Ovoce na pálení

PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. polovině 16. století dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný. Vytváří široké a vysoké kulovité, velké koruny. Používá se i jako podnož.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Bystrická, Mirabelka nancyská, Oullinská renklóda, Vlaška. Sama dobře opyluje Althanovu renklódu a Flotowovu mirabelku.

PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.

PLODY: středně velké (průměrně 22–25 g), kulaté, na obou koncích zploštělé, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá, na slunné straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, u stopky rzivě síťovaná. Dužnina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, výborná, jedna z nejlepších. Pecka je oddělitelná od dužniny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.

DOZRÁVÁNÍ: v 2. polovině až koncem srpna, postupně. Na zavařování se sklízí 2 týdny před plnou zralostí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, zavařování kompotů, výrobě destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a méně náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena), jen při vysoké násadě plodů v hroznech je náchylnější, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a v plné zralosti i vosy.

PŮVOD: ČR, šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, vyšlechtěna jako kříženec odrůd George Soltwedel × Sparlee, registrována v r. 1971.

RŮST: vzpřímený, vysoký, hustý, ploše kulovitého tvaru. Tvoří střední množství poměrně dlouhých šlahounů, zejména v prvním roce.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květní stvoly se tvoří ve velkém množství pod listy a v jejich úrovni.

PLODNOST: vysoká (0,88 kg/rostlinu).

PLODY: velké, v první polovině sklizně ledvinovité, poté tupě kuželovité, karmínově červené, lesklé při sklizni. Dužnina je tmavě červená, šťavnatá, s výraznou dutinou, velmi měkká. Chuť je vynikající, dezertní, sladká a silně aromatická po lesních jahodách.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od 2. týdne června do konce června, krátké, trvá asi 18 dní.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení a zpracování na džemy a sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Snáší velmi dobře všechny typy půd, ale preferuje polopropustné půdy. Je nenáročná, vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve sponu 50 × 80 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě i v květu, středně až více odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea), méně proti padlí (Podosphaera aphanis), odolnější proti kořenovým hnilobám.

Velmi odolný, bujně rostoucí keř s vysokou plodností, pěstovaný zejména kvůli šípkům. Plod je velký, lesklý, jasně červený, mírně ochlupený, vhodný k všestrannému využití.

PŮVOD: Švédsko, Kristianstad, v roce 1996 vyšlechtil B. Sjostedt jako selekci genotypu Ru 1-61 op.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 1–1,5 m. Početné výhony jsou takřka beztrnné. Při pásové výsadbě rostliny sázíme 0,5–1 m od sebe a s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování (v zatravnění strádají), v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez. Hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem, výluhy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká

 
PLODY: menší až středně velké, kulaté až kuželovité, tmavě červené. Chuť je osvěžující sladkokyselá, kyselejší, výrazně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od poloviny srpna až do mrazů. Zraje asi týden před Autumn Bliss. Plody se snadno sbírají.

 
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné plátky, želé, destiláty, zmrzliny, koláče apod., ale i na přímý konzum.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Nejlépe se jí daří v humózní, dobře propustné, ale dostatečně vlhké a na vápno chudé půdě. Odrůda vhodná i do vyšších oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je ještě odolnější vůči šedé plísni (Botrytis cinerea) než odrůda Autumn Bliss. Je středně až slaběji odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vyšlechtil ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v roce 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrace uvnitř stromu často prosychá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete současně s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova, višeň Köröšská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka. Dužnina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je kyselá až nasládlá, mírně trpká, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 4. třešňový týden, tedy v 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i v plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná na přímou konzumaci, ale i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné. Stromy jsou vhodné do každé, i jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevu i květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a proti monilióze.

PŮVOD: ČR, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2000 vznikla z volného opylení odrůdy Růžová raná.

RAST: středně bujný až bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká a pravidelná, při přetížení je násada následující rok nižší.

PLODY: malé až středně velké, vejcovité, slabě nesouměrné, hladké. Slupka je slabě až středně zastřená, světle oranžová jen s osamocenými červenými skvrnami. Dužnina je oranžová, středně tuhá a středně hrubá, velmi šťavnatá, rozplývavá, většinou dobře odlučitelná od pecky, někdy na jejích žebrech může držet. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině července, 7 dní po Velkopavlovické.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, výroba kompotů, destilátů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, v květních pupenech, květu i v mladých plůdcích, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Maďarsko, asi v r. 1868 jako náhodný semenáč. Známá ve všech meruňkových oblastech pod názvy Maďarská nejlepší, Ungarische beste, Magyar legjobb, Kecskeméti kajszi či Hungarian best.

RAST: na začátku velmi bujný, později středně bujný, koruna kulovitě rozložitá, přirozeně zahuštěná. Ve školce neroste rovně, starší stromy uvnitř koruny dosti vyholují.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, současně s odrůdou Velkopavlovická. Podle času kvetení může opylovat také odrůdy: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Legolda, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: středně raná (první plody již 4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, střídavá ne kvůli přirozené periodicitě plodnosti, ale spíše kvůli zamrznutí květů či mladých plůdků.

PLODY: velké (45-65 g), kulovitě oválné, většinou souměrné, hladké. Slupka je středně hustě až hustě zastřená, světle oranžová až sytě oranžová s rozmytým červeným líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hrubá, středně šťavnatá, rozplývavá, nevláknitá, většinou dobře odlučitelná od pecky, jen někdy může zůstat viset na jejích žebrech. Chuť je kyselosladká až sladká, velmi aromatická, vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. a 3. dekádě července, současně s odrůdou Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, především pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná jen do teplých oblastí pro meruňky, i tam na chráněné místo.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, dobře v květních pupenech (na úrovni Harogem a Goldrich), málo v květu a v mladých plůdcích. Středně až lépe odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), citlivá vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: Polsko.

 
RŮST: silný vzpřímený růst, výhony dorůstají do výšky 1,5–1,8 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, sytě červené, lesklé, kompaktní, kuželovitého tvaru, snadno se sbírají; chuť je výborná, dezertní, aromatická, sladká. Jedna z nejžádanějších odrůd.

 
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát ročně, poprvé začátkem srpna, druhá úroda je až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, pečení, mražení, další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, propustná a výživná půda.

 
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči hnilobám a odumírání, plně mrazuvzdorná odrůda.

PŮVOD: lombardská líska (Corylus maxima) není přesně známého, evropského původu, možná od Černého moře. 

RŮST: středně bujný až bujný, vytváří husté keře polovězpřímeného tvaru do výšky a šířky 4–6 m. Středně silně až silně odnožuje. Listy jsou zbarvené do bordova.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí květy začínají rozkvétat brzy až středně brzy a dříve než samčí, které kvetou pozdě až velmi pozdě, ale navzdory tomuto protogynnímu kvetení je samosprašná. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Webbova atd.

PLODNOST: střední (2,5 kg/strom), středně pravidelná.

PLODY: souplodí tvoří více než 4 plody. Jejich slupky jsou červené, delší než plody, jen málo vykrajované. Plody jsou malé až středně velké (průměrně 2 g, od 1,8 po 2,3 g), dlouhé, válcovité, hnědé s narůžovělým nádechem. Jádro je menší (průměrně 1 g), velmi dobře vyplňuje celou skořápku (průměrně tvoří 52 % hmotnosti plodu). Slupka jádra je červenavá až hnědočervená a buď vůbec nebo jen velmi slabě korkovatí. Jádro se louská středně dobře. Chutná velmi dobře, aromaticky, nasládle až sladce, má vysoký podíl tuků. Podíl jádra z hmotnosti plodu je střední až vysoký (až 55 %), dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané – během 2. dekády září.

VYUŽITÍ: přímý konzum i cukrářské zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, chráněné před severními větry a mimo mrazové kotliny. Půdy nejlépe lehčí hlinitopísčité či písčitohlinité s dostatkem živin a vláhy v teplých až středně teplých pěstitelských oblastech (do cca 450 m n. m.).

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C, silně mrazuvzdorná i v samčích květech. Velmi málo náchylná na botrytidu (Botrytis cinerea).

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Agenská x Grand Duke, zač. 20. stol.

RŮST: středně silný, vytváří vysoko pyramidální, řidší korunu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, přináší pravidelné, vysoké úrody.

PLODY: velké, podlouhlé, na obou koncích zúžené (30–40 g). Slupka je pevná, tmavomodrá až tmavě fialová se světle modrým ojíněním, nakyslá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá. Chuť sladká / sladkokyselkavá, lepší v teplých polohách a po úplném dozrání, mírně aromatická. Poměrně dobrá oddělitelnost dužniny od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, mražení, výroba pálenky. Plody dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: hlinité, úrodné, výživné půdy a teplé, chráněné polohy. Nesnáší chladná a zamokřená stanoviště.

ODOLNOST: odrůda tolerantní k šarce, ve dřevě odolná vůči mrazu, v květu středně odolná proti mrazu, náchylnější k moniliové hnilobě.

PŮVOD: Rakousko, HBLVA Wien Schönbrunn, vyšlechtil Johannes Lischka

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti a růst zpomaluje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, jedna z nejvyšších výtěžností (hmotnost plodů / objem stromu: 3,07 kg/m3)

PLODY: velké (průměrně 5,6-6 g, až do 9 g, délka 2,5-3 cm, šířka 1,3-2 cm), oválné, červené, při plném vyzrání s velmi sladkou chutí, s jedním z nejvyšších obsahů cukru (14 %) a středním obsahem kyselin (2,28 %) s nižším až středním obsahem vitaminu C (40-55 mg/100 g). Pecka je středně velká (10 % hmotnosti plodu) a špatně oddělitelná od dužniny.

DOZRVÁNÍ: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října. K vyzrání do dobré chuti potřebuje teplý podzim.

VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce a díky velikosti a tvaru také velmi vhodný k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: USA, přirozená pupenová mutace odrůdy Negronne v Ridgeville v Jižní Karolíně.

 
RŮST: kompaktní, nízký vzrůst do cca 1-1,5 m. Listy jsou tmavě zelené, hluboce laločnaté, velmi atraktivní.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná, v teplých oblastech bohatá.

 
PLODY: menší, vínově červené až fialové plody s červenou dužninou lahodné, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny září.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné na přímý konzum, přípravu džemů, želé, do koláčů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná půda. Odrůda vhodná i pro pěstování v kontejneru (min. průměr 25 cm) na terasách, balkonech.

 
ODOLNOST: nenáročná odrůda, odolná vůči suchu a mrazu do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě chráníme před mrazem přikrytím nebo přesunutím do chladné místnosti.

PŮVOD: velmi stará odrůda, vznikla buď v Německu, jako náhodný semenáč u zámku Gravenstein ve Šlesvicko-Holštýnsku, nebo v Itálii, v jižním Tyrolsku, je známa od 17. století.

RŮST: bujný, vytváří velké až velmi velké, široké, rozložité, později až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Idared, Ingrid Marie, James Grieve Red, Jonathan, Krasokvět žlutý, McIntosh, Ontario, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (kolem 7.–10. roku po výsadbě), dobrá, střídavá, průměrně 12–16 t/ha.

PLODY: středně velké až větší (130–170 g), zploštěle kulovité až vysoko kulovité, silně žebrované, podélně nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, středně mastná až mastná, žlutozelená až žlutá, překrytá pruhovaným purpurově červeným líčkem. Dužnina je zelenkavě krémová, jemná, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až v první polovině září, konzumně dozrává asi 2 týdny po sklizni, vydrží do konce října či do poloviny listopadu.

VYUŽITÍ: výborné jablko zejména na přímý konzum, ale i na sušení, výrobu moštů, vín, destilátů. Dobře se skladují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplejší a vlhčí, lepší půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh. Nesnáší mrazové a inverzní polohy. V suchých, větrných polohách plody předčasně opadávají.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolnější proti rakovině, středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: neznámý, zřejmě z Balkánu, velmi stará odrůda, na našem území pravděpodobně již od 15. století.

RŮST: v mládí velmi bujný, vlivem bohatých úrod slábne, tvoří vyšší, později kulovité, husté koruny. Dřevo má křehčí, pod úrodami se snadno láme.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy a velmi bohatě.

PLODNOST: středně raná, velmi vysoká, po přetížení úrodou střídavá, ale dá se regulovat řezem.

PLODY: středně velké (průměrně 25-30 g), tvarově >velmi variabilní – od kulatých přes oválné, krátce oválné až po obráceně oválné, často rostou velmi hustě u sebe na větvi. Slupka je pevná, tenká, zpočátku červeně až fialově modravá, později fialovomodrá, šedomodře ojíněná. Dužnina je při dozrávání polotuhá, později měkká až rozplývavá, s jemnými žilkami, žluto- nebo zlatozelená, šťavnatá, velmi sladká, bez výrazné kořenitosti, s typickou vůní. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce. Pecka se špatně odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi pozdní, od poloviny, většinou od konce září do poloviny října, zraje nerovnoměrně na stromě i v různých lokalitách. Plody dobře drží na stromě, nepadají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k výrobě povidel, destilátu, do buchet, švestkových knedlíků, případně i na kompoty a sušení vcelku, méně k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vyžaduje půdy hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, v nehnojených, suchých půdách se stromy vysokou plodností brzy vyčerpají a plody jsou méně šťavnaté. Vhodné jsou teplé a středně teplé polohy, aby plody stačily dobře vyzrát a netrpěly moniliózou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně až dobře tolerantní vůči šarce, náchylná k monilióze plodů, zejména při přetížení úrodou, nebývá červivá.

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, vyšlechtěna v roce 1966 na výzkumné stanici East Malling Research Station jako kříženec odrůd (Resistenta x Whinhams Industry) x Keepsake a uvedena na trh v roce 1981.

 
RŮST: bujný, středně hustý, tvar keře je obráceně vejčitý. Výhony rostou polovězpřímeně a jsou středně otrněné jednoduchými a méně dvojitými dlouhými trny, listy jsou velmi lesklé.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, v květenství jsou většinou tři květy.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, tvarově nevyrovnané, kulovité až elipsovité. Zralé plody mají rovnoměrně rozloženou žlutozelenou barvu se středně výrazným žilkováním. Slupka je slabě ojíněná a středně chlupatá, tenká až silnější. Chuť je dobrá, sladkokyselá, bez vůně. Stopka je dlouhá.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, ve druhé polovině června k přímému konzumu, o týden dříve ke konzervování.

 
VYUŽITÍ: zejména na zpracování: výrobu kompotů, želé, džemů, do koláčů, ale i k přímému konzumu.

 
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Odrůda vhodná do teplých a středních poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný, vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: Anglie, vyšlechtil ji Thomas Webb v Calcote v Readingu v hrabství Berkshire.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří středně husté, vzpřímené keře, odnožuje velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy začínají kvést dříve než samičí, ale kvetení se částečně překrývá. Úroda je vyšší v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Zellská červenolistá.

PLODNOST: raná (ve 3.–4. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, dosti pravidelná v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 2,8 g, od 2,3 po 4,1 g), protáhle válcovité, rýhované, světle hnědé, středně dobře se louskají, velmi snadno se louskají louskáčkem. Slupka (obal oříšku) je stejně dlouhá nebo jen o něco delší než plod, je středně až silně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je středně velké (průměrně 1,1 g), dobře vyplňuje skořápku (tvoří 41–48 % hmotnosti celého plodu). Jádro je dlouhé, válcovité, slupka je mírně zvrásněná, světle hnědá, jen málo korkovatí. Chuť je poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá, nasládlá až sladká, v suchém stavu průměrná. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. a 3. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, samčí jehnědy trpí pozdními jarními mrazy. Chorobami netrpí. Více ji vyhledává roztoč vlnovník lískový (Phytoptus avellanae) a částečně i nosatec lískový (Curculio nucum), ptáci a veverky.

PŮVOD: Japonsko, zřejmě odrůda druhu Morus bombycis (se synonymem Morus indica) nebo mezidruhový kříženec Morus bombycis a Morus alba.

RAST: pomalý, umírněný. Je to zakrslá odrůda moruše s poměrně širokým habitem, dorůstající do výšky 3-7 metrů. Velké listy jsou svěže zelené, na podzim se krásně zbarvují do žluta.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: Plodnost je raná (2.-3. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: velké (dlouhé asi 4 cm), buclaté, červenočerné až černé. Velmi šťavnaté se sladkou chutí. Zralé plody silně barví. Obsahují mnoho zdraví prospěšných látek, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, v průběhu července a srpna.

VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, vína, sušení.

STANOVIŠTĚ: oblibuje jižnější, teplejší oblasti, sluneční stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně vlhké půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná ke zmrznutí pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů.

PŮVOD: vysokobylinné lesy bohaté na dusík, vlhké jasanové lesy, paseky a meze v rámci Evropy kromě nejsevernějších oblastí, sever Afriky, v Asii od Malé Asie přes Kavkaz po Kaspické moře

RŮST: rychlý. Dorůstá až v 7 m vysoký keř nebo strom, bohatě rozvětvený, s plochým kořenovým systémem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: černé lesklé peckovičky velké až 6 mm s tmavě červenou barvící šťávou uspořádané do okolíků.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velké, kulovitého až kuželovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: Solany, ČR, 1. pol. 19. stol.

 
RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznešené koruny; má charakteristicky kožovité listy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova, Drouardova, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Pařížanka, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.

 
PLODY: středně velké, tvar protáhlý, variabilní, obvykle protáhle kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citronově žlutá, na slunečné straně i mírně červenavá, místy posetá drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná, lehce nakyslá, sladce aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1–2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.

 
VYUŽITÍ: především přímý konzum, ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.

 
STANOVIŠTĚ: roste i v méně příznivých podmínkách a vyšších, drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.
ODOLNOST: vysoká odolnost proti mrazům.

PŮVOD: pravděpodobně Francie, pol. 19. stol., zřejmě vypěstovaná jako náhodný semenáč van Monsem. Německé pojmenování získala po básníkovi Christianu Fürchtegottu Gellertovi. Synonyma a cizí názvy: Gellertova máslovka, Hardyova máslovka, Velká Isambartka, Šedivka, Bera Hardego, Beurre Hardy, Beurre de Gellert, Gellert's Butterbirne, Thomas Beurré Gellert.

RŮST: velmi bujný růst v mládí, později bujný, zdravý. Vytváří krásné, vysoké, široce jehlanovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, výborný opylovač pro mnohé odrůdy hrušní. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Dekanka zimní, Hardenpontova, Charneuská, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Madame Verté, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, pravidelná a bohatá.

PLODY: velké a pravidelné, tupě kuželovité, slupka šedozelená, hustě tečkovaná, skořicově rzivá, na slunečné straně načervenalá. Dužnina bělavá, někdy až lososově narůžovělá, velmi šťavnatá, rozplývavá, jemná, chuť výborná, sladce kořenná.

DOZRÁVÁNÍ: okolo poloviny září, plody jsou vhodné ke konzumu cca za 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: stolní a tržní odrůda, vhodná také k zavařování, výrobě povidel, vína.
STANOVIŠTĚ: snese i vyšší, ale chráněné polohy, daří se jí v dobrých půdách.
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči mrazu, ve velmi teplých polohách ji vyhledává škůdce květopas hrušňový.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, vyšlechtila jej Svetlana Valentinovna Klimenko, na trh byl uveden v roce 2001. Synonyma: Exzotičeskij, Exotica, Exotický.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Úroda z 15letého keře je 40–50 kg.

PLODY: jsou velké (průměrně 7–7,3 g, max. 8,5 g, 41–46 mm x 17–18 mm), válcovité. Slupka je tmavě červená. Dužnina je tmavě červená, velmi aromatická, hustá, velmi dobře se odděluje od pecky. Chuť je příjemně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. I po dozrání drží velmi dobře na keři, takže se dají sbírat přímo z něj, není třeba čekat na spadnutí na zem.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i díky dobré oddělitelnosti dužniny od pecky jsou výborné ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný vůči suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.