12% DPH

PŮVOD: pravděpodobně Finsko v 80. letech 20. století, ale kořeny sahají do 90. let 19. století a práce Ivana Vladimiroviče Mičurina, odrůda aronie Mičurinové (Aronia mitchurinii), tedy pravděpodobně kříženec [(Sorbus aucuparia x Aronia melanocarpa) x Aronia melanocarpa], někdy je označována i jako Aronia x prunifolia. Je velmi blízká odrůdě Nero.

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložitě. Plodný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké, jen nepatrně menší než odrůda Nero.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná.

PLODÍ: brzy, pravidelně a hojně.

PLODY: na arónii velké (100 plodů váží průměrně 99,5-110 g, měří průměrně 0,9 cm), kulaté až zploštěle kulaté, středně pevné, v okolíku je průměrně 20 plodů. Jsou tmavofialové až černé, je to jedna z nejtmavších odrůd v slupce i v dužině, ale má výrazně světlé ojínění. Šťáva velmi silně barví. Mají střední výtěžnost šťávy (průměrně 77,2 %), mají střední obsah cukru (14,2 °Bx či 9,16 g na 100 g) a nižší obsah kyselin (0,8 g na 100 g) i polyfenolů než jiné odrůdy. Chuť má sladkou, málo kyselou, méně trpkou než odrůda Nero, s švestkovo-likérovou dochutí.

DOZRÁVÁNÍ: pozdější, asi 2 týdny po odrůdě Nero, zhruba v polovině září, pro sušení se dá sbírat ještě také v říjnu. Pokud je sbíráte v celých okolících, díky vysokému obsahu antibakteriálních a protiplísňových látek vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř po celý rok. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako dolní patro. Kulinářské využití: plody čerstvé, tehdy obsahují všechny účinné látky. Používají se k výrobě kompotů a džemů, vylisovaná šťáva je vhodným příspěvkem do ovocných moštů. Trpkost se zmírní zmrazením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou plody vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčebné využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karoténů, pektinových látek a rutinu. Obsahují velké množství železa a důležité mikroelementy: bór, fluór, měď, mangan, kobalt, molybden a další. Pro obsah jódu až 400 mg/100 g plodů po odstranění semen jsou plody vhodné k harmonizaci činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, jsou vhodné k posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C- šípková růže, šípek, kiwi, rakytník - protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě krvácivých stavů, při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují velké množství rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

 
STANOVIŠTĚ: spíše slunečné až polostín, dostatečně vlhkou půdu, aby plody při zrání nezasychaly. Vhodná také do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči nemocem, včetně spály růžovitých (Erwinia amylovora) i vůči houbě Phyllosticta arbutifolia. Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci např. nezamotali do sítí.

PŮVOD: USA, vyšlechtil ji zřejmě školkař Louis Gerardi jako mezidruhový kříženec Morus alba a Morus rubra nebo Morus nigra a Morus macroura.

 
RAST: zakrslý, kompaktní růst do výšky 2 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: brzká, vysoká, stabilní.

 
PLODY: velké 2-3 cm, tmavě fialové až černé, sladké a aromatické, šťavnaté. Obsahují mnohé zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

 
DOZRÁVÁNÍ: polovina června až srpen.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, výroba zavařenin, šťáv, džemů.

 
STANOVIŠTĚ: teplomilná dřevina, oblibuje jižnější, teplejší oblasti, slunné stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně kyselé půdy. Odrůda vhodná i do malých zahrad nebo nádob, na terasy a balkony.

 
ODOLNOST: mrazuodolná do -23 ℃.

PŮVOD: Provence, Francie nebo Turecko.

 
RŮST: rychlý růst do výšky 3–4 m. Keřovitý habitus. Velké vějířovité listy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: velké (až 10 cm) plody hruškovitého tvaru zlatožluté až bronzovofialové barvy. Chuť je lahodná, sladká, medová.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna, v teplých letech sklízíme úrodu dvakrát.

 VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, sušení, přípravě džemů, koláčů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, humózní a dobře odvodněná půda. Nesnáší zamokření.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda až do -20 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2–3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo je zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: Institut Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu, kde po téměř 40 letech práce v roce 1970 vyšlechtil Dr. Rudolf Bauer vitální a vysoce plodný komplexní kříženec mezi černým rybízem (Ribes nigrum), angreštem (Grossularia uva-crispa, dnes R. uva-crispa) odolným vůči rzi vejmutovkové a tzv. americkým angreštem (R. divaricatum) odolným vůči americkému padlí angreštu. Výsledný kříženec má vědecký název podle všech tří zúčastněných druhů – Ribes × nidigrolaria, v němčině získal název jako zkratku z kombinace německého názvu rybízu (JOhannisbeere) a angreštu (STAchelbeere).

 
RŮST: roste bujně, přerostla své rodiče. Tvoří keře cca 2 m vysoké i široké, beztrnné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: velká, pravidelná.

 
PLODY: větší kulaté, fialově černé, matné, sladkokyselé chuti, bez černorybízové arómy.

 
DOZRÁVÁNÍ: v polovině července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování ve formě kompotů či džemů a sirupů.

 
STANOVIŠTĚ: otevřené, vzdušné, světlé, dostatečně vlhké. Vyžaduje mulčování nebo okopávku, nemá ráda konkurenci trávy.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná ve dřevě, ve vyšších polohách jí mohou vymrzat květy, proto je tam vhodné vysazovat ji na místa chráněná před pozdními mrazy. Odolná vůči americkému padlí angreštu, rzi vejmutovkové i dalším chorobám rybízů.

PŮVOD: USA.

RŮST: středně silný, vzpřímený růst.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: velké, pevné plody velmi lahodné chuti a příjemné vůně. Po dosažení zralosti vydrží ještě dlouho na keři.

DOZRÁVÁNÍ: plodí dvakrát do roka, v červenci a od září do října.

VYUŽITÍ: přímá konzumace i zpracování.

STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, humózní a propustná zahradní půda, bohatá na živiny. Pěstování ve všech klimatických oblastech na Slovensku. V zatravnění rostlina strádá. Vzdálenost mezi rostlinami 0,5–1 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát).

ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná vůči houbovým chorobám.

PŮVOD: Ukrajina, Novina Prikarpatija x hybridní forma C106, 2001.

 
RŮST: středně silný růst, vytváří polovězpřímený keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: bobule s vysokým obsahem vitamínu C jsou velmi velké, s lesklou a pevnou černou slupkou a s dužninou vynikající, sladkokyselé až sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají současně a po dozrání neopadávají; při sklizni se dají obírat jednotlivě, bez vytékání šťávy. Dozrává v polovině července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum a další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín; půda hlubší, hlinitopísčitá, propustná, humózní.

 
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči škůdcům, houbovým chorobám, mrazu. Odrůda je odolná i vůči vlnovníku rybízovému.

PŮVOD: bývalé Československo, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, registrována v r. 1973

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložité. Plodonosný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké (téměř 3× větší než listy Huginu). Vysazujeme ve sponu 2×3 m až 4×4 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 9,2 g, 14,4 mm), ploše kulovité, uspořádané v okolících. Slupka je tmavofialová s ojíněním, dužnina je tmavě purpurová, na aronie velmi šťavnatá a silně barvící. Chuť je sladkokyselá, trpká, cukr v průměru 14,4 °Bx. Obsah polyfenolů je vysoký, ale zřejmě nižší než u odrůdy Hugin.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Výtěžnost šťávy při lisování je vysoká (78,9 %). Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: USA

RŮST: bujný. Koruna je středně velká, kulovitá až jehlanovitá, hustá, s mírně svislými větvemi.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, výborně opyluje mnohé jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova, Coxova reneta, Croncelské, Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Kalvil bílý zimní, Ušlechtilé žluté, Ontario.

PLODNOST: raná, každý 2. nebo 3. rok velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velké plody kalvilovitého tvaru. Slupka je mírně drsná, sušší, žlutozelená až žlutá, ojíněná, někdy s červeným nádechem na slunečné straně, s nápadnými hnědými tečkami. Dužnina jemná, kyprá, voňavá, šťavnatá, bělavě žlutá, na řezu málo hnědne. Chuť kořenitá, aromatická, sladkokyselá, připomínající chuť kdoule.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 2. polovině října, dozrává koncem listopadu až začátkem prosince, vydrží do dubna.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, vína, ke skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, dává přednost hlubokým, živným půdám, bohatým na vápník. V chudších půdách je nutný dostatek vláhy a občasné přihnojení.

ODOLNOST: dost odolná proti mrazu; na studených, nepropustných půdách podléhá rakovině, ve vlhkém prostředí je málo odolná proti strupovitosti, v suchém prostředí trpí padlím, je náchylná k skvrnitosti plodů při nedostatku vápníku či přehnojení dusíkem.

PŮVOD: Kanada, Central Experiment Farm v Ottawě, 1949, kříženec mezi americkým angreštem Ribes hirtellum a evropským Ribes uva-crispa.

 
RŮST: středně silný, keř má vzpřímený až rozložitý tvar, výhony jsou téměř bez trnů, jen mladé rostlinky v juvenilním stádiu jsou mírně trnité.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevyžaduje opylovač, samosprašný, kvete pozdě.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké, eliptické, tmavě červené. Slupka je hladká, bez chloupků. Chuť je aromatická, sladkokyselá.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem července.

 
VYUŽITÍ: odrůda vhodná k přímému konzumu, zavařování či výrobě džemů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, dostatečně vlhké.

 
ODOLNOST: rezistentní vůči americkému padlí angreštu, vysoce mrazuvzdorný. Kvete pozdě, proto je vhodný do oblastí s častým výskytem jarních mrazů. Plody jsou dobře odolné vůči praskání, proto je velmi vhodný do oblastí s vyššími srážkami v době dozrávání.

PŮVOD: ČR, Ostroměř u Hořic v Podkrkonoší, náhodný semenáč, který vyrostl v sadu ovocnáře F. Kareše na začátku 20. století

RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný. Tvoří velké stromy se široce rozložitými, kulovitými až vysoce kulovitými korunami s řídkým větvením a nápadně velkými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Burlat, Kaštánka, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Rivan, Van.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná. Plodí dobře po celé délce větví.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), nepravidelně srdčité. Slupka je tenčí, ale pevná, velmi lesklá, v plné zralosti tmavě červené až hnědé barvy. Dužnina je tmavě červená, v plné zralosti měkká, silně šťavnatá, šťáva dobře barví. Chuť je výborná, kyselosladká, příjemně třešňově kořenitá. Pecka je velká, od dužniny se odděluje středně dobře.

DOZRVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, podle oblasti někdy během 1. poloviny června. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu a vhodná i k dalšímu zpracování: sušení, výroba kompotů, sirupů, džemů a destilátů. Dobře snáší i delší přepravu, pokud se sklízí v červeném stavu.

STANOVIŠTĚ: slunné, výhřevné, ale i ve vyšších polohách. Potřebuje výživnou, lehčí, dostatečně výhřevnou, hlinitopísčitou půdu s dostatkem vláhy; v příliš suchých nebo naopak příliš vlhkých půdách rodí menší plody.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Málo náchylná k monilii plodů i moniliové spále. Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhodobých deštích.

PŮVOD: Francie, vyšlechtěná r. 1988 M. Meynaudem v Bouches du Rhône

RŮST: velmi silný, koruna polovzpřímená.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná

PLODNOST: vysoká a stabilní

PLODY: jsou velké (150–200 g), kulaté, slupka je pevná, slabě plstnatá, žlutozelená s krycí barvou růžově červenou, atraktivně mramorovanou. Dužnina je bělokrémová, dobře oddělitelná od pecky, šťavnatá, chuť aromatická, kořenitá, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní odrůda, dozrává od 2. poloviny srpna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i ke zpracování, plody se dobře skladují a přepravují.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda dobře zásobená vláhou, ale ne těžká a zamokřená, vhodná i do okrajových oblastí.

ODOLNOST: je vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina deformans). Středně náchylná k monilióze (Monilia laxa, Monilia fructigena).

PŮVOD: SR, VÚOOD Bojnice.

 
RAST: bujný, bujnější než samičí odrůdy, ale dobře snáší řez a dá se tvarovat i do živého plotu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samčí, opylovací odrůda s vysokým nákladem samčích květů. Vytváří velké množství klíčivého pylu, opylí 7-10 samičích rostlin - podle rozmístění a převládajících větrů. Kvete velmi dlouho - od března do května.

 
PLODNOST: neplodí.

 
PLODY: neplodí.

 
DOZRÁVÁNÍ: neplodí.

 
VYUŽITÍ: univerzální opylovač, opylí všechny samičí odrůdy. Listy obsahují vitamín C, antioxidanty a bioflavonoidy, větvičky i serotonin, čaj z nich se používá při nachlazení.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 3x4 m.

 
ODOLNOST:plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Kanada, Harrow Research Station v Ontariu, vyšlechtil ji Richard Layne jako kříženec odrůd Sunglo a V 51092, uvedena na trh byla v roce 1980.

RŮST: středně bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až později, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy, např. pro Harcot.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Potřebuje probírku plodů k dosažení dobré velikosti a kvality.

PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké (průměrně 36 g), vejčité, zřetelně nesouměrné, mírně hrbolaté. Slupka je tmavě oranžová, případně s malým červeným líčkem. Dužnina tvrdá a hrubší, středně šťavnatá, oranžová, velmi dobře oddělitelná od pecky. Chuť je velmi dobrá, velmi aromatická, kysele sladká. Jádro pecky je středně hořké.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině července, 9 dní po Velkopavlovické.

VYUŽITÍ: především na zavařování, ale i přímý konzum. Velmi dobře snáší transport.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květních poupatech během zimy, dobře mrazuodolná v květech, středně odolná proti moniliové spále (Monilinia fructigena), silně odolná až odolná proti bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas pruni), spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Francie, v r. 1915 nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Vytváří velké, široce rozložité koruny, dostatečně husté.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Rivan, Van, Summit, Bing.

PLODNOST: středně raná, středně velká a pravidelná. Plodí v malých chomáčcích po celé délce větví.

PLODY: velké (průměrně 6,4 g), srdčité, mírně hrbolaté. Slupka je pevná, lesklá, hnědočervená až tmavě červená se světlými tečkami a čárkami. Dužnina je středně tuhá až tužší, v plné zralosti červená, velmi šťavnatá, barví středně silně. Chuť je kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je středně velká až velká, oválná a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, tedy někdy během 1. poloviny června, rovnoměrně. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci. Je velmi dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda nejlépe hlinitopísčitá, propustná, ale dostatečně vlhká. Vhodná do sušších teplých až středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květech. Plody po deštích silně praskají a jsou středně náchylné k monilióze.

PŮVOD: Bulharsko, Drjanovo, vyšlechtěna v r. 1951 jako kříženec odrůd Kjustendilska sliva (= klon Domácí švestky podobně jako Bystrická) x Montfortská.

RŮST: středně bujný až slabší, polovězpřímený, vytváří téměř kulovitou, středně hustou korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: pravděpodobně Stanley, Althanova ringlota, Zelená ringlota.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 25 g), široce eliptické, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá se světle šedými tečkami a čárkami, pevná, silná, matná. Dužnina je pevná, tuhá, žlutozelená až zlatožlutá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, dobře až velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, z odrůd nejvíce připomíná chuť Bystrické. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze (Monilinia laxa i Monilinia fructigena), středně odolná vůči červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum), napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta).

PŮVOD: v Nikitské botanické zahradě v Jaltě v bývalém SSSR ji v roce 1980 vyšlechtil A. N. Kazas volným opylením Rosseyanky neznámou odrůdou rodu Diospyros – představuje druhou generaci křížení. Jako synonymum se používá název Nikitska Bordovaja podle barvy zralých plodů.

 
RŮST: slabší až středně silný. V 10 letech dosáhne výšky 3–3,5 m, koruna má kulovitě pyramidální tvar.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda jako opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.

 
PLODNOST: pravidelná a vysoká i v suchých letech, z dospělého stromu získáme až 70 kg plodů ročně.

 
PLODY: středně velké, od 60 do 120 g, kulovité, oranžově červené, po dozrání a změknutí bordové. Dužnina má po dozrání konzistenci džemu, je bordově červená, sladká a velmi chutná.

 
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají na stromě postupně, první již koncem září a poslední v prosinci. Jde o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, džemy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Lze pěstovat i mimo vinařské oblasti.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -24 °C až -25 °C, první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: neznámý, zřejmě náhodný semenáč druhu Morus alba nalezený již dávno.

RAST: roste převisle od místa naroubování, což umožňuje pohodlné sbírání. Při vyvázání výhonů je možné docílit i vyššího tvaru. Otevíráním koruny řezem na jaře můžeme dosáhnout širokého tvaru koruny, pod kterou se vejdou i více dětí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: velmi brzká, na velikost stromu bohatá a pravidelná.

PLODY: menší, černé, středně šťavnaté, sladké.

DOZRÁVÁNÍ: přibližně od poloviny června do července či srpna.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní a dá se použít k oživení menších i větších zahrad či parků. Je ideálním stromem k dětským hřištím - výborný bunkr i s občerstvením. Plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i ke sušení, výrobě sirupů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před studeným větrem na jaře.

ODOLNOST: mrazuodolná v dřevě do asi -25 °C až -29 °C. Náchylná k poškození pupenů, výhonů a květů pozdními jarními mrazy - jako všechny moruše. Vzhledem k velikosti se však dá (minimálně první roky po výsadbě) ochránit před zmrazením během kritických nocí zakrytím fólií či netkanou textilií. Podobně se netkanou textilií či ve spolupráci s kočkami dá ochránit před vyzobáním plodů ptáky.

PŮVOD: Kanada, University of Saskatchewan, vyšlechtěna jako kříženec ruské odrůdy Solovey x japonské odrůdy MT46.55, uvedena na trh v r. 2012.

 
RŮST: vzpřímený, s hrubými větvemi, dorůstá do výšky 1,5-2 m, koruna se nezahušťuje.

 
OPĚROVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodní opylovači: Honey Bee, Blue Banana, série Indigo, Tundra, Borealis (vynikající), ruské odrůdy, Boreal Beast (dobří).

 
PLODNOST: velmi vysoká, jedna z nejvyšších u středně raných odrůd. Průměrně dává jeden keř 5 kg/rok, maximálně až 6 kg/rok, výnos je průměrně 16,5 t/ha, maximálně až 19,8 t/ha.

 
PLODY: velké (průměrně 1,9 g, maximálně až 2,5 g), oválné, podlouhlé až hruškovité. Slupka je pevná. Chuť je sladká, obsah cukru je podobný jiným, méně sladkým odrůdám (11-16 °Brix), ale obsahuje méně kyselin.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 1. polovině června. Plody se snadno trhají, aniž by zůstala po stopce jizva.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, šťávy, sirupy, kompoty, do koláčů, na mražení.

 
STANOVIŠTĚ: slunečné či mírný polostín, nenáročný na výběr stanoviště. Daří se mu v široké škále půd. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování. Vhodný do všech, i chladnějších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v květu, silně odolný proti padlí jabloňovému (Podosphaera leucotricha).

PŮVOD: ČR, náhodný semenáč z Podivína na Moravě, popsaná byla až ve Velkých Pavlovicích v r. 1931 Suchým ml.

RAST: na začátku velmi bujný, později středně bujný. Tvoří kulovitě rozložitě přirozeně zahuštěné koruny s rozvětveným víceletým plodným větvovím.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete středně brzy, relativně krátce, rozložení kvetení do delšího období lze dosáhnout Šiitovým řezem. Vhodní opylovači podle doby květu: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: středně brzká (4.-5. rok po výsadbě), středně vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 45-65 g), kulovitě oválné, v různé míře souměrné, hladké. Slupka je středně plstnatá, oranžová s purpurovým rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hustá, středně šťavnatá, rozplývavá, nevláknitá, většinou dobře oddělitelná od pecky. Chuť je plná, kyselosladká až sladká, velmi aromatická, vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, většinou ve 2.-3. dekádě července.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pro meruňky.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře v květních pupenech (na úrovni Harogem a Goldrich), málo v květu (ale více než Maďarská - květy poškozeny od -1,5 °C) a v mladých plodech (poškozeny od -0,6 °C až -1 °C). Středně až lépe odolná proti monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), citlivá proti hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: Německo, Technická vysoká škola v Geisenheimu, v r. 1994 ji vyšlechtil Helmut Jacob jako křížence odrůd Domácí velkoplodá a Valor.

RŮST: slabý až středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná až částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Stanley.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná, nemá sklon ke střídání plodnosti.

PLODY: velké (průměrně 35-40 g), protáhlé, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená až žlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká (22-32 °Brix), velmi aromatická, plná, výborná až vynikající. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jen výjimečně může na jejích žebrech zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: probíhá během velmi dlouhého období, od konce srpna až do začátku října.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště, ale podobně jako ostatní švestky preferuje hluboké, vlhké, ale dobře odvodněné, úrodné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, do vyšších na chráněná místa.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Bílé Karpaty, stará odrůda, která se vyskytovala hlavně na pohraničí Moravy a Slovenska.

RŮST: středně bujný, tvoří vysokě kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST:PLODY: převážně středně velké až malé, elipsovité. Slupka je zlatožlutá až slámově žlutá, posetá bílými lenticelami, po dozrání silně ojíněná. Dužnina je jemná, polotuhá, protkaná bílými vlásečnicemi, středně šťavnatá. Chuť je sladká, někdy kořenitá, jindy mírně nakyslá s charakteristickou vůní. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané koncem července až začátkem srpna. Po sklizni vydrží asi týden.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na výrobu povidel a výborného destilátu.

STANOVIŠTĚ: slunné, jinak nenáročná, vhodná i do vyšších poloh i větrnějších lokalit.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, náchylnější k monilióze; při výsadbě je třeba se vyhýbat uzavřeným polohám a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Bulharsko, Kazanlak.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky až 4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: jedny z největších (průměrně 7,84 g, délka 3 cm, šířka 1,7 cm), červené, sladké, se středně velkou peckou špatně oddělitelnou od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává v 1. polovině září.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Kanada, Harrow Research Station v Ontariu, Richard Layne ji v roce 1969 vybral jako jeden ze 76 kříženců odrůd Rouge du Rousillon a NJA 2 (‘Morden 604’ x volně opylený ), které vznikly v r. 1963 přičiněním L. F. Hougha a Catherine H. Bailey na Rutgers University v USA, na trh byl uveden v r. 1971.

RŮST: slabý až středně bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Je nutná probírka plodů.

PLODY: středně velké (průměrně 47 g), vejčité, zploštělé, mírně nesouměrné, hrbolaté. Slupka je jen slabě plstnatá, tmavě oranžová, ale téměř celá pokrytá fialovým rozmytým líčkem. Dužnina je tmavě oranžová, tvrdá až velmi tvrdá, středně hrubá, málo až středně šťavnatá, kysele sladká, aromatická, chutná. Pecka je kulatá a velmi dobře oddělitelná od dužniny, obsahuje středně hořké jádro.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 3. dekáda až konec července, 10 dní po odrůdě Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: velmi vhodná na zavařování díky pevné dužině, vhodná také pro přímý konzum. Velmi dobře snáší transport.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná ve dřevě a květních poupatech během zimy i v květech během kvetení, středně odolná až odolná proti moniliové spále (Monilinia fructigena).

PŮVOD: odrůda vyšlechtěná v Kanadě, University of Saskatchewan, výběr semenáčů z volného opylení z roku 2006 a 2007 odrůd Suvenír x Blue Pacific, vybrána v roce 2009 původně jako opylovač pro Indigo sérii, Tundru a Borealis.

 
RŮST: velmi bujný, dorůstá do výšky 1,5 m a šířky 1,2 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná rostlina; pro zajištění lepšího opylení je vhodné při výsadbě kombinovat více odrůd. Vhodní opylovači: Aurora, série Indigo, Tundra, Borealis (vynikající), Boreal Blizzard, Boreal Beast, ruské odrůdy (dobří).

 
PLODNOST: velmi raná a vysoká. Jeden dospělý keř přinese úrodu průměrně 4 kg (maximálně 5 kg) plodů za rok. Průměrná roční úroda je 13,2 t/ha (maximálně 16,5 t/ha).

 
PLODY: středně velké (cca 2,5 cm), válcovité a šťavnaté plody tmavě fialové barvy; chuť sladkokyselá, velmi dobrá, s charakteristickou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní, ve druhé polovině června. Po dozrání plody neopadávají. Dobře drží na keři, ale i se stopkou, takže nejsou vhodné na mechanický sběr, pokud není cílem získání šťávy.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímou konzumaci, výrobu šťáv a sirupů, sušení přímo na keři při použití ochrany proti ptákům.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C), odolný vůči škůdcům a chorobám, včetně padlí (Erysiphe lonicerae var. lonicerae).