Vánoční stromek jako dárek: Jaké dary přinášejí různé druhy

Podrobné představení darů, které vám vysazené vánoční stromky darují během svého života

Tyto Vánoce si dopřejte něco speciálního. Ne vánoční stromek jako povinnou jízdu, jako voňavou dekoraci, kterou po Třech králích vyhodíte, naštěpkujete či spálíte. Ale vánoční stromek živý, s kořenovým balem nebo v arbotašce. Vánoční stromek jako dárek sám o sobě. Dar, který vám bude přinášet své dary dlouhé roky po vysazení.

To, jak vybrat ten správný strom pro vaši zahradu, se dozvíte v dalším článku.

Podobně jsme pro vás připravili návod, kdy a jak jej vysadit a starat se o něj.

Borovice limbová, J. Veselý Tis červený v arbotašce Air‑Pot, P. Gaska Vánoční stromky se zemními baly připravené k odvozu, Ľ. Vašš Voňavý a živý vánoční stromek, Ľ. Vašš

A co že jsou to za dary?

1. Mladé světlezelené jehličky nebo pupeny na koncích větviček plné vitamínu C s příjemnou pryskyřičnou vůní a chutí. Můžete je jíst čerstvé nebo naložené v medu nebo si z nich s medem či cukrem udělat sirup. Dají se také naložit do slaného či sladkokyselého nálevu – tzv. nakládané vánoční stromky. Nebo si je připravte jako čaj či je vložte do vroucí vody a naparujte se nad nimi vy či jídla. Dá se z nich udělat i pivo.

Kdy je sbírat: po cca 3–5 letech po vysazení (aby stihly zesílit).

Získáte je zejména z těchto druhů: 

Smrkové výhonky ke sběru, Sarah Warburton Mladé výhonky jehličnanů zleva doprava – smrkové, mladé jedlové, starší jedlové, borovicové, Ashley Adamant Sirup ze smrkových výhonků v procesu a hotový, Alan Bergo Nakládané vánoční stromky ze smrku, Alan Bergo


2. Pryskyřice vytékající z ran nebo z tzv. pryskyřičných puchýřků. Kdo má odvahu, může ji v malém množství použít jako antiseptickou žvýkačku při zánětu v krku nebo si připravit s dalšími ingrediencemi (panenský včelí vosk, kokosový olej, jiný tekutý olej) pryskyřičný balzám vhodný zejména k potírání hrudi při dechových potížích.  

Kdy ji sbírat: po cca 5–10 letech po vysazení (aby stihly zesílit).

Získáte ji zejména z těchto druhů: 

Pryskyřičné puchýře jedle balzámové, Keith Kanoti, Maine Forest Service, USAPryskyřice z jedle bělokoré, A. MiklošováRampouchy pryskyřice ze smrku, S. LúčnaBalzám s pryskyřicí z borovice, The Herbal Academy

 

3. Nezralé samčí šištice v pevném stavu, ještě před otevřením a uvolněním pylu – takové zdravé nakyslé bonbony. Můžete je jíst syrové samotné nebo v salátu, případně i tepelně upravené, nebo jimi zdobit jídla

Kdy: po cca 10–40 letech po vysazení

Získáte je zejména z těchto druhů:

Nezralé samčí květy borovice lesní, Atlas drevínMladé samčí šištice douglasky tisolisté, Peter Stevens, Seattle, USANezralé samčí šištice jedle balzámové, Antonym girl, Ethnobotany databaseNezralé samčí šištice jedle kavkazské, Joaquim GasparNezralé samčí šištice smrku ztepilého, Nina MunteanuNezralé samčí šištice smrku ztepilého – detail, Nina MunteanuOtrhané nezralé samčí šištice smrku ztepilého, Nina MunteanuVafle s nezralými samčími šišticemi smrku ztepilého, Nina Munteanu

4. Nezralé samičí šištice v zeleném stavu, už po opylení, ale ještě před zdřevnatěním. Můžete je nakrájet na plátky a naložit do sirupu, medu či alkoholu nebo z nich vyříznout jejich sladké a sirupovité „srdce“ a opražit ho. Sirup ochucený takovými šiškami se v Itálii nazývá mugolio a původně se dělal ze šišek borovice horské, tedy kleče (Pinus mugo), ale dá se dělat ze šišek různých dřevin. V Rakousku je zase velmi populární Zirbenschnaps, tedy alkohol, ve kterém byly macerovány šišky borovice limbové. 

Kdy: po cca 10–40 letech po vysazení

Získáte je zejména z těchto druhů:


Nezralé šišky jedle balzámové a borovice černé na výrobu sirupu mugolio, Alan BergoNezralé šišky smrku ztepilého, Alan BergoNezralé limbové šišky se dají nakrájet a naložit do alkoholu nebo sirupu nebo opražit, Kurt HoelzlLimbový šnaps, Kurt Hoelzl


5. „Oříšky“, tedy semínka, která po ručním nebo strojním oloupání můžete jíst syrová nebo pražená, či z nich vylisovat olej

Kdy: po cca 10–15 letech od výsadby

Získáte je z těchto druhů:

  • velká semena: borovice limbová (8×10 mm), (ale také b. Armandova (11×13 mm), b. ohybná (9×11 mm), b. Jeffreyova (9×12 mm), b. korejská (12×16 mm), b. málokvětá (8×10 mm), b. zakrslá (7×10 mm) či b. sibiřská (8×10 mm))

  • střední semena: smrk ztepilý (obyčejný) (3×4–5 mm) – později, až po cca 40 letech

  • malá semena: borovice lesní (2–3×3–4 mm), smrk balkánský – malá semena (1–2×2–3 mm)


Zralá šiška borovice limbové, Kurt HoelzlZralá semena borovice limbové, Kurt HoelzlSemena smrku ztepilého v porovnání s tužkou, ForestartZralá semena borovice lesní, A. Miklošová

6. „Šiškové“ bobule jalovce vcelku nebo semenné bobule tisu, tedy jen červený míšek z nich, bez semene. V obou případech potřebujete samčí a samičí rostlinu k dosažení úrody, jelikož jalovec i tis jsou dvoudomé rostliny. 

Modré šiškové bobule jalovce se většinou sušené běžně používají v kuchyni při přípravě zvěřiny či kysaného zelí, různých náplní apod. Uplatnění našly také v nápojích, nejen v borovičce a ginu, ale i v různých limonádách, např. ve fermentovaném balkánském nápoji „smreka“. Používají se k dezinfekci močových cest, při dně a revmatismu, ale je třeba je používat s mírou, protože ve velkém množství umí podráždit močové cesty. Také se používají při trávicích potížích a problémech se žlučníkem. Nesmějí je užívat těhotné ženy, protože by mohly způsobit potrat.

Červené míšky tisu jsou jedinou jedlou částí prudce jedovatého tisu a jsou sladké a slizké – takový „sladký soplík“. Při jejich jedení je třeba dávat pozor a nezakousnout se do jedovatého semene ani je nepolykat, jen vyplivovat.

Kdy: 

  • jalovec: po 5–7 letech od výsevu první plody, které dozrají po 2–3 letech, 

  • tis: po 10–15 letech od výsevu

 

Modré šiškové bobule jalovce se kvůli pichlavému jehličí sbírají hůř, A. MiklošováVýrazně pryskyřičné šiškové bobule jalovce mají mnoho možností využití, A. MiklošováČervené míšky tisu jsou jedlé, A. MiklošováMíšky z tisu se sbírají snáz než jalovce, A. Miklošová

Na rozdíl od listnatých a zejména ovocných stromů jehličnaté stromy většinou nepotřebují výchovný řez a celkově jsou na péči méně náročné, pokud jsme dodrželi výběr vhodného druhu na vhodnou lokalitu a stromek správně vysadili.

Jen to čekání na jejich hmatatelné dary je často delší než na dary ovocných stromů. Ale darem pro nás je i jejich vůně, svěží barva uprostřed zimy a charakteristická silueta či hebkost jehličí některých z nich. Pichlavé větvičky jalovce ani hladké, ale zato jedovaté, jehličí tisu zrovna hladit nemusíme, ale jehličí ostatních druhů, zejména jedlí, přímo vybízí k pohlazení.

Užijte si své vánoční stromky naplno a celoročně.