Javor klen

PŮVOD: střední Evropa a západní Asie, kde roste zejména na humózních půdách v suťových lesích, na svazích hlubších údolí, v bučinách a některých smrčinách. Poprvé ho formálně popsal Carl Linné v díle Species Plantarum (1753). 

RŮST: bujný. Je to velký, rychle rostoucí opadavý strom, běžně dosahující výšky 12-18 m (v dobrých podmínkách dorůstá do výšky 30-40 m a šířky 15 m), se vzpřímenou až zaoblenou korunou. Starší stromy mají typicky šupinovitou odlučnost borky. Listy na dlouhých načervenalých stopkách jsou pětilaločné, velké 10-15 cm, po okraji hrubě pilovité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašný, hmyzem (včely, mouchy, třásněnky atd.) i větrem opylivý, jednodomý s oddělenými samčími a samičími květy, přičemž populace se dělí na jedince "protandrické" (rozkvétají nejdříve samčí květy) a "protogynické" (rozkvétají nejdříve samičí květy), což podporuje křížové opylení v rámci druhu namísto samoopylení. Žlutozelené květy jsou soustředěny do 5-15 cm dlouhých visících hroznů, v jejich spodní části zpravidla převládají samčí květy, ve střední a horní části samičí květy. Strom kvete v květnu, po rozvinutí listů.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale je pozdní, začíná ve věku 10-20 let, dřív u volně stojících stromů než v zápoji. Vrcholu dosahuje ve věku 40-60 let, v každém souplodí může být kolem 30 plodů a strom může mít přes 800 souplodí.

PLODY: křídlaté dvounažky, přičemž vnitřní okraj křídel svírá ostrý úhel. Křídla jsou lysá nebo chlupatá, nazelenalá až načervenalá, po dozrání hnědá. Nažky jsou vypouklé až kulaté.

DOZRÁVÁNÍ: semena dozrávají od září do října.

VYUŽITÍ: okrasné využití: velký a mohutný strom vhodný do velkých parků a širokých alejí. Pro svou odolnost vůči větru a znečištění ovzduší se uplatňuje i v krajinotvorbě měst a jako solitéra. Kulinární využití: květy produkují množství pylu a nektaru a jsou atraktivní pro hmyz, mšice tvoří i mnoho medovice, kterou sbírají včely, takže je významnou medonosnou dřevinou vhodnou do včelínů. Navrtáním starších stromů v předjaří lze získat tzv. javorovou vodu, tedy mízu, kterou lze uvařit na javorový sirup, ačkoli je méně koncentrovaná než ta z javoru cukrodárného. Do listů lze zabalit pečená jídla, kterým dodají nasládlou příchuť. Technické využití: dřevo je tvrdé, těžké, krémově bílé, jemnozrnné, využívané na hudební nástroje, nábytek, truhlářské výrobky, dřevěné podlahy, kuchyňské nádobí a jako palivové dřevo. Do listů lze zabalit jablka apod. pro lepší uskladnění.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, oblíbuje hluboké humózní půdy, ale snese téměř jakoukoli půdu kromě velmi vápenitých či zamokřených. Daří se mu zejména ve vlhkém horském klimatu a chladnějších údolích kolem vodních toků. 

ODOLNOST: je silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně větruodolný. Listové choroby jsou běžné, ale většinou málo významné: černá skvrnitost javorová (Rhytisma acerinum) a bílá skvrnitost listů (Cristulariella depraedans) jsou nápadné, ale považované za poměrně bezvýznamné. Může se vyskytnout i verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae), rakovina kůry javoru (Cryptostroma corticale), choroby způsobované houbami rodu Phytophthora. Dobře snáší znečištění ovzduší a po zakořenění i sucho.