Réva vinná Jupiter

PŮVOD: USA, Arkansas Agricultural Experiment Station, University of Arkansas, vyšlechtili ji John Reuben Clark a James Norman Moore jako meziodrůdového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Arkansas 1258 x Arkansas 1672 – v r. 1981 proběhlo křížení, v r. 1984 selekce.

RŮST: středně bujný, poléhavý. Listy jsou velké, tmavě zelené, málo až středně vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: vysoká (25–29 t/ha v plné plodnosti).

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 150–250 g), kónické, někdy křídlaté. Bobule jsou velké (průměrně 4,5–5,5 g), oválné. Slupka je červenofialová, v plné zralosti modrá, středně tlustá, k dužnině přilnavá. Dužnina je středně tuhá. Chuť je sladká, jemně muškátová, velmi dobrá. Cukernatost je 19,8 %. Spadá do kategorie bezsemennosti III–IV, jde o stenospermokarpický typ bezsemennosti, bobule obsahují malé, měkké rudimenty, které nejsou patrné při jedení.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, na přelomu srpna a září (5 dní po Venus). Při dešti během dozrávání nepraskají.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, případně k výrobě rozinek, vína, kompotů, sirupů či džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, dostatečně vlhká, úrodná, ale propustná půda. Je vhodný do teplých až středně teplých či chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je v rámci meziodrůdových kříženců středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy do asi -23 °C (mrazuvzdornější než Einset Seedless, Vanessa Seedless, Venus či Saturn, ale méně než Mars či Reliance). Je středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii), antraknóze (Elsinoe ampelina) a padlí (Uncinula necator), ale je náchylný na peronosporu (Plasmopara viticola).