Krása na zahradě i na talíři

Chcete si ze své zahrádky vytvořit Rájskou zahradu? Nemusíte si (ale můžete) nutně do jejího středu vysadit Strom poznání granátovník púnský. Ale můžete si ji složit jako funkční a zároveň krásnou kombinaci ovocných stromů a ovocných keřů, zeleniny a jedlých květů, či trvalek a samovolně se vysévajících letniček s dalšími jedlými součástmi – např. listy, mladými výhonky, cibulemi, podzemkami či kořeny. Mnohé z nich najdete i v prodejně naší školky.

Jedlé květy nejsou jen současným extravagantním výstřelkem drahých restaurací. Ke krášlení jídel, zlepšení jejich chuti a vůně se používaly už dávno. Dokonce i jako hlavní složka některých pokrmů. I v receptech sbíraných v raném novověku najdeme použití růží, bazy, zvonků, hřebíčku, fialek či levandule při přípravě jídel.

Najdeme mezi nimi květy či spíše květové poupata zeleniny – brokolice, květáku či artyčoků. Nebo květy běžně používaných bylinek jako majoránka, baza, tymián či šalvěj. Ale tím zdaleka nekončíme. Jedlé jsou i primárně okrasné květy růží, denivek, tulipánů či netřesků, které většina lidí běžně nejí. A dokonce i květy invazivních rostlin jako zlatobýl kanadský či netýkavka žláznatá, jejichž výskyt můžeme zmírnit raději příborem než herbicidy.

Proč vůbec jíst jedlé květy? Kromě toho, že jsou krásné, voňavé a chutné? Pokud by vám to nestačilo, mnohé z nich mají i léčivé účinky, podporují správné trávení a mají významnou nutriční hodnotu či obsahují bioaktivní složky jako antioxidanty.

To, zda jsou konkrétní květy jedlé, si nejlépe ověříme pomocí klíče k určení rostlin či aplikací na určování rostlin PlantNet či iNaturalist a v různých relevantních zdrojích zaměřených na jedlé rostliny. V přehledné tabulce níže najdete tipy na některé užitečné zdroje inspirace pro vaše kouzlení s jedlými květy. Samozřejmě zdrojů květinových receptů na internetu je mnohem více, jedlost květů použitých v receptu však doporučujeme ověřit na více místech.

Jedlé květy můžeme najít a vypěstovat téměř kdekoliv: od malého květináče s velikonoční dekorací prvosenek a fialek, přes okraje záhonů se zeleninou a samostatné květinové bufety, jezírka a potoky až po louky a lesy poskytující pestrou skladbu květů bylin i dřevin.

Jedlé květy můžeme při vhodné kombinaci pěstovaných a sbíraných druhů jíst celoročně a to čerstvé i upravené. Mnohé je nejlepší jíst čerstvé a neupravené, přičemž po utržení mají různou trvanlivost. Od nenápadných kvítků rozrazilu či nezábudky, které je třeba sbírat těsně před použitím, až po vytrvalé květy z čeledi slézovitých, ty vydrží v lednici i týden.

Jiné květy je před použitím třeba povařit či alespoň oblanšírovat, některé se dobře nakládají do oleje, octa či alkoholu. Několik druhů můžeme i šetrně sušit tak, že si do značné míry zachovají svou barvu, chuť a vůni. Sušené květy se dají použít celé nebo pomlít na různě hrubý prášek, kterým můžeme dozdobit pokrmy. Při použití se můžeme pohrát s barvami, texturami, vůněmi a chutěmi.

1. Vrba jíva

Sladké lízátko jako pozdrav jara

Jako první posel jara s jedlými květy září v plném květu už od března do dubna a pylem láká včely. Právě tento pyl je voňavý a velmi chutný i pro nás a ze samčích květů ho můžeme při správném načasování olízat jako z lízátka. Není třeba otálet, protože květy kvetou krátce. Samčí květy s pylem můžeme také ponořit do vody a vypít jaro bez pěny. Kromě těchto dvou tipů mnoho kulinárního využití tato vrba nemá, ale protože je mezi domácími volně rostoucími jedlými květy jednou z prvních, můžeme jí to odpustit.

2. Prvosenky

Voňavé a sladké krásky

Na loukách a v řídkých lesích najdeme v dubnu a květnu voňavé jemně citronově žluté sukénky prvosenky vyšší či prvosenky bezzásadové, a také sytě žluté prvosenky jarní. Šlechtěné verze prvosinek jarních s červenými a bordovými okraji nebo různé kultivary prvosenky bezstvolé či prvosenky holé rozšíří škálu barev. Sezónu jedlých prvosenek lze prodloužit s pomocí prvosenky zubaté, která kvete až v květnu a červnu.

Všechny tyto prvosenky jsou vhodné do salátů, které barevně oživí a obohatí o sladkastou chuť a vůni. Jsou též velmi vhodné jako ozdoba dezertů, od jednoduchých košíčků až po velké dorty. Omamnou chuť a vůni si zachovají i v čaji, který nám pomůže navodit klidný spánek.

3. Fialky a violky

Omamné, skromné i výstřední

Všechny fialky a violky jsou jedlé a když využijeme více druhů, můžeme si pěkně natáhnout fialkovou sezónu. Asi nejchutnější a zároveň nejvoňavější jsou fialky vonné, které rozkvétají jako jedny z prvních, podle lokality od března do května. Dalšími fialkami, které u nás běžně najdete, jsou fialka psi, lesní či fialka Rivinova, které kvetou od dubna až do června či července.

Fialky se snadno mezi sebou kříží a bylo vyšlechtěno mnoho mezidruhových hybridů. Z nich se nejčastěji na jaře a na podzim v zahradnictvích setkáte s barevnými sirôtkami (Viola x wittrockiana), ty však jsou citlivé na vysoké letní teploty.

Vyšší teploty snášejí lépe tzv. minisirôtky, tedy fialky rohaté, a tak vydrží kvést až do června. Pokud vysadíte sirôtky do stínu či polostínu na sever od domu, mohou vám vydržet i přes horké a suché léto. Sezónu fialek až do září či října dokáže prodloužit i domácí žluto-bílá fialka rolní či fialka trojbarevná. Během teplého babího léta často znovu vykvete i fialka vonná.

Receptů s fialkami je spousta; u voňavých druhů (f. vonná a f. podivuhodná) můžeme jejich vůni uchovat i v sirupu nebo macerací v octě či alkoholu. V slaných jídlech se uplatní jako efektní a chutná dekorace, nejčastěji v salátech, pomazánkách, sýrových roládách či jako ozdoba krémových polévek. Škála sladkých jídel s fialkami a sirôtkami je opravdu široká — od čerstvých a kandovaných ozdob dezertů a nápojů, přes přimíchání do různých krémů a těst až po džemy a želé.

Sirôtky a minisirôtky jsou výstřednější verzí skromných fialek a při zdobení jimi stačí použít méně. Mají výraznější osvěžující, lehce kyselkavou chuť a jsou příjemně křupavé. Pokud je přidáme do polévky, mohou ji zahustit podobně jako okra. Můžeme je i vylisovat a ještě čerstvé použít těsně po pečení sušenek na jejich dekoraci. Vylisované kvítky totiž po přitlačení na ještě horké sušenky zvadnou a přilepí se k nim, aniž by výrazně ztratily barvu. Nebo je můžeme uvěznit v ledových kostkách, kterými v létě osvěžíme nápoje.