Krása v zahradě i na talíři: Jedlé květy II.
Budeme jíst květy! Co budeme, my už je jíme. A jíst květy můžete i Vy. Například ty, které jsme pro Vás nachystali na prodejně v "Květinovém bufetu" a na e-shopu v kolekci Jedlé květy. Je jich opravdu hodně a jsou krásné. S jedlými květy a bylinkami vysazenými mezi ovocnými stromy a keři se Vaše zahrádka může proměnit v opravdovou rajskou zahradu. Jen tak vyjít do zahrady a ozobávat, co právě kvete a dozrává.
Begónie – šťavnaté květy do studené kuchyně
Nejen krásné, různobarevné, ale i voňavé a dokonce chutné. Takové jsou květy begónií, které patří k těm nejchutnějším z jedlých květů. Jsou velké, šťavnaté, křupavé a velmi příjemně, osvěžující nakyslé. Ozdobit jimi můžeme dorty či čokoládové nebo marcipánové dezerty a ovocné pěny, sladké i slané saláty, carpaccia, dipy či pomazánky, ale i ryby, kde zastoupí nebo doplní citrony.
Květy begónií jsou však křehké a po vystavení přílišnému teplu či mrazu hnědnou, proto je používáme zejména do studené kuchyně nebo jako přílohu k horkým jídlům. Jako málokteré květy ocení polostín či větší zastínění, a tak dokáží rozzářit barvami severní strany domů, ať už vysazené v květináčích, truhlících nebo v záhonu během sezóny bez mrazu.
Mráz je ničí, takže podobně jako jiřiny potřebují vysadit tak, aby mráz nezničil hlízy ani rašící rostlinky. Začátek května je většinou dostatečný čas na výsadbu hlíz ven. Pro větší jistotu si je můžeme předpěstovat za oknem a vysadit ven až po třech zmrzlých.
Agastache – voňavé lákadlo pro včely i lidi
Mnoho klasů a zrno žádné. Zato včel, čmeláků a motýlů habaděj. Jako i možností využití bylinek s jedlými květy. Jméno AGASTACHE pochází z řeckého ágan (= velmi mnoho) a stákhus (= klas) a vymyslel ho v roce 1762 botanik Jan Frederik Gronovius, který si všiml, že tato voňavá rostlinka tvoří nezvyklé množství okrasných květů uspořádaných do klasů. A neúnavně kvete od začátku léta až do podzimu.
Rod agastache obsahuje 22 druhů, téměř všechny pocházejí ze Severní Ameriky, Agastache vrásčitá z jihovýchodní Asie. V Evropě, konkrétně v Nizozemsku, došlo k propojení dalekého východu se západem. Zkřížili zde severoamerickou agastache fenyklovou a asijskou agastache vrásčitou a vznikly tak dvě odrůdy výjimečné krásou, délkou kvetení i mrazuvzdorností.
Agastache Blue Fortune je vytrvale kvetoucí modravé štěstí s bohatstvím květů poskytujících nektar opylovačům zdarma. Jako mezidruhový kříženec je totiž sterilní, netvoří semena, takže se udrží v zahradě jen tam, kde ji zasadíte. Rozmnožit ji můžete řízky či „potápěním“ 😀.
Agastache Purple Haze vytváří purpurový až světlefialový závoj, který vás i opylovače zahalí do oblaku vůně nektaru z květů i esenciálních olejů z listů. Vyšší rostliny se mohou stát dominantou vašeho Květinového bufetu či bylinkového záhonu. Obě najdete na prodejně i na e-shopu, stejně jako odrůdy Black Adder či Alabaster.
A jaké je jejich využití? Opylovači v tom mají jasno. Připraví vám „nevídanou podívanou“ od června do září, kdy se od nich nevzdálí. A když je vyrušíte při hodování, nejlépe ráno po oschnutí rosy, můžete „ulovit“ voňavé květní klasy či listy, podobně jako po staletí různé indiánské kmeny.
Květy poslouží jako jedlá dekorace dezertů či salátů. Spolu s listy tvoří voňavou a chutnou součást limonád i alkoholických míchaných drinků. Jsou osvěžujícím akcentem do polévek, omáček, dresinků, k masu a rybám, ale i k zelenině či ovoci – čerstvému i zavařovanému. Kromě toho čaj z listů a květů působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém, usnadňuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z rozmačkaných listů pomáhá hojit mírné popáleniny. Škála možností je omezena jen Vaší fantazií.
Zvonky – velké květy pro velké nápady
To není zvonek, to je zvon. Obrovské, až 8 cm dlouhé květy vytváří zvoněk Sarastro, který vyšlechtil ve stejnojmenné trvalkové školce v Rakousku v roce 1992 Christian Kress. Mozart kdysi vytvořil operu Kouzelná flétna, v níž hlavní roli hraje velekněz Slunce Sarastro. Pan Kress zase vytvořil Kouzelný zvonek po tomto knězi pojmenovaný. Jak sám říká: „Pojmenoval jsem ho po Sarastrovi, který se zpočátku jeví jako zlý, neústupný vládce.“
Zvoněk kopřivolistý i zvonek tečkovaný, které jsou rodiči Sarastra, rozsévají všude ne zlo, ale semena či oddenky a jsou to oba nezkrotné divoké druhy, ne příliš vhodné do zahrady. Sarastro se však změnil v dobrého ducha – kříženec obou zvonků je velmi vhodný do zahrady, nemnoží se samovýsevem kade-tade, jelikož je sterilní a roste kompaktně.
Obrovské květy a celkově nezapomenutelný zjev tomuto zvonku vysloužily několik ocenění a v roce 2009 byl v Chicagu vyhlášen za nejlepší záhonový zvonek na světě. V případě tohoto zvonku nám velikost květů poskytuje širší škálu možností. Uplatníme je nejen jako krásnou dekoraci salátů, dezertů či jiných studených jídel a nápojů, ale i jako jejich hlavní součást.
Velké zvonky s jemně sladkou chutí můžeme naplnit sladkou či slanou náplní, roquefortovou nebo jahodovou pěnou či kuličkami z měkkého sýra. Můžeme je použít i jako zásobníky na čerstvé nasekané bylinky – petržel, pažitku či bazalku.
Kobercový zvonek G. F. Wilson zase díky tvaru květu můžeme využít jako efektní lodičku do studených nápojů. Do limonád a koktejlů s nákladem sirupu, citronové šťávy či modrého curaçaa. Do kakaa, frappé či šejku s grankem, skořicí nebo cukrem. Tak jako květy zvonku broskvolistého, které jsou ještě větší lodí. A koberce sice ne létající, ale barvy měnící tvoří i zvonek dalmatský. A zazvoní lodní zvonek a pohádky je pro tento díl koneček.
Sdílet










