Stromy do alejí

PŮVOD: ČR, Morava, stará krajová odrůda známá zejména na Valašsku, Slovácku, na Hané i ve Slezsku, první písemná zmínka o ní je z r. 1764, přičemž na Valašsku už tehdy byly velmi staré stromy této odrůdy.

RŮST: bujný růst, velká, vysoko kulovitá koruna, ve vyšším věku košatá, rozložitá, dost hustá, vyžaduje pravidelný řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dost dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdní (od 10. roku po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 100 g), tvarově nepravidelné od ploše kuželovitých po vysoko kuželovité či vejcovité, při kalichu jsou na jednu stranu zkosené. Slupka je jemná, lesklá, hebká, někdy mastná až lepkavá, žlutá v různých odstínech s červeným nádechem. Dužnina je bělavá, tuhá, šťavnatá, jemnozrnná, křehká, křupavá, při skladování rychle ztrácí šťavnatost. Chuť je sladkokyselá a vyvážená, bez zvláštní vůně, ale kořenitá s typickou příchutí. Plod nepodléhá otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu/listopadu, vydrží do ledna až dubna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě moštu, vína, povidel, destilátu či k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda dostatečně vlhká, i méně úrodná. Nesnáší jen suchou, písčitou, lehkou půdu. Vhodná do libovolných poloh, teplých i vyšších a drsnějších, zahrad i polí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, květy dobře snášejí i deštivé počasí během kvetení. Je méně odolná proti strupovitosti, náchylnější k hořké skvrnitosti slupky, ale ostatními chorobami obvykle netrpí.

PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, našel ji v r. 1856 školkař Kornelis Ottolander jako postranní výhon ze semenné podnože. Synonyma a cizí názvy: Pěkná z Boskoopu, Schöner von Boskoop, Reinette de Boskoop, Belle de Boskoop, Schoene van Boskoop, Boskopskaja krasavica.

RŮST: zpočátku bujný, koruna mohutná, široce rozložitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem, je to triploid. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Bismarkovo, Boikovo, Coxova reneta, Dukát, Gdaňský hranáč, Hammersteinovo, Charlamowski, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matčino, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wealthy, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, po 5. roce, většinou bohatá, střídavá.

PLODY: velké, ploše kulovité i vysoko kulovité, tvarově nevyrovnané, těžké. Slupka pevná, pružná, kožovitá, základní barva zelená, krycí červená asi jen na 1/4 plodu, s rzivými lenticelami, které splývají, ve vyšších polohách vytvářejí souvislé plochy. Je to tzv. kožovka. Dužnina nažloutlá, hutná, šťavnatá. Chuť je výrazná, renetová, nakyslá, dostatečně sladká.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v září až říjnu, čím déle ponechané na stromě, tím jsou chutnější a trvanlivější. Konzumně dozrává v listopadu až polovině prosince. Uskladněná vydrží podle polohy do ledna až června.

VYUŽITÍ: přímý konzum, pečení, sušení, výroba moštu a vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, i vyšší, ale ne drsné. Výživné, hluboké, dostatečně vlhké půdy.

ODOLNOST: dostatečně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Odolnější proti strupovitosti a rakině, středně náchylná k padlí. Nesnáší sucho. Citlivá na proliferaci.

Původ: Německo, Meklenbursko, zřejmě kolem roku 1882. Synonyma: Mecklenburger Kantapfel.

 
Růst: bujný, zdravý, tvoří velké koruny.

 
Opylení: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně pozdně. Vhodní opylovači: nebyli zkoumáni, ale podle doby kvetení Aderslebenský kalvil, Batul, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, James Grieve, Kožená reneta podzimní, Kožená reneta zimní, Krasokvět žlutý, Lebelovo, Malinové podzimní, Sikulské, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

 
Plodnost: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
Plody: velké, kulaté až ploše kulovité, výrazně žebrované. Slupka je poměrně tuhá, hladká, lesklá, mastná, zelenavě žlutá, téměř po celém povrchu pokrytá karmínovou červení, ojíněná s modrým nádechem, s početnými tečkami, voní. Dužina je jemná, drobivá, žlutobílá. Chuť je sladkokyselá až kyselejší s příjemnou malinově kořeněnou příchutí.

 
Doba zrání: sklizeň od poloviny října, konzumně zralá v prosinci, vydrží do února. Při skladování nevadne.

 
Využití: k přímé konzumaci i na moštování, výrobu růžově zbarvených výživ, pečení, sušení apod.

 
Stanoviště: slunné. Není náročná na polohu a půdu, ale upřednostňuje vlhčí, výživné půdy. Snese dokonce i krátkodobé opakované zaplavení půdy.

 
Odolnost: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Nezvykne trpět chorobami, pouze v uzavřených polohách může trpět strupovitostí.

PŮVOD: Maďarsko, okolí města Nagykőrösi, odkud se před 2. světovou válkou rozšířila k nám.

RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný. Vytváří větší, vysokokulovité až vysokopyramidální koruny, později až převislé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně časně až středně pozdě. Vhodní opylovači: višně Fanal, Morela pozdní, Vackova, třešeň Thurn Taxis (Schneiderova). V době květu potřebuje teplé počasí, je náročná na opylení.

PLODNOST: středně časná, střední až nižší, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6-7 g), kulovité. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená se světlejšími tečkami, je to kyselka. Dužina je světle červená, měkká, jemná, šťavnatá, šťáva obarvuje středně. Chuť je kyselkavá, sladká, mírně trpká, v plné zralosti příjemně aromatická a kořenitá, výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj nevytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, obvykle kolem poloviny července. Je vhodná pro mechanizovanou sklizeň, dobře se přepravuje i skladuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, není náročná na půdu, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. V suchých půdách jsou plody menší. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze. Napadá ji vrtule třešňová, takže bývá červivá.

PŮVOD: dlouho považovaná za lokální odrůdu z okolí Kolína v Čechách, ale jde o starou odrůdu EARLY RIVERS z Bedfordshire z východní Anglie, kterou vypěstoval školkař Thomas Rivers jako semenáč odrůdy Early Purple Guigne. Poprvé plodila v roce 1869 a uvedena byla v roce 1872. 

RŮST: bujný, vytváří velké, pyramidální koruny, středně zahuštěné. Charakteristické jsou dva nebo tři mohutné vzpřímené kosterní větve se slabšími postranními, převislými větvemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Dönissenova.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná. Plodí dobře po celé délce plodonosných větví.

PLODY: středně velké až velké (5-6 g), zakulacené, z boků mírně zploštělé až hranaté, slupka je výrazně lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je polotuhá, v plné zralosti měkká, velmi šťavnatá. Výborná chuť, příjemně sladkokyselá, aromatická. Pecka je středně velká až menší a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: během 2. třešňového týdne, podobně jako Karešova, tedy v závislosti na lokalitě někdy během 1. poloviny června, dozrává rovnoměrně. I přezrálé plody dobře drží na stromě. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Výborná zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě kompotů, džemů či destilátů. Je středně dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, i ve vyšších polohách. Na půdu nemá zvláštní nároky, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. Na příliš suchých půdách jsou plody drobnější.

ODOLNOST: Je silně odolná vůči mrazu v dřevě i květu, velmi dobře odolná vůči praskání plodů během dešťů. Odrůda je jen málo náchylná k monilióze plodů a moniliové spále.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône ji kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se někdy nazývá i (Bigarreau) Sandrin či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

 
RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

 
PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květy.

 
PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdčitého, hrbolatého tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužnina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselá a příjemně kořenitá, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně velká až velká.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná proti praskání plodů během dešťů, středně náchylná k monilióze a klejotoku.

PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: růst zpočátku bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se nesklánějí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská, Van, Troprichterova.

PLODNOST: raná, vysoká, téměř pravidelná, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až velké, srdčitého tvaru (5,5–7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužnina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá, poměrně aromatická, jemně kořenitá, nakysle sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: středně rané, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a výrobě kompotů či dalšímu zpracování. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuvzdorná, v květu středně až méně. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Pándy 38 a Nagy Angol.

 
RŮST: středně silný, polorovný. Roste poměrně hezky, větve příliš nepřevisají ani neztrácí listy, není velmi náročná na údržbu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně časně až pozdě. 

PLODNOST: středně časná, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké (4,5-6,5 g), ledvinovité. Slupka je tmavě červená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, šťáva je červená, středně barvící. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

 
VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a na výrobu kompotů, džemů, sirupů, na sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých oblastí a středně teplých chráněných lokalit.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je silněji odolná vůči koleotrichové hnilobě třešní (Glomerella cingulata), středně odolná vůči skvrnitosti listů třešní a višní (Blumeriella jaapii), náchylnější na moniliózu (Monilinia spp.). Středně silně ji napadá vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Francie, INRA, 1995, kříženec Franquette x Lara.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, dosáhne výšky asi 10-15 m. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, kvete pozdě, díky tomu lépe uniká pozdním jarním mrazům. Kvete protandricky, tedy samčí květy rozkvétají o něco dříve než samičí. Vhodní opylovači: Fernette, Franquette, Ronde de Montignac, Lara. Sám je dobrým opylovačem pro odrůdy: Chandler, Lara.

 
PLODNOST: raná (do 3-5 let po výsadbě), vysoká (4-5 t/ha po 10 letech po výsadbě), pravidelná, plodí i na bočním obrůstu, nejen na koncích výhonů.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 12,4 g, 60 % plodů víc než 32 mm), kulovité až vejcovité, skořápka nápadně žlutavá, středně hrubá, středně rýhovaná, jádro se dá dobře vyloupnout. Jádro je světlé, v průměru váží 6,9 g a zcela vyplňuje skořápku, má střední výtěžnost (tvoří 44-48 % hmotnosti plodu). Chuť je aromatická, nasládlá, vynikající, bez hořkosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: dozrává pozdě, v první polovině října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, cukrářské využití. Skladovat ve skořápce na tmavém chladném místě lze i půl roku.

 
STANOVIŠTĚ: slunné s hlubokou, dobře odvodněnou půdou bohatou na živiny, hlinitou, mírně kyselou nebo neutrální i v chladnějších oblastech.

 
ODOLNOST: vysoce odolný vůči bakterióze (Xanthomonas arboricola pathovar. juglandis) a antraknóze (Gnomonia leptostyla). Vysoce mrazuodolný v dřevě i v květech. Dobře toleruje sucho. Celkově je vitální a přizpůsobivý na různé klimatické podmínky.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v pol. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátní dlouhověké stromy, vysoké, rozložité a mohutně větvené koruny, nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě, je velmi dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Granát, Germersdorfská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia, Velká černá chrupka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň, Ostheimská višeň. Tyto odrůdy sama také vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé. Dužnina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselosladká, aromatická, mírně nahořklá, kořenitá, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtulí třešňovou hořkne.

DOZRVÁNÍ: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Protože dozrává pozdě, napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a opadávají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh.

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná, ale květy jsou náchylné k pozdním mrazíkům, plody při trvalých deštích praskají. Vůči moniliové spále je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtulí třešňovou.

PŮVOD: Německo, objevena v roce 1820 v Guben an der Neiße v Dolní Lužici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst, vytváří velkou, vejčitou korunu. Na ptačce dorůstá do asi 6 m výšky a 4 m šířky.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě až pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Büttnerova, Ramon Oliva.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 6,5 g) polochrupky srdcovitého tvaru. Barva je žlutá, na slunečné straně s jemným červenavým / nahnědlým líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, křupavá, středně tuhá, šťavnatá, nebarvící, se sladkou, medovou chutí, jen nepatrně kyselou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, někdy během 1. poloviny července. Kvůli době dozrávání ji již často napadá vrtule třešňová, tedy bývá červivá. Dlouho vydrží na stromě. Při deštivém počasí je náchylná k praskání.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování např. na kompoty. Pro přepravu je choulostivá v plné zralosti, kdy je náchylná k otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu, vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně až silně odolná vůči mrazu ve dřevě, silně v květu, odolná vůči monilióze.

PŮVOD: Itálie, stará, krajová odrůda z regiónu Apúlia z okolí Trinitapoli v provincii Foggia, která se rozšířila už kolem roce 1830. Synonyma: Mandorla del Trono, Del Trono, Troilo, Truoghio, Mazetto, Guara, Troito.

RŮST: bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstovaná samostatně. Přítomnost jiné, v podobný čas kvetoucí odrůdy, např. Ferragnès, Lauranne, Supernova, Genco může zvýšit úrodu. Kvete pozdě.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké. Skořápka je tvrdá a dobře chrání jádro před škůdci. Jádra jsou elipsovité až podlouhlé, středně velké až velké (průměrně 1,25-1,50 g, průměrně 42-44 % hmotnosti plodu), zvrásněné, světlé, tvrdé, křupavé. Podíl dvojitých jader je velmi vysoký (25-35 %). Chuť je velmi dobrá až výborná, výrazná, sladká, jádra obsahují na mandle vysoký podíl bílkovin (průměrně 21 g na 100 g hmotnosti čerstvých plodů).

DOZRÁVÁNÍ: je časné, už v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinární i kosmetické účely atd., květy k ovoňání kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná v dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lepší uniká pozdním jarním mrazům. Je málo odolná vůči rzi (Tranzschelia pruni-spinosae), červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum) a vůči houbě Diaporthe amygdali. Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Skotsko, Galloway, Wigtown, odborné veřejnosti představena v roce 1871 jako Galloway Pippin, kdy od britské Královské zahradnické společnosti získala Certifikát první třídy. Ale zřejmě je její původ mnohem starší, pravděpodobně vznikla už v průběhu 16. století v klášteře Wigtown v hrabství Wigtownshire. V našich krajích byla dlouho považována za novou odrůdu objevenou v r. 1907 pomologem Josefem Vorlem na zámecké zahradě v obci Smiřice v dnešní ČR, než se potvrdila identita s Galloway Pippin. Synonyma: Gallowayské, Croft en Reich, Croft St. Andrews, Croft-en-Reich, Gallibro, Gallibro Pippin, Galloway, Galloway Apple, Galloway Pepping, Galloway's, Galloway's Apple, Galway's, Galway's Pippin, Graft-en-Reich, Pepin Galloveiskii, Pepin Galloway, Fromms Renette, Der Schulmeister.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vytváří rovné kmeny a velké, kulaté, rozložité a řídké koruny. Listy jsou tmavozelené, letorosty téměř černé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je pravděpodobně špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodné opylovače např.: Ananásová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Blenheimská reneta, Boikovo, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Gloria mundi, Golden Delicious, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, Jonagold, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange Red, Matčino, Melrose, Ontario, Parména šarlatová, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Pottovo, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova.

PLODNOST: středně raná až pozdější, středně vysoká, při probírce pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 120–220 g z vysokokmenů, z nižších tvarů i 320 g), zploštěle kulovité, nesouměrné. Slupka je pevná, silnější, hladká, suchá, matně lesklá, slámově či citronově žlutá s charakteristickými výraznými rzivými lenticelami různých tvarů, jemně vonná. Dužnina je bílá, hrubozrnná, šťavnatá, středně tuhá až měkčí, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je velmi dobrá, osvěžující, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr v 1. polovině října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelné jsou plody do března (až dubna). Plody ve větru předčasně nepadají.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu, zejména ve vyšších polohách, k sušení, moštování, výrobě kompotů a výborné na pečení, zejména na štrúdl.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, větrné, je málo náročná na půdu, ale oblibuje vlhčí a těžší půdy. Je vhodná zejména do středně teplých a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, dobře odolná vůči padlí, strupovitosti a rakovině, v teplých suchých polohách bývá častěji červivá, tedy napadaná obalečem jablečným. Plody jsou při skladování náchylné k vnitřní hnilobě.

PŮVOD: Lotyšsko, Dobele Horticultural Plant Breeding Experimental Station, vyšlechtěna v r. 2011 jako semenáč volně opylené odrůdy Krupnoplodnaja. Původní název selekce byl SR 9-3-1.

RŮST: bujný, tvoří velké, kulaté koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně raně až pozdě. Vhodní opylovači např.: Iputj, Meelika, Arthur, Aleksandrs, Ovstuzenka, Jurgita.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 6-6,5 g), srdčitého tvaru. Slupka je hladká, žlutá, světlá. Dužina je hustá, měkká, krémově bílá, šťavnatá, sladká, s velmi dobrou chutí. Obsahuje jen velmi málo kyselin (od 0,4 do 0,6 %). Šťáva je bezbarvá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává během 2.-3. třešňového týdne, tedy obvykle v 1. polovině června.

VYUŽITÍ: strom je okrasný květy i plody a květy atraktivní i pro včely a jiné opylovače. Plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum, ale i pro zpracování na džemy a kompoty, sirupy či sušené třešně netradiční barvy či destilát.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Jako raně dozrávající odrůda uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Kvůli barvě není atraktivní pro ptáky. Je dobře odolná vůči moniliové spále a středně dobře vůči monilióze plodů.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda známá již od 17. století.

RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, vysoké a široké koruny. Má sklon k vyholování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (6,5 g), tvarově nevyrovnané, někdy tupě zaoblené, jindy ze stran zploštělé. Slupka je lesklá, průsvitná, jasně červená až tmavě červená, snadno se sloupne, je to kyselka. Dužina je jemná, jasně červená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořeněná, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem července, postupně. Dopravu snáší dobře jen nepřezrálá.

VYUŽITÍ: je vhodná na přímou konzumaci i všestranné zpracování na kompoty, sirupy, džemy, destiláty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje lehčí, hlinitopísčité, propustné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu, středně v květu.

PŮVOD: ČR, Vřesice, vybral ji někdy před rokem 1954 Vilém Jašek jako cenný klon velmi staré odrůdy Panenské pěstované od nepaměti v Čechách a na Moravě. Na rozdíl od původní odrůdy má větší plody.

RŮST: růst zdravý, přímý. Je to strom s mohutnou a vznosnou, kulovitou korunou, spodní větve se mírně sklánějí.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně raně, dobře se opyluje a je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Bernské růžové, Coxova reneta, Jonathan, Landsberská reneta, Laxton's Superb, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Matčino, Mclntosh, Ontário, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Sudetská reneta, Watervlietské mramorované, Wagenerovo.

PLODNOST: středně raná, vždy po 2 až 3 letech velmi hojná.

PLODY: malé, častěji středně velké, nejčastěji tupě kuželovité, připomíná vajíčko zkosené z obou pólů, někdy je i kulaté. Slupka je lesklá, téměř celá souvisle červená, někdy červeně pruhovaná, při sklizni modravě ojíněná. V zastíněné polovině plodu prosvítá základní žlutozelená barva. Dužnina je bílá, pod slupkou někdy narůžovělá, jemná, hustá, šťavnatá, sladká až lehce nakyslá, příjemně vonná, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost bez ztráty chuti do prosince, celkově až do dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale výborná i k sušení (dužnina zůstává bílá), výrobě moštu, vína, destilátů. Velmi dobře snáší přepravu, v místě otlačení nehnije, jen zkorkovatí. Při skladování nevadne, nehnije.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, ale chráněné před větrem, nižší i vyšší polohy. Půdy preferuje vápenité, hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, snese i jílovité či hlinité promíchané se štěrkem, kde se jiným jabloním nedaří. V příliš kyprých náplavech má vyšší náchylnost k rakovině, v suchých půdách jsou plody drobné a opadávají. Vhodné jsou otevřené plochy, sady, velké zahrady, aleje.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči padlí a strupovitosti. V uzavřených místech má náchylnost k rakovině, napadá ji vlnatka krvavá.

PŮVOD: od Evropy po Írán a severní Alžírsko, přičemž se vyskytuje od střední a jižní Anglie, jižního Švédska a Dánska na severu, po Pyreneje, Sicílii, Řecko a Turecko až po Kavkaz na jihu. Izolované výskyty se nacházejí v pohoří Atlas v severní Africe. Druh dosahuje své východní hranice rozšíření ve Voroněžské oblasti v Rusku, na Krymském poloostrově, na Kavkaze a na jižních březích Kaspického moře. Na Slovensku a v Česku se vyskytuje od nejnižších poloh do cca. 800 m.n.m. zejména ve světlých bukových či dubohabrových lesích, ale také v teplejších dubových suchých lesích s dubem pýřitým či v lužních lesích s jasanem a dubem letním.

RŮST: strom s nepravidelně širokou, hustou korunou, dorůstající do výšky 15-25 m. Výjimečné jedince mohou dosáhnout téměř 30 m s průměrem kmene 90 cm a dožívají se 250–350 let. Kůra je hnědá, borka žlutošedá až hnědošedá, rozpukaná. Větvičky mají často korkové lišty. Světlezelené listy jsou jednoduché, dlanitě laločnaté, 3-5-zářezové, tupě až okrouhle laločnaté.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, ale převážně cizosprašný, hmyzem opylován, často funkčně dvoudomý v důsledku redukce jednoho z pohlaví u morfologicky oboupohlavných květů. Žlutozelené květy vyrůstají ve vzpřímených latách na konci větviček a kvetou v dubnu až květnu.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

PLODY: křídlaté dvojnažky, přičemž vnitřní okraj křídel svírá přímý úhel. Křídla jsou lysá, nazelenalá až načervenalá, v zralosti žlutohnědá. Nažky jsou ploché, hnědé barvy.

DOZRÁVÁNÍ: je středně pozdní až pozdní, koncem září a od poloviny října jsou rozšiřovány větrem.

VYUŽITÍ: okrasné využití: je to dekorativní strom vhodný do stromořadí, alejí, parků, větrolamů či mezí, ale také do živých plotů, jelikož velmi dobře snáší řez. Kulinární využití: květy produkují množství pylu a nektaru a jsou atraktivní pro hmyz, mšice tvoří i mnoho medovice, kterou sbírají včely, takže je významnou medonosnou dřevinou vhodnou do včelnic. Navrtáním starších stromů v předjaří lze získat tzv. javorovou vodu, tedy mízu, která se dá uvařit na javorový sirup, ačkoli je méně koncentrovaná než ta z javoru cukrodárného. Léčivé využití: kůra snižuje cholesterol a odvar z ní se dá použít i na výplach bolavých očí. Technické využití: Jeho dřevo je nejtvrdší a nejhustší z evropských javorů, je jemnovláknité, houževnaté, pružné, těžko štěpitelné, s bledou načervenale hnědavou barvou a s hedvábným leskem. Používá se na nábytkářství, soustružení a řezbářství, či na výrobu dechových hudebních nástrojů, ačkoli častěji se zpracovává jen na palivové a papírenské dřevo navzdory své vysoké kvalitě.

Stanoviště: slunečné nebo slabý polostín. Je to poměrně teplomilná dřevina, oblibuje živné, dobře odvodněné půdy, snese ale i jílovité a vápenaté půdy do pH 8, nemá rád půdy kyselejší než pH 6. Na teplých a suchých stanovištích rostou spíše jedinci keřovitého charakteru. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh, ale i chladnějších.

ODOLNOST: je silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně větruodolný a po zakořenění dobře odolný vůči suchu, horku, znečištěnému ovzduší.

PŮVOD: Francie, registrovaný INRA v r. 1986, region Ardèche, vznikl výběrem z hybridních rostlin z volného opylení japonského kaštanovníku (Castanea crenata) a evropského kaštanovníku (Castanea sativa).

 
RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený, dospělé stromy dosahují výšky 11-20 m. Raší brzy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, produkuje mnoho pylu, takže dokáže opylit další stromy i do vzdálenosti 70 m.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (téměř 4 cm), lesklé, mahagonově červené barvy, středně dobře loupatelné, méně sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, v říjnu.

 
VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, je méně náročný na její kvalitu, do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophtora spp., vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: Francie, INRA (dnes INRAE), vyšlechtili ho pod vedením Érica Germaina jako křížence mezi francouzskými odrůdami Franquette x Lara ([Hartley × Payne] × [PI 18256 × Conway Mayette]) v r. 1993 a na trh byl uveden v r. 1995.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, dosahuje obvykle výšky a šířky jen 6–8 m. Koruna je v mládí pyramidální, později kulovitá, rozkladitější. Sázíme ho ve sponu od 5×6 m do 9×9 m. Raší pozdě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašný, větrosnubný, jednodomý, kvete protoandrický, tedy samčí květy kvetou dříve než samičí a v tomto případě se kvetení nepřekrývá. Vhodní opylovači: Fernor, Pedro, sám je vhodným opylovačem pro odrůdy Chandler, Lara a Fernor. Kvete pozdě, začíná ještě později než Chandler a Red Livermore.

PLODNOST: je raná (4–5 let po výsadbě), výrazně ranější než u Franquette, vysoká, pravidelná, rodí nejen na koncových výhonech, ale i na laterálních. 5–7leté stromy už dávají úrodu kolem 16–20 kg.

PLODY: jsou velké (průměrně 32–36 mm, 11–12 g, až 15 g), kulaté. Skořápka je středně silná, středně dobře až dobře vyloupnutelná. Jádro dobře vyplňuje skořápku (tvoří 47–50 % hmotnosti ořechu), je velmi světlé, krémové až světle žluté. Chuť je výborná, nasládlá, vysoce ceněná. Jádra obsahují průměrně 64 % tuku, 20 % bílkovin, množství vitamínů a stopových prvků (včetně K, Ca, Fe, Mg a P).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od začátku do poloviny října. Při vhodném skladování ve skořápce má trvanlivost několik měsíců.

VYUŽITÍ: plody zejména na čerstvý konzum a zdobení cukrářských výrobků kvůli světlosti slupky, na pečení vcelku, nasekané či mleté, případně na lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před studeným větrem, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Kvůli pozdnímu rašení, kvetení a mrazuvzdornosti ve dřevě je vhodný i do vyšších, chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, díky pozdnímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný proti bakteriální skvrnitosti ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis) i proti antraknóze listů (Gnomonia leptostyla).

Zdroj foto: gordesltd.com.tr, cevizfidaniyetistir.com

PŮVOD: druh pochází pravděpodobně z JV Evropy a Zakavkazska, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru. Markus je velkoplodá selekce neznámého původu, zřejmě slovenského.

RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, je kompaktnější než semenáče, dorůstá do výšky až 20 m a šířky 10–15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Kůra je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosnubný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené v dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samičích.

PLODNOST: středně raná, po 5–7 letech, vysoká.

PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejčitého tvaru a velikosti do 3,5–4 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníků (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Německo, Ersingen u Pforzheimu, nalezena jako náhodný semenáč okolo roku 1890.

RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný. Bohaté olistění, listy jsou velké a nápadně světlé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy. 

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (délka cca 5 cm), tvar pravidelný, oválný, s krátkou stopkou. Slupka je hnedomodrá až modročervená, místy výrazně tečkovaná i rzivá, ojíněná, dá se stáhnout. Dužnina je měkká, šťavnatá, zelenožlutá, sladkokyselá, kořenitá, v plné zralosti dobře oddělitelná od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v teplých polohách od poloviny července, jinde začátkem srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a zavařování či výrobě džemů a povidel, pečení. 

STANOVIŠTĚ: živné půdy a spíše vlhčí než suché půdy, teplejší polohy.

ODOLNOST: dobrá odolnost květu vůči jarním mrazům, málo náchylná k praskání plodů, spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Asie, od Íránu a Ázerbájdžánu až po severní Barmu, Čínu, Koreu a Japonsko. V současnosti se pěstuje v mnoha teplých oblastech celého světa, například v celém Středomoří a na jihu USA.

RŮST: bujný. Je to listnatý, opadavý, v našich podmínkách spíše krátkověký strom (průměrně kolem 30 let), dorůstá do výšky 10–12 m a šířky 10 m. Má rozložitou korunu, letorosty jsou zelené, hranaté, hladké. Kůra kmene je šedá a zbrázděná. Složené listy jsou dlouhé až 25 cm, 2krát sudozpeřené, s 8–15 páry lístků, přičemž každý z nich tvoří dalších 15–30 párů lístečků. Zajímavostí je, že tyto lístečky se na noc a při vysokých teplotách skládají jako po dotyku u mimózy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, jednodomá, hmyzosnubná. Kvete pozdě, až v červenci a srpnu, velmi dekorativními a silně vonnými květenstvími tvořenými mnoha dlouze stopkatými hlávkami. Střední květy hlávek jsou oboupohlavné, krajní jsou samčí. To nejkrásnější na květech jsou růžové, různě rozprostřené tyčinky s dlouhými nitkami, které dodávají květu vzhled jemného, širokého štětce.

PLODNOST: brzká (ve věku 3–5 let), výše a pravidelnost závisí na lokalitě, musí být dostatečně teplá a slunná. Vrcholu dosahuje ve věku mezi 10–20 lety.

PLODY: lusky, dlouhé 10–20 cm, zúžené mezi jednotlivými semeny.

DOZRÁVÁNÍ: od září do listopadu.

VYUŽITÍ: je to velmi dekorativní a během kvetení i silně voňavý strom atraktivní pro opylovače, vhodný do městských parků, větších zahrad či ve velkých nádobách na terasy, chráněné dvory a střešní zahrady. Kulinární využití: mladé, aromatické listy se dají vařit a přidávat do různých vařených a dušených jídel, podobné využití mají květy, které se jedí jako zelenina. Sušené listy se mohou použít jako náhrada čaje. Léčivé využití: její květní hlávky podporují trávení, mají uklidňující a tonizující účinky. Používají se vnitřně proti nespavosti, podrážděnosti a problémům s pamětí. Podobně se používá kůra, navíc má stimulační účinky a působí proti plynatosti a proti střevním parazitům, je močopudná. Zevně se používá na rány a otoky. Guma získávaná naříznutím kůry stromu se používá jako náplast na abscesy, povrchové vředy atd. a také jako fixační prostředek při zlomeninách a výronech. Technické využití: má husté, tvrdé, pevné dřevo, které se po vyleštění krásně leskne, takže se používá na nábytek apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře propustnou, dostatečně vlhkou, hlinitou až písčitou půdou. Je vhodná zejména do městských tepelných ostrovů v teplých oblastech Slovenska.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do -18 °C až -23 °C, je náchylnější k poškození letorostů pozdními jarními mrazy. Po zakořenění velmi dobře snáší sucho a vysoké teploty, dobře snáší také vítr.