Produkty

PŮVOD: Francie, Avranches, semenáč neznámého původu vypěstovaný ve školce p. Longueavala, v r. 1780 poprvé plodila, nejprve pojmenovaná jako Bonne de Longueval, ale ujalo se až jméno Louise Bonne d'Avranches, známá také jako Gute Luise.

 
RŮST: bujný v mládí, s vyšší plodností se zpomaluje až ustává, ve 20 letech ji je třeba zmladit. Tvoří vysoké jehlanovité koruny, ne příliš široké.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fľaša, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Guyotova, Hardyho maslovka, Júlová, Charneuská, Konferencia, Trévouxská. Je nekompatibilní s Esperenovou maslovkou a Williamsovou.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: střední velikosti (120–180 g) hruškovitého či vejcovitého, úhledného tvaru. Slupka je hladká a lesklá, zelenožlutá, v plné zralosti žlutá s červeným líčkem a výraznými lenticelami jako tečky pstruha. Dužnina je jemná, nažloutle bělavá, velmi šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, bez zrnitosti. Chuť má vynikající, sladkou, jen mírně nakyslou, kořenitou a jemně natrpklou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během září, konzumně dozrává po 1 týdnu, vydrží 2–3 týdny, do října. Nepadá předčasně kvůli větru, ale je třeba vystihnout správný čas sklizně – předčasně otrhaná nedosáhne plné chuti, při pozdní sklizni plody hromadně opadávají.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, zavařování, džemy, mošty, destiláty, sušení. Přepravu zvládá jen krátce po sklizni.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale v úrodných půdách dosahuje velké a kvalitní úrody. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná také do vyšších poloh, ale nemá ráda mrazové kotliny a uzavřené polohy. Díky úzkému tvaru koruny je vhodná do zahrad, sadů, alejí, stromořadí.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později silně mrazuvzdorná. V uzavřených polohách náchylnější ke strupovitosti, vybíráme raději polohy otevřené, i větrné, a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu z 2. pol. 19. století vypěstovaný v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé plodila v r. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Mechelenská, Nelisova zimní, Poiteau, Rooseveltova, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rzivých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až nažloutle bílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je kořenitě sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v pol. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do pol. prosince. Při sklizni se neotlačuje. Dobře se skladuje, nezvadá a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo plodí, v studené a mokré jsou plody nekvalitní a snadno praskají. Vhodná jen do teplých poloh, ve vyšších jsou plody kaménčité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, proti ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá.

PŮVOD: Belgie, v r. 1825 v klášteře v Leuvenu objevena jako náhodný semenáč, v Belgii se nazývá také Pastorale.

 
RŮST: v mládí silný, později poměrně slabý, koruna je široce jehlanovitá, později vysoko kulovitá a menší.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova maslovka, Drouardova, Hardyho maslovka, Charneuská, Júlová, Křivice, Mechelenská, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (až 450 g), široce vejcovité, z boku stlačené, ploše hrbolaté. Slupka je silná, většinou drsná, málo lesklá, zelená až zelenožlutá, hustě posetá rzivými tečkami či až skvrnami, na osluněné straně hnědavá. Dužnina je bílá, v dobře vyvinutých plodech nažloutlá, jemná, jen okolo jádřince zrnitá, v zralosti velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je u plodů z vhodných poloh sladkokyselá, příjemně muškátově kořenitá, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. října, konzumně dozrává v prosinci až lednu a vydrží velmi dlouho, do března, případně až dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako jedna z nejpozději dozrávajících hrušek, ale i na výrobu džemů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, velmi teplé, chráněné, ale s dostatečným prouděním vzduchu. Vyžaduje hluboké, živné, teplé půdy. V chladných, mokrých půdách se jí nedaří, plody jsou malé, kaménčité a praskají. Je vhodná pro teplé polohy, nehodí se pro chladná místa, kde plody nemohou pořádně vyzrát.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, málo odolná proti strupovitosti, vyžaduje otevřenou polohu a udržování vzdušné koruny.

PŮVOD: Francie, Angers, náhodný semenáč, který asi v r. 1809 našel zahradník A. P. Audusson v zahradě hraběte Germain de la Forest ď Armaille a množil ji a v r. 1812 uvedl na trh s názvem „hruška Éparonnaiská". V r. 1820 byla přejmenována na počest vévodkyně z Angouleme.

RŮST: ve školce a v mládí bujný a rovný, později středně bujný, vytváří středně velké, jehlancovité koruny, často jednostranné s postranními převislými větvemi a hustým, krátkým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Drouardova, Eliška, Williamsova.

PLODNOST: raná, ve vyhovujících podmínkách vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g na vysokokmenech a polokmenech, až 600 g na nižších tvarech), hruškovitě baňaté, velmi hrbolaté, zejména při kalichu a stopce. Slupka je hrubá, hladká, matná, při sklizni světle zelená, později na sluneční straně zlatožlutá až s jemným červenavým líčkem, na zastíněné světložlutá, s nápadnými, velkými, rezavými lenticelami, rez se vyskytuje jen málo kolem kalicha a stopky. Dužnina je bělavá, máslovitá, zcela rozplývavá, jemná, velmi šťavnatá, z horších poloh spíše hrubší a křehká. Chuť je výborná, sladkokyselá, kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, je nutné ji sklízet včas, konzumně dozrává od poloviny listopadu, někdy i dříve, vydrží do poloviny prosince.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i pro výrobu kompotů, džemů a povidel. Má střední sklon k otlačení plodů, dopravu snáší dobře jen v tvrdém stavu krátce po sklizni. Dužnina na vzduchu málo hnědne.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem s teplou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. V nevhodných, studených a mokrých půdách má málo kvalitní, řepovité plody a i úrodnost je nižší a méně pravidelná. Je vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, 19. stol.
RŮST: středně silný, jehlanovitý růst; koruna je malá, vysoká, slabě rozvětvená, pod vahou ovoce později rozložitá.
OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská.
PLODNOST: v 5.–6. roce po výsadbě, pravidelná, hojná.
PLODY: středně velké plody úhledného hruškovitého, kuželovitého i zvonkovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později citronově žlutá, středně tvrdá, drsná, pokrytá rzivými tečkami. Dužnina je bělavá až žlutá, máslová, okolo jádřince zrnitá, tuhá, chuťově příjemně sladká, kořenitá, s jemnou aromou skořice.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost: listopad, skladovatelnost do prosince až ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, moštování, výroba destilátů, kompotů, povidel. Při skladování dozrává postupně, chuť a kvalitu si v dobrých podmínkách udrží do prosince/ledna.
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří i ve vyšších a drsnějších polohách; preferuje slunné a teplé stanoviště chráněné před větrem a středně těžkou, úrodnou, propustnou půdu.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu a chorobám. V uzavřených polohách náchylnost ke strupovitosti. hruska-blumenbachova

PŮVOD: Francie, obec Aprémont v departementu Haute-Saône v regionu Franche-Comté, nalezena jako náhodný semenáč okolo roku 1826, pojmenována po pomologovi Boscovi.

 
RŮST: středně bujný, později mírný. Vytváří středně velkou, řídkou, tupě jehlanovitou či kulovitou až široce kulovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Angoulemská, Avranšská, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Konferencia, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (cca 5–8 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, typického lahvovitého vzhledu, slupka má základní barvu světle zelenou, překrytou jemnou rzí, v zralosti má zlatožlutou až hnědooranžovou barvu. Bílá až nažloutle bílá dužnina je měkká, jemná, silně šťavnatá, máslovitá. Chuť je polosladká, výborná, kořenitá. Považuje se za jednu z nejchutnějších hrušek.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve druhé polovině září, konzumní zralost první polovina října, vydrží do listopadu. Plody větrem nepadají.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i džemy, mošty či kompoty. V době sklizně snáší velmi dobře přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje hluboké, dobře propustné a přiměřeně vlhké, teplé půdy. V nepropustných a chladných půdách je dužnina kaménčitá a plody jsou malé. Je vhodná do teplých až středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květech. V teplejších polohách ji napadá obaleč jablečný, ve vlhkých, uzavřených může trpět strupovitostí, proto jí vybíráme otevřené polohy a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: Křesetice, ČR, zač. 19. stol., náhodný semenáč.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou, vysokou a širokou korunu s odstávajícími větvemi.
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevhodný opylovač pro jiné odrůdy.
PLODNOST: pozdější (v 8. až 10. roce), střídavá, hojná.
PLODY: středně velké až velké plody (hmotnost 120–150 až 200 g). Povrch je mírně hrbolatý, pokrytý šedými lenticelami a na některých plodech i drobnou rzí v okolí kalicha. Slupka je tvrdá, hladká, méně lesklá a zelená, později mastná a žlutozelená, na osluněné straně žlutá, výjimečně červenavá i pruhovaná. Dužnina je bělavá, jemná (v okolí jádřince zrnitější), rozplývavá, šťavnatá, chuťově jemně kořenitá, nakysle sladká, osvěžující. Příjemně voní.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumní zralost: postupná, od poloviny listopadu. Plody dobře snášejí transport a jsou skladovatelné do ledna až února.
VYUŽITÍ: výborná stolní odrůda.
STANOVIŠTĚ: preferuje otevřené polohy (polní sady, stromořadí při cestách), v uzavřených polohách trpí houbovými chorobami; odrůda nenáročná na půdu.
ODOLNOST: dobrá odolnost proti mrazu.

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Figovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

 
RŮST: v mládí bujný, šlahounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod vahou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem vzhůru.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Eliška, Hardyho máslovka, Júlová, Konference, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Pařížanka, Poiteau, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (4.–6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 150–165 g), tvarově velmi nepravidelné, lahvicovité, asymetrické s hrbolatým povrchem, při kalichu i hranatější. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužnina je žlutobílá až žlutavá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá kaménčitá. Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či k sušení a pečení. Dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách. Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a vůči škůdcům.

PŮVOD: USA, Dorchester v Massachusetts, v 2. polovině 19. stol. vypěstoval Thaddeus Clapp jako semenáč odrůdy Hájenka, popsána v r. 1869 pomologem Downingem jako Clapp's Favorite.

 
RŮST: zpočátku bujný, potom středně bujný. Koruna nejprve široce pyramidální až jehlanovitá, s dlouhými prutovitými větvemi v ostřejším úhlu. Ty se později ohýbají do oblouků, koruna se rozkládá, větve visí až k zemi.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova fľaša, Esperenova bergamotka, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté‚ Neue Poiteau, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní (5–10 let po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (160–180 g), baňatě kuželovité, ke kalichu zaoblené, ke stopce mírně prohloubené. Slupka je hladká, pololesklá, jemně ojíněná, světlezelená až žlutozelená, na stinné straně skvrnitě červená, na osluněné jasně červené, pruhované líčko. Dužnina je nažloutle bílá, jemná, zrnitá jen okolo jádřince, máslová, velmi šťavnatá. Chuť má sladce nakyslou, velmi dobrou až výbornou, aromatickou, jemně kořenitou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce srpna, se světlezelenou slupkou, dozrává nerovnoměrně, konzumně dozrává po 10–14 dnech a vydrží do konce září.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, výživ, moštů a do koláčů. Přepravu snáší dobře hned po sklizni, poté se otlačuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale nejlépe prospívá v hlinitých, hlubokých, propustných půdách ve středních polohách, nemá ráda suché půdy. Preferuje stanoviště chráněná před větrem, snese i vyšší polohy a těžší půdy, ale tam nebývá tak chutná.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu, středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná proti monilióze.

PŮVOD: Belgie, Mechelen, náhodný semenáč, který objevil hrabě Coloma ve své klášterní zahradě a který v r. 1808 poprvé zaplodil.
RŮST: středně bujný až slabší, ale zdravý, tvoří širokou, hustou, jehlanovitou korunu, v dobrých podmínkách velkou, v horších jen středně velkou. Větve se pod vahou úrody sklánějí a tato odrůda není vhodná do alejí.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Giffardova, Hardyho maslovka, Křivice, Magdalénka, Nagevicova, Predobrá.
PLODNOST: podmíněná polohou, v teplých, chráněných polohách plodí brzy a bohatě, v drsných polohách pozdě a málo.
PLODY: středně velké (průměrně 170 g), hruškovité či baňaté, velké plody bývají mírně hrbolaté. Slupka je hladká, mastná, posetá lenticelami, zelenožlutá, na slunci více nažloutlá. Dužnina je žlutobílá, jemná, velmi šťavnatá, sladkokyselá a kořenitá, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce září, konzumní zralost okolo 10. října, vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, moštů. Přepravu snáší jen těsně po sklizni, později se otlačuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje úrodné, hluboké a teplé půdy a chráněné polohy. Nesnáší jílovité a suché písčité či štěrkovité půdy, plody jsou na nich malé a trpké a špičky letorostů zasychají.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, náchylnější jen ke strupovitosti v nižších a uzavřených polohách, je třeba ji sázet na otevřené polohy a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Francie, Rouen, školka Boisbunelových, semenáč neznámého původu vysazený v roce 1845. Poprvé plodila v roce 1855. Synonyma: Krassanská, Bergamotka krasanská, Edelcrassane, Passe Crassane.

 
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Tvoří malé jehlanovité koruny s hojnými, drobnými postranními větvemi a množstvím krátkého plodonosného obrostu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Esperenova bergamotka, Pstružka, Williamsova.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 150-300 g, ale i 800 g), tvarem podobné až jablku, někdy jsou však k špičce protažené, povrch mají často zhranelý, někdy i s mělkou podélnou rýhou. Slupka je hrubá, matná, mírně drsná, při sklizni zelená, později žlutozelená, na slunci zlatá žlutá, s množstvím nerovnoměrných, světle rezavých lenticel, často jsou plody rezavé při kalichu, méně při stopce, někdy jsou rezavé celé plody. Dužina je nažloutlá, jemná, rozplývavá, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, jemně nakyslá, příjemně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, co nejpozději, konzumně dozrává v prosinci až lednu, vydrží uskladněná až do března či dokonce dubna. Předčasně sklizená uvadne či dokonce ani nezměkne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci jako lahůdka, ale i k všestrannému zpracování na džemy a povidla, výživy, destiláty, mošty, kompoty, na pečení a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s teplou, propustnou, lehčí hlinitou půdou. V chladné, těžké, nepropustné půdě mají plody podřadnou chuť. Je vhodná jen do nejteplejších poloh, nejlépe chráněných zahrad a k zdem.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě, málo mrazuodolná a dešťuodolná v květu, náročná na teplo. Silně odolná proti strupovitosti, trpět jí může jen v nevhodných polohách a letech. Je také silně odolná proti monilioze plodů. Vyhledává ji plodomorka hrušková (Contarinia pyrivora), zejména v zatravněných sadech.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený p. Meurisem, ředitelem Van Monsových ovocnářských školek při Vilvoorden mezi Bruselem a Mechelenem, u dvora Dry Toreu kolem roku 1800. Je pojmenována po německém pomologovi Augustinovi Diealovi. Jiné názvy má “Kočičí hlava”, “Císařská”.

 
RŮST: bujný, ve školce křivý, koruna je charakteristicky vysoká a úzce pyramidální se spodními kosterními větvemi vodorovnými, pod váhou úrody postranní větve s krátkým plodonosným obrostem převisají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Guyotova, Hardyho, Charneuská, Juliová, Konference, Kozačka štutgartská, Krvce, Lectierova, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Pařížanka, Poiteau, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (asi po 6 letech), vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (11x9 cm, průměrně 180-250 g, ale i 600 g či více), baňatého, často hrbolatého tvaru, který je směrem ke stopce mírně zúžený. U velmi velkých plodů bývá jedna polovina plodu větší než druhá. Slupka je drsná, matná, světle zelená, po dozrání jemnější, lesklá, žlutá až zlatožlutá, pokrytá nápadnými hnědými lenticelami, voní muškátově. Bílá dužnina je jemná, šťavnatá, máslová. Chuť je vynikající, kořenitá, kyselkavě sladká, u plodů z vyšších a horších poloh však trpká a řepovitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září nebo začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, někdy již dříve, vydrží do Vánoc, případně až do ledna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování, výrobu džemů, destilátů či další kuchyňské využití. Má sklon k otlačení a hnědnutí slupky, hůře snáší skladování ve chladírně.

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, hlinité, dostatečně vlhké půdy; snese i vyšší polohy, ale musí být teplé a chráněné před větrem. Plody z mokrých a studených poloh bývají trpké; mokré a studené polohy podporují i rozvoj strupovitosti. Je vhodná do zahrad, sadů či alejí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, méně v květu, středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější na úpal listů.

PŮVOD: Německo, 2. pol. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří vysokou pyramidální až vysokou kulovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Blumenbachova maslovka, Hardenpontova maslovka, Esperenova bergamotka, Boscova fľaša.

 
PLODNOST: nástup do plodnosti je raný, úrodnost vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké, hruškovité až zvonkovité. Slupka je hladká, nemastná, zelenožlutá, po dozrání oranžovožlutá až červenožlutá, s výraznými hnědozelenými tečkami, především v oblasti kalicha a stopky. Dužnina žlutobílá, jemnozrnná, šťavnatá, chuť sladkokyselá, slabě aromatická, mírně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na začátku září, konzumní zralost září až polovina října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba kompotů, šťáv.

 
STANOVIŠTĚ: teplejší polohy (nížiny až střední polohy), chráněné před větrem, dostatečně vlhké a na živiny bohaté půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně až více odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: Francie, nalezl ji jako náhodný semenáč M. Olivier v Angers, v roce 1870 uvedena na trh.

 
RŮST: zpočátku bujný, vzpřímený růst, koruna přirozeně široká až vysoko pyramidální, později při nástupu do plodnosti růst slábne, bohaté, krátké plodonosné obrosty. Vyžaduje kvalitní řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, dlouho, květy dobře mrazuvzdorné, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: BlumenbachovaBlumenbachova, Křivice, Clappova, Hardyho maslovka, Pařížanka.

 
PLODNOST: raná – do 5 let po výsadbě, velmi vysoká a pravidelná, později často přeplozuje, někdy je nutné probírání plodů.

 
PLODY: velké až velmi velké, baňaté, hruškovité až zvoncovité, většinou velmi vyrovnané, částečně mírně žebrované nebo vypouklé, směrem ke stopce více či méně se zužující. Slupka tenká a jemná, choulostivá na otlačení zejména v plné zralosti, převážně hladká, mírně lesklá až trochu mastná, zelená až zelenožlutá, na osluněné straně se vzácně objevuje oranžové nebo světlehnědočervené líčko, jen velmi zřídka rzivá. Dužnina žlutobílá, pod slupkou někdy zelenkavá, v příznivých půdních podmínkách máslovitá, rozplývavá, velmi šťavnatá, někdy okolo jádřince mírně kaménčitá. Chuť je sladká, mírně nakyslá, více či méně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od konce září do poloviny října, co nejpozději. Konzumní zralost: od prosince po leden až únor, během skladování slupka mírně hnědne.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba kompotů, povidel, moštů.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, chráněné před větrem, ve vinohradnických oblastech, v chladnějších polohách mají plody řepovitou chuť. Relativně nízké nároky na kvalitu půdy, ale nejlépe prospívá v propustných půdách bohatých na humus a živiny, dobře zásobených vodou.

 
ODOLNOST: ve vlhkých uzavřených polohách náchylná ke strupovitosti, v příliš mokrých půdách k chloróze, jinak zdravá. Méně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji známý šlechtitel van Mons jako semenáč neznámého původu a nazval ji „Conseiller de la cour“ (Soudní rada). Poprvé plodila v roce 1841 či 1844.

 
RŮST: zdravý a bujný, koruna je jehlanovitá, nápadně sytě zeleně olistěná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova maslovka, Eliška, Hardyho maslovka, Charneuská, Kongresovka, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: poměrně raná, střídavě vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, tvarově dosti nevyrovnané, nejčastěji kuželovité, často končí šikmou špičkou. Slupka je hladká, silná, matná, zelená až žlutošedozelená, posetá nápadnými tečkami, někdy i síťovitě rzivá. Dužnina je bělavá, protkaná žlutými žilkami, máslovitá, šťavnatá, rozplývavá, v středu od jádřince ke stopce hrubě zrnitá. Chuť je pikantně sladkokyselá, příjemně trpká, na horších půdách trpčí. Chutnější plody jsou z vyšších poloh.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň podle lokality od začátku do konce října, konzumně dozrává od konce října až od poloviny listopadu, nerovnoměrně, vydrží do listopadu až prosince, měla by se sklízet co nejpozději, ale tak, aby neopadala.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů, kompotů či destilátů. Po sklizni se dobře přepravuje. Skladuje se středně dobře, je třeba ji čas od času kontrolovat.
STANOVIŠTĚ: slunné, náročnější na úrodnou a hlubokou, vápnitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, zejména ve vyšším věku, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná proti strupovitosti, náchylná je jen v teplých, uzavřených polohách s vysokou vzdušnou vlhkostí.

PŮVOD: Belgie, zač. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3–12 ks.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Williamsova.

 
PLODNOST: poměrně raná (6.–8. rok), stálá, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100–120 až 200–250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až hranatý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na slunečné straně zlatě žlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticelami, někdy i rzivými skvrnami/pruhy. Dužnina je žlutá, jemná, hustá, šťavnatá, máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenná, rozplývavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci, ostatní později.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vyžaduje teplé, chráněné stanoviště a kvalitní, živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.

 
ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a houbovým chorobám. V nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Francie, v r. 1825 ji jako náhodný semenáč objevil v lesíku zoologické zahrady St. Lucas u Angers Nicolas Giffard, rolník a školkař z Fouassieres.

 
RŮST: slabší, tvoří řídké šlahounovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova bergamotka, Guyotova, Krivica, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdější, závislá na stanovišti – v dobrých podmínkách pravidelná a spolehlivá, v nevhodných střídavá a nejistá.

 
PLODY: středně velké (70–120 g, někdy i 150 g), pravidelné, podlouhle hruškovité. Slupka je lesklá a hladká, žlutozelená s červenými tečkami, na slunečné straně mramorovaně červená. Dužnina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá, máslové, rozplývavé konzistence. Chuť je výborná, sladká a jen lehce kořenná a jemně kyselkavá. Zralé plody výrazně voní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr od 20. července ještě v tvrdém stavu, konzumně dozrává koncem července až začátkem srpna.

 
VYUŽITÍ: výborná zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu kompotů. Dopravu snáší jen krátce po sklizni v tvrdém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné, teplé, dostatečně chráněné, ale ne uzavřené stanoviště, nejlepší kvality plodů dosahuje na živných, lehkých půdách. Vhodná zejména do teplých poloh pro pěstování hrušní.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem r. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departementu Aube. U nás se množila i pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slaběji a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fláše, Konference, Madame Verté, Williamsova.

PLODNOST: raná (3.–4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), lahvicovité, mírně hranaté, nepravidelné, kalichová část je šikmo useknutá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až žlutavá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem, s množstvím drobných, zeleně lemovaných lenticel, které místy splývají v rzivé mramorování. Dužnina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá. Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořenná a kyselkavá, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném dozrávání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotlačuje se.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také univerzálně využitelná k sušení, pečení, moštování, výrobě kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí, s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kaménčitostí a škůdci.

PŮVOD: Francie.

 
RŮST: strom roste slaběji, vytváří jehlanovitou, širokou korunu s řidšími hlavními větvemi, které směřují šikmo vzhůru; postranní větve jsou v pozdějších letech mírně převislé, plodonosné dřevo je krátké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Charneuská, Williamsova, Lectierova, Madame Verté, Dekanka zimní.

 
PLODNOST: nastupuje brzy a je velmi dobrá, stálá a pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (v závislosti na kvalitě půdy), tvar protáhlý, kuželovitý, nerovnoměrný až mírně hrbolatý. Slupka je hladká, zelená, po dozrání jásavě žlutá, zřídka se objeví i načervenalé líčko, drobné lenticely jsou přítomné v blízkosti stopky. Dužnina je bílá, rozplývavá, šťavnatá, chuť sladká až mírně kyselá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem srpna (sbíráme ještě tvrdé plody), konzumní zralost 8–10 dní po sklizni, skladovatelnost cca 2 týdny.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum a na výrobu kompotů. Plody snášejí přepravu dobře jen těsně po sklizni, v tvrdém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: náročnější na stanoviště, vyžaduje nižší a střední polohy – do 400 m n. m. a živné půdy, chráněné před větry a mrazy. Vhodná především do zahrad.

 
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům, netrpí strupovitostí. Mladé stromy jsou méně odolné vůči mrazům.

PŮVOD: Bílé Karpaty, Slovensko.

 
RŮST: velmi bujný vzrůst, vytváří vznosné, pěkně stavěné koruny, které unesou velké úrody. Dlouhověká odrůda.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje jinou odrůdu hrušně k přepylení v blízkosti do cca 60 m.

 
PLODNOST: vysoká, řádově ve stovkách kilogramů.

 
PLODY: středně velké, kuželovité, slupka je zelená, dužnina bílá, chuť sladká, medová, až po 2 týdnech od sklizně zhniličí a chutná karamelově.

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu srpna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu i povidel.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda je nenáročná na půdu, roste v bělokarpatské jílovici.

 
ODOLNOST: minimálně středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Belgie, Mons, vypěstoval ji někdy v letech 1750–1760 v zahradě svého letního sídla církevní hodnostář Hardenpont.

RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst. Vytváří jehlanovitou, řidší korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Boscova fláše, Blumenbachova máslovka, Charneuská, Madame Verté, Hardyho máslovka, Clappova máslovka, Pařížanka, Williamsova, Trévouxská.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká.

PLODY: velké, hrbolaté. Slupka je hrubá, nejprve světle zelená, později žlutá, s četnými rzivými lenticelami, někdy s načervenalým líčkem. Dužnina je bělavá, máslovitá, velmi jemná, sladkokyselá, příjemně kořenná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr v říjnu, konzumně dozrávají v listopadu až prosinci, skladovatelné jsou do února.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum a na výrobu moštů, kompotů, destilátů a k sušení.

STANOVIŠTĚ: nižší a střední polohy, teplé a chráněné stanoviště; kypré, úrodné, hluboké půdy. V suchých půdách plody předčasně opadávají, v nevhodných podmínkách (ve studených půdách) plody trpí kaménčitostí.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, v mládí málo, méně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti, více vůči monilióze.

PŮVOD: pravděpodobně Francie, pol. 19. stol., zřejmě vypěstovaná jako náhodný semenáč van Monsem. Německé pojmenování získala po básníkovi Christianu Fürchtegottu Gellertovi. Synonyma a cizí názvy: Gellertova máslovka, Hardyova máslovka, Velká Isambartka, Šedivka, Bera Hardego, Beurre Hardy, Beurre de Gellert, Gellert's Butterbirne, Thomas Beurré Gellert.

RŮST: velmi bujný růst v mládí, později bujný, zdravý. Vytváří krásné, vysoké, široce jehlanovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, výborný opylovač pro mnohé odrůdy hrušní. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Dekanka zimní, Hardenpontova, Charneuská, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Madame Verté, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, pravidelná a bohatá.

PLODY: velké a pravidelné, tupě kuželovité, slupka šedozelená, hustě tečkovaná, skořicově rzivá, na slunečné straně načervenalá. Dužnina bělavá, někdy až lososově narůžovělá, velmi šťavnatá, rozplývavá, jemná, chuť výborná, sladce kořenná.

DOZRÁVÁNÍ: okolo poloviny září, plody jsou vhodné ke konzumu cca za 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: stolní a tržní odrůda, vhodná také k zavařování, výrobě povidel, vína.
STANOVIŠTĚ: snese i vyšší, ale chráněné polohy, daří se jí v dobrých půdách.
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči mrazu, ve velmi teplých polohách ji vyhledává škůdce květopas hrušňový.

PŮVOD: Slovensko, Bošácká dolina, krajová odrůda. Synonyma: Jahodárka.

 
RŮST: bujný, tvoří velké stromy s řídkou korunou, roste šlahounovitě, vytváří dlouhé plodonosné oblouky, díky čemuž je rozpoznatelná už z dálky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, opylivost nebyla prozkoumána, ale plodí v přítomnosti obecně dobrých opylovačů jako Avranšská, Hardyho máslovka, Charneuská, Krivica.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), střídavě vysoká.

 
PLODY: menší až středně velké, baňaté až zakulacené. Slupka je nažloutlá s červenavým líčkem, často s rzí. Dužina je mírně růžová, šťavnatá. Chuť je sladká, velmi příjemná, s jahodovým nádechem, je to delikatesa jak čerstvá tak sušená.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v polovině července, zároveň s Magdalénkou. Je třeba ji sklízet v tvrdé zralosti, rychle dozrává po skladování, vydrží 7-10 dní po sklizni.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale především k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu. Vhodná do alejí a velkých sadů, do krajiny.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, nezvykne trpět strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda neznámého původu známá již z 18. století, kdysi velmi rozšířená jako nejrannější česká odrůda. Synonyma: Jakubka jaroměřická.

 
RŮST: bujný, zdravý, vytváří obrovské, široce rozložité, jehlanovité koruny. Její stromy jsou velmi dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Esperenova bergamotka, Guyotova, Hardenpontova, Jeanne d'Arc, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Olivier de Serres, Sterkmanova, Vídenská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdě, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé, cibulovité, s velmi dlouhou stopkou. Slupka je žlutozelená, s malým, oranžovočerveným líčkem. Dužina je polojemná. Chuť je sladkokyselá, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině až koncem července, vydrží jen několik dní až týden, mají sklon k hnilobě.

 
VYUŽITÍ: k rychlé přímé konzumaci, ale především k džemům, destilátům, moštům a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročné na půdu. Vhodná především do alejí a větších sadů. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu a silně odolná proti strupovitosti a dalším chorobám, neobtěžují ji ani škůdci, jen vosy rády hledají plody.