Ovoce na pálení

PŮVOD: bývalé Československo, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, registrována v r. 1973

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložité. Plodonosný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké (téměř 3× větší než listy Huginu). Vysazujeme ve sponu 2×3 m až 4×4 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 9,2 g, 14,4 mm), ploše kulovité, uspořádané v okolících. Slupka je tmavofialová s ojíněním, dužnina je tmavě purpurová, na aronie velmi šťavnatá a silně barvící. Chuť je sladkokyselá, trpká, cukr v průměru 14,4 °Bx. Obsah polyfenolů je vysoký, ale zřejmě nižší než u odrůdy Hugin.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Výtěžnost šťávy při lisování je vysoká (78,9 %). Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver, Pacific Agriculture Research Center, v r. 1980 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Nootka x Glen Prosen, přičemž odrůda Glen Prosen pochází z křížení odrůdy Cumberland, tedy ostružiníku západního (R. occidentalis). Na trh uvedena v r. 1989. „Tulameen“ znamená v jazyce původních Indiánů z Britské Kolumbie „červená země“ a je také jménem řeky, která tudy protéká.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do střední výšky 1,5–1,8 m, hustě větvené, jsou jemně otrněné, zejména ve spodní části. Středně silně odnožuje. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a s meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete v květnu a červnu.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, průměrně 1,37–1,5 kg na rostlinu a 8,143 t/ha.

 
PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 24,7 mm x 20,3 mm, 2,68–5,38 g) kuželovité, pevné, silně lesklé, zářivě červené. Jsou středně šťavnaté. Chuť je výborná, aromatická a sladká s dobrým poměrem cukrů a kyselin (průměrně 5,32 : 1).

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda, dozrávání pozdní, velmi dlouhé, o 2 týdny delší než u většiny jednou plodících odrůd (průměrně 50 dní). U nás dozrává od začátku července do poloviny srpna. Plody se dobře oddělují od květního lůžka.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k univerzálnímu zpracování a mražení. Dobře snášejí přepravu i krátkodobé skladování v chladu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná. Je silně odolná vůči padlí (Sphaerotheca humuli), odolnější vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.) a fytoftóře (Phytophthora spp.), středně odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea), středně až méně odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum či Didymella applanata.

PŮVOD: Rakousko, vyšlechtěná z planých forem v dunajských lužních lesích okolo Klosterneuburgu, 1965

RŮST: velmi bujný. Tvoří vysokou kulovitou korunu, která pod tíhou úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky – potopudnými, močopudnými, podporují laktaci, vykašlávání, zevně působí protizánětlivě.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, ve srovnání s planou formou i trojnásobná, pravidelná.

PLODY: Květy a hrozny dosahují až trojnásobně větší velikosti než u planě rostoucích bezu a mají vyšší obsah léčivých látek. Plody jsou fialově černé, s fialovou a šťavnatou dužninou sladké chuti, s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů. Velmi dobře drží na stopkách, takže neopadávají.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává v září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Málo náchylná k chorobám a škůdcům. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: Švédsko, selekce semenáčů.

RŮST: slabší, dorůstá jen do výšky 1,2–1,5 m a do šířky 0,6–1 m. Listy má užší než ostatní odrůdy aronií.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Kvete asi týden po ostatních odrůdách aronií.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká, navzdory menší velikosti plodů a menšímu počtu plodů v okolících.

PLODY: menší (průměrně 3,2 g, 6,6 mm), kulaté, v okolíku je průměrně 17 plodů. Jsou tmavofialové až černé, lesklé, bez výrazného ojínění, se světlejší dužninou než jiné odrůdy, i šťáva z nich je světlejší. Jsou méně šťavnaté (73,6 %), ale obsahují více cukru (18,7 °Bx), kyselin (1,05 g) a polyfenolů (2340 mg/100 g) než jiné odrůdy. Chuťově jsou méně trpké než například odrůda Nero.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září, ale dříve než ostatní odrůdy s většími plody. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Proto jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: Plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovitých stráních a světlých lesích, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.

RŮST: středně bujný. Je to keřovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 3–7 metrů. Listy jsou vstřícné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dřínu.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květy obvykle nevymrzají, jen musí být dostatečné teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létali.

PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pecka je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: většinou od srpna do října.

VYUŽITÍ: atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně vybarvenými červenými plody. Lze použít jako solitérní dřevinu, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale i jako živý jedlý plot, který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování – výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky – dřínkovice.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: ČR, šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, vyšlechtěna jako kříženec odrůd George Soltwedel × Sparlee, registrována v r. 1971.

RŮST: vzpřímený, vysoký, hustý, ploše kulovitého tvaru. Tvoří střední množství poměrně dlouhých šlahounů, zejména v prvním roce.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květní stvoly se tvoří ve velkém množství pod listy a v jejich úrovni.

PLODNOST: vysoká (0,88 kg/rostlinu).

PLODY: velké, v první polovině sklizně ledvinovité, poté tupě kuželovité, karmínově červené, lesklé při sklizni. Dužnina je tmavě červená, šťavnatá, s výraznou dutinou, velmi měkká. Chuť je vynikající, dezertní, sladká a silně aromatická po lesních jahodách.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od 2. týdne června do konce června, krátké, trvá asi 18 dní.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení a zpracování na džemy a sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Snáší velmi dobře všechny typy půd, ale preferuje polopropustné půdy. Je nenáročná, vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve sponu 50 × 80 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě i v květu, středně až více odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea), méně proti padlí (Podosphaera aphanis), odolnější proti kořenovým hnilobám.

PŮVOD: USA, přirozená pupenová mutace odrůdy Negronne v Ridgeville v Jižní Karolíně.

 
RŮST: kompaktní, nízký vzrůst do cca 1-1,5 m. Listy jsou tmavě zelené, hluboce laločnaté, velmi atraktivní.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná, v teplých oblastech bohatá.

 
PLODY: menší, vínově červené až fialové plody s červenou dužninou lahodné, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny září.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné na přímý konzum, přípravu džemů, želé, do koláčů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná půda. Odrůda vhodná i pro pěstování v kontejneru (min. průměr 25 cm) na terasách, balkonech.

 
ODOLNOST: nenáročná odrůda, odolná vůči suchu a mrazu do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě chráníme před mrazem přikrytím nebo přesunutím do chladné místnosti.

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vyšlechtil ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v roce 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrace uvnitř stromu často prosychá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete současně s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova, višeň Köröšská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka. Dužnina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je kyselá až nasládlá, mírně trpká, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 4. třešňový týden, tedy v 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i v plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná na přímou konzumaci, ale i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné. Stromy jsou vhodné do každé, i jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevu i květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a proti monilióze.

PŮVOD: Švédsko, Kristianstad, v roce 1996 vyšlechtil B. Sjostedt jako selekci genotypu Ru 1-61 op.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 1–1,5 m. Početné výhony jsou takřka beztrnné. Při pásové výsadbě rostliny sázíme 0,5–1 m od sebe a s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování (v zatravnění strádají), v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez. Hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem, výluhy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká

 
PLODY: menší až středně velké, kulaté až kuželovité, tmavě červené. Chuť je osvěžující sladkokyselá, kyselejší, výrazně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od poloviny srpna až do mrazů. Zraje asi týden před Autumn Bliss. Plody se snadno sbírají.

 
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné plátky, želé, destiláty, zmrzliny, koláče apod., ale i na přímý konzum.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Nejlépe se jí daří v humózní, dobře propustné, ale dostatečně vlhké a na vápno chudé půdě. Odrůda vhodná i do vyšších oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je ještě odolnější vůči šedé plísni (Botrytis cinerea) než odrůda Autumn Bliss. Je středně až slaběji odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

Velmi odolný, bujně rostoucí keř s vysokou plodností, pěstovaný zejména kvůli šípkům. Plod je velký, lesklý, jasně červený, mírně ochlupený, vhodný k všestrannému využití.

PŮVOD: Bílé Karpaty, stará odrůda, která se vyskytovala hlavně na pohraničí Moravy a Slovenska.

RŮST: středně bujný, tvoří vysokě kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST:PLODY: převážně středně velké až malé, elipsovité. Slupka je zlatožlutá až slámově žlutá, posetá bílými lenticelami, po dozrání silně ojíněná. Dužnina je jemná, polotuhá, protkaná bílými vlásečnicemi, středně šťavnatá. Chuť je sladká, někdy kořenitá, jindy mírně nakyslá s charakteristickou vůní. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané koncem července až začátkem srpna. Po sklizni vydrží asi týden.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na výrobu povidel a výborného destilátu.

STANOVIŠTĚ: slunné, jinak nenáročná, vhodná i do vyšších poloh i větrnějších lokalit.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, náchylnější k monilióze; při výsadbě je třeba se vyhýbat uzavřeným polohám a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Německo, Technická vysoká škola v Geisenheimu, v r. 1994 ji vyšlechtil Helmut Jacob jako křížence odrůd Domácí velkoplodá a Valor.

RŮST: slabý až středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná až částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Stanley.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná, nemá sklon ke střídání plodnosti.

PLODY: velké (průměrně 35-40 g), protáhlé, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená až žlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká (22-32 °Brix), velmi aromatická, plná, výborná až vynikající. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jen výjimečně může na jejích žebrech zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: probíhá během velmi dlouhého období, od konce srpna až do začátku října.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště, ale podobně jako ostatní švestky preferuje hluboké, vlhké, ale dobře odvodněné, úrodné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, do vyšších na chráněná místa.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Bulharsko, Kazanlak.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky až 4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: jedny z největších (průměrně 7,84 g, délka 3 cm, šířka 1,7 cm), červené, sladké, se středně velkou peckou špatně oddělitelnou od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává v 1. polovině září.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Spojené království, Kent, Maidstone, East Malling Research Station, vyšlechtěná v r. 1973 jako vícenásobný mezidruhový kříženec. V mateřské linii se nacházely druhy Rubus arcticus, R. occidentalis a odrůdy Lloyd George, Norfolk Giant, Pynes Royal, Malling Landmark, Malling Promise a Burnetholm. Otcovská linie pocházela z výběru Rubus idaeus strigosus. Odrůda byla uvedena na trh v r. 1983.

 
RŮST: středně bujný, polovězpřímený, středně hustý s hustým větvením. Mladé výhony jsou zelené s velmi slabým antokyanovým zbarvením. Výhony dorůstají obvykle do 1,5 m a jsou středně otrněné krátkými, ostrými, fialovými trny. Listy jsou složené, 5četné, neochlupené.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: je vysoká, průměrně 2,5 kg na výhon, průměrně 5 t/ha. Plodí zejména na postranních větvičkách vyrůstajících z letorostů nebo na těch na loňských výhonech po 8–12 plodech na delších a po 5 plodech na kratších.

 
PLODY: středně velké (průměrně 3,5–4 g), tvarově nevyrovnané – kuželovité až oválné, středně červené až tmavě červené, silně lesklé, složené z malých až relativně velkých středně pevných až pevných peckoviček. Chuť je dobrá, jemně malinově vonící.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící raná až středně raná odrůda: 1. v červnu a 2. od začátku srpna do mrazů v říjnu. Období plodnosti je dlouhé.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, pečení apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C, vysoce odolná vůči šedé plísni (Botrytis cinerea). Díky genu A10 z Rubus occidentalis získala imunitní odolnost vůči mšici malinové (Amphorophora idaei), která přenáší čtyři viry (skvrnku, listovou skvrnitost, černou nekrózu maliny a žluté síťovatění). Je náchylná k viru křovitosti a zakrslosti maliny (RBDV), tolerantní vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: ČR, Svojšice u Kolína, vypěstoval ji J. Procházka jako semenáč Zelené renklódy v 1. polovině 19. století a pojmenoval ji podle tehdejšího majitele panství, registrována v r. 1954.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, vytváří široké kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Anna Späth, Lützelsachsenská, Kirkeho, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Stanley, Zelená renklóda. Dobře opyluje: Bühls kou, Flotowovu mirabelku, Kirkeho, Katalánský špendlík a Zelenou renklódu.

PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 36–40 g), téměř kulovité, z obou stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné. Slupka je středně silná, tuhá, ojíněná, zelenožlutá překrytá světlefialovou až fialově hnědou, někdy s jemnou, jindy hrubší rzí, se středně výraznými až výraznými lenticelami, dá se stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tužší, žlutavá až zlatožlutá, velmi šťavnatá, mírně vláknitá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se od dužniny odděluje středně dobře, na jejích žebrech může dužnina částečně zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy 3. dekáda srpna až 1. dekáda září. Na stromě vydrží 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě kompotů, ale i k výrobě džemů, povidel a k sušení či pečení. Včas sklizené plody se dobře přepravují, plně zralé jsou citlivé na otlaky.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, je náročná na úrodnou a hlubokou půdu. V suché půdě jsou plody drobné, ve vlhké uzavřené poloze trpí moniliózou. Vhodná i pro vyšší polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, plody jsou náchylnější k praskání během dlouhotrvajících dešťů a následně k monilióze, oblíbené jsou u vos. Je středně až výše tolerantní vůči šarce, méně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma rubrum).

PŮVOD: Středomoří od Libanonu a asijské části Turecka až po Španělsko a Portugalsko, na jihu od Tuniska po Maroko. Podél Biskajského zálivu zasahuje až do západní Francie a překvapivě roste i v jihozápadním Irsku.

RŮST: středně bujný. Je to stálezelený keř nebo strom dosahující výšky 1–8 m (ve své domovině někdy až 15 m) a šířky 1–8 m, u nás spíše nižší. Kmen s červenohnědou kůrou může mít průměr až 80 cm, často je vícekmenný. Listy jsou neopadavé, řapíkaté, o rozměrech 8 × 3 cm. Mají kopinatý tvar připomínající listy vavřínu. Na lícní straně jsou lesklé, zářivě zelené, na rubu matné. Okraj listové čepele je zoubkovaný až pilovitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, hmyzosnubný s oboupohlavnými, baňkovitými, vonnými květy, kvete v listopadu až prosinci.

PLODNOST: je brzká (3–4 roky po výsadbě), ve své domovině dosahuje ve volné krajině (ne na plantáži) 2,8–10,4 kg na keř, 75–577 kg/ha.

PLODY: malé, variabilně velké (od 1 g po 12,3 g, průměrně 3,7 g, 0,7–2 cm), kulaté, ostnité, červené bobule. Dužnina je měkká, žlutooranžová s pěti komorami s více drobnými, hnědými, hranatými semeny. Chuť je před dozráním trpká, při plném vyzrání velmi sladká, méně výrazná s příjemnou vůní. Plod obsahuje asi 20 % cukru a má velmi vysoký obsah antioxidantů.

DOZRÁVÁNÍ: podle lokality od října do prosince.

VYUŽITÍ: celá rostlina je celoročně velmi dekorativní, zejména na konci podzimu, kdy je sytě zelená a obsypaná květy i dozrávajícími plody. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, tedy na výrobu kompotů, džemů, tzv. alicantského likéru, vína, brandy či destilátu. Léčivé využití: všechny části rostliny obsahují hodně ethyl galátu, který má silné antibiotické účinky proti mykobakteriím. Listy, kůra a kořeny jsou močopudné a působí jako ledvinné antiseptikum vhodné proti zánětu močových cest. Technické využití: Má velmi tvrdé a husté dřevo vhodné na řezbářství.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před studeným větrem a silnými mrazy. Půdu upřednostňuje kyselou, vlhkou, ale dobře odvodněnou, ale na rozdíl od ostatních druhů z čeledi vřesovcovité dobře snáší i vápník v půdě. Dobře snáší také sušší i těžkou jílovitou půdu. Je vhodný do teplých poloh, do zahrad či parků.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě krátkodobě do -17,5 °C, méně v květu.

RŮST: v mládí bujný, později střední. Tvoří pyramidální, později vysokě kulovité či široce kulovité, hustší koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, při dobré pěstitelské péči o strom pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 17–25 g), podlouhlé, na obou koncích zúžené. Slupka je pevná, hladká, pod světlemodrým ojíněním tmavě modrofialová, kyselejší, někdy mírně trpká. Dužnina je tuhá, zlatožlutá až oranžová, středně šťavnatá, sladká, jemně nakyslá, velmi aromatická, výborná až vynikající. Ne zcela dozrálé plody mají příjemnou muškátovou vůni a příchuť. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, podle podmínek stanoviště většinou během 1. a 2. dekády září. Na stromě vydrží dlouho. Včas sklizená se velmi dobře přepravuje a skladuje.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímé konzumaci i k univerzálnímu zpracování: k sušení, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe v úrodných, teplých, vlhkých půdách. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylná k poškození šarkou, k červené skvrnitosti listů slivoní (Polystigma rubrum), k monilióze (Monilinia spp.) i k poškození kuřicí slivoně (Taphrina pruni).

PŮVOD: Kanada, vyšlechtili ji L. H. Hough a Catherine H. Bailey na Rutgers University v roce 1968 jako komplexní kříženec těchto odrůd: [(Geneva x Naramata) x (Morden 604) x (Phelps x Perfection)]

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Harlayne, Harogem.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vhodné zabezpečit velikost plodů probírkou.

PLODY: středně velké až velké, vejčité, nesouměrné, hrbolaté. Slupka je slabě až středně plstnatá, středně hrubá, tmavě oranžová, s malým fialovým rozmytým líčkem. Dužina je tmavě oranžová, středně tuhá až tuhá, středně šťavnatá, většinou snadno oddělitelná od pecky. Chuť je kysele sladká až sladká, aromatická, velmi dobrá až vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v 1. a 2. dekádě července, 8 dní před Velkopavlovickou. Při delších deštích v době dozrávání plody někdy praskají a jsou napadeny moniliovou spálou.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, konzervování, výrobu džemů i sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě a v zimě v květních poupatech, středně v květech, tolerantní vůči šarce, bakteriální skvrnitosti listů (Xantomonas pruni) a moniliové spále peckovin (Monilinia laxa).

PŮVOD: ČR, Ostružná, náhodný sladkoplodý semenáč objevený okolo roku 1810.

RŮST: středně bujný, později mírný. Je to menší až středně velký strom, okolo 20. roku dosahuje výšky 4–5 m, v 50 letech 6–8 m. Vytváří pravidelné vejčité koruny, u starších stromů nepravidelné. Listy jsou opadavé, střídavé, složené, lichozpeřené z 5–9 párů kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Okraje listů jsou zubaté jen v horní polovině na rozdíl od listů botanického druhu, které jsou zubaté po celé délce. Kůra je světle šedá, hladká.   

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, květenství jsou ploché, kompaktní chocholíky, květy jsou drobné, krémově bílé, kvetou v květnu. 

PLODNOST: raná, středně vysoká ve srovnání s jinými jedlými odrůdami, pravidelná.

PLODY: souplodí obsahuje 15–20 i více plodů, které jsou velké (7–9 mm), kulaté, červeno-oranžové a mají středně pevnou slupku. Dužnina je žlutooranžová, středně šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (obsah cukru až 13 %). Obsahují mnoho vitaminu C, antioxidantů a fenolů, ale i pektinu, takže dobře želírují.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září, pokud uniknou ptákům, vydrží na stromě dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná a zároveň jedlá dřevina je vhodná do zahrad, sadů, parků, alejí, stromových řad či větrolamů. Je to dobrá medonosná dřevina, pozdě rozkvétající intenzivně vonící květy poskytují včelám nektar i pyl. Kulinární využití: med z květů bývá červenožlutý, po zkrystalizování je hrubozrnný a má silnou vůni. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k sušení do ovocných čajů, k výrobě džemů, želé, kompotů, sirupů, likérů, omáček jako náhrada za brusinky, k výrobě octa či destilátu. Vysušené se dají použít místo rozinek do vánoček či koláčů, upražené a pomleté jako náhrada kávy. Léčivé účinky: plody se používají při onemocněních trávicího traktu, zvyšují vylučování žluči do střev, což podporuje trávení zejména u starších lidí. Zároveň působí proti zácpě či mírným průjmům bez jiných vážných příčin. Odedávna jsou známým prostředkem proti kurdějím, tedy chorobě z nedostatku vitaminu C. Z tohoto důvodu jsou i výborným prostředkem k léčení chřipky a pomáhají odstraňovat příznaky jarní únavy. Jsou účinné také při dýchacích potížích, zahlenění a zánětu průdušek. Používají se buď syrové, macerované ve víně nebo ve formě čaje. Lidově se používají také proti revmatismu a ledvinovým kamenům. Květy jeřábu zase obsahují látku velmi podobnou ženským hormonům a ve formě nálevu se používají úspěšně při různých ženských potížích. Technické využití: odolné, tvrdé, jemnozrnné, pružné dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví a v minulosti k výrobě vycházkových holí. Z mladých větviček lze získat černé barvivo.

STANOVIŠTĚ: je nenáročný na stanoviště a půdy, dá se pěstovat i ve vyšších horských oblastech, dokonce i na kyselých a rašelinných půdách. Ideálně jej vysazujeme na slunné místo do vlhké, propustné půdy, ve sponu 4–8 metrů.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolný vůči větru, dobře odolný proti škůdcům a chorobám. Toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. polovině 16. století dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný. Vytváří široké a vysoké kulovité, velké koruny. Používá se i jako podnož.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Bystrická, Mirabelka nancyská, Oullinská renklóda, Vlaška. Sama dobře opyluje Althanovu renklódu a Flotowovu mirabelku.

PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.

PLODY: středně velké (průměrně 22–25 g), kulaté, na obou koncích zploštělé, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá, na slunné straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, u stopky rzivě síťovaná. Dužnina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, výborná, jedna z nejlepších. Pecka je oddělitelná od dužniny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.

DOZRÁVÁNÍ: v 2. polovině až koncem srpna, postupně. Na zavařování se sklízí 2 týdny před plnou zralostí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, zavařování kompotů, výrobě destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a méně náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena), jen při vysoké násadě plodů v hroznech je náchylnější, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a v plné zralosti i vosy.

PŮVOD: Slovensko, velkoplodý černoplodý genotyp ze středního a dolního Pováží.

RAST: bujný, ale slabší než bělplodý genotyp, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, protáhlé, černé. Chuť je sladká až jemně sladkokyselá, vyváženější, osvěžující. Plody obsahují mnohé pro zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdní, dlouhé, od konce června do srpna. Plody po dozrání opadávají. Plody sbíráme ručně nebo setřásáním na plachty.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení, či výrobě džemů, sirupů, zmrzlin či destilátů či krmení drůbeže.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, vyšlechtěna v roce 1966 na výzkumné stanici East Malling Research Station jako kříženec odrůd (Resistenta x Whinhams Industry) x Keepsake a uvedena na trh v roce 1981.

 
RŮST: bujný, středně hustý, tvar keře je obráceně vejčitý. Výhony rostou polovězpřímeně a jsou středně otrněné jednoduchými a méně dvojitými dlouhými trny, listy jsou velmi lesklé.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, v květenství jsou většinou tři květy.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, tvarově nevyrovnané, kulovité až elipsovité. Zralé plody mají rovnoměrně rozloženou žlutozelenou barvu se středně výrazným žilkováním. Slupka je slabě ojíněná a středně chlupatá, tenká až silnější. Chuť je dobrá, sladkokyselá, bez vůně. Stopka je dlouhá.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, ve druhé polovině června k přímému konzumu, o týden dříve ke konzervování.

 
VYUŽITÍ: zejména na zpracování: výrobu kompotů, želé, džemů, do koláčů, ale i k přímému konzumu.

 
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Odrůda vhodná do teplých a středních poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný, vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: Polsko.

 
RŮST: silný vzpřímený růst, výhony dorůstají do výšky 1,5–1,8 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, sytě červené, lesklé, kompaktní, kuželovitého tvaru, snadno se sbírají; chuť je výborná, dezertní, aromatická, sladká. Jedna z nejžádanějších odrůd.

 
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát ročně, poprvé začátkem srpna, druhá úroda je až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, pečení, mražení, další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, propustná a výživná půda.

 
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči hnilobám a odumírání, plně mrazuvzdorná odrůda.