Airpoty

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z Lieskovské doliny.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou.

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: kyselka z Maďarska.

RŮST: roste středně bujně až bujně, polověspaně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, kvete pozdě až velmi pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená. Dužnina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plné zralosti až kyselosladká, velmi aromatická, výborná. Šťáva středně barví.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, tedy koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.

STANOVIŠTĚ: slunné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality, kde dosahují plody lepší kvality.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná v dřevu i květu, plody jsou odolné proti praskání během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu z 2. pol. 19. století vypěstovaný v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé plodila v r. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Mechelenská, Nelisova zimní, Poiteau, Rooseveltova, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rzivých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až nažloutle bílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je kořenitě sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v pol. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do pol. prosince. Při sklizni se neotlačuje. Dobře se skladuje, nezvadá a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo plodí, v studené a mokré jsou plody nekvalitní a snadno praskají. Vhodná jen do teplých poloh, ve vyšších jsou plody kaménčité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, proti ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá.

PŮVOD: ČR, Čistá u Rakovníka, mutace odrůdy Princesse Luise, kterou v r. 1860 v Grimsby v provincii Ontario v Kanadě vyšlechtil L. Woolwerton, v ČR tuto mutaci šířila ovocná školka Dr. Herlese.

RŮST: středně bujný, vyrovnaně roste i v období plné plodnosti. Tvoří pravidelné a hustší, kulovité, později převislé koruny, které později vyžadují řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Jonathan, Oldenburgovo, Ontario a Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, má plochá žebra. Slupka je tenká, hladká, lesklá, jakoby vosková, později mírně mastná, pevná, zelenožlutá, později žlutá, na slunné straně s výrazným karmínově červeným mramorovaným líčkem, lenticely jsou zeleně lemované a dosti výrazné. Dužnina je bílá, křehká, kyprá, šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je aromatická, příjemně sladká až velmi sladká s osobitou příchutí, velmi dobrá až výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a začátkem října, dozrává v říjnu, vydrží do ledna, z vyšších poloh až do března. Má sklon předčasně opadávat, takže období sklizně je krátké. Vyžaduje opatrnost při manipulaci, snadno se otlačí.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a sušení i moštování. Skladuje se středně dobře až hůře, při nadměrném přihnojování má sklon k hořké pihovatosti plodů při skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou a teplou půdu. Je vhodná také do středních a vyšších před větrem chráněných poloh. Nemá ráda polohy s vlhkým vzduchem a příliš mokrou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně v květu, středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině v příliš vlhkých polohách.

PŮVOD: prastará dřevina Dálného východu, tzv. živá fosilie, patří mezi nahosemenné rostliny podobně jako jehličnany, je jediným druhem ve svém oddělení jinanotvaré, třídě jinany. Do Evropy byl dovezen v r. 1727. V Japonsku a Číně považovaný za posvátný strom, symbolizující dlouhověkost, sílu, vytrvalost.

RŮST: růst je pomalý, vytváří strom dorůstající do výšky 30 m v případě samčích stromů, samičí jedinci jsou obvykle nižší se širokou korunou. Kůra je hladká, borka tmavě šedá, rozpukaná do nepravidelných políček. Listy jsou 4-10 cm velké, vějířovité, dvoulaločné, opadavé, na podzim se zbarvují do jasně žluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až květnu, samčí květy tvoří žluté, jehnědovité šištice, samičí vyrůstají z paždí listů na 3-4cm dlouhé stopce.

PLODNOST: pozdní, začíná po 20-30 letech, do plné plodnosti vstupuje asi ve 40 letech a může se udržet do 150 - 200 let (v Číně jsou i 500leté rodící stromy). Plodnost je různě vysoká a různě pravidelná v závislosti na kvalitě semenáče, vzdálenosti od opylovače a podmínkách prostředí. Ve své domovině může dospělý strom produkovat i 200-400 kg semen ročně.

PLODY: semeno obalené dužnatým míškem, zpočátku zeleným, po dozrání žlutým, nepříjemně zapáchajícím. Semeno je jedlé v malém množství za syrova, ve větším, ale stále střídmém po tepelné úpravě - obvykle pečené, pražené či vařené.

DOZRÁVÁNÍ: koncem léta, na podzim po opadu.

VYUŽITÍ: v Číně se jinan pěstuje ve velkém kvůli semenům, existuje minimálně 44 odrůd. Jinak je to krásná parková dřevina či strom do velkých zahrad. Listy podporují krevní oběh a mají tonizující efekt na mozek, paměť, periferní cévy, pomáhají při diagnózách jako tinnitus uší či glaukom očí. Obsahují ginkgolidy, které tlumí alergické reakce, takže se používají při astmatu.

STANOVIŠTĚ: dřevina je světlomilná, nenáročná na půdu.

ODOLNOST: odolná a adaptabilní dřevina, v dospělosti dobře snáší mrazy do -34,4 °C až -40 °C, odolává znečištění, zasolení půdy posypovou solí, vysokým teplotám, suchu, větru, škůdcům a chorobám.

PŮVOD: Maďarsko, neznámý přesnější původ.

RŮST: bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: jsou středně velké, hruškového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá, bez líčka. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: jako mohutný, dlouhověký strom je využitelná jako krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou méně odolné vůči strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Japonsko, Tsukuba, Národní centrum pro zahradnický výzkum (NIFTS), vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kikusui x Wasekozo, křížení proběhlo v roce 1941, poprvé plodila v r. 1947 a pojmenována byla v r. 1959. Synonyma: Kousui.

RŮST: zpočátku bujný, později střední, vytváří středně velké až velké, vzpřímené koruny, dlouhé a křehké výhony.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavními květy. Kvete zejména na jednoletém dřevě, brzy až středně brzy. Vhodní opylovači např.: Hosui, Nijisseiki, Shinseiki, Chojuro. Je nekompatibilní se Shinsui.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, vyžaduje probírku. V Japonsku dosahuje až 30–35 t/ha.

PLODY: středně velké (u nás průměrně 160 g), zploštěle kulovité. Slupka je tenká, zpočátku žlutá, později rezavá s červeným líčkem a s výraznými lenticelami zejména na vrcholu plodu. Dužnina je krémově bílá, měkčí, šťavnatá, křupavá, má střední sklon k hnědnutí, bez sklonu ke sklovitosti. Chuť je výborná, sladká, s oříškovou příchutí a vůní vanilky.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna či na přelomu srpna a září, před Hosui či Nijisseiki, plody dozrávají postupně. Plody vydrží uskladněné ve sklepě či lednici asi 1 měsíc, v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží až do poloviny ledna. Při skladování vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost.

VYUŽITÍ: plody zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, sušení, výrobu přesnídávek, džemů, kompotů či moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata), citlivější na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), která se u nás zatím nevyskytuje.

PŮVOD: Japonsko, Okayama, Okayama Agrigultural Experiment Station, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Nijisseiki x Chojuro, křížení proběhlo v r. 1926, pojmenována byla v r. 1945. Synonyma: New Century.

RŮST: středně bujný, plodí na postranních výhonech a dobře reaguje na zakracování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy, obvykle v 1. polovině dubna, pro dobrou násadu plodů vyžaduje opylovače. Vhodní opylovači: Chojuro, Hosui, Kosui, Kikusui, Williamsova, Konference, Kumoi.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pro dobrou velikost plodů a pravidelnou úrodu vyžaduje probírku.

PLODY: středně velké až menší (u nás průměrně kolem 100–140 g), ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti žlutá, jen mírně rezavá, téměř hladká. Dužnina je bílá, měkká, ale křupavá, šťavnatá. Chuť je výborná, velmi sladká s jemnou kyselinkou, v chladnějších polohách může být kyselejší. Obsah cukrů průměrně 14,79–15,30 %, kyselin 0,15–0,18 %.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna (asi 20 dní před Hosui), uskladněné plody ve sklepě či lednici vydrží asi 1 měsíc, při skladování v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží do poloviny ledna.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě. Rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata). Během chladnějšího léta je náchylnější ke sklovitosti dužniny.

Foto zdroj: Ovocie a listy + detail ovocia a listov: Sage Ross, řez plodem: Forest and Kim Starr

PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ neznámý.

RŮST: středně bujný, rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, bez opylení tvoří partenokarpické plody, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.

PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bez semen.

PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jde o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke dozrání 2 týdny při pokojové teplotě, netrpce jsou konzumovatelné hned.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v období dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu i ke zpracování, sušení, do džemů, na víno apod. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření naopak proti průjmu. Usušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinohradnických oblastí. 

ODOLNOST: mrazuodolný asi do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, dá se pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Slovensko, Bošácka dolina, starší krajová odrůda.

 
RŮST: pomalý, ale zdravý, vytváří středně vysoké kulovité koruny. Má charakteristicky hrubé a krátké letorosty vínové barvy s výraznými, bílými lenticelami. Uchovává si vysokou životnost plodonosného obrostu, do vysokého věku ji netřeba zmlazovat, stromy jsou dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé (průměrně 40-50 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem k stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně hrubá, na plod se připojuje i s krčkem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužinu, brzy začínají hniličení. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí, chutnější k přímé konzumaci než u Krvavky letní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají už hniličené.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná také do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu. Je značně odolná vůči roztočům, málo napadána mšicemi a odolnější vůči rzivosti hruškové.

PŮVOD: SR/ČR, náhodný semenáč z cesty mezi Sencom a Sládkovičovem objevený ovocnářem Jozefem Slobodou v r. 1950 a došlechtěný pracovníky VŠÚO Holovousy a ÚKZÚZ Želešice v r. 1967, registrován v r. 1976.

 
RAST: slabší až středně bujný, tvoří širší, středně husté, polověžaté koruny. Raší pozdě až velmi pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: (částečně) samosprašný, samičí květy sice začínají kvést dříve než samčí, ale po většinu času se jejich květ překrývá. Kvete velmi pozdě, je dobrým opylovačem pro odrůdu Jupiter. Vhodní opylovači na zvýšení úrody: Jupiter, Franquette, Lake.

 
PLODNOST: raná (v 2. až 3. roku po výsadbě), vysoká, pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

 
PLODY: velké (průměrně 13,1 g, 45x36x38 mm), velikostně mírně nevyrovnané, široce vajcovité s nevýraznou špičkou. Rubina je tlustá, tmavozelená se žlutohnědými tečkami, v zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně tlustá, polopapírová, mírně vrásčitá, téměř hladká, pevná, pískově žlutá, dobře louskatelná. Jádro je velké, velmi dobře plní skořápku (52 % hmotnosti plodu), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká, příjemně aromatická, bez hořkosti v čerstvém i suchém stavu.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, koncem 3. dekády září, zraje rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku). Při skladování nezasychá ani neztrácí chuť.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, hlubší, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké či příliš těžké a zamokřené půdy. Neznáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný zejména do všech pěstitelských oblastí. Při vysoké násadě plodů a sušší půdě mohou být plody menší. V chladnějších oblastech může dojít ke špatnému uzavření skořápky.

 
ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě a díky pozdnímu až velmi pozdnímu rašení a kvetení většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější na antraknózu, hnědnutí jader a jejich následné vysychání.

PŮVOD: velmi stará odrůda, jejíž původ není přesně znám, vznikla zřejmě z druhu Corylus tubulosa v přímořských oblastech jižní Evropy. Synonyma a cizí názvy: Weiße Lambertsnuss, Gemeine Weiße, Knight's Small, Lambert albe, Remy, Weißhäutige Lambertsnuss, Aveline Blanche, Blanche Longue, Remešská, Weiße Haselnuss, Weiße lange Lambertsnuss, White Filbert, Zahme weißkernige Haselnuss.

RŮST: střední až slabší, tvoří husté, rozložité keře. Velmi silně odnožuje. Vyžaduje méně prostoru při výsadbě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, samičí květy začínají kvést dříve než samčí, ale kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.

PLODNOST: středně raná (od 4. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká ve vhodných podmínkách, méně až středně pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 2–3 g), dlouze válcovité či podlouhle vejcovité, světle hnědé, středně dobře louskatelné, ne všechna jádra zůstanou celá, ale velmi lehce se louskají louskáčkem. Slupka (obal plodu) je delší než plod, je jen jemně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je velké, velmi dobře vyplňuje celou skořápku (z hmotnosti plodu tvoří asi 50 %). Je dlouze válcovité, slupka je tenká, hladká, světle hnědá, jen velmi slabě až slabě korkovatí. Chuť má aromatickou, velmi dobrou, nasládlou až sladkou. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: rané, během 1. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Vhodná jen do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, i květy jsou kvůli časnějšímu času kvetení poškozovány mrazy. Květy jsou citlivé i na jiné nepříznivé klimatické podmínky v době kvetení. Obvykle netrpí chorobami, nosatec lískový (Curculio nucum) i veverky a ptáci její plody s oblibou vyhledávají.

PŮVOD: Anglie, Old Woodstock u Blenheimu v Oxfordském hrabství, vypěstoval ji jako náhodný semenáč místní pekař zač. 19. stol.

RŮST: velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Koruny jsou mohutné, široce rozložité, deštníkovitého tvaru, středně husté. Větve nasazuje téměř v pravém úhlu. Stromy rostou zdravě a dosahují vysokého věku. Vyžadují delší řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Bismarkovo, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, McIntosh, Ontario, Panenské české, Průsvitné letní, Red Delicious, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Zvonkové. Špatně se opyluje s Parménou zlatou zimní a Hájkovou muškátovou renetou.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, nepravidelná a nejistá.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g), pravidelné ploše kulovitého tvaru. Slupka je částečně drsná, pomerančově žlutá, krytá červeným pruhováním nebo červeným líčkem na slunné straně. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, hutná, sladkokyselá, kořenitá, velmi dobré „renetové“ chuti.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v první polovině října, vhodné ke konzumu v prosinci, uskladnění do března. Plody ve větru předčasně opadávají. Při skladování jsou náchylné na hořkou skvrnitost dužniny a vadnutí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, sušení, moštování. Dužnina na vzduchu hnědne.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, úrodné a vlhčí půdy s vysokou vzdušností, před větrem chráněná stanoviště, nemá ráda příliš suché a teplé, ale ani příliš drsné polohy.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná, silně odolná proti padlí, středně proti strupovitosti, méně proti rakovině a vlnatce krvavé.

PŮVOD: Belgie, Mechelen (Malines), v r. 1830 ji vypěstoval major Esperén jako semenáč neznámého původu a nazval ji podle své ženy Josephine, poprvé byla popsána v r. 1856. Synonyma: Mechelenská, Mechelenská Malinská, Malinská zimní, Josefiny, Malinská zimní máslovka, Canella Josephina, Joséphine, Joséphine de Malines, Josephine von Mecheln, Jozefinga, Poire de Malines, Pucelle de Malines.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst, vytváří široce kulovité, středně velké koruny s kosterními větvemi rostoucími šikmo vzhůru a s postranními větvemi šlahounovitými, převislými, s krátkým, poměrně hustým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Júlová, Trévouxská, Vídeňská, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, v dobrých lokalitách pravidelná, jinak má tendenci ke střídání.

PLODY: menší (průměrně 90 g), pravidelné, široce kuželovité či vejcovité, větší plody mírně zhrbolené. Slupka je pevná, hladká, málo lesklá, šedozelená až zelenožlutavá, s tmavě žlutým až hnědavým líčkem, po celém povrchu posetá lenticelami nebo drobnou rzí, zejména v okolí stopky a kalichu. Dužnina je bělavá až nažloutlá, kolem jádřince až lososová, měkká, velmi šťavnatá, velmi jemná, rozplývavá. Chuť z dobrých poloh je výborná, jemně aromatická, muškátově kořenitá, pikantně sladkokyselá. Dužnina na vzduchu hnědne.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině října, konzumně dozrává od 1. poloviny prosince, někdy až v lednu, vydrží bez ztráty chuti do února, někdy až do března. Je třeba vhodně naplánovat sklizeň, protože předčasně sklizené plody vadnou, příliš pozdě sklizené zase ztrácejí chuť. Dobře snáší uskladnění v chladírnách.

VYUŽITÍ: výborná stolní hruška na přímý konzum, moštování, sušení, výrobu džemů, povidel, pyré a destilátů, v domácích podmínkách i na výrobu kompotů, přestože má měkčí a hnědnoucí dužninu.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, pokud jsou dostatečně teplé. Vyžaduje hluboké, úrodné a teplé půdy, zejména hlinité či hlinitopísčité s dostatečnou vlhkostí. Ve studených půdách velmi trpí kvalita plodů, v suchých strom ani plody nedorůstají do pořádné velikosti. V chráněných polohách s vlhčím vzduchem může trpět strupovitostí, která se projevuje zejména na listech. Vhodná je zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k monilióze. Plody ve větru nepadají.

PŮVOD: Anglie, vypěstovaná v Newarku a uvedená na trh Pearsonem v Chilwell v hrabství Nottinghamshire. Zřejmě odrůda botanického druhu Corylus maxima s alternativními názvy Pearson's Prolific či Nottingham Prolific.

 
RŮST: středně bujný, vytváří středně velké, kompaktnější keře dorůstající do výšky 3–4 m, rozložité a řídké. Odnožuje středně.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vyšší úrodu přinese v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Cosfordská, Hallská obrovská, Katalánská, Webbova.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až středně velké (průměrně 1,9–2,1 g), úzce elipsovité, na obou stranách špičaté. Slupka (obal plodu) je o něco kratší než plod. Skořápka je středně tlustá, lesklá, hnědá, velmi lehce se louská louskáčkem. Jádro velmi dobře vyplňuje skořápku (tvoří 50–53 % z celkové hmotnosti), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká a šťavnatá.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, už koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná, odolná vůči větru a škůdcům.

PŮVOD: ČR, na Prostějovsku vybrán jako mrazuvzdornější klon Brown Turkey a namnožen v roce 2016.

 
RŮST: po zakořenění bujný, dorůstá výšky 3-5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je partenokarpický, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: vysoká v případě dobrého přezimování a dostatečně slunného a teplého místa.

 
PLODY: středně velké až velké (40-100 g), zelenohnědé, cibulovité plody s růžovou až červenou dužninou, velmi sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách, nejdříve breba na loňských výhonech v červenci až srpnu a poté hlavní úroda na letorostech v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu nebo nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná.

 
ODOLNOST: na fíkovník silně mrazuvzdorný, alespoň do -17 °C, možná i více.

PŮVOD: Německo, nalezen jako náhodný semenáč v r. 1949 v obci Seifersdorf u Drážďan. Registrován v r. 1954.

 
RAST: bujný až velmi bujný, vytváří husté až velmi husté, kulovité až rozložité, pravidelně stavěné, velké koruny. Raší brzy až středně brzy. Na podzim ukončuje vegetaci dříve než ostatní odrůdy, dobře mu vyzrává dřevo, nenamrzá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, samčí i samičí květy kvetou ve stejnou dobu, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), vysoká, téměř pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

 
PLODY: velké (průměrně 14 g, 42x35x32 mm), kulovité až mírně oválné, se středně výraznou špičkou. Rubina je středně tlustá, zelená, s malým množstvím světlých teček, v zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně tlustá až tlustší, polopapírová, mírně rýhovaná, světle až středně hnědá, soudržnost jejích polovin je střední, je dobře až středně dobře louskatelná. Jádro je velké, zaplňuje téměř celou skořápku (48 % z celkové hmotnosti plodu), je slámově žluté. Chuť je typicky ořechová, velmi dobrá, sladká, příjemně lahodná, zejména v čerstvém stavu, v suchém stavu je středně hořkavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, na začátku 3. dekády září, relativně rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku). Při skladování jádra nezasychají.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých a středních pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je velmi silně mrazuodolný ve dřevě, ale kvůli ranému rašení a kvetení je náchylnější k poškození květů pozdními jarními mrazy. Vůči chorobám je poměrně odolný.

PŮVOD: Slovensko, místní odrůda z Bílých Karpat.

 
RŮST: bujný, vytváří mohutné, dlouhověké stromy, jedny z nejstarších.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.

 
PLODNOST: pozdější, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až obrovské, nepravidelného, spíše válcovitého tvaru. Slupka je zelenobílá s cihlově červeným líčkem na slunečné straně. Dužnina je bílá, řidší, šťavnatá. Chuť je nasládlá s mírnou hořkostí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během srpna a září, konzum ihned po sklizni, vydrží maximálně do října.

 
VYUŽITÍ: zejména na cidre a mošty, hospodářské využití.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná na polohu i půdu. Velmi vhodná do alejí, k cyklostezkám, do volné krajiny, do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči chorobám i škůdcům.

PŮVOD: Švýcarsko, Wädenswil, ovocnářský výzkumný ústav ve Wädenswilu, vyšlechtěná v roce 1935 jako kříženec odrůd Coxova reneta × Ontario, na trh byla uvedena v r. 1955. Synonyma: Švýcarské pomerančové, Schweizer Orangenapfel.

RŮST: středně bujný, později slabší. Vytváří široce rozložité a dosti řídké, menší koruny. Rychle stárne, vyžaduje zmlazovací řez dříve během života.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy rozkvétajícími středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači zejména: Berlepschova reneta, Braeburn, Coxova reneta, Golden Delicious, Kandil Sinap, Londýnské, Ontario, Orleánská reneta, Šampaňská reneta, Viliamovo.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná při pravidelném řezu. Plodí ve shlucích, plody jsou velmi pravidelné.

PLODY: středně velké až větší (průměrně 126–167 g), ploše kulovité, souměrné, pravidelně žebrované s 5 širokými, tupými žebry po celém povrchu plodu. Slupka je hladká, pololesklá, mírně mastná, zelenožlutá až slámově žlutá, překrytá na slunečné straně tečkovaným či mramorovaným oranžově červeným líčkem a oranžovými lenticelami výraznějšími jen v líčku. Dužnina je žlutá, kolem cévních svazků nazelenalá, středně tuhá, středně zrnitá až hrubozrnná, šťavnatá, křehká, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je kyselosladká, příjemně aromatická, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině září, z nižších poloh dříve, z vyšších později, konzumně dozrává přibližně koncem listopadu až v prosinci, vydrží asi do března.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, pečení či výrobě přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do středně teplých poloh s vlhčím ovzduším.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči padlí.

Opadavý keř nebo keřovitě rostoucí strom dorůstající do výšky 4 m. Vstřícné, laločnaté, po okraji tupě zubaté listy se podobají javorovým listům a na podzim se zbarvují ze světle zelené do červenofialové. Keř kvete od června do července a zaujme nádhernými velkými, bílými květenstvími. Plody tvoří jednosemenné kulovité peckovičky, které jsou zpočátku tuhé, bělavé s červeným líčkem, později měkké, karmínově červené. Velikost 10–15 mm. Semínko uvnitř peckovičky dozrává od září do října. Plody jsou hořké chuti a obsahují jedovaté látky, ale mají i léčivé účinky. Vysazuje se pro zpevnění břehů potoků a řek a při parkových úpravách. Zaujme především nápadnými bílými květy, atraktivními červenými plody a na podzim krásně zbarvenými, tmavofialovými listy. Plody jsou potravou pro ptactvo. V léčitelství se využívají plody a kůra kaliny. Přirozený výskyt v těžších jílovitých půdách, lužní lesy, vlhčí listnaté lesy, křoviny, meze. Nížiny až polohy do 1300 m n. m. Původní rozšíření: Evropa, Malá Asie, severní Afrika.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně z Francie, možná okolo vesnice Calville v departementu l'Eure. První zmínka o ní je již z roku 1598 v díle Jeana Bauhina.

RŮST: středně bujný až slabý, vytváří širší jehlanovité koruny, vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Coxova reneta, James Grieve, Krasokvět žlutý, Parména zlatá, Průsvitné letní, Peasgoodovo, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: raná až středně raná, výška a pravidelnost závislá na pěstitelských podmínkách.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–270 g, výběrové plody i 400 g), pravidelně tupě kuželovité, kalvilovitě žebrované s 5 většími a 5 menšími žebry. Slupka je jemná, žlutozelená, na stromě modře ojíněná, v plné zralosti žlutá, jen někdy s jemným červenkastým líčkem, jemná, mírně mastná. Dužnina je žlutobílá, velmi jemná, křehká, šťavnatá. Chuť je vynikající, příjemně sladkokyselá, jahodově kořenitá, se vzácnou ananasovou příchutí. Je to jedno z nejchutnějších jablek vůbec.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň okolo poloviny října, konzumně dozrává v listopadu až prosinci, vydrží uskladněné do března. Lehce se otlačí.

VYUŽITÍ: vynikající stolní odrůda s relativně dobrou trvanlivostí při opatrné manipulaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ale ne suché, chráněné, ale ne uzavřené, s dostatečně vlhkou, výživnou, hlinitou půdou. Vhodná zejména do zahrádek, nejlépe z jižní strany zdí do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, slabě v květu. Silně náchylná ke strupovitosti, padlí, rakovině, poškození hmyzem: vlnatkou krvavou i obaleči.

PŮVOD: původní druh Pistácie pravá (Pistacia vera) ze Střední Asie, zejména z Íránu, Iráku a Turkestánu. Tam v drsných a suchých horách, kde je v létě velmi horko a v zimě mrazivo a sucho, přežívá ve formě řídce zalesněných stepí. Tato samčí odrůda byla vybrána ve Fresnu v USA kolem poloviny 20. století jako perspektivní odrůda k opylování samičí odrůdy Kerman.

RŮST: středně bujný až slabší, v podmínkách střední Evropy doroste zřejmě do 5 m výšky a 3 m šířky.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pistácie je dvoudomá rostlina, Peters je samčí rostlina potřebná k opylení samičí odrůdy Kerman. Kvete bohatě přibližně 2 týdny v době překrývající se s kvetením odrůdy Kerman. Aby bylo dosaženo dobrého opylení, vysazujte samce tak, aby pyl z něj letěl ve směru převládajícího větru k samici(-ím). Jeden samec opylí 4-7 samic.

 
PLODNOST: netvoří plody.

 
PLODY: netvoří plody.

 
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

 
VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se na zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Je opylovačem pro odrůdu Kerman.

 
STANOVIŠTĚ:  slunečné, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Slovenska, případně do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani ne kvůli mrazu, ale kvůli riziku promokření půdy během zimy. 

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitém podnoži UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí.

PŮVOD: původní druh Pistácie pravá (Pistacia vera) ze Střední Asie, zejména z Íránu, Iráku a Turkestánu. Tam v drsných a suchých horách, kde je v létě velmi horko a v zimě mrazivo a sucho, přežívá ve formě řídkých lesostepí. Semena této odrůdy byla i s dalšími přivezena v roce 1929 z Íránu z města Kerman do USA, kde byla na malé experimentální farmě v Chico vybrána v roce 1952 jako perspektivní odrůda a v roce 1957 uvedena na trh.

 
RŮST: je slabší. Je to nižší, opadavý strom s rozložitou až mírně převislou korunou, dosahující u nás výšky asi 4 až 6 m a šířky 3 až 5 m. Ve Středomoří se obvykle sází v rozestavení 5x6 m až 7x7 m. Pistácie jsou ve své domovině velmi dlouhověké stromy, mohou se dožít i několik staletí.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: pistácie je dvoudomá, větrosprašná rostlina, Kerman samčí odrůda, pro tvorbu plodů vyžaduje opylení samičí odrůdou Peters. Vrcholíkovatá květenství kvetou pozdě v rámci pistácií, asi v polovině dubna. Její květenství jsou velká, volnější. Pro vyvolání kvetení je potřebné dostatečně dlouhé chladné období, přibližně 800-1000 hodin při teplotě nižší než 7,2 °C.

 
PLODNOST: raná (do 5-6 let po výsadbě), vysoká, někdy střídavá, dost závislá na průběhu počasí, vyžaduje hodně tepla.

 
PLODY: velké trsy oválných až kulatých plodů - peckovic, které jsou středně velké až větší (průměrně asi 2 cm). Slupka s tenkou dužninou voní pryskyřičně a po úplném dozrání se zbarví do jasně červené barvy. Hladká krémově zbarvená pecka, která při správném dozrání ztvrdne a otevře se, ukrývá velké, zelené, sladké, výživné a chutné jádro. Část plodů se nevyvine správně a pecky jsou buď prázdné, nebo neprasknou a neotevřou se.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem září až začátkem října. Potřebuje přibližně 180-190 dní při součtu aktivních teplot 2010 °C.

 
VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se na zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Jádra plodů zejména pro přímou konzumaci, popřípadě výrobu cukrovinek a zmrzliny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se je třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Česka, popřípadě do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani ne kvůli mrazu, ale kvůli riziku přemokření půdy během zimy.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitých podnožích UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí.

PŮVOD: Belgie, 1. pol. 19. stol., ovocnář Courtray

 
RŮST: střední růst, vytváří vysokou jehlanovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Madame Verté, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.

 
PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovité, jindy více zúžené). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světlerzivými tečkami a u kalicha hnědošedou rzivostí. Bílá, pod slupkou zelenavá dužnina je silně šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, polosladká, kořenitá s jemně pikantní trpkou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, od 2. pol. listopadu; skladovatelnost do ledna až března.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé, živné půdě, nesnáší suché či naopak příliš mokré, studené půdy. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.