12% DPH

PŮVOD: východní část Severní Ameriky, kde roste v hustých skupinách podél břehů potoků, v houštinách nebo v příkopech.
RAST: středně rychlý. Je to trvalka vysoká 40-80 cm a široká asi 50 cm, která se ale po 3 letech rozroste do asi 100 cm. Má přezimující oddenek, raší v březnu až dubnu a na zimu zatahuje v říjnu až listopadu. Aromatické listy jsou tmavě zelené s červenou žilnatinou a jsou dlouhé 6–15 cm a široké 3–8 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavními krásnými výrazně růžovými až purpurovými květy kvetoucími od července do srpna.
PLODNOST: každoroční, při ponechání květů vysoká.
PLODY: tvrdky.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, medonosná bylinka s jedlými a léčivými květy i listy. Kulinární využití: její květy obsahují hodně nektaru a tak jsou nejen aromatickou, ale i sladkou ozdobou salátů či dezertů, dají se i šetrně sušit se zachováním sytě červené barvy. Listy a mladé výhonky se jedí syrové nebo vařené k dochucení salátů, ovocných salátů, nápojů apod. Z listů a květních hlávek se dělá výborný čaj, který voní jako bergamot. Léčivé využití: používají se listy a kvetoucí nať, čerstvé i sušené zejména proti trávicím obtížím, plynatosti, střevním parazitům, ale působí i při obtížích močových cest, kdy působí močopudně. Podporují vykašlávání. Esenciální olej se používá zejména externě do mastí při revmatismu. Je velmi atraktivní zejména pro motýly a včely, ale i pro další opylovače. Opakované kvetení podpoříme odstřižením odkvětlých květních hlávek.
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, s dostatečně vlhkou půdou, snáší i těžkou jílovitou, nevyhovuje jí jen příliš suchá. Je vhodná do nížin i vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v oddenku do -29 °C až -34 °C. Dobře odolná proti padlí. Jako prevenci proti padlí doporučujeme zajistit dostatečně vlhkou půdu a dostatečně vzdušné místo.

PŮVOD: pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m n. m. V současnosti pěstovaná v mnoha částech světa, zplaňuje v Evropě i Severní Americe, i u nás.

 
RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 40 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé asi 40 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s oboupohlavnými velmi dekorativními menšími sytě žlutými květy s nálevkovitou korunou, kvete opakovaně od června do září.

 
PLODNOST: raná, při ponechání květů pravidelná.

 
PLODY: tobolky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září.

 
VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní také pro opylovače. Kulinařní využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou také květy a květní pupeny – syrové nebo vařené. Dají se použít jako jedlá dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými náplněmi a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Lze konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každý květ sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, na slunci tvoří více květů. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí i v těžké jílovité půdě.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořenech.

PŮVOD: USA, Ohio, vyšlechtil ji Karle A. Lucal a na trh ji uvedla školka Good & Reese Nursery, v roce 1942 byla patentována. V r. 1950 získala ocenění Award of Merit od britské Královské zahradnické společnosti (RHS), v r. 1993 ocenění Award of Garden Merit a opětovně v roce 2010.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, je to částečně opadavý keř dorůstající do výšky 2–2,5 m a šířky 2–2,5 m. Má dlouhé, středně zelené listy s plstnatým rubem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, hmyzosnubná, bohatě kvete od července do září 20–25 cm dlouhými květenstvími purpurově červených květů se sladkou vůní, bohatých na nektar.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, na rozdíl od některých jiných kultivarů není sterilní.

PLODY: hnědé tobolky dlouhé 5–10 mm s množstvím velmi drobných, křídlatých semínek.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu.

VYUŽITÍ: celý keř je velmi dekorativní záplavou květů během dlouhého období kvetení, takže je vhodný jako okrasný do menších i větších zahrad, na terasy, do parků. Jako nektarodárná rostlina láká velké množství opylovačů. Květenství se dají použít i na řez do vázy.

STANOVIŠTĚ: slunné, případně slabý polostín. Preferuje dobře odvodněné půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve vyzrálém dřevě do asi -20 °C, v květu uniká mrazům, v chladnějších oblastech ji doporučujeme na zimu chránit např. listím apod. Po zakořenění je dobře suchovzdorná. Nebývá náchylná k chorobám, jen zřídka trpí mšicemi a roztoči. Prevencí proti houbovým chorobám je zajištění dobré drenáže půdy a dostatečné cirkulace vzduchu kolem rostliny.

PŮVOD: Francie, zřejmě oblast Provence, koncem 19. a zač. 20. stol., přesný původ neznámý. Kříženec mezi levandulí úzkolistou (L. angustifolia) a širokolistou (L. latifolia). Nazývaná také „francouzská levandule“ nebo „lavandin“.
RŮST: středně rychlý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající do 60–90 cm se dřevnatějícími stonky. Listy jsou bez řapíku, čárkovité, stříbřité. Stříhá se buď během prvního kvetení, nebo potom až na jaře.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavnými, voňavými fialovými drobnými hluchavkovitými květy v dlouhých lichoklasech (6,5–8 cm) kvetoucími od června do července, v případě seřezání i opakovaně v srpnu či září.
PLODNOST: jako mezidruhový hybrid netvoří plody, množí se vegetativně.
PLODY:
DOZRÁVÁNÍ:
VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní také pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Její vůně je silná, sladká, velmi příjemná a květinová, s nižším obsahem kafru než u odrůdy Grosso, a proto se používá zejména v kosmetice, parfumérii, ale také kulinařně. Kulinařní využití: listy a květy čerstvé i sušené, syrové i vařené či esenciální olej (EO) k dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny, krémů. Přidávají se do džemů, olejů, octů. Připravuje se z nich čaj. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď květy v čaji či koupeli, nebo EO z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších EO a může se používat neředěný, např. na hojení povrchových ran, popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky, působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudná a močopudná, uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoli, pokud není příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C, jedna z nejmrazuvzdornějších odrůd lavandinu. Po zakořenění silně suchovzdorná, odolná vůči větru. Méně trpí houbovými chorobami ve vlhčích podmínkách.

PÔVOD: areál pôvodného druhu sa rozprestiera od Stredomoria a J strednej Európy (zasahuje až na Slovensko) cez Kaukaz a západné Himálaje až po Čínu. V Európe rastie na výslnných kamenistých svahoch v nížinách a pahorkatinách, v ďalších častiach areálu potom najčastejšie v horských lesoch a krovinách od 700 do 2400 m n. m. Odroda pochádza z Holandska, Boskoop, škôlka Lombarts Nursery okolo polovice 20. storočia, už v roku 1953 bola uvedená na trh v USA. Synonymá: Kromhaut.

RAST: bujný, je to ker alebo menší strom dorastajúci do výšky a šírky 3-5 m, dá sa strihom vytvarovať na živý plot s výškou 1,8 m. Má okrúhlo vajcovité listy tmavopurpurovej farby s červeným okrajom a s vyčnievajúcou červenou žilnatinou, ktoré sa krásne vynímajú pri žltozeleno- či tmavozelenosfarbených kultivaroch. Na jeseň sa listy sfarbia do odtieňov oranžovej a červenej. 

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá. Kvitne malými, žltými kvetmi na dlhých stopkách v koncových metlinách od mája do júna.

PLODNOSŤ: relatívne nízka, ostatné opadávajú.

PLODY: tmavohnedé kôstkovice s trvalým kalichom veľmi ozdobné dlhými stopkami, ktoré spolu so stopkami opadnutých nevyvinutých plodov a bočnými konárikmi súkvetí ochlpatejú (= obrastú trichómami) a sčervenejú, takže celé súplodie vyzerá ako červenkastý obláčik dymu alebo ako parochňa. Z toho je odvodený aj anglický názov (European) smoke tree či wig-tree.

DOZRIEVANIE: od septembra do októbra. Po dozretí sa odlamuje celé súplodie a slúži ako lietací aparát.

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna drevina, ktorá sa uplatní ako solitéra v menších aj väčších záhradách či parkoch, ale aj do živého plotu, najmä v kombinácii s inými odrodami škumpy - napr. s žltozelenoulistou Golden Spirit® alebo tmavozelenolistou Young Lady®. Technické využitie: z kvetov a listov sa získava esenciálny olej s mangovou vôňou. Z koreňa a kmeňa sa získava nie veľmi trvanlivé žlté farbivo "mladý fustik", ktoré sa používalo od renesancie až do objavenia syntetických farbív v 19. storočí. Drevo, označované tiež ako "uhorský fustik" či "fisetové drevo", sa používalo najmä na výrobu intarzií nábytku či rámov na obrazy. Listy a kôra sú dobrým zdrojom tanínov. Konáriky sa dajú použiť v košikárstve.

STANOVIŠTE: slnečné alebo polotieň. Na pôdu nie je náročná, znesie väčšinou pôd, ale preferuje vlhkú, ale dobre odvodnenú pôdu, nie príliš výživnú. Je vhodná do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolná v dreve do asi -20 °C. Kvetné puky môžu niekedy poškodiť neskoré jarné mrazy. Staršie rastliny dobre znášajú sucho. Staršie rastliny dobre znášajú sucho. Je dobre odolná aj voči vetru, vysokým teplotám či znečisteniu ovzdušia. Väčšinou netrpí chorobami či škodcami, ojedinele podpňovkami či verticíliovou hnilobou alebo v prílišnom suchu múčnatkou.

PŮVOD: bývalé německé území, dnes Polsko, Landsberg an der Warthe, vypěstovaná jako náhodný semenáč v zahradě soudního rady Burcharda okolo r. 1850.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří kulovité až široce kulovité, hustší, později převislé, na semené podnoži mohutné koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dlouho a bohatě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumanova reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Jonathan, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Watervlietské mramorované, Zuccalmagliova reneta.

 
PLODNOST: raná, vysoká, zpočátku pravidelná, později střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší (průměrně 120–200 g, ale až do 300 g), kulovité, zdánlivě ploše kulovité, ale i vysoko kulovité, mírně žebrované, tvarově i velikostně nevyrovnané. Slupka je velmi jemná, hladká, lesklá, zelenožlutá, při plné zralosti světle žlutá, na slunečné straně někdy jemně narůžovělá s hnědými tečkami. Slupka jen málo voní. Dužnina je nažloutle bílá, někdy se zeleným nádechem, kyprá, měkká, jemnozrnná, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, osvěžující, jemně aromatická, dobrá až velmi dobrá, jen nepatrně kořenitá, ne typicky renetová.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává od konce října, vydrží uskladněná do začátku ledna, případně až do února, při skladování nevadne. Snadno se otlačí.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a zejména ke zpracování na mošty či víno, ale i na sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené ve středních a vyšších, chladnějších polohách, ne příliš teplé a suché, protože tam předčasně dozrává a opadává, ani uzavřené, vlhké s jílovitou půdou, protože tam trpí strupovitostí a rakovinou. Nejlepší jsou propustné, mírně vlhké půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě a silně mrazuvzdorná v květu. V nevhodných polohách málo až velmi málo odolná vůči strupovitosti a padlí, ale i monilióze či rakovině, je náchylná na hořkou hnilobu plodů a na napadení vlnatkou krvavou.

PÔVOD:

RAST:

OPEĽOVACIE POMERY:

PLODNOSŤ:

PLODY:

DOZRIEVANIE:

VYUŽITIE: 

STANOVIŠTE:

ODOLNOSŤ: 

PÔVOD: druh pochádza zo strednej a východnej Číny, Kórejského poloostrova a Japonska, kde rastie v lesoch a na ich okrajoch, na lesnatých svahoch, na čistinkách, v roklinách a horských údoliach, na brehoch vodných tokov, v horách aj nad hranicou lesa, v nadmorskej výške 700–4000 m n. m. Do Európy bol privezený prvýkrát v roku 1870. Odroda Anthony Waterer pochádza z Anglicka, Surrey, Woking, škôlky Knap Hill Nursery, kde bol objavený ako náhodný semenáč. Na trh bol uvedený okolo roku 1890 a pomenovaný po majiteľovi škôlky.

RAST: umiernený, je to nízky, kompaktný, guľovitý ker. Dosahuje výšku a šírku 0,6 až 1,0 metra. Habitus je hustý, viackmenný s vystupujúcimi až rozložitými konármi. Listy sú kopijovité, mladé listy majú pri pučaní nápadný červenofialový nádych, neskôr tmavnú do zelena.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, hmyzom opelivý, opeľovaný najmä včelami a motýľmi. Kvitne od konca júna do augusta na tohtoročných výhonoch. Tvorí ploché súkvetia – chocholíky tmavokarmínovoružovej farby. 

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody.

PLODY: plodom je extrémne malý 2-3 mm, hnedý, blanitý, nenápadný mechúrik – suchý, pukavý, otvárajúci sa jedným brušným švom, obsahujúci drobné, prachovité, nejedlé semená.

DOZRIEVANIE: mechúriky dozrievajú v októbri až novembri. Keďže sa nekonzumujú, dozrievanie označuje len botanickú zrelosť semien.

VYUŽITIE: primárne využitie je okrasné - v záhradnej a krajinnej architektúre (skupinové výsadby, nízke živé ploty, spevňovanie svahov). Je kvetmi veľmi atraktívny nielen pre nás, ale aj pre včely a iné opeľovače.

STANOVIŠTE: Najlepšie prosperuje na priamom slnku (podmieňuje intenzitu farby kvetov), znáša však aj polotieň. Uprednostňuje vlhké, dobre priepustné hlinité pôdy, ale je vysoko prispôsobivý voči pH pôdy a mestskému znečisteniu.

ODOLNOSŤ: je vysoko mrazuvzdorný v dreve do -35 °C až -40 °C. Drevo je húževnaté, v tuhých zimách môže namŕzať, ale po jarnom spätnom reze výborne regeneruje. Pomerne odolný proti chorobám a škodcom, občasne sa môžu vyskytnúť listové škvrnitosti, roztoče alebo vošky. Táto odroda je lepšie odolná voči múčnatke.

PŮVOD: od Evropy až po Asii, nejčastěji v lužních lesích, podél toků a na vlhkých humózních půdách.

RŮST: bujný, dosahuje výšky 10 - 15 m a šířky 8 m. Listnatý opadavý strom, který roste vzpřímeně, často jako vícekmenný keř. Kůra je červenohnědá až šedá s tmavě šedou, mělce rozpukanou borkou. Jednoduché, podlouhlé listy jsou po okrajích jemně pilovité s ostrou špičkou.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, cizosprašná, hmyzosnubná. Atraktivní bílé květy jsou uskupené v hroznech dlouhých 8-15 cm, kvetou v dubnu až květnu a jsou výrazně aromatické.

PLODNOST:

PLODY: kulovité, lesklé, černé peckovice (velké 5-7 mm) s trpkou a šťavnatou dužninou uspořádané v převislých hroznech. Pecka je žlutá, kulovitá, rýhovaná.
DOZRVÁNÍ: v červenci až srpnu.

VYUŽITÍ: Vhodná jako okrasná parková dřevina zejména ve vlhčích, nivních oblastech při vodních tocích či vodních plochách. Dřevo voní po hořkých mandlích a používá se v řezbářství k výrobě drobných předmětů či ve stolařství k výrobě nábytku. Plody se dají použít k výrobě džemu, v syrovém stavu jsou většinou příliš hořké. Z listů se dá získat zelené barvivo, z plodů zelené až šedé.

STANOVIŠTĚ: V mládí snáší i stinné stanoviště, později vyžaduje více světla a více prostoru, aby více plodila. Obecně nenáročná na pěstování, jen nemá ráda velmi větrné polohy a velmi vápenité půdy, ačkoliv nějaké množství vápníku v půdě snese.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 až -40 °C. Dobře odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Rusko, vyšlechtily šlechtitelky E.I. Pantelejeva, T.M. Pletneva jako semenáč z volného opylení elitní formy 30-61-1487 (Ščerbinki-1 х Katunský ekotyp) v roce 1981, registrovaný v r. 1997.

 
RŮST: střední, 6-letý keř je vysoký 2,5 m. Tvoří kompaktní, hustý, nižší a pevný keř, větve jsou rovné a téměř beztrnné. Listy jsou středně velké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, k dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samičího opylovače.

 
PLODNOST: raná (ve 4. roce života), středně vysoká, 6-letý keř dává úrodu asi 8 kg plodů.

 
PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 0,74-0,9 g), oválné, svítivě oranžové. Na rakytník jsou sladké, obsahují až 9,7 % cukru, kyselin jen 1,14 %. Obsah vitamínu C je v rámci rakytníků nižší až středně vysoký - 85 mg/100 g, podobně obsah oleje 5,2 %. Stopka je delší, plody se snadno trhají.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kosmetiky. Při skladování se džem nedělí jako u většiny jiných odrůd, ale zůstává homogenní.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 3x4 m.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Škaredka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznešené koruny. Listy jsou tmavě zelené, miskovitě prohnuté.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova lahvice, Clappova máslovka, Esperenova bergamotka, Hardyho máslovka, Madame Verté, Pařížanka.

 
PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.

 
PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rzivá, pokrytá šedobílými lenticelami, někdy s červenkastým líčkem. Dužnina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá, v okolí jádřince mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, aromatická po smole, velmi příjemná, delikátní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vydrží asi 2 týdny po sklizni.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě džemů, kompotů a destilátů, ale i k pečení, sušení a moštování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoliv preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách. Jen ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, ale náchylnější na deštivé počasí během kvetení. Odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: zřejmě Rakousko, okolí Salzburgu, velmi stará odrůda, známá již před rokem 1700. Synonyma: Salcburka, Cibulka, Cikánka, Kysňačka, Braunrote Sommerrusselet, Rote Bergamotte, Zuckerbirne.

 
RŮST: velmi bujný, tvoří vysoké, jehlanovité, řídké koruny. Stromy jsou velmi dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy až středně brzy, údaje o tom, zda je dobrým nebo špatným opylovačem, se různí. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by jimi mohli být: Avranšská, Clappova máslovka, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Hardyho máslovka, Charneuská, Jakubka česká, Červencová, Konference, Křivice, Le Brunova, Lectierova, Naghinova, Pařížanka, Pstružka, Salisburyova, Sixova, Trévouxská. Zřejmě vytváří část plodů i partenokarpicky, tedy bez opylení.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé (průměrně 100 g), cibulovité či bergamotovité se středně dlouhou, tlustou stopkou, často se závalem. Slupka je tenká, pevná, zelená, při dozrávání mírně žloutne a na slunečné straně má hnědočervené líčko, často je plošně či mramorovaně pokrytá rzivostí, zejména u kalicha. Dužnina je bílá až nažloutlá, jemná, velmi šťavnatá, kolem jádřince hrubozrnná. Chuť je sladká, jemně nakyslá, velmi příjemně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň přibližně v polovině srpna ještě v tvrdé zralosti, konzumně dozrává při chladném uskladnění po 10–14 dnech, vydrží maximálně měsíc. Na stromě dozrávají najednou a při pozdní sklizni rychle přezrávají a hniličí, napadají je vosy.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, povidel, destilátů, ale i moštů či na pečení a přípravu výživ. Kvůli malé velikosti nejsou příliš vhodné k přípravě kompotů. Krátce po sklizni dobře snášejí i přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí a málo náročná na půdu, nejlepší ovoce však rodí v teplejších polohách s úrodnou půdou, v horší půdě může být dužnina zrnitější. Kvůli náchylnosti ke strupovitosti nejsou vhodné jen uzavřené polohy se slabým prouděním vzduchu, dáváme přednost vzdušnějším, klidně i větrnějším polohám a i korunu udržujeme vzdušnou.

 
ODOLNOST: v mládí je jen středně mrazuvzdorná, později však silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu, středně až méně odolná proti strupovitosti, zejména v nevhodných, uzavřených polohách.

PŮVOD: Francie, Rouen, vyšlechtěna školkařem Boisbunnelem jako semenáč neznámého původu kolem roku 1860 a schválena Francouzskou pomologickou společností, pojmenována po francouzském pomologovi Olivierovi de Serres. Synonyma: Sereska, Serreská, Serreská bergamotka, Bergamotka Serreská, Olivierka.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, vždy bujnější než Crassanská, na kterou se v mnohém podobá. Vytváří široké, jehlanovité koruny s pravidelně rozloženými kosterními větvemi a množstvím krátkého plodonosného obrostu.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Angoulemská, Blumenbachova, Dekanka Robertova, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Madame Verté, Napoleonova máslovka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až menší (80-200 g a více), tvarově nepravidelné, kulaté, soudkovité až hruškovité, hladké, nezhrublé. Slupka je silná, jen mírně lesklá, při sklizni zelená, v konzumní zralosti zelenožlutá s hnědavým líčkem na sluneční straně, s množstvím velkých, rezavých lenticel a často s rezí zejména u kalichu a stopky. Dužnina je nažloutlá, u zastíněných plodů až nazelenalá, jemná, rozplývavá, kolem jadřince i zrnitá, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokysele, jemně kořeněná, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň až koncem října, při opadu listí, předčasně obrané plody vadnou a nedozrávají. Konzumně dozrává v lednu, zrání prozrazuje nejen žloutnutí plodů, ale i příjemná vůně. Při dobrém, chladném uskladnění vydrží až do března.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a výrobě destilátů, ale i džemů a povidel, kompotů, moštů, výživ nebo na pečení. Po sklizni i před konzumním zráním velmi dobře snáší přepravu. Má nízkou tendenci ke zraňování, střední k hnědnutí dužiny, vyšší ke kamenitosti dužiny v nevhodných polohách a půdách. Skladuje se dobře, pokud nebyla utržena předčasně, vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné s teplou, propustnou, humózní půdou s dostatečnou půdní vlhkostí, proto je vhodná do teplých, vinařských oblastí a na slunné, teplé svahy pahorkatin, k jižním stěnám a stavbám.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze.

PŮVOD: druh pochází ze Středomoří a JV Evropy, Balkánského poloostrova, střední Itálie, Malé Asie a Sýrie. Najdeme ji od Anglie přes Francii a Německo až po Ukrajinu a evropskou část Ruska, na Kavkaze a v severním Íránu. Lidově se nazývá také „babské ucho“. Původ tohoto kultivaru není znám, vznikl někdy v 90. letech 20. století. Proslavil ho nizozemský zahradní designér Piet Oudolf, který jej rád používal ve svých prérijních zahradách.

 
RŮST: v kořeni přezimující trvalka dorůstající do výšky i šířky 30–90 cm. Její hrubé, široké, chlupaté, vejčitě trojúhelníkové, středně zelené listy vytvářejí bochánky, ze kterých vyrůstají načervenalé lodyhy s purpurovými květenstvími.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavnými květy. Bohatě kvete purpurovými, hluchavkovitými, voňavými květy uspořádanými do početných lichopřeslenů, po seříznutí květů opakovaně od června do září.

 
PLODNOST: při ponechání květů vysoká a pravidelná.

 
PLODY: vejcovité, malé, hnědé, matné tvrdky se semeny.

 
DOZRÁVÁNÍ: v červenci až září.

 
VYUŽITÍ: velmi atraktivní trvalka pro nás i pro hmyz, jelikož je velmi nektarodárná. Kulinární využití: drobné květy můžeme střídmě přidat jako koření při grilování v alobalu, k ochucení dipů, omáček, dresinků, salátů či chlebíčků nebo jako jedlou dekoraci dezertů, ovocných salátů či zmrzlin. Léčivé využití: listy a kvetoucí nať se používají ve formě čaje, působí protizánětlivě, používají se k léčbě pomočování a zevně k hojení ran.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, oblibuje však dobře propustné půdy s vyšším pH. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná do -23 °C. Obecně je dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, více ji mohou poškodit zejména slimáci na začátku rašení či při umístění ve velmi těžké půdě hniloba kořenů či verticiliové vadnutí.

PŮVOD: Euroasii kromě Islandu, ve Skandinávii a Rusku po 65° severní šířky. Na jihu zasahuje areál na Azorské a Kanárské ostrovy, do S Afriky, Malé Asie, na V přes Kavkaz, Blízký východ, Írán, do nižších poloh Himálaje, do J Číny a na Tchaj-wan.

 
RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 60-90 cm a široká asi 80 cm, s dřevnatějícími horizontálními oddenky. Stonek je přímý, čtyřhranný, větví se až v horní části. Na listech, listencích i kalichu jsou tmavé lesklé žlázky, vylučující silice. Listy jsou řapíkaté, vejčité, chlupaté. Na vrcholu hlavního stonku a horních větévek rostou krátké hlávky růžových květů.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavními, někdy funkčně samičími květy, hmyzem opylovaná. Kvete v červnu až září.

 
PLODNOST: každoroční, bohatá.

 
PLODY: vejčité, podlouhlé tvrdky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: listy se používají zejména jako koření - oregano - a kvetoucí nať zejména jako léčivá rostlina. Kulturní využití: listy čerstvé a sušené jako koření především do mediteránních jídel jako pizza, špagety apod. Používají se i na ochucení octů, olejů, dresinků, zeleninových či luštěninových jídel. Jedlé a podobně chutné jsou i květy, které se dají používat podobně. Léčebné využití: sušená kvetoucí nať se používá externě do koupelí a jako kloktadlo při zánětech dásní, inhaluje při kašli. Vnitřně působí pozitivně na trávicí a dýchací systém. Působí proti křečím, zvyšuje vylučování žluče, upravuje činnost žaludku a podporuje trávení a chuť k jídlu. Používá se proti nachlazení, chřipce, horečce a bolestivé menstruaci. Je to významná nektarodárná rostlina.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se sušší, teplejší, dobře odvodněnou půdou, ale není náročná na úrodnost půdy, preferuje mírně zásaditou půdu.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolný v kořenu do -29 °C až -34 °C.

Dekorativní keř, vhodný pro živé ploty a krajinářské úpravy. Zelené listy nádherně kontrastují s bílými květy a později s jasně červenými bobulemi. Plody jsou důležitým zdrojem potravy pro ptactvo, ale pro lidi jsou jedovaté, obsahují xylostein. Keř s nepravidelnou a hustě rozvětvenou korunou, dorůstající do výšky 1 - 3 m. Kvete v květnu až červnu. Nenáročný druh. V Česku roste od nížin až do výšky 1400 m.n.m., převážně jako podrost listnatých lesů a na pasekách. Půdy výhřevné, vlhké i suché, neutrální nebo zásadité, hlinitopísčité. Stínomilná dřevina. Mrazuvzdorná, celkově odolná dřevina. Nenáročný druh. Dobře snáší řez.

PŮVOD: Severní Amerika, Spojené státy americké od východního Texasu po jižní Georgii.

 
RŮST: roste bujně, dorůstá do výšky 15–20 m, šířky okolo 12 m. Má velké dekorativní chlupaté listy a velmi nápadné bílé až světle růžové květy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: má oboupohlavné květy, je samosprašná.

 
PLODNOST: středně raná, začíná ve věku 6–8 let a větší úrody produkuje od 10. roku života, střídavá, dobré úrody každé 2–3 roky. Jen malé procento z květů vytvoří plody.

 
PLODY: válcovité tobolky (20–30 cm dlouhá, 6–8 mm široká) světle hnědé barvy, která puká dvěma chlopněmi. Plody vyrůstají v latách na 20–40 mm dlouhých stopkách. Semeno je oboustranně blanitě lemované, stříbřitě šedé. Semena jsou seskupena ve větším počtu kolem středního sloupku.

 
DOZRÁVÁNÍ: během září.

 
VYUŽITÍ: alejový a parkový strom, dekorativní celoročně.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, živná, nejlépe vlhčí půda v teplých nížinách a středně teplých pahorkatinách, ale snese i sucho.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C až -29 °C.

Velký, rychle rostoucí strom s krásnou, široce rozloženou korunou. V dobrých podmínkách dorůstá do výšky 30–40 m a šířky 15 m a dožívá se i 400 let. Kůra stromu je šedá až hnědošedá, v mládí hladká, později rozpukaná, odlupuje se. Listy na dlouhých červenavých řapících jsou pětilaločnaté, velké 10–15 cm, po okraji hrubě pilovité. Žlutozelené květy jsou soustředěny do 5–15 cm dlouhých převislých hroznů (lat), v jejich spodní části zpravidla převládají samčí květy, ve střední a horní části samičí květy. Strom kvete v květnu, po rozvití listů. Plodem je křídlatá dvounažka, přičemž vnitřní okraj křídel svírá ostrý úhel. Křídla jsou lysá nebo chlupatá, zelenavá až červenkavá, při dozrání hnědá. Nažky jsou vypouklé až kulaté, dozrávají v září až říjnu. Polostinná dřevina, oblibuje hluboké humózní půdy vlhkého horského klimatu a chladnější údolí okolo vodních toků. Dobře odolává mrazu.

PŮVOD: Vyskytuje se ve střední a východní Evropě, u nás převážně v tvrdých lužních lesích.

RŮST: Až 35 m vysoký, dlouhověký strom se štíhlým kmenem, často s hrčatými výrůstky a dobře vyvinutou, nepravidelnou korunou a silnými větvemi odkloněnými pod ostrým úhlem. Kůra je šedohnědá, hladká, borka se odlupuje v tenkých plochých šupinách. Listy jsou jednoduché, střídavé, s asymetrickou čepelí, na okrajích pilovité. Na svrchní straně je list tmavě zelený, lesklý, na spodní šedozelený a mírně chlupatý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: Drobné, oboupohlavné červenohnědé květy v řídkých svazečcích kvetou v březnu až dubnu, jsou větrosnubné. Ačkoli kvetou protandricky, tedy samčí květy rozkvétají dříve než samičí, míra samosprašnosti může být vysoká.

PLODNOST: vysoká, zejména v přítomnosti opylovače.

PLODY: světle hnědé, elipsovité nažky se zeleným, širokým a kulatým křídlem.

DOZRVÁNÍ: v květnu.

VYUŽITÍ: Velmi atraktivní krajinotvorný prvek, vysazuje se jako okrasný strom, je vhodný do měst i alejí. V nezralé, zelené podobě jsou plody velmi chutné, chutnají po oříšcích. Dřevo je velmi pevné a hojně se používalo v nábytkářství.

STANOVIŠTĚ: vyhovuje mu polostín, úrodné a dostatečně hluboké půdy, snese i sezónní záplavy.

ODOLNOST: Dobře mrazuvzdorný do -23 až -29 °C, odolný vůči vysoké hladině podzemní vody i sezónním záplavám. Z jilmů je nejméně preferovaným druhem pro druhy brouků přenášejících houbové onemocnění grafióza díky obsahu triterpenu alnulinu v kůře, který je odpuzuje. Dobře snáší i zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Švýcarsko, region Jura, v r. 1992 vyšlechtil Valentin Blattner jako mezidruhového křížence odrůd Medina (Seyve Villard 12-286 x Medoc noir) x Kaberne severnyj ((Galan x V. amurensis) x (V. amurensis x V. vinifera)).

RŮST: velmi bujný. Raší brzy.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

PLODNOST: dobrá, je středně citlivý na sprchávání.

PLODY: hrozny jsou středně velké, kuželovité, řídké až husté, často křídlaté. Bobule jsou malé až středně velké. Slupka je modročerná, pružná a pokrytá silnou vrstvou voskovitého ojínění. Dužnina je řídká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: moštová odrůda na výrobu aromatického vína s osobitou muškátovou vůní a s menším množstvím tříslovin.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Ve vlhké půdě dobře roste, ale méně plodí. Vhodná zejména do teplých či chráněných středně teplých oblastí pěstování révy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě v zimě, kvůli ranému rašení náchylnější k poškození jarními mrazy, ale dobře regeneruje a plodí z podoček. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a středně vůči botrytidě (Botrytis cinerea) a vůči padlí révy (Plasmopara viticola), neatraktivní pro octomilku japonskou (Drosophila suzukii).

PŮVOD: pravděpodobně z Anglie z pol. 18. století.

 
RŮST: bujný, vytváří velkou, jehlancovitou korunu, později je široce kulovitá. Má výrazně tmavozelené listy kontrastující se světle zelenými řapíky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, sama je špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Hardyho máslovka, Kozačka štutgartská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, hojna, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (až 10 cm dlouhé), protáhlé, lahvicovitého tvaru, někdy i křivé. Slupka je hladká, lesklá, světle zelená až žlutozelená, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem, z horších poloh může být trpká. Dužnina je bílá, jemná, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladkokyselkavá až sladká, jemně vínově kořenitá, velmi příjemná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem poloviny srpna nebo i dříve ještě v tvrdé, světle zelené zralosti, konzumní zralost za 1-2 týdny, nevydrží dlouho, výjimečně do začátku září.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, moštování, pečení, výrobu kompotů, džemů a povidel nebo destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Upřednostňuje hluboké, výživné půdy, dostatečně vlhké, ale dobře odvodněné půdy; uspokojí se i s horšími půdami, pokud nejsou příliš mokré a studené. Je vhodná do větších zahrad a sadů nebo i do alejí s dostatečně vysoko vyvázanou korunou. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí; v chladnějších sice dobře roste, ale plody nedosahují dobré kvality.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Odolná vůči nemocem, jen v nevhodných polohách a při zahuštění koruny může trpět strupovitostí. Udržujeme vzdušnou korunu a sázíme ji na vzdušné, otevřené lokality.

PŮVOD: nejistý, zřejmě z ČR, ale možná i z Německa. Už začátkem 19. století ji měl ve sbírce v Poděbradech pomolog děkan Matěj Rössler. V němčině se nazývá Troprichters schwarze Knorpelkirsche, což poukazuje i na její černou barvu v plné zralosti.

 
RŮST: zpočátku středně bujný, později slabší. Vytváří vysokokuželovité, středně velké, řidší koruny. Postranní větve se sklánějí.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská. Je nekompatibilní s Karešovou.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), srdčité, velikost velmi závisí na stanovišti a péči. Zadní strana je vypouklá, přední zploštělá. Slupka je středně silná, tmavě červená, v plné zralosti až červenohnědá, téměř černá, místy se světlejšími tečkami. Dužnina je středně tuhá (polotvrdka), v plné zralosti až měkká, tmavě červená, šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je kyselosladká, v plné zralosti výborná, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem 3. a začátkem 4. třešňového týdne, v závislosti na lokalitě a průběhu počasí někdy koncem června. Plody již napadá vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

 
VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu, ale i na kompoty, džemy, marmelády, sirupy, ale také destiláty a na sušení. Plody jsou středně dobře až dobře skladovatelné a přepravovatelné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s písčitohlinitou nebo hlinitou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou, v suchých půdách jsou plody malé.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější k praskání plodů během déle trvajících dešťů, ale odolná vůči monilióze.

PÔVOD: neznámy, pravdepodobne Nemecko alebo Holandsko. Vyhrala vyše 60 ocenení a bolo z nej vyšľachtených viacero odrôd, napr. aj Vancouver či Bilbao.

RAST: dosahuje výšku približne 90-100 cm. Patrí medzi nové plnokveté georgíny. Hľuzy umiestnite do výsadbovej jamy do hĺbky cca. 15 cm a prikryte 3-5 cm zeminy. Vzdialenosť výsadby hľúz od seba je 30-60 cm. Vysádzame ich von až koncom apríla či začiatkom mája podľa lokality, aby sme predišli spáleniu mrazom po vyrašení. Po zmrznutí nadzemnej časti na jeseň hľuzy treba vytiahnuť a uskladniť v bezmrazom, chladnom priestore.

OPEĽOVACIE POMERY: pravdepodobne sterilná. Kvitne počas celého leta, od júla až do prvých prízemných mrazov, veľkými (až 18 cm), plnými, červeno-oranžovo-žltými kvetmi s bielymi koncami a spodnou stranou - jazykovité kvety sú aj zaujímavo zvinuté. 

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody a ako plnokvetá zrejme ani netvorí plody.

PLODY: nepestuje sa pre plody.

DOZRIEVANIE: pravdepodobne netvorí plody.

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna, vyššia georgína, ktorá sa poteší opore, vynikne samostatne, ale najmä v záhonoch s ďalšími georgínami či trvalkami, najmä tými rozkvitajúcimi koncom leta.  Je veľmi vhodná na rezané kvety, po zbere skoro ráno a rýchlom ponorení do vody si dlho udržia sviežosť. Kulinárne využitie: jazykovité kvety nevýraznej chuti ale výrazného vzhľadu sú jedlé a sú peknou dekoráciou šalátov, slaných či sladkých krémov, nátierok, dezertov, dajú sa pridať do cesta - kysnutého či liateho, na vrchnú stranu palaciniek. Pri priamom kontakte s teplom však hnednú podobne ako po zmrznutí, takže najlepšie pridávať ich k studeným jedlám.

STANOVIŠTE: slnečné, s dostatočne priepustnou pôdou. Pri dodržaní vhodnej doby výsadby vhodné do teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: hľuzy sú mrazuodolné len do maximálne - 5 °C, nadzemná časť je veľmi citlivá na mráz. Mladé rastliny obľubujú slimáky a slizniaky.