Test – ČR 12% DPH (Stromy, rostliny...)

PŮVOD: více než 100 let množená odrůda v bošáckém a moravskolieskovském údolí, název podle osvícence Ľudovíta Riznera, který se podepsal pod její slávu.

 
RŮST: bujný, vytváří mohutné, zdravé, dlouhověké stromy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje ve svém okolí jinou odrůdu jabloně kvetoucí v podobném termínu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: středně velké, kulovité až ploše kulovité, mají tenkou, mastnou slupku, velmi dobře odolnou chorobám. Slupka je světlezelená až světle žlutá, téměř celá překrytá pruhovaným červeným líčkem, z něhož svítí světlé výrazné lenticely. Dužnina je šťavnatá a kypřejší, obsahuje všechny jablečné tóny od kyselé po sladkou.

 
DOZRÁVÁNÍ: konzumuje se od konce srpna do prosince, má velmi dlouhé konzumní období.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i všestrannému zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s přiměřeně vlhkou, dobře odvodněnou, hlubokou půdou, ale není náročná na její kvalitu.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná, dobře odolná vůči chorobám.

PŮVOD: Dánsko, vypěstoval ji jako náhodný semenáč Hardesvogt Tillisch v Bjerre nedaleko Horsensu okolo roku 1866. Rozšířil ji zahradnický závod E. Mathiesena v Olstyke.

RŮST: středně bujný, vytváří středně velké, kulovité koruny. Dobře snáší přísnější řez a vytváří kratší plodonosný obrost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače např.: Coxova reneta, Croncelské, James Grieve, Laxton's Superb, McIntosh, Priesvitné letné, Richardovo, Ušľachtilé žlté.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, střídavá.

PLODY: jsou velké (průměrně 190 g, ale i až 700 g), ploše kulovité, žebernaté obvykle s 5 žebry, nesouměrné, tvarově méně pravidelné. Slupka je lesklá až mastná, jemná, zelenožlutá až slámově žlutá, někdy s malým zlatožlutým až načervenalým líčkem a s drobnými hnědými lenticelami. Dužnina je jemná, hustá, křehká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická, velmi podobná chuti Kalvilu bílého zimního.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem srpna až v září, konzumně dozrává v září a vydrží do listopadu. Na větrných lokalitách může předčasně opadávat. Při skladování nezvadá, ale z příliš přehnojených lokalit mohou zejména větší plody hnít.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke kuchyňskému zpracování na pečení či výrobu přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, půdy i méně kvalitní, ale s dostatkem vláhy a vápníku. Snese i vyšší polohy, ale před větrem chráněné, i lokality, které jsou pro Kalvil bílý zimní příliš chladné. Vhodná především do zahrad.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. V nevhodných polohách je náchylnější k padlí a strupovitosti, v těžké půdě k rakovině.

PŮVOD: stará odrůda, zřejmě z obce Solivar, která je dnes součástí Prešova, byla šířena už před rokem 1880, má i další názvy: Solnohradské ušlechtilé, Borka či Šovari

 
RŮST: v mládí bujný, později střední. Vytváří středně velké, hustší, rozložité koruny. Je dlouhověká, ale ve vyšším věku potřebuje při slábnoucím růstu zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Ontário.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká, při dobrém řezu pravidelná a rovnoměrně rozložená po celé koruně. Plodí na kratších plodonosných větévkách.

 
PLODY: střední až velké (160 až 320 g), variabilního tvaru, mírně kuželovité, ke kalichu se sbíhají, nejširší jsou uprostřed. Slupka lesklá, mastná, velmi silná a hladká. Zelenožlutá až žlutá barva plodu je překrytá červenavým pruhovaným líčkem. Dužnina je téměř bílá, někdy pod slupkou narůžovělá, jindy nazelenalá, velmi šťavnatá, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladká s mírnou kyselostí, jemně kořenitá, téměř bez aroma, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se v říjnu, konzumní zralosti dosahuje v listopadu, vydrží do března, poté rychle moučnatí, z teplejších poloh při skladování také trpí pihovitostí. Dobře snáší přepravu, neotlačuje se.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména k moštování, kuchyňskému využití či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Je méně náročná na kvalitu půdy, ale nejlépe se jí daří v hlubších a vlhčích půdách. V suchých půdách může trpět červivostí. Je vhodná i do vyšších poloh, ale je třeba se vyhnout uzavřeným polohám, kde by trpěla strupovitostí.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květech, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je náchylná také k hnilobě jádřince a červivosti v suchých polohách.

PŮVOD: ČR, stará krajová odrůda, pravděpodobně ze Studnice u Náchoda

 
RŮST: středně bujný, vytváří velké, košaté, vysoko kulovité koruny, později široce rozložité až převislé, hustě olistěné. Je dlouhověká.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: např. Ontário a další obecně dobré opylovače.

 
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až středně velké (okolo 100 g), kulovitého až zploštělého tvaru. Slupka je mírně drsná, zelenavá až zelenožlutá, na slunečné straně s hnědočerveným krytím a rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, málo šťavnatá, vonná, po řezu na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je velmi dobrá, lahodná, kyselosladká s charakteristickou vůní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr v říjnu, konzumní zralost v prosinci, skladovatelnost do dubna až června.

 
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale také na kompoty či další zpracování. Je dlouhodobě dobře skladovatelná.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je to nenáročná odrůda, snese i těžké, jílovité, horší půdy a vyšší polohy, spíše otevřenější.

 
ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazům a rakovině, dobře odolná vůči padlí a monilióze, náchylná ke strupovitosti v uzavřených polohách s nedostatkem proudění vzduchu.

PŮVOD: ČR, Střížovice u Turnova, vyšlechtil v r. 1970 Otto Louda jako křížence Golden Delicious a Coxova reneta, odrůda byla registrována v r. 1978.

 
RŮST: středně bujný až bujný, koruna kulovitá, polovzpřímená.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Idared, James Grieve, Pilot, Rubinola, Spartan. Je nekompatibilní s odrůdou Lord Lambourne.

 
PLODNOST: raná (často už ve školce) a velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 137 g), velikostně nevyrovnané, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká, základní barva žlutá, na slunci překrytá výrazným pruhovaným červeným až tmavě červeným líčkem. Dužnina bílá až krémová, středně tuhá, jemná, křupavá, středně šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, harmonická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr v první polovině října, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost do února až března.

 
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu a kuchyňskému zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhká, hluboká, propustná, výživná. Je plastická, vhodná zejména pro teplé a středně teplé, ale i vyšší chráněné, spíše otevřenější polohy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je citlivá na gumovitost jabloní.

PŮVOD: Slovensko, místní odrůda z Bílých Karpat.

 
RŮST: bujný, vytváří mohutné, dlouhověké stromy, jedny z nejstarších.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.

 
PLODNOST: pozdější, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až obrovské, nepravidelného, spíše válcovitého tvaru. Slupka je zelenobílá s cihlově červeným líčkem na slunečné straně. Dužnina je bílá, řidší, šťavnatá. Chuť je nasládlá s mírnou hořkostí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během srpna a září, konzum ihned po sklizni, vydrží maximálně do října.

 
VYUŽITÍ: zejména na cidre a mošty, hospodářské využití.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná na polohu i půdu. Velmi vhodná do alejí, k cyklostezkám, do volné krajiny, do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči chorobám i škůdcům.

PŮVOD: je to velmi stará odrůda neznámého původu, je však možné, že i českého. Má velmi mnoho synonym. Synonyma: Vejlímek, Štětínské červené, Jablko štětínské červené, Jablko mastné, Jablko koláčové, Vejlímek chocholatý, Valník, Velínek, Vejlumek, Velímek, Kalvarůže, Velímek chocholatý, Roter Stettiner, Roter Winterstettiner, Rouge de Stettin, Rother Stettiner Apfel, Fucigena vulgaris, Der rothe Stettiner, Rother Herrnapfel, Rother Rostocker, Rostocker Apfel, Pomme rouge de Stettin, Vineuse rouge d’hiver, Pomme d’Adam d’hiver, D’Anaberg, De Hardy, De Jardy, De paradis ďhiver, De Rostock Stettin, Rother Kaiser, Belle Hervy, Rostrocker Stetting rouge, Rother Herrn-Zwiebel Apfel, Mat, Matapfel, Rother Bretigheimer, Tragamoner, Roth-apfel, Rother Zwiebel Apfel, Maler Apfel, Rothvogel, Eisenapfel, Roth u. sauerer Breitling, Sbohmer, Rothbädemer, Rother Asbacher, Rothbolg, Rother Bamberger, Kaiserkrone, Winterwollenschläger, Rother Wiener, Rothwiener, Rubiner, Rohwiener, Bluth u. rothe Renete, Winter Fleiner, Späther Bleichheimer, Krautländer, Rother u. später Calvill, Calviller, Rother Back, Bolzen, Sauer, rother Kirsch Apfel, Kohl Apfel, Schwerrother-Markt Apfel, Seiden, Rosenwasser, Garten, Braun, Butter, Kack, Rother Hart, Rother Rubin, Kischle, Pomme de fér, Ferrant, Kantjes, Zippel Apfel, Witlsboth, Guly Muly, Török, Bálint, Türkischer Weinling, Roter Backapfel, Roter Bietigheimer, Roter Glasapfel, Roter Herrenapfel, Roter Zwiebelapfel, Rostocker, Malerapfel, Mahler, Zigeunerapfel, Annaberger, Rotvogel

RŮST: zpočátku mírný, později bujný, tvoří velmi velké, ploše kulovité, široké koruny, jejichž větve se později sklánějí. Je velmi dlouhověký.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Bismarckovo, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, Dukát, Florina, Golden Delicious, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matkino, Míšeň jaroměřská, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch, Spartan, Šampion, Worcesterská parména, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (až po 10. roce od výsadby), vysoká, pravidelná, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 160 g), spíše zploštěle kulovité, nesouměrné, s tupými širokými hranami. Slupka je původně světle zelená, později žlutozelená, krytá karmínovou červení s bílými a červenými tečkami, její povrch je hladký. Dužnina je šťavnatá, tvrdá, pevná, zelenobílá, na vzduchu takřka nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá až pikantně nakyslá, bez kořenitosti, ale s jedinečným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží dlouho, až do května či déle. Nepadá předčasně ve větru.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, na sušení a výrobu vína. Dobře se přepravuje a skladuje, při skladování nezvadá.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou, zejména hlinitou, nesnáší příliš těžké, jílovité půdy. Je vhodná do teplých, ale hlavně středních a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Méně odolná k rakovině v těžkých, jílovitých půdách, méně odolná vůči strupovitosti, proto ji vysazujeme na vzdušné místo a udržujeme vzdušnou korunu. Je dobře větruodolná. Obvykle netrpí jinými chorobami.

Růst bujný, koruna se mohutně větví do výšky, později je široce kulovitá, plodnost pozdější (7–10 let po výsadbě), na vyšších tvarech dobrá úrodnost. Plod středně velký až velký, tvar kulovitý, u kalicha mírně zúžený. Slupka pevná, nejprve zelenožlutá až žlutá, později červená, na slunečné straně tmavě červená, nenápadně pruhovaná, s velkými bílými nebo rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá se žlutým nádechem, jemná, hustá, šťavnatá, chuť sladká, příjemně nakyslá. Zimní odrůda s krásnými plody vhodnými k přímému konzumu, zpracování a uskladnění. Sklizeň v polovině října, konzumní zralost: listopad až prosinec, skladovatelnost do března. Nenáročná odrůda, prospívá i ve vysokých, podhorských polohách. Pěstební tvar vyšší, zmlazovací řez ne příliš hluboký. Mrazuvzdorná. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Ontario, Ušlechtilé žluté. Sama je špatným opylovačem. Původem z Německa.

Zdravý, středně silný růst, vytváří poměrně hustou, kulovitou korunu. Raná a pravidelná plodnost. Středně velký plod kulovitého, mírně zploštělého tvaru. Hladká slupka je lesklá, zelenožlutá, na slunečné straně zlatistá, někdy s jemnými rzivými skvrnami / tečkami. Dužnina je jemná, šťavnatá, žlutavě bělavá, chuť velmi dobrá, sladce nakyslá, příjemně kořenitá. Jemná levandulová vůně. Výborná stolní odrůda. Pozdější sklizeň (od poloviny října), konzumní zralost v prosinci, skladovatelnost do března. Méně náročná odrůda, snese otevřené polohy i sušší půdy. Dobrá odolnost vůči mrazu (ve dřevě i květu) a vůči strupovitosti.

PŮVOD: neznámý, asi Francie, stará odrůda nejpozději z počátku 19. století. U nás se nazývá také Štěpové.

 
RŮST: zdravý a silný, vytváří vysokou, široce kulovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, květy jsou mrazuvzdorné.

 
PLODNOST: vysoká, tvoří mnoho plodonosných větviček.

 
PLODY: středně velké, kuželovité. Slupka je silná, hladká až mastná, žlutá, s četnými rzivými lenticelami, na slunečné straně zlatožlutá. Dužnina je nažloutlá, dosti jemná a šťavnatá, chuť kořenitá, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v první polovině září, konzumní zralost od konce září, skladovatelnost do ledna. Podobně jako Riznerovo má velmi dlouhou konzumní dobu na to, že se sklízí již v září jako letní odrůda.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, zpracování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i drsnější, vyšší polohy a horší, mělčí, méně úrodné půdy. Je vhodná do otevřených i uzavřených zahrad, na pole, do alejí. Jen v příliš suchých polohách má drobné plody.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, málo náchylná k chorobám.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to velmi stará odrůda popsaná poprvé zřejmě již v 15. století. Synonyma: Jeptiška, Cikán, Kominík, Roter Eiserapfel, Rother Calvillartiger Süssapfel, Eiser rouge, Durable trois ans, Roter drei Jahre dauernder Streifling, Paradiesapfel, Vittaria succulenta, Arsapple, Bamberger, Cristapfel, Elizer rosu, Herzapfel, Hunt’s Royal Red, Jarnapple, Kloserapfel, Kloster Apfel, Kohlapfel, Nagelsapfel, Rahmapfel, Red Eisen, Rother Backapfel, Schornsteinfeger.

RŮST: je velmi bujný, vytváří ploše kulovité až široce rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylovatelná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy až velmi pozdě a je špatným opylovačem. Vhodné opylovače např.: Ananasová reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Zuccalmagliova reneta atd.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná, každý druhý rok však vyšší. Nasazuje po jednom plodu v květenství.

PLODY: jsou středně velké až větší (průměrně 130 g), tupě kuželovité, u kalichu mírně žebernaté, nesouměrné, s jednou polovinou často menší, tvarově méně vyrovnané, velikostně vyrovnané. Slupka je tlustá, hladká, polomastná, nejdříve zelenožlutá, ale skoro celá překrytá červenou barvou, jejíž pásky na podkladové barvě jsou zřetelné jen na zastíněné straně, s výraznými, rezavými, bíle lemovanými lenticelami po celém plodu. Čerstvě obrané plody ze stromu jsou výrazně světle šedě až fialově ojíněné. Dužnina je zelenobílá, později nažloutlá, hrubozrnná, tuhá, méně šťavnatá, nevoní a na vzduchu mírně hnědne. Chuť je po dozrání sladká, málo kyselá, méně výrazná, téměř bez kořenitosti.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině až koncem října, konzumně dozrává v lednu, uskladněná v chladu vydrží do května či z chladných poloh a v dobrém uskladnění až do další sklizně či déle. Plody předčasně nepadají ve větru, jen v suchu. Neotlačují se, dobře snášejí přepravu, při skladování nevadnou a nehnijí.

VYUŽITÍ: mohutný strom s květy atraktivními pro opylovače se hodí do větších zahrad, sadů, na pastviny, včelíny, do větrolamů. Plody jsou vhodné zejména pro kuchyňské zpracování, tedy pečení, výrobu výživ, džemů, kompotů, sušení, výrobu vína, méně pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vzdušné, je méně náročná na polohu. Preferuje dostatečně vlhké, středně těžké až těžší, úrodné půdy, nesnáší jen vysloveně mokré půdy, kde může trpět rakovinou. Dobře snáší zatravnění po vstupu do plodnosti. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je dobře odolná vůči větru, středně odolná vůči strupovitosti, padlí a rakovině.

PŮVOD: Německo, pupenová náhodná mutace odrůdy James Grieve nalezená po 2. sv. válce Erichem Neumannem.

RŮST: růst středně bujný, koruna rozložitá, kuželovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je výborným opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Boikovo, Coxova reneta, Golden Delicious, Jonathan, Matkino, Ontario, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, bohatá a pravidelná.

PLODY: středně velké, kulovité až kuželovité, slupka hladká, zelenožlutá, později žlutá s červeným pruhovaným krytím. Dužnina bílá až krémová, jemná, šťavnatá s dobrou sladkou až nakyslou chutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň srpen až září, konzumní zralost ihned po sklizni. Skladovatelnost do konce září, v chladírnách do ledna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na moštování, výrobu přesnídávek či pečení.

STANOVIŠTĚ: odrůda je nenáročná na polohu, s výjimkou mrazových kotlin.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květu, středně v dřevě, silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, v těžké, jílovité půdě náchylná k rakovině.

PŮVOD: USA, San Diego, University of California, kříženec genotypů Cal 87.112-6 × Cal 88.270-1 vyšlechtěný v r. 1991 a uvedený na trh v roce 1994.

RŮST: bujný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete bez ohledu na délku dne nejdříve během května a poté v průběhu léta.

PLODNOST: vysoká, zejména v druhé části sezóny.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 15 g), krátce kuželovité, někdy srdčité nebo mírně zploštělé, tmavě červené a výrazně lesklé, středně pevné. Dužnina je tmavěji červená než u většiny opakovaně plodících odrůd. Chuť je silně aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: opakovaně plodící odrůda, od června až do září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení, výrobě džemů a jinému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, velmi přizpůsobivá různým podmínkám, zejména do teplých i středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně odolná vůči vysokým teplotám v létě, středně mrazuvzdorná. Relativně odolná vůči padlí (Podosphaera macularis), antraknóze (Colletotrichum acutatum) a vůči svilušce chmelové (Tetranychus urticae), středně náchylná na skvrnitost listů (Ramularia tulasnei) a verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae).

PŮVOD: Nizozemsko, 1969, kříženec odrůd Red Gauntlet × Macherauchs Dauerernte.

RŮST: bujný, středně hustý, polokompaktní, středně vysoký. Tvoří střední počet odnoží.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: v 1. a 2. roce vysoká, později se snižuje.

PLODY: středně velké (8 g), pravidelně tupě kuželovité, středně pevné, sytě červené, lesklé s polozapuštěnými nažkami. Dužnina je světle červená, s úzkým bílým proužkem, s malou dutinou. Chuť je sladkokyselá, aromatická, svěží.

DOZRÁVÁNÍ: první ve 2.–3. týdnu června a druhé od poloviny srpna do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: přímý konzum, mražení, výroba džemů a jiné zpracování. V chladu vydrží 3 dny.

STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě i vůči jarním mrazům, odolná proti padlí (Podosphaera aphanis) a krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum), středně proti plísni šedé (Botrytis cinerea), méně proti červené hnilobě kořene (Phytophthora fragariae) a verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: Nizozemsko, Fresh Forward.

RŮST: zdravý, silný, se středně vysokým, kulovitým, vzdušným trsem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květy jsou v úrovni listů nebo nad nimi, citlivější na jarní mrazy.

PLODNOST: vysoká, 1–1,1 kg na rostlinu.

PLODY: velmi velké (průměrně 20 g), velikostně vyrovnané, kuželovité, intenzivně lesklé, sytě červené až tmavě červené. Dužnina je celá červená, pevná, šťavnatá s dutinou. Chuť je výborná, sladká, harmonická.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce května do poloviny června, 2–3 dny po Honeoye, 5–6 dní před Sonatou.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, mražení, zpracování na džemy a sirupy. Je dobře skladovatelná v chladu, neztrácí lesk.

STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, méně v květu, silně odolná proti krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum) a verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), silněji odolná proti padlí (Podosphaera aphanis), méně odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea) (ale mnohem více než odrůda Clery) a proti kořenové hnilobě (Rhizoctonia spp.). Dobře odolává dešťům. Při příliš vysokých teplotách mohou plody měknout.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: robustní, vytváří ploše kulovité, vzdušné trsy s malým počtem listů. Odnožuje slabě, nezahušťuje porost, který je přehledný, a proto se plody dobře sbírají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: jsou velmi velké, středně těžké (25–30 g), pravidelně kuželovité, oranžově červené. Mají často vzpřímený kalich a pod ním se často tvoří bílý límec. Plody jsou velmi pevné a pěkné na pohled. Jejich chuť je vynikající, velmi šťavnatá.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od 2. červnového týdne do 2. červencového týdne, začíná týden po odrůdě Sonata a významně prodlužuje sezónu.

VYUŽITÍ: přímý konzum a mražení.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje lehčí písčitohlinité půdy dobře zásobené živinami.

ODOLNOST: citlivější na plíseň šedou a padlí.

PŮVOD: Nizozemsko, kříženec odrůd Elsanta × Polka.

RŮST: středně vysoký s kulovitým habitem a kompaktním, dost hustým trsem. Odnožuje středně, nezahušťuje porost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: nadprůměrně výnosná.

PLODY: při prvních sklizních velmi velké a těžké plody ledvinovitého tvaru, v dalších sklizních převážně tupě kuželovitého tvaru. Barva je oranžově červená, krásně lesklá, po utržení tmavne. Chuť je výrazně sladká, šťavnatá a velmi lahodná, mimořádná; jedna z nejlepších a nejkrásnějších odrůd. Plody jsou pevné, dobře snášejí přepravu.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní: od 2. červnového týdne do 1. červencového týdne.

VYUŽITÍ: přímý konzum, mražení a zpracování.

STANOVIŠTĚ: vhodná i do chladnějších oblastí. Vyžaduje lehčí půdy dobře zásobené vláhou.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná v zimě i na jaře. Je citlivá na plíseň šedou a vadnutí rostlin.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: zdravý a silný růst do cca 30 cm. Kvete v dubnu a květnu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, vyrovnané, tupě kuželovité, lesklé, atraktivní, zářivě červené. Chuť je osvěžující, sladká. Plody jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: v červnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba džemů, mražení. Jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, popř. polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti padlí.

PŮVOD: materiál z asi 450letého stromu tzv. Adamcovy oskeruše z vrchu Žerotín u Strážnice na Moravě, patří do pomologického typu Jemná.

RŮST: středně bujný až bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené ze 6–10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně vybarvují do žluta, oranžova a červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, uspořádané v chocholících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká, pravidelně ob rok nebo jednou za 2 roky, dobře plodná i v meziobdobí.

PLODY: středně velké (2–3,5 cm, 7–15 g), kulovitého až kuželovitého tvaru s malou kalichovou jamkou. Slupka je poměrně jemná, většinou lesklá, žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Celý plod je pokryt drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická, s minimem zrnité struktury. Zralé plody jsou náchylné na otlaky.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při skladování velmi rychle hnědnou a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po zhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po umletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, plody jsou silně až středně odolné proti strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z Lieskovské doliny.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou.

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velké, kulovitého až kuželovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lieskového.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jako po skořici.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: má asi největší přirozený areál ze všech jedlí, SV Severní Ameriky – na velkém území Kanady a v části USA, od 0 po 1500 m n. m. Často roste na nízko položených bažinatých půdách, kde je dominantním druhem, ale i na dobře odvodněných svazích.

 
RŮST: pomalý, dosahuje výšky 15–25 m a šířky 5 m. Koruna je špičatě kuželovitá a kmen je štíhlý. Borku má šedohnědou se pryskyřičnými puchýřky, v mládí hladkou, později šupinatou. Jehlice (15–25 mm) odstávají šikmo nahoru a jsou hřebenovité, svrchu tmavě zelené, naspodu se 2 úzkými bílými pásy. Po rozemnutí voní balzámově.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, větrem opylovaná, silně cizosprašná. Kvete v květnu. Samčí šištice jsou žluté nebo červenkasté, samičí fialově purpurové nebo zelenofialové.

 
PLODNOST: středně raná, po 15 až 30 letech od vyklíčení.

 
PLODY: šišky (4–7 cm), hnědé, vzpřímené, v plné zralosti rozpadavé. Semena mají dlouhé, tenké, blanité křídlo.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu téhož roku.

 
VYUŽITÍ: je to asi nejvoňavější vánoční stromek s trvanlivým jehličím. Z pryskyřičných puchýřků se získává tzv. kanadský balzám (25 % esenciálního oleje, 75 % pryskyřice). Používá se zejména k ochucení sladkostí, pečiva, zmrzliny a nápojů. Je velmi účinným antiseptikem, analgetikem a hojí popáleniny, povrchové rány, škrábance či poraněné bradavky při kojení. Používá se na zanícené hrdlo a také technicky jako lepidlo na optické přístroje. Pupeny, pryskyřice a míza se používají k léčbě kuřího oka a bradavic. Pryskyřice obsahuje mnoho vitamínu C, je močopudná a povzbuzující. Používá se v malých dávkách vnitřně proti kašli a průjmům. Uplatňuje se i v parfumerii. Mladé jehličí se používá na čaj proti kašli, rýmě a horečce, obsahuje mnoho vitamínu C. Sbírá se na jaře a suší se na později. Na jaře nebo v září se z něj získává také esenciální olej.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, velmi dobře snáší zastínění, zejména v mladém věku. Preferuje kvalitní, vlhkou, ale ne podmáčenou půdu, zvládne i těžkou jílovitou půdu, spíše kyselejší až po pH 5, ale snese pH od 4,5 po 7,5. Nesnáší silné znečištění ovzduší. Preferuje severní svahy. Koření mělce a je náchylnější k poškození větrem. Toleruje roční úhrn srážek od 600 do 1500 mm, průměrnou roční teplotu od 5 °C po 12 °C.

 
ODOLNOST: velmi silně mrazuvzdorná do -40 °C až -45,6 °C.