12% DPH

PŮVOD: Švýcarsko.

 
RŮST: kompaktní a nízký, rostlina dosahuje jen 80–100 cm.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvetoucí v dubnu.

 
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: velké, černé, sladké, jemné bobule s příjemnou rybízovou vůní, rostou v hroznech.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování na džemy, sirupy, vína, créme de cassis apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, díky malému vzrůstu vhodné i do velkých nádob na terasy a balkóny. Půda vzdušná, propustná, výživná, ocení mulčování organickým materiálem. Pro dobrou plodnost je třeba keře vysadit hlouběji a každoročně odřezávat 4leté výhony.

 
ODOLNOST: odrůda je odolná vůči houbovým chorobám a mrazuvzdorná.

PŮVOD: vznikla v USA jako výsledek dlouhodobého vnitrodruhového křížení, kde posledním rodičovským párem byly genotypy C4R8T143 × C4R9T26 a následně byla ze semenáčů vybrána v ČR na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici a registrována byla v r. 1999.

 
RAST: středně bujný, vzpřímený.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete velmi brzy až brzy. Vhodní opylovači podle času kvetení: Barbora, Delta, Goldrich, Harcot, Harogem, Jitka, Karola, Lebela, Lenova, Lerosa, Mirka, Pálava, Pinkcot, Radka, Sylvercot, Veecot, Vemina, Zetka.

 
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, někdy mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké až malé, elipsovité, souměrné, hladké. Slupka je velmi slabě až slabě zastřená, oranžová, částečně pokrytá purpurovým rozmytým menším líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hrubá, středně až velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, pikantní, velmi dobrá. Jádro pecky je silně hořké.

 
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, od 2. poloviny června, 17 dní před Velkopavlovickou.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

 
ODOLNOST: dobře až silně mrazuodolná v květních pupenech a v mladých plůdcích, silně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophilla), silně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), dobře odolná vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: Rumunsko, nalezená na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.

RŮST: středně silný, koruna pyramidální nebo vysoko kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda. Vhodní opylovači: Stanley, Vlaška, Althanova ringlota, Anna Späth.

PLODNOST: středně raná, vysoká.

PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialovomodrá až modročerná s jemným ojíněním. Dužnina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou, velmi dobrou, sladkokyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v 1.–2. polovině září, v závislosti na lokalitě.

VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití.

STANOVIŠTĚ: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.

ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době kvetení dobře odolávají pozdním jarním mrazům. Je více tolerantní k šarce než Bystrická a je středně odolná k houbovým chorobám, náchylnější jen k moniliové hnilobě.

PŮVOD: původní odrůda Hayward pochází z Nového Zélandu, Avondale, Auckland, kde ji ve 20. letech 20. století vyselektoval Hayward Wright, registrovaná byla v r. 1924, ale jeho jméno získala až o více než 30 let později a stala se z ní nejpěstovanější odrůda na světě. Klon 8 odvozený z této odrůdy byl vybrán v Itálii na Univerzitě v Udine v roce 1993 jako kultivar bez některých nedostatků původní odrůdy (spojené či deformované plody).

 
RŮST: středně bujný. Vytváří plstnaté liánovité ovíjivé výhony, velké srdcovité listy, dorůstá do výšky asi 4-7 m. Potřebuje silnou oporu pro růst.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, kvetoucí později než většina samičích odrůd, během června. Pro tvorbu druhů vyžaduje opylení samčí odrůdou, např. Tomuri, jeden samec stačí na 4-5 samic.

 
PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná (přibližně kolem 30 kg/rostlinu).

 
PLODY: velké (průměrně 100 g), podlouhlé, v průřezu oválné, tvarově vyrovnané. Slupka je zelenohnědá, hustě plstnatá. Dužina je světle zelená, šťavnatá příjemně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň ve druhé polovině října až v listopadu. Při skladování v chladu má velmi dlouhou trvanlivost, v ochranné atmosféře až půl roku.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímou konzumaci, ale i na zpracování na džemy či džusy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Vhodná jen do teplých oblastí Česka.

 
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do asi -12 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Lépe odolná vůči houbovým chorobám a plísním, např. fytoftóře (Phytophthora spp.).

PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji v r. 1800 van Mons, který jí dal jméno po majiteli velkého zahradnictví v Bollweileri v Horním Alsasku.

 
RŮST: v mládí bujný, později slabší, dospělé stromy tvoří nejprve vyšší, později širší polokulovité, silně rozvětvené, nepravidelné koruny. Vyžaduje kvalitní výchovný řez, později zmlazování pro udržení velikosti plodů.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Boikovo, Croncelské, Gdaňský hranáč, Charlamowski, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Watervlietské mramorované, Zuccalmagliova reneta.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavá, ob rok vždy vyšší.

 
PLODY: mírně zploštělé, velikostí velmi proměnlivé, menší, střední až velké (průměrně 140–200 g), ke kalichu někdy mírně zúžené, někdy mírně hranaté, nesouměrné. Slupka je ve zralosti žlutá, krytá karmínovou nebo krvavou červení, pruhovaná, s bělavými lenticelami. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, tuhá, hrubší, po dozrání křehká, chuť dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá. Na vzduchu dužnina téměř nehnědne.

 
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v prosinci, vydrží do března až dubna. Plody při skladování nevadnou.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, kuchyňské zpracování (pečení atd.), výroba vína, velmi dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodné přiměřeně vlhké půdy, nesnáší příliš vlhké ani příliš suché půdy. Vhodná do nižších i vyšších poloh, ale chráněných před mrazem, ne uzavřených. Vhodná do zahrad, sadů.

 
ODOLNOST: v květu středně mrazuvzdorná, v dřevě slabě, silně odolná proti padlí, méně proti strupovitosti a vlnatce krvavé.

PŮVOD: Německo, z vinohradnických teras nad řekou Moselou, pravděpodobně velmi stará odrůda, znovuobjevená ve 20. století

 
RŮST: slabší až středně silný růst, vytváří atraktivní dekorativní strom. Na jaře kvete krásně zbarvenými růžově červenými květy, na podzim se listy zbarvují dočervena.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, je nutná probírka.

 
PLODY: středně velké, kulovité. Slupka je silně plstnatá, základní barva zelená, téměř po celém povrchu překrytá atraktivní červení. Dužnina je pevná, intenzivně červená, dobře se odděluje od pecky. Plod je mírně sladký, výrazně aromatický.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, během září.

 
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a zejména ke zavařování, výrobě narůžověle zbarvených džemů, čatní a likéru.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Méně náročná na kvalitu půdy. Je vhodná spíše do teplých a středně teplých poloh, ani ne tak kvůli mrazuvzdornosti jako kvůli pozdnímu dozrávání.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná ve dřevě, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

Dlouhověký, opadavý listnatý strom s kuželovitou korunou, dorůstající v našich podmínkách do výšky až 25 m a šířky 10–15 m. Zajímavě tvarované, čtyřlaločné zelené listy se na podzim zbarvují dožluta. Strom v květnu až červenci vyniká velkými, kalíškovitými, žlutozelenými květy s oranžovým pruhováním, uvnitř s četnými světle žlutými tyčinkami. Květy připomínají tvar tulipánu. Plod je jednosemenná křídlatá nažka. Semena dozrávají od srpna do října, podle lokality. Slunné stanoviště. Půdy hluboké, propustné, mírně kyselé, rovnoměrně vlhké. Mrazuvzdornost do -30 ℃. Velmi stará dřevina pocházející z východu USA.

PŮVOD: Maďarsko, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, University of Horticulture and Food Industry Kölyuktetö, v r. 1975 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Muškát Ottonel x Eger 2 (Villard Blanc), v Maďarsku byl registrován v r. 2009. Pojmenován je po Alette van der Maet, manželce známého maďarského spisovatele Jánose Apáczai Csere. Obsahuje geny z druhů Vitis berlandieri, Vitis rupestris a Vitis vinifera.

 
RŮST: je silný, tvoří málo zálistků. Vzdálenosti mezi internodii jsou velké a koruna je volná a snadno upravitelná. Pěstuje se na jednom tažni. Optimální počet pupenů na 1 m² je 6–8. Raší pozdě.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavními květy.

 
PLODNOST: ideálně 10–12 t/ha při zatížení 6–8 pupenů na m², ale může dosáhnout i 15–20 t/ha při nižší kvalitě.

 
PLODY: hrozen je středně velký až velký, řidší až hustší (průměrně 203 g s 88 bobulemi). Bobule jsou středně velké (průměrně 2,5 g, 15,8 mm), kulaté až oválné, zelenožluté, na slunné straně žluto-hnědé s voskovitým ojíněním a drobnými tečkami. Chuť je muškátová, příjemně sladkokyselá (průměrně 19 °NM), příjemně voní, obsahuje semena. Přezráním se ztrácí příjemná osvěžující chuť hroznů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdnější, v polovině září.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci a k výrobě stolního vína muškátové chuti s náznakem vůně bezu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy s lehčí písčitou, ale dostatečně vlhkou půdou. Méně náročný na stanoviště.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v zimě (9 bodů z 9bodové škály) a raší pozdě, takže většinou uniká i pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea) (obojí 7 bodů z 9) a výše odolný vůči padlí (Uncinula necator) (6 bodů z 9).

PŮVOD: USA, San Diego, University of California, kříženec genotypů Cal 87.112-6 × Cal 88.270-1 vyšlechtěný v r. 1991 a uvedený na trh v roce 1994.

RŮST: bujný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete bez ohledu na délku dne nejdříve během května a poté v průběhu léta.

PLODNOST: vysoká, zejména v druhé části sezóny.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 15 g), krátce kuželovité, někdy srdčité nebo mírně zploštělé, tmavě červené a výrazně lesklé, středně pevné. Dužnina je tmavěji červená než u většiny opakovaně plodících odrůd. Chuť je silně aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: opakovaně plodící odrůda, od června až do září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení, výrobě džemů a jinému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, velmi přizpůsobivá různým podmínkám, zejména do teplých i středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně odolná vůči vysokým teplotám v létě, středně mrazuvzdorná. Relativně odolná vůči padlí (Podosphaera macularis), antraknóze (Colletotrichum acutatum) a vůči svilušce chmelové (Tetranychus urticae), středně náchylná na skvrnitost listů (Ramularia tulasnei) a verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae).

PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ neznámý.

RŮST: středně bujný, rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, bez opylení tvoří partenokarpické plody, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.

PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bez semen.

PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jde o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke dozrání 2 týdny při pokojové teplotě, netrpce jsou konzumovatelné hned.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v období dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu i ke zpracování, sušení, do džemů, na víno apod. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření naopak proti průjmu. Usušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinohradnických oblastí. 

ODOLNOST: mrazuodolný asi do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, dá se pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Slovensko, Bošácka dolina, starší krajová odrůda.

 
RŮST: pomalý, ale zdravý, vytváří středně vysoké kulovité koruny. Má charakteristicky hrubé a krátké letorosty vínové barvy s výraznými, bílými lenticelami. Uchovává si vysokou životnost plodonosného obrostu, do vysokého věku ji netřeba zmlazovat, stromy jsou dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé (průměrně 40-50 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem k stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně hrubá, na plod se připojuje i s krčkem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužinu, brzy začínají hniličení. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí, chutnější k přímé konzumaci než u Krvavky letní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají už hniličené.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná také do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu. Je značně odolná vůči roztočům, málo napadána mšicemi a odolnější vůči rzivosti hruškové.

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Figovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

 
RŮST: v mládí bujný, šlahounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod vahou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem vzhůru.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Eliška, Hardyho máslovka, Júlová, Konference, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Pařížanka, Poiteau, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (4.–6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 150–165 g), tvarově velmi nepravidelné, lahvicovité, asymetrické s hrbolatým povrchem, při kalichu i hranatější. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužnina je žlutobílá až žlutavá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá kaménčitá. Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či k sušení a pečení. Dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách. Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a vůči škůdcům.

PŮVOD: Francie u obce Amanlis, konec 18. stol., náhodný semenáč.

 
RŮST: zdravý a bujný růst, vytváří vysoké kuželovité koruny, časem převislé, větve jsou obloukovitě převislé pod úrodou, ve školce roste křivě; daří se jí i na kdouloni.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Eliška, Hardyho, Křivice, Nelisova zimní, Madame Verté.
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.

 
PLODY: středně velké, baňaté, mírně protáhlé, vyrovnané. Slupka je zelenavá, hladká, jen místy rzivá, s drobnými hustými lenticelami, na slunečné straně jemné červené líčko, na některých plodech úzká rzivá čára. Dužnina je bělavá až nazelenalá, máslovitá, měkká, šťavnatá, chuť sladká, lehce kořenitá, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání 1 týden po sklizni, rychle přezrává. Plody středně odolné vůči otlakům.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské využití, mošty a destiláty.

 
STANOVIŠTĚ: středně náročná na teplo a středně mrazuvzdorná, ale daří se jí i ve vyšších polohách, nesnáší větrné polohy, potřebuje chráněné stanoviště. Není náročná na půdu a skromná na živiny, má raději vlhčí polohy, nesnáší suché půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a mrazuvzdorná v květu, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: ČR, vybraná ze semenáčů sladkoplodých mandlí z jižní Moravy, registrovaná v r. 1994.

RŮST: bujný, koruna je otevřená, kulovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy a velmi bohatě, asi 10 dní před Sladkoplodou krajovou. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi a Palatina.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, poměrně pravidelná.

PLODY: malé až středně velké (průměrně 4,7 g), široko elipsovité až vejčité, bez výrazné špičky. Skořápka je hrubá, světle hnědá, hůře louskatelná ptáky, ale louskáčkem si s ní hravě poradí. Jádro je velké (průměrně 1,8 g), široko elipsovité, světle hnědé, jen velmi slabě až slabě zvrásněné. Dobře vyplňuje skořápku. Jeho chuť je aromatická, sladkastá až sladká, velmi dobrá. Výskyt dvojitých jader je střední.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem 3. dekády září až začátkem října.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé oblasti.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě,  dobře mrazuodolná v květu a po odkvetení, ačkoliv kvete brzy až středně brzy.

PŮVOD: Maďarsko, Kecskemét, Zemědělský institut.

RŮST: středně bujný, vytváří rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, středně brzy až později kvetoucí (ale 10 dní před Ferragnes). Vhodní opylovači: Tétényi bötermö, Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi, Szigetcsépi 58, Filippoceo, Tuono, Ferragnes a Ferraduel.

PLODNOST: velmi vysoká a spolehlivá.

PLODY: středně velké, buclaté vřetenovité plody o velikosti 34-38 mm. Tenká, ale pevná skořápka - polopapírová, snadno se louská louskáčkem. Podíl jádra 38-42 %. Skořápka i jádro jsou atraktivní, světle hnědožluté. Jádro je buclaté, válcovité a sladkéchuti.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.

ODOLNOST: silně odolná proti zimním mrazům ve dřevě a květních poupatech, silně mrazuodolná v květu, suchovzdornější.

PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.

 
RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3–4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších. Plody jsou považovány za nejsladší, mají vysoký obsah cukru přibližně 16 % a obsah kyselin jen 2,4 %. Má sice jen středně vysoký obsah vitamínu C (75 mg/100 g), zato však velmi vysoký obsah anthokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně během 6 týdnů.

 
VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímé konzumaci jako dezertní odrůda i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Německo, nalezená jako náhodný semenáč na pozemku pana Schneidera v Guben an der Neiße v Dolní Lužici v 2. pol. 19. století, poprvé popsána byla v roce 1865. V Čechách se pěstovala na Mladoboleslavsku pod názvem Thurn-Taxis a byla považována za krajovou odrůdu.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Vytváří pravidelné jehlanovité či široce pyramidální koruny, později až vysokokulovité, středně husté. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, terminál výrazně dominuje nad ostatními kosterními větvemi. Vyžaduje dobré založení koruny, aby se dala snadno česat. Postranní větve jsou převislé. Někdy vyholují.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě a postupně, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Troprichterova, Hedelfingenská, Kordia.

PLODNOST: pozdější, většinou střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (8 i více g), široce až tupě srdčité, ze stran zploštělé, stojí na temeni. Slupka je tužší, tmavohnědočervená, lesklá se světlejšími tečkami. Dužnina je pevná (chrupka), růžově červená, šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť má velmi dobrou až výbornou, sladkou, aromatickou, kořenitou, chutná dobře už při červené zralosti. Pecka je velká, od dužniny se dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4.–5. třešňovém týdnu postupně, podle lokality a průběhu počasí někdy v 1. polovině července. Plody napadá již vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, výrobě kompotů, destilátů, jen džemy a sirupy jsou světlejší. Plody se dobře přepravují i krátkodobě skladují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé svahy a propustné, úrodné, dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů.

PŮVOD: Kanada, Ontario, Harrow, Harrow Research Station, vyšlechtil ji Gerald M. Weaver jako křížence odrůd Redskin a Sunhaven, křížení proběhlo v roce 1961, selekce v roce 1964 a na trh byla uvedena v roce 1964.

RŮST: bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy zvonkovitého typu. Kvete brzy až středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: brzká, středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (7,6 cm), velikostně vyrovnané, elipsovité, většinou souměrné. Slupka je středně tlustá, slabě až středně silně přiléhavá k dužnině, středně hustě plstnatá, zelenožlutá, asi z 1/2 překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až kyselosladká, velmi dobrá. Pecka je středně velká až velká, dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, dozrává současně s odrůdou Redhaven, tedy obvykle během 1. dekády srpna.

VYUŽITÍ: plody k přímé konzumaci i univerzálnímu zpracování na kompoty, džusy, džemy, výživy, pečení či destiláty, ale také k mražení pro pozdější použití.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Je vhodná pro teplé a středně teplé polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i květních pupenech (podobně jako Jayhaven). Je tolerantní vůči gumožitosti způsobené houbou Botryosphaeria dothidea, vysoce tolerantní vůči bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas pruni), méně odolná vůči padlí broskvoně (Podosphaera pannosa) a kadeřavosti (Taphrina deformans). Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu a velmi málo až málo k praskání pecky, velmi odolné vůči praskání plodů během dešťů.

PŮVOD: Kanada, Ontario, Simcoe, vyšlechtil J. M. Roxbourgh jako mutaci odrůdy Redhaven, na trh byla uvedena v roce 1957. Byla vybrána zejména kvůli ranějšímu dozrávání a atraktivnímu vybarvení.

RŮST: středně bujný, rozkladitý, vytváří středně hustou korunu s množstvím plodonosného obrostu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy. Květy jsou zvonkovitého typu.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká (průměrně 71 kg/strom/rok), pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně kolem 110–130 g, 6,1–6,4 cm), kulovité až oválné, mírně zploštělé. Slupka je středně silná, jemně plstnatá, žlutá, z asi 70 % překrytá karmínově červeným líčkem. Dužnina je žlutooranžová, jemnozrnná, středně tuhá, rozplývavá, velmi šťavnatá. Dužnina se špatně odděluje od pecky. Chuť je vyváženě sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. 

DOZRÁVÁNÍ: rané, asi 10 dní před odrůdou Redhaven, tedy obvykle kolem 3. dekády července. Plody dozrávají postupně. 

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum a na zpracování na džusy, džemy, přesnídávky, sirupy, pečení či destiláty. Kvůli špatné odlučitelnosti dužniny od pecky se příliš nehodí na výrobu kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, půdy dostatečně propustné, ale dobře zásobené vláhou a živinami. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, více odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), středně až výše vůči kadeřavosti (Taphrina deformans).

Zdroj fotografií: Klára Gogolková, taxonweb.cz

PŮVOD: USA, Kalifornie, University of California Davis, vyšlechtili ho G. McGranahan a C. Leslie v roce 1991 jako křížence odrůd Howard × Purpurea, perspektivní semenáč vybrali v r. 1998 a patentován byl v roce 2001 pod názvem Robert Livermore. Byl pojmenován po Robertu S. Livermoreovi, který jako podnikatel v oblasti počítačů, pomolog a nadšený pěstitel ořechů dlouhé roky podporoval Program vylepšení ořešáků královských na Kalifornské univerzitě, než v r. 1997 zemřel. Synonyma: Robert Livermore.

RŮST: středně bujný až bujný (méně bujný než Franquette). Dorůstá do výšky a šířky 10–18 m, ale díky vysoké plodnosti spíše méně, pokud na jaře nevymrzá v květech. Ale raší pozdě (ještě průměrně o 2 dny později než Chandler), takže pravděpodobnost vymrznutí je nižší.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, větrosnubný, jednodomý se samčími i samičími květy na tomtéž stromě. Kvete pozdě, v podobnou dobu jako Chandler a kvete protoandricky, tedy samčí květy rozkvétají o něco dříve než samičí, ale překryv kvetení je dostatečný. Vhodní opylovači ke zvýšení úrody: Chandler, Franquette, Cisco, Tulare.

PLODNOST: je brzká (2.–3. rok po výsadbě), vysoká (ačkoliv nižší než u Chandleru) a pravidelná, nealternuje, pokud nevymrzne. Plodí nejen na koncových větvích, ale i na laterálních, asi 90 % laterálních pupenů je plodných.

PLODY: jsou velké (průměrně 36,4 × 35,9 mm, 14,8 g), téměř kulaté až mírně oválné. Skořápka je tlustá, pevná, žlutohnědá, hluboce zbrázděná, dobře přiléhá a snadno se loupe. Jádra dobře vyplňují skořápku (průměrně 7,1 g, tedy 48 % hmotnosti celého ořechu), mají krásnou zářivou bordo červenou slupku, dobře se oddělují od skořápky vcelku. Chuť je výborná, nasládlá, s typickou ořechovou vůní, slupka je jen málo hořká.

DOZRÁVÁNÍ: je pozdní, sklízí se začátkem října, ještě asi týden před odrůdou Chandler. Dobře se skladuje ve skořápce.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a cukrářskému využití jako barevně velmi dekorativní odrůda, která se dobře odděluje od skořápky vcelku. Kromě toho i na pečení v nakrájené či mleté podobě a k lisování oleje.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před mrazivým větrem, s dobře odvodněnou, ale vláhou zásobenou půdou – nejlépe hlinitou až hlinitopísčitou. Díky pozdějšímu rašení a kvetení vhodný i do chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorný ve dřevě, díky pozdějšímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolný vůči bakteriální skvrnitosti ořešáku (Xanthomonas campestris var. juglandis) a středně až více odolný vůči antraknóze (Marssonina juglandis).

PŮVOD: neznámý, zřejmě Japonsko, pravděpodobně se jedná o odrůdu Morus bombycis (se synonymem M. indica či M. latifolia)

RAST: výhony rostou nápadně spirálovitě, vytváří 3-4 m vysoký, ve své domovině až 10metrový keř či strom. Obrovské, ozdobné, srdcovité listy dosahují délky 20 cm, šířky až 15 cm, jsou svěže zelené a mají krásnou, rovnoměrnou žilnatinu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, středně vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké (asi 3 cm, někdy i 4 cm), černé, chutné, sladké.

DOZRÁVÁNÍ: v červenci.

VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní, vhodný i do menších zahrad či městských výsadeb. Kulinární využití: chutné plody jsou vhodné k přímé konzumaci i k zpracování: sušení, výroba džemů a sirupů atd.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, půdy sušší až vlhčí, nevhodná je jen příliš těžká jílovitá půda, kde hrozí přemokření kořenů.

ODOLNOST: mrazuodolná jako ostatní bílé moruše, tedy ve vyzrálém dřevě je podstatně mrazuodolnější (do -29 ℃ až -34 ℃) než moruše černá (Morus nigra). Může růst i ve vyšších nadmořských výškách, jen tam je riziko poškození výhonů pozdními jarními mrazy, ale dokáže dobře regenerovat. Odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Švédsko, Balsgård Fruit Breeding Institute, vyšlechtěna v roce 1952 jako kříženec odrůd Císařská x Ruth Gerstetter, poprvé popsána v r. 1972

 
RŮST: středně bujný až bujný, s polorozložitou, hustší korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, někdy mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší, elipsovité, nesymetrické. Slupka je ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá, zastíněná strana světlejší. Dužina je žlutozelená, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysle sladká až sladká, průměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, je to jedna z nejranějších odrůd, dozrává přibližně 58 dní před odrůdou Bystrická, tedy v 1. a 2. dekádě července, dozrává velmi postupně během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, ale i ke všestrannému zpracování, zejména na koláče. Plody nesnášejí delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou půdou, dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro švestky.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevině i květu. Je středně tolerantní vůči šarce.

Kulaté plody, velké asi 1 cm, výrazně modrofialové až modročerné, seskupené v trsech. Chuťově výborné, sladké. Přímá konzumace, zpracování (džemy, kompoty, marmelády), mražení, sušení. Plody jsou bohaté na vitamíny, antioxidanty, flavonoidy a podporují imunitu. Odrůda menšího vzrůstu, vytváří vzdušný keř / polo strom dorůstající do výšky 2 - 3 m. Kvete bílými květy na přelomu dubna / května. Do plodnosti vstupuje ve 2. -3. roce, plodnost je vysoká. Samosprašná odrůda. Mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči chorobám, vhodná k ekologickému pěstování. Vysoká přizpůsobivost a nízké nároky na prostředí a pěstování. Odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce /polostín). Vyžaduje okopávku, zamulčování, během suchého léta zálivku. Řez - k usměrnění růstu nebo sanitární (odstraníme poškozené nebo vylomené výhony). Vhodný do živých plotů.