Orgován: vůně, chuť a příběhy ukryté v květech

V květnu, kdy jsou keře šeříku obtěžkány záplavou květů, krajinu do dálky zaplaví jejich podmanivá a nenapodobitelná vůně. Tehdy je čas na šeříkové orgie. Nebo tedy na hodování se šeříkem v hlavní roli. Protože šeřík není jen voňavou a krásnou ozdobou zahrad či parků.

Když šeřík provoní i kuchyni

Čím je šeřík voňavější, tím je vhodnější ke kulinářským účelům, ale jednotlivé odrůdy se liší i trpkostí a obsahem hořčin, které mohou dojem z nádherné vůně pokazit. Proto si květy do kuchyně pečlivě vybíráme. Šeříkem ovoněné víno či tonik snese i hořčejší odrůdy, ale pro šeříkový shake, cheesecake nebo dorty raději vybíráme ty s jemnější chutí. Kromě toho před použitím odstraníme z květů květní lůžko s pestíkem a tyčinkami. Cukr také potlačuje případnou hořkou a trpkou chuť.

Jeho sladká vůně ho předurčuje k použití do sladkých jídel a do nápojů, ze kterých můžeme poskládat hostinu na teplý květnový večer za hudby oslavující jeho neodolatelnou přitažlivost (např. Lilac Wine od Niny Simone či Ve vůni šeříku od Stanislava Procházky a jiné). Jeho vůni můžeme uchovat také v kandovaných květech, v šeříkovém cukru, sirupu či želé. Můžeme ho přidávat do krémů i do těsta koláčů. Specialitou je šeříkový dort Pavlova, při kterém využijeme šeříkový cukr, sirup i kandované květy.


Macerování šeříkových květů pro výrobu sirupuNepečený cheesecake se šeříkovými květy

Šeříkem ovoněné víno

Šeříkové nanuky

Odkud se šeříky vzaly? Od balkánských strání po císařské zahrady

Původ základního druhu Syringa vulgaris najdeme v jihovýchodní Evropě, na Balkáně. Od západní Ukrajiny až po Řecko, Hercegovinu a na východě až po Černé moře, kde rostl zejména na slunných a kamenitých stráních.

Původ latinského názvu Syringa zase najdeme ve jménu panenské nymfy Syrinx, která se podle řeckých mýtů raději proměnila v rákosí, než by se vydala napospas bohu pastýřů Panovi, který ji proti její vůli chtěl získat. Stébla rákosí pak použil na výrobu tzv. Panovy píšťaly a syrinx se stalo jejím synonymem, stejně jako synonymem pro píšťaly obecně. Výhony šeříku se podobně jako výhony bezu dají snadno vydlabat a případně použít k výrobě píšťal.

Do střední a západní Evropy ho prý přivezl v 16. století polyhistor a diplomat Ogier Ghiselin de Busbecq. Právě jeho císař Ferdinand I. jmenoval velvyslancem na dvoře Osmanské říše, která se tehdy rozprostírala až po Balkán. A protože byl i nadšeným botanikem, nemohl si šeřík rozšířený v tureckých zahradách nechat jen pro sebe a posílal ho do Vídně.

Odrůdy šeříků, které najdete v Domov stromov

Flowerfesta® PinkFlowerfesta® White

Charles Joly

Madame Lemoine

Kolik jmen má šeřík? Ergevan, Lila, Šeřík

Tureckého původu je i název orgován, původně turecky ergevan, které se k nám dostalo zřejmě přes srbské jorgovan a maďarské orgovány. Když se ponoříme ještě hlouběji do jeho vůně a historie, zjistíme, že slovo ergevan se do turečtiny dostalo až z perského argawān označujícího purpurovou, ale dá se vysledovat až k Babylonu - tedy k akkadskému argawannu ve smyslu červenopurpurová.

Většina západní Evropy ale používá pojmenování odvozené od jiné barvy původních šeříkových květů - lila, tedy světlefialová. A tak Španělé zpívají zamilované písně pod keřem s názvem lila, ve francouzštině je to lilas, v angličtině lilac, v italštině lilla. Dokonce i některé slovanské jazyky převzaly toto pojmenování, polský lilak a bulharský люляк (ljuljak). Do Evropy se slovo "lila" dostalo z perštiny přes arabštinu a je příbuzné s pojmenováním pro tmavomodrou barvu ve staroindickém sanskrtu (nīla).
Nejvíc se v Evropě vymyká pojmenování v češtině (šeřík), němčině (Flieder) a litevštině (alyvmedis).

V češtině ho jako "šeřík" pojmenoval obrozenec Jan Presl, nám už známý z nelichotivého pojmenování muchovníku. Zdá se nám, že zde byl úspěšnější, když název odvodil od ruského siréň a připodobnil ho k českému šerý, tedy šedý, či šedofialový. "Vůně šeříků linoucí se šerem květnového večera" se nám zdá být přiléhavějším a něžnějším vyjádřením, než je mírná neohrabanost orgovánu pro naše uši. Ale zase jen slovenština tak láká k orgovánovým orgiím, tedy k využití voňavých květů i ke kulinářským účelům během večerů, kdy nás doslova omámí.

Zanechte komentář