatosti a výrazném muškátovém aroma bývají bobule napadány vosami. Je středně odolný vůči sprchávání květů při nedokonalém opylení za chladného, deštivého počasí nebo naopak při nezvykle velmi vysokých teplotách během kvetení, proto je vhodné místo chráněné před větrem a přiměřeně vlhká, ne příliš výživná půda.
PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science, New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil George W. Remaily v roce 1963 jako křížence odrůd Fredonia x Canner Seedless. Je to meziodrůdový kříženec mezi Vitis vinifera a Vitis labrusca. Poprvé plodil v r. 1967 a pojmenován byl podle Johna Einseta, cytogenetika a šlechtitele.
RŮST: středně bujný až bujný, výhony velmi dobře vyzrávají. Listy má velké, málo dělené, světle zelené. Pěstujeme se zatížením 35–45 oček na keř. Možný je i kratší řez na 3–4 očka na výhon. Řízky se velmi dobře zakořeňují.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: průměrně 6,2–14,1 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké (250–400 g). Bobule jsou středně velké až menší (průměrně 2,3–2,5 g), kulaté až oválné. Slupka je tmavočervená až fialová, mírně ojíněná, tužší, odolná proti praskání a nedá se sloupnout. Bobule mají II. stupeň bezsemennosti, tedy pozůstatek semen je téměř nepostřehnutelný. Dužnina je jemná až pevná. Chuť je specifická, připomíná jahody, je sladká s vysokým poměrem cukrů vůči kyselinám (průměrně 19,9 °Brix, poměr cukrů ke kyselinám je průměrně 27,9:1).
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává koncem srpna či začátkem září.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu jako stolní odrůda, ale i k sušení na rozinky, výrobě moštů, džemů či kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Potřebuje dobrou, hlubokou, výživnou půdu. Nutná je pevná opora a vyvázaný kmínek. Je vhodný do teplých, středně teplých až chráněných chladnějších oblastí.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy na poměry bezsemenných stolních rév. Silně odolný vůči botrytídě (Botrytis cinerea), středně vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola), středně až méně vůči padlí révy (Plasmopara viticola).
PŮVOD: Skotsko, Dundee, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěná v r. 1978 jako kříženec odrůd Glen Prosen × Meeker.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, výhony jsou bez trnů, dorůstají do 1,2–1,5 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: raná, vysoká, už v 1. roce plodnosti 1,6 kg/keř, další roky 3,8 kg/keř. Je to jednou plodící odrůda, plodí na postranních větvičkách vyrůstajících z loňských výhonů.
PLODY: jsou velké (průměrně 4–6 g), pevné, lesklé, červené s jemným voskovým nádechem, srdčitého tvaru. Chuť je sladká, aromatická, příjemně harmonická.
DOZRÁVÁNÍ: jednou plodící, ale během relativně dlouhého období v závislosti na poloze od začátku června do července či až od poloviny července do poloviny srpna.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení. Velmi dobře a dlouho drží na keřích a po sklizni mají dlouhou trvanlivost a dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až více mrazuvzdorná, odolná vůči mšici malinové (Amphorophora idaei), středně až více odolná vůči fytoftóře (Phytophthora sp.), středně náchylná k antraknóze (Colletotrichum acutatum) a náchylnější k poškození roztoči.
PŮVOD: USA, San Diego, University of California, kříženec genotypů Cal 87.112-6 × Cal 88.270-1 vyšlechtěný v r. 1991 a uvedený na trh v roce 1994.
RŮST: bujný, vzpřímený.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete bez ohledu na délku dne nejdříve během května a poté v průběhu léta.
PLODNOST: vysoká, zejména v druhé části sezóny.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 15 g), krátce kuželovité, někdy srdčité nebo mírně zploštělé, tmavě červené a výrazně lesklé, středně pevné. Dužnina je tmavěji červená než u většiny opakovaně plodících odrůd. Chuť je silně aromatická, sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: opakovaně plodící odrůda, od června až do září.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení, výrobě džemů a jinému zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, velmi přizpůsobivá různým podmínkám, zejména do teplých i středně teplých oblastí.
ODOLNOST: silně odolná vůči vysokým teplotám v létě, středně mrazuvzdorná. Relativně odolná vůči padlí (Podosphaera macularis), antraknóze (Colletotrichum acutatum) a vůči svilušce chmelové (Tetranychus urticae), středně náchylná na skvrnitost listů (Ramularia tulasnei) a verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae).
PŮVOD: Švýcarsko.
RŮST: kompaktní a nízký, rostlina dosahuje jen 80–100 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvetoucí v dubnu.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: velké, černé, sladké, jemné bobule s příjemnou rybízovou vůní, rostou v hroznech.
DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině června.
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování na džemy, sirupy, vína, créme de cassis apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, díky malému vzrůstu vhodné i do velkých nádob na terasy a balkóny. Půda vzdušná, propustná, výživná, ocení mulčování organickým materiálem. Pro dobrou plodnost je třeba keře vysadit hlouběji a každoročně odřezávat 4leté výhony.
ODOLNOST: odrůda je odolná vůči houbovým chorobám a mrazuvzdorná.
Samosprašná. Oblibuje sluneční stanoviště nebo polostín, humózní a propustnou zahradní půdu, bohatou na živiny. Vhodná do teplejších poloh. V zatravnění rostlina strádá. Mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám a škůdcům. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování, zálivku během suchého letního období. Během vegetace přihnojování. Vhodná pro ekologické pěstování.
Kulaté plody, velké asi 1 cm, výrazně modrofialové až modročerné, seskupené v trsech. Chuťově výborné, sladké. Přímá konzumace, zpracování (džemy, kompoty, marmelády), mražení, sušení. Plody jsou bohaté na vitamíny, antioxidanty, flavonoidy a podporují imunitu. Odrůda menšího vzrůstu, vytváří vzdušný keř / polo strom dorůstající do výšky 2 - 3 m. Kvete bílými květy na přelomu dubna / května. Do plodnosti vstupuje ve 2. -3. roce, plodnost je vysoká. Samosprašná odrůda. Mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči chorobám, vhodná k ekologickému pěstování. Vysoká přizpůsobivost a nízké nároky na prostředí a pěstování. Odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce /polostín). Vyžaduje okopávku, zamulčování, během suchého léta zálivku. Řez - k usměrnění růstu nebo sanitární (odstraníme poškozené nebo vylomené výhony). Vhodný do živých plotů.
Středně pozdní, rezistentní stolní odrůda se žlutozelenými bobulemi jemné, muškátové chuti.
Růst středně bujný až bujný, úrodnost střední až vysoká. Hrozen je velký (cca 400 g), bobule středně velké, elipsovitě oválné, žlutozelené, dužina je měkká, jemná, chuť příjemně muškátová. Stolní odrůda vhodná k přímé konzumaci, využívá se také jako moštová odrůda k výrobě lehkých bílých vín. Slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy. Optimální místa pro pěstování kvalitního vína jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy – lehké až středně těžké. Zimním řezem odstraňujeme vyzrálé výhony z minulého roku. Samoopelivý. Dobrá odolnost vůči houbovým chorobám a dobrá odolnost vůči mrazu. Původem z Maďarska.
PŮVOD: Rusko, vyšlechtil amatérský šlechtitel Viktor Nikolajevič Krajnov jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Talisman a Rizamat (někde uváděný Kišmiš lučistyj).
RŮST: bujný, vytváří množství silně rostoucích zálistků.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samoprašný.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, není každý rok stejná. Závisí na míře vysílení kořene velkým počtem hroznů. Koncem září plodí i na zálistcích.
PLODY: Hrozny jsou velké (700-900 g) cylindricko kónické, středně husté, rozvětvené, středně husté až volnější. Bobule jsou velké až velmi velké (12-18 g, 36x24 mm), rovnoměrně podlouhlé. Barva bobulí je růžovo-žlutá, hezky proměnlivá. Vzácná odrůda - velikostí, barvou i příjemnou, originální chutí. Cukernatost je středně vysoká, 17-19 °NM. Masité bobule jsou tvrdší, křupavé a nepraskají. Hmotnost hroznů i 1,5-2 kg. Bobule jsou velké i 40 mm. Má semena.
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, v první až druhé polovině srpna. Potřebuje 100-110 dní při sumě aktivních teplot: 2200-2300 °C. Hrozny dlouho vydrží na keřích, čímž získají intenzivnější zabarvení.
VYUŽITÍ: pro přímou konzumaci i další zpracování, na víno, džemy, kompoty apod. Hrozny dobře zvládají přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, upřednostňuje úrodnou a dostatečně vlhkou půdu. Sázíme na vzdálenost 1,5-2 m.
ODOLNOST: Vysoce odolný vůči peronospoře - plísni révy (Plasmopara viticola), středně odolný vůči padlí révy (Uncinula necator). Mrazuvzdorný až do -23 °C.
PŮVOD: Moldavsko, Moldavský výzkumný vinařský institut Vierul, vyšlechtili v r. 1985 M. S. Žuravel, G. M. Borzikova a I. P. Gavrilov jako křížence odrůd Moldova x Maršalskij. Je to meziodrůdový kříženec Vitis vinifera x Vitis labrusca, původně pojmenovaný jako Kodrianka. Synonyma a cizí názvy: Кодрянка, Kodrjanka, Kodryanka, VII 24-15.
RŮST: bujný. Listy jsou středně velké až velké, pětilaločné, středně hluboce vykrojené. Řapík listu je dlouhý, načervenalý. Pěstujeme se zatížením 40–50 oček na keř, řežeme na 6–8 oček na výhon, ponecháváme průměrně 1,1–1,7 hroznu na výhon. Výhony dobře vyzrávají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.
PLODNOST: průměrně 15–22 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (300–600 g), kuželovité, rovnoměrně husté. Bobule jsou velké (průměrně 31×21 mm, 6–8 g), obráceně vejčité, elipsovitě protáhlé. Slupka je tmavě fialovomodrá s jemným ojíněním, silná, pevná, nedá se sloupnout. Dužnina obsahuje semena. Chuť je harmonická, příjemná. V Rusku při degustacích dosáhla v průměru za roky 2005–2007 vysoké hodnocení 8,3 bodu (z 10 bodů). Cukernatost je v průměru 18–19 %, kyselost 6–7 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině srpna (po 110–120 dnech). Konzumně dozrává velmi brzy, už při cukernatosti 12–14 % jsou bobule zcela sladké díky rychlému snížení kyselosti u této odrůdy. Hrozny mohou po dozrání dlouho viset na keřích bez ztráty chuťových kvalit.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě moštů, kompotů či džemů.
STANOVIŠTĚ: Slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech během zimy (do -22 °C), raší pozdě, takže dobře odolává pozdním jarním mrazíkům. Je výše odolná vůči botrytídě (Botrytis cinerea) (2 ze škály 1–5, kde nižší je lepší), středně až výše odolná vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola) (2–3 ze škály 1–5) a středně odolná vůči padlí (Uncinula necator) (2,5–3,5 na škále 1–5).
PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M.M. Gryška, vyšlechtila ho Světlana Valentinovna Klimenko, na trh byl uveden v roce 1982.
RŮST: vzpřímený, středně silný růst do výšky asi 3 m, kuželovitý habitus.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: vysoce úrodný, úroda z dospělého keře okolo 40 kg/rok.
PLODY: středně velké plody (2,5 - 2,8 cm, 4-6 g) žluté barvy. Dužnina je hustá, po dozrání sladká, aromatická.
DOZRVÁNÍ: rané, ve 2. polovině července až v srpnu.
VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.
PŮVOD: Švédsko, r. 1984.
RŮST: středně silný růst, v mládí více do výšky, později do šířky.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.
PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.
PLODY: krátké až středně dlouhé a husté hrozny s velkými bobulemi černé barvy. Slupka je silná, pevná, dužnina nazelenalá, šťavnatá, chuť je výrazně aromatická, sladce kyselkavá.
DOZRÁVÁNÍ: rovnoměrné, od června do července.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, šťáv, vína, mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Propustná půda s dostatkem humusu a živin. Odrůda vhodná do všech, i chladnějších pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, dobře odolná vůči americkému padlí a rzi.
PŮVOD: Maďarsko, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, University of Horticulture and Food Industry Kölyuktetö, v r. 1975 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Muškát Ottonel x Eger 2 (Villard Blanc), v Maďarsku byl registrován v r. 2009. Pojmenován je po Alette van der Maet, manželce známého maďarského spisovatele Jánose Apáczai Csere. Obsahuje geny z druhů Vitis berlandieri, Vitis rupestris a Vitis vinifera.
RŮST: je silný, tvoří málo zálistků. Vzdálenosti mezi internodii jsou velké a koruna je volná a snadno upravitelná. Pěstuje se na jednom tažni. Optimální počet pupenů na 1 m² je 6–8. Raší pozdě.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavními květy.
PLODNOST: ideálně 10–12 t/ha při zatížení 6–8 pupenů na m², ale může dosáhnout i 15–20 t/ha při nižší kvalitě.
PLODY: hrozen je středně velký až velký, řidší až hustší (průměrně 203 g s 88 bobulemi). Bobule jsou středně velké (průměrně 2,5 g, 15,8 mm), kulaté až oválné, zelenožluté, na slunné straně žluto-hnědé s voskovitým ojíněním a drobnými tečkami. Chuť je muškátová, příjemně sladkokyselá (průměrně 19 °NM), příjemně voní, obsahuje semena. Přezráním se ztrácí příjemná osvěžující chuť hroznů.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdnější, v polovině září.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci a k výrobě stolního vína muškátové chuti s náznakem vůně bezu.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy s lehčí písčitou, ale dostatečně vlhkou půdou. Méně náročný na stanoviště.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v zimě (9 bodů z 9bodové škály) a raší pozdě, takže většinou uniká i pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea) (obojí 7 bodů z 9) a výše odolný vůči padlí (Uncinula necator) (6 bodů z 9).
PÔVOD: Poľsko, Niwa Hodowla Plant Berry, vyšľachtila ju Agnieszka Orzeł, je to odroda ostružiny západnej (Rubus occidentalis).
RAST: bujný, so vzpriamenými a pevnými, menej otŕnenými výhonmi a menšími listami.
OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá.
PLODNOSŤ: skorá, vysoká (priemerne 2,3 kg na ker), pravidelná.
PLODY: na ostružinu západnú veľké (priemerne 2,5 g), pravidelne kužeľovité, pevné, lesklé, čierne s bielym osrienením medzi malými kôstkovičkami. Dužina je stredne až menej šťavnatá. Chuť je veľmi sladká, aromatická a korenistá, niekomu pripomína chuť perníka. Cukornatosť je vysoká (priemerne 13,7 °Brix)
DOZRIEVANIE: je to dvakrát rodiaca odroda, na minuloročných výhonoch dozrieva začiatkom júla, na letorastoch začiatkom septembra. Plody sa ľahko zbierajú a majú veľmi dobrú pozberovú trvanlivosť pri uskladnení v chlade.
VYUŽITIE: kry sa s oporou dajú použiť ako nepriestupný živý plot do menších aj väčších záhrad. Plody sú vhodné na priamy konzum aj všestranné spracovanie na mimoriadne chutné džemy, likéry, na pečenie. Veľmi dobre znášajú mrazenie, po rozmrazení netečú. Je vhodná na domáce aj profesionálne pestovanie.
STANOVIŠTE: slnečné, s humusovitou, úrodnou, vlhkou, ale dostatočne odvodnenou pôdou. Vhodná do teplých, stredne teplých aj vyšších a chladnejších polôh.
ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolná v dreve a kvete. Je dobre odolná voči voškám, vírusu RBDV (raspberry dwarf virus), hubovým chorobám koreňa a výhonov a vďaka mohutnej koreňovej sústave vysoko odolná voči suchu.
PŮVOD: USA, University of Arkansas, kříženec Ark. 631 × Ark. 883 z roku 1982, registrovaná v roce 1993
RŮST: středně bujný, vytváří beztrnné, vzpřímené výhony. Velmi dobře odnožuje, takže rychle vytvoří záhon ostružin. Vyžaduje zimní řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až červnu.
PLODNOST: plodí na dvouletých výhonech, úrodnost je střední.
PLODY: středně velké (4-7 g), lesklé plody kuželovitého tvaru s pevnou dužninou. Chuťově velmi sladké (4,8-9,6 %), aromatické, jen s malými semínky, s vysokým obsahem vitamínu C v rámci ostružin (48 mg/100 g).
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od konce července do konce srpna (začíná 11 dní před Navaho), dozrává během necelých 4 týdnů.
VYUŽITÍ: na přímý konzum i mražení či další zpracování (džemy, zavařeniny). Dobře snášejí přepravu a jsou dobře skladovatelné.
STANOVIŠTĚ: slunné, s jižní nebo jihovýchodní expozicí, půda dobře odvodněná, hlinitá, organická, bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého chlévského hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná (minimálně do -24 °C), středně odolná vůči šedé hnilobě (Botrytis cinerea), dobře odolná vůči suchu.
PŮVOD: Německo, Bavorsko, Freising, Wissenschaftszentrum Weihenstephan für Ernährung, Landnutzung und Umwelt, vyšlechtil ji Herrmann Schimmelpfeng, je to odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), známá také pod jménem "Bayern Kiwi".
RŮST: bujný, ovíjivá liana dorůstá 4–5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavná, částečně samosprašná odrůda, její úrodnost se zvýší v přítomnosti samčího opylovače, např. odrůdy Prince Jumbo.
PLODNOST: raná, vysoká, až 30 kg z jedné rostliny v plné plodnosti.
PLODY: středně velké (průměrně 7,6 g, délka 2,6 cm, šířka 2 cm), válcovité, podlouhlé, mírně zploštělé. Slupka je sytě zelená s červeným líčkem, hladká, tenká. Dužnina je zelená, šťavnatá, velmi aromatická a sladká s mírnou kyselinkou. Obsahuje středně až velmi mnoho vitamínu C (81–182 mg/100 g) a aktinidin s antimikrobiálními účinky.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině září. Sklízí se plně vyzrálé, tedy měkké přímo z rostliny.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování (džemy, marmelády atd.).
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně jihozápadní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.
ODOLNOST: odrůda je ve dřevě silně mrazuvzdorná (do -30 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.
PŮVOD: Rusko, AZOS, Anapa, registrováno v r. 1998, mezinárodní kříženec moldavské odrůdy Moldova x americká Cardinal.
RŮST: bujný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: bohatá, úrodu je třeba redukovat. Průměrně 16 t/ha.
PLODY: Hrozny odrůdy jsou velké (600-800 g), rozvětvené i prodloužené. Tmavě modré bobule jsou středně hustě až řídčeji rozloženy na hroznu, jsou velké (průměrně 27x23 mm, 6-8 g), podlouhlé a mírně zašpičatělé. Špatně odkvetlé bobule mohou být menší a jsou bezsemené. Chuť jednoduchá, harmonická, sladká, konzistence křupavá. Cukernatost je středně vysoká, 17-19 °NM. Plody nepraskají.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 15. září. Potřebuje 125 – 135 dní při součtu aktivních teplot 2550 - 2700 °C. Během dozrávání je nutné odlistit zónu hroznů o 50 %.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro zpracování na víno, džemy, kompoty apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, úrodná, dostatečně vlhká půda. Doporučená vzdálenost keřů v řadě je 1,5 m.
ODOLNOST: odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) i botrytidě (Botrytis cinerea), má zvýšenou odolnost vůči padlí (Uncinula necator). Mrazuvzdorný do -22 °C až -24 °C.
PŮVOD: Polsko, Arboretum Bolestraszyce.
RŮST: má rozložitý habitus.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 4–5,5 g, maximálně 7 g), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy. Chuť je výborně sladkokyselá, s průměrnou cukernatostí 14 % patří k jedněm z nejsladších odrůd. Pecka je v poměru k plodu spíše větší (14 % z hmotnosti plodu), špatně se odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává v září krátce, takže je vhodný pro jednorázovou sklizeň.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.
PŮVOD: Ukrajina, mezinárodní odrůda vyšlechtěná v IViV V.E. Tairov jako komplexní kříženec (Muscat de St. Vallier Blanc x směs pylů Muškát Hamburg, Chusajne) x Královna tairovská/Odesskij medovyj x směs pylů středoasijských odrůd. Registrovaná na Ukrajině jako Flora.
RŮST: do 2.-3. roku má slabší růst, později středně silný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, má gynoidní typ květu, vyžaduje přítomnost současně kvetoucího opylovače.
PLODNOST: vysoká, pravidelná, je třeba provést prořezávku hroznů – tím se dosáhne vyšší cukernatosti, vybarvení, zlepšení aromatického profilu hrozna.
PLODY: Hrozny jsou velké až velmi velké (600-800g, při dobré výživě 1,2-1,3 kg). Mají různé tvary (rozvětvený dlouhý, oválný), jsou hustší s pěknými žlutými bobulemi, často i s rezavým líčkem. Bobule jsou velké až velmi velké (30х22 mm, 6-9 g), oválné i kulaté. Jsou tvrdé, masité, křupavé, jemně muškátové chuti. Cukernatost bývá nad 20 %, kyselost 5-8 g/l. Degustativní hodnocení hrozna 8,6 bodů (na škále 1 – 9). Jen málokdy praskají. Má semena.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, kolem 5-10. srpna.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, moštování i zavařování. Velmi dobře se přepravuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Vhodný i do skleníků a fóliovníků.
ODOLNOST: je poměrně odolný proti houbovým chorobám, má zvýšenou odolnost vůči peronospoře, botrytída ho nenapadá. Středně odolný vůči zimním mrazům - do -21 až -23°C, výhony dobře vyzrávají.
PŮVOD: Německo, Julius Kühn-Institut, Institut für Rebenzüchtung Geilweilerhof, vyšlechtil v r. 1964 Gerhard Alleweldt jako mezidruhového křížence Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně odrůd Bacchus Weiss x Villard Blanc. Zaregistrovaná a právně chráněná je od roku 1992.
RŮST: středně bujný, vzpřímený. Raší středně brzy. Výhony dobře vyzrávají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný. Kvete těsně před odrůdou Müller-Thurgau, květy jsou dobře odolné vůči sprchávání.
PLODNOST: raná (do 2–3 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká (průměrně 6,2 kg na výhon, tedy kolem 12 t/ha), velmi podobná odrůdě Müller-Thurgau, přibližně o 19 % vyšší oproti Ryzlinku rýnskému.
PLODY: hrozny středně velké (průměrně 104 g), válcovitě kuželovité, kompaktní. Bobule středně velké až velké (3 g), kulovité až mírně válcovité. Slupka je velmi tenká, zelenožlutá, ze slunečné strany jantárově hnědá. Dužnina je středně šťavnatá a obsahuje semena. Chuť je sladká, muškátová, velmi příjemná. Cukernatost je průměrně 70 °Oechsle.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku či poloviny září. Plody mohou při nadměrných srážkách během dozrávání praskat.
VYUŽITÍ: univerzální odrůda vhodná na přímý konzum jako stolní odrůda, ale i na výrobu silného, muškátového vína plné chuti s osvěžující kyselinkou.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, upřednostňuje sušší lokality s dobře propustnou půdou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (7–8 bodů na 9bodové škále), má alelu rezistence Rpv3.1. Je středně odolný vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea). Rozporné jsou informace o odolnosti vůči padlí révy (Erysiphe necator) (od 2–3 až po 8–9 bodů na 9bodové škále), ale byly v něm nalezeny alely rezistence Ren3 a Ren9 proti této chorobě.
PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Skotsko, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěna v roce 1975 jako kříženec odrůd (Brödtorp × Janslunda) × (Consort × Magnus) jako první ze série „Ben“ a byla pojmenována po skotském vrchu Ben Lomond.
RŮST: bujný, ale kompaktní, jen mírně rozkladitý.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a dlouho. Míra samosprašnosti je u černého rybízu vysoká (45 % při úplné izolaci, i od hmyzu, a kolem 60 % při opylování čmeláky bez přítomnosti jiné odrůdy), ale úroda se zvýší v přítomnosti jiné odrůdy.
PLODNOST: raná, středně vysoká (průměrně 1,02–1,3 kg/keř), pravidelná.
PLODY: hrozny jsou kratší (průměrně 4,5–5,2 cm). Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 1,2 g s rozmezím 0,8–1,3 g), kulaté a černé. Jsou středně pevné až pevné. Barva šťávy je výrazná a stabilní. Chuť je výrazně aromatická, vyváženě sladkokyselá (průměrně 15,4–17,9 °Brix), velmi dobrá. Plody mají vysoký obsah antioxidantů a antokyanů, vykazují vysokou antimikrobiální aktivitu a mají vysoký obsah vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní (průměrně 8 dní po odrůdě Triton).
VYUŽITÍ: jedlý keř do malých i velkých zahrad, sadů, do živých plotů i samostatných bobulovinových záhonů. Kulinární využití: plody na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí. Listy a listové pupeny se používají k ochucení mléka do dezertů, polévek či do čajů. Léčivé využití: plody mají močopudné a potopudné účinky, zvyšují odolnost vůči infekcím a pomáhají při nachlazení a chřipce. Šťáva z plodů působí proti průjmu a zlepšuje trávení. Listy a pupeny mají čistící, močopudné a potopudné účinky, snižují krevní tlak. Zevně se používají na pomalu se hojící rány a jako kloktadlo na bolavé hrdlo a afty. Semena jsou zdrojem kyseliny gama-linolenové (GLA) a olej z nich se používá také v kosmetice.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou, bez zatravnění. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, i chladných.
ODOLNOST: Je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a často uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější k napadení klíněnkou rybízovou (Dasineura tetensi) a americkým padlím angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae) či reverzí rybízu (Blackcurrant Reversion Virus, BRV).
PŮVOD: velmi dlouho byla považována za jednu z nejstarších odrůd s původem z Egypta či Jordánska, ale ampelografická studie z roku 2009 vyloučila severoafrický a blízkovýchodní původ a jako místo původu označila oblast mezi Švýcarskem, Itálií a Francií, pravděpodobně okolí Ženevského jezera, možná kanton Waadt (Vaud), kde se v 19. století na vinicích našlo velké množství klonů této odrůdy. Synonyma a cizí názvy: Ušlechtilé bílé, Šasla belaja, Gutedel weisser, Chasselas doré, Chasselas blanc, Fendant blanc.
RŮST: středně bujný. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.
PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 142 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,2 g), kulaté. Slupka je zelenožlutá, na slunné straně s hnědým líčkem, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 1. dekádě září. Při přezrávání bobule neztrácejí chuť. Dobře se přepravují.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě moštů, případně k výrobě lehkých vín vhodných ke scelování.
STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě do -17 °C, citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).

