Tuono: mandloň, která stojí téměř za každou samosprašnou odrůdou
Za vším hledej... Tuono. Tedy skoro za všemi samosprašnými odrůdami mandloní. Nehledej ji ve stínu, ale na výsluní.
Trůnní mandle z Apulie
Tuono, tedy zkrácená a zkomolená verze původního mandorla del Trono, tedy trůnní mandle, trůní již dlouho nejen v regionu italské Apulie, odkud pochází, ale pomalu v celém Středomoří a rozšířená je všude, kde se pěstují mandloně.
Vděčí za to své výrazné chuti a křupavé konzistenci a zejména samosprašnosti, spolehlivosti v plození i dobré mrazuvzdornosti, a tak jí pěstitelé odpustí i takové chybičky krásy, jako je častý výskyt dvojitých jader či citlivost na některé houbové choroby.
Jedna mandle, mnoho jmen
V Řecku ji pěstují už nějaký ten pátek pod jménem Truoito.
Zahanbit se nenechali ani v Libyi a Tunisku, ale tam je známá pod italským jménem Mazzetto, což znamená vázanečka, kytička. A věru i ze Španělska, kde se nejčastěji pěstuje odrůda Guara, pojmenovaná v roce 1987 z klonální selekce špatně označené sbírky mandloní, se po DNA analýze vyklubala... ano, stará dobrá Tuono.
Pikoškou je pak vznik odrůdy Supernova, u níž se autoři domnívali, že ozářením cizosprašné odrůdy Fascionello dosáhli vzniku samosprašné mutace této odrůdy... Až dokud do toho nevnesl světlo tým v čele s Annalisou Marchese a z DNA analýzy nevzešlo, že jde opět jen o mutaci odrůdy Tuono a špatně označený výchozí materiál pro šlechtění.
Nuže, ve štítcích je třeba mít pořádek a udržovat je v dobré kondici, jak nám připomněl i příběh hrušně Williamsovy, která je po ztrátě štítku v celé Americe známá již pod jménem Bartlett.
Jak vznikla samosprašnost?
Takže ozářením samosprašnost původně téměř výhradně cizosprašného druhu nevznikla. Jak se ale tedy objevila? Zdá se, že kdesi došlo k přirozené mutaci a následnému opylení jiným druhem. Ne křepelkou, dokonce ani broskvoní, což je docela běžný jev, ale planou mandloní, tedy Prunus webbii. Ta pochází z Asie a zřejmě je předkem dnešní mandloně a roztroušeně se vyskytuje i na pastvinách v Apulii. A právě tam zřejmě došlo u tohoto druhu k pupenové mutaci.
Proč je většina ovocných dřevin cizosprašná
Pro nás může být cizosprašnost ovocných dřevin nepříjemností, pokud máme malou zahrádku a chceme do ní vměstnat z každého druhu po jednom kuse a ups, zjistíme, že většinou nemůžeme.
Kromě broskvoní, muchovníků a aronií, maliníků či některých odrůd rybízu a meruněk, které jsou spolehlivě samosprašné, jsou totiž ostatní ovocné druhy v různé míře závislé na přítomnosti jiných odrůd stejného druhu pro dosažení vůbec nějaké či pořádné úrody. Má to své důvody – čím méně genetické diverzity ve hře, tím méně karet v talónu, když se mění podmínky prostředí, objeví se nové choroby, škůdci a podobně. Proto se osvědčily mechanismy zabraňující samoopylení.
S-alely a brána otevřená dokořán
Cizosprašnost střeží dvojice tzv. S-alel, které jsme si my lidé očíslovali, např. S1S4. Pokud se alespoň jedna ze 2 alel pylu shoduje s některou ze 2 alel pestíku, smůla. Tohle je někdo příbuzný, žádné opylení se nekoná. Až dokud nedojde k mutaci a nevznikne alela s označením Sf, ta má bránu otevřenou všude a zejména k sobě domů.
A k tomu zřejmě došlo u této plané mandloně a následně při přirozeném opylení sladkoplodých mandloní vzniklo v regionu Apulie několik samosprašných odrůd: Filippo Ceo, Genco, Falsa Barese a nejvýznamnější z nich – Tuono.
Pro úplnou korektnost o nich můžeme mluvit jako o částečně samosprašných odrůdách, protože v přítomnosti jiné, časově kompatibilní odrůdy se jim přece jen může zvýšit plodnost, ale jejich úroda je i v jednoodrůdových sadech tak vysoká, že se většinou pěstují samotné.
Tato vlastnost se navíc dobře kombinuje s opylením včelami medonosnými, které na rozdíl od jiných včel nejsou příliš přelétavé. Tedy ne že by nelétaly, ale většinou jsou věrné tomu samému kvetoucímu stromu a nepřelétávají mezi různými stromy, což je potřebné pro opylení cizosprašných odrůd.
Bohaté potomstvo
Aby toho nebylo málo, Tuono má bohaté potomstvo samosprašných odrůd: Antoñeta, Aylés, Buralmondthree, Buralmondtwoo (no fakt, takhle někdo pojmenoval mandloně 😀), Cambra, Felisia, Francolí, Lauranne, Mandaline, Marta, R1000, Steliette, Yorizane.
Přes Lauranne je babičkou i pro odrůdy Capella, Carina, Makako, Marinada, Matan, Maxima, Mira, Penta, Vairo či Vela. A dokonce je rodičem i některých cizosprašných odrůd jako Moncayo, Shefa, Tarraco.
Takže opravdu, hledáš samosprašnou mandloň a většinou narazíš na Tuono, ať už přímo, nebo v potomstvu.
Teď je ještě čas zchladit se ve stínu, ale brzy uzraje čas Tuona, letos jistě ještě dříve. Přestože patří k pozdě kvetoucím odrůdám, patří totiž k těm nejdříve dozrávajícím. Je na co se těšit. A už teď si ji můžete předobjednat u nás v e-shopu. Dopěstovali jsme pěkné kousky k Vám na zahradu.
Sdílet
Dobrý deň, mate vinič s kostkami? Dakujem.





