Test - ČR 12% DPH (Stromy, rastliny...)

PŮVOD: Rusko, mrazuvzdorná selekce muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia).
RAST: odrůda nižšího vzrůstu, tvoří vzdušný keř / polo strom dorůstající do výšky 2-3 m.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda. Kvete bílými květy na přelomu dubna/května.
PLODNOST: raná, nastupuje ve 2.-3. roce, vysoká.
PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,7 g, 1,2 cm), kulaté, výrazně modrofialové až modročerné, silně ojíněné, takže vypadají jako modré. Jsou seskupené v trsech po 7-11. Chuťově výborné, sladké.
DOZRÁVÁNÍ: koncem června.
VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do nižších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.
STANOVIŠTĚ: vysoká přizpůsobivost a nízké nároky na prostředí a pěstování. Odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce /polostín).
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě i v květu, odolná vůči chorobám, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Spojené království, Norfolk, Bressingham, The Bressingham Gardens, vyšlechtěná jako kříženec druhů Saponaria ocymoides, S. caespitosa a S. pumilio
RŮST: rychlý, roste spíše do šířky než do výšky. Vytváří stálezelené husté koberce listů vysoké přibližně 5 cm. Nad těmito koberci na 8-10 cm vysokých stoncích rozkvétají početné výrazně růžové květy s průměrem do 2 cm a chlupatými měchýřkovitými kalichy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašná, hmyzem opylována s oboupohlavními květy. Kvete velmi dlouho, od konce května až do července.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale spolehlivě a bohatě plodí.
PLODY: vejcovité tobolky obsahující množství klíčivých semen.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do září.
VYUŽITÍ: je to ideální okrasná skalka do výslunných skalek orientovaných na jih, suchých kamenných zídek či nádob.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou, nejlépe mírně vápnitou půdou. Nemá ráda příliš mokrou půdu, zejména v zimě.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná do minimálně -27 °C, případně až do -40 °C. Silně suchovzdorná po zakořenění. Nezvykne trpět chorobami a škůdci, pokud ano, pak ji poškozují plži, slimáci či roztoči.

PŮVOD: ČR, vznikl jako semenáč neznámého původu na pozemcích firmy SEVA-FLORA Valtice, registrován byl v roce 2002.

RŮST: bujný až velmi bujný, korunu tvoří středně hustou, vzpřímenou. Raší brzo až středně brzo.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, samčí květy kvetou dříve než samičí, kvete brzo až středně brzo. Vhodní opylovači sice nebyli ověřeni, ale podle času kvetení by to mohli být: Apollo, Lake, Seifersdorfský, Sychrov, Victoria.

PLODNOST: raná, středně vysoká, téměř pravidelná. Plodí zejména na konci jednoročních výhonů. Ve vyšším věku jsou plody méně tvarově a velikostně vyrovnané.

PLODY: velké až velmi velké, vejcovité, se silně výraznou špičkou. Rubina je hrubá, zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je mírně rýhovaná, tenká až středně hrubá - polopapírová, soudržnost polovek je slabá až střední. Jádro je velké až velmi velké, dobře vyplňuje celou skořápku, s vysokým podílem k celkové hmotnosti plodu, je světle hnědé až hnědé a velmi dobře se louská. Chuť je velmi dobrá, aromatická, nasládlá, bez výrazné hořkosti.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, koncem 3. dekády září.

VYUŽITÍ: na přímý konzum i cukrářské využití (nejen mleté ořechy, ale i celé). Při skladování neuschne a nemění svou velmi dobrou chuť.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuodolný v dřevě a protože raší brzo až středně brzo, je náchylnější na poškození pozdními jarními mrazíky.

PŮVOD: ČR, zřejmě náhodný semenáč z obce Hospozín v okrese Kladno.
RAST: středně bujný.
OPÝLOVACÍ POMĚRY: nejsou ověřeny.
PLODNOST: není ověřena.
PLODY: velké, oválného tvaru. Skořápka je tenká, dobře louskatelná, papírová. Jádro je středně velké, temně karmínové barvy. Chuť je lahodná, sladká.
DOZRÁVÁNÍ: během září.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k cukrářskému využití - nejen mleté ořechy, ale i vcelku, je velmi dekorativní. Zralé jádro obsahuje více vody, po vysušení může zasychat.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda odpovídá středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplných pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolnost a odolnost vůči chorobám nebyly ověřeny.

Raný až středně raný polopapírák z ČR se středně velkými plody se středně velkým jádrem krásné zářivě karmínově červené barvy a sladké aromatické chuti; vhodný k přímé konzumaci a výrobě cukrovinek; středně až silně mrazuodolný ve dřevě, středně odolný vůči chorobám a škůdcům. PŮVOD: ČR, Vlastibořice u Sychrova, vyselektoval Ing. Jan Zima, registrován v r. 2002.
RAST: středně bujný až bujný, vytváří středně husté až husté, velké, rozložité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, kvete brzy. Samičí květy kvetou dříve než samčí. Vhodní opylovači: Apollo, Hartley, Seifersdorfský, Saturn.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.
PLODY: středně velké až menší při vysoké násadě, oválné. Rubina je zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je polopapírová, středně tlustá, se silně výraznou špičkou, poloviny drží spolu středně pevně. Jádro je středně velké, zářivě karmínově červené a dobře až středně dobře se louská, velmi snadno louskáčkem. Podíl jádra k celkové hmotnosti plodu je vysoký. Chuť je sladká, velmi dobrá, aromatická, i v suchém stavu bez hořkosti.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, ve 2.-3. týdnu září.
VYUŽITÍ: atraktivní stolní odrůda, vhodná i pro potravinářské využití (např. zdobení cukrářských výrobků); velmi dobře skladovatelná, při skladování jádra nezasychají.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých a středních pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolný ve dřevě, ale kvůli ranému rašení a kvetení je náchylnější k poškození květů pozdními jarními mrazy. Je středně odolný vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Rusko.
RŮST: slabší, vytváří kompaktní keř, dorůstá jen do 2,5 m, má jen krátké přírůstky. Je málo trnitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, k dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samičího opylovače.
PLODNOST: pozdější, středně vysoká.
PLODY: menší (průměrně 0,29 g), hruškovité, intenzivně oranžové s ruměncem na obou koncích plodů, šťavnaté, sladkokyselé (2,8 % cukru, 2 % kyselin, 4,9 % oleje), s příchutí ananasu. Na 5-bodové degustční stupnici získala tato odrůda 4,6 bodů. Obsahují sice na rakytník nižší, ale stále vysoké množství vitamínu C (63 mg/100 g) a střední množství karotenoidů (8,8 mg). Plody se dobře trhají, bez rozmačkání.
DOZRÁVÁNÍ: jedna z nejranějších odrůd, už ve druhé polovině července.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kosmetiky.
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 2,5x4 m.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, vyšlechtil ji Jozef Cvopa v r. 1964 jako kříženec odrůd Heinemannova pozdní a Red Lake.

RAST: středně bujný až bujný, převážně vzpřímený, tvoří středně vysoký, středně hustý keř s krovitým, kompaktním tvarem. Doporučujeme sázet alespoň o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete brzy. Květy málo sprchávají.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, průměrně 5–10 kg, maximálně 15,4 kg/keř.

PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 6,2 cm), středně husté, se 17–31 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 0,4 g, 8,9 mm), belavě zbarvené, kulovité, mírně zploštělé. Slupka je tenká, tuhá. Dužina je středně tuhá až tuhá, bieložlutá, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, osvěžující. Mají vysoký obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku do poloviny července. Je vhodná na ruční i na mechanizovaný sběr. Nezralé plody se dobře přepravují a i bez uložení v chladu se bez poškození mohou skladovat 3–5 dní.

VYUŽITÍ: na přímý konzum a zpracování na sirupy, džemy, želé a vína.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, humózní, lehčí úrodné půdy ve všech oblastech vhodných pro pěstování rybízu.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až vysoce odolná proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola).

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, výběr ze semenáčů z volně opylené odrůdy Neva.

 
RŮST: středně bujný až bujný, polovězpřímený, dorůstá do výšky asi 100–120 cm. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny patří k nejdelším, jsou husté, obsahují až 15 bobulí. Bobule jsou velké (cca 15 mm). Chuť je intenzivně sladkokyselá (cukernatost 18 °Brix) s výraznou aromou černého rybízu.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku do poloviny července.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na zpracování na džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s výživnou, humózní půdou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, silně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: východní Středomoří a Krym, na skalách, zdech a suchých svazích.

 
RŮST: středně rychlý. Je to stálezelený polokeř vysoký a široký 20–60 cm. Díky glykosidu rutinu je zbarvený žlutozeleně až zelenomodře, je výrazně aromatický. Listy jsou trojúhelníkovité, střídavé, zpeřeně složené, slabě dužnaté a jejich koncový lístek má vejčitý tvar.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Kvete od června do srpna až září krásnými žlutými květy uspořádanými v květenstvích.

 
PLODNOST: každoroční, pravidelná.

 
PLODY: laločnaté tobolky na vzpřímené stopce.

 
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.

 
VYUŽITÍ: Celá rostlina je pro lidi mírně toxická, proto je pro případnou konzumaci či léčivé použití vhodná jen v malých dávkách. Kulinární využití: listy se v malém množství používají syrové do salátů nebo jako silně aromatické a hořké koření či do čaje. Léčivé použití: listy obsahují rutin, který má příznivé účinky na oběhový systém. Používají se zevně na výplachy očí či na hojení ran. Při opatrném vnitřním použití mají protikřečové účinky při bolestech žlučníku a ledvin, zvyšují pružnost cév, omezují sklerózu nebo snižují menstruační bolesti, nesmějí se však užívat v těhotenství, protože mohou způsobit potrat. Routový esenciální olej se používal už od starověku, využívá se v parfumerii i k ochucování jídel, působí také proti svilušce chmelové. Její silné aroma odpuzuje některé druhy hmyzu, například je vhodné ji vysazovat k růžím či malinám, měla by také odpuzovat kočky.

 
STANOVIŠTĚ: polostín nebo slunné, se sušší, dobře odvodněnou půdou. Je nenáročná na obsah živin v půdě.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná asi do -15 °C. Po zakořenění silně suchovzdorná a teplovzdorná. K předcházení hniloby doporučujeme sázet do dobře odvodněné půdy, jako prevenci proti padlí teplé stanoviště s dostatečným prouděním vzduchu. Pro silné repelentní účinky nebývá poškozována hmyzem.

Velkokvětá keřová růže ze skupiny čajohybridů krémově bílé barvy s výraznou vůní. Dorůstá do výšky 80–100 cm. Kvete průběžně do konce září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže tmavě červené barvy s příjemnou vůní. Keř dorůstá do výšky 80–100 cm. Bohatě kvete, opakovaně od června do září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže sytě žluté barvy s jemnou vůní ze skupiny čajohybridů. Keř roste do výšky 60–100 cm. Kvete od června do září. Odrůda růže odolná vůči mrazu a chorobám.

Plnokvětá růže ze skupiny čajohybridů oranžové barvy se žlutým nádechem a jemnou vůní. Keř vysoký 80–120 cm. Kvete od června do září. Květy vhodné k řezu. Mrazuvzdorná odrůda růže.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Výjimečná množstvím květů intenzivní červené barvy a výrazné vůně. Roste do výšky 80–100 cm. Kvete od června do října. Květy jsou vhodné i k řezu. Mrazuvzdorná odrůda růže.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Kvete velkým bílým květem s mírnou sladkou vůní. Dorůstá do výšky 60–100 cm. Kvete téměř nepřetržitě od června do září. Mrazuvzdorná odrůda růže.

PŮVOD: Francie, okolí města Agen, zřejmě přivezená ještě benediktiny z křížových výprav ze Sýrie ve 12. stol. Synonyma: Wegierka z Ažan, Ažanská slíva, Agener Pflaume,
Prune de Grignole of Some, Prune d'Ente, Prune d'Agen, Prune d'Ast, Rote de Sergent, Prune de Roi, St. Maurin, Prugna d'Ente, d'Agen, D'Ente, Agen.

RŮST: ve škólce bujný, po přesazení na trvalé místo slábne a dosáhne výšky a šířky okolo 4 m. Koruna je zpočátku vzpřímená, pod váhou úrody se větve rozloží a koruna získá široce kulovitý tvar. Vyžaduje kvalitní výchovný řez a později prosvětlovací řez podle množství přírůstků.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Anna Späth, Královna Viktorie a Zelená ringlota. Kvete pozdě, květy jsou dobře mrazuvzdorné.

PLODNOST: raná (4.–5. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké (35 g), elipsovité, vejcovité, často nesouměrné, červenofialové, na zastíněné straně i červenožlutozelené, pokryté poměrně intenzivním fialovým ojíněním, s množstvím bělavých či kávových skvrnek. Slupka je tenká, ale pevná a špatně se loupe. Dužnina je žlutozelená až žlutooranžová, měkká, šťavnatá, velmi sladká, bez kyselin a vůně, dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní – v polovině září.

VYUŽITÍ: vynikající k sušení (celosvětově nejpěstovanější k tomuto účelu), ale vhodná i k přímé konzumaci, na džem, povidla, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s propustnou, písčitou či písčito-hlinitou půdou; dobře zvládá i sušší půdy. Vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech).

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo a Felsina.

RŮST: středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná, po přetížení úrodou střídavá.

PLODY: středně velké (35-40 g), podlouhlé či oválné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá až tmavofialová. Dužnina je pevná, zlatožlutá, středně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, vyvážená (cca 18 °Brix), kořenitá a mimořádně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejvíce jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná, úrodná půda. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, díky hypersenzitivitě rezistentní vůči šarce, málo náchylná k monilióze.

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena v 2. pol. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, u stopky více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým ojíněním a řídkými tečkami nebo rzivými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužnina je velmi šťavnatá, jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická, kořenitá, sladká. Dužnina se těžko odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dní.

VYUŽITÍ: přímý konzum a výroba džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě, slabší v květu, silná odolnost vůči suchu, tolerantní k šarce.

PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württemberg, ve školce Gerstetter ji v r. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako křížence odrůd Bryská a Cárská a v r. 1932 byla uvedena na trh.

RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Čačanská lepotica, Čačanská raná, Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská, Tragédie a někdy také Zimmerova. Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská, Tragédie, Presenta, Zimmerova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 35–40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialově červená až černomodrá s modrošedým ojíněním, jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce hnědavá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořenitá, lepší za teplého počasí.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, okolo poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd. Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i horší. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, citlivější v květních pupenech, středně až více tolerantní k šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná k moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzhůru a slabě se větví. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Cárska, Esslingenská, Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter, Tragédie, Viktorie, Wangenheimova.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné. Slupka je pod světle fialovomodrým ojíněním tmavě fialová až tmavě modrá, místy rzivá, je středně silná, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá, zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Pře zralé plody měknou a opadávají.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách. V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře mrazuvzdorná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější k šarce švestky. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba.

PŮVOD: Evropa a západní Asie. V současnosti roste téměř na celé severní polokouli. U nás roste na celém území od nížin po vysoké hory. Na horských svazích, v údolích, rašeliništích a vlhkých místech s kyselou půdou je původní.

RŮST: rychlý, dorůstá do výšky 30–50 m a šířky 10 m. Má kuželovitou korunu, v rozvolněných porostech či v parcích zavětvenou až k zemi. V přeslenech vyrůstající větve jsou mírně vzpřímené nebo mírně ohnuté k zemi, jen u vrcholu jsou vždy mírně vzpřímené, větvičky převisají. Jehlice jsou tmavozelené, dlouhé až 2 cm, vyrůstají ve spirále, v průřezu čtyřhranné.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, silně cizosprašný, větrosnubný. Kvete od května do června v pravidelných 4letých cyklech. Samčí šištice (2,5 cm) jsou červenopurpurové, samičí šištice (6 cm) na konci loňských výhonů jsou nejprve červené a vzpřímené, po opylení zelené a převislé.

PLODNOST: pozdní, přibližně ve 40 letech od vyklíčení, každé 4 roky.

PLODY: šišky jsou světle hnědé, válcovité, převislé, dlouhé až 16 cm, s tvrdými šupinami, nerozpadavé. Semena jsou tmavě hnědá a mají trojnásobně delší křidélko.

DOZRÁVÁNÍ: v prvním roce v říjnu.

VYUŽITÍ: Parková a lesní dřevina do vlhčích a chladnějších oblastí. Mladé nezralé samčí šištice jsou jedlé syrové nebo po tepelné úpravě. Pražené jádro nezralých samičích šištic je sladké a sirupovité. Semena jsou jedlá, s jemně pryskyřičnou příchutí, ale příliš malá na manipulaci. Mladé výhonky plné vitamínu C jsou chutné za syrova, naložené v medu, sirupu, slaném nálevu či v čaji. Vyrábí se z nich smrkové pivo. Esenciální olej z jehličí se používá v parfumerii a s pupeny, jehličím a pryskyřicí má antibiotické, antiseptické, sedativní účinky a podporuje vykašlávání. Středně tvrdé, pružné a ve vodě trvanlivé, lehké, světlé dřevo se využívá ve stavebnictví, truhlářství, při výrobě hudebních nástrojů, papíru apod. Je zdrojem burgundské pryskyřice a terpentýnu. Červci a mšice na něm tvoří medovici, kterou sbírají i včely medonosné.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostinné. Preferuje dostatečně vlhké půdy, ale zvládne většinu půd, včetně vlhkých a studených, chudých rašelinných či mělkých, ačkoliv na nich není tak odolný vůči větru, nesnáší vápenité půdy. Preferuje pH půdy mezi 4 a 6. Je citlivý na kyselé deště způsobené emisemi při spalování uhlí bez filtrů.

ODOLNOST: velmi silně mrazuvzdorný do -40 °C až -45,6 °C, středně odolný vůči větru, dobře snáší zamokřené půdy.

PŮVOD: Evropa od Islandu až po J Afriky, mírné pásmo Asie až po Japonsko.

 
RŮST: rychlý, dosahuje výšky 15–30 m a šířky 10 m s nepravidelnou, řídkou korunou, dožívá se i 150, maximálně 200 let. Vytváří často rozlehlé polykormony, tedy výmladky, kterými se šíří na co nejsvětlejší místo.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: dvoudomý, větrosnubný, kvete od konce března do dubna, nejpozději z evropských topolů, před rašením listů. Jehnědy jsou dlouhé 5–10 cm, samčí jsou delší s červenými tyčinkami, samičí jsou zelené a menší.

 
PLODNOST: raná (už 5. rok od výsevu), vysoká, ale v různých oblastech různě pravidelná a s malou úspěšností klíčení. Nejvyšší úspěšnost je na spáleništích, jinak se rozmnožuje zejména kořenovými výmladky.

 
PLODY: tobolky v jehnědách s chmýřím.

 
DOZRÁVÁNÍ: v květnu a červnu.

 
VYUŽITÍ: Vhodný do mezí a větrolamů jako rychlerostoucí výplňová dřevina, do alejí podél vodních toků a břehových porostů, do brownfieldů, do agrolesnických systémů. Z topolů má nejkvalitnější dřevo, které se používá na výrobu zápalek, dýh a celulózy. Kůra a listy jsou mírně močopudné a podporují vykašlávání. Podobně jako jiné druhy topolů kůra z mladých větviček obsahuje glykosidy salicin a populin, které se používají proti horečce a při onemocněních močového měchýře.

 
STANOVIŠTĚ: slunné od nížin po hory, nejčastěji v pahorkatinách. Je tolerantní k široké škále pH a vlhkosti půdy, nejlépe se mu daří na písčitohlinitých, živných půdách. Spolu s břízou rychle osidluje obnažené půdy, světliny, opuštěné pastviny.

 
ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorný do -40 °C až -45 °C, tolerantní k široké škále pH a vlhkosti půdy.

PŮVOD: Švýcarsko, v r. 1991 vyšlechtil Valentin Blattner jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Regent, registrován od r. 2007 ve Švýcarsku, od 2010 v Německu.
RŮST: velmi bujný, vzpřímený, potřebuje vzdálenost asi 1,25 m mezi rostlinami.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: vysoká, ale s redukcí úrody ve prospěch kvality je třeba počkat po odkvětu, protože má tendenci ke sprchávání.
PLODY: hrozny jsou střední až velké, kuželovité s křidélky, řídké až středně husté, často s nedokonale vyvinutými (sprchavými) bobulemi. Bobule jsou menší, téměř bez semínek, zelené, s tlustší slupkou. Při dozrávání se zbarvují dožluta. Dužnina je řídká. Chuťový profil se podobá odrůdám Ryzlink rýnský a Sauvignon Blanc, nejvíce sladké jsou bobule bez semínek.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu bílého vína.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy.
ODOLNOST: vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), je dobře mrazuvzdorný – podobně jako Ryzlink rýnský.