Nenašli se žádné produkty
Použijte méně filtrů nebo odstraňte všechny
PŮVOD: Ukrajina, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška v Kyjevě jako kombinace vybraných genotypů, poprvé plodil v roce 1976, registrován byl v roce 1990
RŮST: tvoří mírně rozložitou korunu. Dorůstá do výšky 4–5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, případně částečně samosprašný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení doporučujeme i jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: vysoká. Jeden z nejúrodnějších kultivarů, plodí pravidelně, 15letý keř dá 35–50 kg.
PLODY: velké (průměrně 6,5–7,6 g, délka 3,5 cm, šířka 2 cm), tmavě červené plody s odstínem granátového jablka, tvaru podlouhlé hruštičky. Plody jsou velmi chutné až vynikající s vyváženým poměrem kyselin (1,6–2,1 %) a cukru (7,5–10,4 %), aromatické a šťavnaté. Dužnina je tmavě červená a dobře oddělitelná od pecky, která je v poměru k plodu středně velká (9,8–10,5 % z hmotnosti plodu). Má velmi vysoký obsah vitamínu C (157 mg/100 g) a velmi vysoký obsah polyfenolů (811 mg/100 g).
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v druhé polovině srpna až začátkem září. Plody lze po dozrání jíst přímo z keře.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.
PŮVOD: ČR, Vřesice, vybral ji někdy před rokem 1954 Vilém Jašek jako cenný klon velmi staré odrůdy Panenské pěstované od nepaměti v Čechách a na Moravě. Na rozdíl od původní odrůdy má větší plody.
RŮST: růst zdravý, přímý. Je to strom s mohutnou a vznosnou, kulovitou korunou, spodní větve se mírně sklánějí.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně raně, dobře se opyluje a je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Bernské růžové, Coxova reneta, Jonathan, Landsberská reneta, Laxton's Superb, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Matčino, Mclntosh, Ontário, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Sudetská reneta, Watervlietské mramorované, Wagenerovo.
PLODNOST: středně raná, vždy po 2 až 3 letech velmi hojná.
PLODY: malé, častěji středně velké, nejčastěji tupě kuželovité, připomíná vajíčko zkosené z obou pólů, někdy je i kulaté. Slupka je lesklá, téměř celá souvisle červená, někdy červeně pruhovaná, při sklizni modravě ojíněná. V zastíněné polovině plodu prosvítá základní žlutozelená barva. Dužnina je bílá, pod slupkou někdy narůžovělá, jemná, hustá, šťavnatá, sladká až lehce nakyslá, příjemně vonná, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost bez ztráty chuti do prosince, celkově až do dubna.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale výborná i k sušení (dužnina zůstává bílá), výrobě moštu, vína, destilátů. Velmi dobře snáší přepravu, v místě otlačení nehnije, jen zkorkovatí. Při skladování nevadne, nehnije.
STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, ale chráněné před větrem, nižší i vyšší polohy. Půdy preferuje vápenité, hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, snese i jílovité či hlinité promíchané se štěrkem, kde se jiným jabloním nedaří. V příliš kyprých náplavech má vyšší náchylnost k rakovině, v suchých půdách jsou plody drobné a opadávají. Vhodné jsou otevřené plochy, sady, velké zahrady, aleje.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči padlí a strupovitosti. V uzavřených místech má náchylnost k rakovině, napadá ji vlnatka krvavá.
PŮVOD: Francie, 2. pol. 17. stol.
RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Croncelské, Coxova reneta, Průsvitné žluté, Zuccalmagliova reneta.
PLODNOST: plodnost 5–7 let po výsadbě, středně vysoká.
PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená, později se žlutým nádechem, na slunečné straně s hnědočerveným líčkem a silnou rzivostí. Je to tzv. kožovka. Slupka drsná, kožovitá, rzivá, dužnina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná, sladkokyselá, jemně trpká.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od první poloviny října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelná je do března až srpna.
VYUŽITÍ: odrůda výborná k přímému konzumu, výrobě vína, moštu či sušení.
STANOVIŠTĚ: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy, ale slunné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.
ODOLNOST: odolná proti mrazu, středně náchylná k padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.
PŮVOD: kyselka z Maďarska.
RŮST: roste středně bujně až bujně, polověspaně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, kvete pozdě až velmi pozdě.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená. Dužnina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plné zralosti až kyselosladká, velmi aromatická, výborná. Šťáva středně barví.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, tedy koncem července až začátkem srpna.
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.
STANOVIŠTĚ: slunné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality, kde dosahují plody lepší kvality.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná v dřevu i květu, plody jsou odolné proti praskání během dlouhotrvajících dešťů.
PŮVOD: Francie, nalezl ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874–75.
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoko jehlanovité, široké koruny se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrody časem převisají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova, Esperenova bergamotka, Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Krivica, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Solanka, Williamsova.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité, baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světlezelená, zralá světležlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužnina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně trpká.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kdysi v 1. pol. října, dnes často už v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu snáší jen ihned po sklizni.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu kompotů, na sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužnina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužnina řepovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně Německo, Porýní.
RŮST: zdravý, bujný, vytváří mohutný, košatý, dlouhověký strom, koruna pyramidální, později kulovitá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Ontário, Parména zlatá zimní, Priesvitné letné.
PLODNOST: pozdější, vyvážená výší, pravidelností a stálostí.
PLODY: středně velké, tvarově variabilní – vejčité, homolovité, soudkovité nebo kulovité. Slupka je zelená, později zelenožlutá, na slunečné straně červená do poloviny až dvou třetin plodu s pruhováním, skvrnami a světlými lenticelami. Dužnina je hrubozrnná, do ledna tuhá, trpká, kyselá, od pozdního jara měkne a nabývá mírně nakyslé, příjemné chuti.
DOZRÁVÁNÍ: sběr v 2. polovině října, konzumní zralost od března, skladovatelnost do července i déle. Jedna z nejtrvanlivějších odrůd.
VYUŽITÍ: jablko vysoké kvality vhodné na výrobu moštu, cideru, džemů, sušení a v konzumní zralosti k přímému konzumu. Je velmi tvrdé, dobře snáší balení, transport a dlouhé skladování. Plody nezvadnou ani nehnijí, ale nesmí se skladovat při teplotě pod 2 °C.
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy prospívají i v průměrných půdách a drsnějších podmínkách, nesnášejí zamokřená ani velmi suchá a písčitá místa. Jsou vhodné také do vyšších i větrných poloh, do polních sadů, do odlehlých stromořadí, extenzivních výsadeb, na pastviny.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, včetně padlí a vlnatky krvavé, pouze v těžkých, jílovitých nebo naopak v suchých, písčitých půdách je náchylná k rakovině, strupovitost postihuje pouze listy.
PŮVOD: USA, Oregon, Willamette Valley, ve 40. letech 20. století.
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 1,2–1,8 m, velmi silně odnožuje, tvoří průměrně až 5,5 výhonů na m2.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu a červnu.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, plodí na loňských výhonech.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 2,0–3,4 g), kulaté, tvarově vyrovnané, tmavě červené, pevné a lesklé. Dužnina je šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda, dozrávání středně rané, u nás přibližně 3–4 týdny od poloviny června do července. Plody se dobře sbírají a snášejí přepravu.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování, tedy pečení, výrobě džemů, želé, sirupů, zmrzlin a likérů. Výhodami jsou dobrá chuť a výrazná barva. Mohou se také zmrazit nebo sušit.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, pomaleji na podzim nabývá mrazuvzdornost, ale na jaře jí déle vydrží. Je odolná vůči viru křovitosti maliny (RBDV), středně až slabě odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.
PŮVOD: Německo, Výzkumná ovocnářská stanice Jork u Hamburku, kříženec odrůd Thurn-Taxis (Schneiderova) a Rube z roku 1957, na trh uvedena v roce 1977.
RŮST: velmi bujný, koruny tvoří polovzpřímené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Kordia, Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská, Napoleonova, Sam, Summit, Lapins, Irena, Halka.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, srdčité, s dlouhou, tenkou až středně silnou stopkou. Slupka je tenká, hnědočervená s malými světlejšími lenticelami ve středně velkém až velkém počtu. Dužnina je červená, tuhá, křupavá, středně šťavnatá, sladkokyselá až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je purpurová a barví. Pecka je ve srovnání k plodu středně velká až velká, dužnina se na ní může jemně zachytávat.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu, tj. ve 2. polovině až koncem července, tedy neuniká vrtuli třešňové, bývá červivá.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu, výrobě džemů i kompotů a dalšímu zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné mimo mrazové kotliny. Půda pokud možno hluboká s dostatkem vápníku, lehčí, dostatečně propustná, ale ne suchá, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a zamokřené stanoviště. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro třešně.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a středně až silně mrazuvzdorná v květu. Plody jsou vysoce odolné vůči praskání při déle trvajících či intenzivních deštích, středně odolné vůči monilióze.
PŮVOD: neznámý, jedna ze starších žlutoplodých odrůd.
RŮST: silný, vzpřímený keř dorůstající do výšky 1,5–2,5 m a šířky 1–1,5 m. Tvoří množství pevných výhonů s početnými jemnými ostny. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, velmi atraktivní pro opylovače.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, světle žluté až citronově žluté barvy. Jsou dobře šťavnaté. Mají jemnou, sladkou, aromatickou chuť.
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda v červnu, 2. úroda od poloviny srpna až do prvních mrazů.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je středně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.
PŮVOD: pravděpodobně Rusko.
RŮST: v mládí roste velmi bujně, má vznosnou korunu; později se větve ohýbají k zemi.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač pro mnohé odrůdy. Vhodní opylovači: Průsvitné žluté, Croncelské, Baumannova reneta, Ananasová reneta, Krasokvět žlutý, Astrachan červený, Bismarkovo, Delicious, Jonathan.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, ve vyšším věku střídavá.
PLODY: velmi pěkné plody menší až střední velikosti, hladká, tenká slupka slámově žluté barvy s typickým krátkým červeným pruhováním. Dužnina je bílá, šťavnatá, ostřeji kyselé chuti. Plody mají intenzivní vůni.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v srpnu, plody vydrží cca 3–4 týdny.
VYUŽITÍ: raná odrůda vhodná k přímému konzumu, k kuchyňskému zpracování, mošty, vína, sušení.
STANOVIŠTĚ: vhodná i do drsnějších poloh – musí však být chráněné před větrem, není velmi náročná na půdu, ale v suché jsou plody malé a rychle opadávají, strom trpí padlím, v jílovitých a těžkých půdách trpí rakovinou. Vhodná do zahrad, polních sadů.
ODOLNOST: silně mrazuodolná, středně odolná proti padlí, náchylnější k rakovině v nevhodných půdách a ke strupovitosti v uzavřených polohách bez proudění vzduchu.
PŮVOD: USA, Arkansas Agricultural Experiment Station, University of Arkansas, vyšlechtili ji John Reuben Clark a James Norman Moore jako meziodrůdového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Arkansas 1258 x Arkansas 1672 – v r. 1981 proběhlo křížení, v r. 1984 selekce.
RŮST: středně bujný, poléhavý. Listy jsou velké, tmavě zelené, málo až středně vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.
PLODNOST: vysoká (25–29 t/ha v plné plodnosti).
PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 150–250 g), kónické, někdy křídlaté. Bobule jsou velké (průměrně 4,5–5,5 g), oválné. Slupka je červenofialová, v plné zralosti modrá, středně tlustá, k dužnině přilnavá. Dužnina je středně tuhá. Chuť je sladká, jemně muškátová, velmi dobrá. Cukernatost je 19,8 %. Spadá do kategorie bezsemennosti III–IV, jde o stenospermokarpický typ bezsemennosti, bobule obsahují malé, měkké rudimenty, které nejsou patrné při jedení.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, na přelomu srpna a září (5 dní po Venus). Při dešti během dozrávání nepraskají.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, případně k výrobě rozinek, vína, kompotů, sirupů či džemů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, dostatečně vlhká, úrodná, ale propustná půda. Je vhodný do teplých až středně teplých či chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: je v rámci meziodrůdových kříženců středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy do asi -23 °C (mrazuvzdornější než Einset Seedless, Vanessa Seedless, Venus či Saturn, ale méně než Mars či Reliance). Je středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii), antraknóze (Elsinoe ampelina) a padlí (Uncinula necator), ale je náchylný na peronosporu (Plasmopara viticola).
PŮVOD: Ukrajina.
RŮST: růst pomalejší, vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je i s pupeny odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.
PLODNOST: středně vysoká, střídavá.
PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužnina je krémově bílá, středně tuhá, mírně vonná. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu.
VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"", sušení, moštování. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.
STANOVIŠTĚ: teplejší polohy, chráněné slunné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.
ODOLNOST: v rámci odrůd dula silně mrazuvzdorná. Vhodná i pro ekologické pěstování.
PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.
RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3–4 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších. Plody jsou považovány za nejsladší, mají vysoký obsah cukru přibližně 16 % a obsah kyselin jen 2,4 %. Má sice jen středně vysoký obsah vitamínu C (75 mg/100 g), zato však velmi vysoký obsah anthokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně během 6 týdnů.
VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímé konzumaci jako dezertní odrůda i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.
PŮVOD: stará odrůda neznámého původu, zřejmě z Německa, kde byla známa už v 18. století i pod názvem Prinzenapfel.
RŮST: středně bujný. Tvoří mohutné kmeny a velké, vysoko kulovité, později rozložité koruny s převislými větvemi. Stromy se dožívají vysokého věku.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, po 2–3 letech vždy vyšší.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), válcovitého nebo soudkovitého tvaru. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, světle žlutá, na slunečné straně červeně pruhovaná, mramorovaná či tečkovaná. Dužnina je jemná, bílá až nažloutlá, křehká, kyprá, méně šťavnatá. Chuť je sladkokyselkavá s kořenitou příchutí, příjemně voní po rozmarýnu. V některých plodech po vyzrání semínka hrkají – proto název Hrkáč.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává koncem září až v říjnu, plody vydrží uskladněné do prosince, ale brzy po sklizni ztrácejí svou typickou kořenitou chuť.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a sušení. Při zpracování je z plodů málo odpadu. Plody skladujeme ve vlhčím prostředí.
STANOVIŠTĚ: slunné, prospívá ve vlhčích, mírně chladných oblastech a snese i vyšší, drsnější polohy, nemá ráda písčité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, dobře odolná proti padlí a strupovitosti, náchylnější k rakovině v příliš mokré půdě, zejména ve vyšším věku, a k poškození voškou vlnatkou krvavou.
PŮVOD: zřejmě Německo, stará odrůda, poprvé zmíněná v r. 1892.
RŮST: bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 6 m a šířky 2,5 m. Listy jsou mladé bordové, podobně jako slupky, později během roku více zezelenají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete v březnu a dubnu, samčí jehnědy jsou červenohnědé. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Nottingham.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: středně velké, ukryté v bordových slupkách. Jádra jsou velká, dobře vyplňují skořápku. Chuťově se podobají plané lísce, jsou aromatická, nasládlá, se dřevitými tóny.
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.
RŮST: velmi bujný, polovzpřímený až téměř vzpřímený. Výhony jsou beztrnné.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká (až 15 kg na rostlinu).
PLODY: zpočátku jen průměrně velké, ale ve 3.-4. roce po výsadbě obrovské plody (průměrně 10 g, ale i více než 20 g) vejcovitého tvaru, pevné, černé. Chuť je výborná, aromatická, sladká (až 12 °Brix a do 1 % kyselin).
DOZRVÁNÍ: rané až pozdní, od konce července až do konce září během velmi dlouhého období.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu jako dezertní ovoce, ale i k mražení a dalšímu zpracování (sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Jsou velmi dobře skladovatelné.
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do všech oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, mírně tolerantní k teplu, silně odolná vůči chorobám a škůdcům.
PŮVOD: Ukrajina, z volného opylení odrůdy Semjon.
RŮST: pomalý, dorůstá do výšky jen přibližně 2-3 m, takže je vhodný i do menších zahrad.
OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: na svůj nízký vzrůst se odrůda vyznačuje vysokou úrodností až do 30 kg z keře.
PLODY: velké podlouhlé plody lahvovitého tvaru a tmavě červené barvy s průměrnou hmotností 5,5-9 g. Dužnina je tmavě červená, hustá, dobře oddělitelná od pecky, s jemným aroma a plnou sladkokyselou chutí s vysokým obsahem cukru 9,1 %, s obsahem kyselin 1,8 %.
DOZRVÁNÍ: středně rané, od začátku srpna do začátku září. Plody neopadávají, vydrží na keři až do vysušení. Po sklizni mají velmi dlouhou skladovatelnost až 4-5 týdnů.
VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, sušené nebo kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.
PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lieskového.
RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.
PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jako po skořici.
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, v r. 1964 ji vyšlechtili Jozef Cvopa a Eva Cvopová jako kříženec odrůd Heinemannova pozdní a Red Lake.
RAST: středně bujný až bujný, keř je vysoký, středně hustý, polovzpřímený, široce kulovitý až krovitý. Kosterní větve jsou silné, středně dlouhé až dlouhé. Plodný obrost je bohatý, středně dlouhý. Raší brzy. Doporučujeme sázet alespoň o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.
OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete středně brzy. Květy málo spadají.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná, (průměrně 6-11 kg, maximálně 19,5 kg/keř).
PLODY: hrozny jsou velmi dlouhé, velmi husté. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 10,2 mm), kulovité, středně pevné. Slupka je hrubá, tuhá, lesklá, bělokremové barvy. Dužina je bezbarvá až žlutobílá, šťavnatá. Chuť je příjemně kyselá, mírně aromatická. Má středně vysoký až nižší obsah vitamínu C v rámci rybízů.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od poloviny do konce července ke konzumaci, týden předtím ke zavařování. Je určena na ruční sběr. Dobře snáší přepravu.
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na džemy, želé, sirupy, vína apod., ale i na přímý konzum.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květních pupenech v zimě a dobře v květu, středně až silně odolná proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola) a středně proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).
PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už koncem 18. stol. rozšířená v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupkou.
RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Burlat, Karešova, Kaštánka, Regina, Van, ale i Hedelfingenská, Troprichterova, Thurn Taxis (Schneiderova), které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.
PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdčité či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem. Dužnina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a kompotům, ale i k sušení a destilátům či džemům a marmeládám. Plody jsou středně náchylné k otlakům.
STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou (Monilinia laxa). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, při kvalitní půdě může být i ve vyšších polohách.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k moniliové hnilobě plodů a moniliové spále, zejména v příliš vlhkých půdách.
PŮVOD: Anglie, Sittingbourne, vyšlechtil ji pan Gascoyne, na trh byla uvedena v roce 1871.
RŮST: bujný růst, později mírnější, vytváří široce rozložité koruny, plošší až převislé.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Parména zlatá zimní, James Grieve.
PLODNOST: pozdější, střední až nižší, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 170 g, maximálně až 400 g), slupka hladká, suchá, později polomastná až mastná, základní barva světle zelená, později žlutozelená, krycí barva jemně červená s přechodem do výrazného červeného líčka, lenticely velmi početné a výrazné, ohraničené červenou barvou. Dužnina bílá, mírně zelenavá, od slupky někdy mírně narůžovělá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť velmi dobrá, plná, sladká, mírně kyselá, kořenitě aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, plody dobře drží na stromech, jsou vhodné ke konzumu v měsíci říjen, vydrží do prosince i déle.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména jako stolní ovoce, ale i na sušení, mošty, na vzduchu jen málo hnědnou. Hůře se skladují (při nízké teplotě dužnina hnědne).
STANOVIŠTĚ: vyžaduje přiměřeně vlhké půdy, dobře snáší i vyšší polohy s úrodnější půdou, nemá ráda uzavřené polohy.
ODOLNOST: odrůda je dobře odolná proti mrazu, středně odolná proti padlí. V příliš vlhkém prostředí je náchylná ke strupovitosti a monilióze.
Původ: Německo, Meklenbursko, zřejmě kolem roku 1882. Synonyma: Mecklenburger Kantapfel.
Růst: bujný, zdravý, tvoří velké koruny.
Opylení: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně pozdně. Vhodní opylovači: nebyli zkoumáni, ale podle doby kvetení Aderslebenský kalvil, Batul, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, James Grieve, Kožená reneta podzimní, Kožená reneta zimní, Krasokvět žlutý, Lebelovo, Malinové podzimní, Sikulské, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.
Plodnost: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.
Plody: velké, kulaté až ploše kulovité, výrazně žebrované. Slupka je poměrně tuhá, hladká, lesklá, mastná, zelenavě žlutá, téměř po celém povrchu pokrytá karmínovou červení, ojíněná s modrým nádechem, s početnými tečkami, voní. Dužina je jemná, drobivá, žlutobílá. Chuť je sladkokyselá až kyselejší s příjemnou malinově kořeněnou příchutí.
Doba zrání: sklizeň od poloviny října, konzumně zralá v prosinci, vydrží do února. Při skladování nevadne.
Využití: k přímé konzumaci i na moštování, výrobu růžově zbarvených výživ, pečení, sušení apod.
Stanoviště: slunné. Není náročná na polohu a půdu, ale upřednostňuje vlhčí, výživné půdy. Snese dokonce i krátkodobé opakované zaplavení půdy.
Odolnost: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Nezvykne trpět chorobami, pouze v uzavřených polohách může trpět strupovitostí.
PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.
RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.
PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).
PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .
DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.
VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).
STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: ČR, Kostelec u Heřmanova Městce, jako náhodný semenáč ji nalezl učitel a pomolog Karel Hájek kolem r. 1885.
RŮST: zpočátku středně bujný, později až slabší, koruna je kulovitá, rozložitá, hustá, později převislá. Vyžaduje častější prořezávání a zmlazování koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Golden delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Watervlietské mramorované. Nerozpyluje se s Parménou zlatou zimní.
PLODNOST: raná, velmi vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké, ploše kulovité, ploše hranaté, nesymetrické. Slupka je suchá, kožená, drsná, slámově žlutá s oranžovým pruhovaným líčkem, rezavá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá až nažloutlá, na vzduchu málo hnědne, je křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť je výborná, sladkokyselá, s aromatickou muškátovou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, dozrává v polovině listopadu, vydrží do února až března.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení, ale také pro moštování. Dobře snáší přepravu, nemačká se. Vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu při skladování, jinak vadne. Vadnou i předčasně utržené plody.
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. V suchých, ale i těžkých půdách jsou plody jen malé a nevyvinuté. Nejvhodnější je do středně teplých, chráněných oblastí, snáší i vyšší chráněné polohy s kvalitní půdou.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti a málo náchylná k monilióze, středně odolná vůči padlí, středně až méně odolná vůči rakovině ve vlhké, těžké, studené půdě.

