12% DPH

PŮVOD: Čechy, konec 18. stol.

 
RŮST: růst bujný, vzpřímený, vytváří krásnou, velkou a dosti hustou, široce jehlanovitou korunu a zdravý, rovný kmen.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Williamsova.
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké plody úhledného, vejčitého tvaru, někdy protaženého u stopky. Plody bývají zhrbolené, po jejich délce se táhne širší mělká rýha. Slupka je velmi jemná, lesklá, částečně mastná, světle zelená, při dozrání zelenkavě žlutá, světle hnědě tečkovaná, mramorovaná. Bílá dužnina je velmi jemná, v okolí jádřince zrnitá. Je šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, chuťově velmi sladká, muškátová.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. pol. října, konzumní zralost: postupná, od poloviny listopadu; skladovatelnost do prosince, v chladu a s mírnou ztrátou chuti až do března.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba ovocného koňaku a likéru, výroba džemů, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: polohy nižší, teplejší, ale i vyšší a chladnější – na chráněném stanovišti; půda hluboká, hlinitá nebo hlinitopísčitá. Ve slabé, vlhké a studené půdě jsou plody malé a skvrnité.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Východní Asie: střední Čína, Japonsko, Korea na okrajích lesů, při vodních tocích, v křovinách a mezích v nadmořské výšce od 300 do 1500 m n.m.

RŮST: bujný, je to částečně opadavá liana dorůstající i do 12 m a vyžadující oporu, kolem které se může ovíjet. Podle lokality je buď opadavá nebo poloopadavá, tedy na zimu opadává alespoň část listů. Má šedohnědou kůru posiatu výraznými lenticelami. Letorosty jsou lysé, s fialovým nádechem. Listy má dlanitě složené, nejčastěji 5-početné s eliptických až vejčitými lístky dlouhými 3-6 cm, na líci zelenými, na rubu šedými. Na udržení úrodnosti je potřebný predjarný řez, během kterého se zakracujú loňské výhony na 7-15 pupenů a na nich bude plodit tento rok. Podobně jako při broskyni si ponecháme i řapíky (s 3-4 pupeny) z loňských výhonů, které vytvoří plodný obrost následující rok.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, pravděpodobně hmyzem i větrem opylovaná, jednodomá se samostatnými samčími a samičími květy na jedné rostlině. Květy jsou purpurovohnedé až červenopurpurové a voní sladce, čokoládově, od toho je odvozena jejich lidové pojmenování "čokoládový réva". Samičí květy neobsahují nektáriá a jsou asi dvojnásobné velikosti oproti samčím květem, které se tvoří na konci hroznů. Květy rozkvétají výrazně protogynicky, tedy samičí květy na té stejné rostlině rozkvétají spíše než samčí a nedochádza k prekryvu v době kvetení, proto na dosažení úrody je třeba 2 geneticky odlišné rostliny v dosahu do cca. 100 m, které se v době kvetení prekryjú - rostlinu 1. typu a rostlinu 2. typu.

PLODNOST: je velmi raná, už v 2. roce života, ve volné přírodě nízká, ale při pěstování v sadu může být vysoká a dosáhnout až 30 t/ha v prvním roce plodnosti a až 60 t/ha v dospělosti (tedy v 3-4 letech po výsadbě). Plodí už na jednoletém dřevě.

PLODY: středně velké (průměrně 3x4-6 cm), podlouhlé, uspořádané většinou po 3-5 ks v suplodí. Slupka je světle růžovofialová, silná (5-6,9 mm), hořká, v plné zralosti praská. Uvnitř je množství drobných semen obalených sladkou, světle, priesvitnou, gelovitou dužninou - míškem. Plody mají vysoký obsah vitamínu C, srovnatelný s kiwi.

DOZRÁVÁNÍ: většinou během září a října podle lokality. V plné zralosti plody prasknú, ale to priláka hmyz a ptáky, takže optimální čas sklizně pro uskladnění je asi 1 týden před konzumní zralostí, tedy před prasknutím, když je už viditelná šedá linie podél plodu v místě, kde později praskne. Po sklizni plody v pokojové teplotě vydrží uskladněné 2-3 týdny, v lednici až 3 měsíce.   

VYUŽITÍ: velmi okrasná a rostoucí (polo)stálezelená liana, která rychle pokryje požadované plochy zdí, pergol, plotů apod. Listy, květy i plody jsou velmi dekorativní a květy krásně voní. Kulinární využití: Sladká, gelovitá dužnina se buď je syrova přímo z plodů či v jogurtu, zmrzline, pudinku nebo se používá k výrobě džusů a džemů. Hořká slupka se používá buď na zavařování podobně jako uhorky nebo, zejména v japonské kuchyni, se plní a praží. Léčivé využití: plody mají protizánětlivé, protinádorové a močopudné účinky, snižují teplotu. Stonky, sbírané na podzim a vysušené na pozdější použití, se používají vnitřně proti bakteriálním a houbovým infekcím, infekcím močového traktu, menstruačních problémech či na zlepšení laktace.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, preferuje dostatečně vlhkou, ale dobře ododnenú půdu, ale je velmi přizpůsobivá různým podmínkám. Vhodná na pěstování v teplých, středně teplých i chladných oblastech.

ODOLNOST: v dřevě a pupenech je silně mrazuvzdorná do asi -29 až -34 °C. Mladé výhony mohou být poškozeny mrazům. U nás obvykle netrpí trpět chorobami ani škůdci.

PŮVOD: severovýchodní část Severní Ameriky, od Connecticutu po Ontario, Illinois a Pennsylvánii. Je to druh Crataegus pedicellata s množstvím vědeckých synonym, například i Crataegus coccinea.

RŮST: poměrně pomalý. Je to listnatý, opadavý, trnitý keř nebo menší strom, dosahuje výšky i šířky do 7 m. Přirozeně obvykle tvoří trs kmenů, ale dá se pěstovat i jako strom s jedním kmenem. Koruna je široká, volná a kulatá. Kůra je šedohnědá, hladká, borka síťovitě rozpraskaná, šedá. Výhony jsou tenké, šedohnědé a trnité, s ostrými, špičatými trny dlouhými až 5 cm. Listy jsou střídavé, jednoduché, špičaté, velké až 10x5 cm (větší než u jiných hlohů). Mají dvojitě pilovitý okraj, jsou ostře laločnaté. Podobají se listům javoru nebo ještě spíše břekyni (český název je hloh břekolistý). Vrchní strana listu je drsná, tmavě zelená, lesklá, rub je světlejší. Na podzim se listy zbarvují do žlutooranžova.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, samosprašný, kvete v květnu. Květy se podobají květům jiných růžovitých dřevin, korunní lístky jsou bílé.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná, do 4–7 let od výsadby.

PLODY: červené, lesklé nebo ojíněné malvice na dlouhé stopce elipsovitého, někdy hruškovitého tvaru s dlouhými vzpřímenými kališními lístky. Na hlohy jsou relativně velké (okolo 1–2 cm). Dužnina je na hloh velmi šťavnatá, má výbornou, sladkokyselou chuť s téměř neznatelnou hořkostí před plnou zralostí, připomíná chuť šípků, je i aromatická, voní po růžích. Obsahuje do 5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a tak se dají i vyplivnout. Stopka plodu je chlupatá.

DOZRÁVÁNÍ: během září. Po plné zralosti plody opadávají.

VYUŽITÍ: je celoročně velmi dekorativní dřevinou vhodnou do parků, zahrad či mezí. Plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na džemy, želé, víno, ovocné kůže atd. Dají se také sušit a kandovat, po vysušení použít jako čaj. Podobně jako u jiných hlohů květy i plody snižují krevní tlak a podporují činnost srdce.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, na slunném stanovišti bude plodnější. Velmi nenáročný na půdu, nejlépe se mu daří v hlinité neutrální půdě, ale snáší i velmi vlhké, těžké jílovité půdy a také lehké či vápenité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -29 °C až -34 °C. Po dobrém zakořenění dobře snáší sucho.

PŮVOD: Japonsko, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kosui x Hiratsuka 1 z roku 1954, uvedená na trh v roce 1972. Synonyma: Housui.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný na asijskou hrušeň, tvoří rozložité až převislé koruny, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete velmi brzy (okolo poloviny dubna). Vhodní opylovači např.: Shinseiki, Shinsui, Nijisseiki, Kosui, Chojuro, Shinko, Ichiban, Zaosuli, Jin Hua, Kieffer, Kirgizskaja Zimnaja. Nevhodným opylovačem je odrůda Niitaka.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná, v zemi původu 35–40 t/ha.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 200–300 g), kulaté, mírně zploštělé, bez žeber nad kalichovou jamkou. Slupka je hladká, žlutozlatá, později celá překrytá jemně rezavou barvou, bez ojínění, s množstvím světlých lenticel – teček. Dužnina je žlutobílá, šťavnatá, jemná, křupavá, osvěžující a měkká. Chuť je sladká s jemnou kyselinkou, výrazně aromatická, velmi dobrá. Z vyšších poloh je méně sladká. Obsah cukrů je průměrně 13,7 %, kyselin 0,188 %.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň koncem srpna až v polovině září, konzumně dozrává v září, uskladněné plody vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hluboké, hlinité půdy s dostatkem vláhy, ale snese i těžší, jílovitou půdu. Vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí pro hrušně.

ODOLNOST: Je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči alternárii (Alternaria alternata) a málo náchylná k praskání plodů. Během chladného léta mohou mít některé plody sklovitou dužninu. Je dobře odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia inaequalis), i když citlivější na u nás se zatím nevyskytující asijskou strupovitost (Venturia nashicola) a středně náchylná k bakteriální spále.

PŮVOD: starobylý, známá již kolem r. 1000 př. n. l. z Egypta, nazývaná též Nana. Botanický druh Mentha x rotundifolia se synonymem Mentha x niliaca, jde o plodného křížence druhů Mentha longifolia a Mentha suaveolens.

 
RAST: bujný, s pevnými, vzpřímenými stonky a velkými, oválnými, šedozelenými, sametovými listy. Dorůstá do výšky 50 cm až 100 cm.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete od července do září či října růžovým květem v hustých květenstvích.

 
PLODNOST: každoroční při ponechání květů.

 
PLODY: tvrdky, které obsahují jedno až čtyři semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: před vykvetením listy a poté i květy se používají kulinárně i léčivě. Kulinární využití: Z listů se v kombinaci se zeleným čajem dělá tzv. marocký čaj. Listy i květy se používají na jedlou dekoraci sladkých pokrmů, koláčů, nápojů či jako součást blízkovýchodních salátů (např. fattoush či tabbouleh). Používají se také na ochucení octů či kuchyňských olejů či např. krémů a čokolády. Destilací se z nich získává i esenciální olej použitelný kulinárně i medicinálně. Léčivé použití: čaj z listů či esenciální olej se používají při nachlazení, bolestech hlavy, zažívacích potížích, působí antisepticky, dávkovat je třeba s mírou.

 
STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, s dostatečně vlhkou a výživnou půdou.

 
ODOLNOST: je mrazuvzdorná, při silných mrazech nadzemní část zmrzne, ale na jaře z kořínků bezpečně raší.

PŮVOD: jižní, západní, střední Evropa, na západ do Irska a Anglie, východně až po Ukrajinu k Donu. Izolovaná lokalita v severní Africe. Teplomilné doubravy, lesostepi, křoviny, lesní okraje.

RAST: poloopadavý až opadavý keř, doroste do 2–5 m. Výtisky jsou lysé nebo krátce chlupaté, pupeny jsou vejčité. Listy má podlouhlé až podlouhle kopinaté, na vrchní straně tmavě zelené, na spodní straně žlutozelené, slabě kožovité, vstřícné nebo po 3 v prstencích. Velmi dobře snáší řez do živých plotů. Z listů či kůry lze získat žluté barvivo.

OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až červenci, má oboupohlavné květy opylované hmyzem. Je samosprašný. Květy jsou čtyřčetné, bílé až zelenkavě bílé, uspořádané v malých latách, kalich je zvonkovitý, koruna trychtýřovitá.

PLODNOST: raná, vysoká v případě ponechání květů a vyvíjejících se plodů při řezu.

PLODY: kulovité až vejčité bobule, černé, lesklé, pro nás nejedlé, ale jedlé pro ptáky, s dvěma fialově hnědými semeny. Jsou uspořádány v latách. Získává se z nich modrozelené barvivo, trvanlivější než většina jiných zelených přírodních barviv.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: dekorativní keř, vhodný do živých plotů. Plody jsou jedlé pro ptáky.

STANOVIŠTĚ: slunná až polostín, od vlhčí až po sušší půdu. Velmi vhodný jako keř do živého plotu.

ODOLNOST: mrazuvzdorný do -29 °C až -34 °C, odolný proti suchu, dobře snáší znečištění ovzduší.

PŮVOD: druh má původ v oblastech sousedících s Černým mořem, od Albánie přes Kavkaz až po Turecko a Írán, od středověku se pěstuje jako okrasný druh pro své neopadavé listy, do Evropy byl dovezen v r. 1546. Ačkoli se listy podobá vavřínu pravému, není s ním příbuzná, ale s dalšími druhy rodu Prunus jako třešeň, višeň či slivoň. Odrůda Novita byla vybrána v Itálii okolo roku 2000 jako mrazuvzdornější a k chorobám méně náchylná.

RŮST: středně bujný. Je to stálezelený keř nebo nízký strom dorůstající u nás do 6 m výšky a do 10 m šířky, s tmavohnědou až černou borkou. Velmi dobře snáší řez na živý plot. Listy jsou velmi dekorativní – lysé, lesklé, eliptické až vejčité, dlouhé až 20 cm a široké 1–10 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete v dubnu až květnu silně vonnými květy, k dosažení plodů potřebujete jinou odrůdu nebo semenáč bobkovišně lékařské v blízkosti do cca 100 m.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: kulovité až vejčité lesklé černé peckovice s průměrem asi 8 mm a jednou velkou peckou, uspořádané v přímých hroznech. V plné zralosti jsou plody sladké a podle některých autorů jedlé.

DOZRÁVÁNÍ: v září.

VYUŽITÍ: zejména jako dekorativní živý plot velmi dobře snášející řez i zastínění. V plné zralosti jsou plody sladké a podle některých autorů jedlé syrové či tepelně upravené, ačkoli celá rostlina obsahuje jedovatý kyanovodík, který dává charakteristickou chuť a vůni hořkým mandlím, ten se však soustředí zejména do listů a jader pecek, které se nekonzumují. Pokud jsou plody hořké, nedoporučuje se jejich konzumace. Čerstvé listy mají protikřečové, uklidňující účinky, používaly se k léčbě kašle, včetně černého kašle, astmatu a nechutenství, ale používat je třeba s opatrností. Studený výluh z listů se používal k výplachům očí při jejich infekcích. Voda destilovaná z listů se využívá v parfumérii a z listů se dá získat zelené barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunné, polostín až hustý stín pod stromy. Preferuje dobře odvodněnou, vlhkou, hlinitou půdu, ale dobře snáší i těžkou jílovitou či mírně vápnitou půdu. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: mrazuodolná do asi −23 °C, více než mnohé jiné odrůdy, dobře regeneruje po případném namrznutí. Tato odrůda je méně náchylná k padlí než mnohé jiné. Snáší široké spektrum půd a i silnější zastínění.

PŮVOD: Francie, Fromont, mezidruhový hybrid, který kříženec druhů Magnolia denudata a Magnolia liliiflora, vypěstoval Étienne Soulange-Bodin v roce 1820 a v r. 1827 poprvé vykvetla. Rod je pojmenován podle francouzského botanika P. Magnola.

RŮST: středně bujný. Je to obvykle keř nebo malý strom vysoký a široký až 5 m s popelavě šedou borkou. Letorosty a velké pupeny jsou zelenkavě plstnaté. Listy jsou vejčité, kožovité, dlouhé 10–20 cm, široké 7–10 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete ještě před rašením listů v dubnu a květnu velkými (10 cm), vzpřímenými květy s 6–9 okvětními lístky, cca. 4 cm širokými, nejčastěji růžovými nebo z vnitřní strany bílými a z vnější růžovými. 

PLODNOST: středně raná, 3-7 let po výsadbě, v případě nevymrznutí květů pravidelná.

PLODY: nejedlé, ale dekorativní červené měchýřky ve vzpřímených, podlouhlých, dřevnatějících souplodích.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září.

VYUŽITÍ: Nejen na jaře obrovskými květy, ale i v létě a na podzim listy a plody dekorativní keř či strom, který je vhodné pěstovat jako solitéru či v kombinaci s jinými magnoliemi v dostatečné vzdálenosti, aby měly dost světla. Vhodná do středně velkých a velkých zahrad, parků a jiné městské zeleně, zejména v ochraně budov. Kulinární využití: mírně štiplavé, po zázvoru chutnající květní lupínky se mohou jíst syrové samotné či jako součást salátů, ale častěji se používají k výrobě sirupu, limonády, octa, nakládaných lístků, opražených květních pupenů či jako náplň různých asijských pirožků. 

STANOVIŠTĚ: sluneční či slabý polostín, chráněné před studeným větrem a pozdními mrazy. Nejlépe jí vyhovuje vlhká, ale nezamokřená, mírně kyselá, humózní, hlinitá půda, nemá ráda příliš suchou půdu. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, případně chráněných chladnějších.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a v pupenech během zimy do -29 °C až -34 °C. Je náchylná k poškození květů pozdními jarními mrazy. obvykle příliš netrpí škůdci či chorobami, někdy se mohou objevit puklice nebo listové skvrnitosti. Je dobře odolná vůči znečištění ovzduší.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda známá již od 17. století.

RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, vysoké a široké koruny. Má sklon k vyholování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (6,5 g), tvarově nevyrovnané, někdy tupě zaoblené, jindy ze stran zploštělé. Slupka je lesklá, průsvitná, jasně červená až tmavě červená, snadno se sloupne, je to kyselka. Dužina je jemná, jasně červená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořeněná, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem července, postupně. Dopravu snáší dobře jen nepřezrálá.

VYUŽITÍ: je vhodná na přímou konzumaci i všestranné zpracování na kompoty, sirupy, džemy, destiláty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje lehčí, hlinitopísčité, propustné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu, středně v květu.

PŮVOD: Japonsko, odrůda Actinidia arguta vyšlechtěná ze samosprašné odrůdy Issai.

 
RŮST: popínavá rostlina, dorůstá do cca 2–4 m, vyžaduje oporu (pergola, altán, plot); růst je menší než u jiných odrůd Actinidia arguta.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašné kiwi; pro vyšší výnosy je vhodné vysadit v blízkosti opylovače – samce druhu Actinidia arguta.

 
PLODNOST: nastupuje 2.–3. rok po výsadbě.

 
PLODY: malé, oválné, slupka je zelená, hladká, jemná, při konzumaci se nemusí loupat. Dužnina je šťavnatá, v plné zralosti měkká, sladkokysele chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: od konce září až do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování (džemy, marmelády apod.).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideálně jihozápadní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je ve dřevě mrazuvzdorná (do -27 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Tento kultivar je součástí celosvětově úspěšné série Jewel of Desert, kterou vyšlechtil Koichiro Nishikawa v Japonsku a Ekvádoru. Jeho šlechtitelským snem a cílem bylo "vyšlechtit rostliny, které jsou odolné vůči suchu, rychle rostou a neustále kvetou krásnými barvami.“

RŮST: plazivý, vytváří husté koberce dorůstající do výšky 5-10 cm a šířky 20-30 cm. Je to stálezelená, sukulentní rostlina s dužnatými, zelenými listy, které se v zimě zbarvují do červena. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: nejsou známy, ale běžně se množí odřezky. Kvete ale velmi bohatě granátově-červenými květy, hojně navštěvovanými hmyzem, zejména včelami a menšími mouchami. Jednotlivé květy kvetou jen několik dní, ale celá rostlina kvete 2-4 týdny během května a června a v případě vhodných podmínek (dostatek slunce a dobrý odtok vody) se může objevit i druhá vlna kvetení během srpna a září.

PLODNOST: není jisté, zda tvoří plody nebo je sterilní.

VYUŽITÍ: vynikající skalnička, vhodná i na okraje sušších záhonů, jako půdopokryvná rostlina, do nádob, na terasy či balkony. Využívá se v systémech zelených střech, kde díky nízké hmotnosti a odolnosti vůči suchu minimalizuje nároky na údržbu. Výborně se kombinuje s jinými suchomilnými trvalkami a skalničkami. Přitáhne všechny oči nejen během kvetení. 

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé a suché stanoviště s dobře propustnou, kamenitou nebo písčitou půdou. Nevhodné jsou těžké, zamokřené půdy. Vyžaduje dobrý odtok vody.

ODOLNOST: mrazuodolná minimálně do -20 °C, případně až do -30 °C, velmi suchovzdorná a odolná vůči vysokým teplotám. Je odolná vůči většině chorob, může trpět hnilobou kořenů při nadměrné vlhkosti.

PŮVOD: Itálie, Faenza, výběr ovocnáře Domenica Montanariho z 2000 semen od Corwina Davise z USA, realizovaný v 90. letech 20. století. Synonyma: Prima 1216, Montanari 1216.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky asi 4-5 m, vytváří kulovitou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: spolehlivě samosprašná. Kvete středně raně, rozkvétá průměrně 6 dní po odrůdě Overleese. 

PLODNOST: středně vysoká (průměrně 159 kg za 10 let pěstování) s mírně většími plody než Overleese. 

PLODY: jsou středně velké až velké (v Rakousku průměrně 172 g, v Itálii i 195-209,5 g, nejtěžší plody i 390 g), oválné. Slupka je v plné zralosti jasně žlutozelená. Dužnina je mangově žlutá až světle oranžová, krémová až pudinková, obsahuje menší až střední počet semen (průměrně 10-12 % z objemu plodů). Chuť je velmi dobrá, sladká, připomíná chuť banánu s nádechem citrusů, grapefruitu, ananasu a vanilky.

DOZRÁVÁNÍ: rané, přibližně od 2. dekády září do poloviny října s největší úrodou koncem září.

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinární využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale také k výrobě zmrzlin, džusů, výživ či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a provazů. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu lze získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně USA, Kalifornie.

RŮST: polovzpřímený, se středně hustou korunou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pistácie je dvoudomá rostlina, C-Special je samčí rostlina potřebná na opylení samičích odrůd. Aby bylo dosaženo dobré opylení, vysazujte samce tak, aby pyl z něj letěl v směru převládajícího větru k samici(ím). Jeden samec opylí 4-7 samičích rostlin. Kvete pozdě, je dobrým opylovačem pro odrůdy: Golden Hill, Avdat, Uzun, Mateur, Sirora, Aegina, Napoletana, Ohady, Oleimy, Seffidex.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se na zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Je opylovačem pro četná samiečie odrůdy.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se je třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Slovenska, případně do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani není kvůli mrazu, ale kvůli riziku promokření půdy během zimy. 

ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitém podnoži UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí.

PŮVOD: Austrálie, Merbein, CSIRO Division of Horticulture, vybrali ji ze selekce semenáčů odrůdy Red Aleppo Don Maggs a Don Alexander, byla vybrána v 70. letech 20. století.

RŮST: je středně bujný. Je to nižší, opadavý strom s rozložitou až mírně převislou korunou, dosahující u nás výšky asi 4 až 6 m a šířky 4 až 6 m. na rozdíl od odrůdy Kerman má měkčí dřevo, rozložitejší habitus a má o něco menší a mírně svinuté listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, je to samičí rostlina, která na opylení potřebuje samičí rostlinu a hmyzí opylovače. Kvete poměrně pozdě a dlouho. Vhodné opylovače: C-Special, Randy, Azkar, Nazar, méně Peters.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, někdy i dvojnásobná oproti odrůdě Kerman (3-3,5 t/ha), má menší sklon k střídavé plodnosti než Kerman. Má menší nároky na délky zimního ochlazení než jiné odrůdy.

PLODY: velké trsy oválných až kulatých plodů - peckovic, které jsou středně velké (průměrně 1,1 g, 18x11x12 mm). Slupka je červená (podobně jako odrůda Red Aleppo), v místě spojenia je "skořápka" na rozdíl od odrůdy Kerman jen mírně zhrubnutá a velmi dobře se otevírá (průměrně 93,8 % plodů se při dozrávání otevře). Jádro je zelené, méně výrazné než u odrůdy Kerman. Chuť je velmi dobrá. Podíl prázdných plodů je střední (cca. 4 %).

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, asi 8 dní před odrůdou Kerman, tedy většinou koncem září.

VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se na zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Jádra plodů zejména na přímý konzumaci, případně výrobu cukrovinek a zmrzliny.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se je třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Slovenska, případně do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani není kvůli mrazu, ale kvůli riziku promokření půdy během zimy.

ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitém podnoži UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí. Po zakořenění je dobře odolná vůči suchu, lepší než většina jiných odrůd pistácií. Ve vlhkých podmínkách je náchylnější na poškození houbovým chorobami.

PŮVOD: původní areál v druhohorách a třetihorách byl zřejmě docela velký, ale nalezena byla jako relikt v roce 1941 na poměrně malém území ve střední Číně na hranici provincií S’-čchuan a Chu-pej. Později byla ztotožněna s fosilním druhem Metasequoia disticha, který byl objeven již ve 30. letech 20. století.

 
RAST: v mládí velmi bujný, tehdy roste nejrychleji z nahosemenných rostlin až do výšky asi 6 m. Je to opadavý strom s kuželovitým vzrůstem, u nás až 15 m vysoký (v Číně až 35 m). Má červenohnědou borku, která se vertikálně odlupuje v tenkých pruzích. Opadavé protistojně rostoucí jehličí má modrozelenou barvu, je zploštělé a roste ve dvou řadách, je charakteristicky měkké a má výraznou středovou žilku.

 
OPELENÍ: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá. Samičí žlutozelené a samčí zelenkavé šištice se objevují na jaře na mladých větvičkách. Samčí šištice se tvoří jen v oblastech s dostatečně teplými léty.

 
PLODNOST: pozdní (po 25-30 letech), stromy nejdříve začínají tvořit samičí šištice, až o několik let později i samčí, plodí do věku asi 40-60 let.

 
PLODY: šišky, dlouhé 2–2,5 cm, s dlouhými stopkami a nerozpadají se.

 
ZRAJÍCÍ: začátkem prosince, šišky vypouštějí semena koncem prosince a začátkem ledna.

 
VYUŽITÍ: jako krásný solitér ve větší zahradě či parku, ale i na vysoký živý plot či jako stabilizační strom zamezující vodní erozi břehů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, případně s bočním stínem, dostatečně vlhké, snáší i zamokřené či podmáčené půdy, širokou škálu pH půdy až po 3,5. Vhodná i do teplých a středně teplých oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě až do -32 °C, mladé letorosty, jehličí či šištice jsou náchylné k zamrznutí při pozdních jarních mrazech. Dobře odolná vůči podmáčení půd či znečištění ovzduší. Hůře snáší zasolení půdy.

PŮVOD: Nizozemsko, hybrid neznámých druhů, zřejmě Agastache rugosa × Agastache foeniculum, vyšlechtil Coen Jansen.

RŮST: vzpřímený. Trvalka s přezimujícím kořenem dorůstající do výšky 70–90 cm a šířky 50–70 cm.

OPyLOVACÍ POMĚRY: sterilní, ale láká množství drobných opylovačů. Kvete velmi dlouho, od června do září světlefialovými hluchavkovitými květy uspořádanými v klasy.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů, působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Ulehčuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazíky a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo a Felsina.

RŮST: středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná, po přetížení úrodou střídavá.

PLODY: středně velké (35-40 g), podlouhlé či oválné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá až tmavofialová. Dužnina je pevná, zlatožlutá, středně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, vyvážená (cca 18 °Brix), kořenitá a mimořádně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejvíce jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná, úrodná půda. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, díky hypersenzitivitě rezistentní vůči šarce, málo náchylná k monilióze.

PŮVOD: Maďarsko, Izsák, vybral ji Ferenc Nyujtó a jeho kolegové v r. 1953, registrována byla v r. 1971.

 
RŮST: středně bujný, vytváří obráceně kuželovité, středně husté koruny, menší než u Maďarské.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzy. Vhodní opylovači: Bergeron, Borsiféle kései rózsa, Ceglédi bíborkajszi, Maďarská.

 
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50-80 g), protáhle vejcovité, mírně zploštělé. Slupka je sytě oranžová, s výrazným, mramorovaným, tmavě červeným líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, vláknitá, rozpustná, šťavnatá. Chuť je výrazně aromatická, sladkokyselejší, velmi dobrá. Pecka se dobře odděluje od dužniny a má sladké jádro.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině července.

 
VYUŽITÍ: ke přímé konzumaci i všestrannému zpracování na džemy, výživy, pečení, destiláty, ve stavu nezralosti i na kompoty.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, výživnou, vyhřívanou půdou. Je středně náročná na vláhu, vyžaduje 700-800 mm srážek ročně. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

 
ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě, mrazuodolnější v květních pupenech než odrůda Maďarská. Spolehlivě tolerantní vůči šarce, středně odolná proti moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Bílé Karpaty, Slovensko.

 
RŮST: velmi bujný vzrůst, vytváří vznosné, pěkně stavěné koruny, které unesou velké úrody. Dlouhověká odrůda.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje jinou odrůdu hrušně k přepylení v blízkosti do cca 60 m.

 
PLODNOST: vysoká, řádově ve stovkách kilogramů.

 
PLODY: středně velké, kuželovité, slupka je zelená, dužnina bílá, chuť sladká, medová, až po 2 týdnech od sklizně zhniličí a chutná karamelově.

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu srpna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu i povidel.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda je nenáročná na půdu, roste v bělokarpatské jílovici.

 
ODOLNOST: minimálně středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Itálie, velmi stará odrůda rozšířená zejména v Toskánsku. Synonyma: Bourjasotte Noire, Nero, Barnisotte, Violette de Sollies, Parisienne, Barnissotte Noire, Bernissou Negra, Negro Largo, Bellegarde, Black Ischia, Africano, Barnisoto, Bertino, Bouriansoto, Brogiotto fiorentino, Brosciotto, Bourjansoto, Bordissot negra, Della marca, Bajasote, Boujasote, Bragasote.

 
RŮST: bujný, rozložitý až převislý, méně odnožuje. V domovině dorůstá do výšky 3,5-6 m a šířky 6-10 m, u nás podstatně méně.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je to adriatický typ, tedy partenokarpický, nepotřebuje opylení, stačí i jedna rostlina pro tvorbu plodů.

 
PLODNOST: velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 70-80 g), hruškovité, typicky purpurově černé, s krátkou stopkou a množstvím lenticel. Slupka se snadno loupe, ale při deštích snadno praská. Dužnina je světle jahodově červená. Pro dosažení plné chuti potřebuje dostatek tepla, poté je chuť sladká a plná, v plné zralosti s třešňovou příchutí, vynikající. Plody nemívají sušší.

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda pouze s hlavní úrodou, která dozrává později, v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy lze také využít a to nejen na zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu či nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná. Jen do nejteplejších oblastí Česka nebo do skleníků, zimních zahrad či přenosných květináčů.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi -13 °C. Odolná vůči usychání plodů, méně odolná vůči praskání plodů při deštích.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtili ji v roce 1951 Pál Maliga a János Apostol jako křížence odrůd Pándy 29 a Nagy Angol, v Maďarsku je registrována od roku 1965.

 
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké, vznosné, užší koruny s kosterními větvemi rostoucími vzhůru. Ani v pozdějším období plodnosti nemají větve sklon k vyholování.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná, dobrá a pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 21-22 mm, 4-5 g), kulaté, mírně zploštělé. Slupka je velmi tenká, jemná, hladká a lesklá, tmavě červené až hnědočervené barvy, je náchylná k otlakům. Dužina je měkká, jemná, rozplývavá, silně šťavnatá, tmavě červená, šťáva barví středně silně. Chuť je sladkokyselá, aromatická, dobrá až velmi dobrá. Dužina mírně zůstává na pecce. Je to kyselka.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem 2. a začátkem 3. třešňového týdne, tedy okolo poloviny června, rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, džemy či sirupy, vína, likéry, destiláty a na pečení. Dopravu snáší středně až hůře.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlepší plody a úrodu dosahuje v teplých polohách s úrodnými, dostatečně vlhkými hlinitopísčitou až hlinitou půdami. Nesnáší štěrkovité a suché půdy, kde jsou nízké výnosy a drobné plody. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě, pupenech i květech. Je dobře odolná proti moniliové spále (Monilinia laxa) a listové skvrnitosti třešně (Blumeriella jaapii). Je silně odolná proti praskání plodů a středně odolná proti moniliové hnilobě plodů (Monilinia fructigena) během dlouhotrvajících dešťů. Vrtule třešňová ji nenapadá.

PŮVOD: Rumunsko, Institutul de Cercetare – Dezvoltare pentru Pomicultura Pitesti – Maracineni, vyšlechtěna v roce 1981 V. Cociu a R. Roman jako kříženec odrůd Tuleu Gras x Early Rivers.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s nefunkčními tyčinkami nevytvářejícími pyl, kvete pozdě až velmi pozdě. Vhodné opylovače: Agenká, Althanova ringlota, Anna Späth, Early Rivers, Gras Ameliorat, Silvia, Stanley.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 38-50 g), podlouhlé, nesymetrické. Slupka je tenká, fialovomodrá, na zastíněné straně fialová s tmavšími skvrnami, na slunečné straně tmavomodrá, ojíněná. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je příjemně aromatická, vyváženě sladkokyselá, při plném vyzrání až sladká, velmi dobrá. Pecka se velmi dobře odlučuje od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, 33 dní před Bystrickou, tedy přibližně v 1. a 2. dekádě srpna. Dozrává postupně, sklízí se probírkou.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, povidla, k sušení či výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu a středně tolerantní vůči šarce, ta se projevuje pouze na listech, zcela minimálně na plodech. Je náchylnější na moniliovou hnilobu plodů (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, Silvergieters x Holandská černá, 1987.

 
RŮST: vzpřímený růst, vytváří středně velký, středně hustý keř.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, ploše kulovité plody s pevnou slupkou, rostoucí na delších hroznech s delší stopkou. Chuť je aromatická, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: v první polovině července. Plody v hroznu nedozrávají rovnoměrně. Předčasně neopadávají.

 
VYUŽITÍ: především výroba šťáv a další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vhodná i do drsnějších lokalit, nenáročná na pěstitelské podmínky. Slunné stanoviště. Propustná půda s dostatkem humusu a živin.

 
ODOLNOST: střední odolnost vůči americkému padlí angreštovému a vůči rzivosti rybízu (Cronartium ribicola).

PŮVOD: ČR, Střížovice u Turnova, vyšlechtil v r. 1970 Otto Louda jako křížence Golden Delicious a Coxova reneta, odrůda byla registrována v r. 1978.

 
RŮST: středně bujný až bujný, koruna kulovitá, polovzpřímená.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Idared, James Grieve, Pilot, Rubinola, Spartan. Je nekompatibilní s odrůdou Lord Lambourne.

 
PLODNOST: raná (často už ve školce) a velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 137 g), velikostně nevyrovnané, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká, základní barva žlutá, na slunci překrytá výrazným pruhovaným červeným až tmavě červeným líčkem. Dužnina bílá až krémová, středně tuhá, jemná, křupavá, středně šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, harmonická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr v první polovině října, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost do února až března.

 
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu a kuchyňskému zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhká, hluboká, propustná, výživná. Je plastická, vhodná zejména pro teplé a středně teplé, ale i vyšší chráněné, spíše otevřenější polohy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je citlivá na gumovitost jabloní.