Předobjednávky

PŮVOD: západní, střední a jihovýchodní Evropa, na severu po jižní Skandinávii, na jihu po Sicílii, na východě po řeku Dněstr. Izolované lokality jsou na Krymu a na Kavkaze. V ČR a SR je velmi rozšířený, zejména v pahorkatinách a hornatinách do 700 m n. m.

RŮST: pomalý. Je to opadavý, mohutný strom dorůstající do výšky 20–40 m a šířky až 25 m s rovným kmenem a širokou korunou, je velmi dlouhověký, dožívá se kolem 500 let, někdy i více. Kůra je v mládí sivě zelená, hladká, později rozpraskaná, šedočerná. Listy jsou řapíkaté, řapíky dlouhé 12–15 mm. Lístková čepel je široce obvejčitá, na bázi klínovitá, zřídka zaoblená nebo mělce srdčitá, peřeně laločnatá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý s jednopohlavnými květy, větrem opylovaný, převážně cizosnubný. Kvete protandricky, tedy samčí květy jednoho stromu rozkvétají dříve než většina samičích květů.

PLODNOST: pozdní (mezi asi 20–40, či až 100 lety v zápoji), střídavá, se silnými semennými roky, jejichž frekvence je podmíněna konkrétní lokalitou.

PLODY: žaludy podlouhlého tvaru (15–25 mm × 8–14 mm), s plochými nebo jen mírně vypouklými číšky s nesrostlými šupinami, vejčitě kopinatými, drobnými, jemně chlupatými, plody vyrůstají v paždí listů po 1–5 a buď sedí, nebo jsou na krátkých stopkách do 1,5 mm.

DOZRÁVÁNÍ: od září do října.

VYUŽITÍ: kromě toho, že je významnou lesní dřevinou, je vhodný i jako okrasná soliterní dřevina v parcích, velkých zahradách, pastvinách a volné krajině, ale také v alejích či větrolamech. Sehrává významnou ekologickou roli, protože je na něj vázáno mnoho druhů hmyzu a jeho žaludy jsou zdrojem potravy pro množství živočichů a jeho řídká koruna umožňuje pronikání dostatku světla a podporuje tak pestrý podrost. Žaludy lze využít také ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Jeho pyl sbírají včely medonosné, i když je méně výživný. Kulinární využití: Je významným producentem medovice, tedy včelařskou dřevinou. Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a pomletých) lze tyto použít jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dyzentérie, horeček, krvácení. Zevně se používá k omývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: pevné, velmi kvalitní, trvanlivé dřevo se používá ve stavebnictví, při výrobě nábytku a sudů, protože dobře snáší kontakt s tekutinami a je odolné vůči houbám a hmyzu. Při výmladkovém hospodaření je významným zdrojem tvrdého palivového dřeva a dřevěného uhlí. Duběnky, tedy kulovité hálky hmyzu, který iniciuje jejich vznik na listech, lze využít k získání tříslovin i barviva použitelného jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyskytuje se na různých geologických podložích. Roste i na mělkých a minerálně chudých půdách. Vyhýbá se jen oblastem s více kontinentálním klimatem.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do asi -23,3 °C až -28,9 °C, díky pozdějšímu rašení a kvetení obvykle uniká pozdním jarním mrazům. Po zakořenění dobře odolný vůči suchu, větru a znečištění ovzduší.

PŮVOD: ČR, Kyjovice, krajová odrůda z Ostravska. Matečný strom se nacházel v bývalé zámecké zahradě v Kyjovicích, odrůdu šířil J. Kupka.

RŮST: zdravý, středně bujný, vytváří koruny zpočátku vzpřímené, později široké, méně pravidelné s převisajícími větvemi.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to mohou být např. následující: Aker, Batul, Červené tvrdé, Čistecké lahůdkové, Hammerstein, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: raná, středně vysoká, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 160 g, 70 × 60 mm), ploše kulovité, pravidelné, jen málo hranaté. Slupka je pevná, tuhá, hladká, pololesklá,
citrónově žlutá s hnědavě červeným líčkem, často mramorovaným, po celém plodu rzivé i bílé tečky, vybarvuje se až na jaře. Dužnina je pevná, šťavnatá, křupavá, často zelenavá, na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokyselá, bez výraznější kořenitosti, jemně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna. Plody předčasně nepadají a při skladování nevadnou.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a kuchyňskému zpracování (pečení, výroba přesnídávek).

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, i větrnější, je méně náročná na půdu. Vhodná i do vyšších poloh, nemá ráda uzavřené polohy, kde se drží vlhký vzduch. 

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči padlí, méně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Evropa až po západní Sibiř a Střední Asii, Přední Asie a SZ Afriky.

RŮST: bujný růst, tvoří stromy vysoké 25 m a široké 10 m.

OPYLOVACÍ PODMÍNKY: dvoudomá, tvoří samčí a samičí stromy, květy jsou opylovány hmyzem. Významný zdroj pylu pro hmyz v dubnu a květnu.

PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: tobolky.

DOZRÁVÁNÍ: po 5 týdnech od oplodnění.

VYUŽITÍ: ikonická dřevina vodních ploch a toků, kde zpevňuje břehy. Strom je hostitelem více než 200 hmyzích druhů, mimo jiné je významnou potravou pro mnohé housenky motýlů. Loňské výhony se používají v košíkářství. Léčivé využití: vrbová kůra se používá vnitřně proti horečkám, revmatismu a neuralgiím. Dřevo se používá na výrobu rukojetí a násad, ale i dřevěného uhlí pro vnitřní použití při průjmech apod.

STANOVIŠTĚ: nesnáší zastínění, vyžaduje slunné stanoviště. Preferuje hluboké, písčitohlinité až hlinité, na živiny bohaté půdy, ale snese i chudší půdy. Je součástí lužních lesů, břehových porostů, neodmyslitelně patří k vodním plochám i tokům.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, snáší dlouhotrvající záplavy, znečištění ovzduší.

PŮVOD: Rumunsko, semenáč neznámého původu, vesnička Cenad v okrese Timiș na SZ země na hranicích s Maďarskem.

RŮST: bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, hmyzem opylovatelná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete brzy až středně brzy, kratší dobu.

PLODNOST: raná, velmi vysoká celkově i na objem koruny stromu.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 81,8 g), kulovité až oválné, asymetrické. Slupka je tlustá, jemně plstnatá, oranžová a na sluneční straně přibližně z 50 % překrytá karmínově červenou líčkem s tmavě červenými tečkami, velmi atraktivní. Dužnina je středně tuhá až měkká, středně šťavnatá. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá, podobná Maďarské. Poměr cukrů je 15,3 % a kyselin 1,37 %. Pecka má průměrně 4,7 g (5,7 % hmotnosti plodu) a je dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně 4 dny po Maďarské, tedy od 2. poloviny července.

VYUŽITÍ: strom je okrasný zejména brzy kvetoucími květy atraktivními i pro opylovače a později i listy či plody. Plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na džemy, povidla, výživy, pálenku či kompoty nebo k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, středně v květu a silně v mladých plůdcích. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), tolerantní vůči šarce a vůči houbě Cytospora cincta, která způsobuje cytosporové odumírání, málo odolná vůči suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Francie, Montfavet, výzkumný institut INRAE, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Ferragnès x Tuono, křížení proběhlo v roce 1978, odrůda byla uvedena na trh v roce 1989. Synonyma: Avijor. 

RŮST: středně bujný, rozložitý až převislý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstována samostatně. Přítomnost jiné, v podobnou dobu kvetoucí odrůdy, např. Ferragnès, Tuono, Ferraduel, Texas či Supernova, může zvýšit úrodu. Kvete pozdě, přibližně 3 dny po Ferragnès.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké. Skořápka je tvrdá. Jádra jsou středně velká až velká (průměrně 1,37 g), oválná, světlá. Podíl dvojitých jader je střední až vysoký (5-15 %). Chuť je velmi dobrá, sladká.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, kolem poloviny září.

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně voňavé na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinářské využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinářské i kosmetické účely atd., květy k ovonění kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, v květu díky pozdnímu kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je tolerantní vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum). Je náchylná k rakovině způsobované houbou Diaporthe amygdali. Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Francie, Angers, stará odrůda pěstovaná už možná v 15. století. Často využívaná také jako podnož pro hrušně a označovaná tehdy jako dula A / (EM) quince A, MA či Pillnitz R 5.

RŮST: bujný až středně bujný, dorůstá do 4-6 m. Potřebuje výchovný řez na zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a středně dlouho (9-11 dní). Vhodní opylovači např.: Bereczki bőtermő, Champion, Konstantinopolská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 195-221 g, ale i 340 g), proměnlivého tvaru. Slupka je citronově žlutá a plstnatá, v plné zralosti intenzivně zlatožlutá, plstnatost se ztrácí. Dužnina je žlutobílá, tuhá, silně aromatická. Chuť je po tepelném zpracování velmi příjemná, nakyslá, voňavá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně v polovině října.

VYUŽITÍ: výborná na tepelné zpracování na tzv. dulový sýr, marmeládu, přesnídávky, kompoty, ale i na mošt, víno, destiláty, likéry či na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě, jako všechny dule kvete pozdě, takže většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je odolná vůči agrobakteru (Agrobacterium tumefaciens), středně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), vůči vápníku v půdě, suchu a vysoké hladině podzemní vody.

PŮVOD: od Evropy až po Asii, nejčastěji v lužních lesích, podél toků a na vlhkých humózních půdách.

RŮST: bujný, dosahuje výšky 10 - 15 m a šířky 8 m. Listnatý opadavý strom, který roste vzpřímeně, často jako vícekmenný keř. Kůra je červenohnědá až šedá s tmavě šedou, mělce rozpukanou borkou. Jednoduché, podlouhlé listy jsou po okrajích jemně pilovité s ostrou špičkou.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, cizosprašná, hmyzosnubná. Atraktivní bílé květy jsou uskupené v hroznech dlouhých 8-15 cm, kvetou v dubnu až květnu a jsou výrazně aromatické.

PLODNOST:

PLODY: kulovité, lesklé, černé peckovice (velké 5-7 mm) s trpkou a šťavnatou dužninou uspořádané v převislých hroznech. Pecka je žlutá, kulovitá, rýhovaná.
DOZRVÁNÍ: v červenci až srpnu.

VYUŽITÍ: Vhodná jako okrasná parková dřevina zejména ve vlhčích, nivních oblastech při vodních tocích či vodních plochách. Dřevo voní po hořkých mandlích a používá se v řezbářství k výrobě drobných předmětů či ve stolařství k výrobě nábytku. Plody se dají použít k výrobě džemu, v syrovém stavu jsou většinou příliš hořké. Z listů se dá získat zelené barvivo, z plodů zelené až šedé.

STANOVIŠTĚ: V mládí snáší i stinné stanoviště, později vyžaduje více světla a více prostoru, aby více plodila. Obecně nenáročná na pěstování, jen nemá ráda velmi větrné polohy a velmi vápenité půdy, ačkoliv nějaké množství vápníku v půdě snese.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 až -40 °C. Dobře odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 19. stol.

 
RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Konference, Pařížanka. Není dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: raná, velká, každoroční.

 
PLODY: velké plody nepravidelného tvaru. Špička s krátkou stopkou je výrazně ohnutá. Slupka je lesklá, zelenožlutá, na slunné straně s červeným líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, šťavnatá, rozplývavá. Chuť jemně kořenitá, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. září, konzumní zralost ve 2. pol. září, skladovatelnost do října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, destilátu, moštu. Krátká skladovatelnost.
STANOVIŠTĚ: nižší a střední polohy, chráněné před větrem a mrazem, kvalitní a dobře zásobená půda.

 
ODOLNOST: menší odolnost vůči mrazu, střední odolnost vůči monilióze, mírná náchylnost ke strupovitosti.

PŮVOD: Francie, 19. stol.

 
RŮST: středně bujný, zdravý růst, vytváří velkou, silně rozvětvenou korunu vysoko kulovitého tvaru.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Avranšská, Clappova, Williamsova.

 
PLODNOST: nastupuje v 5.–8. roce po výsadbě, pravidelná, střední až vysoká.
PLODY: středně velké až velké plody vejčitého tvaru, někdy mírně hranatý nebo k jedné straně stlačený. Slupka je jemná, hladká, částečně mastná, jemně rzivá; barevně zelená, při vyzrání zlatožlutá nebo citronově žlutá. Dužnina je měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, polosladká až nakyslá, kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. září, konzumní zralost: v pol. října, skladovatelnost kolem 14 dní.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda náročná na teplo, preferuje nižší polohy a hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé půdy.

 
ODOLNOST: odolná vůči monilióze, mladé stromky méně mrazuvzdorné.

PŮVOD: Severní Amerika, oblast Pensylvánie, Nebrasky, Texasu a Missouri. V Evropě se poprvé objevil kolem roku 1700, pojmenován latinsky po botanikovi Johannovi Gottliebovi Gleditschovi. Beztrnná varianta se přirozeně vyskytuje v původní oblasti a dále se množí.

RŮST: středně bujný. Je to strom s řídkou korunou, dorůstá do výšky 20–30 m a šířky 15 m. Kůra je tmavošedá, později se odlupuje v plátech. Na rozdíl od původního trnitého druhu se na kmeni a starších větvích netvoří trny, které bývají v trnitém druhu jednoduché až trojdílné, lesklé, hnědé a velké. Listy jsou střídavé, jednou až dvakrát sudozpeřené. Jednotlivé světle zelené lístky jsou buď celokrajné nebo jemně vroubkované.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opyluje se hmyzem. Jedna rostlina tvoří oboupohlavní i jednopohlavní květy. Žlutozelené květy v krátkých, cca 5 cm dlouhých, vzpřímených hroznech se objevují před rašením listů nebo i o něco později, nejčastěji v červnu.

PLODNOST: středně raná, v prvních 5-7 letech po výsadbě u jednotlivých stromů, kolem 10. roku v porostu. Je pravidelná a vysoká.

PLODY: zploštělé tmavé lusky, dlouhé 20-45 cm a silné až 2,5 cm. Obsahují oválná semena dlouhá asi 8-20 mm.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a zůstávají na stromě až do jara.

VYUŽITÍ: jako okrasný strom zejména do parků a alejí ve městech. Ve své domovině pomáhá předcházet erozi, používá se jako větrolam či v agrolesnictví jako krmivo pro dobytek. Semena jsou jedlá i pro lidi, mladá chutnají za syrova jako hrášek, dají se i tepelně upravovat, mohou obsahovat až 30 % cukru. Pražená semena lze použít jako náhradu kávy. Dužnina mladých, křehkých lusků je sladká a dá se jíst syrová, použít k přípravě nápojů nebo z ní získat cukr, později při dozrávání hořkne. Dřevo je tvrdé a příležitostně se používá na výrobu nábytku či v řezbářství.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Je velmi přizpůsobivý z hlediska půdy, optimálně roste v úrodných, vlhkých, nivních či vápenitých půdách, ale snese širokou škálu půd od písčitých přes hlinité až po jílovité, kyselé i zásadité a i sušší půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný do -28,9 °C až -34,4 °C. Snese i zhutnělé půdy, sucho, městské prostředí, zasolení půdy, znečištění ovzduší a krátkodobé zaplavení.

Impozantní strom se vzpřímenou, pyramidální až široce kuželovitou korunou, dorůstající do výšky 8–14 m. Opadavé listy jsou matné, svěže zelené, velké až 17 cm. Kvete začátkem dubna, ještě před olistěním a vyniká krásnými, až 10 cm velkými bílými a příjemně vonícími květy. Plody jsou červeno oranžová semena. Před větrem chráněné slunné stanoviště příp. mírný polostín. Půda úrodná, propustná, přiměřeně vlhká, mírně kyselá. Mrazuvzdornost do -34 ℃. Mulčování mělce kořenícího systému. Špatná snášenlivost řezu. Původ Japonsko a Korea.

PŮVOD: Španělsko, vyšlechtěna ve výzkumném ústavu CEBAS (Centro de Edafología y Biología Aplicada del Segura) pod vedením Federica Dicentu jako kříženec genotypu S5133 × Lauranne, uvedena na trh byla v roce 2007. Synonyma: Pentacebas.

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, hmyzem opylitelná, jednodomá s oboupohlavnými květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstována samostatně. Přítomnost jiné, v podobný čas kvetoucí odrůdy, např. Makako, může zvýšit úrodu. Kvete velmi pozdě, cca. 12-23 dní po středně brzy kvetoucí odrůdě Nonpareil či 10-20 dní po Ferragnès.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, i 2 t jader na ha v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké až menší, dobře se loupou po dozrání. Skořápka je tvrdá a dobře chrání jádro před škůdci. Jádra jsou elipsovitá až podlouhlá, menší (průměrně 1,0 g, průměrně 27-30 % hmotnosti plodu), hladká, světlá. Podíl dvojitých jader je velmi nízký až žádný (<1 %). Chuť je velmi dobrá a sladká, jádra obsahují na mandle vysoký podíl cukrů (průměrně 4,43 %) a tuků (55,73 %).

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, již začátkem září či dokonce koncem srpna, (10 dní před Ferragnes, 7 dní před Nonpareil).

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinární i kosmetické účely atd., květy k ovoňání kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum). Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: nejistý, zřejmě z ČR, ale možná i z Německa. Už začátkem 19. století ji měl ve sbírce v Poděbradech pomolog děkan Matěj Rössler. V němčině se nazývá Troprichters schwarze Knorpelkirsche, což poukazuje i na její černou barvu v plné zralosti.

 
RŮST: zpočátku středně bujný, později slabší. Vytváří vysokokuželovité, středně velké, řidší koruny. Postranní větve se sklánějí.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská. Je nekompatibilní s Karešovou.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), srdčité, velikost velmi závisí na stanovišti a péči. Zadní strana je vypouklá, přední zploštělá. Slupka je středně silná, tmavě červená, v plné zralosti až červenohnědá, téměř černá, místy se světlejšími tečkami. Dužnina je středně tuhá (polotvrdka), v plné zralosti až měkká, tmavě červená, šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je kyselosladká, v plné zralosti výborná, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem 3. a začátkem 4. třešňového týdne, v závislosti na lokalitě a průběhu počasí někdy koncem června. Plody již napadá vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

 
VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu, ale i na kompoty, džemy, marmelády, sirupy, ale také destiláty a na sušení. Plody jsou středně dobře až dobře skladovatelné a přepravovatelné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s písčitohlinitou nebo hlinitou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou, v suchých půdách jsou plody malé.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější k praskání plodů během déle trvajících dešťů, ale odolná vůči monilióze.

PŮVOD: neznámý, zřejmě velmi stará odrůda, jako původ je uváděn Balkán, Pobaltí či Německo, Koblenz, zámek říšského knížete, kde byla pěstována již v 17. století. Synonyma: Pomme de Prince verte, Green Prince, Kempes Pauliner.

RŮST: velmi bujný, vytváří vysoko kulovité, později plošší až mírně převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete středně brzy až pozdě a je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být Aderslebenský kalvil, Åkerö, Banánové zimní, Batul, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Boikovo, Červené tvrdé, Čistecké lahůdkové, Dukát, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Idared, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Královnino, Krasokvět žlutý, Londýnské, Parména šarlatová, Peasgoodovo, Red Delicious, Rubín, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Starking, Starkrimson Delicious, Šampion, Švýcarské oranžové, Virginské růžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové atd. 

PLODNOST: pozdější, vysoká, dost pravidelná.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 150 g), ploše kulovité až kulovité, nesouměrné, někdy s plochými žebry. Slupka je tlustá, jemná, ale pevná, hladká, lesklá, polomastná, dlouho žlutozelená, až zjara žloutne, některé plody mají na sluneční straně menší hnědočervenavou, rozmytou líčko s bílými lenticelami a pihami. Dužnina je nazelenalá, dlouho tuhá, křupavá, velmi šťavnatá, na vzduchu nehnědne. Chuť je dlouho kyselá, ale po dozrání kyselosladká, bez výrazné kořenitosti či vůně, ale příjemně osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině až koncem října. Konzumní plody dozrávají podle polohy a průběhu počasí během pěstování v lednu až březnu a vydrží uskladněné v chladu do května, července či ještě déle. Plody předčasně nepadají. Středně dobře snáší přepravu, při skladování vadnou a nehnijí, neztrácejí chuť. 

VYUŽITÍ: mohutný strom s květy atraktivními pro opylovače se hodí do větších zahrad, sadů, na pastviny, včelnic, do větrolamů, alejí a stromořadí. Plody jsou vhodné zejména pro kuchyňské zpracování, tedy pečení, výrobu výživ, džemů, kompotů, sušení, výrobu vína, ale i k přímé konzumaci, zejména po oloupání.

STANOVIŠTĚ: slunečné, je nenáročná na polohu a půdu, snese i sušší písčité či kamenité půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a v květu, silně větruodolná, silně odolná vůči strupovitosti, středně až silně vůči padlí.

PŮVOD: Severní Amerika, Spojené státy americké od východního Texasu po jižní Georgii.

 
RŮST: roste bujně, dorůstá do výšky 15–20 m, šířky okolo 12 m. Má velké dekorativní chlupaté listy a velmi nápadné bílé až světle růžové květy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: má oboupohlavné květy, je samosprašná.

 
PLODNOST: středně raná, začíná ve věku 6–8 let a větší úrody produkuje od 10. roku života, střídavá, dobré úrody každé 2–3 roky. Jen malé procento z květů vytvoří plody.

 
PLODY: válcovité tobolky (20–30 cm dlouhá, 6–8 mm široká) světle hnědé barvy, která puká dvěma chlopněmi. Plody vyrůstají v latách na 20–40 mm dlouhých stopkách. Semeno je oboustranně blanitě lemované, stříbřitě šedé. Semena jsou seskupena ve větším počtu kolem středního sloupku.

 
DOZRÁVÁNÍ: během září.

 
VYUŽITÍ: alejový a parkový strom, dekorativní celoročně.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, živná, nejlépe vlhčí půda v teplých nížinách a středně teplých pahorkatinách, ale snese i sucho.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C až -29 °C.

PŮVOD: Itálie, Faver, Valle di Cembra, v provincii Trento jako semenáč odrůd T44L04 Lagorai (mateřská odrůda) × T35L04 (otcovská odrůda).
RŮST: vzpřímený, s obloukovitými výhony pokrytými jen malým množstvím trnů. Výška rostliny 1,5–2 m, výhonů je na rostlinu poméně, ale mají bohaté plodonosné obrosty. Řady malin by neměly být širší než 0,5 m, v této šířce na délku 1 metr doporučujeme maximálně 10–12 výhonů a rozestupy mezi řadami alespoň 3,5–4 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká, průměrně 1,4 kg/rostlinu.
PLODY: jsou velké (průměrně 5,5–8 g, 2,6–3 × 1,8–2,4 cm), měkčí, jasně červené, s prodlouženým kuželovitým tvarem. Hustá dužnina má výbornou malinovou vůni a sladkou chuť (cca 10,9 °Brix).
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda v červnu, 2. úroda od srpna až do prvních mrazů.
VYUŽITÍ: přímý konzum, mražení a další zpracování na sirupy, džemy, ovocné plátky, zmrzliny apod. Plody dobře snášejí přepravu a skladování až 6 dní při 3 °C.
STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, propustná a výživná půda. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: spolehlivě mrazuvzdorná. Vysoce odolná vůči mšici malinové (Amphorophora idaei), vůči odumírání malin (Didymella applanata), vůči fytoftóře (Phytophthora sp.) a vůči šedé plísni (Botrytis cinerea), středně odolná vůči antraknóze (Colletotrichum acutatum) a méně odolná vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium sp.). Prevencí chorob je výsadba malin do vlhké, humózní, ale dostatečně odvodněné půdy a udržování porostu v doporučené hustotě.

PŮVOD: pravděpodobně v západním Středomoří, dnes se vyskytuje na Kanárských ostrovech, v celém Středomoří, směrem na východ až po Turecko však řidčeji.

 
RŮST: pomalý. Je to stálezelený mohutný strom dorůstající do výšky 25 m a šířky 20 m, v suchých podmínkách jen několik metrů. Má širokou, rozložitou korunu s hrubými větvemi.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, opylování větrem, dobře ho opylují i duby jiných druhů.

 
PLODNOST: středně časná (vyšší po 6-8 letech po vysazení), vysoká.

 
PLODY: žaludy (velké až 3 cm) na krátkých stopkách, na bázi s miskovitou číškou pokrytou plochými šupinami. Mohou být hořké nebo sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: celý strom je celoročně velmi dekorativní, vhodný do parků a městské zeleně. Plody některých stromů jsou sladké, bez hořkosti. Plody jsou jedlé sladké i ty hořké po odstranění hořkosti promýváním po usušení a umletí, používají se v podobě mouky přidávané při pečení do jiných mouk či pražené jako náhrada kávy. Používají se také jako výživné krmivo, zejména pro prasata. Kůra je zdrojem třísloviny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, mladé rostliny snášejí i polostín. Daří se mu ve všech půdách kromě studených a podmáčených. Dobře snáší i vápenité, sušší, písčité či mělké půdy. Vhodný do nejteplejších poloh městských tepelných ostrovů.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -12 °C až -17 °C, po zakořenění silně suchovzdorný, dobře snáší zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo x Haganta v roce 2003, na trh byla uvedena v roce 2014.

RŮST: středně bujný až bujný, s dobrým větvením a hustým olistěním. Snadno se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samoopylivá, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete brzy až středně brzy. 

PLODNOST: raná, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Pro dosažení kvality plodů je zapotřebí v letech s vysokou úrodou provést jejich probírku.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 76 g, s rozsahem 53-108 g), oválné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá až fialová. Dužnina je žlutozelená, pevná a šťavnatá, středně až lépe oddělitelná od pecky. Chuť plně vyzrálých je velmi dobrá, se střední až vysokou cukernatostí (17-22,7 °Brix) a vyváženou vůní.  

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, od konce srpna do poloviny září. Plody je třeba nechat plně vyzrát na stromě, nevyzrálé plody jsou nahořklé. Snadno se sbírá a má dobrou trvanlivost.

VYUŽITÍ: plody pro přímou konzumaci, ale i pro sušení, pečení, výrobu výživ, džemů, povidel, kompotů či destilátů. Květy jsou atraktivní pro různé opylovače.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem. Půdu preferuje dobře zásobenou vláhou, ale propustnou, nezamokřenou, hlinitou, písčito-hlinitou nebo hlinito-písčitou.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, středně až méně mrazuodolná v květech. Je spolehlivě odolná vůči šarce na bázi hypersenzitivity, dobře odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Francie, Lalevade-d'Ardèche, INRA (Národní institut pro výzkum v zemědělství), vyšlechtěn jako kříženec mezi kaštanovníkem jedlým (Castanea sativa) x kaštanovníkem vroubkovaným (Castanea crenata), tedy tzv. kaštanovníkem japonským v roce 1986. Synonyma: Marisol, CA 07.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, dosahuje střední velikosti. Raší v rámci kaštanovníků brzy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašný, převážně hmyzem (zejména zlatohlávky a páteříčky), méně větrem opylován, jednodomý, se samčími a samičími květy. Kvete protandricky, tedy samčí květy, obsahující málo klíčivý pyl, začínají rozkvétat před samičími. Pro dosažení úrody potřebuje přítomnost jiných odrůd nebo semenáčů kaštanovníků jedlých, vroubkovaných či jejich kříženců. Vhodní opylovači např.: Maraval, Marigoule či Markus, atd.

PLODNOST: raná (ve věku 4-5 let), středně vysoká.

PLODY: jsou velké (průměrně 10 g, 35x21x29 mm), jehlanovité, mahagonově červené, světlejší. Středně snadno až snadno se loupou a dobře se skladují. Chuť je středně sladká a středně aromatická, jemně nahořklá, celkově výrazná.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně od 1. poloviny října.

VYUŽITÍ: mohutný strom je dekorativní listem a zejména květy, které jsou atraktivní nektarem i pylem pro mnoho opylovačů, včetně včel medonosných, takže je vhodný pro výsadbu i do včelínů. Používá se i jako podnož pro jiné odrůdy kaštanovníků, dobrou afinitu má s odrůdami Belle Epine, Bouche de Bétizac, Bouche Rouge, Bournette, Comballe, Dorée de Lyon, Fertil, Insidina, Impériale, Maraval, Marron d'Olargues, Precoce Migoule, naopak špatnou afinitu má s odrůdami Marigoule, Marron de Goujounac, Verdale Delsol. Kulinářské využití: plody se konzumují po tepelné úpravě, vhodné jsou na pečení, vaření, přípravu kaštanového pyré či nakládaných kaštanů nebo mouky. V kaštanicích se může získávat velmi kvalitní jednodruhový kaštanový med. Léčivé využití: listy a kůra jsou dobrým zdrojem taninů a dají se použít při průjmu či krvácení, mají protizánětlivé účinky a usnadňují vykašlávání, zejména pomáhají při dráždivém, suchém kašli. Technické využití: kůra, listy či oplodí se používají k získání taninů, tvrdé, silné, lehké dřevo je velmi trvanlivé, zejména mladé, používá se v tesařství, soustružnictví, košíkářství, k výrobě kůlů plotů.

STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápnitá. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh do přibližně 400 m n.m.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolný ve dřevě, kvůli ranému rašení náchylnější k poškození pozdními jarními mrazy. Je odolný vůči mozaikovému viru, částečně odolný vůči inkoustové skvrnitosti (Phytophtora cinnamomi), mírně náchylný k rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Je však velmi citlivý na poškození žlabatkou kaštanovou (Dryocosmus kuriphilus) a obalečem dubovým (Cydia splendana), relativně citlivý na asfyxii, tedy udušení kořenů v příliš těžké a mokré půdě. Po zakořenění je dobře odolný vůči suchu a vysokým teplotám, i vůči větru.

PŮVOD: Slovensko, Naháč, stará odrůda poprvé popsaná knězem Jurajom Fándlym v jeho díle Pilní domajší a polní hospodář v roce 1792 jako: "ščepi, které ňikda ňebudu kvitnuť, a predca budou mít viborného jablka". Strom této odrůdy se dochoval do druhé poloviny 20. století v Naháči při potoku, odkud zobral vrúble učitel v místní škole Alojz Kaššák a zaštepil jimi plánku rastúcu v zahradě této školy cca. v roce 1957. V roce 2002 byl tento strom vyhlásený za chráněn strom. Kromě toho byly později vysadené další 2 stromy této odrůdy na dvor a do zahrady fary, kde Juraj Fándly kdysi působil.

RŮST: středně bujný až umírněný, ve vyšším věku tvoří převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří partenokarpické plody bez opylení. Kvete středně brzy, květy nemají korunní lupínky ani tyčinky, ale mají znásobené kališní lístky a pestíky. nejsou atraktivní ani pro opylovače.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: tvarově i velikostně nevyrovnané, ale spíše větší (7-8 cm) a kulovité až spološteno kulovité, často nesouměrné. Slupka je žlutozelená až žlutá, v plné zralosti na osluněné straně překrytá červeným líčkem, jemně hořká až trpká. Dužnina je bílá, méně šťavnatá, jemně aromatická, se širokým a velmi hlubokým kalichem s dužnatými zvyškami kalíšnych lístků a s jádřincem s prázdnymi puzdrami bez jader. Chuť dužniny je sladkokyselá, méně výrazná. 

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, uskladněné vydrží do poloviny října.

VYUŽITÍ: strom je botanickou raritou a kulturním dědictvím, plody jsou vhodné zejména na zpracování, například na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, povidel či cideru nebo na sušení. Méně vhodná na moštování či přímý konzumaci.

STANOVIŠTĚ: sluneční, zdá se, že není velmi náročná na půdu. Vhodná do teplých, středně teplých a zřejmě i chladnějších poloh.

ODOLNOST: zdá se dobře mrazuvzdorná v dřevě i květu. Obvykle netrpí trpět chorobami.

PŮVOD: zřejmě Turecko.

 
RŮST: středně silný a vzpřímený, výška stromu je 3,5–4,5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě. Vhodní opylovači: Champion, Bereczki bőtermő a Leskovačka. Je dobře nektarodárná pro včely.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (250 g), s tvarem zploštělého jablka sytě žluté barvy, aromatické, zralý plod je jen málo plstnatý. Dužnina je středně pevná, světle žlutá, s intenzivní vůní typickou pro dula.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem října, vydrží do poloviny prosince.

 
VYUŽITÍ: použití univerzální, je vhodná na přípravu dezertů, džemu, dýňového sýra, šťávy, kandovaného ovoce apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunce až polostín, výživná, dobře propustná půda.

 
ODOLNOST: méně náchylná k bakteriální spále než ostatní starší odrůdy, dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: na Slovensku rozšířená v Bílokarpatském regionu; Růžovka z Bošáce získala v r. 2015 titul „Strom roku“ a v roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca 60 m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědozelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na slunečné straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými světlými lenticelami. Dužnina je šťavnatá, chuť sladká, vyvážená.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání v průběhu září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Škaredka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznešené koruny. Listy jsou tmavě zelené, miskovitě prohnuté.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova lahvice, Clappova máslovka, Esperenova bergamotka, Hardyho máslovka, Madame Verté, Pařížanka.

 
PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.

 
PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rzivá, pokrytá šedobílými lenticelami, někdy s červenkastým líčkem. Dužnina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá, v okolí jádřince mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, aromatická po smole, velmi příjemná, delikátní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vydrží asi 2 týdny po sklizni.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě džemů, kompotů a destilátů, ale i k pečení, sušení a moštování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoliv preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách. Jen ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, ale náchylnější na deštivé počasí během kvetení. Odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: rozšířený téměř po celé Evropě, kromě nejsevernějších oblastí.

 
RŮST: masivní opadavý strom dorůstající do výšky 30–40 m. Tvoří širokou, kuželovitou, hustou korunu. Kůra zelenkavě šedavá, borka tmavší šedá. List lichozpeřený – 4–7 párů kopinatého tvaru, na okraji ostře pilovitý.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: květy oboupohlavné, seskupené do bohatých tmavě červených lat. Ve většině případů jsou květy jednodomé, často se však vyskytuje dvoudomost. Zastoupení květů se může v průběhu let na jednom jedinci měnit. Kvete v dubnu, před rozvinutím listů.

 
PLODNOST: pozdní, u solitérně stojících stromů začíná ve věku 15–20 let, v porostu až ve věku kolem 30 let, je nepravidelná.

 
PLODY: jednokřídlé nažky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu.

 
VYUŽITÍ: vhodný do parků a velkých zahrad. Hodnotné dřevo pro dřevařské, nábytkářské využití. V minulosti se využíval i v lidovém lékařství.

 
STANOVIŠTĚ: polostínomilná, později světlomilná dřevina, náročná na půdní živiny a vlhkost. Na Slovensku roste od nížin do poloh přibližně 950 m n. m.

 
ODOLNOST: citlivější na silné mrazy.