Test – ČR 12% DPH (Stromy, rostliny...)

PŮVOD: Maďarsko, Budínské vrchy, krajová odrůda neznámého původu, její zařazení do pěstování navrhl József Főző a na trh byla uvedena v roce 1960.

 
RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, pupeny se po zimě probouzejí pozdě a i kvete pozdě.

 
PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, mírně sploštěle kulovité plody. Slupka je mírně plstnatá, žlutozelená, na větší části plodu má červené, pruhované, případně rozmyté líčko. Dužina je světle zelenobílá, středně vláknitá, silně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je příjemná, sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, v polovině července až začátkem srpna. Špatně snášejí přepravu.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, přesnídávky či destilát.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Ideální je hluboká, dobře odvodněná a provzdušněná, ale dostatečně vlhká půda bohatá na živiny, středně těžká. Je vhodná i do vyšších poloh pěstování broskví.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a květních pupenech, kvůli pozdější tvorbě pylu a pozdějšímu kvetení lépe uniká jarním mrazům. Vyšší tolerance proti kadeřavosti (Taphrina deformans).

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, kde ji okolo roku 1960 získala od Dr. Döneša ovocná školka v Galantě. Synonyma: Dönešova, Demešova.

 
RŮST: bujný až středně bujný, po vstupu do plodnosti středně bujný až umírněný, tvoří menší až středně velké pyramidální koruny. Má sklon k vyholování, proto během období plodnosti vyžaduje občasné zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká, jen někdy vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5 g), kulatého nebo až srdcovitého tvaru. Slupka je pevná, lesklá, tmavě červená, v plné zralosti téměř černá. Dužina je středně tuhá - nejtužší ze známých višní, tmavě červená se světle červeným žilkováním, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je kyselá až sladkokyselá, aromatická, s osobitou příchutí, jemně trpká, velmi dobrá až výborná. Dužina se dobře oddeluje od pecky. Je to kyselka.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, obvykle v 1. polovině července. Plody dobře drží na stromě po dozrání.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci i na všestranné zpracování na výrobu kompotů, džemů, sirupů, likérů, vína, destilátu či na sušení. Velmi dobře snáší přepravu a skladování i v plné zralosti.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Na půdu není velmi náročná, ale upřednostňuje dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody. V příliš suché půdě jsou plody drobné. Je vhodná do teplých a středně teplých, ale chráněných oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, silně mrazuodolná v květu, silně odolná proti praskání plodů při dlouhotrvajících deštích. Silně odolná proti moniliové hnilobě plodů (Monilinia fructigena). Napadá ji vrtule třešňová.

PŮVOD: Francie, Rouen, školka Boisbunelových, semenáč neznámého původu vysazený v roce 1845. Poprvé plodila v roce 1855. Synonyma: Krassanská, Bergamotka krasanská, Edelcrassane, Passe Crassane.

 
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Tvoří malé jehlanovité koruny s hojnými, drobnými postranními větvemi a množstvím krátkého plodonosného obrostu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Esperenova bergamotka, Pstružka, Williamsova.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 150-300 g, ale i 800 g), tvarem podobné až jablku, někdy jsou však k špičce protažené, povrch mají často zhranelý, někdy i s mělkou podélnou rýhou. Slupka je hrubá, matná, mírně drsná, při sklizni zelená, později žlutozelená, na slunci zlatá žlutá, s množstvím nerovnoměrných, světle rezavých lenticel, často jsou plody rezavé při kalichu, méně při stopce, někdy jsou rezavé celé plody. Dužina je nažloutlá, jemná, rozplývavá, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, jemně nakyslá, příjemně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, co nejpozději, konzumně dozrává v prosinci až lednu, vydrží uskladněná až do března či dokonce dubna. Předčasně sklizená uvadne či dokonce ani nezměkne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci jako lahůdka, ale i k všestrannému zpracování na džemy a povidla, výživy, destiláty, mošty, kompoty, na pečení a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s teplou, propustnou, lehčí hlinitou půdou. V chladné, těžké, nepropustné půdě mají plody podřadnou chuť. Je vhodná jen do nejteplejších poloh, nejlépe chráněných zahrad a k zdem.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě, málo mrazuodolná a dešťuodolná v květu, náročná na teplo. Silně odolná proti strupovitosti, trpět jí může jen v nevhodných polohách a letech. Je také silně odolná proti monilioze plodů. Vyhledává ji plodomorka hrušková (Contarinia pyrivora), zejména v zatravněných sadech.

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda neznámého původu známá již z 18. století, kdysi velmi rozšířená jako nejrannější česká odrůda. Synonyma: Jakubka jaroměřická.

 
RŮST: bujný, zdravý, vytváří obrovské, široce rozložité, jehlanovité koruny. Její stromy jsou velmi dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Esperenova bergamotka, Guyotova, Hardenpontova, Jeanne d'Arc, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Olivier de Serres, Sterkmanova, Vídenská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdě, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé, cibulovité, s velmi dlouhou stopkou. Slupka je žlutozelená, s malým, oranžovočerveným líčkem. Dužina je polojemná. Chuť je sladkokyselá, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině až koncem července, vydrží jen několik dní až týden, mají sklon k hnilobě.

 
VYUŽITÍ: k rychlé přímé konzumaci, ale především k džemům, destilátům, moštům a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročné na půdu. Vhodná především do alejí a větších sadů. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu a silně odolná proti strupovitosti a dalším chorobám, neobtěžují ji ani škůdci, jen vosy rády hledají plody.

PŮVOD: Belgie, Fidelité u Bruselu, pravděpodobně semenáč školkaře van Monsa, vyšlechtěný kolem roku 1800. Pojmenována podle botanika Salisburyho. Synonyma: Malá koruna, Kleine Keiserkrone, Prinzessin Marianne, Princesse Marianne.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří vysoké, velké, vysoko až široce jehlanovité koruny. Plodonosný obrost je středně dlouhý.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Clapova, Hardyho máslovka, Charneuská.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, většinou pravidelná, někdy po větších úrodách nižší.

 
PLODY: středně velké, soudkovité, lahvovité, zhrublé, dost podobné Boscově lahvi, ale u stopky se tak nezužují. Slupka je zelenožlutá, v konzumní zralosti citronově žlutá, někdy na sluneční straně jemně červenavá, pokrytá množstvím rezavých lenticel a místy i plošně skořicově rezavá. Dužnina je bílá až jemně nažloutlá, jemná a velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je výborná, aromatická, sladkokysele, kořenitá, jinak než u Boscovy lahve. Z horších půd je sice máslovitá, ale může být trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině září, konzumně dozrává při skladování v chladu za týden, z teplejších poloh vydrží asi 2 týdny po sklizni, z chladnějších asi 3-4 týdny.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a moštování, ale i ostatní využití na sušení, výrobu džemů a povidel, kompotů a destilátů. Těsně po sklizni dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na polohu, snese i otevřené a před větrem chráněné polohy, není náročná ani na půdu, ale v úrodné, dobře odvodněné, nicméně dostatečně vlhké půdě jsou plody chutnější. Je vhodná především do středně teplých a chladnějších poloh, kde se již nedaří Boscově lahvi.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě po vysazení na stanoviště, silně mrazuodolná a odolná vůči nepřízni počasí i v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze.

PŮVOD: Francie, Rouen, vyšlechtěna školkařem Boisbunnelem jako semenáč neznámého původu kolem roku 1860 a schválena Francouzskou pomologickou společností, pojmenována po francouzském pomologovi Olivierovi de Serres. Synonyma: Sereska, Serreská, Serreská bergamotka, Bergamotka Serreská, Olivierka.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, vždy bujnější než Crassanská, na kterou se v mnohém podobá. Vytváří široké, jehlanovité koruny s pravidelně rozloženými kosterními větvemi a množstvím krátkého plodonosného obrostu.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Angoulemská, Blumenbachova, Dekanka Robertova, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Madame Verté, Napoleonova máslovka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až menší (80-200 g a více), tvarově nepravidelné, kulaté, soudkovité až hruškovité, hladké, nezhrublé. Slupka je silná, jen mírně lesklá, při sklizni zelená, v konzumní zralosti zelenožlutá s hnědavým líčkem na sluneční straně, s množstvím velkých, rezavých lenticel a často s rezí zejména u kalichu a stopky. Dužnina je nažloutlá, u zastíněných plodů až nazelenalá, jemná, rozplývavá, kolem jadřince i zrnitá, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokysele, jemně kořeněná, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň až koncem října, při opadu listí, předčasně obrané plody vadnou a nedozrávají. Konzumně dozrává v lednu, zrání prozrazuje nejen žloutnutí plodů, ale i příjemná vůně. Při dobrém, chladném uskladnění vydrží až do března.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a výrobě destilátů, ale i džemů a povidel, kompotů, moštů, výživ nebo na pečení. Po sklizni i před konzumním zráním velmi dobře snáší přepravu. Má nízkou tendenci ke zraňování, střední k hnědnutí dužiny, vyšší ke kamenitosti dužiny v nevhodných polohách a půdách. Skladuje se dobře, pokud nebyla utržena předčasně, vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné s teplou, propustnou, humózní půdou s dostatečnou půdní vlhkostí, proto je vhodná do teplých, vinařských oblastí a na slunné, teplé svahy pahorkatin, k jižním stěnám a stavbám.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze.

PŮVOD: Belgie, Tongre - Notre Dame v provincii Henegavsko, vyšlechtil ji jako náhodný semenáč okolo r. 1811 Ch. L. Durendeau, pivovarník a zahradnický nadšenec. Synonyma: Tonárovka, Beurré de Tongre, Beurré de Durendeau, Birne von Tongern, Birne von Tongre, Birne von Tongrés, Poire de Tongres, Tongern.

 
RŮST: středně bujný až mírný, šlahounovitý, tvoří široké jehlanovité koruny. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, polokosterní více vodorovně, jsou středně husté a s množstvím dlouhého plodonosného obrostu. V době plodnosti vyžaduje udržovací řez a relativně brzy i řez zmlazovací.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova flaška, Clappova, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Madame Verté, Parížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, téměř vždy pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 150 g, ale dosahuje i 400 g), protáhle hruškovité, zvrásněné, s mělkou rýhou u stopky. Slupka je pevná, drsná, při sklizni zelenožlutá, v konzumní zralosti zlatožlutá s krásným načervenalým či červenohnědým ruměncem, celá je poseta velkými šedými lenticelami, místy se objevuje i rzivost. Dužina je nažloutlá, rozplývavá až polorozplývavá, velmi šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, harmonicky sladkokyselá, jemně aromatická a pikantní. Má jen mírný sklon k otlačení, hnědnutí a kamenitosti dužiny.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do listopadu. Se sklizní není radno otálet, pozdější sběr snižuje nejen chuť, ale i trvanlivost, tehdy rychle moučnatí. Ihned po sklizni dobře snáší přepravu, později již ne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na výrobu kompotů, moštů, výživ, džemů a povidel, destilátů či na sušení a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, před větrem chráněné, s teplou, úrodnou, propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou. Nesnáší suché a studené půdy. Je vhodná do teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Na vhodných lokalitách málo náchylná vůči chorobám, na nevhodných náchylnější k strupovitosti a rakovině.

PŮVOD: Belgie, Tournai, vyšlechtil ji kolem r. 1840 jako náhodný semenáč M. Norbert Daras de Naghin v Tournai nedaleko francouzských hranic, kde byla v r. 1858 představena na výstavě. Z genetických testů vychází, že je potomkem Hardenpontovy. Synonyma: Naghinova máslovka, Nanghinova máslovka, Nanghinova, Beurré de Naghin, Naghins Butterbirne, Nanghins. Butterbirne.

 
RŮST: bujný, vzpřímený. Vytváří široké pyramidální koruny. Charakteristický je její úzký tmavý list, který připomíná list rododendronu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, každý druhý rok vysoká.

 
PLODY: velké, baňaté až kulovité, téměř hladké. Slupka je hrubá, matná, tuhá, kožovitá, při sklizni zelená, v konzumní zralosti zelenožlutá, jemně tečkovaná, bez líčka. Dužina je bílá, často také nažloutlá, máslovitá, často jen polorozplývavá, šťavnatá. Chuť je příjemná, sladkokysele navinulá, mírně kořenitá. Náchylnost k otlačení je velmi malá, k hnědnutí dužiny malá, ke kamenitosti střední.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumní zralost od prosince do února.

 
VYUŽITÍ: hlavně k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, mošty, výživy, džemy a povidla, destiláty, pečení a sušení. Dobře snáší přepravu nejen ihned po sklizni, ale i v době konzumní zralosti. Dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje dobrou, propustnou a dostatečně vlhkou a výživnou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, silně v květu. Je silně odolná proti monilióze, více odolná proti strupovitosti, která ji může potrápit v uzavřených, vlhkých, studených polohách.

PŮVOD: USA, South Haven, South Haven Experiment Station, vyšlechtil Stanley Johnston v r. 1962 jako křížence genotypů SH 333 [Redhaven x SH 171 (volně opylená Halehaven)] x SH 348 (volně opylená Ambergem) a v roce 1965 vybral výsledného křížence. Po 10 letech testování byla v roce 1976 uvedena na trh.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, tvoří silné kosterní větve.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete .

 
PLODNOST: časná, vysoká, spolehlivá.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,35 cm), kulaté, tvarově velmi pravidelné. Slupka je zlatožlutá s přibližně 80 % pokrytím červeným líčkem. Dužnina je žlutá, pevná, nevláknitá, výborně oddělitelná od pecky. Chuť je velmi podobná chuti odrůdy Redhaven, kyselosladká až sladká, dobrá. Plody jsou velmi pevné a velmi dobře snášejí přepravu.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 10 dnů po odrůdě Redhaven, tedy ve 2. dekádě srpna.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i na všestranné zpracování na kompoty, džemy, přesnídávky, destiláty.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Ideální je hluboká, dobře odvodněná a provzdušněná, ale dostatečně vlhká půda bohatá na živiny, středně těžká. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě (5 z 10 bodů), vyšší mrazuvzdornost v květních pupenech a květech (7 z 10 bodů), vysoce tolerantní proti kadeřavosti (Taphrina deformans) (1,14 ze škály 0-9, kde 9 je nejhorší hodnota), vyšší odolnost proti moniliové spále (Monilinia laxa), střední odolnost vůči bakteriální skvrnitosti (Xantomonas pruni), střední až vyšší odolnost vůči dírkavosti - klasterosporióze (Stygmina carpophila).

PŮVOD: USA, Minnesota, Excelsior, vyšlechtil ji v r. 1869 P. M. Gideon jako semenáč odrůdy Cherry Crab.

 
RŮST: v mládí bujný, později slabší až ustává a potřebuje zmlazení. Tvoří nejprve úzce pyramidální, později vysoce kulovité až převislé koruny. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem, část plodů tvoří i partenokarpicky. Vhodní opylovači: Akerö, Antonovka, Charlamowski, Cortland, Cox Pomona, Croncelské, Golden Delicious, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Malinové holovouské, McIntosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Římské, Wagenerovo. Neopyluje ji dobře Matčino.

 
PLODNOST: časná (4-6 let po výsadbě), vysoká, zpočátku pravidelná, později má sklony k střídavé plodnosti, třeba pomoci vhodným řezem v roce předpokládané vysoké plodnosti.

 
PLODY: středně velké až velké (specificky lehké, průměrně 135 g, ale i 200 g), kulovité až ploše kulovité, tvarově dost pravidelné. Slupka je hladká, lesklá, pevná, jemně osrněná, nejprve zelenožlutá, později žlutá, pokrytá z větší části charakteristickým krásným karmínově červeným, pruhovaným líčkem, voní. Dužnina je žlutobílá, pod slupkou či i uprostřed mramorovaně růžová, jemná, měkká velmi šťavnatá a na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokysele, s malinovou vůní a příchutí, velmi dobrá, připomíná chuť Malinového holovouského.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň přibližně v polovině září, konzumně dozrávají začátkem října, vydrží uskladnit až do Vánoc, ale zejména z vyšších poloh, nejlepší chuť mívají v listopadu. Čas sklizně je třeba dobře vystihnout, při zpoždění se plody hromadně opadávají.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k moštování a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem. Na polohu ani půdu není příliš náročná, ale měla by být dostatečně vlhká. V suchých a teplých polohách sice dobře plodí a plody se pěkně zbarvují, ale dost opadávají, bývají červivé. Vhodná zejména do středně teplých a chladnějších oblastí, kde se například již nedaří odrůdě James Grieve. Zvládá dobře i mrazové kotliny.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Je silně odolná proti padlí, středně až vyšší odolnost má proti strupovitosti. Více ji v suchých, teplých oblastech napadá obaleč jablečný (Cydia pomonella).

PŮVOD: není přesně známý, pravděpodobně Litva, ale je to stará odrůda, popsaná již začátkem 19. století. Synonyma: Virginischer Rosenapfel, Rosenapfel der Jungfrau, Milerosa virginiana, Polskie panieriskie, Virginjski rožnik, Rozovka Virginskaja, Virginischer Glasapfel, Virginischer Sommerapfel, Virginischer Sommer-Rosenapfel, Liefländer Liebling, Pomme Jéruzalem Doubelde Witte, Sommer Gulderling, Apfel aus St. Germain.

 
RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný, neplodí nadměrně, takže do vysokého věku si zachovává dobrý růst. Tvoří koruny nejdříve vysoké, s prutovitými větvemi s řídkým plodonosným obrostem, později jsou koruny vysoko, široko kulovité.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzo až středně brzo, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hammersteinovo, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, středně vysoká, pravidelná, byť střídavě vysoká, neplodí nadměrně, nejvíce rodí ve vysokém věku.

 
PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g, občas až 180 g), tvarově nepravidelné, někdy kuželovité, jindy plocho kulovité, někdy dokonce tupě vejcovité. Slupka je na stromě jemně bílo osrněná, jemná, hladká, méně lesklá, slámově bílá, později jemně žlutavá, často, ale ne vždy, s menším či větším růžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až jemně žlutavá, měkká, jemná a šťavnatá. Chuť je osvěžující kyselá, aromatická, s jemně kořenitou, růžovou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem srpna, ke konzumaci dozrávají vzápětí, při uskladnění v chladu vydrží do konce srpna, případně až do konce září. V chladnějších polohách dozrávají podstatně později. Se sběrem netřeba otálet, je třeba sbírat, když začínají padat červivé plody, zralé plody voní, příliš dlouho na stromě ponechané plody rychle moučnatí. Transport snášejí jen těsně po sběru, později se snadno otlačí.

 
VYUŽITÍ: zejména ke přímé konzumaci, ale i na sušení, moštování a výrobu jablečného pyré.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, ale neuzavřené. Není náročná na půdu, vyhovují jí nejen hluboké, hlinité půdy, ale i sušší, hlinitopísčité, na kterých plodí dříve. Nevyhovují jí ale jílovité, těžké půdy, kde špatně roste a málo plodí. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh, pokud jsou chráněné.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až vyšší odolná vůči padlí a strupovitosti, na těžkých jílovitých půdách středně náchylná k rakovině.

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťan, pracoviště Borovce v letech 1964–1989 vyšlechtili Pavol Cifranič a Daniela Benediková jako křížence odrůdy Maďarská a směsi pylu odrůd Achrori, Arzami a Zard s následnou selekcí.

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete později, asi 2-4 dny po Velkopavlovické. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle času kvetení by to mohli být: Lejuna, Leala, Veharda, Veselka, Vynoslivij.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 50-60 g), vejčité, ze stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je středně hustě plstnatá, oranžová, s menším, ale výrazným purpurovým, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, méně až středně šťavnatá. Chuť je kyslosladká až sladká, mírně aromatická, příjemná. Dužnina je velmi dobře odlučitelná od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: rané, 6-10 dní před odrůdou Velkopavlovická, přibližně od 2. týdne v červenci.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na džemy, výživy, kompoty či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda živná, dobře odvodněná. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, do vyšších poloh na chráněná místa.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Maďarsko, Izsák, vybral ji Ferenc Nyujtó a jeho kolegové v r. 1953, registrována byla v r. 1971.

 
RŮST: středně bujný, vytváří obráceně kuželovité, středně husté koruny, menší než u Maďarské.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzy. Vhodní opylovači: Bergeron, Borsiféle kései rózsa, Ceglédi bíborkajszi, Maďarská.

 
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50-80 g), protáhle vejcovité, mírně zploštělé. Slupka je sytě oranžová, s výrazným, mramorovaným, tmavě červeným líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, vláknitá, rozpustná, šťavnatá. Chuť je výrazně aromatická, sladkokyselejší, velmi dobrá. Pecka se dobře odděluje od dužniny a má sladké jádro.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině července.

 
VYUŽITÍ: ke přímé konzumaci i všestrannému zpracování na džemy, výživy, pečení, destiláty, ve stavu nezralosti i na kompoty.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, výživnou, vyhřívanou půdou. Je středně náročná na vláhu, vyžaduje 700-800 mm srážek ročně. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

 
ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě, mrazuodolnější v květních pupenech než odrůda Maďarská. Spolehlivě tolerantní vůči šarce, středně odolná proti moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Německo, klášter Adersleben, v r. 1839 vyšlechtil zahradník Lichthardt na základě pověření úředníkem Meyerem jako křížence Kalvilu bílého zimního a zřejmě Cára Alexandra, ačkoliv bylo uváděno, že jedním z rodičů je Grávštýnské (to má ale velmi špatnou klíčivost pylu). Synonyma: Aderslebener Calville, Aderslebener Kalvill, Aderslebener Kalvill-Samling, Adersleber Calvil, Adersleber Calvill, Adersleber Kalvil, Adersleber Kalvill, Calville d'Adersleben, Kalvil Aderslebenskii.

RŮST: středně bujný, vytváří rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, opylován hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Croncelské, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: brzká, vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), kalvilovitý tvar, žebrovité. Slupka je žlutá s hnědočerveným líčkem. Dužina je žluto-bílá, středně pevná, velmi křehká, jemná, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává od prosince, vydrží do března. Vyžadují vlhčí uskladnění, jinak vadnou.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum a pečení či výrobu pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, dobře snáší větrné polohy. Upřednostňuje hluboké, výživné, spíše lehčí, písčitohlinité půdy. V nepříznivých, jílovitých, těžkých půdách předčasně opadávají listy a plody se nevyvíjejí dobře a je náchylnější na rakovinu. Snese i chladnější polohy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, méně odolná vůči spále růžokvětých (Erwinia amylovora).

RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný, vytváří kulovité, později až převisle kulovité, přiměřeně husté koruny s kosterními větvemi nasazenými v mírně tupém úhlu, s množstvím středně dlouhého plodonosného obrostu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Gloster, Golden Delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Starking Delicious.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké, kulovité až vysoko kulovité, tvarově docela vyrovnané, nepravidelně oblou rebrovité, u většiny plodů s ostrým švem typickým pro tuto odrůdu, mírně stlačené na jednu stranu. Slupka je hladká, lesklá, mírně mastná a pevná, žlutozelená až slámově žlutá s oranžovým až hnědooranžovým líčkem. Dužina je žlutavá, jemná, křehká, šťavnatá, výrazně voní a na vzduchu jen jemně hnědne. Chuť je velmi dobrá až vynikající, kyselosladká, příjemně kořenitá s banánovým nádechem.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, dozrává v prosinci a vydrží do dubna. Plody nevadnou.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, sušení, pečení nebo výrobu výživ. Dopravu snáší dobře jen po sklizni.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Vyžaduje teplejší až středně teplé, chráněné, ale neuzavřené polohy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, náchylnější k namrznutí zejména po velké úrodě, silně mrazuodolná v květu. Méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí. Plody nebývají napadány obaleči, takže nečervivějí.

PŮVOD: Švýcarsko, kanton Bern, Opplingen, náhodný semenáč nalezený na okraji lesa Franzem Baumannem, šířil ho ve velkém P. Daepp z Oppligenu. Synonyma: Berner Rosenapfel, Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern.

RŮST: středně bujný, později až slabší, tvoří středně velké až menší, vysoko kulovité až jehlanovité, později až rozložité či převislé, relativně řídké koruny, které ale dostatečně obrůstají krátkým plodonosným obrostem, připomínajícím obrost Parmény zlaté zimní. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete brzy až středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelské, Gdanský hranáč, Hammersteinovo, Jonathan, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: brzká, zpočátku pravidelná, později se střídají vysoké a nízké úrody.

PLODY: velikostně nevyrovnané, nejčastěji středně velké (průměrně 120 g), ale i menší a větší, tvarově variabilní, tupě vajcovité, tupě kuželovité i kulaté, hranaté. Slupka je jemná, hladká, lesklá, jemně mastná, žlutozelená barva nejméně z poloviny, ale často celá pokryta krásně červeným, rozmytým líčkem s modrostým ojíněním a výraznými, bělavými tečkami. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou růžová, křehká, později jemná, šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladká, jen nepatrně nakyslá, aromatická, jemně kořenitá, příjemná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do Vánoc, nejlépe chutná v říjnu až v listopadu. Rychle moučnatí při přezrání. Plody často předčasně opadávají.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na sušení a moštování. Neznáší dobře dopravu ani hned po sklizni, snadno se otlačuje.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem, ale neuzavřené. Půdy jí vyhovují přiměřeně vlhké, neznáší extrémně suché či příliš vlhké půdy. Je vhodná především pro středně teplé a vyšší, chladnější polohy.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, dobře odolná v květu i proti nepřízni počasí. Je méně odolná vůči strupovitosti a vůči rakovině v chladných, mokrých půdách, v teplých suchých oblastech středně náchylná na padlí a napadení vlnatkou krvavou.

PŮVOD: Spojené království, objevil ji George Dummer, pracovník v ovocném sadu, který ji vypěstoval v r. 1949 jako semenáč Worcesterské Parmény, která byla pravděpodobně opylena Bathským. Později ji objevil školkař Jack Matthews v Thurstone u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 pod současným názvem Discovery.

RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploché kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžovějící, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1.-2. dekádě srpna, během 10-14 dní, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na pečení či výrobu jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná především pro teplé a středně teplé, případně pro chráněné chladnější polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná vůči padlí, je náchylnější na rakovinu v těžké, jílovité půdě.

PŮVOD: neznámý, patrně z pomezí Slovenska a Maďarska, velmi rozšířená v oblasti Hont, ale i v dalších částech středního Slovenska. Synonyma: Maďarské rozmarínové, Entzovo rozmarínové, Končiarka, Lančičovka, Hontianske, Vínovka.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří velké, široce jehlanovité koruny. Na jejich koncích jsou relativně dlouhé a tenké letorosty, díky nimž větve pod váhou úrody převisají. Listy jsou úzké, dlouhé, špičaté, na spodní části plstnaté, na vrchní tmavozelené a lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy. Je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), poměrně proměnlivé od kulatějších po soudkovité, nejčastěji však kuželovité. Slupka je pevná, silnější, hladká a mírně mastná, zpočátku zelená, postupně žloutne, s celistvým oranžovočerveným až světle purpurovým rozmytým líčkem, s množstvím výrazných teček - lenticel, světlých i tmavých. Dužina je jemná, zelenkavě bílá, šťavnatá, osvěžující. Chuť je v době optimální konzumní zralosti příjemná, sladká, jen mírně kyselá, velmi dobrá, méně intenzivní, zejména později.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do května až června. Optimální konzumní zralost je v listopadu a prosinci. Jablka jsou velmi odolná proti poškození, nakřáplé nebo otlučené plody se v místě svého poškození dále nekazí, rána se dále nerozšiřuje.

VYUŽITÍ: především k přímému konzumu, výrobě moštů, vína, pyré, destilátů, sušené jsou jemnější v chuti.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje hluboké, výživné, hlinité až hlinitopísčité půdy, ale je přizpůsobivá širší škále půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a zřejmě i v květu. Je středně odolná proti strupovitosti, nebývá náchylná na padlí ani rakovinu.

PŮVOD: Slovensko, Moravské Lieskové, lokální genotyp.

 
RŮST: mírnější, kompaktnější, tvoří v rámci oskeruš menší koruny, má kratší vzdálenosti mezi internodii. Vyznačuje se tmavě zelenými, zdravými listy nepoškozenými strupovitostí. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

 
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

 
PLODY: velmi velké, kulatého, jablíčkového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá s červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, velmi sladká, šťavnatá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, již začátkem září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

 
VYUŽITÍ: ačkoliv je v rámci oskeruš menší, stále je to velký, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

 
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou silnější odolné vůči strupovitosti(Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Maďarsko, neznámý přesnější původ.

RŮST: bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: jsou středně velké, hruškového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá, bez líčka. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: jako mohutný, dlouhověký strom je využitelná jako krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou méně odolné vůči strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

RŮST: v mládí bujný až středně bujný, později středně bujný až mírnější. Tvoří středně velké a středně husté, kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Alkmene, Banánové zimní, Carola, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, James Grieve, Oldenburgovo, Wagenerovo. Neopyluje se s odrůdou Šampion.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 120-140 g), kulovité či ploše kulovité, pravidelné, souměrné, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, pololesklá, mastná, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až žlutá, překrytá tmavě červeným pruhovaným nebo rozmytým líčkem na 1/2 až 2/3 plodu, na horších stanovištích i s mramorovou rzí. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, rozplývavá, velmi šťavnatá, jemná, hustá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je aromatická, sladká, lahodně kyselkavá, jemně kořenitá, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr kolem poloviny září, sběrné období je relativně krátké, plody rychle opadávají. Konzumně dozrávají brzy po sběru a vydrží uskladněné přibližně do konce prosince. Plody lze skladovat v chladírnách při teplotě kolem 0 °C.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k moštování, pečení či výrobě jablečného pyré. Kvůli souměrnému tvaru plodů z nich bývá málo odpadu.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, ale dostatečně vzdušné, není velmi náročná na stanoviště a půdu, ale vyžaduje úrodnou půdu kvůli vysoké plodnosti a umístění mimo mrazové kotliny a suché půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květu. Je středně až silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, méně vůči virové gumovitosti. Plody velmi nepadávají ve větru.

PŮVOD: Německo, Dolní Sasko, Vienburg, okolo roku 1816 ji jako náhodný semenáč našel hostinský Multhaupt. Synonyma: Moldenhauptrenette, Multhaupts Karminrenette, Renette Multhaupt.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří rozložité, ale menší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, plocho kulovité či tupě vejcovité, souměrné. Slupka je hladká, v plné zralosti lesklá, mírně mastná, zpočátku světležlutá, překrytý téměř celý plod pruhovaným karmínově červeným líčkem, s výraznými světlými lenticelami, jemně voní. Dužina je žluto-bílá, jemná, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, nakysle sladká, příjemně renetovitá, ale jen mírně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, vydrží uskladněná do ledna až února. Plody padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a dalšímu zpracování kromě moštování. Plody při skladování nevadnou.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem, s lehčí, dobře propustnou půdou, v těžké, mokré půdě mají plody sklon k hnití při skladování. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu i květu, zřejmě silně odolná proti bakteriální spále (Erwinia amylovora), strupovitosti i padlí.

RŮST: bujný, tvoří rozložité, hustší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Dukát, Florina, Gala, Golden Delicous, Granny Smith, Honeycrisp, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Keepsake, Landsberská reneta, Omanové, Pristine, Red Delicious, Sansa, Zvonkové.

PLODNOST: časná až středně časná, střídavě velmi vysoká, méně pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulaté až široce kuželovité, z jedné strany zploštělé, nepravidelné. Slupka je zelenožlutá až žlutá s karmínově červenými pruhy a rezavými lenticelami a s výraznou rzí v kališní jamce. Dužina je nažloutlá, jemná, tuhá, křupavá, šťavnatá, na vzduchu hnědne. Chuť je svěže nakyslá s vinnou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna či déle.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, kuchyňské využití včetně koláčů, pyré, vína, cider.

STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na půdu, ale nesnáší suché půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu, středně v květu, silně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: Česká republika, Bludov, vyšlechtil ji koncem 19. století zahradník Jan Marek pro hraběte Žerotína jako křížence (Ananasová reneta x Kanadská reneta) s Gdaňským hranáčem. Synonyma: Jesenická reneta, Sudeten Renette, Reinette de Sudetes, Reneta Sudecka.

RŮST: v mládí bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje až téměř zastavuje. Tvoří menší, husté, uzavřené koruny, s větvemi hustě obrostlými krátkým plodonosným dřevem, na letoroste často tvoří předčasný obrost. Má krátké a silné letorosty. Odvděčí se za zmlazování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní a Wagenerovo.

PLODNOST: velmi časná, často již ve školce, velmi vysoká a při správném řezu pravidelná. Často kvete již na jednoletém dřevě. Při velké úrodě se vyplatí probírka.

PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g), kulovité, zdánlivě vysoce kulovité až tupě kuželovité, 5-hranně žebrovité. Slupka je polodrsná, suchá, později mastná až velmi mastná, v době sběru žlutozelená, překrytá oranžovočervenou krycí barvou s velkým, výrazně cihlově červeným, nepravidelně pruhovaným líčkem a výraznými lenticelami, místy s rezem. Dužina je žlutozelená až žluto-bílá, zrnitá, velmi šťavnatá, křehká, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladkokyselá s kořenitou příchutí, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr podle průběhu počasí začátkem října či dříve, konzumně dozrává v listopadu či prosinci, vydrží do února, z vyšších poloh do března.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i sušení a moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s výživnou, hlinitou půdou, zvládá i těžší půdy. Nejlépe se jí daří ve středních a vyšších polohách s dostatečnou vlhkostí vzduchu, v teplých suchých polohách má více nevyhovujících plodů a plody více opadávají.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i v květu, květy netrpí ani nepřízní počasí. Je dobře odolná proti strupovitosti a padlí, méně vůči monilii po napadení obalečem v teplých, suchých oblastech.