Test - ČR 12% DPH (Stromy, rastliny...)

PŮVOD: Nizozemsko, objevil ji školkař F. J. Grootendorst v roce 1949, pravděpodobně jako mutaci odrůdy Dick Koster. Synonyma: Fête des Mères, Mothers Day, Mothersday, Muttertag, Muttertagers, Paree Red, Red Mothersday.

RŮST: mírný, je to keřová polyantka dorůstající do výšky jen 30-70 cm. Listy jsou menší, lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy, hmyzem opylována, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete ve vlnách opakovaně po celé léto tmavě červenými květy jemné až silnější vůně. Květy jsou menší, kulovité (průměrně 3 cm), poloplné se 17-25 okvětními lístky, tvoří se ve velkých květenstvích.

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou menší. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní nízká, půdopokryvná růže vhodná do smíšených záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami, do skalek a na okraje záhonů, do květináčů a truhlíků, i na řez do vázy. Kulinářské využití: středně aromatické, nahořklé květy se dají použít čerstvé do krémů a k ozdobení dezertů, salátů, k výrobě růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i k výrobě čajů či žlutého pomletého prášku k ozdobení dezertů. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí za syrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květinové lupeny mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Šípky obsahují mnoho vitaminu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunečné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě do minimálně -18 °C až -20 °C. V květu uniká pozdním jarním mrazům. Nezvykne trpět chorobami.

PŮVOD: Francie, Nancy vyšlechtil ho Victor Lemoine v roce 189O jako jednu z prvních plnokvětých odrůd odrůdu šeříku obecného (Syringa vulgaris) a pojmenoval ho po své manželce Emile Lemoine. Získal více významných ocenění, např. v roce 1891 RHS Award of Merit, v letech 1937 a 1993 Award of Garden Merit také od RHS (britské Královské zahradnické společnosti) a v roce 1897 First Class Certificate. Synonyma: Mme Lemoine, Mad. Emile Lemoine, Mad. Lemoine.

 

RŮST: středně bujný až umírněný, je to opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 2-3 m a šířky 2-2,5 m. Mladé letorosty jsou zelené. Stará kůra je šedohnědá a ve vyšším věku se po malých kouscích odlupuje. Listy jsou široce vejčité, dlouhé 9-12 cm, zelené až strednezelené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, s oboupohlavnými květy opylovanými hmyzem. Kvete velmi bohatě v 1. polovině května dlouhými a relativně širokými (15-22x10-14 cm) latami středně dlouhých (cca. 1,7 cm dlouhých), silně a příjemně voňavých květů. Na jednom větvičce jsou až 4 laty. Květní pupeny jsou svetlozelenožlté. Otevřené květy jsou čistě bílé a plné úzkych lístků. Po odkvětu doporučujeme květy odstřihnout. 

PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

PLODY: tobolky obsahující semena, ale nepěstuje se pro plody.

DOZRÁVÁNÍ: zejména v červenci a srpnu, ale nepěstuje se pro plody.

VYUŽITÍ: nádherný okrasný šeřík vhodný do zahrad i parků, do volně rostoucího živého plotu i jako solitéra. Jako krásná a velmi voňavá odrůda je velmi vhodná i na řez do vázy. Je atraktivní i pro opylovače. Kulinární využití: sladká vůně květů jejich předurčuje na použití do sladkých jídel a do nápojů, vůni uchováme v kandizovaných květech, v šeříkovém cukry, sirupu či želé. Můžeme ho přidávat do krémů i do cesta koláčů. Kosmetické využití: k výrobě hydrolátů či éterického oleje do parfémů, pot pourri. Technické využití: z listů se dá získat zelené a hnědé barvivo, z větviček žlutooranžové. Dřevo ze starších větví se chutnaly používalo k výrobě píšťal.

STANOVIŠTĚ: sluneční nebo polostín, preferuje dobře odvodněnou, výživnou, humózní půdu, neutrální až mírně zásaditou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorný v dřevě do -28 °C až -30 °C, středně mrazuvzdorný v květních pupenech a květech. Může ho napadat bakteriální skvrnitost listů (Pseudomonas syringae), fytoftora, václavky, padlí. Prevencí je sluneční stanoviště s dobrým prouděním vzduchu.

PŮVOD: Nizozemsko, Dalfsen, vyšlechtil ji jako mezidruhového křížence agastache vrásčité (Agastache rugosa) a agastache anýzové (Agastache foeniculum) Coen Jansen v roce 2002. Jansen hledal rostlinu, která by kombinovala mrazuvzdornost amerického druhu (A. foeniculum) s robustností a dlouhověkostí asijského druhu (A. rugosa). Tento kultivar je v současnosti považován za jeden z nejlepších na trhu díky tmavomodrofialovým květům a mimořádné odolnosti.

RŮST: bujný, trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá do výšky 90-110 cm a šířky 60 cm. Kopinaté až vejčité listy jsou modrozelené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jako kříženec je sterilní, ale velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho, v červnu až říjnu velkým množstvím tmavomodrofialových květů uspořádaných do vysokých klasnatých květenství. Květní pupeny jsou téměř černé - od toho je odvozen i název odrůdy.

PLODNOST: jako mezidruhový hybrid pravděpodobně netvoří plody.

PLODY: netvoří plody, pokud ano, jsou to hnědé tvrdky.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinářské využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Ale i k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Usnadňuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuodolná do přibližně -24 °C až -28 °C. Náchylnější na poškození pozdními jarními mrazy a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí. V zamokřených půdách může trpět hnilobou kořenů.

PŮVOD: Severní a Střední Amerika v rozmezí 0–800 m n. m. V místech původního výskytu roste nejčastěji na neutrálních až kyselých, vlhkých, bohatých hlinitých náplavech, v údolích dolních toků řek. Do Evropy byl poprvé dovezen v roce 1681.

RŮST: opadavý, středně vysoký až vysoký strom, dorůstá do výšky 15–23 m a šířky 12–15 m s průměrem kmene 60–100 cm. Koruna zpočátku kuželovitá, později kulovitá, široce rozvětvená. Borka je tmavošedá, v mládí tenká, hladká, později hluboce podélně rozbrázděná, korkovitá.  Listy jsou svrchu tmavě zelené, jednoduché, dlanitě laločnaté s 3–7 špičatými laloky, na podzim se vybarvují do různých odstínů od oranžové přes růžovou, purpurovou až po fialovou. Na 2–3letých větvích se často tvoří korkové lišty. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, větrosnubný, se žlutozelenými drobnými samčími a samičími květy vyrůstajícími odděleně v kulovitých hlávkách. Kvete od konce února do poloviny května.

PLODNOST: raná (kolem 3–5 let po výsadbě), středně vysoká, pravidelná, ale s vyššími úrodami každé 2–3 roky.

PLODY: tobolky s vytrvalými čnělkami uspořádané po 20–50 v kulovitém souplodí velkém 2,5–4 cm, které ze zelené dozrává přes žlutou až po hnědou barvu. Hranatá semena s křidélky mají velikost 1–2 mm. 

DOZRÁVÁNÍ: během září až října.

VYUŽITÍ: Je to velmi okrasný strom vhodný zejména do větších zahrad, parků, alejí a městské zeleně. Kulinární využití: při poškození spodní části kůry uvolňuje voňavou živici, kterou mnohé indiánské kmeny používaly jako žvýkačku. Léčivé účinky: živice se používá také proti kožním problémům, vředům či kašli, působí i proti zlatému stafylokokovi (Staphylococcus aureus). Z nezralých semen se s 1,5% výtěžností získává také kyselina šikimová, která je základem pro oseltamivir (lék Tamiflu) proti několika chřipkovým virům, např. proti ptačí chřipce. Extrakty ze semen mají také protikřečové účinky. Technické využití: živice se stále používá v mýdlech a kosmetice, jako stabilizátor v parfémech, lepidlech a lacích a jako příchuť v tabáku. Dřevo se používá zejména v nábytkářství.

STANOVIŠTĚ: slunné, je náročný na světlo, ale nenáročný na půdu. Snáší velmi široké spektrum půd, od málo propustných jílovitých půd až po štěrkovité a písčité půdy, ale s dostatečným ročním úhrnem srážek (1000–1800 mm ročně v domovině), daří se mu i v mokřadech. 

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě do -23 °C až -26 °C, v květu méně mrazuvzdorný. Po zakořenění dobře snáší krátkodobá období vysokých teplot, sucha i zamokření, přímořské slané ovzduší stejně jako zastínění dlažbou. V Evropě obvykle netrpí chorobami ani škůdci.

PŮVOD: druh je dosti proměnlivý a pochází ze severní Evropy, Asie a Severní Ameriky, ve střední a západní Evropě se vyskytuje ostrůvkovitě jako glaciální relikt. Odrůda Goldfinger pochází z Holandska, Gorsselu, kde ji vyšlechtil H. Knol a na trh uvedl v roce 1970.

RŮST: středně bujný, s hustým, kulovitým habitem, v porovnání s jinými odrůdami mochny křovité je bujnější. Je to opadavý keř dosahující výšky 0,9–1,2 m a šířky 1,2–1,5 m. Listy jsou složené, obvykle tvořené pěti úzkými, kopinatými, šedozelenými až modrozelenými lístky.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašný, s oboupohlavnými květy opylovanými hmyzem. V rámci mochniček začíná rozkvétat středně brzy, od června do října či prvních silnějších mrazů velkými (4–5 cm), zlatožlutými květy s 5 okvětními lístky a množstvím ozdobných tyčinek.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: drobné, chlupaté, nejedlé nažky.

DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.

VYUŽITÍ: rostlina je dekorativní olistěním i dlouhým kvetením a používá se zejména jako keřovitý okraj záhonů, na nízké živé ploty, jako pastva pro různé opylovače, v zahradách, parcích a jiné městské zeleni, i jako protierozní dřevina na svazích. Kulinární využití: sušené listy se používají jako náhrada čínského čaje.

STANOVIŠTĚ: slunné, polostín, preferuje dobře odvodněnou hlinitou půdu, preferuje zásaditou půdu, ale snese i mírně kyselou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolný ve dřevě až do -42,8 °C až -45,6 °C, květy po slabších mrazech na podzim pokračují v kvetení. Po zakořenění je dobře odolný vůči suchu. Nezvykne trpět chorobami, někdy se může vyskytnout padlí, listové skvrnitosti či v nedostatečně odvodněné půdě zahnívání kořenů.

PŮVOD: druh pochází ze Severní Ameriky - zejména východních a středních oblastí USA a východu Kanady. Roste tam nejvíce na březích vodních toků, okrajích lesů a skalnatých svazích. Kultivar Little Devil^™ vyšlechtil v USA ve Wisconsinu profesor David C. Zlesak na University of Wisconsin - River Falls a byl uveden na trh kolem roku 2010 a ochrannou známku na něj má školka Bailey Nurseries. Synonyma: Donna May. 

RŮST: kompaktní, umírněný, polovzpřímený. Je to opadavý keř, který vyniká jemně texturovaným, tmavě bordó olistěním, které ho odlišuje od jiných kultivarů tavolníku kalinolistého. Dorůstá do výšky a šířky kolem 90-120 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, s oboupohlavnými květy. Kvete v květnu až červnu. Květy jsou chocholíkovitá květenství růžovobílé barvy.

PLODNOST: pravidelná, ale kvantitativně nevýznamná. Plodění má hlavně okrasný charakter. 

PLODY: plod je malý, nafouknutý měchýřek, 0,5 - 1cm velký, zelené až červenohnědé barvy při dozrávání. Má výhradně okrasný charakter. 

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září. 

VYUŽITÍ: jako okrasný keř pro své výrazné tmavě purpurové až bordó listy a růžovobílé květy zejména do okrasných zahrad, skupinových výsadeb, nízkých živých plotů nebo do nádob. 

STANOVIŠTĚ: slunečné, dobře toleruje polostín. Nenáročná na půdu - vyhovují jí písčité, hlinité i jílovité půdy, široká škála pH. 

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná až do -37 až -40 °C, mírně suchovzdorná, toleruje městské prostředí. Vysoce odolná vůči škůdcům a chorobám, zřídka se mohou vyskytnout mšice. Je podstatně více odolná vůči padlí než jiné odrůdy tavolníku.

PŮVOD: druh pochází z východní Asie, z Japonska a střední Číny, kde roste jako podrost ve vlhkých a stinných lesích v nadmořských výškách zhruba od 1000 až do 2600 m n. m. Odrůda Green Carpet je neznámý původu, ale pravděpodobně jde spíše o selekci kompaktního vzrůstu než záměrného šlechtěnce.  

RŮST: středně bujný, nízký, kompaktní, je to keř či polokeř, který vytváří koberce s výškou 15-20 cm a šířkou kolem 60 cm. Má stálezelené, lesklé, zelené listy s pilovitým okrajem dlouhé až 7 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavnými květy. Na opylení je třeba jinou odrůdu (např. Silver Edge, Green Sheen nebo Variegata) nebo semenáč. Kvete u nás v dubnu až květnu menšími (2,5-5 cm) klasy bílých květů umístěnými na vrcholu letorostu, od toho je odvozen jejich druhový název (terminalis = vrcholový). Květy obsahují silnější tyčinky, od toho je odvozen jejich rodový název (pachys = tlustý, andra= mužský).

PLODNOST: v přítomnosti opylovače střední. Množí se vegetativně podzemními výběžky. 

PLODY: malé (5-6 mm), oválné, bílé, jedlé peckovice sladké chuti a šťavnaté konzistence.

DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu.

VYUŽITÍ: je to listy celoročně velmi dekorativní půdopokryvný keř vhodný do stínu stromů a větších keřů. Dobře zabraňuje erozi, potlačuje růst nežádoucích rostlin a je vhodný do stinných koutů zahrad, parků, hřbitovů či jiných veřejných prostorů. Je neatraktivní pro některé hlodavce, podle experimentů minimálně pro hraboše prérijové (Microtus ochrogaster), takže by mohla působit jako odpudzovač pro hlodavce kolem stromů, u nás toto působení zatím nebylo ověřeni. Kulinární využití: Plody se dají konzumovat syrové nebo tepelně upravené.

STANOVIŠTĚ: stín až silný stín pod stromy či za budovami. Preferuje humózní půdu, která je dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, mírně kyselá až neutrální. Nesnáší horké, vysýchavé stanoviště. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná až do -29 °C až -34 °C, snese i silné zastínění a konkurenci kořenů stromů. Je málo náchylná na choroby a škůdce, v příliš vlhkých podmínkách se může objevit houbová hniloba listů (Volutella pachysandrae) nebo hniloba kořenů v špatně odvodněné půdě. Příležitostně se mohou vyskytnout i štítenky, roztoči či slimáci v příliš vlhké poloze. 

PŮVOD: druh pochází z východní Asie, Japonska, Číny a Koreje, do Spojeného království ho v roce 1860 přinesl skotský "lovec rostlin" Robert Fortune. Odrůdu Emerald Gaiety vyšlechtili v USA v Ipswichi v školce Corliss Brothers Nursery  roce 1960.

RŮST: rychle se rozrůstající, stálezelený, nízký keř až lianovitá dřevina. Samostatně stojící dosahuje výšky a šířky přibližně 0,9-1,5 m. Ale při vysazení k stěně, plotu či stromu vytváří adventivně kořeny a umí se vyšplhat až do výšky 3 m. Velmi snadno zakořeňuje při dotyku se zemí a rychle pokrývá půdu. Velmi dekorativní, zelené a na zoubkovaných okrajích bílé, oválné až elipsovité listy v zimě chytají narůžovělý nádech.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem, s oboupohlavnými květy. Kvete řídce v červnu až červenci nenápadnými, žlutozelenými květy. Kvete více, když se popíná.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale kvůli málo bohatému kvetení je nízká a začíná až kolem 3.-5. roce po výsadbě.

PLODY:  vejčité, červenohnědé, silně jedovatá tobolky velké 5-10 mm.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu. V době zralosti se vytrvalí kalich otevírá a odhaluje až 4 semena s červeným nebo oranžovým míškem, které zůstávají na rostlině dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: je to celoročně velmi okrasná dřevina použitelná v zahradách, parcích a městské zeleni jako nižší solitéra nebo jako půdopokryvná, protierozní rostlina zejména na svahy, jako okraj k chodníkem či jako popínavka k stěnám, plotům či stromem.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín. Na půdu je velmi nenáročný, ale preferuje dostatečně vlhkou hlinitou či jílovitou půdu, snese mírně kyselou až po silně zásaditou půdu. Příliš mokrá půda zhoršuje přezimování. Je vhodný do teplých, středně teplých či chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C, případně až do -26 °C, v květu uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře větruodolný a dobře toleruje znečištění ovzduší. V teple a suchu ho může potrápit štítenka bršlenová (Unspis euonymi) či mšice, případně ve vlhkém stagnujícím vzduchu může trpět antraknózou, listovou skvrnitost, padlím či agrobakteriem. Je silně odolný vůči okusu jeleny a srnami.

PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, vyšlechtěna jako kříženec druhů Buddleja davidii x Buddleja fallowiana.

RŮST: malý, kompaktní, opadavý keř dorůstající přibližně do výšky a šířky 0,8-1 m, s drobnými, bledě šedozelenými/stříbřitými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: sterilní, jen mírně láká hmyz ve srovnání s jinými odrůdami, kvete bohatě od června do poloviny srpna, vytváří krátká latovitá květenství voňavých bílých květů bohatých na nektar.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: celý keř je velmi dekorativní záplavou květů během dlouhého období kvetení, takže je vhodný jako okrasný do menších i větších zahrad, na terasy, do parků. Jako nektarodárná rostlina láká i opylovače. Květenství se dají použít i k řezu do vázy.

STANOVIŠTĚ: slunné, případně slabý polostín. Preferuje dobře odvodněné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuodolná ve vyzrálém dřevě do asi -25 °C, v květu uniká mrazům, v chladnějších oblastech ji doporučujeme na zimu chránit např. listím apod. Po zakořenění je dobře suchuvzdorná. Nezvykne trpět chorobami, málokdy mšicemi a roztoči. Prevencí vůči houbovým chorobám je zajištění dobré drenáže půdy a dostatečné proudění vzduchu kolem rostliny.

PŮVOD: Nórsko, Hedmark, Nes, školka Grefsheim Planteskole, mezidruhový kříženec Spiraea cana x Spiraea hypericifolia nalezený v roce 1949. V roce 1993 získal cenu Award of Garden Merit britské Královské zahradnické společnosti.

RŮST: bujný, je to opadavý keř charakteristický hustým, previsnutým a fontánovitým růstem, přičemž jeho větve se elegantně ohýbají směrem dolů. Dorůstá do výšky a šířky přibližně 1,5–2 metry. Protože kvete na loňském dřevě, odstraňují se jen staré nebo poškozeny větve a keř se může mírně presvetliť pro udržení tvaru a lepší cirkulaci vzduchu. Vyhněte se silnému řezu, který by narušil jeho přirozený převislý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem, opylovaný zejména včelami a motýly. Kvete od dubna do května. Větve jsou zcela pokryté drobnými, voňavými bílými květy, uspořádanými v hustých chocholících po celé jejich délce.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

PLODY: plodem je extrémně malý 2-3 mm, hnědý, blanitý, nenápadný měchýřek – suchý, pukavý, otevírající se jedním břišním švem, obsahující drobná, prachovitá, nejedlá semena.

DOZRÁVÁNÍ: měchýřky dozrávají v říjnu až listopadu. Protože se nekonzumují, dozrávání označuje jen botanickou zralost semen.

VYUŽITÍ: primární využití je okrasné - v zahradní a krajinné architektuře (solitéry, skupinové výsadby, nízké živé ploty, zpevňování svahů) do menších i větších zahrad, parků, jiné městské zeleně včetně teras či balkonů. Je květy velmi atraktivní nejen pro nás, ale i pro včely a jiné opylovače.

STANOVIŠTĚ: Upřednostňuje plné slunce pro bohatší kvetení, ale dobře roste i v mírném polostínu. Dobře snáší různé klimatické podmínky i typy půd, za předpokladu, že jsou dobře propustné. Nesnáší přemokření. Roste v písčitých i hlinitých půdách a toleruje kyselé i zásadité prostředí. 

ODOLNOST: je vysoce mrazuvzdorný v dřevě až do -34 °C. Poměrně odolný proti choroby a škůdcům, občas se mohou vyskytnout listové skvrnitosti, padlí nebo mšice. Po zakořenění dobře snáší i sucho a toleruje i znečištění ovzduší.

PŮVOD: Německo, nejasný původ, může jít o jeden z klonů, které v 70. letech 20. století vypěstoval Hans Hachmann nebo pochází až z 80. let od H.E. Hesseho. Patří mezi hybridy Forsythia x intermedia, které jsou kříženci mezi F. suspensa a F. viridissima.

RŮST: středně bujný. Typicky dosahuje výšky 2,5-3 m a šířky přibližně 2 m. Habitus je primárně vzpřímený, později až fontánovitý, přičemž starší kosterní větve se mírně obloukovitě sklánějí. Koruna je hustě rozvětvená, což zajišťuje kompaktní strukturu i v bezlistém stavu. na podzim zůstává dlouho olistěná a listy se zbarvují do krásné žluté až světle barvy. Velmi dobře reaguje na řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: opylovaný hmyzem. Kvete středně brzy v rámci skupiny × intermedia, obvykle v březnu až dubnu. Kvete i na jednoletém dřevě, nejen viacročnom velkými (až 3 cm), zlatožlutými květy.

PLODNOST: Nepěstuje se pro plody.

PLODY: dřevnatá, vejcovitá tobolka dlouhá přibližně 1 – 2 cm. Obsahuje několik malých, okřídlených semen. Povrch tobolky je hnědý a kožovitý.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu, ale nepěstuje se pro plody.

VYUŽITÍ: Hlavný význam má v zahradní a krajinné architektuře jako velmi dekorativní keř zejména na jaře květem a na podzim listem, je vhodný do menších i větších zahrad jako solitéra či do živých plotů, do parků či městské zeleně. Větve s květy se výborně hodí na řez do vázy, i s rychlením během zimy a květy příležitostně jako jedlá ozdoba, ačkoli jsou hořké.

STANOVIŠTĚ: velmi adaptabilní, ale nejlépe prosperuje na plném slunci, které je klíčové pro diferenciaci květních pupenů. Upřednostňuje hlinité, vlhké a dobře propustné půdy. Toleruje městské znečištění a široké rozpětí půdního pH od 5,0 do 8,0.

ODOLNOST: je extrémně mrazuvzdorný v dřevě, odolává teplotám až do -30 °C. Tento kultivar  byl vyselektovaný i pro vyšší odolnost květních pupenů vůči pozdním jarním mrazům, ačkoli extrémně mrazy pod -25 °C mohou dormantní pupeny poškodit. Podobně jako jiné hybridy, může trpět houbovou chorobou způsobenou rodem Phomopsis nebo bakteriální skvrnitost listů (Pseudomonas syringae).

PŮVOD: Šanta Nepeta × faassenii je kříženec mezi druhy Nepeta racemosa a Nepeta nepetella. Odrůda Senior je neznámého původu.

RŮST: umírněný, kompaktní. Je to v kořenu přezimující trvalka dorůstající do výšky a šířky 30 cm. Listy jsou šedozelené, matné a aromatické.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je jako hybrid zřejmě sterilní. Kvete ale bohatě jemnými, levandulově modrými, voňavými květy, uspořádanými v hustých přeslenech po velmi dlouhou dobu od konce května až po červenec, po sestřihnutí květů zas během srpna a září, případně až do listopadu. Květy jsou velmi atraktivní pro opylovače.

PLODNOST: nevytváří plody se semeny, pokud, tak jen málo a mají špatnou klíčivost. Množí se vegetativně dělením trsů na jaře nebo na podzim či řízky během léta.

PLODY: tvrdky, pokud vůbec vzniknou.

VYUŽITÍ: velmi okrasná a nektarodárná trvalka, vysazuje se do smíšených trvalkových záhonů, skalek, ale i do květináčů. Výborně se kombinuje s růžemi, levandulí a dalšími suchomilnými trvalkami. Milují ji kočky. Kulinární využití: mladé listy a květy s mírně hořkou a aromatickou chutí k ochucení salátů, polévek atd. či uvařit na čaj. Kdysi se listy šanty používaly k ochucení piva. Léčivé využití: je velmi účinný proti nadměrnému zahlenění sliznic nosu, uší, hrdla či trávicího systému. Listy a kvetoucí nať uklidňují, zvyšují chuť k jídlu a zlepšují trávení, snižují teplotu a zánět, jsou močopudné, tonizující a mírně stimulující, působí proti parazitům v trávicím systému a při problémech s ledvinami. Externě urychlují hojení ran.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, preferuje dobře propustnou, středně úrodnou až chudší půdu, dobře snáší suché a kamenité podmínky. Nesnáší zamokření.

ODOLNOST: je plně mrazuvzdorný do -40 °C, odolný vůči suchu po zakořenění. Je odolný vůči běžným chorobám a škůdcům, jen v suchých létech může trpět padlím či naopak v příliš vlhkých podmínkách trpět houbovými chorobami. Předcházíme tomu výsadbou do dobře propustné, ale dostatečně vlhké půdy.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PŮVOD: neznámý, tzv. čínská bílá hrušeň, zřejmě Pyrus pyrifolia.

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete v první polovině dubna. Vhodní opylovači: opylují ji jiné odrůdy asijských hrušní nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní a Trévouxská).

PLODNOST: raná, vysoká. Vyžaduje probírku plodů, protože má sklon k přeplození.

PLODY: středně velké (průměrně 155 g), kulaté až zploštělé. Slupka plodu je hladká, bez rzivosti a výrazných lenticel, její základní barva je zelená, v plné zralosti žlutá až krémová. Dužnina je tužší, bílá až krémově bílá, po rozkrojení hnědne. Je středně sladká s vyváženým poměrem cukrů a kyselin.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává ke sklizni středně brzy, od poloviny do konce září. Konzumně dozrává koncem září, skladovatelná je do prosince.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé v rámci teplých a středně teplých poloh s dostatečnou vlhkostí (v domovině 400–1200 mm ročně).

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PŮVOD: Nizozemsko, ABZ Seeds, 2014.

RŮST: zdravý a kompaktní, do 30 cm.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké (14–17 g), kuželovité, atraktivní oranžově červené. Chuť je výborná, sladká, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: stáleplodící, od června do září.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, výrobě džemů, mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, dobře odolná vůči chorobám.

PŮVOD: ČR, kříženec odrůd Halehaven a Cresthaven

RŮST: slabý až středně bujný, habitus rozložitý. Je méně náročná na udržovací řez, dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě a dlouho

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná

PLODY: středně velké až velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je středně silná až silná, středně silně přiléhá k dužnině, středně hustě až hustě plstnatá. Základní barva je žlutá, z poloviny překrytá rozmytým tmavě červeným líčkem s tečkovanými okraji. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, velmi dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je středně velká až velká, elipsovitá, velmi dobře oddělitelná od dužniny. Plody jsou velmi dobře velikostně vyrovnané, velmi málo náchylné k praskání pecky či plodů při dešti.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 1. polovině srpna, 3 dny po odrůdě Redhaven. Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: přímý konzum, konzervování i další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v teplých a středně teplých oblastech, ve vyšších jen na chráněných místech.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ve Stupavě Gustav Čejka v roce 1995 jako křížence odrůd Redhaven a Cresthaven.

RŮST: středně bujný, habitus rozložitý.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné. Slupka je středně silná, středně hustě plstnatá, středně silně až silně přilnavá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na osluněné straně překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je světle žlutá, kolem pecky slabě načervenalá, středně tuhá až tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až sladká, poměrně aromatická, velmi dobré chuti. Pecka je elipsovitá, středně velká až velká a od dužniny je dobře oddělitelná. Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká až nízká. Plody jsou velmi dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během deště.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, v 1. až 2. polovině srpna, 8 dní po odrůdě Redhaven. Plody předčasně před sklizní neopadávají nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, zavařování i dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech vhodných pro broskvoně. Je to nenáročná a velmi plastická odrůda.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Německo, Ronsdorf, vyšlechtil Georg Arends jako odrůdu Astilbe japonica v roce 1929. Získala ocenění Award of Garden Merit od britské Královské zahradnické společnosti.

 
RŮST: v rámci astilb je nižšího vzrůstu – dorůstá do výšky jen 30–60 cm a šířky 30–40 cm. Má velmi pěkné, tmavě zelené, zpeřené listy, které jsou dekorativní i po odkvětu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete brzy, v první polovině července, středně hustými květenstvími purpurově červených či lososově karmínových květů.

 
PLODNOST: je sice schopná produkovat semena, avšak ta jsou obvykle sterilní nebo mají nízkou klíčivost. K množení se proto nejčastěji používá dělení trsů na jaře nebo na podzim.

 
PLODY: drobné tobolky, které obsahují velmi malá semena s nízkou klíčivostí.

 
DOZRÁVÁNÍ: koncem léta.

 
VYUŽITÍ: oblíbená okrasná trvalka vhodná do polostínu až stínu. Využívá se v zahradách, u jezírek, ve smíšených trvalkových záhonech a také jako řezaná květina. Je vhodná i do městských zahrad.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje polostín až stín, vlhké, dobře propustné půdy s kyselou až neutrální reakcí. Je vhodná k výsadbě u jezírek, pod vysoké stromy, kde poskytuje atraktivní kontrast s jinými rostlinami.

 
ODOLNOST: je mrazuvzdorná do -23 °C. Je odolná vůči suchu a znečištění ovzduší.

PŮVOD: Evropa, kromě nejjižnějších oblastí, Střední Asie, Kavkaz, Malá Asie a severozápadní Afrika. V Česku se vyskytuje od nížin po pahorkatiny jako příměs v lesích, na mezích.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 15-30 m a šířky asi 10-15 m. Je to opadavý strom s přímým kmenem a velkou vejcovitou až pyramidální korunou. Kůra je červenohnědá, borka šedohnědá a odlupující se v příčných pásech. Listy jsou jednoduché, podlouhle vejčité, na okraji hrubě pilovité, velké asi 10 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Bílé květy vyrůstají v okolíkovitých shlucích a kvetou v dubnu až květnu.

 
PLODNOST: obvykle pozdní, různě vysoká a různě pravidelná.

 
PLODY: Plod je kulovitá peckovice červené až tmavě červené barvy, velká asi 10 mm. Chuť většinou dužniny tenčí oproti kulturním odrůdám je nasládlá až hořká, najdou se i semenáče s velmi chutnými plody. Kulovitá pecka je hladká, nažloutlá. Plody obsahují velké množství flavonoidů.

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu června a července.

 
VYUŽITÍ: výborná stromořadní, krajinotvorná a medonosná dřevina, vhodná i na svahy do chráněných vyšších poloh. Plody jsou bohatým zdrojem potravy pro ptactvo. Může sloužit i jako „obětní“ strom pro ptáky, aby tolik nepoškozovali úrodu na kulturních odrůdách třešní. Je velmi hodnotná i z hlediska biodiverzity, neboť je na ni vázáno množství domácích živočichů, zejména hmyzu, i ve vysokém věku, ve stádiu odumírání. Tehdy ji může osídlit i jedlá dřevokazná houba sírovec žlutooranžový. Kvalitní dřevo se používá k výrobě nábytku a hudebních nástrojů. Stopky plodů jsou močopudné a působí jako tonikum. Odvar z nich se používá při cystitidě, edémech, potížích s průduškami, anémii. Aromatická pryskyřice vytékající z ran na kmeni se používá k inhalaci při přetrvávajícím kašli.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je to světlomilný strom, ale snese i polostín, dobře roste na svěžích, propustných, středně těžkých až lehčích půdách bohatých na vápník.

 
ODOLNOST: většinou silně mrazuvzdorná v dřevě s různou mrazuvzdorností květů.

PŮVOD: Moldavsko
RŮST: bujný, zdravý, vzpřímený se svislými sekundárními výhony, dobře se rozvětvují. Výhony jsou beztrnné.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: střední až vysoká, na loňských výhonech.
PLODY: jsou až velmi velké (průměrně 10 g), pevné, sladkokyselé, výborné.
DOZRVÁNÍ: velmi rané až velmi pozdní, během července, dozrávají během velmi dlouhého období až do října.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, mražení i dalšímu zpracování (na sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Velmi dobře se přepravuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná (minimálně do -23 °C), vysoce odolná vůči chorobám.

PŮVOD: neznámý
RŮST: středně silný. Habitus je vzpřímený, široký. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velkými, jemně růžovými květy v květnu až červnu. K zajištění vysoké úrody je vhodné vysadit u ní další odrůdu/y dula, například tyto: Konstantinopolská, Muškatnaja, Vranja, Bereczki bőtermő.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké, hruškovitého tvaru, ale menší než u Portugalské, citronově žluté, plstnaté. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť je výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v průběhu října ke sklizni, od listopadu ke konzumu. Při dobrém skladování vydrží i do začátku dalšího kalendářního roku.
VYUŽITÍ: plody jsou v syrovém stavu hůře stravitelné, trpké, vynikající jsou k tepelnému zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"" nebo k moštování, sušení, výrobě destilátu či likérů. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě. Plody odpuzují mole.
STANOVIŠTĚ: nejlépe chráněné slunné. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná, vůči chorobám dobře odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: ČR, kříženec Captivator x Zlatá figa, 2007.

 
RŮST: středně rychle rostoucí keř, koruna je řídká. Takřka beztrnný, otrněný jednoduchými a někdy dvojitými krátkými trny.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevyžaduje opylovač, samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké, hruškovité plody bez chloupků, středně ojíněné, v plné zralosti tmavě červené, nevýrazně žilkované. Slupka středně silná až silná. Dužnina je sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně raná odrůda, dozrává od poloviny července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. Oblibuje před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné půdy bohaté na živiny.

 
ODOLNOST: odrůda vysoce odolná vůči chorobám a mrazuvzdorná.