Minikiwi: malé, ale odolné a chutné
Začneme od Adama. Avšak nebudeme pokračovat Evou, ale překvapivě Dr. Szymanowskim a dnešní představení zakončíme Sientiabrskajou, tedy Záříjovou. V květnu. Co je toto za podivné představení?
Aktinidie pestrolistá, doma mi říkají minipidi kiwi, těší mě. Nás těší také. Zejména to, že mrazy na konci dubna zvládla se ctí, lépe než aktinidie význačná, tedy lidově (a Jankově) minikiwi. Ale minimálně u Ľuda a Janka se i přes omrznutí na uhel před skoro měsícem aktinidie význačná i pestrolistá chystají na brzké zakvetení. Takže jedno omrznutí na jaře nemusí znamenat rok bez úrody.
Mrazuvzdornost té pestrolisté, zejména ve dřevě během zimy až do -30 až -34 °C, ale i jistá mrazuvzdornost letorostů a květů na jaře, je její hlavní devízou. Další je menší vzrůst oproti většině odrůd aktinidie význačné – jen kolem 3, maximálně 4 metrů, takže ji zkrotíte i na menší zahradě. Jak nám druhové jméno připomíná, dalším plusem je vysoká dekorativní hodnota díky až trojbarevným listům. Na ně si však počkáme až do druhého či třetího roku po vysazení; do té doby se svým způsobem stydí a neukazují se v plné parádě. Paradoxně část povrchu listů přizná barvu, tedy zbledne a zrůžoví, až po tomto oťukávání.
Sdílet



