Slivoň

PŮVOD: Bílé Karpaty, stará odrůda, která se vyskytovala hlavně na pohraničí Moravy a Slovenska.

RŮST: středně bujný, tvoří vysokě kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST:PLODY: převážně středně velké až malé, elipsovité. Slupka je zlatožlutá až slámově žlutá, posetá bílými lenticelami, po dozrání silně ojíněná. Dužnina je jemná, polotuhá, protkaná bílými vlásečnicemi, středně šťavnatá. Chuť je sladká, někdy kořenitá, jindy mírně nakyslá s charakteristickou vůní. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané koncem července až začátkem srpna. Po sklizni vydrží asi týden.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na výrobu povidel a výborného destilátu.

STANOVIŠTĚ: slunné, jinak nenáročná, vhodná i do vyšších poloh i větrnějších lokalit.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, náchylnější k monilióze; při výsadbě je třeba se vyhýbat uzavřeným polohám a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1975 jako křiženec Wangenheimova a Požegača.

RŮST: středně bujný, strom střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: bohatá a pravidelná.

PLODY: poloslivka, plody jsou velké až velmi velké, slupka je pevná, matná, tmavomodrá, silně ojíněná. Dužnina žlutozelená, šťavnatá, tuhá, dobře se odděluje od pecky. Chuť sladká až sladkokyselá, příjemná, osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: raná odrůda, dozrává 28 dní před Bystrickou, přibližně v polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná jako stolní ovoce, k kuchyňskému zpracování, k sušení, na výrobu kompotů, džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje kvalitní půdy s dostatkem vláhy, je vhodná do teplých až středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květních pupenech a v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliniové spále (Monilinia laxa) a středně až méně odolná vůči moniliniové hnilobě plodů (Monilinia fructigena), ale protože dozrává v průběhu srpna, bývá jen málokdy napadena.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1975 jako křiženec odrůd Wangenheimova a Požegača.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích současně se zvýší úroda. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Haganta, Herman, President.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním purpurově fialová, na slunné straně intenzivnější. Dužnina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plné zralosti sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny, někdy může dužnina na jejích žeberch zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sklízet postupným probíráním nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení či pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na stanoviště i půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vznikla v r. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Stanley.

RŮST: slabý až středně bujný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, připomíná chuť Bystrické švestky. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 12 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu a všestrannému zpracování na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, kompotů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na půdu, ale podobně jako ostatní švestky ocení vlhčí, ale dobře propustnou půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květních poupatech a květu, středně až více tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: neznámý, zřejmě z Balkánu, velmi stará odrůda, na našem území pravděpodobně již od 15. století.

RŮST: v mládí velmi bujný, vlivem bohatých úrod slábne, tvoří vyšší, později kulovité, husté koruny. Dřevo má křehčí, pod úrodami se snadno láme.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy a velmi bohatě.

PLODNOST: středně raná, velmi vysoká, po přetížení úrodou střídavá, ale dá se regulovat řezem.

PLODY: středně velké (průměrně 25-30 g), tvarově >velmi variabilní – od kulatých přes oválné, krátce oválné až po obráceně oválné, často rostou velmi hustě u sebe na větvi. Slupka je pevná, tenká, zpočátku červeně až fialově modravá, později fialovomodrá, šedomodře ojíněná. Dužnina je při dozrávání polotuhá, později měkká až rozplývavá, s jemnými žilkami, žluto- nebo zlatozelená, šťavnatá, velmi sladká, bez výrazné kořenitosti, s typickou vůní. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce. Pecka se špatně odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi pozdní, od poloviny, většinou od konce září do poloviny října, zraje nerovnoměrně na stromě i v různých lokalitách. Plody dobře drží na stromě, nepadají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k výrobě povidel, destilátu, do buchet, švestkových knedlíků, případně i na kompoty a sušení vcelku, méně k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vyžaduje půdy hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, v nehnojených, suchých půdách se stromy vysokou plodností brzy vyčerpají a plody jsou méně šťavnaté. Vhodné jsou teplé a středně teplé polohy, aby plody stačily dobře vyzrát a netrpěly moniliózou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně až dobře tolerantní vůči šarce, náchylná k monilióze plodů, zejména při přetížení úrodou, nebývá červivá.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PŮVOD: Bulharsko, Drjanovo, vyšlechtěna v r. 1951 jako kříženec odrůd Kjustendilska sliva (= klon Domácí švestky podobně jako Bystrická) x Montfortská.

RŮST: středně bujný až slabší, polovězpřímený, vytváří téměř kulovitou, středně hustou korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: pravděpodobně Stanley, Althanova ringlota, Zelená ringlota.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 25 g), široce eliptické, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá se světle šedými tečkami a čárkami, pevná, silná, matná. Dužnina je pevná, tuhá, žlutozelená až zlatožlutá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, dobře až velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, z odrůd nejvíce připomíná chuť Bystrické. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze (Monilinia laxa i Monilinia fructigena), středně odolná vůči červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum), napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta).

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Čačanská najbolja a Valor, registrovaná v r. 2005.

RŮST: středně bujný, polovězpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Čačanská najbolja, Jojo, Hanita, Opal, President.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 65 g, ale i 80 g), podlouhlé, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená, tuhá, vláknitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, výborná až vynikající. Pecka se většinou dobře odděluje od dužniny, výjimečně na jejích žebrech může dužnina zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 10–12 dní po Bystrické, tedy od poloviny do konce září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na podmínky stanoviště ani půdní poměry. Vzhledem k pozdní době zrání je vhodná do teplých a středně teplých oblastí, aby stačila plně vyzrát.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa).

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako kříženec odrůd (Ortenauer x Stanley 34) x Hanita a selekci č. 4593. Na trh byla uvedena v roce 2003.

RŮST: středně bujný, se štíhlými postranními, mírně šikmo rostoucími větvemi, dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, hmyzem opylovaná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete raně až středně raně. Kvete v podobný čas jako odrůdy: Čačanská raná, Čačanská najbolja, Jojo, Opal, Ortenauer, Presenta, President, Ruth Gerstetter, Tegera, Tipala, Valor.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná. Při nadměrné úrodě se doporučuje probírka.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 35-45 g), oválné až podlouhlé. Slupka je pod ojíněním tmavě modrá až tmavě fialová. Dužnina je tuhá, šťavnatá, meruňkově oranžová, středně dobře oddělitelná od pecky. Chuť je v plné zralosti výborná, sladká, se středním obsahem kyselin a vyšším obsahem cukrů (průměrně 15-18 °Brix, někdy i 22 °Brix), silně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, na úrovni Domácí švestky, tedy v 1.-2. dekádě září. Plody je třeba sbírat i se stopkou, neboť při sběru bez ní je náchylná k poškození dužniny kolem stopky. Po splnění této podmínky se po sběru plody dobře skladují v chladu. 

VYUŽITÍ: plody zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu kvalitního destilátu, na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, výživ, kompotů či jako náplň do buchet a knedlíků. Květy jsou výborným raným zdrojem nektaru a pylu pro včely a jiné opylovače.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe chráněné před silným větrem. Preferuje humózní, vláhou dobře zásobenou, ale nezamokřenou půdu. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí. 

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je rezistentní vůči šarce na principu hypersenzitivity podobně jako odrůda Jojo. Je méně odolná vůči monilióze plodů (Monilinia fructigena), náchylná k vadnutí kolem stopky a mírně náchylná k bakterióze způsobované Pseudomonas spp.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo x Haganta v roce 2003, na trh byla uvedena v roce 2014.

RŮST: středně bujný až bujný, s dobrým větvením a hustým olistěním. Snadno se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samoopylivá, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete brzy až středně brzy. 

PLODNOST: raná, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Pro dosažení kvality plodů je zapotřebí v letech s vysokou úrodou provést jejich probírku.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 76 g, s rozsahem 53-108 g), oválné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá až fialová. Dužnina je žlutozelená, pevná a šťavnatá, středně až lépe oddělitelná od pecky. Chuť plně vyzrálých je velmi dobrá, se střední až vysokou cukernatostí (17-22,7 °Brix) a vyváženou vůní.  

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, od konce srpna do poloviny září. Plody je třeba nechat plně vyzrát na stromě, nevyzrálé plody jsou nahořklé. Snadno se sbírá a má dobrou trvanlivost.

VYUŽITÍ: plody pro přímou konzumaci, ale i pro sušení, pečení, výrobu výživ, džemů, povidel, kompotů či destilátů. Květy jsou atraktivní pro různé opylovače.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem. Půdu preferuje dobře zásobenou vláhou, ale propustnou, nezamokřenou, hlinitou, písčito-hlinitou nebo hlinito-písčitou.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, středně až méně mrazuodolná v květech. Je spolehlivě odolná vůči šarce na bázi hypersenzitivity, dobře odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Francie, okolí města Agen, zřejmě přivezená ještě benediktiny z křížových výprav ze Sýrie ve 12. stol. Synonyma: Wegierka z Ažan, Ažanská slíva, Agener Pflaume,
Prune de Grignole of Some, Prune d'Ente, Prune d'Agen, Prune d'Ast, Rote de Sergent, Prune de Roi, St. Maurin, Prugna d'Ente, d'Agen, D'Ente, Agen.

RŮST: ve škólce bujný, po přesazení na trvalé místo slábne a dosáhne výšky a šířky okolo 4 m. Koruna je zpočátku vzpřímená, pod váhou úrody se větve rozloží a koruna získá široce kulovitý tvar. Vyžaduje kvalitní výchovný řez a později prosvětlovací řez podle množství přírůstků.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Anna Späth, Královna Viktorie a Zelená ringlota. Kvete pozdě, květy jsou dobře mrazuvzdorné.

PLODNOST: raná (4.–5. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké (35 g), elipsovité, vejcovité, často nesouměrné, červenofialové, na zastíněné straně i červenožlutozelené, pokryté poměrně intenzivním fialovým ojíněním, s množstvím bělavých či kávových skvrnek. Slupka je tenká, ale pevná a špatně se loupe. Dužnina je žlutozelená až žlutooranžová, měkká, šťavnatá, velmi sladká, bez kyselin a vůně, dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní – v polovině září.

VYUŽITÍ: vynikající k sušení (celosvětově nejpěstovanější k tomuto účelu), ale vhodná i k přímé konzumaci, na džem, povidla, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s propustnou, písčitou či písčito-hlinitou půdou; dobře zvládá i sušší půdy. Vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech).

PŮVOD: Maďarsko+Německo, Franz Späth z berlínské škólky L. Späth v r. 1870 vybral perspektivní náhodný semenáč v Kadoszbegu v Maďarsku a o čtyři roky později jej uvedl na trh pod jménem své manželky Anny Späth.
RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří řídké, rozložité koruny
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 55 g), kulaté až široce elipsovité, srůstovou jizvou rozdělené na dvě nestejné poloviny. Slupka je tuhá, pevná, purpurově červená až modravě červená, po celém plodu jsou roztroušené tečky, přecházející někdy v čárky. Dužnina je svěží žlutozelená až zlatožlutá, pevná, velmi šťavnatá a oddělitelná od pecky v závislosti na poloze a stupni vyzrání v daném roce. Chuť je někdy výborná, jindy mdlá; po teplém létě v kvalitní půdě je sladká, vyvážená, jemně pikantní a aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, koncem září, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci i na výrobu kompotů či džemů a povidel.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Preferuje výživnou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých, chráněných poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, tolerantní vůči šarce, projevuje se u ní jen na listech a v minimální míře na plodech. Vůči monilióze plodů je středně citlivá a nejvíce je náchylná k červené skvrnitosti listů slivoní.

PŮVOD: jeden z klonů Domácí slivoně pocházející z Asie a pěstovaný a množený na území Slovenska a Maďarska. Synonyma: Besztercei musketályszilva.

RŮST: v mládí bujný, později střední. Tvoří pyramidální, později vysokě kulovité či široce kulovité, hustší koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, při dobré pěstitelské péči o strom pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 17–25 g), podlouhlé, na obou koncích zúžené. Slupka je pevná, hladká, pod světlemodrým ojíněním tmavě modrofialová, kyselejší, někdy mírně trpká. Dužnina je tuhá, zlatožlutá až oranžová, středně šťavnatá, sladká, jemně nakyslá, velmi aromatická, výborná až vynikající. Ne zcela dozrálé plody mají příjemnou muškátovou vůni a příchuť. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, podle podmínek stanoviště většinou během 1. a 2. dekády září. Na stromě vydrží dlouho. Včas sklizená se velmi dobře přepravuje a skladuje.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímé konzumaci i k univerzálnímu zpracování: k sušení, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe v úrodných, teplých, vlhkých půdách. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylná k poškození šarkou, k červené skvrnitosti listů slivoní (Polystigma rubrum), k monilióze (Monilinia spp.) i k poškození kuřicí slivoně (Taphrina pruni).

PŮVOD: Slovensko, Čachtice, sad Kút, zřejmě náhodný semenáč, případně získaný jako potomek slivoně dovezené z Bosny ve 40. letech 19. století čachtickým farářem Urbanovským. V Čachticích byla známá pod jménem „ščepená“ a šířil ji zejména Jozef Masárik. Poprvé na ni veřejně upozornil Jozef Linduška v časopise Slovenské ovocinárstvo, věděl o ní už před ním státní inspektor ovocnářství Viktor Buchta, který jí vybral také jméno. 

RŮST: v mládí bujný, ale brzy vstupuje do plodnosti, takže brzy slábne a tvoří menší, nepravidelnější, často až vidlicovité koruny. Má elipsovité, tmavě zelené listy a bílé, měkké dřevo, čímž se liší od Bystrické, která má listy světle zelené a dřevo červené a tvrdé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete několik dní před Bystrickou.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavé velikosti bez usměrnění řezem a přihnojování, jen zřídka vynechá. Dospělý strom urodí i 200 kg ovoce.

PLODY: jsou středně velké až velké, břichatější. Slupka je modrošedá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá, polotuhá, na dobrém stanovišti se při dozrávání lehce odděluje od pecky. Chuť je mírně kořenitá, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem července, začátkem srpna.

VYUŽITÍ: plody na přímý konzum, ale také na zpracování na kompoty, džemy, povidla, přesnídávky, pečení či sušení a na výborný destilát.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou a úrodnou půdou kvůli vysoké plodnosti.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je středně až více tolerantní vůči šarce a středně až více odolná vůči monilióze plodů (Monilinia laxa).

PŮVOD: Rumunsko, Institutul de Cercetare – Dezvoltare pentru Pomicultura Pitesti – Maracineni, vyšlechtěna v roce 1981 V. Cociu a R. Roman jako kříženec odrůd Tuleu Gras x Early Rivers.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s nefunkčními tyčinkami nevytvářejícími pyl, kvete pozdě až velmi pozdě. Vhodné opylovače: Agenká, Althanova ringlota, Anna Späth, Early Rivers, Gras Ameliorat, Silvia, Stanley.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 38-50 g), podlouhlé, nesymetrické. Slupka je tenká, fialovomodrá, na zastíněné straně fialová s tmavšími skvrnami, na slunečné straně tmavomodrá, ojíněná. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je příjemně aromatická, vyváženě sladkokyselá, při plném vyzrání až sladká, velmi dobrá. Pecka se velmi dobře odlučuje od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, 33 dní před Bystrickou, tedy přibližně v 1. a 2. dekádě srpna. Dozrává postupně, sklízí se probírkou.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, povidla, k sušení či výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu a středně tolerantní vůči šarce, ta se projevuje pouze na listech, zcela minimálně na plodech. Je náchylnější na moniliovou hnilobu plodů (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Spojené království, Anglie, Sawbridgeworth, vyšlechtil ji školkař Thomas Rivers jako křížence odrůd Prince Englebert a Early Prolific. Její název v angličtině je (The) Czar, poprvé zaplodila v roce 1874 a byla pojmenována po ruském caru, který v tom roce navštívil Anglii.

 
RŮST: zpočátku a zvláště ve školce bujný, později zpomaluje. Vytváří pouze středně velké stromy zpočátku se štíhlými, vznešenými korunami, které se později mění na kulovité, když se větve rozklesávají pod váhou plodů. Plodné větvičky jsou krátké a dost křehké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: raná, vysoká až nadměrná, pravidelná, v domácích podmínkách je vhodné dělat probírku.

 
PLODY: středně velké (průměrně 20 g), tvarově nepravidelné, některé podlouhlé, jiné kulatější, ke koncům buď zúžené nebo zakulacené. Slupka je jemná, kyselá, těžko se slupuje, je krásně ojíněná, pod ojíněním je černomodrá, při nadměrné úrodě a horším vyzrání zůstává načervenalá. Dužina je zelenožlutá až žlutá, místy průhledná, méně šťavnatá. Chuť je dobrá, sladká, podobná švestkové, ale méně výrazná. Pecka se od dužiny většinou dobře odděluje, jen při velkých úrodách a horším dozrávání hůře. Je to švestka.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna, někdy najednou, jindy postupně, sklízí se probírkou.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, k zpracování tam, kde nevadí kyselá chuť slupky, tedy např. do džemů a povidel.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti upřednostňujeme úrodné hlinité a dostatečně vlhké půdy, v sušší půdě stromy předčasně stárnou a plody jsou horší kvality. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Je středně tolerantní vůči šarce, projevuje se jen na listech.

PŮVOD: Česká republika, náhodný semenáč z Bezděkova, který od r. 1924 šířil školkař J. Vaněk z Chrudimi. Synonyma: Vaňkova úrodná raná, Bezděkovská.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, polovězpřímený. Tvoří menší, husté koruny s obloukovitými větvemi. Vyžaduje co nejmenší zásahy do koruny – jen udržovací, prosvětlovací řez na jaře. Při nadměrném řezu hrozí zahuštění koruny tenkými výhony a nízká plodnost.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná až středně raná (do 5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: jsou středně velké až velké, protáhle baňaté, zploštělé, zašpičatělé, nesouměrné. Slupka je pevná, šedomodře ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá s fialovým nádechem, s množstvím lenticel a rzivých skvrnek zejména v okolí stopky, snadno se loupe. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, průsvitná, jemná, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, aromatická, dobrá až velmi dobrá. Dužnina se velmi lehce odděluje od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, zraje asi 35 dní před Bystrickou, tedy začátkem až v polovině srpna, postupně. Sklízí se probírkou ve 2–3 termínech s odstupem asi 4 dnů. Dobře se přepravuje, ze stromu nepadá.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a zejména k výrobě džemů, povidel a kompotů, ale také k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s hlubokými, výživnými, dostatečně vlhkými půdami. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze.

PŮVOD: Německo, Ersingen u Pforzheimu, nalezena jako náhodný semenáč okolo roku 1890.

RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný. Bohaté olistění, listy jsou velké a nápadně světlé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy. 

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (délka cca 5 cm), tvar pravidelný, oválný, s krátkou stopkou. Slupka je hnedomodrá až modročervená, místy výrazně tečkovaná i rzivá, ojíněná, dá se stáhnout. Dužnina je měkká, šťavnatá, zelenožlutá, sladkokyselá, kořenitá, v plné zralosti dobře oddělitelná od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v teplých polohách od poloviny července, jinde začátkem srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a zavařování či výrobě džemů a povidel, pečení. 

STANOVIŠTĚ: živné půdy a spíše vlhčí než suché půdy, teplejší polohy.

ODOLNOST: dobrá odolnost květu vůči jarním mrazům, málo náchylná k praskání plodů, spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Německo, okolí Esslingenu, objevil ji jako náhodný semenáč pomolog Dr. Eduard Lucas a popsal ji v r. 1870.

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti slabý, vytváří středně velké i menší vysokokulovité, poměrně husté koruny, kosterní větve rostou směrem vzhůru, dobře větví a obrůstají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Dolanka, Vlaška, Wangenheimova. Není kompatibilní s Bühlskou a Zimmerovou.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (18-30 g), protáhlé, k oběma koncům zúžené, souměrné. Slupka je modrofialová až červenofialová se šedomodrým ojíněním a s nápadnými světlými tečkami, je pevná, hladká, nahořklá a trpká a špatně se odděluje od dužniny. Dužnina je bělavě zelenožlutá s červenohnědými částmi, zpočátku středně tuhá, při přezrání měkká, středně průsvitná, jemná, rozplývavá, šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je mírně aromatická, příjemně sladkokyselá, u slupky mírně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna. Plody při přezrání snadno opadávají ze stromu. Při dlouhotrvajících deštích mohou praskat.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.

STANOVIŠTĚ: je náročná na stanoviště, vyžaduje slunné, teplé, chráněné před větrem a vlhčí, ale dobře propustnou, úrodnou půdu. Na suchých stanovištích jsou plody drobné a předčasně opadávají. Je vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, méně tolerantní vůči šarce, napadají ji roztoči.

Původ: ČR, vyšlechtil ji Antonín Haman jako náhodný semenáč v Újezdu u Lázní Bělohrad, poč. 20. století. Na veřejnost se dostala v r. 1925, kdy školkař J. Kuhn z Brtve a pomolog V. Zeman z Lužan vyzvali v časopise Ovocnické rozhledy pěstitele, aby upozorňovali na nejlepší typy švestek.

Růst: středně bujný, vytváří kulovitou až široce kulovitou, později rozložitou a středně hustou korunu s bohatým plodonosným obrostem, nevyholuje. Habitusem se nepodobá na Domácí švestku, ale spíše na Vlašku.

Opylení: samosprašná, kvete středně brzy.

Plodnost: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

Plody: středně velké (průměrně 19 g), protáhlého, typicky švestkovitého tvaru, nejširší uprostřed a rovnoměrně se zužující k oběma koncům. Slupka je fialová až tmavomodrá, s výrazným světle modrým osiněním, pod ním lesklá, méně hladká, nakyslá. Dužina je zelenožlutá, pevná, středně šťavnatá, s vynikající, sladce nakyslou, typicky švestkovou chutí, výrazně sladší než má Domácí švestka (Bystrická). Dobře se odděluje od pecky.

Zrání: koncem srpna a začátkem září.

Využití: chuťově výborná švestka vhodná k přímé konzumaci a všem způsobům zpracování, ke sušení, výrobě džemů, povidel, kompotů či kvalitních destilátů.

Stanoviště: slunné, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou, nesnáší suchou půdu. Je velmi vhodná do okrajových, chladnějších oblastí, kde dosahuje lepších výsledků než v teplých oblastech.

Odolnost: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Silně odolná vůči moniliniové spále (Monilinia laxa), ale citlivější k šarce a monilioze plodů (Monilinia fructigena). Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhotrvajících deštích.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd President x Auerbacher v roce 1980.

RŮST: bujný, v plné plodnosti středně bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete brzy až středně brzy.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 30,4 g), vejčité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá, tenká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, dobře aromatická, výborná, jen slupka je kyselejší. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, asi 33 dní před Domácí švestkou, tedy na konci července až na začátku srpna.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu i všestrannému zpracování na sušení, pečení, výrobu džemů a povidel, kompotů, destilátů, do buchet či knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště a půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je tolerantní vůči šarce. Je středně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma rubrum) a silně odolná vůči rzi (Tranzschelia-pruni spinosae), středně až méně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila) a středně až výše odolná vůči monilióze plodů (Monilinia fructigena), středně až méně odolná vůči bakteriální nekróze (Pseudomonas syringae).

PŮVOD: Švédsko, Balsgård Fruit Breeding Institute, vyšlechtěna v roce 1952 jako kříženec odrůd Císařská x Ruth Gerstetter, poprvé popsána v r. 1972

 
RŮST: středně bujný až bujný, s polorozložitou, hustší korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, někdy mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší, elipsovité, nesymetrické. Slupka je ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá, zastíněná strana světlejší. Dužina je žlutozelená, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysle sladká až sladká, průměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, je to jedna z nejranějších odrůd, dozrává přibližně 58 dní před odrůdou Bystrická, tedy v 1. a 2. dekádě července, dozrává velmi postupně během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, ale i ke všestrannému zpracování, zejména na koláče. Plody nesnášejí delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou půdou, dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro švestky.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevině i květu. Je středně tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo a Felsina.

RŮST: středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná, po přetížení úrodou střídavá.

PLODY: středně velké (35-40 g), podlouhlé či oválné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá až tmavofialová. Dužnina je pevná, zlatožlutá, středně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, vyvážená (cca 18 °Brix), kořenitá a mimořádně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejvíce jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná, úrodná půda. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, díky hypersenzitivitě rezistentní vůči šarce, málo náchylná k monilióze.