Asijská hrušeň Nijisseiki

PŮVOD: Japonsko, nedaleko obce Jacuhašira, která je dnes součástí města Ohaši, Matsudo City, našel ji v r. 1888 jako náhodný semenáč chlapec jménem Kakunosuke Matsudo a přesadil ji do rodinného ovocného sadu. V r. 1898 poprvé plodila a pojmenoval ji Shin Daihaku (= Nová velká sladká). V r. 1904 ji šéfredaktor známého zahradnického časopisu Kohnih Zasshi, v němž byla představena světu, přejmenoval na Nijisseiki. Synonyma a cizí názvy: 20th Century.

RŮST: středně bujný až bujný na asijskou hrušeň, vzpřímený, plodí ve shlucích na krátkém dřevě. Koruna je zahoustlá dlouhými, silnými letorosty. Na jaře ji prosvětlujeme a zkracujeme jednoleté výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzy. Vhodní opylovači: Chojuro, Shinseiki, Kosui, Hosui, Shinsui, Olympic, Yongi, Shinko, Korean Giant, Konference a další brzy kvetoucí evropské hrušně.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná. Plodí zejména na jednoletých výhonech.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, souměrné. Slupka je tenká, hladká, bez ojínění, s rzivými drobnými lenticelami, jemně mastná, ze zelenožluté dozrává do zlatožluté. Dužnina je nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, měkká. Chuť je sladká. Tendence k praskání plodů je nízká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává hned či začátkem září, vydrží do listopadu.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dobře odvodněné, úrodné, vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Silně odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), středně vůči asijské strupovitosti (Venturia nashicola) a méně vůči alternárii (Alternaria alternata).