12% DPH

PŮVOD: Je to hybrid Astilbe x thunbergii neznámého původu. V r. 2024 získala ocenění Award of Garden Merit od RHS (britské Královské zahradnické společnosti). Synonyma: Ostrich Plume.

RŮST: bujnější, volnější, vzpřímený. Je to trvalka přezimující v kořeni, která bez květů dorůstá do výšky 30-60 cm, s květy do 90 cm

OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně hmyzem opylivé, zejména včelami a motýly. Kultivar Straussedfeder kvete v 2. polovině léta štíhlými, obloukovitě ohnutými květenstvími drobných květů lososové až růžové barvy, které lákají opylovače.

PLODNOST: pravděpodobně sterilní, množí se vegetativně oddělky oddenků.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka atraktivní pro opylovače vhodná do stínu či polostínu pod stromy, používá se i na okraje záhonů, do zahradních skupin i květinových záhonů. Je výborná na řez do vázy.

STANOVIŠTĚ: polostín až stín, humózní, vlhčí, dobře propustné půdy s kyselou až neutrální reakcí. Nevhodná je suchá a přímému slunci velmi vystavená půda, která vede ke stresu rostlin. Je vhodná i do oblastí s chladnějším a vlhčím podnebím.

ODOLNOST: velmi odolná vůči mrazům, snese teploty až do –30 °C. Dobře odolná vůči běžným chorobám a škůdcům.

PÔVOD: Španielsko, zrejme veľmi stará odroda z okolia Barcelony, možno už zo 17. storočia či skôr, popísaná v roku 1826 ako Barcelona nut v Katalógu Záhradníckej spoločnosti v Londýne. Synonymá: Fertile de Coutard, Katalónska, Catalonische Nuss, Große Barcelloner Zellernuss, Große bunte Zellernuss, Große runde Haselnuss, Große spanische Nuss, Miglinarina, Spanische Zellernuss, Spanish nut. Nie je identická s odrodou Barcelónska hranatá (= Eckige Barcelloner, Barcelone de Loddiges).

RAST: bujný, vzpriamený, hustý, málo odnožuje. Listy sú skôr menšie.

OPEĽOVACIE POMERY: čiastočne samoopelivá, vetrom opelivá, kvitne skoro až stredne skoro, dlho a dlho s prekrýva aj kvitnutie samčích a samičích kvetov, je dobrým opeľovačom iných odrôd. Vhodné opeľovače: Tonda Gentile, Tonda Romana, Ennis, Ségorbe, Hallská obrovská, Nottingham, Webbova, atď. S odrodou Corabel, kvitnúcou neskoro, sa v čase kvitnutia míňa.

PLODNOSŤ: vysoká, priemerne 4 kg/ker pri 6-12-ročných kroch, priemerne 3,2 t/ha. Máva málo prázdnych orieškov (menej než 1 %).

PLODY: sú usporiadané po 2-5 väčšinou na konci konárov, sú veľmi veľké (priemerne 3,8 g, 20-22x20 mm), guľaté alebo guľato-hranaté, zhora a zdola mierne sploštené, často s 2 alebo viacerými rebrami, často dokonca s 2 špičkami. Pančuška je vykrajovaná a krátka, sotva zakrýva plod. Škrupina je tmavohnedá so svetlohnedými pruhmi, spodná časť často šedo plstnatá. Jadro je veľké, srdcovitého tvaru, dobre vypĺňa škrupinu. Podiel jadra k celkovej hmotnosti plodu je stredný, ale celková hmotnosť jadra je aj tak vysoká (priemerne 43 % hmotnosti plodu, teda asi 1,6 g). Chuť je výborná, mandľovo sladká. Šupka jadra je svetlohnedá s hnedými vláknami.

DOZRIEVANIE: skoré, v 1. polovici septembra.

VYUŽITIE: krík je vhodný do prírodných živých plotov, vetrolamov, medzí, menších aj väčších záhrad či sadov, poskytuje hmyzu prvý peľ v roku. Kulinárne využitie: plody sú vhodné na priamy konzum vcelku aj na spracovanie na pečenie, cukrovinky, ale aj na výrobu oleja či destilátu, likérov. Technické využitie: nevysýchavý olej sa používa aj v kozmetike a na výrobu farieb, mladé konáre sa používajú v košikárstve, napr. na výrobu lubových košov, ale aj na výrobu kvalitného drevného uhlia pre umelcov.

STANOVIŠTE: preferuje slnečné, ale zvládne aj polotieň, len tam je menej plodná. Najlepšie sa jej darí hlinitopiesčitých až piesčitohlinitých, humóznych, dostatočne vlhkých, ale priepustných pôdach, ale znesie aj horšie pôdy. Neznáša len suché alebo ťažké ílovité pôdy. Je vhodná najmä do teplých a stredne teplých oblastí.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolná v dreve, kvôli skoršiemu začiatku kvitnutia stredne mrazuodolná v kvete. Je stredne až menej odolná voči nosáčikovi lieskovému (Curculio nucum).

PŮVOD: Severní Irsko, vyšlechtil ji v roce 1959 Samuel Darragh McGredy IV jako křížence mezi odrůdami Cläre Grammerstorf x Piccadilly a pojmenoval ji po skotském výrobci whisky, Arthuru Kinmondovi Bellovi. Patří mezi floribundy, tedy křížence mezi čajohybridy a polyantkami. V r. 1964 získala záslužný certifikát od britské Královské růžařské společnosti, v roce 1965 byla uvedena na trh a v r. 1967 vyhrála jako nejvoňavější růže v testech růží v Belfastu a získala Cenu R. J. Frizzella. V roce 1993 jí britská Královská zahradnická společnost udělila ocenění Award of Garden Merit. Synonyma: T11 AgCan.

RŮST: kompaktní, s pevnými, neohýbajícími se stonky, dorůstá do výšky a šířky 50-100 cm. Listy má sytě zelené, lesklé. Nese květy na tlustých, trnitých stoncích.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá s oboupohlavnými květy, hmyzem opylivá, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete opakovaně od června do konce podzimu středně velkými shluky sytě žlutých, velmi voňavých, poloplných květů s 20-25 okvětními lístky, červenými tyčinkami a průměrem asi 7,5 cm. Květy při odkvétání blednou do světle žluté barvy.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky spíše menší velikosti (1-2 cm), kulaté, hnědé, cca 40-60 ks na keř ročně.

DOZRÁVÁNÍ: během října až listopadu.

VÝUŽITÍ: velmi dekorativní kompaktní růže vhodná do záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami či jako nízký živý plot u chodníků apod. Kulinární využití: velmi aromatické, nahořklé květy lze použít čerstvé do krémů a na ozdobení dezertů, salátů, na výrobu růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i na výrobu čajů či žlutého pomletého prášku na ozdobu dezertů. Šípky jsou, tak jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí za syrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květní lupínky mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají na výplach očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Květy těsně po rozkvetení jsou vhodné na destilaci a výrobu růžového éterického oleje a růžového hydrolátu. Tyto mají pozitivní účinky při depresi, úzkosti. Používají se v parfumerii i tělové kosmetice - krémech a balzámech, ale i v šamponech či sprchových gelech. Šípky obsahují mnoho vitaminu C, A a E a flavonoidů.

STANOVIŠTĚ: slunečné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním. Vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě (zdědila tuto vlastnost zřejmě po předkovi z R. rubiginosa), dobře odolává dešti, černé skvrnitosti (Diplocarpon rosae), rzi (Phragmidium mucronatum) a padlí (Podosphaera pannosa).

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Spojené království, šlechtěný buď přímo skalničkářem Georgem Fergussonem Wilsonem nebo někým z jeho následovníků, pojmenován na jeho počest. Je to kříženec někdy označovaný jako Campanula x pulloides, jindy jako Campanula x wilsonii a rodičovské druhy jsou zvonek karpatský (C. carpatica var. turbinata) a zvonek C. pulla.

 
RŮST: mírný, nízký, vytváří kompaktní polštáře s výškou do 10 cm a šířkou do 30 cm. Listy jsou okrouhlé či oválné, zubaté, světle zelené, opadavé, dekorativní od časného jara do pozdního podzimu.

 
OPELIVOST: jako kříženec je sterilní. Kvete středně až bohatě od června do srpna, výrazně fialovomodrými, zvonkovitými květy velkými do 2,5 cm.

 
PLODNOST: netvoří plody.

 
PLODY: netvoří plody.

 
ZRALOST: netvoří plody.

 
VYUŽITÍ: svým kobercovým růstem se výborně hodí do skalek, na okraje záhonů, do svahů či květináčů samotný či ve společnosti jiných nízkých zvonků či skalniček. Je nektarodárný a atraktivní pro různé opylovače. Kulinární využití: květy jako efektní jedlá dekorace salátů, dezertů a jiných studených jídel, ale i nápojů. Mají mírnou sladkou příchuť. Díky tvaru umí plavat na povrchu studených nápojů, naplněné např. sirupem, citronovou šťávou, skořicí, cukrem či kakaem.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, polostín, dobře propustná půda. Vhodný do teplých, středně teplých poloh i chráněných vyšších poloh.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorný minimálně do -23 až -25 °C, dobře suchovzdorný po zakořenění. Obvykle netrpí chorobami či škůdci, maximálně může poškodit padlí a slimáci či hlemýždi.

PŮVOD: západní Středomoří, na slunných svazích, křovinatých stráních, v teplejších oblastech Evropy někdy i zplaňuje. Nazývaná také „anglická levandule“.
RŮST: pomalý. Je to nízký polokeř s kůlovým kořenem, stonky jsou vzpřímené, vysoké 20–50 cm, dřevnatějící, bylinné části chlupaté, čtyřhranné. Listy jsou bez řapíku, čárkovité, stříbřité. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými, fialovými drobnými hluchavkovitými květy v přeslenech kvetoucími od června do července, v případě seřezání i opakovaně v srpnu či září.
PLODNOST: v případě ponechání květů vysoká.
PLODY: drobné tvrdky.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.
VYUŽITÍ: prastará kulturní rostlina, používá se zejména v kosmetice, parfumérii a farmacii, ale i kulinárně. Zároveň je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly a další opylovače. Dá se použít také k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Kulinární využití: listy a květy se používají čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené k dochucení salátů, polévek, koláčů, dušených jídel či koláčů, sušenek, ale i zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Z čerstvých či sušených květů se připravuje čaj. Esenciální olej získávaný z květů se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květy v čaji či lázni nebo esenciální olej z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších esenciálních olejů a může se používat i neředěný, např. na hojení povrchových ran, popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky, působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný, uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoli, pokud není příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně esenciálních olejů.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchovzdorná, větruvzdorná. Jako prevenci proti houbovým chorobám ji pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: druh z východní Asie a Japonska, kde je pěstován a šlechtěn celá staletí. Tento kultivar pochází z USA, Virginie, Mobjack Nurseries, našel jej John Machen, Jr. jako tetraploidní verzi odrůdy Francee na začátku 90. let 20. století a na trh ji uvedl v roce 1994.

 
RŮST: středně rychlý až rychlý, do plné velikosti doroste za 2 až 5 let. Dorůstá do trsu o výšce 50 cm a šířce 100 cm, s tmavě zelenými, oválnými až srdčitými listy s bílým okrajem a oválnou bází, o rozměrech přibližně 18x15 cm. Oproti odrůdě ""Patriot"", které se podobá, mají listy užší a světlejší okraj a tmavší a lesklejší střed. Na líci jsou listy lesklé, na rubu matné. Po vyrašení si listy chvíli udržují tvar malé mističky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: opylovaná hmyzem, je tetraploid, kvete levandulově fialovými, zvonkovitými, nevonnými květy v červenci až srpnu.

 
PLODNOST: zřídka vytváří plody, nepěstuje se kvůli nim.

 
PLODY: tobolky s více semeny.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září.

 
VYUŽITÍ: velmi okrasná a dokonce i jedlá rostlina do polostínu a stínu stromů i budov, kombinovatelná s jinými odrůdami host. Kulinární využití: jedlé jsou mladé výhony, mladé řapíky listů a mladé listy, které se jedí vařené nebo dušené zejména v asijských zemích. Chuťově se trochu podobají chřestu. Jedlé jsou i květy za syrova s méně výraznou chutí, ale velmi dekorativní do salátů a dezertů k tmavým polevám.

 
STANOVIŠTĚ: polostín až silnější stín. Tato odrůda, podobně jako ostatní s bílými částmi listů, nesnáší přímé sluneční záření. Upřednostňuje lehčí, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou písčitohlinitou či hlinitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v oddenku (minimálně do -28 °C, možná až do -40 °C). Je mírně odolná vůči plzákům a šnekům.

PÔVOD: druh pochádza zo strednej a východnej Číny, Kórejského poloostrova a Japonska, kde rastie v lesoch a na ich okrajoch, na lesnatých svahoch, na čistinkách, v roklinách a horských údoliach, na brehoch vodných toko, v horách aj nad hranicou lesa, v nadmorskej výške 700–4000 m n. m. Do Európy bol privezený prvýkrát v roku 1870. Odroda Fenna PBR pochádza z Holandska, Boskoop, vyšľachtil ju Herman Geers v rokoch 2005 až 2009 (kríženie a selekcia). Je právne chránená.

RAST: umiernený, kompaktný. Je to opadavý krík s hustou guľovitou korunou dorastajúci do výšky len 25-30 cm a šírky 30 cm. Listy majú pri rašení bronzový nádych, neskôr sú jasne zelenej, sviežej farby, podlhovasté, jemne zúbkované na okrajoch.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, hmyzom opelivý, opeľovaný najmä včelami a motýľmi. Kvitne veľmi dlho, od konca mája do začiatku septembra. Tvorí ploché súkvetia – chocholíky ružovej farby. 

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody.

PLODY: plodom je extrémne malý 2-3 mm, hnedý, blanitý, nenápadný mechúrik – suchý, pukavý, otvárajúci sa jedným brušným švom, obsahujúci drobné, prachovité, nejedlé semená.

DOZRIEVANIE: mechúriky dozrievajú v októbri až novembri. Keďže sa nekonzumujú, dozrievanie označuje len botanickú zrelosť semien.

VYUŽITIE: primárne využitie je okrasné - v záhradnej a krajinnej architektúre do skupinových výsadieb s inými tavoľníkmi vyššej výšky, do skaliek, lemov záhonov, ako pôdopokryvná drevina na spevňovanie svahov, ale aj do kvetináčov na balkóny a terasy apod. Je kvetmi veľmi atraktívny nielen pre nás, ale aj pre včely a iné opeľovače.

STANOVIŠTE: Najlepšie prosperuje na priamom slnku (podmieňuje intenzitu farby kvetov), znáša však aj polotieň. Uprednostňuje vlhké, dobre priepustné hlinité pôdy, ale je vysoko prispôsobivý voči pH pôdy.

ODOLNOSŤ: je vysoko mrazuvzdorný v dreve do -35 °C až -40 °C. Drevo je húževnaté, v tuhých zimách môže namŕzať, ale po jarnom spätnom reze výborne regeneruje. Pomerne odolný proti chorobám a škodcom, občasne sa môžu vyskytnúť listové škvrnitosti, roztoče alebo vošky počas sucha. Je veľmi odolný voči múčnatke. Veľmi dobre znáša a mestské znečistenie ovzdušia.

PŮVOD: Evropa od Španělska, Irska a Francie až po řeku Ob, Altaj a Ťan-Šan, Malá a Střední Asie, Atlas v severní Africe. Naše domácí dřevina rostoucí v pahorkatinách relativně hojně na okraji lesů, v křovinách, světlých lesích a na pastvinách.

RŮST: středně rychlý, je to keř nebo nízký strom vysoký do 7 m a široký asi 3 m, s nepravidelnou korunou. Větve vyrůstají v pravém úhlu, jsou protistojné, lesklé a holé. Kůra mladých větviček je hladká, světle hnědá, později černohnědá. Listy jsou protistojné, kulaté až elipsovité, na okraji drobně pilovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, dvoudomý, tedy na jedné rostlině se tvoří buď samčí nebo samičí květy, takže k dosažení plodů jsou potřebné samčí i samičí rostliny. Květy tvoří v paždích listů 2–8-květé nepravé okolíky, příjemně vonící, kvetou v květnu až červnu, někdy se kvetení protáhne až do srpna.

PLODÍ: brzy, hojně, pravidelně. 2,1 m vysoký keř umí vytvořit až 1455 plodů.

PLODY: malé kulaté peckovice s průměrem 6-10 mm, které při zrání mění barvu ze zelené na černou. Každá peckovice obsahuje zelenou nebo černofialovou lepivou dužinu a 3-4 pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: zejména do přírodních, ale i přísněji stříhaných živých plotů přírodních větších i menších zahrad, do mezí a větrolamů ve volné krajině, případně do parků. Je považován za dobrou nektarodárnou i pylodárnou dřevinu. Květy, plody i kůra se použijí v lidovém léčitelství jako projímadlo. Z nezralých plodů se může získat zelené barvivo, které se po smíchání s arabskou gumou dá využít jako vodová barva. Z kůry se zase může získat žluté barvivo. Dřevo je pěkně mramorované a dá se využít v soustružnictví.

STANOVIŠTĚ: slunečné nebo polostín. Je nenáročný na půdu, upřednostňuje lehčí, kyprou humózní, mírně kyselou půdu, dobře však snáší i vápenitou.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -45 °C. Je silně odolný vůči větru a znečištění ovzduší.

Pozdní moštová odrůda bílého vína vhodná pro výrobu vína.
Středně bujný růst, pravidelná plodnost. Menší, kulaté bobule mají pevnou slupku, jsou žlutozelené, na sluneční straně s narůžovělým líčkem. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý. Vhodný pro přímou konzumaci, výrobu vína - chuť vína aromatická, plná, harmonická, se svěží kyselinkou. Dozrává ve 2. pol. října. Odrůda náročnější na polohy, vyžaduje dobře exponované, teplé polohy, slunečné stanoviště a vlhčí hlinité/ hlinitopísčité půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Vysoká odolnost vůči plísním, padlí révy a mrazu. Samoprašná odrůda. Původem z ČR.

PŮVOD: pravděpodobně Turecko, kde se nazývá Misk Armudi.

 
RŮST: zdravý růst, vytváří nejprve přímé a štíhlé koruny, později se pod vahou plodů rozkládají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: neověřené, kvete brzy, ale květy jsou dobře mrazuvzdorné a je jich mnoho.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, stálá.

 
PLODY: malé (40–75 g), s vejcovitým, mírně baňatým tvarem; stopka je oproti ostatním muškatelkám silnější a kratší. Slupka je hladká, mírně hrbolatá, poněkud drsná, málo lesklá, barva slupky nazelenalá a na slunné straně temně načervenalá, celá pokrytá drobnými lenticelami. Dužnina je bílá až nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, /b>máslovité konzistence, někdy zrnitá. Chuť a vůně velmi dobrá, muškátově aromatická, sladká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se začátkem srpna, ještě zelená, za 3–5 dní plody zežloutnou a změknou.

 
VYUŽITÍ: pro své jemně šťavnaté, sladké a muškátově aromatické plody je vyhledávanou stolní hruškou a využívá se také na výrobu džemů a marmelád, moštování a sušení. V nezralém stavu plody dobře snášejí přepravu, zralé vydrží jen pár dní.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, snáší i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči chorobám, vysoce odolná vůči mrazu, v nevhodných, příliš vlhkých podmínkách náchylná ke strupovitosti, která se ale projevuje jen na listech.

PÔVOD: Holandsko, Sassenheim, P.J.M. van Schie ju ako mutáciu odrody Akita vyšľachtil a pomenoval v roku 2007. V roku 2015 bola registrovaná.

RAST: dosahuje výšku približne 90-100 cm. Patrí medzi dekoratívne georgíny. Hľuzy umiestnite do výsadbovej jamy do hĺbky cca. 15 cm a prikryte 3-5 cm zeminy. Vzdialenosť výsadby hľúz od seba je 30-60 cm. Vysádzame ich von až koncom apríla či začiatkom mája podľa lokality, aby sme predišli spáleniu mrazom po vyrašení. Po zmrznutí nadzemnej časti na jeseň hľuzy treba vytiahnuť a uskladniť v bezmrazom, chladnom priestore.

OPEĽOVACIE POMERY: pravdepodobne sterilná. Kvitne počas celého leta, od júla až do prvých prízemných mrazov, veľkými (až 15 cm), plnými, žltými kvetmi so svetložltými špičkami jazykovitých kvetov. 

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody a ako plnokvetá zrejme ani netvorí plody.

PLODY: nepestuje sa pre plody.

DOZRIEVANIE: pravdepodobne netvorí plody.

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna, vyššia georgína, ktorá sa poteší opore, vynikne samostatne, ale najmä v záhonoch s ďalšími georgínami či trvalkami, najmä tými rozkvitajúcimi koncom leta.  Sú veľmi vhodné ako rezané kvety, po zbere skoro ráno a rýchlom ponorení do vody si dlho udržia sviežosť. Kulinárne využitie: jazykovité kvety nevýraznej chuti ale výrazného vzhľadu sú jedlé a sú peknou dekoráciou šalátov, slaných či sladkých krémov, nátierok, dezertov, dajú sa pridať do cesta - kysnutého či liateho, na vrchnú stranu palaciniek. Pri priamom kontakte s teplom však hnednú podobne ako po zmrznutí, takže najlepšie pridávať ich k studeným jedlám.

STANOVIŠTE: slnečné, s dostatočne priepustnou pôdou. Pri dodržaní vhodnej doby výsadby vhodné do teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: hľuzy sú mrazuodolné len do maximálne - 5 °C, nadzemná časť je veľmi citlivá na mráz. Mladé rastliny obľubujú slimáky a slizniaky. 

PÔVOD: USA, Pensylvánia, škôlka Pleasant Hills, vyšľachtil ju fred Scott v roku 1952 a uviedol na trh v roku 1955.

RAST: dosahuje výšku približne 80-110 cm a šírku 50-70 cm. Patrí medzi dekoratívne georgíny. Hľuzy umiestnite do výsadbovej jamy do hĺbky cca. 15 cm a prikryte 3-5 cm zeminy. Vzdialenosť výsadby hľúz od seba je 30-60 cm. Vysádzame ich von až koncom apríla či začiatkom mája podľa lokality, aby sme predišli spáleniu mrazom po vyrašení. Po zmrznutí nadzemnej časti na jeseň hľuzy treba vytiahnuť a uskladniť v bezmrazom, chladnom priestore.

OPEĽOVACIE POMERY: pravdepodobne sterilná. Kvitne počas celého leta, od júla až do prvých prízemných mrazov, veľmi veľkými (15-20 cm), plnými, červenými kvetmi s bielymi špičkami jazykovitých kvetov. 

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody a ako plnokvetá zrejme ani netvorí plody.

PLODY: nepestuje sa pre plody.

DOZRIEVANIE: pravdepodobne netvorí plody.

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna, vyššia georgína, ktorá sa poteší opore, vynikne samostatne, ale najmä v záhonoch s ďalšími georgínami či trvalkami, najmä tými rozkvitajúcimi koncom leta.  Sú veľmi vhodné ako rezané kvety, po zbere skoro ráno a rýchlom ponorení do vody si dlho udržia sviežosť. Kulinárne využitie: jazykovité kvety nevýraznej chuti ale výrazného vzhľadu sú jedlé a sú peknou dekoráciou šalátov, slaných či sladkých krémov, nátierok, dezertov, dajú sa pridať do cesta - kysnutého či liateho, na vrchnú stranu palaciniek. Pri priamom kontakte s teplom však hnednú podobne ako po zmrznutí, takže najlepšie pridávať ich k studeným jedlám.

STANOVIŠTE: slnečné, s dostatočne priepustnou pôdou. Pri dodržaní vhodnej doby výsadby vhodné do teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: hľuzy sú mrazuodolné len do maximálne - 5 °C, nadzemná časť je veľmi citlivá na mráz. Mladé rastliny obľubujú slimáky a slizniaky. 

PÔVOD: neznámy, pravdepodobne Holandsko.

RAST: dorastá do výšky 90-120 cm a šírky 60-90 cm, patrí medzi nové dekoratívne georgíny. Hľuzy umiestnite do výsadbovej jamy a prikryte 3 – 5 cm zeminy. Vzdialenosť výsadby hľúz od seba je 30 – 60 cm. Vysádzame ich von až koncom apríla či začiatkom mája podľa lokality, aby sme predišli spáleniu mrazom po vyrašení. Po zmrznutí nadzemnej časti na jeseň hľuzy treba vytiahnuť a uskladniť v bezmrazom, chladnom priestore.

OPEĽOVACIE POMERY: pravdepodobne sterilná, kvitne od júla do septembra veľkými, plnými, broskyňovo sfarbenými kvetmi so zaujímavo zvinutými dvojfarebnými jazykovitými kvetmi. 

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody a ako plnokvetá zrejme ani netvorí plody.

PLODY: nepestuje sa pre plody.

DOZRIEVANIE: pravdepodobne netvorí plody.

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna, vyššia georgína, ktorá sa poteší opore, vynikne samostatne, ale najmä v záhonoch s ďalšími georgínami či trvalkami, najmä tými rozkvitajúcimi koncom leta.  Sú veľmi vhodné ako rezané kvety, po zbere skoro ráno a rýchlom ponorení do vody si dlho udržia sviežosť. Kulinárne využitie: jazykovité kvety nevýraznej chuti ale výrazného vzhľadu sú jedlé a sú peknou dekoráciou šalátov, slaných či sladkých krémov, nátierok, dezertov, dajú sa pridať do cesta - kysnutého či liateho, na vrchnú stranu palaciniek. Pri priamom kontakte s teplom však hnednú podobne ako po zmrznutí, takže najlepšie pridávať ich k studeným jedlám

STANOVIŠTE: slnečné, s dostatočne priepustnou pôdou. Pri dodržaní vhodnej doby výsadby vhodné do teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: hľuzy sú mrazuodolné len do maximálne - 5 °C, nadzemná časť je veľmi citlivá na mráz. Mladé rastliny obľubujú slimáky a slizniaky. 

PÔVOD: Holandsko, JUB Holland, pôvodný zdroj nie je známy, je to mix odrôd hybridného druhu Begonia x tuberhybrida, ktorý má synonymum Begonia x tuberhybrida var. grandiflora a vznikol krížením botanických druhov B. boliviensis × B. pearcei × B. veitchii.

RAST: umiernený, dorastá do výšky aj šírky 25 cm. Je to na mrazy citlivá trvalka prezimujúca v hľuzách v bezmrazom suchom priestore. Sadíme ju v marci až máji do bezmrazého priestoru a po skončení mrazov aj von v spone 25x25 cm a zakryjeme tenkou vrstvou pôdy. Na jeseň pred prvými mrazmi hľuzy zo zeme vyberieme a uskladníme v suchu, najlepšie pri cca. 6 °C.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá, ale vzhľadom na plnokvetosť je pre hmyz ťažko prístupná. Kvitne počas veľmi dlhého obdobia, pri predpestovaní už od júna do prvých mrazov prevísajúcimi, voňavými, veľkými, plnými kvetmi bielej, žltej, lososovej alebo červenej farby, podľa toho, ktoré odrody sa dostali do mixu.

PLODNOSŤ: ako plnokvetá nezvykne tvoriť plody.

PLODY: pukavé tobolky s drobnými semenami.

DOZRIEVANIE: na jeseň, ale málokedy sa plody vytvoria.

VYUŽITIE: listom aj kvetom veľmi dekoratívna teplomilná trvalka, vhodná najmä do polotieňa do hrantov či kvetináčov na balkóny či terasy, ale aj do voľnej pôdy najmä zo severnej či východnej strany budov či drevín. Kulinárne využitie: krásne kvety sú jedlé, príjemne chrumkavé, šťavnaté, kyslasté, vhodné na priamy konzum len tak či ako súčasť šalátov, ako jedlá ozdoba dezertov, dipov či nápojov, namiesto citrónu či ako jeho doplnenie k rybám.

STANOVIŠTE: najlepšie polotieň, menej jej vyhovuje plné slnko najmä na poludnie či tieň, vyhýbajte sa veterným miestam. Pôda mierne kyslá až neutrálna, humózna, výživná, dobre odvodnená, ale vlhká, neznáša premokrenie. Keďže sa prezimováva vnútri, je vhodná do teplých, stredne teplých aj chladných oblastí.

ODOLNOSŤ: nie je mrazuodolná, nielen nadzemnú časť, ale aj hľuzy poškodzuje mráz už od 0 °C. Pri prílišnej vlhkosti ju môže potrápiť pleseň šedá, bakteriálna hniloba stonky, múčnatka. Zo škodcov ňou nepohrdnú slizniaky a slimáky, ak je vysadená priamo v zemi, pri prílišnom teple suchu zas vošky, strapky či roztoče. 

PÔVOD: Tibet a západočínske provincie Kan-su, Šan-si, S'-čchuan a Jün-nan, kde rastie roste v horských roklinách a na krovinatých svahoch, v nadmorskej výške od 800 až do 4500 m n.m. Od pol. 19. storočia sa pestuje v miernom pásme mnohých oblastí sveta. 

RAST: stredne bujný. Je to opadavý krík s rozložitým rastom, až 3-3,5 m vysoký, obyčajne však o dosť nižší, široký až 4,5 m. Má prevísajúce konáre, sú hranaté a zelené. Listy rastú protistojne, majú stopku a sú buď zložené trojpočetné alebo jednoduché, jednotlivé lístky sú kopijovité až vajcovité, dlhé až 3 cm. 

OPEĽOVACIE POMERY: takmer sterilný alebo veľmi zle opelivý, cudzoopelivý, hmyzom opelivý. Kvitne veľmi bohato u nás obyčajne od februára do apríla, v teplejších zimách aj od decembra, s prestávkou počas ochladenia. Kvety rastú jednotlivo, v priemere dosahujú 2,5 cm, majú trúbkovitú korunu s odstávajúcim lemom, sú výrazne žlté a len veľmi jemne voňavé.

PLODNOSŤ: veľmi nízka, môže sa zvýšiť v prítomnosti geneticky odlišných jedincov.

PLODY: dvojlaločné čierne bobule.

DOZRIEVANIE: zrejme od augusta do októbra.

VYUŽITIE: je to najmä počas zimných mesiacov kvetom veľmi dekoratívny krík, dokáže prežiariť ponuré zimné dni, kedy bohato kvitne. Je vhodný najmä do chránených záhrad, parkov, ako živý plot či solitéra, aj na vyviazanie ku konštrukciám. Dobre sa uplatní ako prevísajúca rastlina na terasách. Dobre stabilizuje pôdu v strmých svahoch a brehoch a je výbornou pôdopokryvnou rastlinou. Môže sa použiť aj na rez do vázy.

STANOVIŠTE: slnečné, prípadne polotieň, ale v ňom menej kvitne. Vhodné je stanovište chránené pred vetrom a silnými mrazmi, napr. z južnej strany stien apod. Najlepšie sa mu darí v dobre odvodnenej pôde, ale znesie aj ťažké, ílovité, chudobné, veľmi kyslé či zásadité pôdy. Je vhodný najmä do teplých a stredne teplých polôh. Včelám poskytuje skorý zdroj peľu, takže je vhodný aj do včelníc.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolný v dreve do asi -17 °C až -23 °C, kvety môže poškodiť silnejší mráz, ale po pominutí mrazov či pri miernom mraze sa nové puky rozvíjajú ďalej. Je odolný voči znečisteniu ovzdušia. Nezvykne trpieť chorobami ani škodcami, ak , tak niekedy ho napadnú vošky, puklice či roztoče najmä v podmienkach skleníka.

PÔVOD: bývalý ZSSR, Všeruský vedecko-výskumný ústav pre vinohradníctvo a vinárstvo J. I. Potapenka. Vyšľachtili ho v roku 1947 J. I. Potapenko, L. I. Proskurnja a A. S. Skripnikova ako kríženca odrody Severnyj x zmes peľu odrôd Muškát vengerskij, Muškát belyj, Muškát alexandrijský). Obsahuje gény Vitis amurensis. Synonymá: Cvetočnyj (pôvodný názov), pod menom Blütenmuskateller sa pestuje najmä v nemecky hovoriacich krajinách.

RAST: bujný až veľmi bujný, s hustým až veľmi hustým olistením, intenzita rastu zálistkov je vysoká. Je nutné v zóne strapcov odstraňovať zálistky a 1-3 listy. Listy sú stredne veľké až veľké, okrúhle, troj- až päťlaločné, stredne hlboko vykrajované. 

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý s obojpohlavnými kvetmi.

PLODNOSŤ: primeraná, pravidelná. Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2, pri ňom netreba robiť prebierku plodov.

PLODY: strapce sú stredne veľké až veľké, valcovito-kužeľovité, stredne husté až husté. Bobule sú stredne veľké, guľaté. Šupka je pevná, žltozelená, na oslnenej strane jantárová, s jemným voskovitým osrienením. Dužina je šťavnatá. Chuť je s výraznou muškátovou vôňou.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, v 2. polovici septembra až začiatkom októbra.

VYUŽITIE: muštová odroda vhodná na výrobu odrodových vín a cuvée s intenzívnou muškátovou vôňou s jemnou ovocnosťou a výraznou, sviežou kyselinou.

STANOVIŠTE: slnečné, vzdušné, je stredne náročný na polohu, menej náročný na pôdu, menej vhodné sú suché pôdy, ktoré negatívne ovplyvňujú vôňu. Vo vlhkých pôdach zas môžu mať veľmi husté olistenie, čo zvyšuje citlivosť na hubové patogény.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola) a voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea), stredne až menej odolný voči múčnatke viniča (Erysiphe necator). Je málo citlivý na spŕchanie súkvetí, netrpí abiotickým vädnutím strapcov. Dá sa pestovať v režime ekologického poľnohospodárstva, ale s ochranou proti múčnatke.

PŮVOD: druh má původ v Evropě po Malou Asii, Sýrii a Kavkaz. Odrůda Dovastoniana pochází z Anglie, hrabství Shropshire, obce West Felton nedaleko Shewsbury, kde ji jako semenáč koupený za 6 pencí od obuvníka vysadil v r. 1776 na svém pozemku John Dovaston, který jím chtěl zpevnit okraje nově vykopané studně. Pojmenoval ji v r. 1841 botanik George William Leighton.

RŮST: pomalý až středně rychlý. Vytváří dlouhověké, stálezelené malé stromy nebo keře vysoké 3–5 m a široké až 17 m, s obvodem kmene ve výšce 1,5 m do 1,5 m, často vícekmenné, se srůstajícími kmínky. Koruna je široce kuželovitá až kulovitá, s horizontálně rostoucími kosterními větvemi a převislými větvičkami. Hladká hnědočervená kůra se odlupuje v tenkých plátech. Velmi tvrdé, těžké a pružné dřevo má červenohnědé jádro, světlejší běl, chybějí mu pryskyřičné kanálky. Velmi dobře snáší řez, dobře se tvaruje a tvar si dlouho drží. Může se dožít 2000, údajně až 3000 let.

OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně cizosprašný, je to převážně samčí kultivar, ale na jednotlivých větvích se mohou objevit i samičí květy produkující plody. Kvete v březnu až dubnu a je větrosnubný.

PLODNOST: pokud se na něm vyskytnou větve se samičími květy, plodnost je středně raná (asi po 10 letech), v případě dostatečné blízkosti opylovače vysoká, rodí na spodní straně jednoletých výhonů.

PLODY: samičí šištice jsou jednotlivá vrcholová vajíčka podepřená jedním nebo více páry listenů. Prstencový val pod vajíčkem se v době dozrávání mění na červený dužnatý míšek, který je jedinou jedlou částí z celého silně jedovatého stromu. Chuť má sladkou, konzistenci slizovitou.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu.

VYUŽITÍ: Může být krásným solitérem do parků i zahrad. Celý strom kromě sladkého červeného míšku je prudce jedovatý, včetně semena uprostřed tohoto míšku. Kdysi se ze dřeva tisů vyráběly luku, dnes je tis chráněnou dřevinou.

STANOVIŠTĚ: toleruje nejvíce ze všech evropských dřevin zastínění. Optimálně roste na úživných, hlinitopísčitých až hlinitých půdách, dostatečně vlhkých a provzdušněných, preferuje půdu bohatou na vápník, ale roste i na půdách kyselejších. Vyžaduje dostatečnou vlhkost vzduchu.

ODOLNOST: toleruje znečištěné ovzduší, stín. Je mrazuvzdorný do -23 °C až -29 °C.

PŮVOD: západní Asie od Íránu po Sibiř.

RŮST: rychlý, vzpřímený, je to dvouletka nebo krátkověká trvalka dorůstající do výšky 1,5–2,5 m. Listy má velké, tvarem připomínající listy fíku, hluboce vykrajované a drsné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete postupně od června do srpna. Až 6–8 cm velké, jednoduché květy jednotlivých rostlin jsou různých barev: žluté, růžové, červené, bordó až černé i bílé.

PLODNOST: začíná ve 2. roce od výsevu, pravidelná, vysoká.

PLODY: rozpadavé tvrdkové plody (schizokarpy), které se po dozrání rozpadají na jednotlivé jednosemenné díly – tvrdky.

DOZRÁVÁNÍ: asi 3 měsíce po odkvětu, tedy v září až říjnu, případně v listopadu.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka vhodná na okraje trvalkových záhonů, k plotům či jako dominantní solitéra – do menších i větších venkovských i městských zahrad, parků či jiné městské výsadby. Je velmi lákavá pro různé opylovače, včetně včel a čmeláků. Kulinární využití: okvětní lístky a květní pupeny se dají jíst čerstvé v salátech či jako jedlá ozdoba dortů a zákusků, při mírném povaření zahušťují polévky, tmavší odrůdy je i barví. Mladé, ještě nezralé, zelené plody chutnají jako oříšky. Léčivé využití: Čaj z květů je chutný, z tmavších odrůd i pěkně zbarvený a má podobné účinky jako další květy z podčeledi slézové. Tedy vytváří sliz, který chrání sliznice dýchacích a trávicích cest. Také je močopudný, zlepšuje krevní oběh a pomáhá proti zácpě. Podobně působí i mladé listy, kořeny či nezralé plody.

STANOVIŠTĚ: slunečné, případně polostín. Preferuje dobře odvodněnou, dostatečně vlhkou, výživnou půdu, ale snese i sušší, kamenitou, chudší půdu, nesnáší dobře jen přílišné zamokření. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh, pokud má vhodnou půdu.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná do -23,3 °C až -28,9 °C, je méně náchylná k poškození rzivostí slézovou (Puccinia malvacearum) než topolovka růžová. Listy mohou poškozovat slimáci, dřepčíci či nosatci."

Velkokvětá keřová růže ze skupiny čajohybridů. Kvete zářivou červeno-oranžovou barvou. Dorůstá do výšky 100–120 cm. Kvete od června do září. Květy vhodné k řezu. Odolná odrůda růže.

Mohutný strom s vejčitou, hustě olistěnou korunou, dorůstající do výšky 20–30 m a dožívající se v ideálních podmínkách 150 až 200 let. Kůra stromu je červenohnědá až hnědá, později šedá a mělce rozpukaná. Listy jsou jednoduché, dlanité, pěti- až sedmilaločnaté, velké 8–12 cm, řapíky po odlomení produkují bílou lepkavou šťávu. Žlutozelené květy jsou seskupené ve vzpřímených latách, kvetou v dubnu, před nebo během rašení listů. Plodem je křídlatá dvounažka, srostlá pod tupým úhlem. Křídla jsou lysá, zelenavá až červenkavá, při dozrání rezavě hnědá. Nažky jsou ploché, dozrávají v září až říjnu. Polostinná dřevina, vyhovuje jí určitá půdní vlhkost. Poměrně dobře odolává mrazu.

PŮVOD: Německo, náhodně nalezený štíhle rostoucí semenáč v lese, poprvé naroubovaný v r. 1783.

RŮST: středně rychlý. Vytváří štíhlé, menší koruny s výškou 15–18 m a šířkou 3–5 m. Listy jsou řapíkaté, dlouhé 6–12 cm a široké 2,5–6 cm, čepel podlouhle až obvejčitá, na bázi s výraznými oušky, pravidelně peřeně laločnatá se 6–8 tupými laloky. Zachovávají si tmavě zelenou barvu až do podzimu, kdy zhnědnou. Tmavohnědá kůra je hluboce vrásčitá. Větve jsou často pokroucené, velmi dekorativní.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, cizosnubný, kvete v květnu, snadno ho opylí i jiné druhy dubů.

PLODNOST: pozdní, mezi 20–30 lety až po asi 70 letech v zápoji. Velmi proměnlivá v závislosti na počasí. Vyšší je v případě suchého, chladného počasí během kvetení a suššího léta.

PLODY: žaludy jsou uspořádány po 2–5, jsou stopkaté, číšky jsou miskovité až polokulovité. Žaludy jsou podlouhle elipsoidní, 15–30 mm dlouhé, nezralé často podélně nevýrazně pruhované.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu, často vydrží na stromě i během zimy.

VYUŽITÍ: vhodný zejména jako okrasná štíhlá dřevina do parků, alejí, stromořadí, velkých zahrad, jako solitéra či ve skupince ve městech. Plody jsou významným zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo. Žaludy lze využít také ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Jeho pyl sbírají včely medonosné, i když je méně výživný. Kulinární využití: Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a pomletých) lze tyto použít jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dyzentérie, horeček, krvácení. Zevně se používá k omývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: Dřevo je tvrdé, velmi kvalitní a voděodolné. Používá se ve stavebnictví, při výrobě nábytku a sudů, protože dobře snáší kontakt s tekutinami a je odolné vůči houbám a hmyzu. Duběnky, tedy kulovité hálky hmyzu, který iniciuje jejich vznik na listech, lze využít k získání tříslovin i barviva použitelného jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale snáší i zastínění. Nejlépe se mu daří na hlubokých půdách, snáší však i chudší.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě do -29 °C až -34 °C, citlivější jsou květy na pozdní mrazy. Starší stromy jsou dobře odolné vůči suchu. Dobře odolný vůči větru, znečištění ovzduší a zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Maďarsko+Německo, Franz Späth z berlínské škólky L. Späth v r. 1870 vybral perspektivní náhodný semenáč v Kadoszbegu v Maďarsku a o čtyři roky později jej uvedl na trh pod jménem své manželky Anny Späth.
RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří řídké, rozložité koruny
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 55 g), kulaté až široce elipsovité, srůstovou jizvou rozdělené na dvě nestejné poloviny. Slupka je tuhá, pevná, purpurově červená až modravě červená, po celém plodu jsou roztroušené tečky, přecházející někdy v čárky. Dužnina je svěží žlutozelená až zlatožlutá, pevná, velmi šťavnatá a oddělitelná od pecky v závislosti na poloze a stupni vyzrání v daném roce. Chuť je někdy výborná, jindy mdlá; po teplém létě v kvalitní půdě je sladká, vyvážená, jemně pikantní a aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, koncem září, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci i na výrobu kompotů či džemů a povidel.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Preferuje výživnou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých, chráněných poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, tolerantní vůči šarce, projevuje se u ní jen na listech a v minimální míře na plodech. Vůči monilióze plodů je středně citlivá a nejvíce je náchylná k červené skvrnitosti listů slivoní.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice ve Valticích, zaregistrován v roce 1971.

 
RŮST: bujný, tvoří vzpřímené, široce kulovité koruny, dostatečně husté. 20letý může dosáhnout výšky i 22 m. Raší brzo.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, částečně samosprašný, samičí květy rozkvétají 2-3 dny před dozráním samčích jehněd, kvete brzo. Vhodní opylovači: Jupiter, případně Hartley.

 
PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), středně vysoká až vysoká, téměř pravidelná. Plodí převážně na koncích jednoročních výhonů.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 14-14,8 g a 43,5x38x35,5 mm), vejcovité s menší špičkou, u některých plodů jsou poloviny nerovnoměrně velké. Rubina je hrubá, zelená, v zralosti se otevírá a ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně hrubá - polopapírová, dobře až středně dobře uzavřená, mírně až středně vrásčitá, téměř hladká, středně dobře až velmi dobře louskatelná. Jádro je velké (tvoří 51,5 % plodu), dobře vyplňuje skořápku, ale ve srovnání s ostatními odrůdami méně, je světle žluté, s mnohonásobně členěnými laloky, proto se hůře vyndávají ze skořápky celé. Chuť je dobrá, nasládlá, středně aromatická s výrazně osobitou příchutí, která se však při delším skladování ztrácí, v suchém stavu jen mírně hořká.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem 2. dekády, začátkem 3. dekády září.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i cukrářské využití (zejména mleté ořechy). Jádro obsahuje dost vody a i kvůli členitosti je potřeba rychleji sušit. Při skladování může částečně vysychat. Při dlouhodobém skladování ve skořápce v příliš vlhkém prostředí se může vyskytovat choroba jader (Alternaria alternata).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolný v dřevě, kvůli časnému rašení a kvetení je náchylnější na zmrznutí květů. Ve vlhkých letech v hustých výsadbách může trpět bakteriózou (Xanthomonas juglandis), na stanovišti netrpí houbovými chorobami.