Voľnokorenné jablone

PŮVOD: ČR, Morava, stará krajová odrůda známá zejména na Valašsku, Slovácku, na Hané i ve Slezsku, první písemná zmínka o ní je z r. 1764, přičemž na Valašsku už tehdy byly velmi staré stromy této odrůdy.

RŮST: bujný růst, velká, vysoko kulovitá koruna, ve vyšším věku košatá, rozložitá, dost hustá, vyžaduje pravidelný řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dost dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdní (od 10. roku po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 100 g), tvarově nepravidelné od ploše kuželovitých po vysoko kuželovité či vejcovité, při kalichu jsou na jednu stranu zkosené. Slupka je jemná, lesklá, hebká, někdy mastná až lepkavá, žlutá v různých odstínech s červeným nádechem. Dužnina je bělavá, tuhá, šťavnatá, jemnozrnná, křehká, křupavá, při skladování rychle ztrácí šťavnatost. Chuť je sladkokyselá a vyvážená, bez zvláštní vůně, ale kořenitá s typickou příchutí. Plod nepodléhá otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu/listopadu, vydrží do ledna až dubna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě moštu, vína, povidel, destilátu či k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda dostatečně vlhká, i méně úrodná. Nesnáší jen suchou, písčitou, lehkou půdu. Vhodná do libovolných poloh, teplých i vyšších a drsnějších, zahrad i polí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, květy dobře snášejí i deštivé počasí během kvetení. Je méně odolná proti strupovitosti, náchylnější k hořké skvrnitosti slupky, ale ostatními chorobami obvykle netrpí.

PŮVOD: Anglie, vznikl v zahradě zámku Ribston v Knaresboroughu v hrabství York jako semenáč ze semen dovezených z francouzského Rouenu v r. 1686 nebo 1688.

RŮST: středně bujný, vytváří velkou korunu, která je široká, středně hustá, později převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdější, podprůměrná, nejistá, nepravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, nesouměrné, ploše žebernaté, nepravidelné, k jedné straně zkosené. Slupka je drsná, pruhovaná – mramorovaná, žlutozelená s hnědočervenavým líčkem. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, nažloutlá, křupavá, s muškátovou vůní, na vzduchu hnědne. Chuť je sladkokyselá, kořenitá a velmi dobrá až výborná, patří k nejchutnějším.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září až začátkem října, konzumně dozrává od 2. poloviny října až do prosince bez ztráty chuti, skladovatelná je do března.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě vína a džemů, sušení, moštování. Plody jsou odolné vůči otlačení, dobře snášejí přepravu a vyžadují skladování ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, vlhčí a úrodné půdy. Preferuje středně teplé a vyšší polohy chráněné před větrem, s vlhkým ovzduším; nesnáší sucho a příliš teplé polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti. V nadměrném vlhku či suchu trpí rakovinou, ve větru padá a bývá napadána vlnatkou krvavou.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 17. stol.

RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Croncelské, Coxova reneta, Průsvitné žluté, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: plodnost 5–7 let po výsadbě, středně vysoká.

PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená, později se žlutým nádechem, na slunečné straně s hnědočerveným líčkem a silnou rzivostí. Je to tzv. kožovka. Slupka drsná, kožovitá, rzivá, dužnina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná, sladkokyselá, jemně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od první poloviny října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelná je do března až srpna.

VYUŽITÍ: odrůda výborná k přímému konzumu, výrobě vína, moštu či sušení.

STANOVIŠTĚ: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy, ale slunné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.

ODOLNOST: odolná proti mrazu, středně náchylná k padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně Německo, Porýní.

 
RŮST: zdravý, bujný, vytváří mohutný, košatý, dlouhověký strom, koruna pyramidální, později kulovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Ontário, Parména zlatá zimní, Priesvitné letné.

 
PLODNOST: pozdější, vyvážená výší, pravidelností a stálostí.

 
PLODY: středně velké, tvarově variabilní – vejčité, homolovité, soudkovité nebo kulovité. Slupka je zelená, později zelenožlutá, na slunečné straně červená do poloviny až dvou třetin plodu s pruhováním, skvrnami a světlými lenticelami. Dužnina je hrubozrnná, do ledna tuhá, trpká, kyselá, od pozdního jara měkne a nabývá mírně nakyslé, příjemné chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr v 2. polovině října, konzumní zralost od března, skladovatelnost do července i déle. Jedna z nejtrvanlivějších odrůd.

 
VYUŽITÍ: jablko vysoké kvality vhodné na výrobu moštu, cideru, džemů, sušení a v konzumní zralosti k přímému konzumu. Je velmi tvrdé, dobře snáší balení, transport a dlouhé skladování. Plody nezvadnou ani nehnijí, ale nesmí se skladovat při teplotě pod 2 °C.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy prospívají i v průměrných půdách a drsnějších podmínkách, nesnášejí zamokřená ani velmi suchá a písčitá místa. Jsou vhodné také do vyšších i větrných poloh, do polních sadů, do odlehlých stromořadí, extenzivních výsadeb, na pastviny.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, včetně padlí a vlnatky krvavé, pouze v těžkých, jílovitých nebo naopak v suchých, písčitých půdách je náchylná k rakovině, strupovitost postihuje pouze listy.

PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, našel ji v r. 1856 školkař Kornelis Ottolander jako postranní výhon ze semenné podnože. Synonyma a cizí názvy: Pěkná z Boskoopu, Schöner von Boskoop, Reinette de Boskoop, Belle de Boskoop, Schoene van Boskoop, Boskopskaja krasavica.

RŮST: zpočátku bujný, koruna mohutná, široce rozložitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem, je to triploid. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Bismarkovo, Boikovo, Coxova reneta, Dukát, Gdaňský hranáč, Hammersteinovo, Charlamowski, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matčino, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wealthy, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, po 5. roce, většinou bohatá, střídavá.

PLODY: velké, ploše kulovité i vysoko kulovité, tvarově nevyrovnané, těžké. Slupka pevná, pružná, kožovitá, základní barva zelená, krycí červená asi jen na 1/4 plodu, s rzivými lenticelami, které splývají, ve vyšších polohách vytvářejí souvislé plochy. Je to tzv. kožovka. Dužnina nažloutlá, hutná, šťavnatá. Chuť je výrazná, renetová, nakyslá, dostatečně sladká.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v září až říjnu, čím déle ponechané na stromě, tím jsou chutnější a trvanlivější. Konzumně dozrává v listopadu až polovině prosince. Uskladněná vydrží podle polohy do ledna až června.

VYUŽITÍ: přímý konzum, pečení, sušení, výroba moštu a vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, i vyšší, ale ne drsné. Výživné, hluboké, dostatečně vlhké půdy.

ODOLNOST: dostatečně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Odolnější proti strupovitosti a rakině, středně náchylná k padlí. Nesnáší sucho. Citlivá na proliferaci.

PŮVOD: stará odrůda, zřejmě z obce Solivar, která je dnes součástí Prešova, byla šířena už před rokem 1880, má i další názvy: Solnohradské ušlechtilé, Borka či Šovari

 
RŮST: v mládí bujný, později střední. Vytváří středně velké, hustší, rozložité koruny. Je dlouhověká, ale ve vyšším věku potřebuje při slábnoucím růstu zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Ontário.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká, při dobrém řezu pravidelná a rovnoměrně rozložená po celé koruně. Plodí na kratších plodonosných větévkách.

 
PLODY: střední až velké (160 až 320 g), variabilního tvaru, mírně kuželovité, ke kalichu se sbíhají, nejširší jsou uprostřed. Slupka lesklá, mastná, velmi silná a hladká. Zelenožlutá až žlutá barva plodu je překrytá červenavým pruhovaným líčkem. Dužnina je téměř bílá, někdy pod slupkou narůžovělá, jindy nazelenalá, velmi šťavnatá, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladká s mírnou kyselostí, jemně kořenitá, téměř bez aroma, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se v říjnu, konzumní zralosti dosahuje v listopadu, vydrží do března, poté rychle moučnatí, z teplejších poloh při skladování také trpí pihovitostí. Dobře snáší přepravu, neotlačuje se.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména k moštování, kuchyňskému využití či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Je méně náročná na kvalitu půdy, ale nejlépe se jí daří v hlubších a vlhčích půdách. V suchých půdách může trpět červivostí. Je vhodná i do vyšších poloh, ale je třeba se vyhnout uzavřeným polohám, kde by trpěla strupovitostí.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květech, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je náchylná také k hnilobě jádřince a červivosti v suchých polohách.

PŮVOD: Spojené království, objevil ji George Dummer, pracovník v ovocném sadu, který ji vypěstoval v r. 1949 jako semenáč Worcesterské Parmény, která byla pravděpodobně opylena Bathským. Později ji objevil školkař Jack Matthews v Thurstone u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 pod současným názvem Discovery.

RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploché kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžovějící, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1.-2. dekádě srpna, během 10-14 dní, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na pečení či výrobu jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná především pro teplé a středně teplé, případně pro chráněné chladnější polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, údaje o odolnosti proti padlí se liší, je náchylnější na rakovinu v těžké, jílovité půdě.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, možná z Německa z okolí řeky Odry. Má mnohá alternativní pojmenování jako „Šálové“, „Štrúdlák“ či „Funtové“.

RŮST: velmi bujný a neuspořádaný, na semených podnožích vytváří obrovské stromy se širokými korunami a převislými větvemi, ve vhodných podmínkách i 16–20 m široké. Jsou velmi dlouhověké.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Boikovo, Croncelské, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná (5.–6. rok po výsadbě) vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–240 g), tvarově velmi nepravidelné, buď vysoké, kuželovité, nebo i zploštělé, široce žebrované, většinou pětihranné či trojhranné. Slupka je hladká, lesklá, později mastná, žlutá a červeně pruhovaná. Dužnina je žlutobílá, kyprá, měkká, šťavnatá. Plody po dozrání silně voní po víně. Chuť je příjemně sladkokyselá směrem k kyselejší chuti, velmi jemně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v závislosti na oblasti a roce od začátku do konce září, konzumně dozrává po 2–3 týdnech, vydrží do listopadu až do konce roku, případně až do února při velmi dobrém skladování. Plody z vlhčích oblastí mají při skladování tendenci zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a k kuchyňskému využití, např. na štrúdly či na sušení, ale i na výrobu vína či povidel. Plody se velmi snadno otlačí.

STANOVIŠTĚ: slunné, pokud možno před silným větrem chráněné. Je velmi nenáročná na půdu, daří se jí i v sušší a méně výživné. Nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá půda, kde může trpět rakovinou. Velmi vhodná i do vyšších poloh, kde se jiným odrůdám nedaří. Vhodná do velkých zahrad a sadů, do volné krajiny. Do alejí se příliš nehodí kvůli příliš široké koruně.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Jen v těžké, jílovité půdě je náchylná k rakovině.

Původ: Německo, Meklenbursko, zřejmě kolem roku 1882. Synonyma: Mecklenburger Kantapfel.

 
Růst: bujný, zdravý, tvoří velké koruny.

 
Opylení: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně pozdně. Vhodní opylovači: nebyli zkoumáni, ale podle doby kvetení Aderslebenský kalvil, Batul, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, James Grieve, Kožená reneta podzimní, Kožená reneta zimní, Krasokvět žlutý, Lebelovo, Malinové podzimní, Sikulské, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

 
Plodnost: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
Plody: velké, kulaté až ploše kulovité, výrazně žebrované. Slupka je poměrně tuhá, hladká, lesklá, mastná, zelenavě žlutá, téměř po celém povrchu pokrytá karmínovou červení, ojíněná s modrým nádechem, s početnými tečkami, voní. Dužina je jemná, drobivá, žlutobílá. Chuť je sladkokyselá až kyselejší s příjemnou malinově kořeněnou příchutí.

 
Doba zrání: sklizeň od poloviny října, konzumně zralá v prosinci, vydrží do února. Při skladování nevadne.

 
Využití: k přímé konzumaci i na moštování, výrobu růžově zbarvených výživ, pečení, sušení apod.

 
Stanoviště: slunné. Není náročná na polohu a půdu, ale upřednostňuje vlhčí, výživné půdy. Snese dokonce i krátkodobé opakované zaplavení půdy.

 
Odolnost: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Nezvykne trpět chorobami, pouze v uzavřených polohách může trpět strupovitostí.

PŮVOD: ČR, Holovousy, vyšlechtil ji pravděpodobně F. J. z Leveneurov a Grünwallu ve 2. pol. 18. stol.

RŮST: zdravý bujný růst, později roste středně intenzivně, vytváří velké, rozložité až převislé koruny. Odrůda nevhodná pro nízké tvary.

OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač se střední dobou kvetení. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Ontario, Hammersteinovo, Matkino, Panenské české, Parména zlatá zimní, Wealthy.

PLODNOST: pozdější, každý 2.–3. rok vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, mírně zploštělé, s charakteristickým svalcem („pupkem“) u stopky. Povrch lesklý, základní barva žlutá, více či méně překrytá temnou karmínovou červení, slunečná strana bývá tmavěji pruhovaná. Slupka je tuhá, dužnina s malinovou vůní je někdy zcela bílá, jindy načervenalá nebo žlutozelená, křehká, na vzduchu mírně hnědne; chuť výborná, sladká až mírně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, zralost říjen/listopad, vydrží do prosince, plody z vyšších poloh až do února.

VYUŽITÍ: výborná, chutná odrůda s výraznou malinovou vůní, vhodná k přímému konzumu, na mošty.

STANOVIŠTĚ: živné půdy, spíše vyšší a vlhčí polohy, chráněné před větrem.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, odolná vůči rakovině, dobře vzdoruje vlnatce, málo trpí padlím, v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti. Někdy jí v létě předčasně opadávají listy a následně i plody.

PŮVOD: Německo, pupenová náhodná mutace odrůdy James Grieve nalezená po 2. sv. válce Erichem Neumannem.

RŮST: růst středně bujný, koruna rozložitá, kuželovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je výborným opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Boikovo, Coxova reneta, Golden Delicious, Jonathan, Matkino, Ontario, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, bohatá a pravidelná.

PLODY: středně velké, kulovité až kuželovité, slupka hladká, zelenožlutá, později žlutá s červeným pruhovaným krytím. Dužnina bílá až krémová, jemná, šťavnatá s dobrou sladkou až nakyslou chutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň srpen až září, konzumní zralost ihned po sklizni. Skladovatelnost do konce září, v chladírnách do ledna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na moštování, výrobu přesnídávek či pečení.

STANOVIŠTĚ: odrůda je nenáročná na polohu, s výjimkou mrazových kotlin.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květu, středně v dřevě, silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, v těžké, jílovité půdě náchylná k rakovině.

PŮVOD: ČR, Čistá u Rakovníka, mutace odrůdy Princesse Luise, kterou v r. 1860 v Grimsby v provincii Ontario v Kanadě vyšlechtil L. Woolwerton, v ČR tuto mutaci šířila ovocná školka Dr. Herlese.

RŮST: středně bujný, vyrovnaně roste i v období plné plodnosti. Tvoří pravidelné a hustší, kulovité, později převislé koruny, které později vyžadují řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Jonathan, Oldenburgovo, Ontario a Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, má plochá žebra. Slupka je tenká, hladká, lesklá, jakoby vosková, později mírně mastná, pevná, zelenožlutá, později žlutá, na slunné straně s výrazným karmínově červeným mramorovaným líčkem, lenticely jsou zeleně lemované a dosti výrazné. Dužnina je bílá, křehká, kyprá, šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je aromatická, příjemně sladká až velmi sladká s osobitou příchutí, velmi dobrá až výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a začátkem října, dozrává v říjnu, vydrží do ledna, z vyšších poloh až do března. Má sklon předčasně opadávat, takže období sklizně je krátké. Vyžaduje opatrnost při manipulaci, snadno se otlačí.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a sušení i moštování. Skladuje se středně dobře až hůře, při nadměrném přihnojování má sklon k hořké pihovatosti plodů při skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou a teplou půdu. Je vhodná také do středních a vyšších před větrem chráněných poloh. Nemá ráda polohy s vlhkým vzduchem a příliš mokrou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně v květu, středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině v příliš vlhkých polohách.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně v Německu nebo Švýcarsku, náhodný semenáč, velmi stará odrůda.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vzpřímený, později středně silný růst, koruna nejprve pyramidální, později kulovitá se skloněnými větvemi. Větve mají sklon k vyholování.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Ontario, James Grieve, Jonathan, Parména zlatá zimní, Starking Delicious, Šampaňská reneta.

 
PLODNOST: raná až středně raná, 4.–5. rok po výsadbě, střední, s probírkou pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, kuželovité, slabě žebrované, u kalicha zúžené – zvonkovité. Slupka je tenká, hladká, suchá, zelenkavožlutá, na slunečné straně narůžovělá, s rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, tuhá, křehká, středně šťavnatá, aromatická, na řezu takřka nehnědne. Chuť je příjemná, harmonická, svěží, kyselejší až kyselosladká, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumní zralost v lednu či únoru, dlouhá skladovatelnost do března až června. Velmi dobře skladovatelná, nezvadá, nehnědne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení a moštování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Nenáročná odrůda na půdu. Vyhovují jí teplé a středně teplé polohy zejména proto, že pozdě ukončuje vegetaci. Vhodná pro zahrady i větší výsadby.

 
ODOLNOST: nízká odolnost dřeva vůči mrazu, květy jsou středně mrazuvzdorné, střední až vyšší odolnost vůči padlí a strupovitosti. Citlivá na měďnaté přípravky.

PŮVOD: Maďarsko, sikulská oblast, poprvé popsána v roce 1875. Synonyma jsou: Sikulai alma, Sikulaer Apfel, Sikula, Székely alma, Seklerapfel, Pomme de Sikula.

 
RŮST: středně bujný až mírný, s vzpřímenou až polorozloženou korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy a krátce, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Coxova reneta, Dukát, Florina, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Macoun, Melba, Míšeň jaroměřská, Osnabrücká reneta, Signe Tillisch, Stayman Winesap, Vejlímek červený, Zvonkové.

 
PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 220-260 g), ploše kulovité, pravidelné, nejširší uprostřed. Slupka je lesklá, hladká, silně voňavá, základní barvy zelenožluté až růžové, téměř celá rovnoměrně pokrytá rozpitou červenou barvou, ve které jsou husté, ne příliš nápadné, tmavočervené pruhy; na celém povrchu je množství nápadných světlých bodů - lenticely. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, řídká, kyprá, tuhá a šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, sladkokyselá, plná, s medovým nádechem.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, co nejpozději; dozrává v prosinci, vydrží do dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a moštování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s vlhčím ovzduším, prospívá zejména v naplavených, úrodných půdách v nivách řek; snáší i větrnější lokality. Nesnáší suchou půdu.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, většinou netrpí chorobami, maximálně v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji v r. 1800 van Mons, který jí dal jméno po majiteli velkého zahradnictví v Bollweileri v Horním Alsasku.

 
RŮST: v mládí bujný, později slabší, dospělé stromy tvoří nejprve vyšší, později širší polokulovité, silně rozvětvené, nepravidelné koruny. Vyžaduje kvalitní výchovný řez, později zmlazování pro udržení velikosti plodů.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Boikovo, Croncelské, Gdaňský hranáč, Charlamowski, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Watervlietské mramorované, Zuccalmagliova reneta.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavá, ob rok vždy vyšší.

 
PLODY: mírně zploštělé, velikostí velmi proměnlivé, menší, střední až velké (průměrně 140–200 g), ke kalichu někdy mírně zúžené, někdy mírně hranaté, nesouměrné. Slupka je ve zralosti žlutá, krytá karmínovou nebo krvavou červení, pruhovaná, s bělavými lenticelami. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, tuhá, hrubší, po dozrání křehká, chuť dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá. Na vzduchu dužnina téměř nehnědne.

 
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v prosinci, vydrží do března až dubna. Plody při skladování nevadnou.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, kuchyňské zpracování (pečení atd.), výroba vína, velmi dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodné přiměřeně vlhké půdy, nesnáší příliš vlhké ani příliš suché půdy. Vhodná do nižších i vyšších poloh, ale chráněných před mrazem, ne uzavřených. Vhodná do zahrad, sadů.

 
ODOLNOST: v květu středně mrazuvzdorná, v dřevě slabě, silně odolná proti padlí, méně proti strupovitosti a vlnatce krvavé.

PŮVOD: Anglie, Old Woodstock u Blenheimu v Oxfordském hrabství, vypěstoval ji jako náhodný semenáč místní pekař zač. 19. stol.

RŮST: velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Koruny jsou mohutné, široce rozložité, deštníkovitého tvaru, středně husté. Větve nasazuje téměř v pravém úhlu. Stromy rostou zdravě a dosahují vysokého věku. Vyžadují delší řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Bismarkovo, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, McIntosh, Ontario, Panenské české, Průsvitné letní, Red Delicious, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Zvonkové. Špatně se opyluje s Parménou zlatou zimní a Hájkovou muškátovou renetou.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, nepravidelná a nejistá.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g), pravidelné ploše kulovitého tvaru. Slupka je částečně drsná, pomerančově žlutá, krytá červeným pruhováním nebo červeným líčkem na slunné straně. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, hutná, sladkokyselá, kořenitá, velmi dobré „renetové“ chuti.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v první polovině října, vhodné ke konzumu v prosinci, uskladnění do března. Plody ve větru předčasně opadávají. Při skladování jsou náchylné na hořkou skvrnitost dužniny a vadnutí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, sušení, moštování. Dužnina na vzduchu hnědne.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, úrodné a vlhčí půdy s vysokou vzdušností, před větrem chráněná stanoviště, nemá ráda příliš suché a teplé, ale ani příliš drsné polohy.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná, silně odolná proti padlí, středně proti strupovitosti, méně proti rakovině a vlnatce krvavé.

PŮVOD: Švýcarsko, Wädenswil, objevil ho koncem 19. století jako náhodný semenáč vrchní zahradník Löbner a pojmenoval po svém otci, popsaný byl poprvé v roce 1899.

 
RŮST: zdravý, vytváří středně velké, vzpřímené a pravidelné koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nejsou ověření, ale podle doby kvetení by mohli být např. Banánové zimní, Batul, Baumannova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Idared, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion,Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

 
PLODNOST: pozdější, spíše nižší.

 
PLODY: středně velké až větší plody (průměrně 180 g) kuželovitého tvaru. Slupka je středně silná, hladká, pololesklá, v základu citrónově žlutá, překrytá mramorovanou / pruhovanou červení. Dužnina je křupavá, jemně nažloutlá, voňavá, méně šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť výborná, sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října (co nejpozději), konzumní zralost: prosinec, skladovatelnost do dubna i déle. Větrem plody nepadají, nehnijí, nevadnou.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, dlouhodobé skladování. Plody dobře snášejí transport.

 
STANOVIŠTĚ: méně náročná odrůda, vhodná i do vyšších, podhorských poloh; preferuje středně těžké půdy a vlhčí ovzduší.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně strupovitosti a vůči škůdcům, jen v suchu trpí padlím.

PŮVOD: Švýcarsko, Wädenswil, ovocnářský výzkumný ústav ve Wädenswilu, vyšlechtěná v roce 1935 jako kříženec odrůd Coxova reneta × Ontario, na trh byla uvedena v r. 1955. Synonyma: Švýcarské pomerančové, Schweizer Orangenapfel.

RŮST: středně bujný, později slabší. Vytváří široce rozložité a dosti řídké, menší koruny. Rychle stárne, vyžaduje zmlazovací řez dříve během života.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy rozkvétajícími středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači zejména: Berlepschova reneta, Braeburn, Coxova reneta, Golden Delicious, Kandil Sinap, Londýnské, Ontario, Orleánská reneta, Šampaňská reneta, Viliamovo.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná při pravidelném řezu. Plodí ve shlucích, plody jsou velmi pravidelné.

PLODY: středně velké až větší (průměrně 126–167 g), ploše kulovité, souměrné, pravidelně žebrované s 5 širokými, tupými žebry po celém povrchu plodu. Slupka je hladká, pololesklá, mírně mastná, zelenožlutá až slámově žlutá, překrytá na slunečné straně tečkovaným či mramorovaným oranžově červeným líčkem a oranžovými lenticelami výraznějšími jen v líčku. Dužnina je žlutá, kolem cévních svazků nazelenalá, středně tuhá, středně zrnitá až hrubozrnná, šťavnatá, křehká, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je kyselosladká, příjemně aromatická, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině září, z nižších poloh dříve, z vyšších později, konzumně dozrává přibližně koncem listopadu až v prosinci, vydrží asi do března.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, pečení či výrobě přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do středně teplých poloh s vlhčím ovzduším.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči padlí.

PŮVOD: Slovensko, místní odrůda z Bílých Karpat.

 
RŮST: bujný, vytváří mohutné, dlouhověké stromy, jedny z nejstarších.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.

 
PLODNOST: pozdější, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až obrovské, nepravidelného, spíše válcovitého tvaru. Slupka je zelenobílá s cihlově červeným líčkem na slunečné straně. Dužnina je bílá, řidší, šťavnatá. Chuť je nasládlá s mírnou hořkostí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během srpna a září, konzum ihned po sklizni, vydrží maximálně do října.

 
VYUŽITÍ: zejména na cidre a mošty, hospodářské využití.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná na polohu i půdu. Velmi vhodná do alejí, k cyklostezkám, do volné krajiny, do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči chorobám i škůdcům.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně z Francie, možná okolo vesnice Calville v departementu l'Eure. První zmínka o ní je již z roku 1598 v díle Jeana Bauhina.

RŮST: středně bujný až slabý, vytváří širší jehlanovité koruny, vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Coxova reneta, James Grieve, Krasokvět žlutý, Parména zlatá, Průsvitné letní, Peasgoodovo, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: raná až středně raná, výška a pravidelnost závislá na pěstitelských podmínkách.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–270 g, výběrové plody i 400 g), pravidelně tupě kuželovité, kalvilovitě žebrované s 5 většími a 5 menšími žebry. Slupka je jemná, žlutozelená, na stromě modře ojíněná, v plné zralosti žlutá, jen někdy s jemným červenkastým líčkem, jemná, mírně mastná. Dužnina je žlutobílá, velmi jemná, křehká, šťavnatá. Chuť je vynikající, příjemně sladkokyselá, jahodově kořenitá, se vzácnou ananasovou příchutí. Je to jedno z nejchutnějších jablek vůbec.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň okolo poloviny října, konzumně dozrává v listopadu až prosinci, vydrží uskladněné do března. Lehce se otlačí.

VYUŽITÍ: vynikající stolní odrůda s relativně dobrou trvanlivostí při opatrné manipulaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ale ne suché, chráněné, ale ne uzavřené, s dostatečně vlhkou, výživnou, hlinitou půdou. Vhodná zejména do zahrádek, nejlépe z jižní strany zdí do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, slabě v květu. Silně náchylná ke strupovitosti, padlí, rakovině, poškození hmyzem: vlnatkou krvavou i obaleči.

RŮST: bujný, tvoří rozložité, hustší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Dukát, Florina, Gala, Golden Delicous, Granny Smith, Honeycrisp, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Keepsake, Landsberská reneta, Omanové, Pristine, Red Delicious, Sansa, Zvonkové.

PLODNOST: časná až středně časná, střídavě velmi vysoká, méně pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulaté až široce kuželovité, z jedné strany zploštělé, nepravidelné. Slupka je zelenožlutá až žlutá s karmínově červenými pruhy a rezavými lenticelami a s výraznou rzí v kališní jamce. Dužina je nažloutlá, jemná, tuhá, křupavá, šťavnatá, na vzduchu hnědne. Chuť je svěže nakyslá s vinnou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna či déle.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, kuchyňské využití včetně koláčů, pyré, vína, cider.

STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na půdu, ale nesnáší suché půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu, středně v květu, silně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený na zač. 80. let 19. století u obce Watervliet. Synonyma a cizí názvy: Marbrée de Watervliet.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný růst, vytváří vzpřímenou kulovitou až pyramidální, středně zahuštěnou korunu s kratším plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Lord Lambourne, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 100–150 g), vyrovnaného, kulovitého tvaru. Slupka je pevná, silná, pololesklá, základní barva – žlutá – je překrytá červení s charakteristickým rzivým mramorováním a nenápadnými lenticelami. Někdy rzivost pokrývá většinu plodu. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, tuhá, později křehká, barvy bělavě nažloutlé, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je sladce nakyslá, jemná, méně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklízí se ve 2. polovině října, pokud možno co nejpozději. Konzumně dozrává v prosinci, vydrží do května. Podtržené plody při skladování vadnou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, k moštování a sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné půdy a vlhčí ovzduší. Je vhodná také do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně vůči padlí.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě z Nizozemska.

 
RŮST: slabší, s velmi raným nástupem do plodnosti. Tvoří širší, ne příliš velké, poměrně husté jehlanovité či kulovité koruny, větve jsou vzpřímené, plodonosný obrost je krátký.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a poměrně dlouho, protože pozdě rozkvétá na jednoletém dřevě, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Charlamowski, Croncelské, Hammersteinovo, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, téměř pravidelná.

 
PLODY: menší až středně velké (115–150 g), kulovité, případně vejcovité či válcovité s charakteristickým povrchovým kalichem. Slupka je nejprve hladká, suchá, zelenožlutá, později až mastná a lesklá, voskově lepkavá, zlatožlutá s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je tuhá, později křehká, žlutobílá, s ananásovou vůní, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, silně aromatická, výborná.

 
DOZRVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února. Plody velmi dobře drží na stromě, neopadávají.

 
VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, sušení. Mastné plody se snadno špiní.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, dostatečně vlhké, propustné, úrodné, hlinité půdy. Nesnáší těžké, jílovité, mokré půdy, na nichž trpí rakovinou, ale ani příliš suché půdy, kde trpí padlím. Vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Málo náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě Francie, Metz v Lotrinsku.

RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou korunu, která je široce rozložitá, mírně převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.

PLODNOST: raná a vysoká.

PLODY: středně velké plody, tvar kulovitý, případně i vyšší nebo zploštělý, většinou nenápadně pětihranný. Slupka je zelená, pokrytá hnědou „rzi“, v níž jsou bělavé čočky, bez líčka, hrubá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá, nazelenalá, velmi jemná, kyprá a šťavnatá, výborné sladkokyselé chuti s kořenitou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do ledna až března, je-li dobře uskladněná. Plody předčasně padají ve větru.

VYUŽITÍ: přímý konzum a kuchyňské využití, sušení, výroba vína a povidel.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na kvalitu půdy, ale nemá ráda mokré, těžké, jílovité ani příliš suché, hodí se do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná. V mokrých půdách je náchylná k rakovině, v příliš suchých předčasně padají plody, náchylná ke strupovitosti v uzavřených polohách, méně náchylná k padlí v suchých půdách.