12% DPH

PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, severní Afrika.

 
RŮST: trnitý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající do výšky 2–4 m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpukaná a zbarvená do černa. Malé listy jsou eliptické, na okraji zoubkaté, raší po odkvětu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: keř kvete drobnými bílými květy v březnu až květnu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: malé, kulovité peckovice tmavomodré barvy se zelenou až žlutou dužninou a hnědou peckou. Chuť je trpká, po přemrznutí sladkokyselá.

 
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu, na větvích vytrvává do zimy.

 
VYUŽITÍ: výroba vína, destilátu, džemů. Plody, kůra, květy i listy se využívají také v lidovém léčitelství (močopudný účinek, laxativní účinek, podpora látkové přeměny…).

 
STANOVIŠTĚ: výskyt na Slovensku: nížiny až pahorkatiny do 900 m n. m., suché půdy, meze, okraje lesů, slunné stanoviště, teplejší oblasti.

 
ODOLNOST: dřevina je mrazuvzdorná, odolná vůči suchu a exhalacím.

PŮVOD: Japonsko, odrůda Actinidia arguta vyšlechtěná ze samosprašné odrůdy Issai.

 
RŮST: popínavá rostlina, dorůstá do cca 2–4 m, vyžaduje oporu (pergola, altán, plot); růst je menší než u jiných odrůd Actinidia arguta.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašné kiwi; pro vyšší výnosy je vhodné vysadit v blízkosti opylovače – samce druhu Actinidia arguta.

 
PLODNOST: nastupuje 2.–3. rok po výsadbě.

 
PLODY: malé, oválné, slupka je zelená, hladká, jemná, při konzumaci se nemusí loupat. Dužnina je šťavnatá, v plné zralosti měkká, sladkokysele chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: od konce září až do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování (džemy, marmelády apod.).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideálně jihozápadní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je ve dřevě mrazuvzdorná (do -27 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: pobřežní oblasti západní části Severní Ameriky – Z okraj USA a JZ část Kanady, v nadm. výšce 0–2300 m n. m. Roste v oblastech s přímořským klimatem. V Evropě se její semena poprvé objevila v r. 1827.

 
RŮST: první roky velmi pomalý, ale poté velmi rychlý, s přírůstky i 1,2 m za rok. Je to vysoký strom, v pralese dorůstá do výšky 55–100 m, šířky 20 m, s kmenem v průměru 1–3 m. Koruna je nejprve kuželovitá, ve starším věku zaoblená, nahoře nepravidelně zploštělá. Kmen je dlouhý, válcovitý, u starších stromů přirozeně vyvětvený. Borka je u mladých jedinců hladká s pryskyřičnými puchýřky, u starých stromů korkovitá, silně rozbrázděná. Jehličí má příjemnou citrusově balzamovou vůni. Strom se dožívá 500–1000 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, větrosnubná, velmi variabilní od silně cizosprašných po samosprašné jedince. Kvete v květnu až červnu. Samčí šištice jsou podlouhlé, válcovité, dlouhé 12–23 mm, oranžovožluté, samičí jsou kónické, zelené nebo purpurové.

 
PLODNOST: relativně raná na jehličnan, vstupuje do plodnosti asi v 10 letech od výsevu, ale vyšší úrody jsou po dalších 15–20 letech. Vyšší úrody mívá v semenné roky, tj. asi každý 6. rok. PLODY: šišky jsou nerozpadavé, hnědé, dlouhé 5–10 cm, široké asi 3 cm, visí dolů. Semena jsou trojhranná, dlouhá asi 7 mm, křídlatá.

 
DOZRÁVÁNÍ: už koncem první vegetační sezóny, v říjnu až listopadu.

 
VYUŽITÍ: využívá se jako krásná solitérní parková dřevina, ale i jako významná cizokrajná lesní dřevina s velmi kvalitním, pryskyřičným dřevem, vhodným ke stavebním účelům, na okenní rámy, nářadí i výrobu papíru. Mladé jehličí je jedlé a bohaté na vitamín C, má jemnou dřevitou vůni a dá se jíst syrové, jako čaj či se jím dochucují vařená jídla. Pryskyřici používali indiáni jako žvýkačku, má antiseptické účinky, sladká míza se používala podobně jako u javoru či břízy na výrobu sirupu. Mladé, ještě tvrdé samčí šištice jsou velmi chutné, jako kyselé a vonné, osvěžující bonbóny.

 
STANOVIŠTĚ: v mládí poměrně tolerantní k zastínění, v době dospívání je středně náročná na světlo. Preferuje hluboké, hlinité, živinami dobře zásobené půdy, propustné a dobře provzdušněné, s pH 5–6, nemá ráda vápenité, suché a chudé půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 až -40 °C, středně větruodolná.

PŮVOD: USA, Illinois, Arlington Heights, vyšlechtil ji v roce 1945 Carl G. Klehm jako kříženec mateřské odrůdy Mons. Jules Eli a otcovského genotypu 71D také pocházejícího původně Mons. Jules Eli. Je to odrůda druhu Paeonia lactiflora, tedy bylinné, tzv. čínské pivoňky.
RŮST: bujný, vzpřímený až keřovitý, dorůstá do výšky 60-90 cm a šířky 60-90 cm. Je to dlouhověká trvalka přezimující v kořenových hlízách. Má štíhlé, tmavozelené listy se zoubkovaným okrajem.
OPYLOVACÍ POMĚRY: sterilní, neobsahuje samčí tyčinky, jen mírně atrofované samičí pestíky, množí se oddělky kořenových hlíz. Kvete během května a června velkými, až 23 cm širokými, voňavými květy s hrou barev. Ty jsou v pupenu bílé, ale po rozvinutí odhalí žlutý střed tyčinek i okvětních lístkov, takže připomínají volské oko. Později během kvetení získávají růžovkastý odstín.
PLODNOST: netvoří plody.
PLODY: netvoří plody.
ZRÁNÍ: netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, jedlá i léčivá, nektarodárná trvalka atraktivní pro opylovače. Velmi vhodná k řezu do kytic. Kulinární využití: Z květů se dá udělat želé nebo sirup nebo se zalijí jako čaj. Léčivé využití: čaj z květů má i léčivé účinky proti kašli. Externě se používá proti hemoroidům a křečovým žilám. Kořenové hlízy jsou součástí "polévky 4 prvků" - nejčastěji používaného ženského tonika v Číně. Nejúčinnější látkou v kořeni je paeoniflorin, který má protikřečové účinky na střeva, snižuje krevní tlak, snižuje horečku a chrání před vředy ze stresu. Vnitřně se používá při poruchách menstruace, zraněních, vysokém krevním tlaku, PMS a poruchách jater. Působí antibakteriálně, protizánětlivě, tlumí bolest a uklidňuje. Používat kořen ale je třeba pod lékařským dohledem a nesmí jej používat těhotné ženy.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Nenáročná rostlina, která snáší širokou škálu půdních podmínek, ale nejlépe se jí daří v hlubokých, výživných půdách neutrálních nebo mírně zásaditých. Vysloveně ji vadí jen podmáčené nebo velmi suché půdy. V písčitých bude tvořit hodně listů a méně květů. V jílovitých sice pomaleji poroste, ale bude bohatě kvést.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořeni, minimálně do -20 °C, ale pravděpodobněji až do -34 °C až -40 °C. Většinou dobře odolává chorobám a škůdcům, je odolná vůči černé skvrnitosti listů a bakteriálním chorobám.

PŮVOD: Středomoří a Přední Asie. Rozšířila se i do severněji položených oblastí Evropy, v Makaronésii, v Severní i Jižní Americe.

 
RAST: rychlý. Je to vytrvalá, bohatě rozvětvená bylina vysoká 30–80 cm. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, vejčité, vroubkovitě pilovité. Květy vyrůstají z úžlabí listů v řídkých lichopřeslenech a jsou pyskaté.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, s oboupohlavnými květy, hmyzem opelivá. Kvete od června do srpna.

 
PLODNOST: každoroční, bohatá při ponechání květů.

 
PLODY: tvrdky obsahující semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: používá se jako léčivá rostlina, pastva pro včely a v kuchyni čerstvá pro svou výraznou citrusovou vůni. Kulinární využití: listy sbírané před květem do čajů, míchaných nápojů, likérů (např. Chartreuse či Bénedictine) a ovocných salátů či zavařenin, průmyslově se z ní extrahuje i velmi drahá silice, jelikož výtěžnost je velmi nízká. Léčivé využití: listy (nať) před květem, sušíme rychle, ve stínu a při nízké teplotě. Meduňka uklidňuje, používá se při nespavosti, proti křečím v trávicím traktu, proti nechutenství či při nadýmání. Má i antivirové účinky, zejména při herpesu či repelentní účinky. Dá se použít i jako dynamický akumulátor, tedy rostlina, která shromažďuje minerály nebo živiny z půdy a uchovává je v přístupnější formě - používá se jako hnojivo nebo mulč.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje těžší, výživnou půdu na slunném, chráněném místě.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -29 °C až -34 °C v oddenku, z kterého na jaře raší. Jako prevenci proti mšicím a roztočům doporučujeme umístění na dostatečně vlhké místo a nezhoustnutí porostu. Dostatečné vzdálenosti a výběr místa s dostatečným průtokem vzduchu slouží i jako prevence proti padlí.

PŮVOD: starobylý, známá již kolem r. 1000 př. n. l. z Egypta, nazývaná též Nana. Botanický druh Mentha x rotundifolia se synonymem Mentha x niliaca, jde o plodného křížence druhů Mentha longifolia a Mentha suaveolens.

 
RAST: bujný, s pevnými, vzpřímenými stonky a velkými, oválnými, šedozelenými, sametovými listy. Dorůstá do výšky 50 cm až 100 cm.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete od července do září či října růžovým květem v hustých květenstvích.

 
PLODNOST: každoroční při ponechání květů.

 
PLODY: tvrdky, které obsahují jedno až čtyři semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: před vykvetením listy a poté i květy se používají kulinárně i léčivě. Kulinární využití: Z listů se v kombinaci se zeleným čajem dělá tzv. marocký čaj. Listy i květy se používají na jedlou dekoraci sladkých pokrmů, koláčů, nápojů či jako součást blízkovýchodních salátů (např. fattoush či tabbouleh). Používají se také na ochucení octů či kuchyňských olejů či např. krémů a čokolády. Destilací se z nich získává i esenciální olej použitelný kulinárně i medicinálně. Léčivé použití: čaj z listů či esenciální olej se používají při nachlazení, bolestech hlavy, zažívacích potížích, působí antisepticky, dávkovat je třeba s mírou.

 
STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, s dostatečně vlhkou a výživnou půdou.

 
ODOLNOST: je mrazuvzdorná, při silných mrazech nadzemní část zmrzne, ale na jaře z kořínků bezpečně raší.

PŮVOD: Čína, Japonsko, Korea, v Rusku, Kamčatka.

 
RŮST: středně rychlý, vytváří kompaktní keře o rozměrech 2x2 m; snadno odnožuje, ale odnože se snadno udržují sečením.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete od června do září (prvních mrazů) výraznými, růžovými až purpurovými jednoduchými, silně vonnými květy, které rády navštěvují včely, č b bělky i zlatohlávci. Květy jsou vhodné k kuchyňskému i kosmetickému využití (džem, želé, čaj, zmrzlina, limonáda atd. a růžový hydrolát, růžový olej, krémy a balzámy atd.)

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: šípky jsou červené, hladké, kulatého až zploštělého tvaru a jsou velké jako menší rajčata s průměrem cca 2–3 cm. Obsahují mnoho vitamínu C, A a E a bioflavonoidů. Kromě dužniny obsahují semena pokrytá pichlavými chloupky, které je třeba před konzumací odstranit.

 
DOZ RÁVÁNÍ: postupně od srpna do října. Pokud je nesežerou ptáci, vydrží i do listopadu.

 
VYUŽITÍ: po změknutí jsou vhodné k přímé konzumaci, tvrdé se dají sušit (nejlépe po rozpůlení a vybrání semen) či zpracovat na vynikající džem, sirup, víno, s jablky na přesnídávku.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné stanoviště. Původně pochází z pobřežních písků a preferuje lehčí, dobře odvodněné půdy, ale daří se jí ve většině půd, včetně vysýchavých i jílovitých. Je velmi nenáročná a dobře snáší i zasolení, takže je vhodná i k okrajům cest. Je vhodná také do živých plotů či do parků a zahrad.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná až do -50 °C, listy jsou odolné vůči chorobám, květy někdy poškozují zlatohlávci, plody jsou někdy červivé.

PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry.
RŮST: velmi bujný, dorůstá až do 3 m, vyžaduje silnou oporu. Na letorostech se plody tvoří na 1/3 výhonu, na loňských výhonech na zbývajících 2/3.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: je pravidelná a velmi vysoká, asi 25 t/ha, zejména při ponechání loňských výhonů.
PLODY: jsou velmi velké (průměrně 8 g), kuželovité, světle červené, lesklé, pevné. Chuť je výborná, sladká (13 % cukru). Plody se dobře oddělují od květního lůžka, i když ještě nejsou zcela zralé.
DOZRÁVÁNÍ: plodí 2x ročně: 1. na letorostech při ponechání jedné úrody od konce srpna do mrazů, při dvou úrodách asi od poloviny září do mrazů. 2. na dvouletých výhonech od poloviny června.
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na džemy, sirupy, zmrzliny apod. a k mražení. Plody jsou velmi dobře trvanlivé a po sklizni netmavnou.
STANOVIŠTĚ: slunné, s vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Kvůli pozdějšímu termínu dozrávání podzimní úrody při pěstování na 2 úrody ročně vhodnější do teplejších oblastí, při ponechání jen jedné úrody i do vyšších oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Dobře odolná vůči chorobám, náchylná jen k hnilobě kořenů (Phytophthora rubi).

PŮVOD: není přesně známý, pravděpodobně Litva, ale je to stará odrůda, popsaná již začátkem 19. století. Synonyma: Virginischer Rosenapfel, Rosenapfel der Jungfrau, Milerosa virginiana, Polskie panieriskie, Virginjski rožnik, Rozovka Virginskaja, Virginischer Glasapfel, Virginischer Sommerapfel, Virginischer Sommer-Rosenapfel, Liefländer Liebling, Pomme Jéruzalem Doubelde Witte, Sommer Gulderling, Apfel aus St. Germain.

 
RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný, neplodí nadměrně, takže do vysokého věku si zachovává dobrý růst. Tvoří koruny nejdříve vysoké, s prutovitými větvemi s řídkým plodonosným obrostem, později jsou koruny vysoko, široko kulovité.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzo až středně brzo, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hammersteinovo, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, středně vysoká, pravidelná, byť střídavě vysoká, neplodí nadměrně, nejvíce rodí ve vysokém věku.

 
PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g, občas až 180 g), tvarově nepravidelné, někdy kuželovité, jindy plocho kulovité, někdy dokonce tupě vejcovité. Slupka je na stromě jemně bílo osrněná, jemná, hladká, méně lesklá, slámově bílá, později jemně žlutavá, často, ale ne vždy, s menším či větším růžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až jemně žlutavá, měkká, jemná a šťavnatá. Chuť je osvěžující kyselá, aromatická, s jemně kořenitou, růžovou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem srpna, ke konzumaci dozrávají vzápětí, při uskladnění v chladu vydrží do konce srpna, případně až do konce září. V chladnějších polohách dozrávají podstatně později. Se sběrem netřeba otálet, je třeba sbírat, když začínají padat červivé plody, zralé plody voní, příliš dlouho na stromě ponechané plody rychle moučnatí. Transport snášejí jen těsně po sběru, později se snadno otlačí.

 
VYUŽITÍ: zejména ke přímé konzumaci, ale i na sušení, moštování a výrobu jablečného pyré.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, ale neuzavřené. Není náročná na půdu, vyhovují jí nejen hluboké, hlinité půdy, ale i sušší, hlinitopísčité, na kterých plodí dříve. Nevyhovují jí ale jílovité, těžké půdy, kde špatně roste a málo plodí. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh, pokud jsou chráněné.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až vyšší odolná vůči padlí a strupovitosti, na těžkých jílovitých půdách středně náchylná k rakovině.

PŮVOD: Německo, Dolní Sasko, Vienburg, okolo roku 1816 ji jako náhodný semenáč našel hostinský Multhaupt. Synonyma: Moldenhauptrenette, Multhaupts Karminrenette, Renette Multhaupt.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří rozložité, ale menší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, plocho kulovité či tupě vejcovité, souměrné. Slupka je hladká, v plné zralosti lesklá, mírně mastná, zpočátku světležlutá, překrytý téměř celý plod pruhovaným karmínově červeným líčkem, s výraznými světlými lenticelami, jemně voní. Dužina je žluto-bílá, jemná, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, nakysle sladká, příjemně renetovitá, ale jen mírně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, vydrží uskladněná do ledna až února. Plody padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a dalšímu zpracování kromě moštování. Plody při skladování nevadnou.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem, s lehčí, dobře propustnou půdou, v těžké, mokré půdě mají plody sklon k hnití při skladování. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu i květu, zřejmě silně odolná proti bakteriální spále (Erwinia amylovora), strupovitosti i padlí.

PŮVOD: Čechy, konec 18. stol.

 
RŮST: růst bujný, vzpřímený, vytváří krásnou, velkou a dosti hustou, široce jehlanovitou korunu a zdravý, rovný kmen.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Williamsova.
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké plody úhledného, vejčitého tvaru, někdy protaženého u stopky. Plody bývají zhrbolené, po jejich délce se táhne širší mělká rýha. Slupka je velmi jemná, lesklá, částečně mastná, světle zelená, při dozrání zelenkavě žlutá, světle hnědě tečkovaná, mramorovaná. Bílá dužnina je velmi jemná, v okolí jádřince zrnitá. Je šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, chuťově velmi sladká, muškátová.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. pol. října, konzumní zralost: postupná, od poloviny listopadu; skladovatelnost do prosince, v chladu a s mírnou ztrátou chuti až do března.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba ovocného koňaku a likéru, výroba džemů, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: polohy nižší, teplejší, ale i vyšší a chladnější – na chráněném stanovišti; půda hluboká, hlinitá nebo hlinitopísčitá. Ve slabé, vlhké a studené půdě jsou plody malé a skvrnité.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený p. Meurisem, ředitelem Van Monsových ovocnářských školek při Vilvoorden mezi Bruselem a Mechelenem, u dvora Dry Toreu kolem roku 1800. Je pojmenována po německém pomologovi Augustinovi Diealovi. Jiné názvy má “Kočičí hlava”, “Císařská”.

 
RŮST: bujný, ve školce křivý, koruna je charakteristicky vysoká a úzce pyramidální se spodními kosterními větvemi vodorovnými, pod váhou úrody postranní větve s krátkým plodonosným obrostem převisají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Guyotova, Hardyho, Charneuská, Juliová, Konference, Kozačka štutgartská, Krvce, Lectierova, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Pařížanka, Poiteau, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (asi po 6 letech), vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (11x9 cm, průměrně 180-250 g, ale i 600 g či více), baňatého, často hrbolatého tvaru, který je směrem ke stopce mírně zúžený. U velmi velkých plodů bývá jedna polovina plodu větší než druhá. Slupka je drsná, matná, světle zelená, po dozrání jemnější, lesklá, žlutá až zlatožlutá, pokrytá nápadnými hnědými lenticelami, voní muškátově. Bílá dužnina je jemná, šťavnatá, máslová. Chuť je vynikající, kořenitá, kyselkavě sladká, u plodů z vyšších a horších poloh však trpká a řepovitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září nebo začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, někdy již dříve, vydrží do Vánoc, případně až do ledna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování, výrobu džemů, destilátů či další kuchyňské využití. Má sklon k otlačení a hnědnutí slupky, hůře snáší skladování ve chladírně.

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, hlinité, dostatečně vlhké půdy; snese i vyšší polohy, ale musí být teplé a chráněné před větrem. Plody z mokrých a studených poloh bývají trpké; mokré a studené polohy podporují i rozvoj strupovitosti. Je vhodná do zahrad, sadů či alejí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, méně v květu, středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější na úpal listů.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Valtice, vybraná ze semenáčů odrůdy Sladkoplodá krajová, registrovaná v r. 1994, udržovatelem je SEVA-FLORA spol. s r.o. Valtice.

RŮST: bujný, pěkně pravidelný, koruna je mírně otevřená, řidší až středně hustá. Dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači např.: Sladkoplodá krajová, Nikol.

PLODNOST: raná, vysoká, poměrně pravidelná.

PLODY: středně velké, elipsovité, středně hustě plstnaté. Pecka je velká, elipsovitá, poměrně tlustá, téměř kruhového průřezu, jen málokdy zploštělá, bez výrazné špičky. Skořápka je středně tlustá, světle hnědá. Jádro je velké, elipsovité, žlutohnědé až světle hnědé, málo vrásčité. Dobře vyplňuje skořápku a má velmi dobrou až dobrou vyloupnutelnost. Chuť je velmi lahodná, aromatická, nasládlá až sladká. Procentuální podíl dvojitých jader je nulový nebo velmi nízký.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem 2. dekády října.

VYUŽITÍ: jádra ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná zejména pro teplé oblasti.

ODOLNOST: poměrně dobře mrazuvzdorná v květu a po odkvětu. Po zakořenění dobře snáší sucho.

PÔVOD: USA, Kalifornia, vyšľachtil ju Todd Gresham vybraný pred rokom 2018, kríženie je neznáme, ale pravdepodobne ide o medzidruhového kríženca Magnolia × veitchii a Magnolia liliiflora. 

RAST: vzpriamený, štíhly strom, ktorý dosahuje výšku približne 15 m. Výška stromu po 10 rokov je približne 8 metrov.

OPEĽOVACIE POMERY: čiastočne samoopelivá, hmyzom opelivá, s obojpohlavnými kvetmi. Kvitne v apríli. Má krásne, veľké, ružovobiele tulipánovité kvety s priemerom približne 5-10 cm.

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody.

PLODY: drevnaté súplodia mechúrikov šišticovitého až valcovitého tvaru. Semená sú červené, s mieškom, po dozretí visia na vláknitých stopkách.

VYUŽITIE: pestuje sa takmer výhradne ako okrasný strom, vhodný do veľkých záhrad, parkov, mestskej zelene.

STANOVIŠTE: uprednostňuje plné slnko až polotieň a chránené stanovište, pretože puky a kvety môžu byť poškodené studeným vetrom a neskorými jarnými mrazmi. Najlepšie sa pestuje v mierne vlhkých, mierne kyslých a dobre priepustných pôdach. Je vhodná najmä do teplých, stredne teplých a chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je mrazuvzdorná v dreve približne do −21 °C až −29 °C. Kvetné puky sú citlivé na neskoré jarné mrazy, čo je typické pre skorokvitnúce magnólie. Možné choroby: koralová nekróza (Nectria cinnabarina), fytoftórová hniloba koreňov (Phytophthora spp.), sivá pleseň (Botrytis cinerea), václavka (Armillaria spp.), hubové škvrnitosti listov. Pri pestovaní na dobre priepustných pôdach a vhodnom stanovišti sa tieto problémy zvyčajne vyskytujú len zriedka.

Foto zdroj:  Philippe de Spoelberch, www.treesandshrubsonline.org

PÔVOD: USA, Virginia, Boyce, vyšľachtil ako semenáč Overleese a v roku 1998 uviedol na trh Robert Neal Peterson, v roku 2004 získala patent. Synonymá: PPF 1-7-1.

RAST: stredne bujný, vzpriamený až rozložitý, dorastá do výšky asi 4-5 m, vytvára guľovitú korunu. 

OPEĽOVACIE POMERY: je cudzoopelivá. Vhodné opeľovače: Susquehanna, Overleese, NC-1, Sunflower, Potomac a ďalšie odrody. 

PLODNOSŤ: je vysoká (15-22 kg ročne). 

PLODY: sú stredne veľké (priemerne 7,6x5,2x5,0 cm, 143 g), podlhovastého až zavalitého tvaru. Šupka je tenká (priemerne 0,21 mm), svetlozelená v plnej zrelosti. Dužina je šťavnatá (64,5 % hmotnosti), krémová, svetložltá, obsahuje 4-8 semien, ktoré tvoria len malú časť plodu (priemerne 6,4 % hmotnosti plodu). Chuť je jemná a lahodná chuť pripomínajúca čerimoju (Annona cherimola) či banán s mangom, je najobľúbenejšia u začiatočníkov v pestovaní asiminy. Cukornatosť je priemerne 14,4 °Brix.

DOZRIEVANIE: je skoré až stredne skoré, približne 3 týždne pred Susquehanna, po Wabash, približne od 2. týždňa v septembri až do začiatku októbra.

VYUŽITIE: Strom je veľmi dekoratívny, s krásnymi, zvončekovitými kvetmi rozkvitajúcimi ešte pred olistením a s prevísajúcimi, veľkými, exoticky pôsobiacimi listami. Kulinárne využitie: plody sú vhodné najmä na priamy konzum, ale aj na výrobu zmrzlín, džúsov, výživ či marmelád. Liečivé využitie: plody ako jemné preháňadlo, podobne ako slivky. Listy sú močopudné, používajú sa externe na vredy a abscesy. Technické využitie: lyko sa používalo na výrobu silných lán a šnúr. Jedovaté semená majú insekticídne vlastnosti. Zo zrelej dužiny plodu sa môže získať žlté farbivo.

STANOVIŠTE: slnečné až polotieň, najmä mladšie rastliny lepšie znášajú polotienisté miesta. Je menej náročná na pôdu, preferuje dostatočne odvodnenú, ale vlhkú pôdu, stredne dobre znesie ťažkú, ílovitú, toleruje výborne aj kyslejšiu pôdu, dobre znáša zásaditejšiu pôdu, ale nie zasolenie. Vhodná najmä do teplých a stredne teplých a chránených chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: je dobre mrazuodolná v dreve do -23 °C až -29 °C, kvety môžu poškodiť už slabšie mrazy. Výborne toleruje kyslejšiu pôdu, dobre zásaditejšiu, neznáša zasolenie pôdy, veľmi dobre znáša sucho, stredne dobre zamokrenie. U nás nezvykne trpieť škodcami či chorobami, ale jej plody sú atraktívne nielen pre nás.

PŮVOD: Japonsko, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kosui x Hiratsuka 1 z roku 1954, uvedená na trh v roce 1972. Synonyma: Housui.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný na asijskou hrušeň, tvoří rozložité až převislé koruny, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete velmi brzy (okolo poloviny dubna). Vhodní opylovači např.: Shinseiki, Shinsui, Nijisseiki, Kosui, Chojuro, Shinko, Ichiban, Zaosuli, Jin Hua, Kieffer, Kirgizskaja Zimnaja. Nevhodným opylovačem je odrůda Niitaka.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná, v zemi původu 35–40 t/ha.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 200–300 g), kulaté, mírně zploštělé, bez žeber nad kalichovou jamkou. Slupka je hladká, žlutozlatá, později celá překrytá jemně rezavou barvou, bez ojínění, s množstvím světlých lenticel – teček. Dužnina je žlutobílá, šťavnatá, jemná, křupavá, osvěžující a měkká. Chuť je sladká s jemnou kyselinkou, výrazně aromatická, velmi dobrá. Z vyšších poloh je méně sladká. Obsah cukrů je průměrně 13,7 %, kyselin 0,188 %.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň koncem srpna až v polovině září, konzumně dozrává v září, uskladněné plody vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hluboké, hlinité půdy s dostatkem vláhy, ale snese i těžší, jílovitou půdu. Vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí pro hrušně.

ODOLNOST: Je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči alternárii (Alternaria alternata) a málo náchylná k praskání plodů. Během chladného léta mohou mít některé plody sklovitou dužninu. Je dobře odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia inaequalis), i když citlivější na u nás se zatím nevyskytující asijskou strupovitost (Venturia nashicola) a středně náchylná k bakteriální spále.

PŮVOD: JV USA, od Floridy po JV Texas. Na sever povodím řeky Mississippi zasahuje až po jih států Illinois a Indiana. V USA roste zejména mezi 0–30 m n. m., celkově až mezi 0–530 m n. m. V Evropě je pěstován od roku 1640.

 
RŮST: rychlý, dorůstá do výšky 20-50 m a šířky 8 m s průměrem kmene 2-5 m. Je to opadavý strom se silně rozšířenou bází kmene, mohutnými kořenovými náběhy a „dýchacími“ kořeny nad povrchem půdy. Koruna je jehlanovitá, později rozložitá až deštníkovitá, zavětvená téměř k zemi. Větve má dlouhé i zkrácené (brachyblasty 10 cm dlouhé). Dlouhé větve mají šupinovité listy. Brachyblasty a i jehličí na nich jsou uspořádány střídavě ve dvou řadách. Jehlice jsou dlouhé 10–13 mm, měkké, ploché, světle zelené, na podzim červenohnědé. Koncem podzimu brachyblasty s jehličím opadávají. Je to dlouhověká dřevina, dožívá se průměrně 500-700 let.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, větrem opylovaný, jednodomý se samčími a samičími šišticemi. Kvete v březnu a dubnu.

 
PLODÍ: pozdní, až kolem 25-30 let v porostech, u solitérů i dříve. Plodí pak každoročně, ale každých 3-5 let jsou semenné roky.

 
PLODY: šišky dlouhé 2–3 cm, kulovité nebo vejcovité, uspořádané po 1-3. Tvoří je 10–12 štítkovitých semenných šupin s krátkým hrotem nebo bez. Semena jsou ostře trojhranná, po 1-2 pod každou semennou šupinou.

 
DOZRÁVÁNÍ: od října do prosince. Po vypadání semen šišky odpadnou celé po určité době.

 
VYUŽITÍ: u nás zejména jako velmi okrasná dřevina v parcích či větších zahradách, u vodních prvků či přímo v nich - např. na ostrůvku v jezírku. V USA je významnou hospodářskou dřevinou. Dřevo je pěkně vybarvené, měkké a dobře opracovatelné, nesesychá. Je velmi odolné vůči hmyzu, houbám a vlhkosti, používá se na vodní stavby a jiné stavební konstrukce, výrobu nábytku. Pryskyřice ze šišek se dá použít jako analgetikum na rány.

 
STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín. Nejlépe roste na náplavách bohatých na živiny, v hlubokých, jemných vlhkých písčito-hlinitých půdách, ale i v bažinách s jílovitou, humózní až rašelinnou půdou. Ví růst v jakékoliv půdě, toleruje i vápenité. Lépe se mu daří v teplých oblastech, ačkoliv je silně mrazuodolný.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolný do -29 °C až -34 °C. Silně odolný vůči zamokření či zasolení půdy a znečištění ovzduší.

PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vyšlechtěná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.

 
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejcovité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá, dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí. Chuť je trpkokyselá až kyselá, aromatická s jemnou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá, pro přímou konzumaci ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovaný sběr. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.

 
VYUŽITÍ: zejména na všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné i polostín. Nejlépe se ji daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu a květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější na moniliózu.

PŮVOD: Rusko.

 
RŮST: střední růst, vytváří nižší keř (do 2,5 m) se vzpřímeně rostoucími výhony, které jsou pokryté malým množstvím krátkých trnů.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, vyžaduje přítomnost alespoň 1 samičího opylovače na až 7 samic.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 0,6-0,7 g), kulovitě oválné, oranžově-červené, s hrubší slupkou. Chuť sladkokysele, osvěžující. Obsahují v průměru 5,63 % cukru, 3,73 % kyselin, 5-6,5 % olejů, 162,7 mg/100 g vitamínu C a až 24 mg/100 g karotenoidů. A také další vitamíny, aminokyseliny, třísloviny, minerální látky na posílení imunity, pozitivní vliv na obranyschopnost organismu. Snadno se sklízejí.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky. Po rozmrazení si dobře zachovává tvar a nepraská.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Maďarsko.

RAST: keř, případně nízký strom rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky, než do výšky, dorůstá do 3 až 5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (20-30 g, 4-6 cm), zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou. Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu nebo při sběru před mrazy postupně během skladování. Tehdy mají příjemně kyselosladkou, pikantní chuť. Připomínají džem či pikantní výživu obranou přímo ze stromu.

DOZRÁVÁNÍ: brzké, v říjnu.

VYUŽITÍ: přímá konzumace i zpracování na výživy, džemy, ovocné kůže, likéry.

STANOVIŠTĚ: vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prosperuje i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Oblíbuje lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku, při adekvátní výživě však prosperuje i na méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.

ODOLNOST: odrůda je mrazuodolná do cca. -25 °C, uniká pozdním jarním mrazům, odolná vůči chorobám.

PŮVOD: Francie, Troyes, vypěstoval školkař Guéniot jako křížence Dekanky zimní a Arenbergovy máslovky, poprvé plodila v r. 1862

 
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený. Má zvláštní zdrsnění kůry i borky na starších větvích, které jsou ale zcela zdravé. Koruna je řídká, široce jehlanovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Drouardova, Guyotova, Madame Verté.

 
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje.

 
PLODY: jsou velké a těžké (někdy až 350–450 g), válcovitého tvaru. Slupka je šedozelená až žlutá, hustě pokrytá světle rzivými lenticelami. Dužnina je téměř bílá, měkká, velmi šťavnatá. Chuť je polosladká, příjemně kořenitá a trpká, s osobitou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září až začátkem října, je třeba ji sklízet ještě v zeleném, tvrdším stavu, když zelená barva začíná blednout. Konzumně dozrává 10–14 dní po sklizni, vydrží do konce října i déle. Plody ve větru snadno padají.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu džemů, ale také na sušení, pečení, moštování a výrobu kompotů či destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí zejména v hlubokých a teplých půdách, v polohách chráněných před větrem. V nevhodných půdách špatně plodí, listy trpí chlorózou (žloutnutím) či zasychají.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči strupovitosti, může být napadena padlím jabloňovým. "

PŮVOD: Francie, Nantes, 1. pol. 19. století, vypěstoval ji zahradník Pierre Clairgeau jako náhodný semenáč, poprvé plodila v r. 1848. Na trh ji uvedl zahradník De Jonghe v Bruselu.

 
RŮST: středně bujný, vytváří úzkou, středně hustou pyramidální korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Boscova fláše,Dekanka Robertova, Hardyho máslovka, Júlová, Liegeltova máslovka, Konference, Madame Verté, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: jsou velké až velmi velké (až do 500 g), kuželovitě protáhlé, hruškovité, v horní části zakřivené. Slupka je pevná, hrubá, hladká, matně lesklá, zelenožlutá s krásným červeným líčkem, hustě pokrytá lenticelami. Žlutobílá dužnina je šťavnatá, křehká až rozplývavá, zrnitá kolem jádřince. Chuť je sladká až sladkokyselá, jemně kořenná, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině září, konzumně dozrává ve 2. polovině října, skladovatelná je do prosince až ledna.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a všestrannému využití na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení, moštování a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje kvalitní hluboké hlinité půdy a teplejší polohy. Plody z vyšších poloh nebo suchých půd bývají méně kvalitní, opadávají.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v mládí a v mladém dřevě, silně mrazuvzdorná ve vyšším věku a ve starším dřevě i v květu, dobře regeneruje, silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám, náchylnější k poškození obalečem jablečným.