Réva vinná

PŮVOD: velmi dlouho byla považována za jednu z nejstarších odrůd s původem z Egypta či Jordánska, ale ampelografická studie z roku 2009 vyloučila severoafrický a blízkovýchodní původ a jako místo původu označila oblast mezi Švýcarskem, Itálií a Francií, pravděpodobně okolí Ženevského jezera, možná kanton Waadt (Vaud), kde se v 19. století na vinicích našlo velké množství klonů této odrůdy. Synonyma a cizí názvy: Ušlechtilé bílé, Šasla belaja, Gutedel weisser, Chasselas doré, Chasselas blanc, Fendant blanc.

RŮST: středně bujný. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.

PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 142 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,2 g), kulaté. Slupka je zelenožlutá, na slunné straně s hnědým líčkem, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 1. dekádě září. Při přezrávání bobule neztrácejí chuť. Dobře se přepravují.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě moštů, případně k výrobě lehkých vín vhodných ke scelování.

STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě do -17 °C, citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Vserossijskij NIIViV im. Ya. I. Potapenko, vyšlechtěný jako mezidruhový kříženec Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Frumoasa Albe x Vostorg. Synonyma: Keša-1, Keša-2, FV-6-6, Талисман.

RŮST: velmi bujný. Listy jsou velké, pětilaločné, hluboce vykrajované a s ostře zubatým okrajem. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný se samičími květy, k tvorbě jeho velmi velkých bobulí se semeny potřebuje v dosahu jinou oboupohlavnou odrůdu. Při nedokonalém opylení dochází k propadu květů a tvorbě menších partenokarpických plodů (= hráškovatění). Bez přítomnosti opylovače dokáže tvořit partenokarpické velké bezsemenné bobule (do 5 g). Vhodní opylovači: např. rodičovské odrůdy Vostorg a Frumoasa Alba.

PLODNOST: velmi raná (již 2. rok po výsadbě), vysoká.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (průměrně 800–1100 g), středně husté, někdy řídké, nejčastěji kónického tvaru. Bobule jsou velmi velké (průměrně 35×31 mm, 12–16 g, někdy až 20–25 g). Slupka je zelenožlutá. Dužnina je, obsahuje 1–3 semena. Chuť je harmonická, v plné zralosti někdy s muškátovou příchutí. Při degustačních hodnoceních dosáhl 8,3 bodu z 10 možných. Cukernatost 18–20 g/100 ml, kyselost 5–6 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu i skladování.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu kompotů, moštů či džemů a sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale dobře propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých, případně chráněných chladných poloh – např. u zdí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do asi -25 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (geny Rpv12 a Rpv3) i vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea), méně odolný vůči padlí révy (Erysaphe necator).

PŮVOD: Německo, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, kříženec Solaris a Gelber Muskateller (Muscat Blanc), 1987.

 
RŮST: bujný, silně olistěný.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

 
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: hrozen středně velký, volný, bobule středně velké, kulaté, slupka zelenožlutá, dužina s vyšším obsahem kyselin, chuť muškátová, připomíná vůni liči.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v srpnu.

 
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu muškátového vína a sektu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Má menší nároky na stanoviště.

 
ODOLNOST: dobře odolný vůči houbovým chorobám a mrazu. Silně odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola), středně až silně vůči padlí (Uncinula necator) a středně vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Podarok Zaporožiu x Vostorg.

RŮST: středně silný až silný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

PLODNOST: plodnost a kvalita je vysoká.

PLODY: Hrozny jsou velmi velké (800-1200 g, někdy až 1800 g) cilindricko kónického tvaru, středně husté až husté, rozvětvené, volnější. Bobule jsou světle zelené až zlatavě žluté s tenčí slupkou, jsou velké (32x22 mm, 8-12 g). Dužina je masitá, šťavnatá s vyváženou, harmonickou, jemně muškátovou chutí. Cukernatost je středně vysoká, 16-19 °NM. Má semena.

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné, postupně od začátku srpna. Potřebuje 110 – 115 dní při sumě aktivních teplot 2300-2400 °C. Před změknutím bobulí odstraňujeme listy z okolí hroznů na 50 %. Úroda může zůstat dlouho po zralosti na keři, aniž by ztratila chuťové vlastnosti.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i dalšímu zpracování. Velmi dobře se přepravují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje dostatečně vlhké půdy.

ODOLNOST: Dřevo dobře vyzrává, je dobře mrazuodolné.

PŮVOD: Ukrajina.

 
RŮST: bujný, silné dřevo.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

 
PLODNOST: průměrná až vysoká, plodí i na zálistcích. Kvalita výborná.

 
PLODY: řídké až středně husté hrozny s velkými, masitými, podlouhlými bobulemi o délce až 5 cm. Barva fialová až tmavomodrá, u třapiny nazelenalá. Chuť sladká, křupavá. Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku září. Částečným odlistěním dopěstujeme vzhledné hrozny.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na mošt i zavařování. Hrozny dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Vyžaduje širší spon, opěrný kůl, úrodnou půdu a přiměřenou závlahu.

 
ODOLNOST: ošetření proti houbovým chorobám je nutné.

PŮVOD: USA, University of Arkansas, Arkansas Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho James N. Moore jako mezidruhového křížence Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně odrůd Alden x New York 46000, křížení proběhlo v roce 1964, selekce v roce 1967, na trh byla uvedena v r. 1977. Synonyma: Arkansas 1196, Venus Seedless.

RŮST: středně bujný až bujný, listy má velké a málo vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají. Řežou se na 4–6 oček na výhon.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), střední až vysoká (asi 4–8 kg/keř či 19–24 t/ha).

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g, od 200 do 500 g), válcovité. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 3–4 g), kulaté. Slupka je tmavomodrá, silnější, dá se sloupnout. Dužnina je ve III. třídě bezsemennosti, tedy obsahuje rudimenty semen, málo postřehnutelné při jídle. Chuť je ovocná, příjemná, je směsí muškátové a jahodové příchuti Vitis labrusca. Cukernatost je 16 g/100 ml.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. Vydrží dlouho na keřích v dobré kvalitě a plody jsou málo náchylné k praskání během dešťů při dozrávání.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na sušení na rozinky, na výrobu moštů, džemů, sirupů, kompotů či lehkého vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou a výživnou, ale dostatečně propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy, na jarní mrazy je citlivý, protože raší poměrně brzy. Je výše odolný vůči antraknóze (Elsinoë ampelina) (7 bodů z 9), středně až méně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) (3–4 body z 9) a zřejmě podobně vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea) a vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Francie, nalezena v r. 1863 jako mutace odrůdy Chrupka bílá. Synonyma a cizí názvy: Chrupka červená, Rotgutedel, Fendant rosé, Chasselas rosé.

RŮST: bujný, s poléhavými letorosty. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.

PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 152 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, středně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,1 g), kulaté. Slupka je růžová až tmavě červená, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem září, před Chrupkou bílou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě moštů. Méně se používá k výrobě vín, protože mošt z ní je intenzivněji červený.

STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě až do -17 °C (vysoká v rámci Vitis vinifera), citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Německo, Freiburg, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg (Státní vinařský ústav ve Freiburgu), vyšlechtil ho v r. 1982 Norbert Becker jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Solaris

 
RŮST: středně bujný. Raší brzy, současně s Pinot Noir. Doporučený je řez na 3–5 oček na m².

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavními květy. Kvete krátce před Pinot Noir.

 
PLODNOST: činí 13,5–16 t/ha při cukernatosti 20 °NM a kyselinách 7,5–8,5 g/l.

 
PLODY: hrozny jsou středně velké, méně husté, podlouhlé, s volně nasazenými bobulemi. Bobule jsou středně velké, pevné. Slupka je silnější, pevná, tmavomodrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem až v polovině září (týden před Pinot Noir).

 
VYUŽITÍ: zejména na vína bohatá na barviva, aromatická, s vyšším obsahem taninů, s výraznými tóny lesního ovoce, typově podobná vínům z Cabernet Sauvignon, obvykle s ještě výraznější vůní. Mladší vína mají typickou kořenitost, jsou vhodná k delšímu zrání či barikování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda bohatá na živiny. Odrůda vhodná i do okrajových oblastí. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hrozna jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný (do -21/-24 až -25 °C), dřevo dobře vyzrává, je náchylnější k pozdním jarním mrazům, protože brzy raší. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), středně až výše vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

Moštová odrůda vhodná pro výrobu červeného vína.
Středně silný růst. Hrozny jsou středně velké, podlouhlé, s volně nasazenými kulatými bobulemi střední velikosti a tmavomodré barvy. Dužina je sladká, osvěžující, lahodná. Vhodný pro výrobu červeného vína - chuť intenzivní, plná, s vůní černého rybízu a třešní. Dozrává na přelomu září - října. Slunečné stanoviště, střední polohy, půda hlinitá, s dostatkem vláhy a živin. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hroznu jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Odrůda dobře snáší kratší řez. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoprašná odrůda. Původem z Německa, r. 1967, kříženec odrůd Diana x Chambourcin.

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro vinohradnictví a vinařství J. I. Potapenka, mezidruhový kříženec odrůd (Zarja Severa x Dolores) x Ruskyj rannyj, patří do skupiny hybridů s botanickým druhem Vitis amurensis.
RŮST: bujný, husté olistění. Je vhodné pěstovat ji na dlouhý tažeň, na středním i vysokém vedení.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

 
PLODNOST: raná, střední až vysoká, pravidelná (7–11 t/ha).

 
PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 400–600 g), kuželovité, řídké až středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 22x24 mm, 4–5 g), kulaté. Slupka je tenká, pevná, tmavomodrá až tmavofialová, dužnina je masitá, narůžověle bílá. Chuť je výborná, j jednoduchá, s vysokým obsahem cukru (17–19 °NM). Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září, po 115–120 dnech vegetace při sumě aktivních teplot 2250–2450 °C.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci jako stolní hrozny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje lehčí půdy, hlinitopísčité či hlinité. Vhodný do všech oblastí pěstování révy, i těch okrajových.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v zimě (do -26 °C), výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (průměrně 6,7 bodu z maxima 9 bodů) a středně odolný vůči padlí (Uncinula necator) (průměrně 5,1 bodu z maxima 9 u listů a 5,6 u bobulí), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Maďarsko, Eger, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, v r. 1963 ji vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence odrůd Eger 2 (Villard Blanc) x Bouvier, registrována byla v Maďarsku v r. 1982. Je hybridem obsahujícím ve svém genetickém profilu tyto botanické druhy: 78,09 % Vitis vinifera, 1,56 % V. labrusca, 14,58 % V. rupestris, 3,13 % V. berlandieri, 2,64 % V. lincencumii.

 
RŮST: středně bujný. Raší pozdě. Dobře snáší řez na čípky. Optimální je střední vedení.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete brzy.

 
PLODNOST: středně vysoká, 8–12 t/ha při cukernatosti 18–22 °NM a kyselinách 7–10 g/l a zatížení 50–60 oček na keř.

 
PLODY: hrozny jsou malé až středně velké (průměrně 100–250 g se 62 bobulemi), kuželovité s křidélky, řidší až středně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 1–2 g, 14–15 mm), kulaté. Slupka je zelenožlutá až zlatožlutá, na osluněné straně někdy hnědorůžová až bronzová, tečkovaná, pevná. Dužnina je rozplývavá, řídká. Chuť je neutrální, velmi příjemná, velmi sladká (průměrně 21,7 °NM, ale až 28 °NM).

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, začátkem až v polovině září při sumě aktivních teplot 2600–2700 °C.

 
VYUŽITÍ: na výrobu moštu, jemného vína s mírně ovocným buketem podobným „chrupkám“ či Rulandskému bílému i k přímé konzumaci jako stolní hrozny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, není příliš náročná na polohu a půdu, ale potřebuje dostatek vláhy. Vhodná do teplých, středně teplých či chráněných vyšších poloh pro pěstování révy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě (−25 až −27 °C), i když v nepříznivých letech na podzim hůře vyzrává ve dřevě, dobře regeneruje a obrůstá z podoček a spících oček. Díky pozdnímu rašení je dobře mrazuvzdorná i vůči pozdním jarním mrazům. Při nepříznivém počasí v době květu je náchylná ke sprchávání květů. Je vysoce odolná vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (7 bodů z maxima 9 bodů), velmi vysoce vůči padlí révy (Plasmopara viticola) (9 bodů z maxima 9), odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), náchylnější jen k červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila). Je vhodná k pěstování v ekologickém režimu.

PŮVOD: zřejmě Maďarsko, kříženec odrůd SV 12-375 (Villard Blanc) a Perlette. Mezidruhový kříženec.

RŮST: středně bujný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: menší hrozny (průměrně 200-350 g) s průměrně 131 bobulemi. Bobule jsou menší (průměrně 2,5-3 g), kulaté, jantarové barvy. Dužnina je masitá a šťavnatá, bez semen a s harmonickou vyváženou chutí, v které je jasně patrná muškátová aroma. Obsah cukru je 19-22 %.

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné až časné, potřebuje jen 100-110 dní, začátkem až v polovině srpna.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzumaci a sušení na rozinky, v kterých si zachovává muškátovou vůni, ale i k výrobě moštů, džemů či kompotů. Velmi dobře snášejí přepravu. 

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, vzdušné, orientované na J nebo JZ. Nenáročný na půdu, dobře se mu daří v písčité, hlinité či vápenité půdě. Optimálně jsou hluboké, propustné hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.

ODOLNOST: mrazuvzdorný do -22 °C až -23 °C. Vysoce odolný vůči peronospoře - plísni révové (Plasmopara viticola) a středně odolný vůči padlí révy (Uncinula necator) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, vyšlechtil amatérsky šlechtitel Jevgenij Georgijevič Pavlovskij jako mezidruhového křížence odrůd Talisman x (Cardinal + směs pylu európsko-amurských odrůd). Synonyma: Рошфор.

RŮST: silný, výhony dobře vyzrávají, raší pozdě. Listy jsou středně velké, středně vykrajované.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: velmi vysoká a pravidelná, pěstuje se na 40-45 oček na keř, 8-10 oček na ťažeň, vyžaduje redukciu hroznů na průměrně 1,2-1,4 na výhon.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (průměrně 500-900 g, ale i 1000 g, často i více), kónické až cilindricko-kónické, středně husté až husté. Bobule jsou velmi velké (průměrně 8-10 g, někdy až 15 g), kulaté. Slupka je zpočátku růžová, později tmavofialovomodrá, středně pevná, tenká. Dužnina je masitá, křupavá, obsahuje semena. Chuť je výborná, harmonická, v plné zralosti muškátová (degustačně hodnocená na 9,7 bodů z 10). Cukernatost je 15-18 g/100 ml, obsah kyselin 6-7 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné (100-120 dní), obvykle v 1. dekádě srpna. Hrozny mohou ostať dlouho na keřích bez poškození osami a ztráty kvality.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci jako stolní hrozny, případně k výrobě kompotů, džemů či moštů.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, chráněné, je středně náročný na půdu, méně vhodné jsou půdy suché, ale i příliš vlhké, prehnojené. Je vhodný na pěstování zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě zřejmě do -22 °C až -24 °C, pozdním rašením z stolních odrůd lepší uniká pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný vůči plísni révovej - peronospoře (Plasmopara viticola) - má geny Rpv12 a Rpv3 - a vyšší odolný vůči padlí (Erysiphe necator), středně odolný vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Rakousko, Klosterneuburg, Lehr- und Forschungszentrum für Wein- und Obstbau Klosterneuburg, vyšlechtěná v roce 1978 jako mezidruhový kříženec obsahující v rodokmeni druhy Vitis vinifera, Vitis aestivalis, Vitis cinerea a Vitis rupestris, konkrétně je to kříženec odrůd Rizling rýnsky x Freiburg 589-54, který je zase křížencem Seyve Villard 12 481 x (Rulandské šedé x Chrupka bílá). Synonyma: Klosterneuburg 1680, KLBG 1680-3R/19.

RŮST: je bujný až velmi bujný s hustým olistěním a vysokou intenzitou růstu zálistků. Proto je náročnější na zelené práce, tedy zejména vylamovanie zálistků v zóně hroznů. Při odlisťovaní se odstraňují jen 1-2 listy, aby bobule nebyli náhlé exponované vůči přímému slnečnému záření a vysokým teplotám, které by mohli způsobit jejich poškození. Listy jsou velké, troj- až pětilaločné s plytkým až středně hlubokým vykrajovaním. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: vysoká, pro dosažení kvality plodů je potřebná jejich probírka.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké, kuželovité. Bobule jsou malé, oválné. Slupka je žlutozelená až žlutá, na slunečné straně někdy s jemným ružovkastým či oranžovým nádechem. Chuť je aromatická, kořenitá. 

DOZRÁVÁNÍ: je pozdní, v 2. polovině října.

VYUŽITÍ: zejména k výrobě ekologických odrůdových bílých vín s plnou chutí a osvěžující kyselinkou.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, nejlépe jižní svahy. Snese i sušší půdu, ale extrémně či dlouhodobě suchá se negativně projeví na kvalitě bobulí a vína. Preferuje hlinitopísčitou či piesočnatohlinitú půdu, nevyhovují mu hluboké a vlhké půdy. Je vhodný zejména do teplých poloh pro pěstování révy.

ODOLNOST: je dobře až velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a padlí révy (Erysiphe necator), dobře odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea). Netrpí osprchováním květenství ani abiotickým vadnutím hroznů.

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Vine Breeding Institute of Cornell University, vyšlechtil ho v roce 1925 Richard Wellington jako mezidruhového křížence mezi druhy Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně jako křížence odrůd Ontario x Grosse Guillaume. Synonyma: NY 13 035.

RŮST: bujný až velmi bujný, s hustým až velmi hustým olistěním a vysokou intenzitou růstu zálistků. Důležité je odstraňování zálistků a 1-3 listů v zóně hroznů. Listy jsou velké až velmi velké, trojlaločné s nevýrazným vykrojením.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2, v dobrých polohách až 6-8 oček na m2. Většinou není třeba probírku plodů.

PLODY: hrozny jsou velké, výrazně rozvětvené v základě. Bobule jsou velké až velmi velké, oválné. Slupka je tmavomodrá až černá s voskovitým ojíněním. Dužnina je slizovitá až křupavá, obsahuje semena. Chuť je aromatická, s jahodovým až malinovým tónem, není tak výrazným jako jiné "labruskové odrůdy".

DOZRÁVÁNÍ: středně časné až pozdní, postupné od poloviny září, vydrží až do konce října na keři, přičemž si uchovávají svou kvalitu.

VYUŽITÍ: hodnotná stolní odrůda vhodná i na velkovýrobní pěstování na trh s velmi pěknými hrozny a dobrou chutí, k přímé konzumaci, zpracování na kompoty, džemy či mošty.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, vzdušné. Nemá rád suché půdy. Je vhodný do vzdušných teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je dobře až velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola). Má nízkou citlivost na sprchávání květů.

PŮVOD: USA, Davis, University of California, California Agricultural Experiment Station, vyšlechtili Harold P. Olmo a Albert T. Koyama jako křížence genotypů Olmo L 12-80 x Olmo S 45-48, křížení proběhlo v roce 1957 a následná selekce v roce 1958. Synonyma: Redglobe, Rosito.

RŮST: středně bujný, středně vzpřímený. Hustota olistění je střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká (průměrně 4–17 kg/keř).

PLODY: hrozny jsou velké (600–800 g) a řídké. Bobule jsou velké až velmi velké (průměrně 10–15 g, 34×30 mm), kulaté až jemně protáhlé. Slupka je růžová až červená se silným ojíněním, pevná, středně silná až silná. Dužnina je pevná, křupavá, méně šťavnatá, obsahuje 2–4 semena. Chuť je j ednoduchá, sladká, méně aromatická, cukernatost se pohybuje kolem 14–16 °Brix, množství kyselin je nízké (4–5 g/l).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, tedy ve 2. polovině až koncem září, potřebuje 130–140 dní k dozrání. Dobře snáší přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, do salátů, k zamrazování, případně na kompoty či výrobu moštů, džemů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou, výživnou půdou. Je vhodný zejména do teplých lokalit, případně do skleníků.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech v zimě do asi -18 °C. Středně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) a peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).

Pozdní moštová odrůda bílého vína vhodná pro výrobu vína.
Středně bujný růst, pravidelná plodnost. Menší, kulaté bobule mají pevnou slupku, jsou žlutozelené, na sluneční straně s narůžovělým líčkem. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý. Vhodný pro přímou konzumaci, výrobu vína - chuť vína aromatická, plná, harmonická, se svěží kyselinkou. Dozrává ve 2. pol. října. Odrůda náročnější na polohy, vyžaduje dobře exponované, teplé polohy, slunečné stanoviště a vlhčí hlinité/ hlinitopísčité půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Vysoká odolnost vůči plísním, padlí révy a mrazu. Samoprašná odrůda. Původem z ČR.

PŮVOD: bývalý SSSR, Všeruský vedecko-výzkumný ústav pro vinohradníctvo a vinařství J. I. Potapenka. Vyšlechtili ho v roce 1947 J. I. Potapenko, L. I. Proskurnja a A. S. Skripnikova jako křížence odrůdy Severnyj x směs pylu odrůd Muškát vengerskij, Muškát belyj, Muškát alexandrijský). Obsahuje geny Vitis amurensis. Synonyma: Cvetočnyj (původní název), pod jménem Blütenmuskateller se pěstuje zejména v německy hovoriacich zemích.

RŮST: bujný až velmi bujný, s hustým až velmi hustým olistěním, intenzita růstu zálistků je vysoká. Je nutné v zóně hroznů odstraňovat zálistky a 1-3 listy. Listy jsou středně velké až velké, kulaté, troj- až pětilaločné, středně hluboce vykrajované. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: přiměřená, pravidelná. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2, při něm není třeba dělat probírku plodů.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké, válcovitě-kuželovité, středně husté až husté. Bobule jsou středně velké, kulaté. Slupka je pevná, žlutozelená, na osluněné straně jantárová, s jemným voskovitým ojíněním. Dužnina je šťavnatá. Chuť je s výraznou muškátovou vůní.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, v 2. polovině září až začátkem října.

VYUŽITÍ: moštová odrůda vhodná k výrobě odrůdových vín a cuvée s intenzivní muškátovou vůní s jemnou ovocnosťou a výraznou, sviežou kyselinou.

STANOVIŠTĚ: sluneční, vzdušné, je středně náročný na polohu, méně náročný na půdu, méně vhodné jsou suché půdy, které negativně ovlivňují vůni. Ve vlhkých půdách zase mohou mít velmi husté olistění, což zvyšuje citlivost na houbové patogény.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), středně až méně odolný vůči padlí révy (Erysiphe necator). Je málo citlivý na sprchávání květenství, netrpí abiotickým vadnutím hroznů. Lze pěstovat v režime ekologického zemědělství, ale s ochranou proti padlí.

PŮVOD: Německo, Breisgau, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, vyšlechtil ho v r. 1983 Norbert Becker jako křížence odrůd Seyval x Zähringer (původně udávaný rodičovský původ Cabernet Sauvignon x Bronner), registrován byl v r. 2013 v Německu. Je to mezidruhový kříženec obsahující geny amerických druhů Vitis spp. i Vitis amurensis. Synonyma: FR 392-83.

RŮST: středně bujný až bujný s poměrně řídkým olistěním, postačuje odstraňování zálistků, případně 1-2 listů v zóně hroznů. Listy jsou zelené, středně velké, trojlaločné, se středně hlubokým vykrojením. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s obojpohlavným květem.

PLODNOST: pravidelná, přiměřená, nevyžaduje probírku plodů.

PLODY: hrozny jsou středně velké, při základě rozvětvené, horní část je široká, spodní úzká, valcovitá, středně husté až řidší. Bobule jsou malé až středně velké (1-1,5 g), kulaté. Slupka je pevná, růžová či červená, na slunečné straně někdy s jemným oranžovým odstínem. Chuť je harmonická, vyvážená. Cukernatost je 21-24 °NM, obsah kyselin 6,5-9 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: moštová odrůda vhodná zejména k výrobě vysoce kvalitních, voňavých, harmonických, plných vín s příjemnou, jemnou kyselinkou v kvalitě pozdního sklizně. 

STANOVIŠTĚ: sluneční, zejména svahovité, jižní pozemky. Je středně náročný na stanoviště, lze pěstovat v podobných lokalitách jako Rulandské bílé a Rulandské šedé. Je středně náročný na půdu, méně vhodné jsou suché půdy. Je vhodný do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST:  je velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola), velmi dobře vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), dobře až velmi dobře vůči padlí révy (Erysiphe necator). Lze dobře pěstovat v podmínkách ekologického vinárstva.

PŮVOD: Lotyšsko, vyšlechtil ho Pauls Sukatniks, v roce 1964 urobil selekci z křížení odrůd Jubilejnaja Novgoroda x (Smuglyanka x Dvietes Zila). Je komplexním mezidruhovým křížencem mezi Vitis vinifera, Vitis labrusca a Vitis amurensis.

RŮST: velmi bujný. Listy má velké, trojlaločné, zelené. Dřevo velmi dobře vyzrává před zimou. Pozdě raší.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě.

PLODNOST: raná, asi 2 roky po výsadbě, vysoká, přibližně 12 kg/keř při dospělém keře. 

PLODY: hrozny jsou středně velké (350-450 g), kuželovité až válcovité, volné s  30-35 bobulemi. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 6-7 g), kulaté, modré až černé, pokryté voskovitým modrým ojíněním. Slupka je pevná, pružná. Dužnina má konzistenci želé s několika velkými semeny. Chuť je sladkokyselá, harmonická (cukernatost 16-20 °Brix, kyselin je maximálně 5 g/l), aromatická s jemnou vůní přezrálých jahodníku typickou pro křížence s Vitis labrusca.   

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné až časné, obvykle v 2. polovině srpna.

VYUŽITÍ: univerzální odrůda k výrobě červených ovocných vín s typickou vůní přezrálých jahodníku, ale i k přímé konzumaci jako stolní odrůda, či k výrobě moštů, džemů, kompotů.

STANOVIŠTĚ: sluneční, preferuje lehčí, dobře propustnou, středně úrodnou půdu, lepší než mnohé jiné odrůdy snáší sucho či chudší půdu. Je vhodný i do zcela okrajových poloh pro pěstování révy.

ODOLNOST: je extrémně mrazuvzdorná v dřevě a pupenech do -30 °C či dokonce až -35 °C. Pozdě raší a tak obvykle uniká i pozdním jarním mrazům. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a botrytidě (Botrytis cinerea), středně vůči padlí (Erysiphe necator).

PŮVOD: Švýcarsko, region Jura, v r. 1992 vyšlechtil Valentin Blattner jako mezidruhového křížence odrůd Medina (Seyve Villard 12-286 x Medoc noir) x Kaberne severnyj ((Galan x V. amurensis) x (V. amurensis x V. vinifera)).

RŮST: velmi bujný. Raší brzy.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

PLODNOST: dobrá, je středně citlivý na sprchávání.

PLODY: hrozny jsou středně velké, kuželovité, řídké až husté, často křídlaté. Bobule jsou malé až středně velké. Slupka je modročerná, pružná a pokrytá silnou vrstvou voskovitého ojínění. Dužnina je řídká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: moštová odrůda na výrobu aromatického vína s osobitou muškátovou vůní a s menším množstvím tříslovin.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Ve vlhké půdě dobře roste, ale méně plodí. Vhodná zejména do teplých či chráněných středně teplých oblastí pěstování révy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě v zimě, kvůli ranému rašení náchylnější k poškození jarními mrazy, ale dobře regeneruje a plodí z podoček. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a středně vůči botrytidě (Botrytis cinerea) a vůči padlí révy (Plasmopara viticola), neatraktivní pro octomilku japonskou (Drosophila suzukii).

PŮVOD: Švýcarsko, v r. 1991 vyšlechtil Valentin Blattner jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Regent, registrován od r. 2007 ve Švýcarsku, od 2010 v Německu.
RŮST: velmi bujný, vzpřímený, potřebuje vzdálenost asi 1,25 m mezi rostlinami.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: vysoká, ale s redukcí úrody ve prospěch kvality je třeba počkat po odkvětu, protože má tendenci ke sprchávání.
PLODY: hrozny jsou střední až velké, kuželovité s křidélky, řídké až středně husté, často s nedokonale vyvinutými (sprchavými) bobulemi. Bobule jsou menší, téměř bez semínek, zelené, s tlustší slupkou. Při dozrávání se zbarvují dožluta. Dužnina je řídká. Chuťový profil se podobá odrůdám Ryzlink rýnský a Sauvignon Blanc, nejvíce sladké jsou bobule bez semínek.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu bílého vína.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy.
ODOLNOST: vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), je dobře mrazuvzdorný – podobně jako Ryzlink rýnský.

PŮVOD: USA.
RŮST: robustní a odolný keř.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké hrozny s velkými, růžovofialovými bobulemi. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, s jemným jahodovým nádechem.
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu.
VYUŽITÍ: stolní odrůda, vhodná k přímé konzumaci i k výrobě vína a želé.
STANOVIŠTĚ: jižní a střední polohy, chráněné slunné stanoviště. Půdy hluboké, živné.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám, nevyžaduje chemickou ochranu, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: ČR, Vinselekt Perná, registrováno v r. 2001, mezinárodní kříženec odrůd Rakiš a Merlan.
RŮST: středně silný. Raší v poslední dekádě dubna, někdy může být poškozována mrazy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný. Kvete středně brzy, v první polovině června.
PLODNOST: vysoká, pohybuje se mezi 10 – 15 t/ha.
PLODY: Hrozny středně velké (136 g), válcovitě-kónické, středně husté s křidélkem. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté barvy, na oslněné straně je réva poměrně intenzivně růžová. Cukernatost dosahuje 17–22 °NM a obsah kyselin je 8–11 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Hrozny dlouho vydrží na keři v dobrém stavu a lze z nich vytvářet bobulové výběry a ledová vína.
VYUŽITÍ: na jemně kořeněné víno i přímý konzum. Malverina je určena pro výrobu odrůdových vín. Mladá vína mají květinovou a ovocnou vůni a vyšší obsah kyselin. Ležením ve láhvi se víno harmonizuje. Je také vhodná pro výrobu biovín.
STANOVIŠTĚ: má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Dobré vyzrání hrozna je podpořeno svažitými polohami, které jsou velmi dobře oslněné. Na půdu nemá vysoké nároky. Dobře roste na hlinitých, hlinitopísčitých a písčitých půdách. Vhodnější jsou půdy chudší a sušší než půdy velmi vlhké.
ODOLNOST: vysoce odolná vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolná vůči padlí (Uncinula necator), je středně mrazuodolná. Je schopná přinést průměrnou úrodu ze spících oček – podoček po zamrznutí jarními mrazy.