V naší Školce Bílé Karpaty najdete širokou nabídku kvalitních ovocných keřů vhodných pro každou zahradu, i tu nejmenší. Nabízíme různé druhy a odrůdy, které pěstujeme s důrazem na zdraví a vitalitu rostlin, což zajišťuje jejich výborný růst a vaši bohatou úrodu. Ať už hledáte klasické nebo méně známé ovocné druhy, hodnotné staré odrůdy nebo moderní rezistenty, naše sazenice ovocných keřů vám pomohou vytvořit úrodný a krásný koutek ve vaší zahradě, jedlý živý plot či jedlou lesní zahradu.
Vyberte si druh ovocného stromu
Vyberte konkrétní druh nebo pokračujte níže a použijte podrobné filtry.
PŮVOD: Nizozemsko, 1969, kříženec odrůd Red Gauntlet × Macherauchs Dauerernte.
RŮST: bujný, středně hustý, polokompaktní, středně vysoký. Tvoří střední počet odnoží.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: v 1. a 2. roce vysoká, později se snižuje.
PLODY: středně velké (8 g), pravidelně tupě kuželovité, středně pevné, sytě červené, lesklé s polozapuštěnými nažkami. Dužnina je světle červená, s úzkým bílým proužkem, s malou dutinou. Chuť je sladkokyselá, aromatická, svěží.
DOZRÁVÁNÍ: první ve 2.–3. týdnu června a druhé od poloviny srpna do prvních mrazů.
VYUŽITÍ: přímý konzum, mražení, výroba džemů a jiné zpracování. V chladu vydrží 3 dny.
STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě i vůči jarním mrazům, odolná proti padlí (Podosphaera aphanis) a krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum), středně proti plísni šedé (Botrytis cinerea), méně proti červené hnilobě kořene (Phytophthora fragariae) a verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.).
PŮVOD: Rusko, stará odrůda aktinidie význačné (Actinidia arguta), která získala své jméno v Itálii a odtud se rozšířila do celé Evropy. Její alternativní pojmenování je Jumbo Verde nebo Ambrosia.
RŮST: je velmi bujný, dorůstá do délky přibližně 8–10 m. Lianovité výhony jsou hladké a bez chloupků. Listy jsou středně velké, světle zelené s charakteristickými zelenými řapíky.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná. Je to samičí odrůda, která k tvorbě plodů potřebuje opylení samčí odrůdou aktinidie význačné (Actinidia arguta), např. Prince Jumbo.
PLODNOST: středně raná (ve 4. roce po výsadbě), mírně střídavá, středně vysoká.
PLODY: jsou velké (průměrně 15–19 g, 22,5 x 37 mm), podlouhlé, ze strany zploštělé. Slupka je hladká, zelená, bez líčka. Dužnina je zelená až žlutozelená, šťavnatá. Chuť je vyváženě sladkokyselá, bez výrazné vůně. Většinu cukrů tvoří sacharóza. Má nižší obsah vitamínu C v rámci kiwi, ale stále vysoký (průměrně 63,5–89,6 mg/100 g).
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve druhé polovině až koncem září.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na džemy, marmelády, smoothie apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná, spíše neutrální až mírně kyselá. Doporučujeme mulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě do -26 °C až -28 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).
PŮVOD: Ukrajina, mezinárodní odrůda vyšlechtěná v IViV V.E. Tairov jako komplexní kříženec (Muscat de St. Vallier Blanc x směs pylů Muškát Hamburg, Chusajne) x Královna tairovská/Odesskij medovyj x směs pylů středoasijských odrůd. Registrovaná na Ukrajině jako Flora.
RŮST: do 2.-3. roku má slabší růst, později středně silný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, má gynoidní typ květu, vyžaduje přítomnost současně kvetoucího opylovače.
PLODNOST: vysoká, pravidelná, je třeba provést prořezávku hroznů – tím se dosáhne vyšší cukernatosti, vybarvení, zlepšení aromatického profilu hrozna.
PLODY: Hrozny jsou velké až velmi velké (600-800g, při dobré výživě 1,2-1,3 kg). Mají různé tvary (rozvětvený dlouhý, oválný), jsou hustší s pěknými žlutými bobulemi, často i s rezavým líčkem. Bobule jsou velké až velmi velké (30х22 mm, 6-9 g), oválné i kulaté. Jsou tvrdé, masité, křupavé, jemně muškátové chuti. Cukernatost bývá nad 20 %, kyselost 5-8 g/l. Degustativní hodnocení hrozna 8,6 bodů (na škále 1 – 9). Jen málokdy praskají. Má semena.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, kolem 5-10. srpna.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, moštování i zavařování. Velmi dobře se přepravuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Vhodný i do skleníků a fóliovníků.
ODOLNOST: je poměrně odolný proti houbovým chorobám, má zvýšenou odolnost vůči peronospoře, botrytída ho nenapadá. Středně odolný vůči zimním mrazům - do -21 až -23°C, výhony dobře vyzrávají.
PŮVOD: Maďarsko, Kölyuktetö, KRF Research Station for Viticulture and Enology
University of Horticulture and Food Industry, v r. 1966 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis, konkrétně odrůd Seyve Villard 12375 x Pannonia Kincse. Synonyma: Suzy, Bornemissza Gergely 14, Jakobsberger.
RŮST: velmi bujný, hustý, vyžaduje více zelených prací, tedy vylamování zálistků a prosvětlování listů. Středně velké listy jsou 3- až 5laločnaté.
OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašný, s oboupohlavnými květy.
PLODNOST: doporučené zatížení je 6–8 oček na m2.
PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (průměrně 178–350 g), středně husté, podlouhlé. Bobule jsou středně velké (průměrně 3,6–4,3 g), podlouhlé. Slupka je žlutozelená až žlutá, tenká. Dužnina je křupavá, šťavnatá. Chuť je sladká, neutrální. Cukernatost je průměrně 14–16 °Brix a obsah kyselin je 6–8 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od 1. poloviny do konce září, potřebuje 137–143 dní při sumě aktivní teploty 2400–2650 °C.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale i na zpracování na kompoty, mošty, sirupy.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech, je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (6–7 bodů z 9, přičemž 9 je nejlepší), padlí (Erysiphe necator) (6 bodů z 9) a botrytidě (Botrytis cinerea) (6 bodů z 9).
RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, kulovité keře. Sázíme ji asi o 15–20 cm hlouběji, než rostla ve školce. Na jaře odstraňujeme 4leté odplozené výhony odstřižením až u země.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně, převážně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Öjebyn, Otelo, Viola.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: hrozny jsou velmi dlouhé (průměrně 8,2–8,5 cm, na mladém dřevě až 9,5 cm), průměrně obsahují 9–11, maximálně 15 bobulí. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 11–12 mm), kulaté. Slupka je tuhá, tenká, černá, mírně matná s viditelnými tečkami – lenticelami. Dužnina je šťavnatá, zelenkastá, s množstvím drobných semen. Chuť je sladkokyselá, příjemně aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, 1.–2. týden července, 2 dny po odrůdě Otelo. Díky dlouhé stopce hroznu se snadno sklízí. Při sklizni ve správném termínu se dobře přepravuje i skladuje – v chladu 4 dny.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména ke zpracování na výborné džusy s velkým výtažkem šťávy, na džemy, sirupy, kompoty, sušené plody do čaje, vína, likéry či destiláty. Bez skladování v chladu vydrží plody 2–3 dny.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečnou výměnou vzduchu, ale chráněné před silným větrem, nejlépe v těžší až středně těžké půdě, tedy jílovitohlinité až hlinité, s dostatkem humusu. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě, středně v květu. Je středně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a rzi (Cronartium ribicola) – zejména na stanovištích blízko lesa, někdy se na ní vyskytuje i roztoč vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis).
PŮVOD: ČR, na Prostějovsku vybrán jako mrazuvzdornější klon Brown Turkey a namnožen v roce 2016.
RŮST: po zakořenění bujný, dorůstá výšky 3-5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je partenokarpický, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: vysoká v případě dobrého přezimování a dostatečně slunného a teplého místa.
PLODY: středně velké až velké (40-100 g), zelenohnědé, cibulovité plody s růžovou až červenou dužninou, velmi sladké.
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách, nejdříve breba na loňských výhonech v červenci až srpnu a poté hlavní úroda na letorostech v srpnu až říjnu.
VYUŽITÍ: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu nebo nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná.
ODOLNOST: na fíkovník silně mrazuvzdorný, alespoň do -17 °C, možná i více.
PŮVOD: velmi dlouho byla považována za jednu z nejstarších odrůd s původem z Egypta či Jordánska, ale ampelografická studie z roku 2009 vyloučila severoafrický a blízkovýchodní původ a jako místo původu označila oblast mezi Švýcarskem, Itálií a Francií, pravděpodobně okolí Ženevského jezera, možná kanton Waadt (Vaud), kde se v 19. století na vinicích našlo velké množství klonů této odrůdy. Synonyma a cizí názvy: Ušlechtilé bílé, Šasla belaja, Gutedel weisser, Chasselas doré, Chasselas blanc, Fendant blanc.
RŮST: středně bujný. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.
PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 142 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,2 g), kulaté. Slupka je zelenožlutá, na slunné straně s hnědým líčkem, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 1. dekádě září. Při přezrávání bobule neztrácejí chuť. Dobře se přepravují.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě moštů, případně k výrobě lehkých vín vhodných ke scelování.
STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě do -17 °C, citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).
PŮVOD: Německo, bývalá NDR, registrovaná v roce 1979.
RAST: velmi bujný, vytváří střední až vyšší korunu s velmi silnými větvemi, středně trnitými. Dobře snáší řez až do trojletého dřeva. Dorůstá až do 4 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, vyžaduje vysazení v blízkosti samce - opylovače k opylení.
PLODNOST: raná a velmi vysoká, ročně přináší jako dospělý keř 35-50 kg plodů.
PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,65 g, délka 1,45 cm x šířka 1,13 cm), charakteristického vejčitého tvaru, sytě oranžové barvy s pevnější slupkou a spíše kyselou chutí. Obsahují v průměru 240 mg vitamínu C ve 100 g, 26 mg vitamínu E ve 100 g a 3,4 g kyselin, 4,9 g tuků. Je vhodná na sběr ořezem a následným zmrazením větviček při -25 °C.
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu. Jedna z nejpozdějších odrůd.
VYUŽITÍ: pro kyselou chuť plodů je odrůda vhodná zejména ke zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se v sponu s 3x4 m.
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná proti chorobám a škůdcům.
PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, severní Afrika.
RŮST: trnitý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající do výšky 2–4 m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpukaná a zbarvená do černa. Malé listy jsou eliptické, na okraji zoubkaté, raší po odkvětu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: keř kvete drobnými bílými květy v březnu až květnu.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: malé, kulovité peckovice tmavomodré barvy se zelenou až žlutou dužninou a hnědou peckou. Chuť je trpká, po přemrznutí sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu, na větvích vytrvává do zimy.
VYUŽITÍ: výroba vína, destilátu, džemů. Plody, kůra, květy i listy se využívají také v lidovém léčitelství (močopudný účinek, laxativní účinek, podpora látkové přeměny…).
STANOVIŠTĚ: výskyt na Slovensku: nížiny až pahorkatiny do 900 m n. m., suché půdy, meze, okraje lesů, slunné stanoviště, teplejší oblasti.
ODOLNOST: dřevina je mrazuvzdorná, odolná vůči suchu a exhalacím.
PŮVOD: Dánsko, Kodaň, University Copenhagen, Department of Plant and Environmental Sciences a Aarhus University, AU Aarslev, Danish Centre for Food and Agriculture, křížení realizoval S. Dalbro a v roce 1986 odrůdu vybral ze selekce semenáčů A. Thuesen, v roce 1989 odrůdu poprvé popsal K. Kaack.
RŮST: středně bujný, dorůstá do asi 3 m, tvoří mnoho výhonů, má velké listy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá, s oboupohlavnými květy. V rámci odrůd bezu černé kvete brzy, společně s odrůdou Samidan.
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: středně velké až velké souplodí (průměrně 58,8 g) s průměrně 264 bobulemi. Bobule jsou velké (100 plodů váží průměrně 23-33 g, průměr bobule je průměrně 6,24 mm). Plody jsou lesklé, modročierne, obsahují střední množství antokyanů (průměrně 496 mg na 100 g), šťáva z nich má velmi příjemnou, nakyslou chuť.
DOZRÁVÁNÍ: je časné, už v první polovině srpna, dozrává rovnoměrně.
VYUŽITÍ: keř je jedlý, léčivý i dekorativní, vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů, sadů, mezí, parků i jiné městské zeleně. Kulinární využití: květenství se smaží, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, lze je použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit alespoň při 50 °C a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a výživy (oboje nejlépe doplněné o hrušně či jablka bohaté na pektin). Lze je použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich džus, víno, destiláty. Využívají se v potravinářství na přibarvování potravin. Léčivé použití: květenství se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, externě působí protizánětlivě. Plody mají protivirové účinky. Technické využití: mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.
STANOVIŠTĚ: zvládá i polostín, i hůře půdy, ale upřednostňuje sluneční, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v mladém dřevě, v květu navzdory ranému kvetení obvykle uniká mrazům. Málo náchylná na choroby a škůdců. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.
PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Vserossijskij NIIViV im. Ya. I. Potapenko, vyšlechtěný jako mezidruhový kříženec Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Frumoasa Albe x Vostorg. Synonyma: Keša-1, Keša-2, FV-6-6, Талисман.
RŮST: velmi bujný. Listy jsou velké, pětilaločné, hluboce vykrajované a s ostře zubatým okrajem. Výhony velmi dobře vyzrávají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný se samičími květy, k tvorbě jeho velmi velkých bobulí se semeny potřebuje v dosahu jinou oboupohlavnou odrůdu. Při nedokonalém opylení dochází k propadu květů a tvorbě menších partenokarpických plodů (= hráškovatění). Bez přítomnosti opylovače dokáže tvořit partenokarpické velké bezsemenné bobule (do 5 g). Vhodní opylovači: např. rodičovské odrůdy Vostorg a Frumoasa Alba.
PLODNOST: velmi raná (již 2. rok po výsadbě), vysoká.
PLODY: hrozny jsou velmi velké (průměrně 800–1100 g), středně husté, někdy řídké, nejčastěji kónického tvaru. Bobule jsou velmi velké (průměrně 35×31 mm, 12–16 g, někdy až 20–25 g). Slupka je zelenožlutá. Dužnina je, obsahuje 1–3 semena. Chuť je harmonická, v plné zralosti někdy s muškátovou příchutí. Při degustačních hodnoceních dosáhl 8,3 bodu z 10 možných. Cukernatost 18–20 g/100 ml, kyselost 5–6 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu i skladování.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu kompotů, moštů či džemů a sirupů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale dobře propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých, případně chráněných chladných poloh – např. u zdí.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do asi -25 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (geny Rpv12 a Rpv3) i vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea), méně odolný vůči padlí révy (Erysaphe necator).
PŮVOD: Skotsko, Dundee, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěná v r. 1978 jako kříženec odrůd Glen Prosen × Meeker.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, výhony jsou bez trnů, dorůstají do 1,2–1,5 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: raná, vysoká, už v 1. roce plodnosti 1,6 kg/keř, další roky 3,8 kg/keř. Je to jednou plodící odrůda, plodí na postranních větvičkách vyrůstajících z loňských výhonů.
PLODY: jsou velké (průměrně 4–6 g), pevné, lesklé, červené s jemným voskovým nádechem, srdčitého tvaru. Chuť je sladká, aromatická, příjemně harmonická.
DOZRÁVÁNÍ: jednou plodící, ale během relativně dlouhého období v závislosti na poloze od začátku června do července či až od poloviny července do poloviny srpna.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení. Velmi dobře a dlouho drží na keřích a po sklizni mají dlouhou trvanlivost a dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až více mrazuvzdorná, odolná vůči mšici malinové (Amphorophora idaei), středně až více odolná vůči fytoftóře (Phytophthora sp.), středně náchylná k antraknóze (Colletotrichum acutatum) a náchylnější k poškození roztoči.
PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška vyšlechtěný Světlanou Klimenko jako semenáč ze spontánního opylení, poprvé plodil v r. 1975.
RŮST: bujný, vzpřímený
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu. Špatně se opyluje se Svetljačokem (Svetljačok je jeho mutací) a Ekzotičeským (ten je mutací Lukjanovského).
PLODNOST: vysoká, 15letý keř dosáhne 35–40 kg, 20letý keř dosáhne i 70 kg. Výtěžnost v poměru k velikosti keře je spíše nižší (hmotnost plodů / objem stromu: 1,14 kg/m3).
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 6–7,5 g), lahvovité, tmavě červené až černé, příjemně sladkokyselé se středně vysokým obsahem cukru (9,8–10,2 %) a nízkým obsahem kyselin (1,7–1,9 %) a vysokým obsahem vitamínu C (128 mg/100 g). Pecka je v poměru k plodu menší až střední (9,8–10,2 % z hmotnosti plodu) a těžko oddělitelná od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna. Plody neopadávají, mají po dozrání dobrou trvanlivost a skladovatelnost asi 3–4 týdny.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.
PŮVOD: Švédsko, r. 1984.
RŮST: středně silný růst, v mládí více do výšky, později do šířky.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.
PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.
PLODY: krátké až středně dlouhé a husté hrozny s velkými bobulemi černé barvy. Slupka je silná, pevná, dužnina nazelenalá, šťavnatá, chuť je výrazně aromatická, sladce kyselkavá.
DOZRÁVÁNÍ: rovnoměrné, od června do července.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, šťáv, vína, mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Propustná půda s dostatkem humusu a živin. Odrůda vhodná do všech, i chladnějších pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, dobře odolná vůči americkému padlí a rzi.
PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry, vyšlechtila ji Agnieszka Orzeł, je to odrůda ostružiníku západního (Rubus occidentalis).
RŮST: bujný, se vzpřímenými a pevnými, méně otrněnými výhony a menšími listy.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná.
PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 2,3 kg na keř), pravidelná.
PLODY: na ostružiník západní velké (průměrně 2,5 g), pravidelně kuželovité, pevné, lesklé, černé s bílým ojíněním mezi malými peckovičkami. Dužnina je středně až méně šťavnatá. Chuť je velmi sladká, aromatická a kořenitá, někomu připomíná chuť perníka. Cukernatost je vysoká (průměrně 13,7 °Brix)
DOZRÁVÁNÍ: je to dvakrát plodící odrůda, na loňských výhonech dozrává začátkem července, na letorostech začátkem září. Plody se snadno sbírají a mají velmi dobrou po trvanlivost při uskladnění v chladu.
VYUŽITÍ: keře se s oporou dají použít jako neprostupný živý plot do menších i větších zahrad. Plody jsou vhodné na přímý konzumaci i všestrannému zpracování na mimořádně chutné džemy, likéry, na pečení. Velmi dobře snášejí mražení, po rozmrazení netečou. Je vhodná na domáce i profesionální pěstování.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých, středně teplých i vyšších a chladnějších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a květu. Je dobře odolná vůči mšicím, viru RBDV (raspberry dwarf virus), houbovým choroby kořene a výhonů a díky mohutné kořenové soustavě vysoce odolná vůči suchu.
PŮVOD: USA, University of Arkansas, kříženec Ark. 631 × Ark. 883 z roku 1982, registrovaná v roce 1993
RŮST: středně bujný, vytváří beztrnné, vzpřímené výhony. Velmi dobře odnožuje, takže rychle vytvoří záhon ostružin. Vyžaduje zimní řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až červnu.
PLODNOST: plodí na dvouletých výhonech, úrodnost je střední.
PLODY: středně velké (4-7 g), lesklé plody kuželovitého tvaru s pevnou dužninou. Chuťově velmi sladké (4,8-9,6 %), aromatické, jen s malými semínky, s vysokým obsahem vitamínu C v rámci ostružin (48 mg/100 g).
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od konce července do konce srpna (začíná 11 dní před Navaho), dozrává během necelých 4 týdnů.
VYUŽITÍ: na přímý konzum i mražení či další zpracování (džemy, zavařeniny). Dobře snášejí přepravu a jsou dobře skladovatelné.
STANOVIŠTĚ: slunné, s jižní nebo jihovýchodní expozicí, půda dobře odvodněná, hlinitá, organická, bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého chlévského hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná (minimálně do -24 °C), středně odolná vůči šedé hnilobě (Botrytis cinerea), dobře odolná vůči suchu.
PŮVOD: Německo, Bavorsko, Freising, Wissenschaftszentrum Weihenstephan für Ernährung, Landnutzung und Umwelt, vyšlechtil ji Herrmann Schimmelpfeng, je to odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), známá také pod jménem "Bayern Kiwi".
RŮST: bujný, ovíjivá liana dorůstá 4–5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavná, částečně samosprašná odrůda, její úrodnost se zvýší v přítomnosti samčího opylovače, např. odrůdy Prince Jumbo.
PLODNOST: raná, vysoká, až 30 kg z jedné rostliny v plné plodnosti.
PLODY: středně velké (průměrně 7,6 g, délka 2,6 cm, šířka 2 cm), válcovité, podlouhlé, mírně zploštělé. Slupka je sytě zelená s červeným líčkem, hladká, tenká. Dužnina je zelená, šťavnatá, velmi aromatická a sladká s mírnou kyselinkou. Obsahuje středně až velmi mnoho vitamínu C (81–182 mg/100 g) a aktinidin s antimikrobiálními účinky.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině září. Sklízí se plně vyzrálé, tedy měkké přímo z rostliny.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování (džemy, marmelády atd.).
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně jihozápadní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.
ODOLNOST: odrůda je ve dřevě silně mrazuvzdorná (do -30 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.
PŮVOD: Rusko, AZOS, Anapa, registrováno v r. 1998, mezinárodní kříženec moldavské odrůdy Moldova x americká Cardinal.
RŮST: bujný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: bohatá, úrodu je třeba redukovat. Průměrně 16 t/ha.
PLODY: Hrozny odrůdy jsou velké (600-800 g), rozvětvené i prodloužené. Tmavě modré bobule jsou středně hustě až řídčeji rozloženy na hroznu, jsou velké (průměrně 27x23 mm, 6-8 g), podlouhlé a mírně zašpičatělé. Špatně odkvetlé bobule mohou být menší a jsou bezsemené. Chuť jednoduchá, harmonická, sladká, konzistence křupavá. Cukernatost je středně vysoká, 17-19 °NM. Plody nepraskají.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 15. září. Potřebuje 125 – 135 dní při součtu aktivních teplot 2550 - 2700 °C. Během dozrávání je nutné odlistit zónu hroznů o 50 %.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro zpracování na víno, džemy, kompoty apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, úrodná, dostatečně vlhká půda. Doporučená vzdálenost keřů v řadě je 1,5 m.
ODOLNOST: odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) i botrytidě (Botrytis cinerea), má zvýšenou odolnost vůči padlí (Uncinula necator). Mrazuvzdorný do -22 °C až -24 °C.
RŮST: středně bujný, málo odnožuje, průměrně 6 odnoží na keř za 3 roky, takže je méně náročná na péči.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, větrosnubná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallsche Riesen, Webbova.
PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší (průměrně 2,6 kg/keř), pravidelná.
PLODY: středně velké až menší (průměrně 2,6–2,7 g), podlouhlé. Jádro s hrubší slupkou je středně velké až menší (tvoří asi 41–45 % hmotnosti plodu, průměrně 1,1 g), zejména po oloupání je velmi chutné.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdější, během 2.–3. dekády září.
VYUŽITÍ: okrasný i užitkový keř vhodný do volně rostoucích živých plotů, mezí, větrolamů, na pastviny, do menších i větších zahrad i parků, poskytuje včelám první pyl v rámci roku. Plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i ke zpracování na pečivo, cukrovinky apod. Dřevo se používá v košíkářství na výrobu loubkových košíků, na výrobu kvalitních uhličitých tyčinek na kreslení.
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, v pupenech i květu.
PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Skotsko, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěna v roce 1975 jako kříženec odrůd (Brödtorp × Janslunda) × (Consort × Magnus) jako první ze série „Ben“ a byla pojmenována po skotském vrchu Ben Lomond.
RŮST: bujný, ale kompaktní, jen mírně rozkladitý.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a dlouho. Míra samosprašnosti je u černého rybízu vysoká (45 % při úplné izolaci, i od hmyzu, a kolem 60 % při opylování čmeláky bez přítomnosti jiné odrůdy), ale úroda se zvýší v přítomnosti jiné odrůdy.
PLODNOST: raná, středně vysoká (průměrně 1,02–1,3 kg/keř), pravidelná.
PLODY: hrozny jsou kratší (průměrně 4,5–5,2 cm). Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 1,2 g s rozmezím 0,8–1,3 g), kulaté a černé. Jsou středně pevné až pevné. Barva šťávy je výrazná a stabilní. Chuť je výrazně aromatická, vyváženě sladkokyselá (průměrně 15,4–17,9 °Brix), velmi dobrá. Plody mají vysoký obsah antioxidantů a antokyanů, vykazují vysokou antimikrobiální aktivitu a mají vysoký obsah vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní (průměrně 8 dní po odrůdě Triton).
VYUŽITÍ: jedlý keř do malých i velkých zahrad, sadů, do živých plotů i samostatných bobulovinových záhonů. Kulinární využití: plody na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí. Listy a listové pupeny se používají k ochucení mléka do dezertů, polévek či do čajů. Léčivé využití: plody mají močopudné a potopudné účinky, zvyšují odolnost vůči infekcím a pomáhají při nachlazení a chřipce. Šťáva z plodů působí proti průjmu a zlepšuje trávení. Listy a pupeny mají čistící, močopudné a potopudné účinky, snižují krevní tlak. Zevně se používají na pomalu se hojící rány a jako kloktadlo na bolavé hrdlo a afty. Semena jsou zdrojem kyseliny gama-linolenové (GLA) a olej z nich se používá také v kosmetice.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou, bez zatravnění. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, i chladných.
ODOLNOST: Je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a často uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější k napadení klíněnkou rybízovou (Dasineura tetensi) a americkým padlím angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae) či reverzí rybízu (Blackcurrant Reversion Virus, BRV).
PŮVOD: neznámý, samčí odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta).
RŮST: bujný, dorůstá do délky asi 6 m. Lianovité výhony jsou hladké. Řezem se dá dobře udržet i v menší velikosti.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samčí odrůda potřebná k opylení samičích odrůd aktinidie význačné (A. arguta), např. odrůd Ananasnaja, Chang Bai Giant, Jumbo, Purpurna Sadowa. Zvládne opylit 4–6 samic, pokud jsou v dostatečné blízkosti, pyl přenáší hmyz. Zvyšuje úrodu a velikost plodů i částečně samosprašných odrůd Issai, Japsai, Weiki a Zakarpacie.
PLODNOST: netvoří plody.
PLODY: netvoří plody.
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.
VYUŽITÍ: výborný, produktívní opylovač a zároveň velmi dekorativní liana vhodná na pergoly, ploty apod. s velmi vonnými květy.
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.
ODOLNOST: dřevo je dobře mrazuvzdorné minimálně do -26 °C až -28 °C, možná i do nižších teplot, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).
PŮVOD: Rusko, Tomská oblast, FGUP Bakčarskoje Rosselhozakademii, jako volně opylený genotyp 2-64-32 vyšlechtili šlechtitelé I. K. Gidzjuk, N. V. Savinkova, A. P. Pavlovskaja a A. T. Tkačeva v roce 1987. Na západě nazývaný také Blue Rock.
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 150 cm a šířky 120 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodní opylovači: Bakčarskij Velikan, Doč Velikana, Jugana, Streževčanka, Vostorg.
PLODNOST: je raná, střední až vyšší, průměrně 3,5 kg/keř, 11,5 t/ha.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 1,6 g, maximálně 2,6 g), podlouhlé, vřetenovité, tmavě fialové se silným ojíněním, takže vypadají jako světle modré. Slupka je hrubší. Obsahují střední množství semínek. Chuť je sladkokyselá, příjemně aromatická a při testování chuti dosáhla 4,9 bodů na 0-5 bodové škále.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině května.
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, do dezertů, koláčů, džemů či sirupů. Dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C).
PŮVOD: Švýcarsko, školka a zahradnictví Lubera.
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, dorůstá do výšky 120–180 cm a šířky 40–80 cm a tvoří málo postranních výhonů. Výhony jsou beztorzné. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až srpnu.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: velmi velké, kuželovité, zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá a aromatická. Plody se snadno sbírají.
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od začátku září do října na letorostech.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh kvůli době druhého dozrávání.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

