Listnaté keře

PŮVOD: druh pochází z Japonska a Číny až po Himálaj, kde roste ve vlhkých lesích v údolích podél vodních toků. Odrůdu Variegata jako první kultivar a zřejmě náhodný semenáč přivezl na západ John Graeffer v roce 1783.

RŮST: středně bujný, je to stálezelený keř s kulovitou korunou, dorůstá do výšky a šířky 1,8-3 m. Má kožovité, lesklé, silné, elipsovité až úzce vejčité, velké (do 20 cm) zelené listy se žlutým až svetlozeleným stříkaným panašovaním, horní polovina listů má zúbkovaný okraj.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, dvoudomá, je to samičí odrůda, která na tvorbu plodů potřebuje opylení samčí či oboupohlavnou odrůdou, např.: Mr. Goldstrike, Crotonifolia Male, Rozannie (oboupohlavná). Drobné fialově-gaštanové kvietky s krémovobielymi prašníky kvetou brzy na jaře - v březnu až dubnu. Každý květ má čtyři kališní a čtyři okvětní lístky. Samičí květy se objevují v kratších shlucích z úžlabí listů.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovače raná (3-5 let po výsadbě), středně vysoká, pokud květy nezmrznou, pravidelná.

PLODY: velmi okrasné, červené, až 3 cm velké, nejedlé peckovice.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu až prosinci, často zůstávají na keři dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: nenáročný keř okrasný celoročně listy a během podzimu a zimy i plody v případě přítomnosti opylovače. 

STANOVIŠTĚ: plné slunce až úplný stín v lokalitě chráněné před větrem, nejkrásnější je asi v polostínu. Je nenáročná na půdu, preferuje dostatečně vlhkou a humózní. Aby rychle rostla, potřebuje mnoho vláhy a preferuje vlhké ovzduší. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná v zelených částech do asi -22 °C, v dřevě asi do -24 °C. Květy mohou poškodit pozdní jarní mrazy. Snese i znečištění ovzduší. V příliš mokré, špatně odvodněné půdě může dojít k zahnívání kořenů, po polievaní na list se může vyskytnout houbová skvrnitost listů (Cercospora aucubae).

PŮVOD: původní euroasijská dřevina.

RŮST: keř, ojediněle strom s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 4–6 m. Kůra je světle šedá, starší kmeny pokrývá tmavě šedá, mělce rozpukaná borka. Jednoduché, vstřícné listy jsou kopinaté až vejčité, na okraji jemně pilovité. Vrchní strana je matná, zelená.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu a červnu. Zelenavé / žlutobílé oboupohlavné květy jsou seskupené do vzpřímených vidlanů a jsou opylovány hmyzem. Jsou jen částečně samosprašné.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: zelené, v zralosti cyklámenově červené čtyřpouzdré tobolky, tzv. „kvadrátky“, dlouhé asi 1–1,5 cm, visící na 2–3 cm dlouhé stopce. V každém pouzdře je oranžový míšek, který obsahuje jedovatá semena.

DOZRVÁNÍ: dozrávají koncem září a v říjnu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní keř, zejména na podzim v době dozrávání plodů, vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů, parků či jiné městské zeleně, ale i do větrolamů či mezí. Semínka jsou často konzumována ptáky, zejména červenky. Květy jsou nektarodárné, takže se uplatní i u včelnic. Ze dřeva se získává velmi kvalitní dřevěné uhlí využívané jako uhlík na kreslení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, snese i zastínění. Vlhčí půdy, ale snese i suchý polostín pod stromy. Preferuje přirozeně lužní lesy, doubravy, bučiny, je součástí křovin. Na Slovensku se vyskytuje především v nížinách a pahorkatinách do 700 m n. m.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný, odolný vůči větru, zastínění, suchu, toleruje znečištění ovzduší i dočasné zaplavení.

PŮVOD: druh pochází z východní Asie, Japonska, Číny a Koreje, do Spojeného království ho v roce 1860 přinesl skotský "lovec rostlin" Robert Fortune. Kultivar Emerald 'n' Gold vyšlechtili v roce 1963 v USA v státě Massachusetts v školce Corliss Brothers nursery v Ipswichi.

RŮST: rychle se rozrůstající, stálezelený, nízký keř až lianovitá dřevina. Samostatně stojící dosahuje výšky přibližně 0,5-1 m a šířky 1-1,5 m. Ale při vysazení k stěně, plotu či stromu vytváří adventivně kořeny a umí se vyšplhat až do výšky 3 m. Velmi snadno zakořeňuje při dotyku se zemí a rychle pokrývá půdu. Velmi dekorativní, zelené a na zoubkovaných okrajích žluto panašované, oválné až elipsovité listy v zimě chytají narůžovělý nádech.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem, s oboupohlavnými květy. Kvete řídce v červnu až červenci nenápadnými, žlutozelenými květy. Kvete více, když se popíná.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale kvůli málo bohatému kvetení je nízká a začíná až kolem 3.-5. roce po výsadbě.

PLODY:  vejčité, červenohnědé, silně jedovatá tobolky velké 5-10 mm.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu. V době zralosti se vytrvalí kalich otevírá a odhaluje až 4 semena s červeným nebo oranžovým míškem, které zůstávají na rostlině dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: je to celoročně velmi okrasná dřevina použitelná v zahradách, parcích a městské zeleni jako nižší solitéra nebo jako půdopokryvná, protierozní rostlina zejména na svahy, jako okraj k chodníkem či jako popínavka k stěnám, plotům či stromem.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín. Na půdu je velmi nenáročný, ale preferuje dostatečně vlhkou hlinitou či jílovitou půdu, snese mírně kyselou až po silně zásaditou půdu. Příliš mokrá půda zhoršuje přezimování. Je vhodný do teplých, středně teplých či chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C, případně až do -26 °C, v květu uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře větruodolný a dobře toleruje znečištění ovzduší. V teple a suchu ho může potrápit štítenka bršlenová (Unspis euonymi) či mšice, případně ve vlhkém stagnujícím vzduchu může trpět antraknózou, listovou skvrnitost, padlím či agrobakteriem. Je silně odolný vůči okusu jeleny a srnami.

PŮVOD: druh pochází z východní Asie, Japonska, Číny a Koreje, do Spojeného království ho v roce 1860 přinesl skotský "lovec rostlin" Robert Fortune. Odrůdu Emerald Gaiety vyšlechtili v USA v Ipswichi v školce Corliss Brothers Nursery  roce 1960.

RŮST: rychle se rozrůstající, stálezelený, nízký keř až lianovitá dřevina. Samostatně stojící dosahuje výšky a šířky přibližně 0,9-1,5 m. Ale při vysazení k stěně, plotu či stromu vytváří adventivně kořeny a umí se vyšplhat až do výšky 3 m. Velmi snadno zakořeňuje při dotyku se zemí a rychle pokrývá půdu. Velmi dekorativní, zelené a na zoubkovaných okrajích bílé, oválné až elipsovité listy v zimě chytají narůžovělý nádech.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem, s oboupohlavnými květy. Kvete řídce v červnu až červenci nenápadnými, žlutozelenými květy. Kvete více, když se popíná.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale kvůli málo bohatému kvetení je nízká a začíná až kolem 3.-5. roce po výsadbě.

PLODY:  vejčité, červenohnědé, silně jedovatá tobolky velké 5-10 mm.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu. V době zralosti se vytrvalí kalich otevírá a odhaluje až 4 semena s červeným nebo oranžovým míškem, které zůstávají na rostlině dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: je to celoročně velmi okrasná dřevina použitelná v zahradách, parcích a městské zeleni jako nižší solitéra nebo jako půdopokryvná, protierozní rostlina zejména na svahy, jako okraj k chodníkem či jako popínavka k stěnám, plotům či stromem.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín. Na půdu je velmi nenáročný, ale preferuje dostatečně vlhkou hlinitou či jílovitou půdu, snese mírně kyselou až po silně zásaditou půdu. Příliš mokrá půda zhoršuje přezimování. Je vhodný do teplých, středně teplých či chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C, případně až do -26 °C, v květu uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře větruodolný a dobře toleruje znečištění ovzduší. V teple a suchu ho může potrápit štítenka bršlenová (Unspis euonymi) či mšice, případně ve vlhkém stagnujícím vzduchu může trpět antraknózou, listovou skvrnitost, padlím či agrobakteriem. Je silně odolný vůči okusu jeleny a srnami.

PŮVOD: je to hybrid s jedním z rodičů z druhu Buddleja davidii var. nanhoensis, který je původně endemický v provincii Kan-Su v Číně jako zakrslý. Tento kultivar byl vyšlechtěn v USA, Kalifornii, školkou Monrovia Nursery v r. 1984, vypěstován jako Mongo a prodáván pod jménem Nanho Blue.

RŮST: umírněný, kompaktní, vzpřímený s převislými květenstvími. Je to opadavý keř, který dorůstá do výšky 150–200 cm a šířky 100–150 cm. Listy jsou úzké, stříbřité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, hmyzosnubná, bohatě kvete od konce června až do září drobnými modrofialovými květy s oranžovými kalichy ve velkých květenstvích dosahujících délky až 25–30 cm, kvete na letorostech.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, na rozdíl od některých jiných kultivarů není sterilní.

PLODY: hnědé tobolky dlouhé 5–10 mm s množstvím velmi drobných, křídlatých semínek.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: celý keř je velmi dekorativní stříbřitě zelenými listy a záplavou květů během dlouhého období kvetení, takže je vhodný jako okrasný do menších i větších zahrad, na terasy, do parků. Jako nektarodárná rostlina láka velké množství opylovačů. Květenství lze použít také na řez do vázy.

STANOVIŠTĚ: slunné či polostín, toleruje širokou škálu půd od písčitých až po jílovité, ale upřednostňuje dobře odvodněné půdy. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve vyzrálém dřevě do asi -20 °C, v květu uniká mrazům, v chladnějších oblastech ji doporučujeme na zimu chránit např. listím apod. Po zakořenění je dobře suchovzdorná. Nebývá náchylná k chorobám, jen málokdy trpí mšicemi a roztoči.

PŮVOD: USA, Ohio, vyšlechtil ji Karle A. Lucal a na trh ji uvedla školka Good & Reese Nursery, v roce 1942 byla patentována. V r. 1950 získala ocenění Award of Merit od britské Královské zahradnické společnosti (RHS), v r. 1993 ocenění Award of Garden Merit a opětovně v roce 2010.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, je to částečně opadavý keř dorůstající do výšky 2–2,5 m a šířky 2–2,5 m. Má dlouhé, středně zelené listy s plstnatým rubem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, hmyzosnubná, bohatě kvete od července do září 20–25 cm dlouhými květenstvími purpurově červených květů se sladkou vůní, bohatých na nektar.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, na rozdíl od některých jiných kultivarů není sterilní.

PLODY: hnědé tobolky dlouhé 5–10 mm s množstvím velmi drobných, křídlatých semínek.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu.

VYUŽITÍ: celý keř je velmi dekorativní záplavou květů během dlouhého období kvetení, takže je vhodný jako okrasný do menších i větších zahrad, na terasy, do parků. Jako nektarodárná rostlina láká velké množství opylovačů. Květenství se dají použít i na řez do vázy.

STANOVIŠTĚ: slunné, případně slabý polostín. Preferuje dobře odvodněné půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve vyzrálém dřevě do asi -20 °C, v květu uniká mrazům, v chladnějších oblastech ji doporučujeme na zimu chránit např. listím apod. Po zakořenění je dobře suchovzdorná. Nebývá náchylná k chorobám, jen zřídka trpí mšicemi a roztoči. Prevencí proti houbovým chorobám je zajištění dobré drenáže půdy a dostatečné cirkulace vzduchu kolem rostliny.

PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, vyšlechtěna jako kříženec druhů Buddleja davidii x Buddleja fallowiana.

RŮST: malý, kompaktní, opadavý keř dorůstající přibližně do výšky a šířky 0,8-1 m, s drobnými, bledě šedozelenými/stříbřitými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: sterilní, jen mírně láká hmyz ve srovnání s jinými odrůdami, kvete bohatě od června do poloviny srpna, vytváří krátká latovitá květenství voňavých bílých květů bohatých na nektar.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: celý keř je velmi dekorativní záplavou květů během dlouhého období kvetení, takže je vhodný jako okrasný do menších i větších zahrad, na terasy, do parků. Jako nektarodárná rostlina láká i opylovače. Květenství se dají použít i k řezu do vázy.

STANOVIŠTĚ: slunné, případně slabý polostín. Preferuje dobře odvodněné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuodolná ve vyzrálém dřevě do asi -25 °C, v květu uniká mrazům, v chladnějších oblastech ji doporučujeme na zimu chránit např. listím apod. Po zakořenění je dobře suchuvzdorná. Nezvykne trpět chorobami, málokdy mšicemi a roztoči. Prevencí vůči houbovým chorobám je zajištění dobré drenáže půdy a dostatečné proudění vzduchu kolem rostliny.

PŮVOD: Nový Zéland, New Plymouth, Ducan & Davies Nurseries, vyšlechtěna v 70. letech 20. století, na evropský trh byla uvedena v r. 1979. Mezidruhový kříženec Photinia x fraseri vznikl zkřížením druhů Photinia glabra x Photinia serratifolia zřejmě ve školce Fraser Nursery v Birminghamu v Alabamě v USA a byl uveden na trh v r. 1955. 

RŮST: středně bujný, rychlejší než u mnoha jiných stálezelených druhů se širokými listy, ale kompaktnější než původní hybrid. Je to menší stálezelený strom nebo keř dorůstající výšky a šířky 3–5 m. Dobře snáší přísnější konturový řez. Letorosty a mladé listy jsou výrazně červené (od toho je odvozen jeho lidový název „červienka“), po 2–3 týdnech postupně mění barvu na leskle zelenou. Jelikož roste i třikrát ročně, bývá keř často pestrobarevný.  

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě alespoň částečně samosprašná, s oboupohlavnými drobnými květy v okolících opylovanými hmyzem. Kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: relativně nízká, jelikož jde o mezidruhový kříženec.

PLODY: nápadně červené, malé (4–12 mm) malvice v okolících, nejedlé pro lidi, ale jedlé pro ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu, na keři zůstávají po celou zimu.

VYUŽITÍ: zejména jako okrasný keř, ať už jako solitéra nebo jako živý plot, protože dobře snáší řez a je celoročně dekorativní.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín s propustnou, písčitou až hlinitou půdou, dobře snáší i vápenité půdy.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi −17 °C. Po zakořenění dobře snáší i sucho. Tento kultivar je více odolný vůči houbové chorobě způsobené diplokarponem hrušňovým (Entomosporium maculatum).

PŮVOD: USA, Tennessee, McMinnville, U.S. State Arboretum, vyšlechtěna jako selekce druhé generace křížení z roku 1998 mezi odrůdami Snow Queen a Pee Wee, na trh byla uvedena v r. 2010.

 
RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky 1 m a šířky 1,5 m. Je to opadavý keř s kulatým tvarem. Listy jsou oválné s 5 až 7 laloky, dlouhé do 15 cm a široké do 17 cm, připomínají dubové listy. Během sezóny jsou středně zelené, na podzim se přebarvují do různých odstínů mahagonové červené. V zimě zaujme odlupující se kůra na větvích.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete během července až září pyramidálními květenstvími dlouhými až 25 cm a širokými až 10 cm, která vyčnívají nad olistění. Oboupohlavní květy jsou na začátku bílé, ale brzy růžoví až do tmavorůžové barvy.

 
PLODNOST: nižší, většina květů je sterilní.

 
PLODY: drobné (2x2 mm) tobolky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu, zůstanou na keři dlouho do zimy.

 
VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka, vhodná jako solitér, součást záhonů, skupiny keřů či volnějšího živého plotu. Díky kompaktnímu vzrůstu je obzvláště vhodná do menších zahrad, ale zkrášlí i ty větší či parky.

 
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, středně výživná a dobře odvodněná půda, ne nutně kyselá. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

 
ODOLNOST: mrazuodolná do -23,3 °C až -28,9 °C. Většinou netrpí chorobami ani škůdci, někdy se může vyskytnout na listech padlí či antraknóza nebo roztoči či mšice.

PŮVOD: jižní část Korejského poloostrova, ostrov Sachalin a Kurilské ostrovy a Japonsko. Jde o dřevnatou liánu, která ve své domovině roste ve vlhkých lesích, a popíná se po stromů a skalách. Do evropské kultury byla uvedena přibližně v druhé polovině 19. století (kolem roce 1865).

RŮST: pomalejší v prvních letech, později poměrně bujný. Je to opadavý, popínavý keř dorůstající do výšky i 10-15 m a šířky 4-10 m a vyžadující dostatečně pevnou oporu, o kterou se může prichytiť přilnavými vzdušnými kořínky. Má řapíkaté, elipsovité, na vrcholu špičaté, na okraji zubaté listy dlouhé 5-10 cm a široké 3–7 cm. Dobře snáší řez, který se doporučuje po odkvětu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě částečně samosprašná, opylovaná hmyzem s oboupohlavnými květy. Kvete v červnu až červenci drobnými, bílými, plodnými květy plnými pylu a nektaru, které tvoří velké ploché laty široké až 15-25 cm a které jsou po krajích lemované sterilními květy velkými až 3 cm.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody. Vstupuje do plodnosti obvykle 5-8 let po výsadbě, plodnost je obvykle střední.

PLODY: drobné tobolky s malými semínky.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září. Nepěstuje se pro plody.

VYUŽITÍ: krásný okrasný vertikální prvek zahrad - ideální na popínání kolem zdí, plotů, stěn domov, altánů či pergol. 

STANOVIŠTĚ: preferuje polostín či stín, ale daří se jí i na plném sluncem za prepokladu pravidelné zálievky. Má ráda hlinité až humózní, vlhké, ale dobře propustné půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná až do -34°C. Dobře toleruje stín a vítr, hůře toleruje sucho. Může být napadána mšicemi či červci. Z chorob se může vyskytovat skvrnitost listů, padlí a zřídka šedá plíseň.

BOTANICKÁ POZNÁMKA: obsahuje kyanogenní glykosidy typické pro rod Hydrangea (potenciálne mírně toxická při požití). Škodlivá pro psy a kočky. Může způsobit kontaktní dermatitidu (kožní alergén) - při manipulaci se doporučuje používat ochranné rukavice.

PŮVOD: druh pochází z území USA, od státu New York po Floridu, na západ až po Iowu, Missouri, Oklahomu a Louisianu, kde roste na vlhkých nebo skalnatých zalesněných svazích, v roklích, na březích potoků a úpatí útesů. Odrůdu Candybelle® Marshmallow vyšlechtil v Holandsku v roce 2014 Guido Rouwette jako semenáč s otcovskou odrůdou Anabelle a uvedl na trh v roce 2019. Synonyma: GRHYAR1406^PBR.

RŮST: umírněný, kompaktní, je to opadavý keř, který dosahuje výšky cca. 80 cm a šířky 90 cm. Vyznačuje se pevnými, neohýbajícími se, vzpřímeně rostoucími větvemi, které unesou těžká květenství i v dešti. Má sytě zelené listy, které se na podzim zbarvují dožluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylována, ale většina květů v květenství je sterilní. Kvete od července do září na letorostech velkými (20-25 cm), kulovitými květenstvími velkých, sterilních květů s občasnými menšími, plodnými květy od krémové do světle lososové.

PLODNOST: raná, ale zanedbatelná.

PLODY: nejedlé drobné tobolky. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu až listopadu.

VYUŽITÍ: nízký keř okrasný zejména dlouho kvetoucími květy, ale i listy vhodný zejména do skupinových výsadeb s dalšími odrůdami a druhy hortenzií či jiných keřů do polostínu stromů či jako pozadí pro trvalkový záhon v menších i větších zahradách, parcích či jiné městské zeleni. Velmi se hodí na řez čerstvých, ale i sušených květů do kytic a aranžmá. Kulinářské využití: oloupané větve se dají zalít jako čaj. Letorosty se dají uvařit a následně opražit před konzumací. Léčivé využití: kořeny působí proti střevním parazitům, jsou potopudné, močopudné, vyvolávají zvracení. Používají se při ledvinových kamenech, zánětu močového měchýře, zánětu ledvin, zvětšené prostatě a zánětech průdušek. Nadměrné dávky však způsobují nevolnost a zamoření průdušek hlenem. Čerstvé kořeny jsou šťavnaté a snadno se krájejí, sušené jsou velmi tvrdé a pevné. Sbírají se na podzim a nakrájí se na malé kousky před usušením. Oloupaná borka se používá jako obklad na rány, popáleniny, natažené svaly apod.

STANOVIŠTĚ: slunné v chladnějších polohách s dostatečně a rovnoměrně vlhkou půdou nebo polostín v teplejších polohách. Je velmi přizpůsobivá různé půdě, ale nesnáší sucho, rychle vadne. Na barvu květů neovlivňuje výrazně pH půdy, je relativně stabilní ve srovnání s hortenzií velkolistou. 

ODOLNOST: je mrazuodolná ve dřevě do asi -23 °C až -25 °C, tím, že kvete na letorostech, kvetení nebývá ohroženo ani silnějšími mrazy v zimě. Je méně odolná vůči suchu než jiné druhy hortenzií. Velmi dobře je odolná naopak vůči dešti a větru, větve drží pevně. Zajici a králíci ji nezvyknou poškozovat. Je dobře odolná vůči většině chorob a škůdců poškozujících hortenzie, ale někdy ji mohou potrápit mšice, roztoči a puklice či padlí, listová skvrnitost (Cercospora sp.) či botrytida v příliš vlhkých podmínkách (Botrytis sp.). 

PŮVOD: druh pochází z územia USA, od státu New York po Floridu, ns západ až po  Iowu, Missouri, Oklahomu a Louisiana, kde roste na vlhkých nebo skalnatých zalesnených svazích, v roklích, na březích potoků a úpatí útesov. Odrůdu Candybelle® Sorbet vyšlechtil zřejmě v roce 2022 Toshihiko Hara a uvedl na trh v roce 2023. Synonyma: Hyso22^PBR.

RŮST: středně bujný až umírněný, kompaktní, je to opadavý keř, který dosahuje výšky cca. 90-120 cm a šířky 90-100 cm. Vyznačuje se pevnými, neohýbajícími se, vzpřímeně rostoucími větvemi, které unesou těžké květenství i v dešti. Má zelené listy, které se na podzim zbarvují dožluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, ale většina květů v květenství je sterilní. Kvete od července do září na letorostech velkými (20-25 cm), kulovitými květenstvími velkých, sterilných květů s občasnými menšími, plodnými květy v různých odstínech růžové od krémové do jahodové.

PLODNOST: raná, ale zanedbatelná.

PLODY: nejedlé drobné tobolky. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu až listopadu.

VYUŽITÍ: nízký keř okrasný zejména dlouho kvetoucími květy, ale i listy vhodný zejména do skupinových výsadeb s dalšími odrůdami a druhy hortenzií či jiných keřů do polostínu stromů či jako pozadí pro trvalkový záhon v menších i větších zahradách, parcích či jiné městské zeleni. Velmi se hodí na řez čerstvých, ale i sušených květů do kytic a aranžmá. Kulinářské využití: oloupané větve se dají zalít jako čaj. Letorosty se dají uvařit a následně opražit před konzumací. Léčivé využití: kořeny působí proti střevním parazitům, jsou potopudné, močopudné, vyvolávají zvracení. Používají se při ledvinových kamenech, zánětu močového měchýře, zánětu ledvin, zvětšené prostatě a zánětech průdušek. Nadměrné dávky však způsobují nevolnost a zamoření průdušek hlenem. Čerstvé kořeny jsou šťavnaté a snadno se krájejí, sušené jsou velmi tvrdé a pevné. Sbírají se na podzim a nakrájí se na malé kousky před usušením. Oloupaná borka se používá jako obklad na rány, popáleniny, natažené svaly apod.

STANOVIŠTĚ: slunné v chladnějších polohách s dostatečně a rovnoměrně vlhkou půdou nebo polostín v teplejších polohách. Je velmi přizpůsobivá různé půdě, ale nesnáší sucho, rychle vadne. Na barvu květů neovlivňuje výrazně pH půdy, je relativně stabilní ve srovnání s hortenzií velkolistou. 

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do asi -23 °C až -25 °C, tím, že kvete na letorostech, kvetení nebývá ohroženo ani silnějšími mrazy v zimě. Je méně odolná vůči suchu než jiné druhy hortenzií. Velmi dobře je odolná naopak vůči dešti a větru, větve drží pevně. Zajici a králíci ji nezvyknou poškozovat. Je dobře odolná vůči většině chorob a škůdců poškozujících hortenzie, ale někdy ji mohou potrápit mšice, roztoči a puklice či padlí, listová skvrnitost (Cercospora sp.) či botrytida v příliš vlhkých podmínkách (Botrytis sp.). 

PŮVOD: Anglie, Great Shelford, vyšlechtil ho jako křížence neznámých odrůd Roderick Ian Woods. Na trh byl uveden v roce 1997 pod ochrannou známkou Lavender Chiffon®, s odrůdovým názvem 'Notwoodone'. Patří do série Chiffon®. Získal četná ocenění, včetně zlaté medaile od Boskoopské zahradnické společnosti (Boskoop Horticultural Society).

RŮST: bujný, kompaktní. Je to opadavý keř se vzpřímeným, vázovitým habitem. Dorůstá do výšky přibližně 200–250 cm a šířky 175–200 cm. Lze tvarovat nebo řezem vypěstovat do stromkové formy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: sterilní - netvoří klíčivá semena. Květy jsou, růžové, poloplné, s přeměněnými korunními lístky a navzdory sterilitě lákají opylovače: přitahují zejména motýly. Kvetení je v rámci druhu pozdní, kvete od července do září a kvetení po létě přetrvává déle, pokud je počasí teplé.

PLODNOST: vzhledem ke sterilitě nerelevantní.

PLODY: malá suchá pukavá tobolka typická pro druh Hibiscus syriacus, která u této sterilní odrůdy neobsahuje klíčivá semena.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září a zůstávají na rostlině do zimy jako okrasné struktury.

VYUŽITÍ: okrasné: keřové výsadby a živé ploty, nádoby, venkovské/přírodní zahrady, pobřežní výsadby a jako solitéra. Cení se pro dlouhé kvetení od léta do podzimu, vytváří výrazný barevný akcent výsadby a je vhodný do smíšených nádob. Kulinární využití: mladé listy jsou sice tužší a jemné chuti, ale lze je jíst syrové v salátech či vařené, podobně i květy, které při povaření mohou zahustit například polévku. Listy i květy se dají zalít i jako čaj. Léčivé využití: listy jsou močopudné, podporují vykašlávání a trávení. Odvar z květů je také močopudný a podporuje trávení a hojení zánětů očí. Odvar z kůry z kořenů navíc pomáhá snižovat horečku a zbavit se vnitřních parazitů. Kosmetické a jiné využití: listy se mohou použít při výrobě šampónu. Z květů se dá získat méně trvanlivé modré barvivo.

STANOVIŠTĚ: preferuje plné slunce až polostín. Snáší širokou škálu půd a podmínek, nejlépe se mu však daří v dobře propustné půdě. Uvádí se i jako tolerantní vůči soli, což ho dělá vhodným pro pobřežní a městské stanoviště.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C až -29 °C. Protože kvete na letorostech a kvete pozdě, květy nejsou ohroženy jarními mrazyve obecně odolný a nenáročný na pěstování, odolný vůči poškození zvěří (jelenovitou). Může být náchylný k poškození mšicemi, štítničkami, červci a skleníkovou molici, a může být náchylný na václavku (zřídka) a padlí.

PŮVOD: Asie. 'Pink Giant' (obchodné synonymum 'Flogi') vyšlechtili francouzské školky Pépinières Minier a do distribuce ho uvedli od roku 1970.

RŮST: pomalu rostoucí, vzpřímený keř, dosahující výšky 1,5 až 3 m a šířky 1 až 1,5 m, se srdcovitým kořenovým systémem. Listy jsou středně zelené, střídavé, široce vejčité s tromi laloky a hrubě zúbkovanými okraji. Celkový habitus je vázovitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete od července do září. Květy jsou, bohaté, velké, růžové s průměrem až 8 cm. Jednotlivé květy vydrží jen jeden den, ale nepretržitá tvorba nových pupenů zajišťuje dlouhé období kvetení.

PLODNOST: Nepěstuje se pro plody.

PLODY: pětichlopňové otváravé tobolky, které pretrvávajú většinu zimy, během vegetačního klidu se rozštiepia a uvolní snadno klíčivá semena kolem bázy mateřské rostliny.

DOZRÁVÁNÍ: během podzimu až zimy po letním kvetení.

VYUŽITÍ: do zahradních záhonů, na živé ploty, zastínění nebo jako solitéra.

STANOVIŠTĚ: sluneční, ideálně orientace na jih nebo západ, chráněné místo. Snáší i polostín. Toleruje širokou škálu půd, ale dobře propustných. Suchovzdorný po zakořenění, odolný vůči městskému znečištění ovzduší. 

ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný do –20 až –24 °C (některé zdroje uvádějí až -29°C). Suchovzdorný po zakořenění, odolný vůči městskému znečištění ovzduší i chudé půdě. Může se vyskytnout náchylnost na mšice, štítenky, skvrnitost listů, spála, rzivosti, rakovina dřeva a skleníková molica při pěstování pod sklom. Zřídka kořenová hniloba a padlí.  

Opadavý keř nebo keřovitě rostoucí strom dorůstající do výšky 4 m. Vstřícné, laločnaté, po okraji tupě zubaté listy se podobají javorovým listům a na podzim se zbarvují ze světle zelené do červenofialové. Keř kvete od června do července a zaujme nádhernými velkými, bílými květenstvími. Plody tvoří jednosemenné kulovité peckovičky, které jsou zpočátku tuhé, bělavé s červeným líčkem, později měkké, karmínově červené. Velikost 10–15 mm. Semínko uvnitř peckovičky dozrává od září do října. Plody jsou hořké chuti a obsahují jedovaté látky, ale mají i léčivé účinky. Vysazuje se pro zpevnění břehů potoků a řek a při parkových úpravách. Zaujme především nápadnými bílými květy, atraktivními červenými plody a na podzim krásně zbarvenými, tmavofialovými listy. Plody jsou potravou pro ptactvo. V léčitelství se využívají plody a kůra kaliny. Přirozený výskyt v těžších jílovitých půdách, lužní lesy, vlhčí listnaté lesy, křoviny, meze. Nížiny až polohy do 1300 m n. m. Původní rozšíření: Evropa, Malá Asie, severní Afrika.

Původní euroasijská dřevina, vhodná pro slunná místa v parcích. Na jaře vyniká bílými květy, v létě krásnými plody a na podzim zbarvením listů. Plody jsou atraktivní pro ptactvo. Stromovitý keř hustého, kulovitého vzrůstu, dorůstající do výšky cca 4 m.
Nenáročná, atraktivní dřevina vhodná pro slunná místa v parcích. Na jaře vyniká bílými květy, v létě krásnými plody a na podzim zbarvením listů. Stromovitý keř hustého, kulovitého vzrůstu, dorůstající do výšky cca 4 m. Kůra je zpočátku hladká, šedohnědá, později podélně rozpukaná. Listy se na podzim zbarvují ze zelena do hnědočervena. Keř kvete v květnu velkými shluky smetanově bílých, vonných květů. Plody tvoří drobné (7–10 mm), zploštělé peckovičky s lesklou slupkou – zpočátku zelené, v srpnu se barví na světle červené, později až černé. Plody jsou atraktivní pro ptactvo. Odolnost vůči suchu i mrazům. Světlomilná, teplomilná dřevina. Stanoviště slunné/polostín, křovinaté stráně, skalnaté suché svahy, vápenité půdy. Výskyt na Slovensku od nížin až do 1300 m n. m. Původní rozšíření: Evropa, Malá Asie, severní Afrika.

PŮVOD: druh pochází ze střední Číny, provincií An-chuej, Che-nan, Chu-pej, Kan-su, Šan-si a Šen-si, kde roste v nadmořské výšce od 300 do 1400 m n. m na horských svazích, v křovinách, na okrajích cest, mezi skalami. Poprvé ji vědecky popsal Karl Graebner až v roce 1901. Do Evropy se dostala na začátku 20. století. Rodový název připomíná německého botanika Richarda Kolkwitze, druhový latinský znamená doslova líbezná. Odrůda Pink Cloud pochází ze Spojeného království, Surry, kde byla v roce 1946 vybrána v zahradě britské Královské zahradnické společnosti ve Wisley.

RŮST: středně bujný, je to opadavý, bohatě větvený keř s hustě olistěnými větvemi. Dorůstá do výšky 1,5-3 m a šířky 2,5-4 m. Má protistojné, jednoduché listy s krátkými stopkami, jejich čepel je kopinatá až oválná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, minimálně částečně samosprašná až samosprašná, hmyzem opylovatelná s oboupohlavnými květy. Kvete od května do června květy, které jsou na rozdíl od botanického druhu mírně větší a také se objevují ve větším množství v květenstvích. Mají zvonkovitý tvar, jsou narůžovělé s výraznou žlutou síťovitou kresbou, obsahují hodně pylu a nektaru a jsou velmi atraktivní pro hmyz: včely, pestřenky, čmeláky či motýly.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale do plodnosti vstupuje brzy (2-4 roky po výsadbě), plodnost je pravidelná a vysoká.

PLODY: malé tobolky (5-8 mm) vejčitého tvaru, chlupaté a hnědé, obsahují 1 semeno.

DOZRÁVÁNÍ: od srpna do září.

VYUŽITÍ: jako keř okrasný zejména během pozdního jara květem atraktivním nejen pro nás, ale i pro opylovače a včely medonosné, je vhodná do menších i větších zahrad jako solitera, ale i do živých plotů, parků či jiné městské zeleně, ale i do včelínů pro zpestření pastvy po odkvětu ovocných dřevin. V zimě může plnit okrasnou funkci i díky zajímavě odlupující se kůře na starším dřevě.

STANOVIŠTĚ: slunečné či polostín, chráněné před větrem. Půdu preferuje středně úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, nesnáší přemokřenou těžkou půdu.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě až do -34 °C, v květu obvykle uniká pozdním jarním mrazům. Nezvykne trpět chorobami či škůdci, občas ji mohou napadnout mšice.

PŮVOD: Spojené království, Anglie, Gloucestershire, v zahradě Hidcote Manor Garden ho začátkem 20. století vybral Lawrence Johnston. Je to hybrid druhů Hypericum addingtonii × H. calycinum × H. hookerianum.

RŮST: umírněný, je to poloopadavý či opadavý keř, v oblastech s teplými zimami dorůstá do výšky i 120 cm, v chladnějších oblastech nadzemní část vymrzá a z kořenů se obnovuje do výšky 45-60 cm. Má zelené, kopinaté listy dlouhé až 6 cm a načervenalé, tenké větve.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, samosprašný s oboupohlavnými květy opylovanými hmyzem. Kvete velmi dlouho a bohatě od června do září velkými (6-7 cm), jemně voňavými, pětičetnými, žlutými, voskovitými květy v tvaru misky v květenstvích po až 6 květů. V uprostřed je množství velkých, výrazných tmavožltých tyčinek plných pylu, který je aktraktívny pro množství druhů hmyzu.

PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

PLODY: malé, nejedlé, ale dekorativní, kulovité, hnedočervené či oválné bobule s průměrem 0,8-1,5 cm.

DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu.

VYUŽITÍ: rostlina je dekorativní zejména během kvetení v létě a po dozrání plodů na podzim, ale i načervenalé větve jsou ozdobné během zimy. Používá se jako solitéra, ale zejména jako půdopokryvná rostlina nebo do nízkých živých plotů či jako lem záhonů v malých i větších zahradách, parcích, městské zeleni či do strešných zahrad. Je kvalitním zdrojem pylu pro hmyz během celého léta. Kvetoucí větve a zejména větve s plody se často využívají ve floristike.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, snáší širokou škálu půd, včetně suchých kamenitých a písčitých. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých či chráněných chladných lokalit, kde je třeba počítať spíše se raným jarním zrezaním k zemi.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný do asi -29 °C v keři, do asi -23 °C v dřevě nadzemní části, v květu uniká spolehlivě pozdním jarním mrazům. Je silně větruodolný, po zakořenění i suchovzdorný a dobře snáší i znečištění ovzduší.

PŮVOD: druh pravděpodobně pochází z jihovýchodní Číny, od provincie Jün-nan až po pobřežní provincii Šan-tung, kde roste podél vodních toků v horských lesích, v křovinaté pobřežní vegetaci i v okolí cest, v nadmořské výšce pod 1000 m n. m. Odrůda Blush Pink pochází z USA, Texas, Magnolia, Magnolia Gardens Nursery, objevena jako nekvetoucí mutace odrůdy Firepower v in-vitro množírně této školky v roce 2004. Synonyma: Aka.

RŮST: umírněný, kompaktní, je to stálezelený až poloopadavý keř dorůstající do výšky jen 75 cm a šířky 90 cm. Nové listy mají růžový nádech a uchovávají si ho po celý rok, kdy konečně zezelenají do tmavé zelené. Takže od jara do léta má keř zelené listy překryté na povrchu narůžovělými listy letorostů, v zimě se všechny listy zbarví do červena. Název odrůdy "Aka" znamená v japonštině "červený". V chladnějších oblastech (USDA zóna 6 a méně), listy částečně nebo úplně na zimu opadávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tento kultivar netvoří květy.

PLODNOST: netvoří květy ani plody.

PLODY: žádné.

ZRÁNÍ: netvoří plody.

VÝSADBA: je to zejména v teplých oblastech listem celoročně okrasná dřevina, která se dá pěstovat jako solitéra, ale nejlépe vynikne ve skupině či v nízkém, neformálním živém plotě, jako lem záhonů v zahradách, parcích či jiné městské zeleni, ale i na balkonech a terasách.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, snese i silnější zastínění, ale nejlépe se vybarvuje na přímém slunci s určitým zastíněním odpoledne. Preferuje středně úrodné, humózní, středně vlhké, dobře odvodněné půdy, ačkoli toleruje širokou škálu půd. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.  

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do -20,6 až -23,3°C, při teplotě pod 12°C opadávají listy. Dobře zakořeněné rostliny tolerují do určité míry i sucho. Nezvykne u nás trpět chorobami a škůdci. Jen v zásadité půdě se může na listech projevit chloróza.

PŮVOD: Itálie, Curtatone, vyšlechtil Maurizio Lapponi okolo roku 1999. Mezidruhový kříženec Photinia x fraseri vznikl křížením druhů Photinia glabra x Photinia serratifolia zřejmě ve školce Fraser Nursery v Birminghamu v Alabamě v USA a byl uveden na trh v r. 1955.

RŮST: slabší, ještě kompaktnější než původní odrůda Red Robin. Je to menší stálezelený strom nebo keř dorůstající do výšky a šířky jen 1–1,5 m. Dobře snáší přísnější konturový řez. Letorosty a mladé listy jsou výrazně červené (od toho je odvozen jeho lidový název červinka), po 2–3 týdnech postupně změní barvu na leskle zelenou. Jelikož roste i třikrát za rok, keř je často barevně pestře vybarvený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě alespoň částečně samosprašná, s oboupohlavnými drobnými květy v okolících opylovanými hmyzem. Kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: relativně nízká, jelikož jde o mezidruhový kříženec.

PLODY: nápadně červené, malé (4–12 mm) malvice v okolících, nejedlé pro lidi, ale jedlé pro ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu, zůstávají na keři po celou zimu.

VYUŽITÍ: zejména jako okrasný keř ať už jako solitéra nebo jako nižší živý plot (okolo 90 cm) do menších i větších zahrad a parků, veřejné zeleně. Dobře snáší řez a je celoročně dekorativní.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín s propustnou, písčitou až hlinitou půdou, dobře snáší i vápenité půdy.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi -17 °C. Po zakořenění dobře snáší i sucho. Tento kultivar je vysoce odolný vůči houbové chorobě způsobené diplokarponem hruškovým (Entomosporium maculatum).

PŮVOD: Tibet a západočínské provincie Kan-jsou, Šan-si, S'-čchuan a Jün-nan, kde roste v horských roklích a na křovinatých svazích, v nadmořské výšce od 800 až do 4500 m n.m. Od pol. 19. století se pěstuje v mírném pásmu mnoha oblastí světa. 

RŮST: středně bujný. Je to opadavý keř s rozložitým růstem, až 3-3,5 m vysoký, obvykle však o dost nižší, široký až 4,5 m. Má převislé větve, jsou hranaté a zelené. Listy rostou vstřícně, mají stopku a jsou buď složené trojčetné nebo jednoduché, jednotlivé lístky jsou kopinaté až vejčité, dlouhé až 3 cm. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: téměř sterilní nebo velmi špatně opylovaný, cizosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete velmi bohatě u nás obvykle od února do dubna, v teplejších zimách i od prosince, s přestávkou během ochlazení. Květy rostou jednotlivě, v průměru dosahují 2,5 cm, mají trubkovitou korunu s odstávajícím lemem, jsou výrazně žluté a jen velmi jemně vonné.

PLODNOST: velmi nízká, může se zvýšit v přítomnosti geneticky odlišných jedinců.

PLODY: dvoulaločné černé bobule.

DOZRÁVÁNÍ: zřejmě od srpna do října.

VYUŽITÍ: je to zejména během zimních měsíců květem velmi dekorativní keř, dokáže prosvětlit ponuré zimní dny, kdy bohatě kvete. Je vhodný zejména do chráněných zahrad, parků, jako živý plot či solitéra, i k vyvázání ke konstrukcím. Dobře se uplatní jako převislá rostlina na terasách. Dobře stabilizuje půdu na strmých svazích a březích a je výbornou půdopokryvnou rostlinou. Může se použít i na řez do vázy.

STANOVIŠTĚ: sluneční, případně polostín, ale v něm méně kvete. Vhodné je stanoviště chráněné před větrem a silnými mrazy, např. z jižní strany stěn apod. Nejlépe se mu daří v dobře odvodněné půdě, ale snese i těžké, jílovité, chudé, velmi kyselé či zásadité půdy. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh. Včelám poskytuje raný zdroj pylu, takže je vhodný i do včelnic.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do asi -17 °C až -23 °C, květy může poškodit silnější mráz, ale po pominutí mrazů či při mírném mrazu se nové pupeny rozvíjajú dále. Je odolný vůči znečištění ovzduší. Obvykle netrpí trpět chorobami ani škůdci, pokud , tak někdy ho napadnou mšice, puklice či roztoči zejména v podmínkách skleníka.