Vánoční stromek jako dárek: Jaké dary přinášejí různé druhy
Podrobné představení darů, které vám vysazené vánoční stromky darují během svého života
Tyto Vánoce si dopřejte něco speciálního. Ne vánoční stromek jako povinnou jízdu, jako voňavou dekoraci, kterou po Třech králích vyhodíte, naštěpkujete či spálíte. Ale vánoční stromek živý, s kořenovým balem nebo v arbotašce. Vánoční stromek jako dárek sám o sobě. Dar, který vám bude přinášet své dary dlouhé roky po vysazení.
To, jak vybrat ten správný strom pro vaši zahradu, se dozvíte v dalším článku.
Podobně jsme pro vás připravili návod, kdy a jak jej vysadit a starat se o něj.
A co že jsou to za dary?
1. Mladé světlezelené jehličky nebo pupeny na koncích větviček plné vitamínu C s příjemnou pryskyřičnou vůní a chutí. Můžete je jíst čerstvé nebo naložené v medu nebo si z nich s medem či cukrem udělat sirup. Dají se také naložit do slaného či sladkokyselého nálevu – tzv. nakládané vánoční stromky. Nebo si je připravte jako čaj či je vložte do vroucí vody a naparujte se nad nimi vy či jídla. Dá se z nich udělat i pivo.
Kdy je sbírat: po cca 3–5 letech po vysazení (aby stihly zesílit).
Získáte je zejména z těchto druhů:
-
borovice lesní, borovice limbová, (také borovice černá a další borovice)
-
jedle kavkazská (Nordmannova), jedle balzámová, (také jedle bělokorá a další jedle)
-
smrk balkánský, smrk ztepilý (obyčejný), (také smrk pichlavý a další smrky)
2. Pryskyřice vytékající z ran nebo z tzv. pryskyřičných puchýřků. Kdo má odvahu, může ji v malém množství použít jako antiseptickou žvýkačku při zánětu v krku nebo si připravit s dalšími ingrediencemi (panenský včelí vosk, kokosový olej, jiný tekutý olej) pryskyřičný balzám vhodný zejména k potírání hrudi při dechových potížích.
Kdy ji sbírat: po cca 5–10 letech po vysazení (aby stihly zesílit).
Získáte ji zejména z těchto druhů:
-
borovice lesní, borovice limbová (také borovice černá a další borovice)
-
jedle kavkazská (Nordmannova), jedle balzámová – tzv. kanadský balzám, (také jedle bělokorá a další jedle)
-
smrk balkánský, smrk ztepilý (obyčejný), (také smrk pichlavý a další smrky)
3. Nezralé samčí šištice v pevném stavu, ještě před otevřením a uvolněním pylu – takové zdravé nakyslé bonbony. Můžete je jíst syrové samotné nebo v salátu, případně i tepelně upravené, nebo jimi zdobit jídla.
Kdy: po cca 10–40 letech po vysazení
Získáte je zejména z těchto druhů:
-
borovice lesní – středně brzy (po cca 15 letech)
-
borovice limbová – brzy (po cca 12 letech)
-
douglaska tisolistá – brzy (po cca 10 letech),
-
jedle balzámová – středně brzy (po cca 15–30 letech), také jedle bělokorá
-
jedle kavkazská (Nordmannova) – středně brzy (po cca 17 letech)
-
smrk balkánský – brzy (po cca 10 letech),
-
smrk ztepilý (obyčejný) – pozdě (po cca 40 letech), také z dalších smrků.
4. Nezralé samičí šištice v zeleném stavu, už po opylení, ale ještě před zdřevnatěním. Můžete je nakrájet na plátky a naložit do sirupu, medu či alkoholu nebo z nich vyříznout jejich sladké a sirupovité „srdce“ a opražit ho. Sirup ochucený takovými šiškami se v Itálii nazývá mugolio a původně se dělal ze šišek borovice horské, tedy kleče (Pinus mugo), ale dá se dělat ze šišek různých dřevin. V Rakousku je zase velmi populární Zirbenschnaps, tedy alkohol, ve kterém byly macerovány šišky borovice limbové.
Kdy: po cca 10–40 letech po vysazení
Získáte je zejména z těchto druhů:
-
borovice lesní – středně brzy (po cca 15 letech)
-
borovice limbová – brzy (po cca 12 letech), také další borovice
-
jedle balzámová – středně brzy (po cca 15–30 letech), také jedle bělokorá
-
smrk balkánský – brzy (po cca 10 letech),
-
smrk ztepilý (obyčejný) – pozdě (po cca 40 letech), také další smrky
5. „Oříšky“, tedy semínka, která po ručním nebo strojním oloupání můžete jíst syrová nebo pražená, či z nich vylisovat olej.
Kdy: po cca 10–15 letech od výsadby
Získáte je z těchto druhů:
-
velká semena: borovice limbová (8×10 mm), (ale také b. Armandova (11×13 mm), b. ohybná (9×11 mm), b. Jeffreyova (9×12 mm), b. korejská (12×16 mm), b. málokvětá (8×10 mm), b. zakrslá (7×10 mm) či b. sibiřská (8×10 mm))
-
střední semena: smrk ztepilý (obyčejný) (3×4–5 mm) – později, až po cca 40 letech
-
malá semena: borovice lesní (2–3×3–4 mm), smrk balkánský – malá semena (1–2×2–3 mm)
6. „Šiškové“ bobule jalovce vcelku nebo semenné bobule tisu, tedy jen červený míšek z nich, bez semene. V obou případech potřebujete samčí a samičí rostlinu k dosažení úrody, jelikož jalovec i tis jsou dvoudomé rostliny.
Modré šiškové bobule jalovce se většinou sušené běžně používají v kuchyni při přípravě zvěřiny či kysaného zelí, různých náplní apod. Uplatnění našly také v nápojích, nejen v borovičce a ginu, ale i v různých limonádách, např. ve fermentovaném balkánském nápoji „smreka“. Používají se k dezinfekci močových cest, při dně a revmatismu, ale je třeba je používat s mírou, protože ve velkém množství umí podráždit močové cesty. Také se používají při trávicích potížích a problémech se žlučníkem. Nesmějí je užívat těhotné ženy, protože by mohly způsobit potrat.
Červené míšky tisu jsou jedinou jedlou částí prudce jedovatého tisu a jsou sladké a slizké – takový „sladký soplík“. Při jejich jedení je třeba dávat pozor a nezakousnout se do jedovatého semene ani je nepolykat, jen vyplivovat.
Kdy:
-
jalovec: po 5–7 letech od výsevu první plody, které dozrají po 2–3 letech,
-
tis: po 10–15 letech od výsevu
Na rozdíl od listnatých a zejména ovocných stromů jehličnaté stromy většinou nepotřebují výchovný řez a celkově jsou na péči méně náročné, pokud jsme dodrželi výběr vhodného druhu na vhodnou lokalitu a stromek správně vysadili.
Jen to čekání na jejich hmatatelné dary je často delší než na dary ovocných stromů. Ale darem pro nás je i jejich vůně, svěží barva uprostřed zimy a charakteristická silueta či hebkost jehličí některých z nich. Pichlavé větvičky jalovce ani hladké, ale zato jedovaté, jehličí tisu zrovna hladit nemusíme, ale jehličí ostatních druhů, zejména jedlí, přímo vybízí k pohlazení.
Užijte si své vánoční stromky naplno a celoročně.