Produkty

"Výsadby ovocných stromů na vyšších kmenech, které zahrnují vysokokmeny případně polokmeny, mívají obvykle podobu rozsáhlých sadů, alejí, stromořadí, skupinových výsadeb, ale i solitérů. Tyto výsadby obohacují krajinu a výrazně podporují biodiverzitu.

 Ačkoli z ekonomických důvodů pěstování ovoce na vyšších kmenech výrazně pokleslo, tento způsob produkce je životaschopný a vhodný zejména pro ekologické farmy. Příručka poskytuje zemědělcům informace o úspěšné, ekologicky a ekonomicky udržitelné produkci stolního a průmyslového ovoce na vyšších kmenových formách.

Překlad švýcarského originálu byl upraven a doplněn o komentáře, které zohledňují tradiční formy pěstování ovoce v krajině, zejména v marginálních oblastech."

Záhradnícke nožnice vyvinuté podľa ergonomického programu ERGO™ sú navrhnuté pre maximálny komfort, presnosť a dlhodobú prácu bez nadmernej záťaže rúk. Tvar aj veľkosť rukovätí sú prispôsobené anatómii ruky a veľkosť strihacej hlavy zodpovedá charakteru vykonávanej práce.

Špeciálny vertikálny a laterálny sklon strihacej hlavy umožňuje udržiavať pažu a zápästie v jednej osi počas strihania, čím sa výrazne znižuje únava, bolesť a riziko preťaženia pri dlhodobom používaní.

Rukoväte série PX sú vyrobené z odolného kompozitného materiálu s mäkkým gumovým povrchom pre bezpečný a pohodlný úchop. Systém je modulárny – všetky strihacie hlavy sú kompatibilné so všetkými rukoväťami, čo umožňuje jednoduché prispôsobenie nožníc individuálnym potrebám používateľa.

Strihacia kapacita: 2cm

Váha: 235g

Vyrobené vo Francúzsku

PŮVOD: není přesně známý, jedná se o zahradní hybrid vypěstovaný zřejmě až v Evropě z původně jihoafrických druhů, zejména Kniphofia uvaria a Kniphofia linearifolia.

RŮST: bujný, dorůstá do výšky 100 cm a šířky 60-75 cm, rozrůstá se z "koruny" oddenky. Je to stálezelená trvalka se vzpřímenými nebo sklánějícími se listy dlouhými 90 cm a širokými 2–4 cm. Stvol je dlouhý cca 100 cm a zakončený hroznovitým, válcovitým květenstvím.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní. Kvete dlouho, od července až do září hroznovitým, válcovitým květenstvím připomínajícím pochodeň, dlouhým 20-30 cm, které se ke konci zužuje. Květní pupeny jsou šarlatověčervené, květy v různých odstínech oranžové a červené.

PLODNOST: pravděpodobně netvoří plody nebo velmi málo.

PLODY: pokud, tak téměř kulovité tobolky, dlouhé 5–7 mm.

DOZRÁVÁNÍ: pokud vůbec, tak pár týdnů po odkvětu.

VYUŽITÍ: je květem okrasná a nektarodárná trvalka vhodná do zahrad, parků či městské zeleně do záhonů, skalek, prérijních kompozic či záhonů na řez květin do vázy.

STANOVIŠTĚ: slunečné, snese i polostín, ale méně v něm kvete. Preferuje vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, po zakořenění snese i sušší půdu od mírně zásadité po mírně kyselou. Nesnáší zamokřenou půdu.

ODOLNOST: je mrazuodolná do -23 °C až -29 °C v oddenku při dobře odvodněné půdě, po zakořenění dobře odolná vůči suchu, vysokým teplotám či zasolení půdy.

PŮVOD: Spojené království, Surrey, Windlesham, Sunningdale
Nurseries, vyšlechtil ji v roce 1968 I. Bryce-Wilson jako hybrid vypěstovaný z původně jihoafrických druhů, pravděpodobně Kniphofia uvaria and Kniphofia linearifolia. V roce 1993 získala od britské Královské zahradnické společnosti (RHS) ocenění Award of Garden Merit.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky asi 90 cm a šířky 60 cm, rozrůstá se z "koruny" oddenky. Je to stálezelená trvalka se vzpřímenými nebo sklánějícími se listy dlouhými 80 cm a širokými 2–4 cm. Stvol je zakončen hroznovitým, válcovitým květenstvím. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní. Kvete dlouho, od června až do prvních mrazů hroznovitým, válcovitým květenstvím připomínajícím pochodeň, dlouhým 20-30 cm, které se ke konci zužuje. Květní pupeny jsou žluté, květy citrónově žluté.  

PLODNOST: pravděpodobně netvoří plody nebo velmi málo.

PLODY: pokud, tak téměř kulovité tobolky, dlouhé 5–7 mm.

ZRÁNÍ: pokud vůbec, tak pár týdnů po odkvětu. 

VYUŽITÍ: je květem okrasná a nektarodárná trvalka vhodná do zahrad, parků či městské zeleně do záhonů, skalek, prérijních kompozic či záhonů pro řez květů do vázy. 

STANOVIŠTĚ: slunečné, snese i polostín, ale méně v něm kvete. Preferuje vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, po zakořenění snese i sušší půdu od mírně zásadité po mírně kyselou. Nesnáší zamokřenou půdu.

ODOLNOST: je mrazuodolná do -23 °C až -29 °C v oddenku při dobře odvodněné půdě, po zakořenění dobře odolná vůči suchu, vysokým teplotám či zasolení půdy.

PŮVOD: Provence, Francie nebo Turecko.

 
RŮST: rychlý růst do výšky 3–4 m. Keřovitý habitus. Velké vějířovité listy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: velké (až 10 cm) plody hruškovitého tvaru zlatožluté až bronzovofialové barvy. Chuť je lahodná, sladká, medová.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna, v teplých letech sklízíme úrodu dvakrát.

 VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, sušení, přípravě džemů, koláčů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, humózní a dobře odvodněná půda. Nesnáší zamokření.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda až do -20 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2–3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo je zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: ČR, na Prostějovsku vybrán jako mrazuvzdornější klon Brown Turkey a namnožen v roce 2016.

 
RŮST: po zakořenění bujný, dorůstá výšky 3-5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je partenokarpický, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: vysoká v případě dobrého přezimování a dostatečně slunného a teplého místa.

 
PLODY: středně velké až velké (40-100 g), zelenohnědé, cibulovité plody s růžovou až červenou dužninou, velmi sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách, nejdříve breba na loňských výhonech v červenci až srpnu a poté hlavní úroda na letorostech v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu nebo nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná.

 
ODOLNOST: na fíkovník silně mrazuvzdorný, alespoň do -17 °C, možná i více.

PŮVOD: USA, přirozená pupenová mutace odrůdy Negronne v Ridgeville v Jižní Karolíně.

 
RŮST: kompaktní, nízký vzrůst do cca 1-1,5 m. Listy jsou tmavě zelené, hluboce laločnaté, velmi atraktivní.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná, v teplých oblastech bohatá.

 
PLODY: menší, vínově červené až fialové plody s červenou dužninou lahodné, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny září.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné na přímý konzum, přípravu džemů, želé, do koláčů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná půda. Odrůda vhodná i pro pěstování v kontejneru (min. průměr 25 cm) na terasách, balkonech.

 
ODOLNOST: nenáročná odrůda, odolná vůči suchu a mrazu do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě chráníme před mrazem přikrytím nebo přesunutím do chladné místnosti.

PŮVOD: ČR, Kuchařovice, keř rostoucí už 30 let v zahradě pana Marka Venuty, původní zdroj není znám.

RŮST: velmi bujný, rozložitý, dorůstá až do 6 m do šířky a 4 m výšky.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří partenokarpické plody bez potřeby opylení.

PLODNOST: raná, vysoká, ve 2 várkách - breba a hlavní sklizeň.

PLODY: středně velké až velké, zavalitější hruškovitého tvaru, s velkým okem, ze žlutozelené barvy dozrávající do světle hnědé. Dužina je šťavnatá, hnědočervená, velmi chutná.

DOZRÁVÁNÍ: breba dozrává začátkem srpna, několik dní před odrůdou Znojemská, hlavní sklizeň koncem září až v říjnu.

VAVYUŽITÍ: je to okrasný i užitkový keř, který zahradě dodá závan Středomoří. Kulinářské využití: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Léčivé využití: Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se též dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů. Chutný je i čaj z mladých listů.

STANOVIŠTĚ: slunečné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: starší rostliny jsou ve dřevě a pupenech mrazuvzdorné do cca. -15 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě zazimujeme v chladné místnosti. První roky po výsadbě do země můžeme ještě na zimu hluboko nastýlat slámou, listím či ovčí vlnou. U nás nebývá výrazně napadána chorobami či škůdci.

PŮVOD: Švýcarsko.

 
RŮST: bujný a hustý růst do výšky 3-4 m a šířky 4 m. Tmavě zelené listy jsou velké, dlanitě laločnaté, velmi dekorativní.

OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná a vysoká.

 
PLODY: velké, hruškovitě protáhlé, s fialově hnědou slupkou a světle červenou aromatickou dužninou lahodné, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: od druhé poloviny července (breba) a od druhé poloviny srpna (hlavní úroda).

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, jako dezertní odrůda.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné místo, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

 
ODOLNOST: bohatě rodící a nenáročná odrůda, v mládí odolává -15 °C, v dospělosti mrazuvzdorná i do -19 °C. V mládí pěstujeme rostliny první 2-3 roky v dostatečně velkém květináči a chráníme před mrazem přikrytím nebo přesunutím do chladné místnosti, případně vysadíme ven a chráníme zakrytím např. slámou.

PŮVOD: ČR, mateřská rostlina je 20 let pěstována u fary v Příměticích, které jsou součástí Znojma, pravděpodobně je to již asi 500 let pěstovaný klon ze Znojma, lokality Hradiště nebo pochází ze Strahovského kláštera v Praze.

RŮST: je velmi bujný, rozložitý. Dosahuje až 8 m šířky a 6 m výšky v dobrých podmínkách, ale řezem se dá krotit.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří partenokarpické plody bez potřeby opylení.

PLODNOST: raná, vysoká, ve 2 várkách - breba a hlavní úroda.

PLODY: jsou středně velké až velké, hruškovitého tvaru s menším okem. Slupka je v různých odstínech hnědé. Dužina je šťavnatá, hnědočervená, velmi chutná.

DOZRÁVÁNÍ: breba dozrává začátkem srpna, několik dní po odrůdě Marie, hlavní úroda koncem září až v říjnu.

VYUŽITÍ: je to okrasný i užitkový keř, který zahradě dodá závan Středomoří. Kulinářské využití: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Léčivé využití: Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů. Chutný je i čaj z mladých listů.

STANOVIŠTĚ: slunečné a chráněné stanoviště, teplé polohy, nejlépe u zdi nějaké budovy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: starší rostliny jsou mrazuvzdorné do cca. -15 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě zazimujeme v chladné místnosti. První roky po výsadbě do země můžeme ještě na zimu hluboko nastlat slámou, listím či ovčí vlnou. U nás nezvykne trpět výrazně chorobami či škůdci.

PŮVOD: Nový Zéland, New Plymouth, Ducan & Davies Nurseries, vyšlechtěna v 70. letech 20. století, na evropský trh byla uvedena v r. 1979. Mezidruhový kříženec Photinia x fraseri vznikl zkřížením druhů Photinia glabra x Photinia serratifolia zřejmě ve školce Fraser Nursery v Birminghamu v Alabamě v USA a byl uveden na trh v r. 1955. 

RŮST: středně bujný, rychlejší než u mnoha jiných stálezelených druhů se širokými listy, ale kompaktnější než původní hybrid. Je to menší stálezelený strom nebo keř dorůstající výšky a šířky 3–5 m. Dobře snáší přísnější konturový řez. Letorosty a mladé listy jsou výrazně červené (od toho je odvozen jeho lidový název „červienka“), po 2–3 týdnech postupně mění barvu na leskle zelenou. Jelikož roste i třikrát ročně, bývá keř často pestrobarevný.  

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě alespoň částečně samosprašná, s oboupohlavnými drobnými květy v okolících opylovanými hmyzem. Kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: relativně nízká, jelikož jde o mezidruhový kříženec.

PLODY: nápadně červené, malé (4–12 mm) malvice v okolících, nejedlé pro lidi, ale jedlé pro ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu, na keři zůstávají po celou zimu.

VYUŽITÍ: zejména jako okrasný keř, ať už jako solitéra nebo jako živý plot, protože dobře snáší řez a je celoročně dekorativní.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín s propustnou, písčitou až hlinitou půdou, dobře snáší i vápenité půdy.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi −17 °C. Po zakořenění dobře snáší i sucho. Tento kultivar je více odolný vůči houbové chorobě způsobené diplokarponem hrušňovým (Entomosporium maculatum).

PŮVOD: pravděpodobně v JV Evropě a na Zakavkazsku, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru.

 
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, dorůstá do výšky 30+ m a šířky 15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Borka je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené na dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samčích.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, po 5-10 letech, vysoká.

 
PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejcovitého tvaru a velikosti do 3,5 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená je v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

 
VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Francie, registrovaný v roce 1962, kříženec odrůd Bouche Rouge (Castanea sativa) x CA 04 (Castanea crenata).

RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený. Dospělý strom dosahuje výšky 8 m. Koruna je hustá, koulovitá. Raší brzy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jeho pyl je sterilní, proto vyžaduje opylovače ve svém okolí, např. různé odrůdy Castanea sativa nebo hybridy C. sativa x C. crenata, např. Brunella nebo také Marigoule, Maraval, Belle Epine, Marron de Goujounac atd.

PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), vysoká.

PLODY: velké, lesklé, mahagonově červené, dobře se vylupují, jsou sladké, velmi chutné.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v září, stihne dozrát i během chladnějšího podzimu. Ve skladu v chladu se dá uchovat do konce února.

VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, do 400 m n. m.

ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a zejména vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Je vysoce odolný vůči hálčivci kaštanovníkovému (Dryocosmus kuriphilus) - nejvíce ze všech odrůd pěstovaných v Evropě. Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: Francie, registrovaný INRA v r. 1986, region Ardèche, vznikl výběrem z hybridních rostlin z volného opylení japonského kaštanovníku (Castanea crenata) a evropského kaštanovníku (Castanea sativa).

 
RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený, dospělé stromy dosahují výšky 11-20 m. Raší brzy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, produkuje mnoho pylu, takže dokáže opylit další stromy i do vzdálenosti 70 m.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (téměř 4 cm), lesklé, mahagonově červené barvy, středně dobře loupatelné, méně sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, v říjnu.

 
VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, je méně náročný na její kvalitu, do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophtora spp., vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: prastará dřevina Dálného východu, tzv. živá fosilie, patří mezi nahosemenné rostliny podobně jako jehličnany, je jediným druhem ve svém oddělení jinanotvaré, třídě jinany. Do Evropy byl dovezen v r. 1727. V Japonsku a Číně považovaný za posvátný strom, symbolizující dlouhověkost, sílu, vytrvalost.

RŮST: růst je pomalý, vytváří strom dorůstající do výšky 30 m v případě samčích stromů, samičí jedinci jsou obvykle nižší se širokou korunou. Kůra je hladká, borka tmavě šedá, rozpukaná do nepravidelných políček. Listy jsou 4-10 cm velké, vějířovité, dvoulaločné, opadavé, na podzim se zbarvují do jasně žluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až květnu, samčí květy tvoří žluté, jehnědovité šištice, samičí vyrůstají z paždí listů na 3-4cm dlouhé stopce.

PLODNOST: pozdní, začíná po 20-30 letech, do plné plodnosti vstupuje asi ve 40 letech a může se udržet do 150 - 200 let (v Číně jsou i 500leté rodící stromy). Plodnost je různě vysoká a různě pravidelná v závislosti na kvalitě semenáče, vzdálenosti od opylovače a podmínkách prostředí. Ve své domovině může dospělý strom produkovat i 200-400 kg semen ročně.

PLODY: semeno obalené dužnatým míškem, zpočátku zeleným, po dozrání žlutým, nepříjemně zapáchajícím. Semeno je jedlé v malém množství za syrova, ve větším, ale stále střídmém po tepelné úpravě - obvykle pečené, pražené či vařené.

DOZRÁVÁNÍ: koncem léta, na podzim po opadu.

VYUŽITÍ: v Číně se jinan pěstuje ve velkém kvůli semenům, existuje minimálně 44 odrůd. Jinak je to krásná parková dřevina či strom do velkých zahrad. Listy podporují krevní oběh a mají tonizující efekt na mozek, paměť, periferní cévy, pomáhají při diagnózách jako tinnitus uší či glaukom očí. Obsahují ginkgolidy, které tlumí alergické reakce, takže se používají při astmatu.

STANOVIŠTĚ: dřevina je světlomilná, nenáročná na půdu.

ODOLNOST: odolná a adaptabilní dřevina, v dospělosti dobře snáší mrazy do -34,4 °C až -40 °C, odolává znečištění, zasolení půdy posypovou solí, vysokým teplotám, suchu, větru, škůdcům a chorobám.

PŮVOD: neznámý, hybrid vypěstovaný z původně jihoafrických druhů, pravděpodobně Kniphofia uvaria a Kniphofia linearifolia

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky asi 90 cm a šířky 60 cm, rozrůstá se z "koruny" oddenky. Je to stálezelená trvalka se vzpřímenými nebo sklánějícími se listy dlouhými 80 cm a širokými 2–4 cm. Stvol je zakončen hroznovitým, válcovitým květenstvím. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní. Kvete dlouho, od června až do prvních mrazů hroznovitým, válcovitým květenstvím připomínajícím pochodeň, dlouhým 20-30 cm, které se ke konci zužuje. Květní puky jsou žluté, květy v různých odstínech oranžové a červené.  

PLODNOST: pravděpodobně netvoří plody nebo velmi málo.

PLODY: pokud, tak téměř kulovité tobolky, dlouhé 5–7 mm.

DOZRÁVÁNÍ: pokud vůbec, tak pár týdnů po odkvětu. 

VYUŽITÍ: je květem okrasná a nektarodárná trvalka vhodná do zahrad, parků či městské zeleně do záhonů, skalek, prériových kompozic či záhonů na řez květin do vázy. 

STANOVIŠTĚ: slunečné, snese i polostín, ale méně v něm kvete. Preferuje vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, po zakořenění snese i sušší půdu od mírně zásadité po mírně kyselou. Nesnese zamokřenou půdu.

ODOLNOST: je mrazuodolná do -23 °C až -29 °C v oddenku při dobře odvodněné půdě, po zakořenění dobře odolná vůči suchu, vysokým teplotám či zasolení půdy.

PŮVOD: Itálie, velmi stará odrůda rozšířená zejména v Toskánsku. Synonyma: Bourjasotte Noire, Nero, Barnisotte, Violette de Sollies, Parisienne, Barnissotte Noire, Bernissou Negra, Negro Largo, Bellegarde, Black Ischia, Africano, Barnisoto, Bertino, Bouriansoto, Brogiotto fiorentino, Brosciotto, Bourjansoto, Bordissot negra, Della marca, Bajasote, Boujasote, Bragasote.

 
RŮST: bujný, rozložitý až převislý, méně odnožuje. V domovině dorůstá do výšky 3,5-6 m a šířky 6-10 m, u nás podstatně méně.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je to adriatický typ, tedy partenokarpický, nepotřebuje opylení, stačí i jedna rostlina pro tvorbu plodů.

 
PLODNOST: velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 70-80 g), hruškovité, typicky purpurově černé, s krátkou stopkou a množstvím lenticel. Slupka se snadno loupe, ale při deštích snadno praská. Dužnina je světle jahodově červená. Pro dosažení plné chuti potřebuje dostatek tepla, poté je chuť sladká a plná, v plné zralosti s třešňovou příchutí, vynikající. Plody nemívají sušší.

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda pouze s hlavní úrodou, která dozrává později, v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy lze také využít a to nejen na zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu či nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná. Jen do nejteplejších oblastí Česka nebo do skleníků, zimních zahrad či přenosných květináčů.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi -13 °C. Odolná vůči usychání plodů, méně odolná vůči praskání plodů při deštích.

 

PŮVOD: Řecko, velmi stará odrůda cca z roku 100 n. l.

 
RŮST: mírný a poměrně kompaktní růst, vytváří keřovitý, rozložitý habitus do výšky 3–4 m a šířky 3 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké, hruškovité plody zelené až žlutozelené barvy, s růžovou dužninou aromatické, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách od konce srpna až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, sušení, glazování – všestranné použití.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, humózní a dobře odvodněná půda. Odrůdu lze pěstovat na záhoně i ve velkém květináči.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2–3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo je zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: neznámý, zřejmě původně Turecko.

RŮST: bujný růst do výšky 4-5 m. Keřovitý, rozložitý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké plody (breba kolem 70 g, hlavní úroda kolem 50 g), kulaté (breba) až baňaté (hlavní úroda). Slupka je tenká, tmavě purpurová až do černa. Dužnina je narůžovělá, rozplývavá. Dezertní odrůda vynikající chuti.

DOZRÁVÁNÍ: dvakrát rodící odrůda, breba dozrává v srpnu a hlavní úroda od září do října.

VYUŽITÍ: dezertní odrůda, plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.

STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě je chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: Severní Amerika - V část v oblasti od Velkých jezer až po Appalačské hory. Přesný původ tohoto kultivaru není jasný, ale známý je už od 40. let 20. století.
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 80-120 cm a šířky 50-60 cm. Je to trvalka přezimující v kořeni. Stonek je dlouhý, jednoduchý, rozvětvuje se jen nahoře. Listy jsou vstřícné, většinou přisedlé, kopinaté, sytě zelené, mladé mají středně silné antokyanové (purpurověhnědé) zbarvení.
OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašný, hmyzem opylovaný, od července do srpna až září kvete voňavými modrofialovými květy se světlejším očkem, květy jsou uspořádány do kopulovité laty. Modrý odstín vynikne zejména brzy ráno a před soumrakem.
PLODNOST: při ponechání květenství vysoká, pravidelná.
PLODY: vejčité tobolky se semeny.
ZRÁNÍ: v srpnu a září.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, dlouho kvetoucí klasická trvalka vhodná do smíšených trvalkových záhonů, nektarodárná a atraktivní i pro opylovače, zejména včely, motýly a čmeláky. Dobře vynikne v kyticích. Kulinární využití: koruny květů po vytrhání z kalichů jsou jedlé a můžete je konzumovat syrové v salátech či jako jedlou dekoraci dezertů, v krémech či pomazánkách.
STANOVIŠTĚ: nejlepší polostín, ale i slunečné, upřednostňují dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, úrodnou půdu.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná - minimálně do -34,4 °C. Silně odolná proti padlí (Erysiphe cichoracearum). Napadení roztoči se dá minimalizovat umístěním na dostatečně vlhké místo a zajištěním dostatečné zálivky v časech sucha.

PŮVOD: Itálie, Curtatone, vyšlechtil Maurizio Lapponi okolo roku 1999. Mezidruhový kříženec Photinia x fraseri vznikl křížením druhů Photinia glabra x Photinia serratifolia zřejmě ve školce Fraser Nursery v Birminghamu v Alabamě v USA a byl uveden na trh v r. 1955.

RŮST: slabší, ještě kompaktnější než původní odrůda Red Robin. Je to menší stálezelený strom nebo keř dorůstající do výšky a šířky jen 1–1,5 m. Dobře snáší přísnější konturový řez. Letorosty a mladé listy jsou výrazně červené (od toho je odvozen jeho lidový název červinka), po 2–3 týdnech postupně změní barvu na leskle zelenou. Jelikož roste i třikrát za rok, keř je často barevně pestře vybarvený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě alespoň částečně samosprašná, s oboupohlavnými drobnými květy v okolících opylovanými hmyzem. Kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: relativně nízká, jelikož jde o mezidruhový kříženec.

PLODY: nápadně červené, malé (4–12 mm) malvice v okolících, nejedlé pro lidi, ale jedlé pro ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu, zůstávají na keři po celou zimu.

VYUŽITÍ: zejména jako okrasný keř ať už jako solitéra nebo jako nižší živý plot (okolo 90 cm) do menších i větších zahrad a parků, veřejné zeleně. Dobře snáší řez a je celoročně dekorativní.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín s propustnou, písčitou až hlinitou půdou, dobře snáší i vápenité půdy.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi -17 °C. Po zakořenění dobře snáší i sucho. Tento kultivar je vysoce odolný vůči houbové chorobě způsobené diplokarponem hruškovým (Entomosporium maculatum).

PŮVOD: mezidruhový kříženec mezi kaštanovníkem jedlým (Castanea sativa) a kaštanovníkem vroubkovaným (Castanea crenata), lidově nazývaným kaštanovník japonský. Konkrétně jde o semenáče odrůdy Bouche de Betizac (C. sativa x C. crenata) pravděpodobně opylené odrůdou Brunella (C. sativa x C. crenata), tj. 50 % crenata. Semena byla získána ze stromů rostoucích v ČR a vysévána a dopěstována u nás ve školce v Moravském Lieskovém.

RŮST: bujný, většinou bujnější než u kaštanovníku jedlého, ale obvykle nedorůstá takové výšky jako kaštanovník jedlý, protože velmi brzy vstupuje do plodnosti, spíše do 8–10 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosnubný, hmyzem opylovaný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené v dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samičích.

PLODNOST: raná v rámci kaštanovníků (první plody už ve 3. roce života), obvykle velmi vysoká.

PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejčitého tvaru a velikosti 3–4 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená v silně ostnité číšce. Semenáče se mezi sebou liší v lehkosti loupání. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná, mezi jednotlivými semenáči jsou chuťové rozdíly. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě do cca -23 °C. Jednotlivé semenáče často raší dříve než kaštanovník jedlý (C. sativa) a proto jsou často náchylnější k poškození letorostů pozdními jarními mrazy. Často však lépe snášejí chladné a vlhké počasí během kvetení a často lépe dozrávají v chladnějších letech. Je výše odolný vůči poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a výše tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníků (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Francie, registrovaná v r. 1986, odrůda vznikla selekcí hybridních semenáčů ze sadu Migoule ve vsi Ussac v regionu Corrèze, které pocházely z volného opylení japonského kaštanovníku (Castanea crenata) a evropského kaštanovníku (Castanea sativa). Původní název byl Marron de Migoule.

 
RŮST: silný, polovězpřímený, dorůstá do 13-20 m, doporučený spon výsadby je 10-15 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, dobře opyluje většinu jedlých kaštanovníků se sterilním pylem, kvete středně brzy. Přítomnost další odrůdy zvýší úrodnost.

 
PLODNOST: raná (do 4-5 let po výsadbě), vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké, pevné, lesklé, mahagonově červené, ukryté ve velkých, krátce a málo ostnitých číškách. Jsou sladké, chuťově dobré.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od konce září do října. Ve skladu v chladu se dá uchovat do února.

 
VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů, dobře se loupou.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, do 400 m n. m.

 
ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání, zvýšeně odolný vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica) oproti většině kříženců C. crenata x C. sativa. Je dobře mrazuvzdorný do -26 °C.

PŮVOD: druh pochází pravděpodobně z JV Evropy a Zakavkazska, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru. Markus je velkoplodá selekce neznámého původu, zřejmě slovenského.

RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, je kompaktnější než semenáče, dorůstá do výšky až 20 m a šířky 10–15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Kůra je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosnubný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené v dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samičích.

PLODNOST: středně raná, po 5–7 letech, vysoká.

PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejčitého tvaru a velikosti do 3,5–4 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníků (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.