Řadit podle:
849 produktů
849 produktů
PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ neznámý.
RŮST: středně bujný, rozložitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, bez opylení tvoří partenokarpické plody, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.
PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bez semen.
PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jde o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.
DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke dozrání 2 týdny při pokojové teplotě, netrpce jsou konzumovatelné hned.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v období dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu i ke zpracování, sušení, do džemů, na víno apod. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření naopak proti průjmu. Usušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinohradnických oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolný asi do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, dá se pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: Belgie, Mechelen (Malines), v r. 1830 ji vypěstoval major Esperén jako semenáč neznámého původu a nazval ji podle své ženy Josephine, poprvé byla popsána v r. 1856. Synonyma: Mechelenská, Mechelenská Malinská, Malinská zimní, Josefiny, Malinská zimní máslovka, Canella Josephina, Joséphine, Joséphine de Malines, Josephine von Mecheln, Jozefinga, Poire de Malines, Pucelle de Malines.
RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst, vytváří široce kulovité, středně velké koruny s kosterními větvemi rostoucími šikmo vzhůru a s postranními větvemi šlahounovitými, převislými, s krátkým, poměrně hustým plodonosným obrostem.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Júlová, Trévouxská, Vídeňská, Williamsova.
PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, v dobrých lokalitách pravidelná, jinak má tendenci ke střídání.
PLODY: menší (průměrně 90 g), pravidelné, široce kuželovité či vejcovité, větší plody mírně zhrbolené. Slupka je pevná, hladká, málo lesklá, šedozelená až zelenožlutavá, s tmavě žlutým až hnědavým líčkem, po celém povrchu posetá lenticelami nebo drobnou rzí, zejména v okolí stopky a kalichu. Dužnina je bělavá až nažloutlá, kolem jádřince až lososová, měkká, velmi šťavnatá, velmi jemná, rozplývavá. Chuť z dobrých poloh je výborná, jemně aromatická, muškátově kořenitá, pikantně sladkokyselá. Dužnina na vzduchu hnědne.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině října, konzumně dozrává od 1. poloviny prosince, někdy až v lednu, vydrží bez ztráty chuti do února, někdy až do března. Je třeba vhodně naplánovat sklizeň, protože předčasně sklizené plody vadnou, příliš pozdě sklizené zase ztrácejí chuť. Dobře snáší uskladnění v chladírnách.
VYUŽITÍ: výborná stolní hruška na přímý konzum, moštování, sušení, výrobu džemů, povidel, pyré a destilátů, v domácích podmínkách i na výrobu kompotů, přestože má měkčí a hnědnoucí dužninu.
STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, pokud jsou dostatečně teplé. Vyžaduje hluboké, úrodné a teplé půdy, zejména hlinité či hlinitopísčité s dostatečnou vlhkostí. Ve studených půdách velmi trpí kvalita plodů, v suchých strom ani plody nedorůstají do pořádné velikosti. V chráněných polohách s vlhčím vzduchem může trpět strupovitostí, která se projevuje zejména na listech. Vhodná je zejména do teplých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k monilióze. Plody ve větru nepadají.
PŮVOD: Švýcarsko.
RŮST: kompaktní a nízký, rostlina dosahuje jen 80–100 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvetoucí v dubnu.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: velké, černé, sladké, jemné bobule s příjemnou rybízovou vůní, rostou v hroznech.
DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině června.
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování na džemy, sirupy, vína, créme de cassis apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, díky malému vzrůstu vhodné i do velkých nádob na terasy a balkóny. Půda vzdušná, propustná, výživná, ocení mulčování organickým materiálem. Pro dobrou plodnost je třeba keře vysadit hlouběji a každoročně odřezávat 4leté výhony.
ODOLNOST: odrůda je odolná vůči houbovým chorobám a mrazuvzdorná.
PŮVOD: Slovensko, Bošácka dolina, starší krajová odrůda.
RŮST: pomalý, ale zdravý, vytváří středně vysoké kulovité koruny. Má charakteristicky hrubé a krátké letorosty vínové barvy s výraznými, bílými lenticelami. Uchovává si vysokou životnost plodonosného obrostu, do vysokého věku ji netřeba zmlazovat, stromy jsou dlouhověké.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé (průměrně 40-50 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem k stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně hrubá, na plod se připojuje i s krčkem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužinu, brzy začínají hniličení. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí, chutnější k přímé konzumaci než u Krvavky letní.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají už hniličené.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná také do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu. Je značně odolná vůči roztočům, málo napadána mšicemi a odolnější vůči rzivosti hruškové.
PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji známý šlechtitel van Mons jako semenáč neznámého původu a nazval ji „Conseiller de la cour“ (Soudní rada). Poprvé plodila v roce 1841 či 1844.
RŮST: zdravý a bujný, koruna je jehlanovitá, nápadně sytě zeleně olistěná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova maslovka, Eliška, Hardyho maslovka, Charneuská, Kongresovka, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Williamsova.
PLODNOST: poměrně raná, střídavě vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, tvarově dosti nevyrovnané, nejčastěji kuželovité, často končí šikmou špičkou. Slupka je hladká, silná, matná, zelená až žlutošedozelená, posetá nápadnými tečkami, někdy i síťovitě rzivá. Dužnina je bělavá, protkaná žlutými žilkami, máslovitá, šťavnatá, rozplývavá, v středu od jádřince ke stopce hrubě zrnitá. Chuť je pikantně sladkokyselá, příjemně trpká, na horších půdách trpčí. Chutnější plody jsou z vyšších poloh.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň podle lokality od začátku do konce října, konzumně dozrává od konce října až od poloviny listopadu, nerovnoměrně, vydrží do listopadu až prosince, měla by se sklízet co nejpozději, ale tak, aby neopadala.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů, kompotů či destilátů. Po sklizni se dobře přepravuje. Skladuje se středně dobře, je třeba ji čas od času kontrolovat.
STANOVIŠTĚ: slunné, náročnější na úrodnou a hlubokou, vápnitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, zejména ve vyšším věku, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná proti strupovitosti, náchylná je jen v teplých, uzavřených polohách s vysokou vzdušnou vlhkostí.
RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m a vytváří oválnou až kulatou, kompaktní korunu. Větve jsou ostnité méně než u jiných druhů hlohu, s až 5 cm dlouhými trny. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavě zelené, na podzim se zbarvují do bronzova až bordó a zůstávají na stromě velmi dlouho, plody ještě déle.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, s oboupohlavními květy uspořádanými v latách, které u nás kvetou v květnu, případně v červnu.
PLODNOST: je velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je třeba oddálit nástup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.
PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžově červené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučná než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje cca 4 jadérka, která jsou pohromadě tak, že vytvářejí dojem pecky. Zejména se však liší chuť, u níž chybí hořkost našich hlohů, dominuje sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.
DOZRÁVÁNÍ: velmi postupné, v teplých oblastech začínají plody dozrávat asi v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho do zimy, v některých letech až do začátku února bez opadávání, pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat, ani působením mrazu neměknou. Konzumně zralé jsou hned po utržení ze stromu a vydrží uskladněné v chladu asi týden až dva.
VYUŽITÍ: strom využitelný v parcích, menších i větších zahradách, ale i v mezích, větrolamech a živých plotech je velmi dekorativní celoročně: bez olistění stříbřitou barvou borky, během vegetace tmavě zelenými, zdravými listy a bílými květenstvími, stejně jako latami postupně dozrávajících plodů, které vydrží na stromě dlouho do zimy. Plody jsou vhodné k přímému konzumu jen tak či jako velmi atraktivní ozdoba dezertů, ke zpracování na džemy, přesnídávky, protlaky, k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy, čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.
STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, lepší je slunné a teplé místo, aby stačilo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, ale preferuje dobře odvodněnou, snese však i jílovitou. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: je mrazuodolný ve dřevě do asi −25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuodolné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrná stanoviště či znečištění ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).
PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se očkování objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.
RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou, neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozložené, později svěšené. Kvůli tvaru koruny se příliš nehodí do stromových alejí.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Kaštánka, Rychlice německá, Hedelfingenská, Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky
vyholuje a plodí na koncích větví.
PLODY: velké (průměrně 6 g), tupě srdčitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je v rané zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná světlými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, slabě barvící šťávou. Chuť výborná, sladkokyselá až sladká, příjemně vínovitá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.
DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2.–3. třešňovém týdnu, současně s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Na přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji sklízet ještě před plnou zralostí, kdy se ještě tolik neotlačuje.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na kompoty a další zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.
PŮVOD: Moldavsko, Moldavský výzkumný vinařský institut Vierul, vyšlechtili v r. 1985 M. S. Žuravel, G. M. Borzikova a I. P. Gavrilov jako křížence odrůd Moldova x Maršalskij. Je to meziodrůdový kříženec Vitis vinifera x Vitis labrusca, původně pojmenovaný jako Kodrianka. Synonyma a cizí názvy: Кодрянка, Kodrjanka, Kodryanka, VII 24-15.
RŮST: bujný. Listy jsou středně velké až velké, pětilaločné, středně hluboce vykrojené. Řapík listu je dlouhý, načervenalý. Pěstujeme se zatížením 40–50 oček na keř, řežeme na 6–8 oček na výhon, ponecháváme průměrně 1,1–1,7 hroznu na výhon. Výhony dobře vyzrávají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.
PLODNOST: průměrně 15–22 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (300–600 g), kuželovité, rovnoměrně husté. Bobule jsou velké (průměrně 31×21 mm, 6–8 g), obráceně vejčité, elipsovitě protáhlé. Slupka je tmavě fialovomodrá s jemným ojíněním, silná, pevná, nedá se sloupnout. Dužnina obsahuje semena. Chuť je harmonická, příjemná. V Rusku při degustacích dosáhla v průměru za roky 2005–2007 vysoké hodnocení 8,3 bodu (z 10 bodů). Cukernatost je v průměru 18–19 %, kyselost 6–7 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině srpna (po 110–120 dnech). Konzumně dozrává velmi brzy, už při cukernatosti 12–14 % jsou bobule zcela sladké díky rychlému snížení kyselosti u této odrůdy. Hrozny mohou po dozrání dlouho viset na keřích bez ztráty chuťových kvalit.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě moštů, kompotů či džemů.
STANOVIŠTĚ: Slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech během zimy (do -22 °C), raší pozdě, takže dobře odolává pozdním jarním mrazíkům. Je výše odolná vůči botrytídě (Botrytis cinerea) (2 ze škály 1–5, kde nižší je lepší), středně až výše odolná vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola) (2–3 ze škály 1–5) a středně odolná vůči padlí (Uncinula necator) (2,5–3,5 na škále 1–5).
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Japonsko, Korea nebo Čína, zřejmě jedna z velmi starých odrůd. Synonyma: Yotsudani, Jumbo.
RŮST: středně bujný až bujný, vytváří větší koruny, 4–6 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří jen samičí květy, kvete brzy až středně a dlouho (až 3 týdny), kvete bohatě, bez opylení tvoří partenokarpické plody. S opylením tvoří větší plody se semeny.
PLODNOST: raná, vysoká v případě opylení, v různé míře pravidelná podle lokality (někde alternuje, jinde je každoroční a podobné výšky), střední násada plodů, menší až střední červnový opad plodů.
PLODY: jsou velké (průměrně 180–251 g, výška cm, šířka 8 cm), mírně ploše kulovité, v příčném řezu čtyřhranné. Slupka je žlutooranžová. Dužnina je oranžová, jemná, středně tuhá (podobně jako u Vainiglia, méně než u Jiro). Chuť je velmi dobrá, sladká (obsah cukru průměrně 14,9 %, kyselin 0,11 %).
DOZRÁVÁNÍ: je rané, u nás často začátkem až v 1. polovině října. Je to odrůda typu PCNA (= pollination constant non-astringent), tedy plody jsou sladké po vybarvení a při sklizni ze stromu.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména na podzim, kdy dozrávají plody. Kulinární využití: plody hlavně k přímé konzumaci, do ovocných či zeleninových salátů, zavařování, výrobu džemů, džusů, vína, méně k sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný zejména do teplých poloh.
ODOLNOST: je méně mrazuvzdorný ve dřevě do asi -12 °C až -15 °C (mladé stromy), případně -15 °C až do -17 °C (starší stromy), v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už slabý mráz (mezi -1 °C a -2 °C). Velké plody mladých stromů jsou náchylné k praskání v oblasti špičky či oddělení kalichu.
PŮVOD: Evropa, Malá Asie.
RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající do výšky 2–10 m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavě zelené, střídavé, okrouhle vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, i v živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca 300 g/2,5 m2).
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10–20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.
PLODNOST: raná (5–8 let po výsevu), v případě přítomnosti geneticky odlišného jedince v dosahu opylovačů vysoká, květy obvykle nevymrzají.
PLODY: malé (5–11 x 4–7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnatou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.
VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí, ale je krásný i jako solitéra v zahradě či parku. Je na něj vázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později pro mnoho lidí stává nepříjemnou. Komu nevadí, může květy použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou příliš chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže, vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální srdeční rytmus, v kombinaci s ginkgem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí proti křečím a uklidňujícím způsobem. Podobně působí i květy a spolu s plody se používají ve formě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhrada čínského čaje, pražená semínka jako náhrada kávy.
STANOVIŠTĚ: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste i v polostínu, ale tam nebude tak plodná. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchovzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný k bakteriální spále, strupovitosti.
PŮVOD: Maďarsko, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, University of Horticulture and Food Industry Kölyuktetö, v r. 1975 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Muškát Ottonel x Eger 2 (Villard Blanc), v Maďarsku byl registrován v r. 2009. Pojmenován je po Alette van der Maet, manželce známého maďarského spisovatele Jánose Apáczai Csere. Obsahuje geny z druhů Vitis berlandieri, Vitis rupestris a Vitis vinifera.
RŮST: je silný, tvoří málo zálistků. Vzdálenosti mezi internodii jsou velké a koruna je volná a snadno upravitelná. Pěstuje se na jednom tažni. Optimální počet pupenů na 1 m² je 6–8. Raší pozdě.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavními květy.
PLODNOST: ideálně 10–12 t/ha při zatížení 6–8 pupenů na m², ale může dosáhnout i 15–20 t/ha při nižší kvalitě.
PLODY: hrozen je středně velký až velký, řidší až hustší (průměrně 203 g s 88 bobulemi). Bobule jsou středně velké (průměrně 2,5 g, 15,8 mm), kulaté až oválné, zelenožluté, na slunné straně žluto-hnědé s voskovitým ojíněním a drobnými tečkami. Chuť je muškátová, příjemně sladkokyselá (průměrně 19 °NM), příjemně voní, obsahuje semena. Přezráním se ztrácí příjemná osvěžující chuť hroznů.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdnější, v polovině září.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci a k výrobě stolního vína muškátové chuti s náznakem vůně bezu.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy s lehčí písčitou, ale dostatečně vlhkou půdou. Méně náročný na stanoviště.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v zimě (9 bodů z 9bodové škály) a raší pozdě, takže většinou uniká i pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea) (obojí 7 bodů z 9) a výše odolný vůči padlí (Uncinula necator) (6 bodů z 9).
PŮVOD: Švédsko, r. 1984.
RŮST: středně silný růst, v mládí více do výšky, později do šířky.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.
PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.
PLODY: krátké až středně dlouhé a husté hrozny s velkými bobulemi černé barvy. Slupka je silná, pevná, dužnina nazelenalá, šťavnatá, chuť je výrazně aromatická, sladce kyselkavá.
DOZRÁVÁNÍ: rovnoměrné, od června do července.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, šťáv, vína, mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Propustná půda s dostatkem humusu a živin. Odrůda vhodná do všech, i chladnějších pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, dobře odolná vůči americkému padlí a rzi.
PŮVOD: Maďarsko, sikulská oblast, poprvé popsána v roce 1875. Synonyma jsou: Sikulai alma, Sikulaer Apfel, Sikula, Székely alma, Seklerapfel, Pomme de Sikula.
RŮST: středně bujný až mírný, s vzpřímenou až polorozloženou korunou.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy a krátce, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Coxova reneta, Dukát, Florina, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Macoun, Melba, Míšeň jaroměřská, Osnabrücká reneta, Signe Tillisch, Stayman Winesap, Vejlímek červený, Zvonkové.
PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 220-260 g), ploše kulovité, pravidelné, nejširší uprostřed. Slupka je lesklá, hladká, silně voňavá, základní barvy zelenožluté až růžové, téměř celá rovnoměrně pokrytá rozpitou červenou barvou, ve které jsou husté, ne příliš nápadné, tmavočervené pruhy; na celém povrchu je množství nápadných světlých bodů - lenticely. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, řídká, kyprá, tuhá a šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, sladkokyselá, plná, s medovým nádechem.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, co nejpozději; dozrává v prosinci, vydrží do dubna.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s vlhčím ovzduším, prospívá zejména v naplavených, úrodných půdách v nivách řek; snáší i větrnější lokality. Nesnáší suchou půdu.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, většinou netrpí chorobami, maximálně v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.
PŮVOD: ČR, Holovousy, vyšlechtil ji pravděpodobně F. J. z Leveneurov a Grünwallu ve 2. pol. 18. stol.
RŮST: zdravý bujný růst, později roste středně intenzivně, vytváří velké, rozložité až převislé koruny. Odrůda nevhodná pro nízké tvary.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač se střední dobou kvetení. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Ontario, Hammersteinovo, Matkino, Panenské české, Parména zlatá zimní, Wealthy.
PLODNOST: pozdější, každý 2.–3. rok vysoká.
PLODY: středně velké, kulovité, mírně zploštělé, s charakteristickým svalcem („pupkem“) u stopky. Povrch lesklý, základní barva žlutá, více či méně překrytá temnou karmínovou červení, slunečná strana bývá tmavěji pruhovaná. Slupka je tuhá, dužnina s malinovou vůní je někdy zcela bílá, jindy načervenalá nebo žlutozelená, křehká, na vzduchu mírně hnědne; chuť výborná, sladká až mírně sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, zralost říjen/listopad, vydrží do prosince, plody z vyšších poloh až do února.
VYUŽITÍ: výborná, chutná odrůda s výraznou malinovou vůní, vhodná k přímému konzumu, na mošty.
STANOVIŠTĚ: živné půdy, spíše vyšší a vlhčí polohy, chráněné před větrem.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, odolná vůči rakovině, dobře vzdoruje vlnatce, málo trpí padlím, v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti. Někdy jí v létě předčasně opadávají listy a následně i plody.
PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M.M. Gryška, vyšlechtila ho Světlana Valentinovna Klimenko, na trh byl uveden v roce 1982.
RŮST: vzpřímený, středně silný růst do výšky asi 3 m, kuželovitý habitus.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: vysoce úrodný, úroda z dospělého keře okolo 40 kg/rok.
PLODY: středně velké plody (2,5 - 2,8 cm, 4-6 g) žluté barvy. Dužnina je hustá, po dozrání sladká, aromatická.
DOZRVÁNÍ: rané, ve 2. polovině července až v srpnu.
VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.
PŮVOD: Čína, patří mezi takzvané čínské bílé hrušně, druh Pyrus x bretschneideri
RŮST: bujný na asijskou hrušeň
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylují ji jiné asijské hrušně nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská).
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: středně velké až velké (150–200 g), podlouhlé až soudkovité. Slupka je hladká, zelená až zelenožlutá v plné zralosti s červenavým líčkem. Dužnina je krémově bílá, křupavá, šťavnatá, nasládlá a jen mírně kyselá. Někdy může být zrnitá. Má jemnou muškátovou, ale i medovou arómu.
DOZRÁVÁNÍ: Ke sklizni dozrává ve druhé polovině září, ke konzumaci po odležení.
VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do cca -25 °C, rezistentní vůči houbovým chorobám asijské strupovitosti (Venturia nashicola) i vůči alternárii proměnlivé (Alternaria alternaria).
PÔVOD: Poľsko, Niwa Hodowla Plant Berry, vyšľachtila ju Agnieszka Orzeł, je to odroda ostružiny západnej (Rubus occidentalis).
RAST: bujný, so vzpriamenými a pevnými, menej otŕnenými výhonmi a menšími listami.
OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá.
PLODNOSŤ: skorá, vysoká (priemerne 2,3 kg na ker), pravidelná.
PLODY: na ostružinu západnú veľké (priemerne 2,5 g), pravidelne kužeľovité, pevné, lesklé, čierne s bielym osrienením medzi malými kôstkovičkami. Dužina je stredne až menej šťavnatá. Chuť je veľmi sladká, aromatická a korenistá, niekomu pripomína chuť perníka. Cukornatosť je vysoká (priemerne 13,7 °Brix)
DOZRIEVANIE: je to dvakrát rodiaca odroda, na minuloročných výhonoch dozrieva začiatkom júla, na letorastoch začiatkom septembra. Plody sa ľahko zbierajú a majú veľmi dobrú pozberovú trvanlivosť pri uskladnení v chlade.
VYUŽITIE: kry sa s oporou dajú použiť ako nepriestupný živý plot do menších aj väčších záhrad. Plody sú vhodné na priamy konzum aj všestranné spracovanie na mimoriadne chutné džemy, likéry, na pečenie. Veľmi dobre znášajú mrazenie, po rozmrazení netečú. Je vhodná na domáce aj profesionálne pestovanie.
STANOVIŠTE: slnečné, s humusovitou, úrodnou, vlhkou, ale dostatočne odvodnenou pôdou. Vhodná do teplých, stredne teplých aj vyšších a chladnejších polôh.
ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolná v dreve a kvete. Je dobre odolná voči voškám, vírusu RBDV (raspberry dwarf virus), hubovým chorobám koreňa a výhonov a vďaka mohutnej koreňovej sústave vysoko odolná voči suchu.
PŮVOD: Japonsko, Okayama, Okayama Agrigultural Experiment Station, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Nijisseiki x Chojuro, křížení proběhlo v r. 1926, pojmenována byla v r. 1945. Synonyma: New Century.
RŮST: středně bujný, plodí na postranních výhonech a dobře reaguje na zakracování.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy, obvykle v 1. polovině dubna, pro dobrou násadu plodů vyžaduje opylovače. Vhodní opylovači: Chojuro, Hosui, Kosui, Kikusui, Williamsova, Konference, Kumoi.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, pro dobrou velikost plodů a pravidelnou úrodu vyžaduje probírku.
PLODY: středně velké až menší (u nás průměrně kolem 100–140 g), ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti žlutá, jen mírně rezavá, téměř hladká. Dužnina je bílá, měkká, ale křupavá, šťavnatá. Chuť je výborná, velmi sladká s jemnou kyselinkou, v chladnějších polohách může být kyselejší. Obsah cukrů průměrně 14,79–15,30 %, kyselin 0,15–0,18 %.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna (asi 20 dní před Hosui), uskladněné plody ve sklepě či lednici vydrží asi 1 měsíc, při skladování v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží do poloviny ledna.
VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě. Rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata). Během chladnějšího léta je náchylnější ke sklovitosti dužniny.
Foto zdroj: Ovocie a listy + detail ovocia a listov: Sage Ross, řez plodem: Forest and Kim Starr
PŮVOD: světlé háje teplých oblastí jihovýchodní Evropy a Malé Asie, od roku 1759 v západní Evropě.
RŮST: středně bujný, tvoří nízký, obvykle keřovitý strom dorůstající do 7 až 10 m. Asi 4cm velké listy jsou málo laločnaté, někdy téměř jednoduché, jen u báze bývají naznačeny dva laloky. Jsou okrouhle vejčité a hrubě dvakrát pilovité. Na podzim se pěkně vybarvují dožluta nebo dočervena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až červnu v převislých stopkatých latách s bělavými korunními plátky.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: dvounažky, zpočátku zelené, potom horní hrany s karmínově červenou konturou.
DOZRÁVÁNÍ: v září.
VYUŽITÍ: jako celoročně okrasný strom do parků a zahrad, dobře snáší městské prostředí.
STANOVIŠTĚ: upřednostňuje kvalitní, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu na slunném stanovišti, ale roste dobře i v těžkých jílovitých půdách. Půdy mu vyhovují od mírně kyselých po mírně zásadité.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C, odolný vůči suchu, znečištění ovzduší a vůči zasolení půdy posypovou solí.
PŮVOD: Rusko, AZOS, Anapa, registrováno v r. 1998, mezinárodní kříženec moldavské odrůdy Moldova x americká Cardinal.
RŮST: bujný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: bohatá, úrodu je třeba redukovat. Průměrně 16 t/ha.
PLODY: Hrozny odrůdy jsou velké (600-800 g), rozvětvené i prodloužené. Tmavě modré bobule jsou středně hustě až řídčeji rozloženy na hroznu, jsou velké (průměrně 27x23 mm, 6-8 g), podlouhlé a mírně zašpičatělé. Špatně odkvetlé bobule mohou být menší a jsou bezsemené. Chuť jednoduchá, harmonická, sladká, konzistence křupavá. Cukernatost je středně vysoká, 17-19 °NM. Plody nepraskají.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 15. září. Potřebuje 125 – 135 dní při součtu aktivních teplot 2550 - 2700 °C. Během dozrávání je nutné odlistit zónu hroznů o 50 %.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro zpracování na víno, džemy, kompoty apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, úrodná, dostatečně vlhká půda. Doporučená vzdálenost keřů v řadě je 1,5 m.
ODOLNOST: odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) i botrytidě (Botrytis cinerea), má zvýšenou odolnost vůči padlí (Uncinula necator). Mrazuvzdorný do -22 °C až -24 °C.
PŮVOD: Francie, INRA, 1995, kříženec Franquette x Lara.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, dosáhne výšky asi 10-15 m. Raší pozdě.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, kvete pozdě, díky tomu lépe uniká pozdním jarním mrazům. Kvete protandricky, tedy samčí květy rozkvétají o něco dříve než samičí. Vhodní opylovači: Fernette, Franquette, Ronde de Montignac, Lara. Sám je dobrým opylovačem pro odrůdy: Chandler, Lara.
PLODNOST: raná (do 3-5 let po výsadbě), vysoká (4-5 t/ha po 10 letech po výsadbě), pravidelná, plodí i na bočním obrůstu, nejen na koncích výhonů.
PLODY: jsou velké (průměrně 12,4 g, 60 % plodů víc než 32 mm), kulovité až vejcovité, skořápka nápadně žlutavá, středně hrubá, středně rýhovaná, jádro se dá dobře vyloupnout. Jádro je světlé, v průměru váží 6,9 g a zcela vyplňuje skořápku, má střední výtěžnost (tvoří 44-48 % hmotnosti plodu). Chuť je aromatická, nasládlá, vynikající, bez hořkosti.
DOZRÁVÁNÍ: dozrává pozdě, v první polovině října.
VYUŽITÍ: přímý konzum, cukrářské využití. Skladovat ve skořápce na tmavém chladném místě lze i půl roku.
STANOVIŠTĚ: slunné s hlubokou, dobře odvodněnou půdou bohatou na živiny, hlinitou, mírně kyselou nebo neutrální i v chladnějších oblastech.
ODOLNOST: vysoce odolný vůči bakterióze (Xanthomonas arboricola pathovar. juglandis) a antraknóze (Gnomonia leptostyla). Vysoce mrazuodolný v dřevě i v květech. Dobře toleruje sucho. Celkově je vitální a přizpůsobivý na různé klimatické podmínky.
PŮVOD: vznikla v USA jako výsledek dlouhodobého vnitrodruhového křížení, kde posledním rodičovským párem byly genotypy C4R8T143 × C4R9T26 a následně byla ze semenáčů vybrána v ČR na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici a registrována byla v r. 1999.
RAST: středně bujný, vzpřímený.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete velmi brzy až brzy. Vhodní opylovači podle času kvetení: Barbora, Delta, Goldrich, Harcot, Harogem, Jitka, Karola, Lebela, Lenova, Lerosa, Mirka, Pálava, Pinkcot, Radka, Sylvercot, Veecot, Vemina, Zetka.
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, někdy mírně střídavá.
PLODY: středně velké až malé, elipsovité, souměrné, hladké. Slupka je velmi slabě až slabě zastřená, oranžová, částečně pokrytá purpurovým rozmytým menším líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hrubá, středně až velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, pikantní, velmi dobrá. Jádro pecky je silně hořké.
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, od 2. poloviny června, 17 dní před Velkopavlovickou.
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.
STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.
ODOLNOST: dobře až silně mrazuodolná v květních pupenech a v mladých plůdcích, silně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophilla), silně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), dobře odolná vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).
PŮVOD: Německo, Bavorsko, Freising, Wissenschaftszentrum Weihenstephan für Ernährung, Landnutzung und Umwelt, vyšlechtil ji Herrmann Schimmelpfeng, je to odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), známá také pod jménem "Bayern Kiwi".
RŮST: bujný, ovíjivá liana dorůstá 4–5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavná, částečně samosprašná odrůda, její úrodnost se zvýší v přítomnosti samčího opylovače, např. odrůdy Prince Jumbo.
PLODNOST: raná, vysoká, až 30 kg z jedné rostliny v plné plodnosti.
PLODY: středně velké (průměrně 7,6 g, délka 2,6 cm, šířka 2 cm), válcovité, podlouhlé, mírně zploštělé. Slupka je sytě zelená s červeným líčkem, hladká, tenká. Dužnina je zelená, šťavnatá, velmi aromatická a sladká s mírnou kyselinkou. Obsahuje středně až velmi mnoho vitamínu C (81–182 mg/100 g) a aktinidin s antimikrobiálními účinky.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině září. Sklízí se plně vyzrálé, tedy měkké přímo z rostliny.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování (džemy, marmelády atd.).
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně jihozápadní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.
ODOLNOST: odrůda je ve dřevě silně mrazuvzdorná (do -30 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.
PŮVOD: USA, San Diego, University of California, kříženec genotypů Cal 87.112-6 × Cal 88.270-1 vyšlechtěný v r. 1991 a uvedený na trh v roce 1994.
RŮST: bujný, vzpřímený.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete bez ohledu na délku dne nejdříve během května a poté v průběhu léta.
PLODNOST: vysoká, zejména v druhé části sezóny.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 15 g), krátce kuželovité, někdy srdčité nebo mírně zploštělé, tmavě červené a výrazně lesklé, středně pevné. Dužnina je tmavěji červená než u většiny opakovaně plodících odrůd. Chuť je silně aromatická, sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: opakovaně plodící odrůda, od června až do září.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení, výrobě džemů a jinému zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, velmi přizpůsobivá různým podmínkám, zejména do teplých i středně teplých oblastí.
ODOLNOST: silně odolná vůči vysokým teplotám v létě, středně mrazuvzdorná. Relativně odolná vůči padlí (Podosphaera macularis), antraknóze (Colletotrichum acutatum) a vůči svilušce chmelové (Tetranychus urticae), středně náchylná na skvrnitost listů (Ramularia tulasnei) a verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae).

