Ovocné stromy

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône ji kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se někdy nazývá i (Bigarreau) Sandrin či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

 
RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

 
PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květy.

 
PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdčitého, hrbolatého tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužnina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselá a příjemně kořenitá, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně velká až velká.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná proti praskání plodů během dešťů, středně náchylná k monilióze a klejotoku.

"Středně silný růst. Habitus je vzpřímený, široký. Kvete velkými, jemně růžovými květy (v květnu až červnu). Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Plodnost raná. Velký až velmi velký plod jablkového tvaru a žluté barvy. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. V syrovém stavu jsou hůře stravitelné, trpké; doporučuje se tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, kompotů, dále sušení, moštování. Plody odpuzují mole.
Skladování na chladném a větraném místě přibližně do dubna. Sklizeň od poloviny října, postupné dozrávání (listopad), skladovatelnost do jara. Chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, hlinitá – hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez (koncem zimy). Mrazuvzdorná, odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování. Samosprašná."

PŮVOD: Ukrajina.

RŮST: růst pomalejší, vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je i s pupeny odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužnina je krémově bílá, středně tuhá, mírně vonná. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu.

VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"", sušení, moštování. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.

STANOVIŠTĚ: teplejší polohy, chráněné slunné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: v rámci odrůd dula silně mrazuvzdorná. Vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: pravděpodobně v JV Evropě a na Zakavkazsku, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru.

 
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, dorůstá do výšky 30+ m a šířky 15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Borka je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené na dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samčích.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, po 5-10 letech, vysoká.

 
PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejcovitého tvaru a velikosti do 3,5 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená je v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

 
VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se očkování objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou, neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozložené, později svěšené. Kvůli tvaru koruny se příliš nehodí do stromových alejí.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Kaštánka, Rychlice německá, Hedelfingenská, Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyholuje a plodí na koncích větví. 
PLODY: velké (průměrně 6 g), tupě srdčitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je v rané zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná světlými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, slabě barvící šťávou. Chuť výborná, sladkokyselá až sladká, příjemně vínovitá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2.–3. třešňovém týdnu, současně s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Na přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji sklízet ještě před plnou zralostí, kdy se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na kompoty a další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

PŮVOD: Slovensko, obec Medné, která je součástí obce Lednické Rovne v okrese Púchov, známá již ve 2. pol. 18. století, rozšířená i v Maďarsku. Synonyma: Emilio Mednyanszky, Cerise de Medne, Mjednianska.

RŮST: bujný, v mládí velmi bujný, tvoří velké, mohutné, hustší koruny, kosterní větve směřují kolmo vzhůru, spodní se rozkládají do šířky, jen okrajové větve pod vahou úrody mírně převisají. Je velmi houževnatá a dlouhověká.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být Rychlice německá a Lyonská raná.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 7 g), nepravidelného tvaru, někdy kulovitého, jindy srdčitého, z boku zploštělého. Slupka je velmi lesklá, tmavě červená až černá. Dužnina je středně tuhá až tuhá, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva velmi dobře barví. Chuť je výborná, příjemně sladce kořenitá. Peckа je v poměru k plodu malá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává v 1.–2. třešňovém týdnu, obvykle začátkem června až kolem 10. června, dříve než Lyonská raná.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, šťávy, sirupy, likéry, džemy, na pečení a sušení. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Na půdu není náročná, roste dobře ve všech dostatečně propustných a zároveň dostatečně vlhkých půdách, aby plody nebyly drobné. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Raným dozráváním uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá. Je málo náchylná k praskání plodů a jejich monilióze (Monilinia fructigena).

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už koncem 18. stol. rozšířená v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Burlat, Karešova, Kaštánka, Regina, Van, ale i Hedelfingenská, Troprichterova, Thurn Taxis (Schneiderova), které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdčité či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem. Dužnina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a kompotům, ale i k sušení a destilátům či džemům a marmeládám. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou (Monilinia laxa). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, při kvalitní půdě může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k moniliové hnilobě plodů a moniliové spále, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: Německo, Výzkumná ovocnářská stanice Jork u Hamburku, kříženec odrůd Thurn-Taxis (Schneiderova) a Rube z roku 1957, na trh uvedena v roce 1977.

RŮST: velmi bujný, koruny tvoří polovzpřímené.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Kordia, Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská, Napoleonova, Sam, Summit, Lapins, Irena, Halka.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, srdčité, s dlouhou, tenkou až středně silnou stopkou. Slupka je tenká, hnědočervená s malými světlejšími lenticelami ve středně velkém až velkém počtu. Dužnina je červená, tuhá, křupavá, středně šťavnatá, sladkokyselá až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je purpurová a barví. Pecka je ve srovnání k plodu středně velká až velká, dužnina se na ní může jemně zachytávat.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu, tj. ve 2. polovině až koncem července, tedy neuniká vrtuli třešňové, bývá červivá.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu, výrobě džemů i kompotů a dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné mimo mrazové kotliny. Půda pokud možno hluboká s dostatkem vápníku, lehčí, dostatečně propustná, ale ne suchá, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a zamokřené stanoviště. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro třešně.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a středně až silně mrazuvzdorná v květu. Plody jsou vysoce odolné vůči praskání při déle trvajících či intenzivních deštích, středně odolné vůči monilióze.

PŮVOD: nejistý, buď z Německa ve 2. pol. 19. století vypěstovaná školkařem Küpperem v Guben an der Neiße v Dolní Lužici a uvedená na trh v r. 1887/88 nebo dovezená do Německa z Francie ještě během francouzsko-německé války v letech 1870/71. Známá byla i jako Küpperova raná nebo Früheste der Mark (Nejranější z kraje).

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké pyramidální, později až kulovité, ale celkově menší koruny, relativně řídké, vhodné i do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní vodorovně, později až převisle.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Lyonská raná, Velká černá chrupka, Büttnerova, Braunauer, případně i později kvetoucí Napoleonova.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku.

PLODY: menší (průměrně 3,5-5 g), s nepravidelným tvarem, srdčitým až kulovitým, slupka je lesklá červená, později tmavohnědočervená, vínově červená; dužnina je měkká (srdcovka), červená, v plné zralosti fialově hnědá, středně šťavnatá, málo barvící, dobrá, sladká, lehce sladkokyselá, jemně aromatická, je třeba ji nechat plně dozrát a neuspěchat sklizeň. Pecka jde dobře oddělit od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: 1. den třešňového týdne, je to nejranější odrůda, od které se počítají třešňové týdny. Podle lokality a průběhu počasí dozrává koncem května až začátkem června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale vzhledem k dobré oddělitelnosti pecky od dužniny je využitelná i k jinému zpracování, včetně sušení. Plody v červené zralosti dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje teplé polohy s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou a vápnitou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. V suchých půdách jsou plody drobné, podobně i v jílovitých, kde navíc stromy trpí klejotokem. Teplé polohy jí svědčí nejen kvůli malé mrazuvzdornosti brzy kvetoucích květů, ale i kvůli tomu, že se nejlépe projeví její hlavní přednost – ranost a plody jsou kvalitnější.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, ale slabě v květu, středně odolná vůči praskání plodů během dešťů, náchylnější k monilióze po popraskání.

PŮVOD: Německo, nalezená jako náhodný semenáč na pozemku pana Schneidera v Guben an der Neiße v Dolní Lužici v 2. pol. 19. století, poprvé popsána byla v roce 1865. V Čechách se pěstovala na Mladoboleslavsku pod názvem Thurn-Taxis a byla považována za krajovou odrůdu.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Vytváří pravidelné jehlanovité či široce pyramidální koruny, později až vysokokulovité, středně husté. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, terminál výrazně dominuje nad ostatními kosterními větvemi. Vyžaduje dobré založení koruny, aby se dala snadno česat. Postranní větve jsou převislé. Někdy vyholují.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě a postupně, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Troprichterova, Hedelfingenská, Kordia.

PLODNOST: pozdější, většinou střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (8 i více g), široce až tupě srdčité, ze stran zploštělé, stojí na temeni. Slupka je tužší, tmavohnědočervená, lesklá se světlejšími tečkami. Dužnina je pevná (chrupka), růžově červená, šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť má velmi dobrou až výbornou, sladkou, aromatickou, kořenitou, chutná dobře už při červené zralosti. Pecka je velká, od dužniny se dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4.–5. třešňovém týdnu postupně, podle lokality a průběhu počasí někdy v 1. polovině července. Plody napadá již vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, výrobě kompotů, destilátů, jen džemy a sirupy jsou světlejší. Plody se dobře přepravují i krátkodobě skladují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé svahy a propustné, úrodné, dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů.

PŮVOD: nejistý, zřejmě z ČR, ale možná i z Německa. Už začátkem 19. století ji měl ve sbírce v Poděbradech pomolog děkan Matěj Rössler. V němčině se nazývá Troprichters schwarze Knorpelkirsche, což poukazuje i na její černou barvu v plné zralosti.

 
RŮST: zpočátku středně bujný, později slabší. Vytváří vysokokuželovité, středně velké, řidší koruny. Postranní větve se sklánějí.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská. Je nekompatibilní s Karešovou.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), srdčité, velikost velmi závisí na stanovišti a péči. Zadní strana je vypouklá, přední zploštělá. Slupka je středně silná, tmavě červená, v plné zralosti až červenohnědá, téměř černá, místy se světlejšími tečkami. Dužnina je středně tuhá (polotvrdka), v plné zralosti až měkká, tmavě červená, šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je kyselosladká, v plné zralosti výborná, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem 3. a začátkem 4. třešňového týdne, v závislosti na lokalitě a průběhu počasí někdy koncem června. Plody již napadá vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

 
VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu, ale i na kompoty, džemy, marmelády, sirupy, ale také destiláty a na sušení. Plody jsou středně dobře až dobře skladovatelné a přepravovatelné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s písčitohlinitou nebo hlinitou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou, v suchých půdách jsou plody malé.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější k praskání plodů během déle trvajících dešťů, ale odolná vůči monilióze.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to stará, velmi rozšířená odrůda. Synonyma: Černice, Uherka tvrdá, Grosse Schwarze Knorpelkirsche, Bigarreau Gros Noir, Czarna požna.

 
RŮST: velmi bujný, zdravý, tvoří vysoké a široce rozložité koruny, kosterní větve jsou mohutné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Büttnerova červená, Germersdorfská, Hedelfingenská, Kassinova raná, Napoleonova, Regina, Sunburst, Thurn Taxis (Schneiderova).

 
PLODNOST: pozdější, pravidelná, z dobrých poloh vysoká.

 
PLODY: velmi velké (průměrně 7,5-9 g), většinou tupě srdčité, z horších poloh tvarově i velikostně různorodé. Slupka je jemná, pevná, silná, těžce se stahuje, je tmavohnědá až černá. Dužina je tuhá, chřupavá, tmavě červená, protkaná bělavými vlákny, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladká, mírně kyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Dužina se někdy hůře odděluje od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 5.-6. třešňovém týdnu, většinou v polovině července, vydrží dlouho na stromě.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, pečení, sirupy, likéry či destiláty s mírně mandlovou arómou.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje kvalitní, propustnou, dostatečně vlhkou, teplou půdu s dostatkem vápníku. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou. Z horších poloh a zejména půd mohou být plody hořké.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Během dlhotrvajících dešťů je středně až vyšší náchylnost na praskání plodů. Je vyšší odolnost proti monilióze plodů (Monilinia fructigena). Napadají ji vrtule třešňová i píďalka podzimní.

PŮVOD: ČR, v r. 1892 vybraný náhodný semenáč ve školce Vlk ve Vanovicích a pojmenovaný jako Vlkova obrovská.

RŮST: bujný, vytváří vysoké, široce rozvětvené, kuželovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Thurn-Taxis (Schneiderova), Karešova.

PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6,5 g), široce tupě srdčité. Slupka je žlutočervená, pestře zbarvená, tenká. Dužnina je měkká, žlutorůžová se žlutými žilkami, šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladká, příjemně nakyslá, kořenitá. Pecka je středně velká, dobře jde oddělit od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, 3. a 4. třešňový týden, podle lokality a průběhu počasí někdy ve 2. polovině června, dozrává najednou. 

VYUŽITÍ: velmi vhodná zejména na přímý konzum, ale i další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, i ve vyšších polohách, je to přizpůsobivá odrůda, daří se jí i na svazích. Oblibuje půdy s dostatkem vláhy, jinak jsou plody jen středně velké až malé. Netrpí klejotokem ani v jílovitých půdách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, obvykle uniká vrtuli třešňové, ale může být již napadána. Je málo náchylná k praskání plodů a středně náchylná k monilióze plodů.

PŮVOD: Francie, Angers, stará odrůda pěstovaná už možná v 15. století. Často využívaná také jako podnož pro hrušně a označovaná tehdy jako dula A / (EM) quince A, MA či Pillnitz R 5.

RŮST: bujný až středně bujný, dorůstá do 4-6 m. Potřebuje výchovný řez na zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a středně dlouho (9-11 dní). Vhodní opylovači např.: Bereczki bőtermő, Champion, Konstantinopolská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 195-221 g, ale i 340 g), proměnlivého tvaru. Slupka je citronově žlutá a plstnatá, v plné zralosti intenzivně zlatožlutá, plstnatost se ztrácí. Dužnina je žlutobílá, tuhá, silně aromatická. Chuť je po tepelném zpracování velmi příjemná, nakyslá, voňavá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně v polovině října.

VYUŽITÍ: výborná na tepelné zpracování na tzv. dulový sýr, marmeládu, přesnídávky, kompoty, ale i na mošt, víno, destiláty, likéry či na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě, jako všechny dule kvete pozdě, takže většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je odolná vůči agrobakteru (Agrobacterium tumefaciens), středně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), vůči vápníku v půdě, suchu a vysoké hladině podzemní vody.

PŮVOD: neznámý
RŮST: středně silný. Habitus je vzpřímený, široký. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velkými, jemně růžovými květy v květnu až červnu. K zajištění vysoké úrody je vhodné vysadit u ní další odrůdu/y dula, například tyto: Konstantinopolská, Muškatnaja, Vranja, Bereczki bőtermő.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké, hruškovitého tvaru, ale menší než u Portugalské, citronově žluté, plstnaté. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť je výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v průběhu října ke sklizni, od listopadu ke konzumu. Při dobrém skladování vydrží i do začátku dalšího kalendářního roku.
VYUŽITÍ: plody jsou v syrovém stavu hůře stravitelné, trpké, vynikající jsou k tepelnému zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"" nebo k moštování, sušení, výrobě destilátu či likérů. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě. Plody odpuzují mole.
STANOVIŠTĚ: nejlépe chráněné slunné. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná, vůči chorobám dobře odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

PÔVOD: neznámeho, zrejme z bývalého ZSSR, názov znamená "plodná".

RAST: stredne bujný, vytvára stredne veľké, rozložité, plocho guľovité koruny. Raší stredne skoro a skoro ukončuje vegetáciu.

OPEĽOVACIE POMERY: neznáme, zrejme čiastočne samoopelivá. Kvitne stredne skoro.

PLODNOSŤ: vysoká až veľmi vysoká (v rozmedzí 35-100 kg/strom).

PLODY: stredne veľké (200-250 g), variabilného, jabĺčkového, valcovitého či hruškovitého tvaru. Šupka je svetlá, citrónovožltá, mäkšia, s výrazným oplstením, ktoré mizne pri dozrievaní plodov. Dužina je biela s krémovým nádychom, mäkšia, šťavnatá, jemne kyslastá, aromatická, vynikne po tepelnej úprave. Má stredný obsah cukrov a stredný obsah kyselín. Obsah vitamínu C je v rámci dúl vysoký (priemerne 79 mg/100 g hmotnosti čerstvých plodov), podobne aj obsah vápnika (priemerne 19 mg/100 g hm. čerstvých plodov) a horčíka (priemerne 11 mg/100 g hm. čerstvých plodov).

DOZRIEVANIE: neskoré, v 3. dekáde septembra, v októbri, približne 17 dní po odrode Vranja, 9 dní po odrode Muškatnaja.

VYUŽITIE: plody vhodné najmä na tepelné spracovanie: výrobu džemov, pyré, dulového "syra", ale aj na sušenie, muštovanie, výrobu destilátov. Treba ju skladovať na chladnom a dobre vetranom mieste. 

STANOVIŠTE: chránené slnečné stanovište. Pôda vlhká, dobre odvodnená, hlinitá, hlinito-piesčitá, dostatočne zásobená živinami. Vhodná najmä do teplých a stredne teplých polôh a chránených chladnejších.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolná v dreve, podobne ako odroda Muškatnaja. Zvykne dobre unikať mrazom v kvete.

PŮVOD: zřejmě Turecko.

 
RŮST: středně silný a vzpřímený, výška stromu je 3,5–4,5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě. Vhodní opylovači: Champion, Bereczki bőtermő a Leskovačka. Je dobře nektarodárná pro včely.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (250 g), s tvarem zploštělého jablka sytě žluté barvy, aromatické, zralý plod je jen málo plstnatý. Dužnina je středně pevná, světle žlutá, s intenzivní vůní typickou pro dula.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem října, vydrží do poloviny prosince.

 
VYUŽITÍ: použití univerzální, je vhodná na přípravu dezertů, džemu, dýňového sýra, šťávy, kandovaného ovoce apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunce až polostín, výživná, dobře propustná půda.

 
ODOLNOST: méně náchylná k bakteriální spále než ostatní starší odrůdy, dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: Maďarsko, zřejmě konec 19. stol., na trhu od r. 1995.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samosprašná. Vhodní opylovači např.: Konstantinopolská, Champion, Angerská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (prům. 300–500 g) se široce hruškovitým, uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až v říjnu. Us­kladněná vydrží do ledna.

VYUŽITÍ: i k přímému konzumu a výborná na dýňový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda zmíněná už v roce 1611 v katalogu jedné anglické školky.

 
RŮST: pomalu rostoucí listnatý keř nebo polostrom, dorůstající do 3–5 m, roste slaběji než jiné odrůdy. Habitus má vzpřímený, široký. Kvete růžově-bíle, v květnu. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Potřebuje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

 
PLODNOST: raná a velmi vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (až 300–500 g) plody hruškovitého tvaru a žluté až žlutooranžové barvy, slabě ochlupené. Chuť výrazně aromatická, trpká, vynikne po tepelném zpracování, kdy trpkost zcela zmizí. Má vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. Jedna z nejchutnějších odrůd s jemnou strukturou dužniny, vysokou šťavnatostí a jemnou chutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: konzumně dozrává v prosinci a při skladování na chladném a dobře větraném místě vydrží až do dubna.

 
VYUŽITÍ: vhodná na tepelné zpracování, výrobu marmelád, pyré, dýňového ""sýra"", čatní, džusu, likéru, vína, pálenky, sušení. Plody odpuzují mole.

 
STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

 
ODOLNOST: odolná dřevina, mrazuvzdorná, odolnější i vůči bakteriální spále, vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: mezidruhový kříženec mezi kaštanovníkem jedlým (Castanea sativa) a kaštanovníkem vroubkovaným (Castanea crenata), lidově nazývaným kaštanovník japonský. Konkrétně jde o semenáče odrůdy Bouche de Betizac (C. sativa x C. crenata) pravděpodobně opylené odrůdou Brunella (C. sativa x C. crenata), tj. 50 % crenata. Semena byla získána ze stromů rostoucích v ČR a vysévána a dopěstována u nás ve školce v Moravském Lieskovém.

RŮST: bujný, většinou bujnější než u kaštanovníku jedlého, ale obvykle nedorůstá takové výšky jako kaštanovník jedlý, protože velmi brzy vstupuje do plodnosti, spíše do 8–10 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosnubný, hmyzem opylovaný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené v dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samičích.

PLODNOST: raná v rámci kaštanovníků (první plody už ve 3. roce života), obvykle velmi vysoká.

PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejčitého tvaru a velikosti 3–4 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená v silně ostnité číšce. Semenáče se mezi sebou liší v lehkosti loupání. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná, mezi jednotlivými semenáči jsou chuťové rozdíly. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě do cca -23 °C. Jednotlivé semenáče často raší dříve než kaštanovník jedlý (C. sativa) a proto jsou často náchylnější k poškození letorostů pozdními jarními mrazy. Často však lépe snášejí chladné a vlhké počasí během kvetení a často lépe dozrávají v chladnějších letech. Je výše odolný vůči poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a výše tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníků (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Francie, registrovaný v roce 1962, kříženec odrůd Bouche Rouge (Castanea sativa) x CA 04 (Castanea crenata).

RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený. Dospělý strom dosahuje výšky 8 m. Koruna je hustá, koulovitá. Raší brzy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jeho pyl je sterilní, proto vyžaduje opylovače ve svém okolí, např. různé odrůdy Castanea sativa nebo hybridy C. sativa x C. crenata, např. Brunella nebo také Marigoule, Maraval, Belle Epine, Marron de Goujounac atd.

PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), vysoká.

PLODY: velké, lesklé, mahagonově červené, dobře se vylupují, jsou sladké, velmi chutné.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v září, stihne dozrát i během chladnějšího podzimu. Ve skladu v chladu se dá uchovat do konce února.

VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, do 400 m n. m.

ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a zejména vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Je vysoce odolný vůči hálčivci kaštanovníkovému (Dryocosmus kuriphilus) - nejvíce ze všech odrůd pěstovaných v Evropě. Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: Francie, registrovaný INRA v r. 1986, region Ardèche, vznikl výběrem z hybridních rostlin z volného opylení japonského kaštanovníku (Castanea crenata) a evropského kaštanovníku (Castanea sativa).

 
RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený, dospělé stromy dosahují výšky 11-20 m. Raší brzy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, produkuje mnoho pylu, takže dokáže opylit další stromy i do vzdálenosti 70 m.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (téměř 4 cm), lesklé, mahagonově červené barvy, středně dobře loupatelné, méně sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, v říjnu.

 
VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, je méně náročný na její kvalitu, do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophtora spp., vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: Francie, registrovaná v r. 1986, odrůda vznikla selekcí hybridních semenáčů ze sadu Migoule ve vsi Ussac v regionu Corrèze, které pocházely z volného opylení japonského kaštanovníku (Castanea crenata) a evropského kaštanovníku (Castanea sativa). Původní název byl Marron de Migoule.

 
RŮST: silný, polovězpřímený, dorůstá do 13-20 m, doporučený spon výsadby je 10-15 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, dobře opyluje většinu jedlých kaštanovníků se sterilním pylem, kvete středně brzy. Přítomnost další odrůdy zvýší úrodnost.

 
PLODNOST: raná (do 4-5 let po výsadbě), vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké, pevné, lesklé, mahagonově červené, ukryté ve velkých, krátce a málo ostnitých číškách. Jsou sladké, chuťově dobré.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od konce září do října. Ve skladu v chladu se dá uchovat do února.

 
VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů, dobře se loupou.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, do 400 m n. m.

 
ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání, zvýšeně odolný vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica) oproti většině kříženců C. crenata x C. sativa. Je dobře mrazuvzdorný do -26 °C.

PŮVOD: druh pochází pravděpodobně z JV Evropy a Zakavkazska, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru. Markus je velkoplodá selekce neznámého původu, zřejmě slovenského.

RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, je kompaktnější než semenáče, dorůstá do výšky až 20 m a šířky 10–15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Kůra je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosnubný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené v dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samičích.

PLODNOST: středně raná, po 5–7 letech, vysoká.

PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejčitého tvaru a velikosti do 3,5–4 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníků (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.