Réva vinná

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro vinohradnictví a vinařství J. I. Potapenka, mezidruhový kříženec odrůd (Zarja Severa x Dolores) x Ruskyj rannyj, patří do skupiny hybridů s botanickým druhem Vitis amurensis.
RŮST: bujný, husté olistění. Je vhodné pěstovat ji na dlouhý tažeň, na středním i vysokém vedení.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.
PLODNOST: raná, střední až vysoká, pravidelná (7–11 t/ha).
PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 400–600 g), kuželovité, řídké až středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 22x24 mm, 4–5 g), kulaté. Slupka je tenká, pevná, tmavomodrá až tmavofialová, dužnina je masitá, narůžověle bílá. Chuť je výborná, j jednoduchá, s vysokým obsahem cukru (17–19 °NM). Obsahuje semena.
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září, po 115–120 dnech vegetace při sumě aktivních teplot 2250–2450 °C.
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci jako stolní hrozny.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje lehčí půdy, hlinitopísčité či hlinité. Vhodný do všech oblastí pěstování révy, i těch okrajových.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v zimě (do -26 °C), výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (průměrně 6,7 bodu z maxima 9 bodů) a středně odolný vůči padlí (Uncinula necator) (průměrně 5,1 bodu z maxima 9 u listů a 5,6 u bobulí), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

Pozdní moštová odrůda bílého vína vhodná pro výrobu vína.
Středně bujný růst, pravidelná plodnost. Menší, kulaté bobule mají pevnou slupku, jsou žlutozelené, na sluneční straně s narůžovělým líčkem. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý. Vhodný pro přímou konzumaci, výrobu vína - chuť vína aromatická, plná, harmonická, se svěží kyselinkou. Dozrává ve 2. pol. října. Odrůda náročnější na polohy, vyžaduje dobře exponované, teplé polohy, slunečné stanoviště a vlhčí hlinité/ hlinitopísčité půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Vysoká odolnost vůči plísním, padlí révy a mrazu. Samoprašná odrůda. Původem z ČR.

PÔVOD: Rusko, Novočerkask, vyšľachtil amatérsky šľachtitel Jevgenij Georgijevič Pavlovskij ako medzidruhového kríženca odrôd Talisman x (Cardinal + zmes peľu európsko-amurských odrôd). Synonymá: Рошфор.

RAST: silný, výhony dobre vyzrievajú, raší neskoro. Listy sú stredne veľké, stredne vykrajované.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, s obojpohlavnými kvetmi.

PLODNOSŤ: veľmi vysoká a pravidelná, pestuje sa na 40-45 očiek na ker, 8-10 očiek na ťažeň, vyžaduje redukciu strapcov na priemerne 1,2-1,4 na výhon.

PLODY: strapce sú veľmi veľké (priemerne 500-900 g, ale aj 1000 g, často i viac), kónické až cylindricko-kónické, stredne husté až husté. Bobule sú veľmi veľké (priemerne 8-10 g, niekedy až 15 g), guľaté. Šupka je najskôr tmavoružová, neskôr tmavofialovomodrá, stredne pevná, tenká. Dužina je mäsitá, chrumkavá, obsahuje semená. Chuť je výborná, harmonická, v plnej zrelosti muškátová (degustačne hodnotená na 9,7 bodov z 10). Cukornatosť je 15-18 g/100 ml, obsah kyselín 6-7 g/l.

DOZRIEVANIE: veľmi skoré (100-120 dní), obvykle v 1. dekáde augusta. Strapce môžu ostať dlho na kríkoch bez poškodenia osami a straty kvality.

VYUŽITIE: plody najmä na priamy konzum ako stolové hrozno, prípadne na výrobu kompótov, džemov či muštov.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, chránené, je stredne náročný na pôdu, menej vhodné sú pôdy suché, ale aj príliš vlhké, prehnojené. Je vhodný na pestovanie najmä do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolný v dreve zrejme do -22 °C až -24 °C, neskorým rašením spomedzi stolových odrôd lepšie uniká neskorým jarným mrazom. Je vysoko odolný voči plesni révovej - perenospóre (Plasmopara viticola) - má gény Rpv12 a Rpv3 - a vyššie odolný voči múčnatke (Erysiphe necator), stredne odolný voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Maďarsko, Kölyuktetö, KRF Research Station for Viticulture and Enology
University of Horticulture and Food Industry, v r. 1966 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis, konkrétně odrůd Seyve Villard 12375 x Pannonia Kincse. Synonyma: Suzy, Bornemissza Gergely 14, Jakobsberger.

RŮST: velmi bujný, hustý, vyžaduje více zelených prací, tedy vylamování zálistků a prosvětlování listů. Středně velké listy jsou 3- až 5laločnaté.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: doporučené zatížení je 6–8 oček na m2.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (průměrně 178–350 g), středně husté, podlouhlé. Bobule jsou středně velké (průměrně 3,6–4,3 g), podlouhlé. Slupka je žlutozelená až žlutá, tenká. Dužnina je křupavá, šťavnatá. Chuť je sladká, neutrální. Cukernatost je průměrně 14–16 °Brix a obsah kyselin je 6–8 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od 1. poloviny do konce září, potřebuje 137–143 dní při sumě aktivní teploty 2400–2650 °C.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale i na zpracování na kompoty, mošty, sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech, je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (6–7 bodů z 9, přičemž 9 je nejlepší), padlí (Erysiphe necator) (6 bodů z 9) a botrytidě (Botrytis cinerea) (6 bodů z 9).

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Vserossijskij NIIViV im. Ya. I. Potapenko, vyšlechtěný jako mezidruhový kříženec Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Frumoasa Albe x Vostorg. Synonyma: Keša-1, Keša-2, FV-6-6, Талисман.

RŮST: velmi bujný. Listy jsou velké, pětilaločné, hluboce vykrajované a s ostře zubatým okrajem. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný se samičími květy, k tvorbě jeho velmi velkých bobulí se semeny potřebuje v dosahu jinou oboupohlavnou odrůdu. Při nedokonalém opylení dochází k propadu květů a tvorbě menších partenokarpických plodů (= hráškovatění). Bez přítomnosti opylovače dokáže tvořit partenokarpické velké bezsemenné bobule (do 5 g). Vhodní opylovači: např. rodičovské odrůdy Vostorg a Frumoasa Alba.

PLODNOST: velmi raná (již 2. rok po výsadbě), vysoká.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (průměrně 800–1100 g), středně husté, někdy řídké, nejčastěji kónického tvaru. Bobule jsou velmi velké (průměrně 35×31 mm, 12–16 g, někdy až 20–25 g). Slupka je zelenožlutá. Dužnina je, obsahuje 1–3 semena. Chuť je harmonická, v plné zralosti někdy s muškátovou příchutí. Při degustačních hodnoceních dosáhl 8,3 bodu z 10 možných. Cukernatost 18–20 g/100 ml, kyselost 5–6 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu i skladování.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu kompotů, moštů či džemů a sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale dobře propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých, případně chráněných chladných poloh – např. u zdí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do asi -25 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (geny Rpv12 a Rpv3) i vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea), méně odolný vůči padlí révy (Erysaphe necator).

PŮVOD: Německo, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, kříženec Solaris a Gelber Muskateller (Muscat Blanc), 1987.

 
RŮST: bujný, silně olistěný.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

 
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: hrozen středně velký, volný, bobule středně velké, kulaté, slupka zelenožlutá, dužina s vyšším obsahem kyselin, chuť muškátová, připomíná vůni liči.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v srpnu.

 
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu muškátového vína a sektu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Má menší nároky na stanoviště.

 
ODOLNOST: dobře odolný vůči houbovým chorobám a mrazu. Silně odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola), středně až silně vůči padlí (Uncinula necator) a středně vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: USA, University of Arkansas, Arkansas Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho James N. Moore jako mezidruhového křížence Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně odrůd Alden x New York 46000, křížení proběhlo v roce 1964, selekce v roce 1967, na trh byla uvedena v r. 1977. Synonyma: Arkansas 1196, Venus Seedless.

RŮST: středně bujný až bujný, listy má velké a málo vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají. Řežou se na 4–6 oček na výhon.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), střední až vysoká (asi 4–8 kg/keř či 19–24 t/ha).

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g, od 200 do 500 g), válcovité. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 3–4 g), kulaté. Slupka je tmavomodrá, silnější, dá se sloupnout. Dužnina je ve III. třídě bezsemennosti, tedy obsahuje rudimenty semen, málo postřehnutelné při jídle. Chuť je ovocná, příjemná, je směsí muškátové a jahodové příchuti Vitis labrusca. Cukernatost je 16 g/100 ml.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. Vydrží dlouho na keřích v dobré kvalitě a plody jsou málo náchylné k praskání během dešťů při dozrávání.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na sušení na rozinky, na výrobu moštů, džemů, sirupů, kompotů či lehkého vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou a výživnou, ale dostatečně propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy, na jarní mrazy je citlivý, protože raší poměrně brzy. Je výše odolný vůči antraknóze (Elsinoë ampelina) (7 bodů z 9), středně až méně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) (3–4 body z 9) a zřejmě podobně vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea) a vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Podarok Zaporožiu x Vostorg.

RŮST: středně silný až silný.

OPELOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

PLODNOST: plodnost a kvalita je vysoká.

PLODY: Hrozny jsou velmi velké (800-1200 g, někdy až 1800 g) cilindricko kónického tvaru, středně husté až husté, rozvětvené, volnější. Bobule jsou světle zelené až zlatavě žluté s tenčí slupkou, jsou velké (32x22 mm, 8-12 g). Dužina je masitá, šťavnatá s vyváženou, harmonickou, jemně muškátovou chutí. Cukernatost je středně vysoká, 16-19 °NM. Má semena.

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné, postupně od začátku srpna. Potřebuje 110 – 115 dní při sumě aktivních teplot 2300-2400 °C. Před změknutím bobulí odstraňujeme listy z okolí hroznů na 50 %. Úroda může zůstat dlouho po zralosti na keři, aniž by ztratila chuťové vlastnosti.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i dalšímu zpracování. Velmi dobře se přepravují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje dostatečně vlhké půdy.

ODOLNOST: Dřevo dobře vyzrává, je dobře mrazuodolné.

PŮVOD: Ukrajina.

 
RŮST: bujný, silné dřevo.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

 
PLODNOST: průměrná až vysoká, plodí i na zálistcích. Kvalita výborná.

 
PLODY: řídké až středně husté hrozny s velkými, masitými, podlouhlými bobulemi o délce až 5 cm. Barva fialová až tmavomodrá, u třapiny nazelenalá. Chuť sladká, křupavá. Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku září. Částečným odlistěním dopěstujeme vzhledné hrozny.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na mošt i zavařování. Hrozny dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Vyžaduje širší spon, opěrný kůl, úrodnou půdu a přiměřenou závlahu.

 
ODOLNOST: ošetření proti houbovým chorobám je nutné.

PŮVOD: Francie, nalezena v r. 1863 jako mutace odrůdy Chrupka bílá. Synonyma a cizí názvy: Chrupka červená, Rotgutedel, Fendant rosé, Chasselas rosé.

RŮST: bujný, s poléhavými letorosty. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.

PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 152 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, středně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,1 g), kulaté. Slupka je růžová až tmavě červená, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem září, před Chrupkou bílou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě moštů. Méně se používá k výrobě vín, protože mošt z ní je intenzivněji červený.

STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě až do -17 °C (vysoká v rámci Vitis vinifera), citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Německo, Freiburg, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg (Státní vinařský ústav ve Freiburgu), vyšlechtil ho v r. 1982 Norbert Becker jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Solaris

 
RŮST: středně bujný. Raší brzy, současně s Pinot Noir. Doporučený je řez na 3–5 oček na m².

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavními květy. Kvete krátce před Pinot Noir.

 
PLODNOST: činí 13,5–16 t/ha při cukernatosti 20 °NM a kyselinách 7,5–8,5 g/l.

 
PLODY: hrozny jsou středně velké, méně husté, podlouhlé, s volně nasazenými bobulemi. Bobule jsou středně velké, pevné. Slupka je silnější, pevná, tmavomodrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem až v polovině září (týden před Pinot Noir).

 
VYUŽITÍ: zejména na vína bohatá na barviva, aromatická, s vyšším obsahem taninů, s výraznými tóny lesního ovoce, typově podobná vínům z Cabernet Sauvignon, obvykle s ještě výraznější vůní. Mladší vína mají typickou kořenitost, jsou vhodná k delšímu zrání či barikování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda bohatá na živiny. Odrůda vhodná i do okrajových oblastí. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hrozna jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný (do -21/-24 až -25 °C), dřevo dobře vyzrává, je náchylnější k pozdním jarním mrazům, protože brzy raší. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), středně až výše vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

Moštová odrůda vhodná pro výrobu červeného vína.
Středně silný růst. Hrozny jsou středně velké, podlouhlé, s volně nasazenými kulatými bobulemi střední velikosti a tmavomodré barvy. Dužina je sladká, osvěžující, lahodná. Vhodný pro výrobu červeného vína - chuť intenzivní, plná, s vůní černého rybízu a třešní. Dozrává na přelomu září - října. Slunečné stanoviště, střední polohy, půda hlinitá, s dostatkem vláhy a živin. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hroznu jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Odrůda dobře snáší kratší řez. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoprašná odrůda. Původem z Německa, r. 1967, kříženec odrůd Diana x Chambourcin.

PÔVOD: Lotyšsko, vyšľachtil ho Pauls Sukatniks, v roku 1964 urobil selekciu z kríženia odrôd Jubilejnaja Novgoroda x (Smuglyanka x Dvietes Zila). Je komplexným medzidruhovým krížencom medzi Vitis vinifera, Vitis labrusca a Vitis amurensis.

RAST: veľmi bujný. Listy má veľké, trojlaločné, sýtozelené. Drevo veľmi dobre vyzrieva pred zimou. Neskoro raší.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý s obojpohlavnými kvetmi. Kvitne neskoro.

PLODNOSŤ: skorá, asi 2 roky po výsadbe, vysoká, približne 12 kg/ker pri dospelom kre. 

PLODY: strapce sú stredne veľké (350-450 g), kužeľovité až valcovité, voľné s  30-35 bobuľami. Bobule sú stredne veľké až veľké (priemerne 6-7 g), guľaté, tmavomodré až čierne, pokryté voskovitým svetlomodrým osrienením. Šupka je pevná, pružná. Dužina má konzistunciu želé s niekoľkými veľkými semenami. Chuť je sladkokyslá, harmonická (cukornatosť 16-20 °Brix, kyselín je maximálne 5 g/l), aromatická s jemnou vôňou prezretých jahôd typickou pre krížence s Vitis labrusca.   

DOZRIEVANIE: veľmi skoré až skoré, obvykle v 2. polovici augusta.

VYUŽITIE: univerzálna odroda na výrobu purpurovočervených ovocných vín s typickou vôňou prezretých jahôd, ale aj na priamy konzum ako stolová odroda, či na výrobu muštov, džemov, kompótov.

STANOVIŠTE: slnečné, preferuje ľahšiu, dobre priepustnú, stredne úrodnú pôdu, lepšie než mnohé iné odrody znáša sucho či chudobnejšiu pôdu. Je vhodný aj do úplne okrajových polôh pre pestovanie viniča.

ODOLNOSŤ: je extrémne mrazuodolná v dreve a pukoch do -30 °C či dokonca až -35 °C. Neskoro raší a tak obvykle uniká aj neskorým jarným mrazom. Je veľmi dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola) a botrytíde (Botrytis cinerea), stredne voči múčnatke (Erysiphe necator).

PŮVOD: Maďarsko, Eger, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, v r. 1963 ji vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence odrůd Eger 2 (Villard Blanc) x Bouvier, registrována byla v Maďarsku v r. 1982. Je hybridem obsahujícím ve svém genetickém profilu tyto botanické druhy: 78,09 % Vitis vinifera, 1,56 % V. labrusca, 14,58 % V. rupestris, 3,13 % V. berlandieri, 2,64 % V. lincencumii.

 
RŮST: středně bujný. Raší pozdě. Dobře snáší řez na čípky. Optimální je střední vedení.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete brzy.

 
PLODNOST: středně vysoká, 8–12 t/ha při cukernatosti 18–22 °NM a kyselinách 7–10 g/l a zatížení 50–60 oček na keř.

 
PLODY: hrozny jsou malé až středně velké (průměrně 100–250 g se 62 bobulemi), kuželovité s křidélky, řidší až středně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 1–2 g, 14–15 mm), kulaté. Slupka je zelenožlutá až zlatožlutá, na osluněné straně někdy hnědorůžová až bronzová, tečkovaná, pevná. Dužnina je rozplývavá, řídká. Chuť je neutrální, velmi příjemná, velmi sladká (průměrně 21,7 °NM, ale až 28 °NM).

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, začátkem až v polovině září při sumě aktivních teplot 2600–2700 °C.

 
VYUŽITÍ: na výrobu moštu, jemného vína s mírně ovocným buketem podobným „chrupkám“ či Rulandskému bílému i k přímé konzumaci jako stolní hrozny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, není příliš náročná na polohu a půdu, ale potřebuje dostatek vláhy. Vhodná do teplých, středně teplých či chráněných vyšších poloh pro pěstování révy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě (−25 až −27 °C), i když v nepříznivých letech na podzim hůře vyzrává ve dřevě, dobře regeneruje a obrůstá z podoček a spících oček. Díky pozdnímu rašení je dobře mrazuvzdorná i vůči pozdním jarním mrazům. Při nepříznivém počasí v době květu je náchylná ke sprchávání květů. Je vysoce odolná vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (7 bodů z maxima 9 bodů), velmi vysoce vůči padlí révy (Plasmopara viticola) (9 bodů z maxima 9), odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), náchylnější jen k červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila). Je vhodná k pěstování v ekologickém režimu.

PŮVOD: Švýcarsko, region Jura, v r. 1992 vyšlechtil Valentin Blattner jako mezidruhového křížence odrůd Medina (Seyve Villard 12-286 x Medoc noir) x Kaberne severnyj ((Galan x V. amurensis) x (V. amurensis x V. vinifera)).

RŮST: velmi bujný. Raší brzy.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

PLODNOST: dobrá, je středně citlivý na sprchávání.

PLODY: hrozny jsou středně velké, kuželovité, řídké až husté, často křídlaté. Bobule jsou malé až středně velké. Slupka je modročerná, pružná a pokrytá silnou vrstvou voskovitého ojínění. Dužnina je řídká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: moštová odrůda na výrobu aromatického vína s osobitou muškátovou vůní a s menším množstvím tříslovin.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Ve vlhké půdě dobře roste, ale méně plodí. Vhodná zejména do teplých či chráněných středně teplých oblastí pěstování révy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě v zimě, kvůli ranému rašení náchylnější k poškození jarními mrazy, ale dobře regeneruje a plodí z podoček. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a středně vůči botrytidě (Botrytis cinerea) a vůči padlí révy (Plasmopara viticola), neatraktivní pro octomilku japonskou (Drosophila suzukii).

PŮVOD: USA, Davis, University of California, California Agricultural Experiment Station, vyšlechtili Harold P. Olmo a Albert T. Koyama jako křížence genotypů Olmo L 12-80 x Olmo S 45-48, křížení proběhlo v roce 1957 a následná selekce v roce 1958. Synonyma: Redglobe, Rosito.

RŮST: středně bujný, středně vzpřímený. Hustota olistění je střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká (průměrně 4–17 kg/keř).

PLODY: hrozny jsou velké (600–800 g) a řídké. Bobule jsou velké až velmi velké (průměrně 10–15 g, 34×30 mm), kulaté až jemně protáhlé. Slupka je růžová až červená se silným ojíněním, pevná, středně silná až silná. Dužnina je pevná, křupavá, méně šťavnatá, obsahuje 2–4 semena. Chuť je j ednoduchá, sladká, méně aromatická, cukernatost se pohybuje kolem 14–16 °Brix, množství kyselin je nízké (4–5 g/l).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, tedy ve 2. polovině až koncem září, potřebuje 130–140 dní k dozrání. Dobře snáší přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, do salátů, k zamrazování, případně na kompoty či výrobu moštů, džemů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou, výživnou půdou. Je vhodný zejména do teplých lokalit, případně do skleníků.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech v zimě do asi -18 °C. Středně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) a peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).

PÔVOD: Rakúsko, Klosterneuburg, Lehr- und Forschungszentrum für Wein- und Obstbau Klosterneuburg, vyšľachtená v roku 1978 ako medzidruhový kríženec obsahujúci v rodokmeni druhy Vitis vinifera, Vitis aestivalis, Vitis cinerea a Vitis rupestris, konkrétne je to kríženec odrôd Rizling rýnsky x Freiburg 589-54, ktorý je zas krížencom Seyve Villard 12 481 x (Rulandské šedé x Chrupka biela). Synonymá: Klosterneuburg 1680, KLBG 1680-3R/19.

RAST: je bujný až veľmi bujný s hustým olistením a vysokou intenzitou rastu zálistkov. Preto je náročnejší na zelené práce, teda najmä vylamovanie zálistkov v zóne strapcov. Pri odlisťovaní sa odstraňujú len 1-2 listy, aby bobule neboli náhle exponované voči priamemu slnečnému žiareniu a vysokým teplotám, ktoré by mohli spôsobiť ich poškodenie. Listy sú veľké, troj- až päťlaločné s plytkým až stredne hlbokým vykrajovaním. Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, s obojpohlavnými kvetmi.

PLODNOSŤ: vysoká, pre dosiahnutie kvality plodov je potrebná ich prebierka.

PLODY: strapce sú stredne veľké až veľké, kužeľovité. Bobule sú malé, oválne. Šupka je žltozelená až žltá, na slnečnej strane niekedy s jemným ružovkastým či oranžovým nádychom. Chuť je aromatická, korenistá. 

DOZRIEVANIE: je neskoré, v 2. polovici októbra.

VYUŽITIE: najmä na výrobu ekologických odrodových bielych vín s plnou chuťou a osviežujúcou kyselinkou.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, najlepšie južné svahy. Znesie aj suchšiu pôdu, ale extrémne či dlhodobo suchá sa negatívne prejaví na kvalite bobúľ a vína. Preferuje hlinitopiesočnatú či piesočnatohlinitú pôdu, nevyhovujú mu hlboké a vlhké pôdy. Je vhodný najmä do teplých polôh pre pestovanie viniča.

ODOLNOSŤ: je dobre až veľmi dobre mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je veľmi dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola) a múčnatke viniča (Erysiphe necator), dobre odolný voči botrytíde (Botrytis cinerea). Netrpí spŕchaním súkvetí ani abiotickým vädnutím strapcov.

PÔVOD: USA, štát New York, Geneva, Vine Breeding Institute of Cornell University, vyšľachtil ho v roku 1925 Richard Wellington ako medzidruhového kríženca medzi druhmi Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétne ako kríženca odrôd Ontario x Grosse Guillaume. Synonymá: NY 13 035.

RAST: bujný až veľmi bujný, s hustým až veľmi hustým olistením a vysokou intenzitou ratu zálistkov. Dôležité je odstraňovanie zálistkov a 1-3 listov v zóne strapcov. Listy sú veľké až veľmi veľké, trojlaločné s nevýrazným vykrojením.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá s obojpohlavnými kvetmi.

PLODNOSŤ: Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2, v dobrých polohách až 6-8 očiek na m2. Väčšinou netreba prebierku plodov.

PLODY: strapce sú veľké, výrazne rozvetvené v základe. Bobule sú veľké až veľmi veľké, oválne. Šupka je tmavomodrá až čierna s voskovitým osrienením. Dužina je slizovitá až chrumkavá, obsahuje semená. Chuť je aromatická, s jahodovým až malinovým tónom, nie tak výrazným ako iné "labruskové odrody".

DOZRIEVANIE: stredne skoré až neskoré, postupné od polovice septembra, vydržia až do konca októbra na koreni, pričom si zachovávajú svoju kvalitu.

VYUŽITIE: hodnotná stolová odroda vhodná aj na veľkovýrobné pestovanie na trh s veľmi peknými strapcami a dobrou chuťou, na priamy konzum, spracovanie na kompóty, džemy či mušty.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, vzdušné. Nemá rád suché pôdy. Je vhodný do vzdušných teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je dobre až veľmi dobre mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je veľmi dobre odolný voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea), dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola). Má nízku citlivosť na spŕchanie kvetov.

PÔVOD: bývalý ZSSR, Všeruský vedecko-výskumný ústav pre vinohradníctvo a vinárstvo J. I. Potapenka. Vyšľachtili ho v roku 1947 J. I. Potapenko, L. I. Proskurnja a A. S. Skripnikova ako kríženca odrody Severnyj x zmes peľu odrôd Muškát vengerskij, Muškát belyj, Muškát alexandrijský). Obsahuje gény Vitis amurensis. Synonymá: Cvetočnyj (pôvodný názov), pod menom Blütenmuskateller sa pestuje najmä v nemecky hovoriacich krajinách.

RAST: bujný až veľmi bujný, s hustým až veľmi hustým olistením, intenzita rastu zálistkov je vysoká. Je nutné v zóne strapcov odstraňovať zálistky a 1-3 listy. Listy sú stredne veľké až veľké, okrúhle, troj- až päťlaločné, stredne hlboko vykrajované. 

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý s obojpohlavnými kvetmi.

PLODNOSŤ: primeraná, pravidelná. Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2, pri ňom netreba robiť prebierku plodov.

PLODY: strapce sú stredne veľké až veľké, valcovito-kužeľovité, stredne husté až husté. Bobule sú stredne veľké, guľaté. Šupka je pevná, žltozelená, na oslnenej strane jantárová, s jemným voskovitým osrienením. Dužina je šťavnatá. Chuť je s výraznou muškátovou vôňou.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, v 2. polovici septembra až začiatkom októbra.

VYUŽITIE: muštová odroda vhodná na výrobu odrodových vín a cuvée s intenzívnou muškátovou vôňou s jemnou ovocnosťou a výraznou, sviežou kyselinou.

STANOVIŠTE: slnečné, vzdušné, je stredne náročný na polohu, menej náročný na pôdu, menej vhodné sú suché pôdy, ktoré negatívne ovplyvňujú vôňu. Vo vlhkých pôdach zas môžu mať veľmi husté olistenie, čo zvyšuje citlivosť na hubové patogény.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola) a voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea), stredne až menej odolný voči múčnatke viniča (Erysiphe necator). Je málo citlivý na spŕchanie súkvetí, netrpí abiotickým vädnutím strapcov. Dá sa pestovať v režime ekologického poľnohospodárstva, ale s ochranou proti múčnatke.

PÔVOD: Nemecko, Breisgau, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, vyšľachtil ho v r. 1983 Norbert Becker ako kríženca odrôd Seyval x Zähringer (pôvodne udávaný rodičovský pôvod Cabernet Sauvignon x Bronner), registrovaný bol v r. 2013 v Nemecku. Je to medzidruhový kríženec obsahujúci gény amerických druhov Vitis spp. aj Vitis amurensis. Synonymá: FR 392-83.

RAST: stredne bujný až bujný s pomerne riedkym olistením, postačuje odstraňovanie zálistkov, prípadne 1-2 listov v zóne strapcov. Listy sú tmavozelené, stredne veľké, trojlaločné, so stredne hlbokým vykrojením. Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2. Výhony veľmi dobre vyzrievajú.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý s obojpohlavným kvetom.

PLODNOSŤ: pravidelná, primeraná, nevyžaduje prebierku plodov.

PLODY: strapce sú stredne veľké, pri základe rozvetvené, horná časť je široká, spodná úzka, valcovitá, stredne husté až redšie. Bobule sú malé až stredne veľké (1-1,5 g), guľaté. Šupka je pevná, ružová či ružovočervená, na slnečnej strane niekedy s jemným oranžovým odtieňom. Chuť je harmonická, vyvážená. Cukornatosť je 21-24 °NM, obsah kyselín 6,5-9 g/l.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, koncom septembra až začiatkom októbra.

VYUŽITIE: muštová odroda vhodná najmä na výrobu vysoko kvalitných, voňavých, harmonických, plných vín s príjemnou, jemnou kyselinkou v kvalite neskorého zberu. 

STANOVIŠTE: slnečné, najmä svahovité, južné pozemky. Je stredne náročný na stanovište, dá sa pestovať v podobných lokalitách ako Rulandské biele a Rulandské šedé. Je stredne náročný na pôdu, menej vhodné sú suché pôdy. Je vhodný do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ:  je veľmi dobre mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je veľmi dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola), veľmi dobre voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea), dobre až veľmi dobre voči múčnatke viniča (Erysiphe necator). Dá sa dobre pestovať v podmienkach ekologického vinárstva.

PŮVOD: Švýcarsko, v r. 1991 vyšlechtil Valentin Blattner jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Regent, registrován od r. 2007 ve Švýcarsku, od 2010 v Německu.
RŮST: velmi bujný, vzpřímený, potřebuje vzdálenost asi 1,25 m mezi rostlinami.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: vysoká, ale s redukcí úrody ve prospěch kvality je třeba počkat po odkvětu, protože má tendenci ke sprchávání.
PLODY: hrozny jsou střední až velké, kuželovité s křidélky, řídké až středně husté, často s nedokonale vyvinutými (sprchavými) bobulemi. Bobule jsou menší, téměř bez semínek, zelené, s tlustší slupkou. Při dozrávání se zbarvují dožluta. Dužnina je řídká. Chuťový profil se podobá odrůdám Ryzlink rýnský a Sauvignon Blanc, nejvíce sladké jsou bobule bez semínek.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu bílého vína.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy.
ODOLNOST: vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), je dobře mrazuvzdorný – podobně jako Ryzlink rýnský.

PŮVOD: USA.
RŮST: robustní a odolný keř.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké hrozny s velkými, růžovofialovými bobulemi. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, s jemným jahodovým nádechem.
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu.
VYUŽITÍ: stolní odrůda, vhodná k přímé konzumaci i k výrobě vína a želé.
STANOVIŠTĚ: jižní a střední polohy, chráněné slunné stanoviště. Půdy hluboké, živné.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám, nevyžaduje chemickou ochranu, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: ČR, Vinselekt Perná, registrováno v r. 2001, mezinárodní kříženec odrůd Rakiš a Merlan.
RŮST: středně silný. Raší v poslední dekádě dubna, někdy může být poškozována mrazy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný. Kvete středně brzy, v první polovině června.
PLODNOST: vysoká, pohybuje se mezi 10 – 15 t/ha.
PLODY: Hrozny středně velké (136 g), válcovitě-kónické, středně husté s křidélkem. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté barvy, na oslněné straně je réva poměrně intenzivně růžová. Cukernatost dosahuje 17–22 °NM a obsah kyselin je 8–11 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Hrozny dlouho vydrží na keři v dobrém stavu a lze z nich vytvářet bobulové výběry a ledová vína.
VYUŽITÍ: na jemně kořeněné víno i přímý konzum. Malverina je určena pro výrobu odrůdových vín. Mladá vína mají květinovou a ovocnou vůni a vyšší obsah kyselin. Ležením ve láhvi se víno harmonizuje. Je také vhodná pro výrobu biovín.
STANOVIŠTĚ: má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Dobré vyzrání hrozna je podpořeno svažitými polohami, které jsou velmi dobře oslněné. Na půdu nemá vysoké nároky. Dobře roste na hlinitých, hlinitopísčitých a písčitých půdách. Vhodnější jsou půdy chudší a sušší než půdy velmi vlhké.
ODOLNOST: vysoce odolná vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolná vůči padlí (Uncinula necator), je středně mrazuodolná. Je schopná přinést průměrnou úrodu ze spících oček – podoček po zamrznutí jarními mrazy.