12% DPH

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji J.C. Nelis v r. 1815 v Mechelenu.
RŮST: slabší růst, vytváří ale velkou, kulovitou a hustou korunu. Kmen i větve jsou houževnaté, odolávají nepříznivým vlivům.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě a květy jsou mrazuvzdorné.

 Vhodní opylovači: Boscova láhev, Hardyho máslovka, Krivica a Williamsova.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

 
PLODY: středně velké plody širšího, hruškovitého tvaru, zúženého směrem ke stopce. Povrch bývá často nerovný, slupka je tlustá, velmi drsná, pokrytá rdzí nebo rzivými lenticelami. Základní barva je zelená, později zelenožlutá, po dozrání se zpočátku tmavá rez vybarvuje do světlehněda. Bílá až nazelenalá dužnina je jemná, šťavnatá, chuťově výborná, příjemně skořicově kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem nebo v polovině října, konzumní zralost: v prosinci až lednu, skladovatelnost do února.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu a polohu, daří se jí i ve vyšších, drsnějších polohách, prospívá v půdě lehčí, písčité i v půdě těžké, hlinité.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, Bordeaux, INRA, odrůda Corylus avellana vyšlechtěná zřejmě jako kříženec Barcelonské a Cosfordské, na trh uvedená v r. 1987 jako Fercoril-Corabel®.

RŮST: bujný, dorůstá do výšky okolo 5,4 m a šířky okolo 3,4 m. Středně silně odnožuje. Pozdě raší.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašná, kvete středně brzy a protoandricky, tedy samčí květy začínají rozkvétat o 5 týdnů dříve než samičí, ale překryv je dostatečný (cca 5 týdnů). Je také dobrým opylovačem.

PLODNOST: brzká, středně vysoká až vysoká (průměrně 2,5 kg/keř v 6.–12. roce, průměrně 2 t/ha).

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 3,8 g při variabilitě 2,5–4,6 g), kulaté až široce kuželovité. Dozrávají většinou po 2–3, vzácněji po 4 pohromadě. Skořápka je středně až méně tlustá (průměrně 1,17 mm). Jádro je středně tvrdé (s obsahem vody 4,44 %) a tvoří 44–52 % z plodu (průměrně 1,7 g). Vnitřní hnědá slupka se velmi dobře odstraňuje po opražení a pošmrdlání. Chuť je výborná, aromatická, sladko-oříšková, máslovitá, ovocná, jen nepatrně dřevitá, trpká či hořká, mnohem méně než u plané formy. Obsahuje méně tuku než jiné odrůdy (průměrně 48 %), ale více bílkovin než jiné odrůdy (průměrně 22 %). Tvoří méně než 1 % prázdných plodů.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od konce září.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci vcelku i ke zpracování na pečení, cukrovinky apod. Profesionálně se pěstuje na prodej ve skořápce kvůli velikosti plodů. Oplodí se snadno odstraňuje při mechanickém sběru.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, ale snese i horší půdy. Nesnáší jen suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná ve dřevě i květu, vysoce odolná vůči bakteriovým chorobám, středně odolná vůči nosatci lískovému (Curculio nucum) – napadá průměrně okolo 9 % plodů.

PŮVOD: není zcela jasný, pravděpodobně jde o křížence druhů Platanus occidentalis a P. orientalis. U nás byl poprvé vysazen pravděpodobně v 1. polovině 19. století. V současnosti jde o v Evropě nejčastěji vysazovaný platan.

RŮST: opadavý strom dorůstající do výšky až kolem 40 m, se širokou korunou a tlustým kmenem. Kůru starších stromů tvoří několik vrstev s různou barvou a postupně se odlupuje, čímž kmen získává velmi charakteristický a dekorativní vzhled. Listy jsou středně hluboko dlanitě lalokovité, listová čepel je 3-7-laločná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu, současně s rašením listů. Květy jsou jednopohlavné a strom je jednodomý.

PLODNOST: raná (do 10 let), pravidelná.

PLODY: kulovité plodenství nažek je výrazně štětinovitě, dosahuje průměru 2,5–3,5 cm, vyrůstá na stopkách po 1–3 kusech.

DOZRÁVÁNÍ: v listopadu až prosinci.

VYUŽITÍ: vhodný do parků, velkých zahrad či alejí.

STANOVIŠTĚ: ideální slunné, teplé, s dostatečně vlhkou půdou, namrzá jen velmi výjimečně. Dobře snáší vysokou hladinu podzemní vody. U nás je dřevinou nížin a pahorkatin, ale ve Švýcarsku roste až do 800 m n.m.

ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C, je vhodný i do půd s vyšším obsahem vápníku, je odolný proti znečištění městského prostředí.

PŮVOD: Maďarsko, zřejmě konec 19. stol., na trhu od r. 1995.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samosprašná. Vhodní opylovači např.: Konstantinopolská, Champion, Angerská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (prům. 300–500 g) se široce hruškovitým, uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až v říjnu. Us­kladněná vydrží do ledna.

VYUŽITÍ: i k přímému konzumu a výborná na dýňový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Rusko, vyšlechtily šlechtitelky E.I. Pantelejeva, T.M. Pletneva jako semenáč z volného opylení elitní formy 30-61-1487 (Ščerbinki-1 х Katunský ekotyp) v roce 1981, registrovaný v r. 1997.

 
RŮST: střední, 6-letý keř je vysoký 2,5 m. Tvoří kompaktní, hustý, nižší a pevný keř, větve jsou rovné a téměř beztrnné. Listy jsou středně velké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, k dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samičího opylovače.

 
PLODNOST: raná (ve 4. roce života), středně vysoká, 6-letý keř dává úrodu asi 8 kg plodů.

 
PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 0,74-0,9 g), oválné, svítivě oranžové. Na rakytník jsou sladké, obsahují až 9,7 % cukru, kyselin jen 1,14 %. Obsah vitamínu C je v rámci rakytníků nižší až středně vysoký - 85 mg/100 g, podobně obsah oleje 5,2 %. Stopka je delší, plody se snadno trhají.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kosmetiky. Při skladování se džem nedělí jako u většiny jiných odrůd, ale zůstává homogenní.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 3x4 m.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Japonsko, zejména ostrov Hokkaido, kde je často pěstován v odrůdách. Jde konkrétně o semenáč odrůd druhu Juglans ailanthifolia var. cordiformis, tedy ve vedeckej terminológii ořechu pajaseňolistého var. srdcotvarého, konkrétně odrůd Simcoe (80 %), Jewelbox a Stealth.  

RŮST: bujný, botanický druh dorůstá do výšky až 25 m v dobrých podmínkách, semenáče kulturních odrůd mohou být menší. Vytváří široce rozložitou, silně rozvětvenou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, větrem opylovaný, jednodomý se samičími a samčími květy. Málokdy se překrývá čas kvetení samčích a samičích na dosažení úrody je třeba vysadit alespoň 2 nebo četná semenáče či skombinovať s odrůdami. Vhodné opylovače: Imshu, případně Kalmar, Shubert.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravděpodobně mírně alternuje v 2-3-letých cyklech.

PLODY: zploštěle vejčité plody v plstnatej, lepkavé rubine po až 20 ks ve vajcovitom hroznu. Ořechy jsou variabilnej velikosti, ale podle rodičů velké, srdčitého, pravděpodobně širšieho tvaru. Skořápka je pravděpodobně po rodičoch tenčí a dobře louskatelná i louskáčkem Drosselmeyer. Jádro dobře vyplňuje skořápku a je také srdčitého tvaru. Chuť je výborná, sladká, máslovitá, někomu připomíná mandle či dokonce para ořechy.  

DOZRÁVÁNÍ: středně časné až pozdní (asi 2 týdny po odrůdě Imshu), tedy kolem poloviny října.

VYUŽITÍ: jádra zejména na přímý konzumaci, ale i cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku, díky tvaru jádra je velmi dekorativní). Skořápky využitelné na dekorativní účely - náušnice, prívesky apod.

STANOVIŠTĚ: sluneční, chráněné před silným větrem, nejlépe s hlubokou, vlhkou, ale dobře odvodněnou, hlinitou půdou, preferuje mírně zásaditou půdu. V rámci rodu Juglans je tento druh najmrazuodolnejší, tedy vhodný do teplých, středně teplých i chladných chráněných poloh. 

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě, raší i rozkvétá později než ořechy královské, takže lepší uniká pozdním jarním mrazům, ale květy může poškodit už teplota kolem -2 °C.

PŮVOD: Kanada, kříženec odrůd Cherry Red a (Jerseyland x May Flower).

RŮST: slabší až středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy, dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je silná, hustě plstnatá, slabě až středně silně přiléhá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na více než polovině plodu překrytá tmavě červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, vláknitá, sladkokyselá, středně aromatická, dobré chuti. Pecka je kruhovitá, středně velká až velká, dužnina je od ní středně až slabě oddělitelná. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání za deště.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Náchylnost k předčasnému opadu plodů před sklizní není nebo je jen velmi slabá.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu. 

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskvoně.

ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná. Málo náchylná k bakteriální skvrnitosti peckovin (Xanthomonas arboricola pv. pruni), ale slabě tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Želešice, vyšlechtil ji J. Urban v r. 1968 jako křížence odrůd Heinemannova pozdní a směsi pylu Red Lake a Jonkheer van Tets.

 
RŮST: středně bujný až bujný, středně hustý, tvar je kulovitý až keřovitý, v plné plodnosti rozložitý, ale nepoléhá. Výhony rostou polovzpřímeně. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete středně brzy. Květy neopadávají.

 
PLODNOST: je raná, vysoká (průměrně 5–10 kg, maximálně 16,2 kg), pravidelná. Plodí na jednoletém obrostu dvouletých výhonů i na dvouletých výhonech.

 
PLODY: hrozny jsou dlouhé (průměrně 7,8 cm, na mladém dřevě 12 cm, maximálně 15 cm), středně husté, s 20 až 34 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 9–9,5 mm), kulaté, pevné. Slupka je lesklá, smetanově bílá, průsvitná, pevná, tuhá, středně silná. Dužnina je šťavnatá, tužší, bezbarvá. Chuť je l lahodná, kyselejší až sladkokyselá. Má středně vysoký obsah vitaminu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině července až do začátku srpna. Určena pro ruční sklizeň. Plody dobře snášejí přepravu i skladování do 6 dní.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i sirupy, vína, džemy či želé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje půdu bohatou na humus a živiny, dobrou úrodu poskytuje i v podmínkách méně příznivých pro pěstování rybízů, dobře snáší sucho. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě i květu, vysoce odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: Francie, Croncels, vyšlechtili ji bratři Baltetové ze školky v Croncels u Troyes jako semenáč pravděpodobně Antonovky a v r. 1869 ji uvedli na trh.
RŮST: střední až bujný. Koruna je pravidelná kulovitá, později mírně rozložitá, tvoří silně konkurenční výhony, snadno houstne. Často se dožívá vysokého věku.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Charlamowski, James Grieve Red, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, McIntosh, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Wealthy, Zvonkové.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká, ob rok velmi vysoká.
PLODY: větší, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká a lesklá, světle zelené, v zralosti slámově žluté se světlými tečkami, někdy i matným líčkem. Dužnina je žlutá, hustá, křehká, šťavnatá. Chuť je velmi lahodná sladkokyselá, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až začátkem září, dozrává rovnoměrně, konzumně krátce po sklizni, vydrží do konce října, z vyšších poloh až do Vánoc. Plody lehce padají ve větru a vyžadují šetrnou sklizeň, snadno se otlačí.
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu moštů a vín, sušení. Na vzduchu málo hnědne.
STANOVIŠTĚ: slunné, vhodná také do vyšších poloh, ale vyžaduje výživnou půdu. Nevhodná do mokrých, suchých půd a do větrných a vlhkých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, květům nevadí ani déšť. Odolná proti vlnatce krvavé a obaleči jablečnému. Středně až více odolná vůči rakovině, středně odolná vůči padlí, středně až méně vůči strupovitosti. Je náchylnější k hnědnutí dužniny a slupky během skladování.

PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstovaná p. Sterkmanem jako náhodný semenáč okolo roku 1820, na trh byla uvedena v roce 1844.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou jehlancovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: např. Crassanská.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (160–250 g), krátce kuželovité až baňaté, někdy s mírně hrbolatým povrchem. Hrubá, hladká slupka je zelená, po dozrání žlutá až zlatožlutá, na slunečné straně s atraktivním červeným líčkem, pokrytá lenticelami. Na některých plodech je slupka červená téměř po celém povrchu, jiné plody zůstávají zelenožluté. Dužnina je jemná, lehce zrnitá, šťavnatá, chuťově dobrá, sladkokyselá až sladká, jemně kořenitá. Je středně náchylná ke kaménkovitosti, málo k hnědnutí dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává postupně od poloviny listopadu, vydrží do ledna až března. Plody padají ve větru.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k moštování, sušení, pečení, výrobě džemů, kompotů. Velmi dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje úrodné, teplé půdy s dostatečnou vláhou, ale dobře odvodněné, nesnáší mokré a studené půdy. Vhodná do teplých a chráněných středních poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám.

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, vyšlechtil amatérsky šlechtitel Jevgenij Georgijevič Pavlovskij jako mezidruhového křížence odrůd Talisman x (Cardinal + směs pylu európsko-amurských odrůd). Synonyma: Рошфор.

RŮST: silný, výhony dobře vyzrávají, raší pozdě. Listy jsou středně velké, středně vykrajované.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: velmi vysoká a pravidelná, pěstuje se na 40-45 oček na keř, 8-10 oček na ťažeň, vyžaduje redukciu hroznů na průměrně 1,2-1,4 na výhon.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (průměrně 500-900 g, ale i 1000 g, často i více), kónické až cilindricko-kónické, středně husté až husté. Bobule jsou velmi velké (průměrně 8-10 g, někdy až 15 g), kulaté. Slupka je zpočátku růžová, později tmavofialovomodrá, středně pevná, tenká. Dužnina je masitá, křupavá, obsahuje semena. Chuť je výborná, harmonická, v plné zralosti muškátová (degustačně hodnocená na 9,7 bodů z 10). Cukernatost je 15-18 g/100 ml, obsah kyselin 6-7 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné (100-120 dní), obvykle v 1. dekádě srpna. Hrozny mohou ostať dlouho na keřích bez poškození osami a ztráty kvality.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci jako stolní hrozny, případně k výrobě kompotů, džemů či moštů.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, chráněné, je středně náročný na půdu, méně vhodné jsou půdy suché, ale i příliš vlhké, prehnojené. Je vhodný na pěstování zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě zřejmě do -22 °C až -24 °C, pozdním rašením z stolních odrůd lepší uniká pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný vůči plísni révovej - peronospoře (Plasmopara viticola) - má geny Rpv12 a Rpv3 - a vyšší odolný vůči padlí (Erysiphe necator), středně odolný vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: světlé háje teplých oblastí jihovýchodní Evropy a Malé Asie, od roku 1759 v západní Evropě.

RŮST: středně bujný, tvoří nízký, obvykle keřovitý strom dorůstající do 7 až 10 m. Asi 4cm velké listy jsou málo laločnaté, někdy téměř jednoduché, jen u báze bývají naznačeny dva laloky. Jsou okrouhle vejčité a hrubě dvakrát pilovité. Na podzim se pěkně vybarvují dožluta nebo dočervena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až červnu v převislých stopkatých latách s bělavými korunními plátky.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: dvounažky, zpočátku zelené, potom horní hrany s karmínově červenou konturou.

DOZRÁVÁNÍ: v září.

VYUŽITÍ: jako celoročně okrasný strom do parků a zahrad, dobře snáší městské prostředí.

STANOVIŠTĚ: upřednostňuje kvalitní, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu na slunném stanovišti, ale roste dobře i v těžkých jílovitých půdách. Půdy mu vyhovují od mírně kyselých po mírně zásadité.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C, odolný vůči suchu, znečištění ovzduší a vůči zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Japonsko, Okayama, Okayama Agrigultural Experiment Station, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Nijisseiki x Chojuro, křížení proběhlo v r. 1926, pojmenována byla v r. 1945. Synonyma: New Century.

RŮST: středně bujný, plodí na postranních výhonech a dobře reaguje na zakracování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy, obvykle v 1. polovině dubna, pro dobrou násadu plodů vyžaduje opylovače. Vhodní opylovači: Chojuro, Hosui, Kosui, Kikusui, Williamsova, Konference, Kumoi.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pro dobrou velikost plodů a pravidelnou úrodu vyžaduje probírku.

PLODY: středně velké až menší (u nás průměrně kolem 100–140 g), ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti žlutá, jen mírně rezavá, téměř hladká. Dužnina je bílá, měkká, ale křupavá, šťavnatá. Chuť je výborná, velmi sladká s jemnou kyselinkou, v chladnějších polohách může být kyselejší. Obsah cukrů průměrně 14,79–15,30 %, kyselin 0,15–0,18 %.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna (asi 20 dní před Hosui), uskladněné plody ve sklepě či lednici vydrží asi 1 měsíc, při skladování v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží do poloviny ledna.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě. Rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata). Během chladnějšího léta je náchylnější ke sklovitosti dužniny.

Foto zdroj: Ovocie a listy + detail ovocia a listov: Sage Ross, řez plodem: Forest and Kim Starr

PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ neznámý.

RŮST: středně bujný, rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, bez opylení tvoří partenokarpické plody, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.

PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bez semen.

PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jde o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke dozrání 2 týdny při pokojové teplotě, netrpce jsou konzumovatelné hned.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v období dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu i ke zpracování, sušení, do džemů, na víno apod. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření naopak proti průjmu. Usušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinohradnických oblastí. 

ODOLNOST: mrazuodolný asi do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, dá se pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Bulharsko, okolí vesnice Shanovo, výběr z přirozeně se vyskytujících planých semenáčů.

RŮST: středně bujný, kompaktnější, dorůstá do 2–3 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5,3 g, 23×18 mm), soudkovité až kulaté. Jedna z největších odrůd s tímto tvarem, velmi chutná. Pecka je v poměru k plodu velká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna, relativně krátké (během 6–7 dní), vhodná pro jednorázovou sklizeň.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, likéry, kandované ovoce a díky tvaru velmi vhodná k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: z jehličnatých dřevin má asi nejširší areál rozšíření a je velmi proměnlivá. Původní je v Eurasii, asi na 1/3 severní polokoule, v nadmořské výšce od 0 po 2400 m n. m.

RŮST: bujný, dorůstá výšky asi 40 m a šířky 10 m s průměrem kmene 1 m. Koruna je v S a SV části evropského areálu štíhlá s jemným větvením, ve střední a J části klenutá až deštníkovitá se silnými větvemi. Kmen je přímý, pokrytý oranžovou borkou, která se odlupuje v papírovitých šupinách. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 2, jsou dlouhé, špičaté, na okraji pilovité. Opadávají po 2–3 letech. Stromy se dožívají okolo 300 let, výjimečně i 600 let.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, ale cizosprašná, opyluje ji vítr, kvete v květnu. Snadno ji opylují i jiné druhy borovice.

PLODNOST: solitéry do 15 let věku, v lese po 25–30 letech. Větší úrody jsou průměrně každý 3. až 6. rok.

PLODY: šišky jsou vejcovitě kuželovité, často asymetrické, šedohnědé, 2,5–7×2–3,5 cm. Jedlá semena jsou vejcovitá, dlouhá 3–4 mm, s křídlem.

DOZRÁVÁNÍ: šišky začínají dozrávat v říjnu po více než 2 letech od opylení a více než roce od oplození. Část semínek vyletí během 10.–12. měsíce, zbytek v předjaří 3. roku. Prázdné šišky padají během 3. roku od opylení.

VYUŽITÍ: Je krásnou parkovou dřevinou či stromem do větších zahrad. Sice netvoří nektar a pyl je pro včely medonosné nezajímavý, tvoří medovici, takže se dá využít i u včelnic. Kulinární využití: Semena jsou jedlá, ale drobná. Mladé jehličí je tuhé, ale dá se připravit jako čaj či po rozmixování s cukrem použít při pečení. Má antiseptické a močopudné účinky a usnadňuje vykašlávání. Přidává se do koupele proti únavě a podráždění pokožky nebo se inhaluje při plicních potížích, stejně jako esenciální olej. Pokrmům pařeným nad vodou s jejím jehličím dodává zajímavou příchuť. Nezralé samičí šišky se macerují v alkoholu či sirupu. Lehké, měkké, elastické, trvanlivé dřevo se používá jako stavební, na výrobu nábytku a papíru.

STANOVIŠTĚ: je výrazně světlomilná. Roste dobře na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých, ale i na rašelinných a bažinatých či zasolených půdách. Na vápnitých půdách sice roste, ale dožije se na nich mnohem méně. Je adaptovaná na velmi široký klimatický rozsah: vegetační doba 90–200 dní a roční srážky 200–1780 mm.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C až -40 °C. Po zakořenění suchovzdorná a dobře větruodolná. Toleruje znečištění ovzduší, středně i zasolení půdy posypem cest.

PŮVOD: Německo, objevena v roce 1820 v Guben an der Neiße v Dolní Lužici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst, vytváří velkou, vejčitou korunu. Na ptačce dorůstá do asi 6 m výšky a 4 m šířky.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě až pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Büttnerova, Ramon Oliva.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 6,5 g) polochrupky srdcovitého tvaru. Barva je žlutá, na slunečné straně s jemným červenavým / nahnědlým líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, křupavá, středně tuhá, šťavnatá, nebarvící, se sladkou, medovou chutí, jen nepatrně kyselou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, někdy během 1. poloviny července. Kvůli době dozrávání ji již často napadá vrtule třešňová, tedy bývá červivá. Dlouho vydrží na stromě. Při deštivém počasí je náchylná k praskání.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování např. na kompoty. Pro přepravu je choulostivá v plné zralosti, kdy je náchylná k otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu, vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně až silně odolná vůči mrazu ve dřevě, silně v květu, odolná vůči monilióze.

PŮVOD: USA, Kalifornie, UC Davis, v roce 1979 ho patentoval Harold Forde, který ho vyšlechtil jako křížence odrůd Pedro a 56-224 a pojmenoval po pomologovi W. H. Chandlerovi.

 
RAST: středně bujný, polověžatý, vytváří kulovité, husté koruny. Dokáže dorůst do výšky 10-20 m a šířky 18-20 m, ale velmi brzy vstupuje do plodnosti, která brzdí růst, proto se pěstuje i v intenzivním sponu 5x6 m. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je (částečně) samosprašný, kvete pozdě. Květy obvykle kvetou déle než 2 týdny, samčí květy sice začínají kvést i 5 dní před prvními samičími, ale překryv kvetení je dostatečně dlouhý (asi 6 dní). Pro zvýšení úrodnosti doplňte další odrůdy. Vhodní opylovači např.: Franquette (v poměru 3:30 až 1:30), Fernette, Fernor, Red Livermore.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), v současnosti nejvyšší, pravidelná a spolehlivá (i více než 10 t/ha). Asi 70-90 % úrody je na bočním plodonosném růstu, ne na koncích jednoletých výhonů jako u starších odrůd. Ze stromů starých 15-20 let může být úroda až 150 kg.

 
PLODY: středně velké (průměrně 13,4 g, 42x33x35 mm), oválné, s nevýraznou špičkou. Skořápka je tenká, velmi snadno louskatelná, soudržnost poloviček je slabá. Jádra se při louskání velmi snadno uchovávají jako 2 celé polovičky, bez poškození. Jádro je světle krémové, středně velké, dobře plní skořápku (50-55 % z hmotnosti plodu). Chuť je velmi dobrá až výborná, středně aromatická, sladká bez výrazné hořkosti či trpkosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně skoré až pozdní, koncem září.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku, díky světlé slupce jádra je velmi dekorativní).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda odpovídá středně těžká, hlubší, vápenitá, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy, ale ani kyselé. Neznáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě, díky pozdnímu rašení a kvetení většinou uniká pozdním jarním mrazům. Dobře zvládá teplo a sucho. Je vysoce odolný proti antraknóze a bakterióze (Xanthomonas campestris).

PŮVOD: Švýcarsko, kanton Bern, Opplingen, náhodný semenáč nalezený na okraji lesa Franzem Baumannem, šířil ho ve velkém P. Daepp z Oppligenu. Synonyma: Berner Rosenapfel, Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern.

RŮST: středně bujný, později až slabší, tvoří středně velké až menší, vysoko kulovité až jehlanovité, později až rozložité či převislé, relativně řídké koruny, které ale dostatečně obrůstají krátkým plodonosným obrostem, připomínajícím obrost Parmény zlaté zimní. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete brzy až středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelské, Gdanský hranáč, Hammersteinovo, Jonathan, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: brzká, zpočátku pravidelná, později se střídají vysoké a nízké úrody.

PLODY: velikostně nevyrovnané, nejčastěji středně velké (průměrně 120 g), ale i menší a větší, tvarově variabilní, tupě vajcovité, tupě kuželovité i kulaté, hranaté. Slupka je jemná, hladká, lesklá, jemně mastná, žlutozelená barva nejméně z poloviny, ale často celá pokryta krásně červeným, rozmytým líčkem s modrostým ojíněním a výraznými, bělavými tečkami. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou růžová, křehká, později jemná, šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladká, jen nepatrně nakyslá, aromatická, jemně kořenitá, příjemná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do Vánoc, nejlépe chutná v říjnu až v listopadu. Rychle moučnatí při přezrání. Plody často předčasně opadávají.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na sušení a moštování. Neznáší dobře dopravu ani hned po sklizni, snadno se otlačuje.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem, ale neuzavřené. Půdy jí vyhovují přiměřeně vlhké, neznáší extrémně suché či příliš vlhké půdy. Je vhodná především pro středně teplé a vyšší, chladnější polohy.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, dobře odolná v květu i proti nepřízni počasí. Je méně odolná vůči strupovitosti a vůči rakovině v chladných, mokrých půdách, v teplých suchých oblastech středně náchylná na padlí a napadení vlnatkou krvavou.

PŮVOD: Francie, Seine-et-Oise, Arborétum de Segrez nedaleko Paříže, objevil ho Pierre Alphonse Martin Lavallée v r. 1870, mezidruhový kříženec mateřského druhu hlohu mexického (Crataegus mexicana syn. C. stipulacea) a otcovského druhu hlohu pozdního (C. calpodendron). Správně by se měl podle objevitele jmenovat hloh Lavalléeův (podle latinského Crataegus x lavalleei) či hloh Lavalléův, ale zažitý název na Slovensku je hloh Lavallův (Crataegus x lavallei).

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m a vytváří oválnou až kulatou, kompaktní korunu. Větve jsou ostnité méně než u jiných druhů hlohu, s až 5 cm dlouhými trny. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavě zelené, na podzim se zbarvují do bronzova až bordó a zůstávají na stromě velmi dlouho, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, s oboupohlavními květy uspořádanými v latách, které u nás kvetou v květnu, případně v červnu.

PLODNOST: je velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je třeba oddálit nástup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžově červené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučná než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje cca 4 jadérka, která jsou pohromadě tak, že vytvářejí dojem pecky. Zejména se však liší chuť, u níž chybí hořkost našich hlohů, dominuje sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi postupné, v teplých oblastech začínají plody dozrávat asi v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho do zimy, v některých letech až do začátku února bez opadávání, pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat, ani působením mrazu neměknou. Konzumně zralé jsou hned po utržení ze stromu a vydrží uskladněné v chladu asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom využitelný v parcích, menších i větších zahradách, ale i v mezích, větrolamech a živých plotech je velmi dekorativní celoročně: bez olistění stříbřitou barvou borky, během vegetace tmavě zelenými, zdravými listy a bílými květenstvími, stejně jako latami postupně dozrávajících plodů, které vydrží na stromě dlouho do zimy. Plody jsou vhodné k přímému konzumu jen tak či jako velmi atraktivní ozdoba dezertů, ke zpracování na džemy, přesnídávky, protlaky, k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy, čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, lepší je slunné a teplé místo, aby stačilo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, ale preferuje dobře odvodněnou, snese však i jílovitou. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je mrazuodolný ve dřevě do asi −25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuodolné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrná stanoviště či znečištění ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

PŮVOD: Japonsko, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kosui x Hiratsuka 1 z roku 1954, uvedená na trh v roce 1972. Synonyma: Housui.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný na asijskou hrušeň, tvoří rozložité až převislé koruny, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete velmi brzy (okolo poloviny dubna). Vhodní opylovači např.: Shinseiki, Shinsui, Nijisseiki, Kosui, Chojuro, Shinko, Ichiban, Zaosuli, Jin Hua, Kieffer, Kirgizskaja Zimnaja. Nevhodným opylovačem je odrůda Niitaka.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná, v zemi původu 35–40 t/ha.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 200–300 g), kulaté, mírně zploštělé, bez žeber nad kalichovou jamkou. Slupka je hladká, žlutozlatá, později celá překrytá jemně rezavou barvou, bez ojínění, s množstvím světlých lenticel – teček. Dužnina je žlutobílá, šťavnatá, jemná, křupavá, osvěžující a měkká. Chuť je sladká s jemnou kyselinkou, výrazně aromatická, velmi dobrá. Z vyšších poloh je méně sladká. Obsah cukrů je průměrně 13,7 %, kyselin 0,188 %.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň koncem srpna až v polovině září, konzumně dozrává v září, uskladněné plody vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hluboké, hlinité půdy s dostatkem vláhy, ale snese i těžší, jílovitou půdu. Vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí pro hrušně.

ODOLNOST: Je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči alternárii (Alternaria alternata) a málo náchylná k praskání plodů. Během chladného léta mohou mít některé plody sklovitou dužninu. Je dobře odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia inaequalis), i když citlivější na u nás se zatím nevyskytující asijskou strupovitost (Venturia nashicola) a středně náchylná k bakteriální spále.

PŮVOD: Moldavsko, Moldavský výzkumný vinařský institut Vierul, vyšlechtili v r. 1985 M. S. Žuravel, G. M. Borzikova a I. P. Gavrilov jako křížence odrůd Moldova x Maršalskij. Je to meziodrůdový kříženec Vitis vinifera x Vitis labrusca, původně pojmenovaný jako Kodrianka. Synonyma a cizí názvy: Кодрянка, Kodrjanka, Kodryanka, VII 24-15.

RŮST: bujný. Listy jsou středně velké až velké, pětilaločné, středně hluboce vykrojené. Řapík listu je dlouhý, načervenalý. Pěstujeme se zatížením 40–50 oček na keř, řežeme na 6–8 oček na výhon, ponecháváme průměrně 1,1–1,7 hroznu na výhon. Výhony dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: průměrně 15–22 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (300–600 g), kuželovité, rovnoměrně husté. Bobule jsou velké (průměrně 31×21 mm, 6–8 g), obráceně vejčité, elipsovitě protáhlé. Slupka je tmavě fialovomodrá s jemným ojíněním, silná, pevná, nedá se sloupnout. Dužnina obsahuje semena. Chuť je harmonická, příjemná. V Rusku při degustacích dosáhla v průměru za roky 2005–2007 vysoké hodnocení 8,3 bodu (z 10 bodů). Cukernatost je v průměru 18–19 %, kyselost 6–7 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině srpna (po 110–120 dnech). Konzumně dozrává velmi brzy, už při cukernatosti 12–14 % jsou bobule zcela sladké díky rychlému snížení kyselosti u této odrůdy. Hrozny mohou po dozrání dlouho viset na keřích bez ztráty chuťových kvalit.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě moštů, kompotů či džemů.

STANOVIŠTĚ: Slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech během zimy (do -22 °C), raší pozdě, takže dobře odolává pozdním jarním mrazíkům. Je výše odolná vůči botrytídě (Botrytis cinerea) (2 ze škály 1–5, kde nižší je lepší), středně až výše odolná vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola) (2–3 ze škály 1–5) a středně odolná vůči padlí (Uncinula necator) (2,5–3,5 na škále 1–5).

PŮVOD: USA, Kansas, Leavenworth, v r. 1866 ji vypěstoval Joseph Stayman ze semenáče odrůdy Winesap, rozšířila ji školka Stark Brothers Nursery od 1895.

RŮST: bujný, tvoří rozložité, hustší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Dukát, Florina, Gala, Golden Delicous, Granny Smith, Honeycrisp, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Keepsake, Landsberská reneta, Omanové, Pristine, Red Delicious, Sansa, Zvonkové.

PLODNOST: časná až středně časná, střídavě velmi vysoká, méně pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulaté až široce kuželovité, z jedné strany zploštělé, nepravidelné. Slupka je zelenožlutá až žlutá s karmínově červenými pruhy a rezavými lenticelami a s výraznou rzí v kališní jamce. Dužina je nažloutlá, jemná, tuhá, křupavá, šťavnatá, na vzduchu hnědne. Chuť je svěže nakyslá s vinnou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna či déle.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, kuchyňské využití včetně koláčů, pyré, vína, cider.

STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na půdu, ale nesnáší suché půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu, středně v květu, silně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to stará, velmi rozšířená odrůda. Synonyma: Černice, Uherka tvrdá, Grosse Schwarze Knorpelkirsche, Bigarreau Gros Noir, Czarna požna.

 
RŮST: velmi bujný, zdravý, tvoří vysoké a široce rozložité koruny, kosterní větve jsou mohutné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Büttnerova červená, Germersdorfská, Hedelfingenská, Kassinova raná, Napoleonova, Regina, Sunburst, Thurn Taxis (Schneiderova).

 
PLODNOST: pozdější, pravidelná, z dobrých poloh vysoká.

 
PLODY: velmi velké (průměrně 7,5-9 g), většinou tupě srdčité, z horších poloh tvarově i velikostně různorodé. Slupka je jemná, pevná, silná, těžce se stahuje, je tmavohnědá až černá. Dužina je tuhá, chřupavá, tmavě červená, protkaná bělavými vlákny, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladká, mírně kyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Dužina se někdy hůře odděluje od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 5.-6. třešňovém týdnu, většinou v polovině července, vydrží dlouho na stromě.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, pečení, sirupy, likéry či destiláty s mírně mandlovou arómou.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje kvalitní, propustnou, dostatečně vlhkou, teplou půdu s dostatkem vápníku. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou. Z horších poloh a zejména půd mohou být plody hořké.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Během dlhotrvajících dešťů je středně až vyšší náchylnost na praskání plodů. Je vyšší odolnost proti monilióze plodů (Monilinia fructigena). Napadají ji vrtule třešňová i píďalka podzimní.