Mrazuvzdorné

PŮVOD: pravděpodobně Finsko v 80. letech 20. století, ale kořeny sahají do 90. let 19. století a práce Ivana Vladimiroviče Mičurina, odrůda aronie Mičurinové (Aronia mitchurinii), tedy pravděpodobně kříženec [(Sorbus aucuparia x Aronia melanocarpa) x Aronia melanocarpa], někdy je označována i jako Aronia x prunifolia. Je velmi blízká odrůdě Nero.

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložitě. Plodný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké, jen nepatrně menší než odrůda Nero.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná.

PLODÍ: brzy, pravidelně a hojně.

PLODY: na arónii velké (100 plodů váží průměrně 99,5-110 g, měří průměrně 0,9 cm), kulaté až zploštěle kulaté, středně pevné, v okolíku je průměrně 20 plodů. Jsou tmavofialové až černé, je to jedna z nejtmavších odrůd v slupce i v dužině, ale má výrazně světlé ojínění. Šťáva velmi silně barví. Mají střední výtěžnost šťávy (průměrně 77,2 %), mají střední obsah cukru (14,2 °Bx či 9,16 g na 100 g) a nižší obsah kyselin (0,8 g na 100 g) i polyfenolů než jiné odrůdy. Chuť má sladkou, málo kyselou, méně trpkou než odrůda Nero, s švestkovo-likérovou dochutí.

DOZRÁVÁNÍ: pozdější, asi 2 týdny po odrůdě Nero, zhruba v polovině září, pro sušení se dá sbírat ještě také v říjnu. Pokud je sbíráte v celých okolících, díky vysokému obsahu antibakteriálních a protiplísňových látek vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř po celý rok. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako dolní patro. Kulinářské využití: plody čerstvé, tehdy obsahují všechny účinné látky. Používají se k výrobě kompotů a džemů, vylisovaná šťáva je vhodným příspěvkem do ovocných moštů. Trpkost se zmírní zmrazením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou plody vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčebné využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karoténů, pektinových látek a rutinu. Obsahují velké množství železa a důležité mikroelementy: bór, fluór, měď, mangan, kobalt, molybden a další. Pro obsah jódu až 400 mg/100 g plodů po odstranění semen jsou plody vhodné k harmonizaci činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, jsou vhodné k posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C- šípková růže, šípek, kiwi, rakytník - protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě krvácivých stavů, při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují velké množství rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

 
STANOVIŠTĚ: spíše slunečné až polostín, dostatečně vlhkou půdu, aby plody při zrání nezasychaly. Vhodná také do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči nemocem, včetně spály růžovitých (Erwinia amylovora) i vůči houbě Phyllosticta arbutifolia. Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci např. nezamotali do sítí.

PŮVOD: USA.

RŮST: středně silný, vzpřímený růst.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: velké, pevné plody velmi lahodné chuti a příjemné vůně. Po dosažení zralosti vydrží ještě dlouho na keři.

DOZRÁVÁNÍ: plodí dvakrát do roka, v červenci a od září do října.

VYUŽITÍ: přímá konzumace i zpracování.

STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, humózní a propustná zahradní půda, bohatá na živiny. Pěstování ve všech klimatických oblastech na Slovensku. V zatravnění rostlina strádá. Vzdálenost mezi rostlinami 0,5–1 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát).

ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná vůči houbovým chorobám.

PŮVOD: bývalé Československo, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, registrována v r. 1973

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložité. Plodonosný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké (téměř 3× větší než listy Huginu). Vysazujeme ve sponu 2×3 m až 4×4 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 9,2 g, 14,4 mm), ploše kulovité, uspořádané v okolících. Slupka je tmavofialová s ojíněním, dužnina je tmavě purpurová, na aronie velmi šťavnatá a silně barvící. Chuť je sladkokyselá, trpká, cukr v průměru 14,4 °Bx. Obsah polyfenolů je vysoký, ale zřejmě nižší než u odrůdy Hugin.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Výtěžnost šťávy při lisování je vysoká (78,9 %). Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: Rakousko, vyšlechtěná z planých forem v dunajských lužních lesích okolo Klosterneuburgu, 1965

RŮST: velmi bujný. Tvoří vysokou kulovitou korunu, která pod tíhou úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky – potopudnými, močopudnými, podporují laktaci, vykašlávání, zevně působí protizánětlivě.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, ve srovnání s planou formou i trojnásobná, pravidelná.

PLODY: Květy a hrozny dosahují až trojnásobně větší velikosti než u planě rostoucích bezu a mají vyšší obsah léčivých látek. Plody jsou fialově černé, s fialovou a šťavnatou dužninou sladké chuti, s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů. Velmi dobře drží na stopkách, takže neopadávají.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává v září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Málo náchylná k chorobám a škůdcům. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: Švédsko, selekce semenáčů.

RŮST: slabší, dorůstá jen do výšky 1,2–1,5 m a do šířky 0,6–1 m. Listy má užší než ostatní odrůdy aronií.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Kvete asi týden po ostatních odrůdách aronií.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká, navzdory menší velikosti plodů a menšímu počtu plodů v okolících.

PLODY: menší (průměrně 3,2 g, 6,6 mm), kulaté, v okolíku je průměrně 17 plodů. Jsou tmavofialové až černé, lesklé, bez výrazného ojínění, se světlejší dužninou než jiné odrůdy, i šťáva z nich je světlejší. Jsou méně šťavnaté (73,6 %), ale obsahují více cukru (18,7 °Bx), kyselin (1,05 g) a polyfenolů (2340 mg/100 g) než jiné odrůdy. Chuťově jsou méně trpké než například odrůda Nero.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září, ale dříve než ostatní odrůdy s většími plody. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Proto jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: Plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vyšlechtil ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v roce 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrace uvnitř stromu často prosychá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete současně s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova, višeň Köröšská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka. Dužnina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je kyselá až nasládlá, mírně trpká, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 4. třešňový týden, tedy v 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i v plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná na přímou konzumaci, ale i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné. Stromy jsou vhodné do každé, i jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevu i květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a proti monilióze.

PŮVOD: Švédsko, Kristianstad, v roce 1996 vyšlechtil B. Sjostedt jako selekci genotypu Ru 1-61 op.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 1–1,5 m. Početné výhony jsou takřka beztrnné. Při pásové výsadbě rostliny sázíme 0,5–1 m od sebe a s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování (v zatravnění strádají), v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez. Hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem, výluhy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká

 
PLODY: menší až středně velké, kulaté až kuželovité, tmavě červené. Chuť je osvěžující sladkokyselá, kyselejší, výrazně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od poloviny srpna až do mrazů. Zraje asi týden před Autumn Bliss. Plody se snadno sbírají.

 
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné plátky, želé, destiláty, zmrzliny, koláče apod., ale i na přímý konzum.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Nejlépe se jí daří v humózní, dobře propustné, ale dostatečně vlhké a na vápno chudé půdě. Odrůda vhodná i do vyšších oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je ještě odolnější vůči šedé plísni (Botrytis cinerea) než odrůda Autumn Bliss. Je středně až slaběji odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Německo, objevena okolo r. 1870 jako náhodný semenáč.

RŮST: bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: menší až středně velké; slupka je sytě červená až fialově bordó, dužnina bílá, kolem pecky načervenalá, šťavnatá, voňavá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladká a aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině září.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímému konzumu, zavařování.

STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na stanoviště, ale kvůli době dozrávání vhodnější do nižších poloh, dobře snáší i sucho a všechny typy půd kromě těžkých jílovitých.

ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazu, kadeřavosti listů (Taphrina deformans) a padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa var. persicae), vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: USA, vyšlechtil Stanley Johnston ze South Haven Experiment Station ve státě Michigan jako křížence odrůd Halehaven a Kalhaven, na trh byla uvedena v roce 1940

RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká až velmi vysoká, pravidelná. K dosažení kvalitních plodů je nutný velmi krátký řez a dostatečná probírka.

PLODY: středně velké, při nižší násadě nebo po důkladné probírce až velké, elipsovité, převážně souměrné. Slupka je středně silná, slabě přilnavá k dužnině, středně hustě plstnatá. Základní barva je žlutá, přibližně na polovině plodu překrytá rozmytým, tmavě červeným líčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až sladká, dobrá. Pecka je středně velká, elipsovitá, dobře oddělitelná od dužniny. Plody jsou velmi málo náchylné k praskání pecky i k praskání během dešťů. Plody jsou málo náchylné k otlakům a vhodné k přepravě i konzervování.

DOZRÁVÁNÍ: podle podmínek stanoviště obvykle v 1. dekádě srpna. Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, zavařování i dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech oblastech vhodných pro pěstování broskvoní. Je nenáročná na podmínky stanoviště.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans), málo náchylná k bakteriální skvrnitosti peckovin (Xanthomonas arboricola pv. pruni) i k padlí (Podosphaera leucotricha).

PŮVOD: Německo, Brüheim u města Gotha v Durynsku, v r. 1837 byla nalezena jako náhodný semenáč v zahradě komorníka Wangenheima, po kterém ji pomolog Dittrich pojmenoval.

 
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti vytváří střední až větší kulovité, rozložité koruny. Používá se i jako kmennotvorná odrůda, protože je silně mrazuvzdorná v dřevě a roste rovně. Ve vyšším věku se na kmeni tvoří charakteristické závaly.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 23 g, někdy až 40 g), oválné, souměrné. Slupka je pod silným světle modrým ojíněním fialovomodrá, někdy jemně rzivá, je nakyslá a v plné zralosti se dá z plodu stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tuhá, zelenožlutá, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná, zejména z teplejších poloh a po méně deštivé sezóně. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách, ale spokojí se se širším spektrem půd. Je vhodná i do vyšších poloh a do alejí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i v květu, tolerantní k šarce, použila se při šlechtění první generace tolerantních odrůd v Čačku: Čačanské lepotice, Č. ranej a Č. najbolje. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba, je nutné udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1975 jako křiženec Wangenheimova a Požegača.

RŮST: středně bujný, strom střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: bohatá a pravidelná.

PLODY: poloslivka, plody jsou velké až velmi velké, slupka je pevná, matná, tmavomodrá, silně ojíněná. Dužnina žlutozelená, šťavnatá, tuhá, dobře se odděluje od pecky. Chuť sladká až sladkokyselá, příjemná, osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: raná odrůda, dozrává 28 dní před Bystrickou, přibližně v polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná jako stolní ovoce, k kuchyňskému zpracování, k sušení, na výrobu kompotů, džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje kvalitní půdy s dostatkem vláhy, je vhodná do teplých až středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květních pupenech a v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliniové spále (Monilinia laxa) a středně až méně odolná vůči moniliniové hnilobě plodů (Monilinia fructigena), ale protože dozrává v průběhu srpna, bývá jen málokdy napadena.

PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry, vyšlechtila ji Agnieszka Orzeł vícenásobným křížením s použitím odrůd Tulameen, Polana, Heritage a Polka.

 
RŮST: středně bujný, velmi dobře odnožuje. Výhony jsou světle zelené, jemně ostnité, jejich průměrná délka je 1,5 m. Řady malin by neměly být širší než 0,5 m, v této šířce na délku 1 metr doporučujeme maximálně 12–15 výhonů a rozestupy mezi řadami alespoň 3,5–4 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, přibližně 15 t/ha. Plodí na letorostech – vyrůstajících buď z loňských výhonů nebo ze země.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 4,5–7 g), zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, aromatická, sladká (průměrně až 11,3 °Brix) a zůstává taková po celou dobu sklizně, nemizí ani s poklesem teploty koncem sezóny. Má vysoký obsah antioxidantů, polyfenolů a vitamínů.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od konce července až do mrazů.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné plátky, destiláty, zmrzliny, koláče apod. Kvůli vysokému obsahu sušiny je velmi vhodná i na výrobu lyofilizovaného ovoce. Při sklizni se snadno odděluje od květního lůžka. Je vhodná i pro mechanizovanou sklizeň a po sklizni netmavne. Dobře snáší přepravu, skladování a mražení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: spolehlivě mrazuvzdorná. Vysoce odolná vůči fytoftóře (Phytophthora sp.), více odolná vůči šedé plísni (Botrytis cinerea), středně odolná vůči antraknóze (Colletotrichum acutatum) a méně odolná vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium sp.). Prevencí chorob je výsadba malin do vlhké, humózní, ale dostatečně odvodněné půdy a udržování porostu v doporučené hustotě.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil Gustav Čejka ve Stupavě v r. 1991 jako křížence odrůd Cresthaven a Burbank July Elberta.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná

 
PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné. Slupka je silná, hustě plstnatá, silně přiléhá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na osluněné polovině plodu překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, kolem pecky je také mírně načervenalá, středně tuhá, nevláknitá. Chuť je sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je kruhovitá, středně velká a dobře oddělitelná od dužniny. Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká až nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během deště.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává ve 2. polovině srpna, 11 dní po odrůdě Redhaven. Náchylnost k předčasnému opadu plodů před sklizní není nebo je jen velmi slabá.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, konzervování a další zpracování

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskvoně.

 
ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná. Středně až výše tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: ČR, Ostroměř u Hořic v Podkrkonoší, náhodný semenáč, který vyrostl v sadu ovocnáře F. Kareše na začátku 20. století

RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný. Tvoří velké stromy se široce rozložitými, kulovitými až vysoce kulovitými korunami s řídkým větvením a nápadně velkými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Burlat, Kaštánka, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Rivan, Van.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná. Plodí dobře po celé délce větví.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), nepravidelně srdčité. Slupka je tenčí, ale pevná, velmi lesklá, v plné zralosti tmavě červené až hnědé barvy. Dužnina je tmavě červená, v plné zralosti měkká, silně šťavnatá, šťáva dobře barví. Chuť je výborná, kyselosladká, příjemně třešňově kořenitá. Pecka je velká, od dužniny se odděluje středně dobře.

DOZRVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, podle oblasti někdy během 1. poloviny června. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu a vhodná i k dalšímu zpracování: sušení, výroba kompotů, sirupů, džemů a destilátů. Dobře snáší i delší přepravu, pokud se sklízí v červeném stavu.

STANOVIŠTĚ: slunné, výhřevné, ale i ve vyšších polohách. Potřebuje výživnou, lehčí, dostatečně výhřevnou, hlinitopísčitou půdu s dostatkem vláhy; v příliš suchých nebo naopak příliš vlhkých půdách rodí menší plody.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Málo náchylná k monilii plodů i moniliové spále. Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhodobých deštích.

PŮVOD: Francie, vyšlechtěná r. 1988 M. Meynaudem v Bouches du Rhône

RŮST: velmi silný, koruna polovzpřímená.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná

PLODNOST: vysoká a stabilní

PLODY: jsou velké (150–200 g), kulaté, slupka je pevná, slabě plstnatá, žlutozelená s krycí barvou růžově červenou, atraktivně mramorovanou. Dužnina je bělokrémová, dobře oddělitelná od pecky, šťavnatá, chuť aromatická, kořenitá, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní odrůda, dozrává od 2. poloviny srpna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i ke zpracování, plody se dobře skladují a přepravují.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda dobře zásobená vláhou, ale ne těžká a zamokřená, vhodná i do okrajových oblastí.

ODOLNOST: je vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina deformans). Středně náchylná k monilióze (Monilia laxa, Monilia fructigena).

PŮVOD: Francie, v r. 1915 nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Vytváří velké, široce rozložité koruny, dostatečně husté.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Rivan, Van, Summit, Bing.

PLODNOST: středně raná, středně velká a pravidelná. Plodí v malých chomáčcích po celé délce větví.

PLODY: velké (průměrně 6,4 g), srdčité, mírně hrbolaté. Slupka je pevná, lesklá, hnědočervená až tmavě červená se světlými tečkami a čárkami. Dužnina je středně tuhá až tužší, v plné zralosti červená, velmi šťavnatá, barví středně silně. Chuť je kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je středně velká až velká, oválná a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, tedy někdy během 1. poloviny června, rovnoměrně. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci. Je velmi dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda nejlépe hlinitopísčitá, propustná, ale dostatečně vlhká. Vhodná do sušších teplých až středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květech. Plody po deštích silně praskají a jsou středně náchylné k monilióze.

PŮVOD: Spojené království, Kent, Maidstone, East Malling Research Station, vyšlechtěná v r. 1973 jako vícenásobný mezidruhový kříženec. V mateřské linii se nacházely druhy Rubus arcticus, R. occidentalis a odrůdy Lloyd George, Norfolk Giant, Pynes Royal, Malling Landmark, Malling Promise a Burnetholm. Otcovská linie pocházela z výběru Rubus idaeus strigosus. Odrůda byla uvedena na trh v r. 1983.

 
RŮST: středně bujný, polovězpřímený, středně hustý s hustým větvením. Mladé výhony jsou zelené s velmi slabým antokyanovým zbarvením. Výhony dorůstají obvykle do 1,5 m a jsou středně otrněné krátkými, ostrými, fialovými trny. Listy jsou složené, 5četné, neochlupené.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: je vysoká, průměrně 2,5 kg na výhon, průměrně 5 t/ha. Plodí zejména na postranních větvičkách vyrůstajících z letorostů nebo na těch na loňských výhonech po 8–12 plodech na delších a po 5 plodech na kratších.

 
PLODY: středně velké (průměrně 3,5–4 g), tvarově nevyrovnané – kuželovité až oválné, středně červené až tmavě červené, silně lesklé, složené z malých až relativně velkých středně pevných až pevných peckoviček. Chuť je dobrá, jemně malinově vonící.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící raná až středně raná odrůda: 1. v červnu a 2. od začátku srpna do mrazů v říjnu. Období plodnosti je dlouhé.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, pečení apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C, vysoce odolná vůči šedé plísni (Botrytis cinerea). Díky genu A10 z Rubus occidentalis získala imunitní odolnost vůči mšici malinové (Amphorophora idaei), která přenáší čtyři viry (skvrnku, listovou skvrnitost, černou nekrózu maliny a žluté síťovatění). Je náchylná k viru křovitosti a zakrslosti maliny (RBDV), tolerantní vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: ČR, Svojšice u Kolína, vypěstoval ji J. Procházka jako semenáč Zelené renklódy v 1. polovině 19. století a pojmenoval ji podle tehdejšího majitele panství, registrována v r. 1954.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, vytváří široké kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Anna Späth, Lützelsachsenská, Kirkeho, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Stanley, Zelená renklóda. Dobře opyluje: Bühls kou, Flotowovu mirabelku, Kirkeho, Katalánský špendlík a Zelenou renklódu.

PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 36–40 g), téměř kulovité, z obou stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné. Slupka je středně silná, tuhá, ojíněná, zelenožlutá překrytá světlefialovou až fialově hnědou, někdy s jemnou, jindy hrubší rzí, se středně výraznými až výraznými lenticelami, dá se stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tužší, žlutavá až zlatožlutá, velmi šťavnatá, mírně vláknitá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se od dužniny odděluje středně dobře, na jejích žebrech může dužnina částečně zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy 3. dekáda srpna až 1. dekáda září. Na stromě vydrží 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě kompotů, ale i k výrobě džemů, povidel a k sušení či pečení. Včas sklizené plody se dobře přepravují, plně zralé jsou citlivé na otlaky.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, je náročná na úrodnou a hlubokou půdu. V suché půdě jsou plody drobné, ve vlhké uzavřené poloze trpí moniliózou. Vhodná i pro vyšší polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, plody jsou náchylnější k praskání během dlouhotrvajících dešťů a následně k monilióze, oblíbené jsou u vos. Je středně až výše tolerantní vůči šarce, méně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma rubrum).

PŮVOD: Polsko.

 
RŮST: silný vzpřímený růst, výhony dorůstají do výšky 1,5–1,8 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, sytě červené, lesklé, kompaktní, kuželovitého tvaru, snadno se sbírají; chuť je výborná, dezertní, aromatická, sladká. Jedna z nejžádanějších odrůd.

 
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát ročně, poprvé začátkem srpna, druhá úroda je až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, pečení, mražení, další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, propustná a výživná půda.

 
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči hnilobám a odumírání, plně mrazuvzdorná odrůda.

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Agenská x Grand Duke, zač. 20. stol.

RŮST: středně silný, vytváří vysoko pyramidální, řidší korunu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, přináší pravidelné, vysoké úrody.

PLODY: velké, podlouhlé, na obou koncích zúžené (30–40 g). Slupka je pevná, tmavomodrá až tmavě fialová se světle modrým ojíněním, nakyslá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá. Chuť sladká / sladkokyselkavá, lepší v teplých polohách a po úplném dozrání, mírně aromatická. Poměrně dobrá oddělitelnost dužniny od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, mražení, výroba pálenky. Plody dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: hlinité, úrodné, výživné půdy a teplé, chráněné polohy. Nesnáší chladná a zamokřená stanoviště.

ODOLNOST: odrůda tolerantní k šarce, ve dřevě odolná vůči mrazu, v květu středně odolná proti mrazu, náchylnější k moniliové hnilobě.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: je slabší, vytváří vzdušnou, řidší korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Buda Tétényi, Tétényi Rekord.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké plody (průměrně 2,9 g) válcovitého, buclatého tvaru. Skořápka je polopapírová, měkčí než má Tétényi Rekord, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra je 42-50 % (průměrně 1,3 g). Jádro je světle žluté barvy, příjemně sladké.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, pražení, výroba cukrovinek, marcipánu.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až vyšší mrazuodolná v květních poupatech a květech.

PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem např. pro odrůdy: Althanova renklóda, Kirkeho, Malvazinka a Zelená renklóda.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 45–50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedě, jakoby voskově, ojíněná, žlutá až žlutozelená, jemná, dužnina u zralých plodů prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až trpká, někdy se loupe špatně, jindy dobře. Dužnina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny, jen během chladného a deštivého léta hůře.

DOZRÁVÁNÍ: postupné od 1. poloviny do konce srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době dozrávání dobře, po plné zralosti již špatně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a dužnina se těžko odděluje od pecky. Je vhodná zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce. Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní renklódy. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a málo náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena). Velmi však láká vosy.

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Kalhaven a South Haven 309.

RŮST: roste bujně, habitus má polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, rozkvétá středně brzy až pozdě, kvete středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké, kulaté, souměrné. Slupka je zelenožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, okolo pecky narůžovělá, tuhá, nevláknitá, s kyselosladkou, aromatickou, velmi dobrou až výbornou chutí. Pecka je středně velká a dužnina se od ní dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 30 dní po Redhavenu, tedy přibližně v první dekádě září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu, ale i ke konzervování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda propustná, ale dobře zásobená vláhou v teplých a středně teplých pěstitelských oblastech pro broskvoně.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina infestans). Velmi málo až málo náchylná k praskání pecky a plodů, málo náchylná k předčasnému opadu plodů.

PŮVOD: USA, náhodný semenáč, v roce 1865 nalezený panem Amsdenem.

 
RŮST: středně bujný až bujný, koruna menší, vzpřímená až polovzpřímená.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Kvete brzy a dlouho, je samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, pravidelná. Pro udržení dobré velikosti a kvality plodů je nutný hlubší řez a případně i probírka plodů.

 
PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké, nepravidelně kulovité. Slupka je středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je středně až silně plstnatá, základní barva slámově žlutozelená s jasně červenou krycí barvou a rozmytým žilkovaným líčkem. Dužnina je jemná, měkká, vláknitá, šťavnatá, zelenobílé až krémově bílé barvy, pod slupkou mírně narůžovělá, chuť sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. Pecka je těžko odlučitelná od dužniny. Plody jsou středně až velmi dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou náchylné k praskání pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v červenci až na začátku srpna, 15–20 dní před odrůdou Redhaven, dozrává postupně. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné půdy s dostatkem vláhy. Odrůda méně náročná na polohu, vhodná do všech poloh pro pěstování broskvoní.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti.