Hrušeň Charneuská

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Figovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

 
RŮST: v mládí bujný, šlahounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod vahou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem vzhůru.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Eliška, Hardyho máslovka, Júlová, Konference, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Pařížanka, Poiteau, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (4.–6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 150–165 g), tvarově velmi nepravidelné, lahvicovité, asymetrické s hrbolatým povrchem, při kalichu i hranatější. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužnina je žlutobílá až žlutavá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá kaménčitá. Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či k sušení a pečení. Dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách. Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a vůči škůdcům.