12% DPH

PŮVOD: původní euroasijská dřevina.

RŮST: keř, ojediněle strom s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 4–6 m. Kůra je světle šedá, starší kmeny pokrývá tmavě šedá, mělce rozpukaná borka. Jednoduché, vstřícné listy jsou kopinaté až vejčité, na okraji jemně pilovité. Vrchní strana je matná, zelená.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu a červnu. Zelenavé / žlutobílé oboupohlavné květy jsou seskupené do vzpřímených vidlanů a jsou opylovány hmyzem. Jsou jen částečně samosprašné.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: zelené, v zralosti cyklámenově červené čtyřpouzdré tobolky, tzv. „kvadrátky“, dlouhé asi 1–1,5 cm, visící na 2–3 cm dlouhé stopce. V každém pouzdře je oranžový míšek, který obsahuje jedovatá semena.

DOZRVÁNÍ: dozrávají koncem září a v říjnu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní keř, zejména na podzim v době dozrávání plodů, vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů, parků či jiné městské zeleně, ale i do větrolamů či mezí. Semínka jsou často konzumována ptáky, zejména červenky. Květy jsou nektarodárné, takže se uplatní i u včelnic. Ze dřeva se získává velmi kvalitní dřevěné uhlí využívané jako uhlík na kreslení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, snese i zastínění. Vlhčí půdy, ale snese i suchý polostín pod stromy. Preferuje přirozeně lužní lesy, doubravy, bučiny, je součástí křovin. Na Slovensku se vyskytuje především v nížinách a pahorkatinách do 700 m n. m.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný, odolný vůči větru, zastínění, suchu, toleruje znečištění ovzduší i dočasné zaplavení.

Dvě odrůdy moruše bílé naroubované na jedné podnoži, abyste měli bílé i černé plody na jednom stromě.

Moruše bílá Velkoplodá bílá

Moruše bílá Milanówek

PŮVOD: severní a střední Čína, Taiwan, Japonsko, vzácněji i Korea. Z Číny byl do Evropy přivezen v roce 1763 a byl nazván podle botanika Josefa Gottlieba Kölreutera, který se začal zabývat rozmnožováním cévnatých rostlin a založil moderní pěstování rostlin. Ve své domovině roste v suchých údolích a vysýchavých říčních korytech i na březích vodních toků, často se tam vysazuje i ve městech, parcích, v okolí chrámů.

RŮST: je rychlý, ale celkově dorůstá jen asi do 10 m výšky a šířky, zřídka až do 15 m, u nás průměrně jen 8 m. Má zpeřeně složené až 35 cm dlouhé listy se 7–15 lístky špičatými, ozdobně zářezovitými. Vyžaduje povýsadbový řez, ale po něm potřebuje jen minimální péči.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě, v červnu až v červenci, případně i v srpnu oboupohlavnými souměrnými drobnými kvítky zlatožluté barvy. Květy vyrůstají ve vzpřímené nebo převislé latě, celé květenství je čtvrt až půl metru dlouhé a při dobrém osvětlení se zdá, že samo svítí. Květy jsou oboupohlavné a opylované hmyzem.

PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

PLODY: neobvyklé, nafouklé tobolky v bočním řezu vypadající jako vejce. Mají tři papírové chlopně a obsahují tři jedlá semena. Zelené tobolky dozráváním hnědnou a i po opadu listí působí dekorativně. Navíc v podzimních větrech o sebe šustí a upozorňují na sebe.

DOZRÁVÁNÍ: semena v tobolkách dozrávají v září až říjnu.

VYUŽITÍ: okrasný i užitkový strom vhodný zejména do městských parků či okrasných zahrad. Poskytuje pozdní pastvu pro včely a jiné opylovače. Mladé listy a výhony jsou jedlé po uvaření. Semená jsou jedlá po opražení a mohou se použít jako korálky. Květy se používají při zánětu očních spojivek a slzení očí (epifora). Dá se z nich získat i žluté barvivo a z listů černé.

STANOVIŠTĚ: ideální jako solitéra do parků a městského prostředí, nenáročný na půdu, ale lépe se mu daří na slunných místech a v teplejších oblastech s dlouhými, teplými léty.

ODOLNOST: mrazuvzdorný od -23 °C do -29 °C, odolný vůči znečištění ovzduší a vůči větru.

PŮVOD: Německo, vznikla z vlastného opylení odrůdou Bílá holandská, je zřejmě pojmenována po města Werder (Havel), podobně jako je Zitavia pojmenována po Zittau.

RŮST: středně bujný. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla v školce.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: vysoká, plodí na dvouletém dřevě.

PLODY: hrozny jsou dlouhé, husté, s vysokým počtem bobulí. Bobule jsou středně velké (průměrně 0,4 g), krémové, pevné. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, aromatická s vysokým obsahem cukrů (průměrně 12 °Brix) a středním obsahem kyselin (průměrně 2,49 %). Mají vysoký obsah polyfenolů, střední obsah vitamínu C v rámci rybízů (průměrně 30,7 mg na 100 g). 

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, rovnoměrné, v 1. polovině července. Plody se hůře oddělují od stopky.

VYUŽITÍ: plody zejména na přímý konzumaci a výrobu vína či džemů a želé.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí, ale dostatečně vlhké půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstebních oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a v květu. Je dobře odolná vůči septóriovej skvrnitosti listů (Septoria ribis), vysoce odolná vůči vlnovníku rybízovému (Cecidophyopsis ribis), méně odolná vůči antraknóze (Pseudopeziza ribis) a suchu.

PŮVOD: Francie, Fromont, mezidruhový hybrid, který kříženec druhů Magnolia denudata a Magnolia liliiflora, vypěstoval Étienne Soulange-Bodin v roce 1820 a v r. 1827 poprvé vykvetla. Rod je pojmenován podle francouzského botanika P. Magnola.

RŮST: středně bujný. Je to obvykle keř nebo malý strom vysoký a široký až 5 m s popelavě šedou borkou. Letorosty a velké pupeny jsou zelenkavě plstnaté. Listy jsou vejčité, kožovité, dlouhé 10–20 cm, široké 7–10 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete ještě před rašením listů v dubnu a květnu velkými (10 cm), vzpřímenými květy s 6–9 okvětními lístky, cca. 4 cm širokými, nejčastěji růžovými nebo z vnitřní strany bílými a z vnější růžovými. 

PLODNOST: středně raná, 3-7 let po výsadbě, v případě nevymrznutí květů pravidelná.

PLODY: nejedlé, ale dekorativní červené měchýřky ve vzpřímených, podlouhlých, dřevnatějících souplodích.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září.

VYUŽITÍ: Nejen na jaře obrovskými květy, ale i v létě a na podzim listy a plody dekorativní keř či strom, který je vhodné pěstovat jako solitéru či v kombinaci s jinými magnoliemi v dostatečné vzdálenosti, aby měly dost světla. Vhodná do středně velkých a velkých zahrad, parků a jiné městské zeleně, zejména v ochraně budov. Kulinární využití: mírně štiplavé, po zázvoru chutnající květní lupínky se mohou jíst syrové samotné či jako součást salátů, ale častěji se používají k výrobě sirupu, limonády, octa, nakládaných lístků, opražených květních pupenů či jako náplň různých asijských pirožků. 

STANOVIŠTĚ: sluneční či slabý polostín, chráněné před studeným větrem a pozdními mrazy. Nejlépe jí vyhovuje vlhká, ale nezamokřená, mírně kyselá, humózní, hlinitá půda, nemá ráda příliš suchou půdu. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, případně chráněných chladnějších.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a v pupenech během zimy do -29 °C až -34 °C. Je náchylná k poškození květů pozdními jarními mrazy. obvykle příliš netrpí škůdci či chorobami, někdy se mohou objevit puklice nebo listové skvrnitosti. Je dobře odolná vůči znečištění ovzduší.

PŮVOD: původní druh Pistácie pravá (Pistacia vera) ze Střední Asie, zejména z Íránu, Iráku a Turkestánu. Tam v drsných a suchých horách, kde je v létě velmi horko a v zimě mrazivo a sucho, přežívá ve formě řídce zalesněných stepí. Tato samčí odrůda byla vybrána ve Fresnu v USA kolem poloviny 20. století jako perspektivní odrůda k opylování samičí odrůdy Kerman.

RŮST: středně bujný až slabší, v podmínkách střední Evropy doroste zřejmě do 5 m výšky a 3 m šířky.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pistácie je dvoudomá rostlina, Peters je samčí rostlina potřebná k opylení samičí odrůdy Kerman. Kvete bohatě přibližně 2 týdny v době překrývající se s kvetením odrůdy Kerman. Aby bylo dosaženo dobrého opylení, vysazujte samce tak, aby pyl z něj letěl ve směru převládajícího větru k samici(-ím). Jeden samec opylí 4-7 samic.

 
PLODNOST: netvoří plody.

 
PLODY: netvoří plody.

 
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

 
VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se na zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Je opylovačem pro odrůdu Kerman.

 
STANOVIŠTĚ:  slunečné, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Slovenska, případně do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani ne kvůli mrazu, ale kvůli riziku promokření půdy během zimy. 

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitém podnoži UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Škaredka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznešené koruny. Listy jsou tmavě zelené, miskovitě prohnuté.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova lahvice, Clappova máslovka, Esperenova bergamotka, Hardyho máslovka, Madame Verté, Pařížanka.

 
PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.

 
PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rzivá, pokrytá šedobílými lenticelami, někdy s červenkastým líčkem. Dužnina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá, v okolí jádřince mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, aromatická po smole, velmi příjemná, delikátní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vydrží asi 2 týdny po sklizni.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě džemů, kompotů a destilátů, ale i k pečení, sušení a moštování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoliv preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách. Jen ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, ale náchylnější na deštivé počasí během kvetení. Odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Asie, od Íránu a Ázerbájdžánu až po severní Barmu, Čínu, Koreu a Japonsko. V současnosti se pěstuje v mnoha teplých oblastech celého světa, například v celém Středomoří a na jihu USA.

RŮST: bujný. Je to listnatý, opadavý, v našich podmínkách spíše krátkověký strom (průměrně kolem 30 let), dorůstá do výšky 10–12 m a šířky 10 m. Má rozložitou korunu, letorosty jsou zelené, hranaté, hladké. Kůra kmene je šedá a zbrázděná. Složené listy jsou dlouhé až 25 cm, 2krát sudozpeřené, s 8–15 páry lístků, přičemž každý z nich tvoří dalších 15–30 párů lístečků. Zajímavostí je, že tyto lístečky se na noc a při vysokých teplotách skládají jako po dotyku u mimózy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, jednodomá, hmyzosnubná. Kvete pozdě, až v červenci a srpnu, velmi dekorativními a silně vonnými květenstvími tvořenými mnoha dlouze stopkatými hlávkami. Střední květy hlávek jsou oboupohlavné, krajní jsou samčí. To nejkrásnější na květech jsou růžové, různě rozprostřené tyčinky s dlouhými nitkami, které dodávají květu vzhled jemného, širokého štětce.

PLODNOST: brzká (ve věku 3–5 let), výše a pravidelnost závisí na lokalitě, musí být dostatečně teplá a slunná. Vrcholu dosahuje ve věku mezi 10–20 lety.

PLODY: lusky, dlouhé 10–20 cm, zúžené mezi jednotlivými semeny.

DOZRÁVÁNÍ: od září do listopadu.

VYUŽITÍ: je to velmi dekorativní a během kvetení i silně voňavý strom atraktivní pro opylovače, vhodný do městských parků, větších zahrad či ve velkých nádobách na terasy, chráněné dvory a střešní zahrady. Kulinární využití: mladé, aromatické listy se dají vařit a přidávat do různých vařených a dušených jídel, podobné využití mají květy, které se jedí jako zelenina. Sušené listy se mohou použít jako náhrada čaje. Léčivé využití: její květní hlávky podporují trávení, mají uklidňující a tonizující účinky. Používají se vnitřně proti nespavosti, podrážděnosti a problémům s pamětí. Podobně se používá kůra, navíc má stimulační účinky a působí proti plynatosti a proti střevním parazitům, je močopudná. Zevně se používá na rány a otoky. Guma získávaná naříznutím kůry stromu se používá jako náplast na abscesy, povrchové vředy atd. a také jako fixační prostředek při zlomeninách a výronech. Technické využití: má husté, tvrdé, pevné dřevo, které se po vyleštění krásně leskne, takže se používá na nábytek apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře propustnou, dostatečně vlhkou, hlinitou až písčitou půdou. Je vhodná zejména do městských tepelných ostrovů v teplých oblastech Slovenska.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do -18 °C až -23 °C, je náchylnější k poškození letorostů pozdními jarními mrazy. Po zakořenění velmi dobře snáší sucho a vysoké teploty, dobře snáší také vítr.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda známá již od 17. století.

RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, vysoké a široké koruny. Má sklon k vyholování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (6,5 g), tvarově nevyrovnané, někdy tupě zaoblené, jindy ze stran zploštělé. Slupka je lesklá, průsvitná, jasně červená až tmavě červená, snadno se sloupne, je to kyselka. Dužina je jemná, jasně červená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořeněná, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem července, postupně. Dopravu snáší dobře jen nepřezrálá.

VYUŽITÍ: je vhodná na přímou konzumaci i všestranné zpracování na kompoty, sirupy, džemy, destiláty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje lehčí, hlinitopísčité, propustné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu, středně v květu.

PŮVOD: Německo, Bavorsko, Freising, Wissenschaftszentrum Weihenstephan für Ernährung, Landnutzung und Umwelt, vyšlechtil ji Herrmann Schimmelpfeng, je to odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), známá také pod jménem "Bayern Kiwi".

 
RŮST: bujný, ovíjivá liana dorůstá 4–5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavná, částečně samosprašná odrůda, její úrodnost se zvýší v přítomnosti samčího opylovače, např. odrůdy Prince Jumbo.

 
PLODNOST: raná, vysoká, až 30 kg z jedné rostliny v plné plodnosti.

 
PLODY: středně velké (průměrně 7,6 g, délka 2,6 cm, šířka 2 cm), válcovité, podlouhlé, mírně zploštělé. Slupka je sytě zelená s červeným líčkem, hladká, tenká. Dužnina je zelená, šťavnatá, velmi aromatická a sladká s mírnou kyselinkou. Obsahuje středně až velmi mnoho vitamínu C (81–182 mg/100 g) a aktinidin s antimikrobiálními účinky.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině září. Sklízí se plně vyzrálé, tedy měkké přímo z rostliny.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování (džemy, marmelády atd.).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně jihozápadní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je ve dřevě silně mrazuvzdorná (do -30 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Maďarsko, Kölyuktetö, KRF Research Station for Viticulture and Enology
University of Horticulture and Food Industry, v r. 1966 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis, konkrétně odrůd Seyve Villard 12375 x Pannonia Kincse. Synonyma: Suzy, Bornemissza Gergely 14, Jakobsberger.

RŮST: velmi bujný, hustý, vyžaduje více zelených prací, tedy vylamování zálistků a prosvětlování listů. Středně velké listy jsou 3- až 5laločnaté.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: doporučené zatížení je 6–8 oček na m2.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (průměrně 178–350 g), středně husté, podlouhlé. Bobule jsou středně velké (průměrně 3,6–4,3 g), podlouhlé. Slupka je žlutozelená až žlutá, tenká. Dužnina je křupavá, šťavnatá. Chuť je sladká, neutrální. Cukernatost je průměrně 14–16 °Brix a obsah kyselin je 6–8 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od 1. poloviny do konce září, potřebuje 137–143 dní při sumě aktivní teploty 2400–2650 °C.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale i na zpracování na kompoty, mošty, sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech, je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (6–7 bodů z 9, přičemž 9 je nejlepší), padlí (Erysiphe necator) (6 bodů z 9) a botrytidě (Botrytis cinerea) (6 bodů z 9).

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Japonsko, Korea nebo Čína, zřejmě jedna z velmi starých odrůd. Synonyma: Yotsudani, Jumbo.

RŮST: středně bujný až bujný, vytváří větší koruny, 4–6 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří jen samičí květy, kvete brzy až středně a dlouho (až 3 týdny), kvete bohatě, bez opylení tvoří partenokarpické plody. S opylením tvoří větší plody se semeny.

PLODNOST: raná, vysoká v případě opylení, v různé míře pravidelná podle lokality (někde alternuje, jinde je každoroční a podobné výšky), střední násada plodů, menší až střední červnový opad plodů.

PLODY: jsou velké (průměrně 180–251 g, výška  cm, šířka 8 cm), mírně ploše kulovité, v příčném řezu čtyřhranné. Slupka je žlutooranžová. Dužnina je oranžová, jemná, středně tuhá (podobně jako u Vainiglia, méně než u Jiro). Chuť je velmi dobrá, sladká (obsah cukru průměrně 14,9 %, kyselin 0,11 %). 

DOZRÁVÁNÍ: je rané, u nás často začátkem až v 1. polovině října. Je to odrůda typu PCNA (= pollination constant non-astringent), tedy plody jsou sladké po vybarvení a při sklizni ze stromu. 

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména na podzim, kdy dozrávají plody. Kulinární využití: plody hlavně k přímé konzumaci, do ovocných či zeleninových salátů, zavařování, výrobu džemů, džusů, vína, méně k sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuvzdorný ve dřevě do asi -12 °C až -15 °C (mladé stromy), případně -15 °C až do -17 °C (starší stromy), v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už slabý mráz (mezi -1 °C a -2 °C). Velké plody mladých stromů jsou náchylné k praskání v oblasti špičky či oddělení kalichu.

PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry, vyšlechtila jej Agnieszka Orzeł, je to odrůda ostružiníku západního (Rubus occidentalis).

RŮST: bujný, se vzpřímenými a pevnými, méně otrněnými výhony a menšími listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, jednodomý s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 2,3 kg na keř), pravidelná.

PLODY: na ostružiník západní velké (průměrně 2,5 g), pravidelně kuželovité, pevné, lesklé, černé s bílým ojíněním mezi malými peckovičkami. Dužnina je středně až méně šťavnatá. Chuť je velmi sladká, aromatická a kořenitá, někomu připomíná chuť perníku. Cukernatost je vysoká (průměrně 13,7 °Brix).

DOZRÁVÁNÍ: je to dvakrát plodící odrůda, na loňských výhonech dozrává začátkem července, na letorostech začátkem září. Plody se snadno sbírají a mají velmi dobrou po trvanlivost při uskladnění v chladu.

VYUŽITÍ: keře se s oporou dají použít jako neprostupný živý plot do menších i větších zahrad. Plody jsou vhodné na přímý konzumaci i všestrannému zpracování na mimořádně chutné džemy, likéry, na pečení. Velmi dobře snášejí mražení, po rozmrazení netečou. Je vhodný na domáce i profesionální pěstování.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i vyšších a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě a květu. Je dobře odolný vůči mšicím, viru RBDV (raspberry dwarf virus), houbovým nemocím kořene a výhonů a díky mohutné kořenové soustavě vysoce odolný vůči suchu. 

PŮVOD: Skotsko, Dundee, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěn v r. 1978 jako kříženec odrůd Glen Prosen × Meeker.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, výhony jsou bez trnů, dorůstají do 1,2–1,5 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, jednodomý s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: raná, vysoká, už v 1. roce plodnosti 1,6 kg/keř, další roky 3,8 kg/keř. Je to jednou plodící odrůda, plodí na postranních větvičkách vyrůstajících z loňských výhonů.

PLODY: jsou velké (průměrně 4–6 g), pevné, lesklé, červené s jemným voskovým nádechem, srdčitého tvaru. Chuť je sladká, aromatická, příjemně harmonická.

DOZRÁVÁNÍ: jednou plodící, ale během relativně dlouhého období v závislosti na poloze od začátku června do července či až od poloviny července do poloviny srpna.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení. Velmi dobře a dlouho drží na keřích a po sklizni mají dlouhou trvanlivost a dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až více mrazuvzdorný, odolný vůči mšici malinové (Amphorophora idaei), středně až více odolný vůči fytoftóře (Phytophthora sp.), středně náchylný k antraknóze (Colletotrichum acutatum) a náchylnější k poškození roztoči.

PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji známý šlechtitel van Mons jako semenáč neznámého původu a nazval ji „Conseiller de la cour“ (Soudní rada). Poprvé plodila v roce 1841 či 1844.

 
RŮST: zdravý a bujný, koruna je jehlanovitá, nápadně sytě zeleně olistěná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova maslovka, Eliška, Hardyho maslovka, Charneuská, Kongresovka, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: poměrně raná, střídavě vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, tvarově dosti nevyrovnané, nejčastěji kuželovité, často končí šikmou špičkou. Slupka je hladká, silná, matná, zelená až žlutošedozelená, posetá nápadnými tečkami, někdy i síťovitě rzivá. Dužnina je bělavá, protkaná žlutými žilkami, máslovitá, šťavnatá, rozplývavá, v středu od jádřince ke stopce hrubě zrnitá. Chuť je pikantně sladkokyselá, příjemně trpká, na horších půdách trpčí. Chutnější plody jsou z vyšších poloh.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň podle lokality od začátku do konce října, konzumně dozrává od konce října až od poloviny listopadu, nerovnoměrně, vydrží do listopadu až prosince, měla by se sklízet co nejpozději, ale tak, aby neopadala.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů, kompotů či destilátů. Po sklizni se dobře přepravuje. Skladuje se středně dobře, je třeba ji čas od času kontrolovat.
STANOVIŠTĚ: slunné, náročnější na úrodnou a hlubokou, vápnitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, zejména ve vyšším věku, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná proti strupovitosti, náchylná je jen v teplých, uzavřených polohách s vysokou vzdušnou vlhkostí.

PŮVOD: USA, Kalifornie, Santa Cruz. Vypěstoval jej v roce 1881 jako náhodný kříženec amerického ostružiníku - ostružiníku medvědího (Rubus ursinus) Aughinbaugh a maliníku (Rubus idaeus) Red Antwerp soudce a pěstitel James Harvey Logan. V roce 1933 vznikla jeho beztrnná mutace American Thornless a před rokem 1970 na East Malling Station další beztrnná mutace LY654.

RŮST: středně bujný, mírně poléhavý, potřebuje oporu. Beztrnné výhony dorůstají do výšky 1,5-2,5 m. Sadí se v sponu 2-3 m x 3-3,5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylován hmyzem, jednodomý s oboupohlavnými květy. Kvete dříve než ostružiny a později než brzy dozrávající maliníky.

PLODNOST: raná, vysoká, v plné plodnosti až 7-8 kg/keř ročně.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 7,22 g, 3-4 cm), podlouhlé, pevné, oddělují se v spodní části kalicha, hned za kališními lístky, podobně jako ostružiny. V plné zralosti jsou červené až bordové, tvoří jejich průměrně 99 semínek s menším počtem semen. Plody jsou šťavnaté. Chuť je příjemně sladká, navinulá, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: dozrávají jednou ročně v 2. polovině června až v červenci, během 2-3 týdnů.

VYUŽITÍ: jedlý i dekorativní, beztrnný keř je vhodný zejména jako živý plot do menších i větších zahrad, díky bohatstvu květů i pro včely do včelnic či pro jiný hmyz. Plody zejména na přímý konzumaci, ale i na všestrannému zpracování na džusy, džemy, ovocné kůže, pečení, sirupy či vína.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, chráněné před větrem. Je nenáročný na půdu, snese jakoukoli kromě velmi zásadité, ale preferuje dobře odvodněnou hlinitou půdu.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný v dřevě do asi -20 °C, kvete relativně pozdě, takže obvykle uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře odolný vůči suchu. Může jej někdy potrápit padlí (Podosphaera macularis) či hnědá skvrnitost malin (Sphaerulina rubi), vůči jiným nemocím je dobře odolný.

PŮVOD: Švédsko, r. 1984.

 
RŮST: středně silný růst, v mládí více do výšky, později do šířky.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: krátké až středně dlouhé a husté hrozny s velkými bobulemi černé barvy. Slupka je silná, pevná, dužnina nazelenalá, šťavnatá, chuť je výrazně aromatická, sladce kyselkavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: rovnoměrné, od června do července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, šťáv, vína, mražení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Propustná půda s dostatkem humusu a živin. Odrůda vhodná do všech, i chladnějších pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, dobře odolná vůči americkému padlí a rzi.

PŮVOD: neznámý, zřejmě velmi stará odrůda, jako původ je uváděn Balkán, Pobaltí či Německo, Koblenz, zámek říšského knížete, kde byla pěstována již v 17. století. Synonyma: Pomme de Prince verte, Green Prince, Kempes Pauliner.

RŮST: velmi bujný, vytváří vysoko kulovité, později plošší až mírně převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete středně brzy až pozdě a je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být Aderslebenský kalvil, Åkerö, Banánové zimní, Batul, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Boikovo, Červené tvrdé, Čistecké lahůdkové, Dukát, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Idared, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Královnino, Krasokvět žlutý, Londýnské, Parména šarlatová, Peasgoodovo, Red Delicious, Rubín, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Starking, Starkrimson Delicious, Šampion, Švýcarské oranžové, Virginské růžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové atd. 

PLODNOST: pozdější, vysoká, dost pravidelná.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 150 g), ploše kulovité až kulovité, nesouměrné, někdy s plochými žebry. Slupka je tlustá, jemná, ale pevná, hladká, lesklá, polomastná, dlouho žlutozelená, až zjara žloutne, některé plody mají na sluneční straně menší hnědočervenavou, rozmytou líčko s bílými lenticelami a pihami. Dužnina je nazelenalá, dlouho tuhá, křupavá, velmi šťavnatá, na vzduchu nehnědne. Chuť je dlouho kyselá, ale po dozrání kyselosladká, bez výrazné kořenitosti či vůně, ale příjemně osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině až koncem října. Konzumní plody dozrávají podle polohy a průběhu počasí během pěstování v lednu až březnu a vydrží uskladněné v chladu do května, července či ještě déle. Plody předčasně nepadají. Středně dobře snáší přepravu, při skladování vadnou a nehnijí, neztrácejí chuť. 

VYUŽITÍ: mohutný strom s květy atraktivními pro opylovače se hodí do větších zahrad, sadů, na pastviny, včelnic, do větrolamů, alejí a stromořadí. Plody jsou vhodné zejména pro kuchyňské zpracování, tedy pečení, výrobu výživ, džemů, kompotů, sušení, výrobu vína, ale i k přímé konzumaci, zejména po oloupání.

STANOVIŠTĚ: slunečné, je nenáročná na polohu a půdu, snese i sušší písčité či kamenité půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a v květu, silně větruodolná, silně odolná vůči strupovitosti, středně až silně vůči padlí.

PŮVOD: Čína, patří mezi takzvané čínské bílé hrušně, druh Pyrus x bretschneideri

 
RŮST: bujný na asijskou hrušeň

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylují ji jiné asijské hrušně nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská).

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (150–200 g), podlouhlé až soudkovité. Slupka je hladká, zelená až zelenožlutá v plné zralosti s červenavým líčkem. Dužnina je krémově bílá, křupavá, šťavnatá, nasládlá a jen mírně kyselá. Někdy může být zrnitá. Má jemnou muškátovou, ale i medovou arómu.

 
DOZRÁVÁNÍ: Ke sklizni dozrává ve druhé polovině září, ke konzumaci po odležení.

 
VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do cca -25 °C, rezistentní vůči houbovým chorobám asijské strupovitosti (Venturia nashicola) i vůči alternárii proměnlivé (Alternaria alternaria).

PŮVOD: Rusko, AZOS, Anapa, registrováno v r. 1998, mezinárodní kříženec moldavské odrůdy Moldova x americká Cardinal.

 
RŮST: bujný.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

 
PLODNOST: bohatá, úrodu je třeba redukovat. Průměrně 16 t/ha.

 
PLODY: Hrozny odrůdy jsou velké (600-800 g), rozvětvené i prodloužené. Tmavě modré bobule jsou středně hustě až řídčeji rozloženy na hroznu, jsou velké (průměrně 27x23 mm, 6-8 g), podlouhlé a mírně zašpičatělé. Špatně odkvetlé bobule mohou být menší a jsou bezsemené. Chuť jednoduchá, harmonická, sladká, konzistence křupavá. Cukernatost je středně vysoká, 17-19 °NM. Plody nepraskají.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 15. září. Potřebuje 125 – 135 dní při součtu aktivních teplot 2550 - 2700 °C. Během dozrávání je nutné odlistit zónu hroznů o 50 %.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro zpracování na víno, džemy, kompoty apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, úrodná, dostatečně vlhká půda. Doporučená vzdálenost keřů v řadě je 1,5 m.

 
ODOLNOST: odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) i botrytidě (Botrytis cinerea), má zvýšenou odolnost vůči padlí (Uncinula necator). Mrazuvzdorný do -22 °C až -24 °C.

RŮST: středně bujný, málo odnožuje, průměrně 6 odnoží na keř za 3 roky, takže je méně náročná na péči.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, větrosnubná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallsche Riesen, Webbova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší (průměrně 2,6 kg/keř), pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 2,6–2,7 g), podlouhlé. Jádro s hrubší slupkou je středně velké až menší (tvoří asi 41–45 % hmotnosti plodu, průměrně 1,1 g), zejména po oloupání je velmi chutné.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdější, během 2.–3. dekády září.

VYUŽITÍ: okrasný i užitkový keř vhodný do volně rostoucích živých plotů, mezí, větrolamů, na pastviny, do menších i větších zahrad i parků, poskytuje včelám první pyl v rámci roku. Plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i ke zpracování na pečivo, cukrovinky apod. Dřevo se používá v košíkářství na výrobu loubkových košíků, na výrobu kvalitních uhličitých tyčinek na kreslení.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, v pupenech i květu.

PŮVOD: USA, University of Arkansas, kříženec Ark. 631 × Ark. 883 z roku 1982, registrovaná v roce 1993

 
RŮST: středně bujný, vytváří beztrnné, vzpřímené výhony. Velmi dobře odnožuje, takže rychle vytvoří záhon ostružin. Vyžaduje zimní řez odplozeného dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až červnu.

 
PLODNOST: plodí na dvouletých výhonech, úrodnost je střední.

 
PLODY: středně velké (4-7 g), lesklé plody kuželovitého tvaru s pevnou dužninou. Chuťově velmi sladké (4,8-9,6 %), aromatické, jen s malými semínky, s vysokým obsahem vitamínu C v rámci ostružin (48 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od konce července do konce srpna (začíná 11 dní před Navaho), dozrává během necelých 4 týdnů.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i mražení či další zpracování (džemy, zavařeniny). Dobře snášejí přepravu a jsou dobře skladovatelné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s jižní nebo jihovýchodní expozicí, půda dobře odvodněná, hlinitá, organická, bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého chlévského hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná (minimálně do -24 °C), středně odolná vůči šedé hnilobě (Botrytis cinerea), dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST: