Vánoční stromek jako dárek: Jak vybrat ten pravý k vám

Návod, jak si vybrat ten správný vánoční stromek podle podmínek a lokality vaší zahrady

Možná jste si tyto Vánoce dopřáli něco výjimečného. Ne vánoční stromek jako povinnou jízdu, ale vánoční stromek živý, s kořenovým balem nebo v arbotašce. Vánoční stromek jako dárek sám o sobě. Dar, který vám bude přinášet své dary dlouhé roky po vysazení.

O tom, jaké dary to jsou, se dočtete v našem dalším článku.

Podobně jsme pro vás připravili návod, kdy a jak jej vysadit a starat se o něj.

Ačkoliv se už teď těšíte na dary vašeho vánočního stromku, dostanete se k nim až za pár let, pokud se stromku u vás bude dařit. Aby tomu tak bylo, je třeba výsadbu pořádně promyslet.

Vhodný druh na vhodnou lokalitu

První věc, kterou je důležité si uvědomit už při nákupu vánočního stromku, je, zda je vhodný do půdních a klimatických podmínek lokality, kam jej plánujeme vysadit. Aby pěkně rostl a netrápil se on ani my. Můžeme si pomoci i tímto výběrem druhů podle podmínek, které jim vyhovují. 

Jako legenda slouží následující tabulka. 

Všechny námi nabízené druhy jehličnanů jsou z hlediska mrazuvzdornosti vhodné do všech pěstitelských oblastí Slovenska. Některé z nich jsou vhodné i do opravdu extrémních poloh. 

Dostatek prostoru horizontálně i vertikálně

Stejně důležité jako výběr správného druhu pro danou lokalitu je dopřát stromkům dostatek prostoru. Ačkoliv jsou teď maličké a možná nás to svádí zasadit si je co nejblíž k domu, mějme na paměti, že všechny jsou v dospělosti statnými stromy. Od nejmenších, ale stále velkých jalovců obecných (vysokých 5–15 m ve stromové podobě), až po obrovské velikány douglasky tisolisté (vysoké 40–100 m). 

V zásadě bychom mohli považovat za směrodatnou při určení vzdálenosti od jiných stromů či konstrukcí předpokládanou šířku koruny v dospělosti, ale uvědomme si, že tenčí kořeny stromů sahají do 4‑ až 7‑násobku průmětu koruny a roli hrají také další faktory.

Nezapomeňme při umísťování stromků nejen na horizontální vzdálenosti od jiných stromů, domů či jiných překážek, ale ani na vertikální vzdálenosti, ať už nad zemí (např. od elektrických vedení) nebo pod zemí (kanalizace, plynovod, elektrické vedení apod.). 

Může být fajn mít před jižními okny domu či bytu v létě strom, který zabrání přehřívání, a v zimě na něm (na zavěšeném krmítku) můžeme pozorovat ptáky, ale k těmto účelům kvůli nedostatku světla v zimě raději volte opadavé listnaté stromy. A dobře si promyslete, jaká vzdálenost od budovy je bezpečná, kdyby se strom náhodou zlomil vlivem větru či bouřky apod.

Následující tabulka poskytuje přehled o výšce a šířce druhů v jejich přirozených podmínkách, v sušších lokalitách ve městech mohou být konečné velikosti stromů menší. 

Opeylovači

Pokud vám záleží na tom, abyste měli ze svých jehličnanů i úrodu šišek nebo šiškových bobulí jalovce či semenných bobulí tisu, nezapomeňte, že v dostatečné vzdálenosti potřebují opylovače – tedy rostliny, které jim poskytnou kompatibilní pyl. Naštěstí u jehličnanů opylovaných větrem se tyto vzdálenosti počítají ve stovkách metrů až kilometrech. Roli tu hrají převládající směry větru i přítomnost překážek. Jelikož mnohé z těchto druhů snadno opylí i jiné druhy svého rodu, které v krajině běžně rostou, nejvíc si je třeba dávat pozor na přítomnost opylovačů v případě tisu a jalovce.