Airpoty

PŮVOD: Anglie, vyšlechtil ji Thomas Webb v Calcote v Readingu v hrabství Berkshire.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří středně husté, vzpřímené keře, odnožuje velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy začínají kvést dříve než samičí, ale kvetení se částečně překrývá. Úroda je vyšší v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Zellská červenolistá.

PLODNOST: raná (ve 3.–4. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, dosti pravidelná v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 2,8 g, od 2,3 po 4,1 g), protáhle válcovité, rýhované, světle hnědé, středně dobře se louskají, velmi snadno se louskají louskáčkem. Slupka (obal oříšku) je stejně dlouhá nebo jen o něco delší než plod, je středně až silně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je středně velké (průměrně 1,1 g), dobře vyplňuje skořápku (tvoří 41–48 % hmotnosti celého plodu). Jádro je dlouhé, válcovité, slupka je mírně zvrásněná, světle hnědá, jen málo korkovatí. Chuť je poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá, nasládlá až sladká, v suchém stavu průměrná. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. a 3. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, samčí jehnědy trpí pozdními jarními mrazy. Chorobami netrpí. Více ji vyhledává roztoč vlnovník lískový (Phytoptus avellanae) a částečně i nosatec lískový (Curculio nucum), ptáci a veverky.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda pěstovaná už v 18. století v Německu a Nizozemsku, rozšířená zejména v blízkosti dnešního Gdaňsku v historickém území Pomořanska, které se po 2. světové válce rozdělilo mezi Německo a Polsko.

RŮST: bujný, tvoří velkou, kulovitou, později rozložitou, širokou a hustou korunu. Dožívá se vysokého věku.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Croncelské, Jonathan, Krasokvět žlutý, Ontario, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch.

PLODNOST: raná až středně raná, (středně) pravidelná, střední až vysoká, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, vzhledné, s charakteristickými podélnými hranami, často se švem střední velikosti. Slupka je jemná, hladká, lesklá, mastná, zelenožlutá, překrytá krvavou červení a někdy pruhováním, často s nádechem modravého ojínění. Dužnina je nažloutlá, pod slupkou často narůžovělá, jemná, kyprá, šťavnatá a voňavá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořenitá s malinovou příchutí, dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává hned po sklizni, vydrží do prosince, ale časem ztrácí chuť. Plody se špatně přepravují, snadno se otlačují.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, mošty, výrobu vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná odrůda na teplo a půdu, vhodná také do vyšších, horských poloh, vyhnout se jen příliš vlhkým polohám a mokrým půdám, či příliš suchým půdám, na nichž jsou plody malé.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně až více odolná proti padlí, středně proti rakovině, středně až méně proti strupovitosti.

PŮVOD: Východní Asie – severní Čína, Korea.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý. Všechny části jsou na hloh velké – listy, květy i plody. Listy jsou široce vejčité s 3–5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavnými květy, zřejmě částečně samosprašný jako jiné hlohy, dobře jej opylují i jiné hlohy, je opylován hmyzem. Kvete pozdě, v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuvzdorné až do -5 °C.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (asi od 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou na hloh velmi velké (3–4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordové v plné zralosti, s výraznými světlými lenticelami. Dužnina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4–5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující, lépe vynikne při tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květy i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů, ale například i k obalení v cukrovém sirupu a následné konzumaci za syrova či po přemrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh. Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. I listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.

STANOVIŠTĚ: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdní době dozrávání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchovzdorný.

PŮVOD: zřejmě ČR, Polabí, starší odrůda.

 
RŮST: bujný, později mírný. Tvoří širokou, kulovitou korunu. Dobře obrůstá krátkým plodonosným obrostem. Po zmlazení silně zahušťuje.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, ploše kulovité, symetrické, mírně žebernaté. Slupka je pevná, hladká, lesklá, žlutozelená, později světle žlutá s červenavým líčkem. Dužnina je bílá, šťavnatá, jemná. Chuť je příjemně punčově kořenitá, nasládlá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr od září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do prosince, případně až do února.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale více se jí daří ve vlhčích a dobře úrodných půdách.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Dobře odolná vůči rakovině, středně vůči monilióze a padlí, méně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: Solany, ČR, 1. pol. 19. stol.

 
RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznešené koruny; má charakteristicky kožovité listy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova, Drouardova, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Pařížanka, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.

 
PLODY: středně velké, tvar protáhlý, variabilní, obvykle protáhle kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citronově žlutá, na slunečné straně i mírně červenavá, místy posetá drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná, lehce nakyslá, sladce aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1–2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.

 
VYUŽITÍ: především přímý konzum, ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.

 
STANOVIŠTĚ: roste i v méně příznivých podmínkách a vyšších, drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.
ODOLNOST: vysoká odolnost proti mrazům.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Rusko.

 
RAST: středně bujný, s pevně rozloženými a mírně trnitými větvemi. Dobře regeneruje po řezu do tříletého dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, potřebuje v blízkosti opylovače větrem samec opylovače pro dosažení úrody.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, v 5. roce po výsadbě 9-10 kg plodů/keř.

 
PLODY: středně velké (průměrně asi 0,5 g), oválné, oranžovočervené, sladkokyselé (2,8 % cukru, 1,5 % kyselin, 6,7 % tuku). Mají velmi vysoký obsah vitamínu C (až 248 mg/100 g) i vysoký obsah karotenoidů (17,5 mg/100g). Tato odrůda se vyznačuje i vysokým obsahem rutinu (519 mg/100 g), který zvyšuje účinnost vitamínu C, zlepšuje pružnost cév a je výborným antioxidantem. Odtržení plodů je polosuché, je třeba vystihnout zralost, když jsou plody ještě pevné, ale již dostatečně zralé, aby nepraskaly.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině července.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, díky vysokému obsahu oleje velmi vhodný na výrobu kosmetiky s hojivými účinky.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 3x4 m.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Německo, Halle an der Saale, vypěstoval C. G. Büttner v roce 1788 z oříšku z odrůdy Gunslebener Zellernuss zřejmě z volného opylení.

 
RŮST: bujný do výšky i do šířky, keř je řidší až středně hustý, vzpřímený. Odnožuje jen velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy kvetou 10 dní, samičí květy 5 dní a kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Lombardská bílá, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.

 
PLODNOST: pozdější (po 6 letech po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké (průměrně 4,3 g), kulovité, světle hnědé, slupka (obal plodu) je stejně dlouhá jako plod, středně hrubě cípatá. Velmi dobře se louská louskáčkem tak, že jádra zůstávají celá. Jádro je středně velké až velké, středně dobře vyplňuje skořápku (podíl z celkové hmotnosti plodu je 45 %). Jádro je vejcovité, slupka je jen slabě korkovatá, vnitřní dutina je malá až středně velká. Chuť je dobrá až velmi dobrá, aromatická, nasládlá. Dvojitá jádra se nevyskytují.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem 3. dekády září v průběhu asi 10 dní.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese však i horší půdy. Nesnáší jen suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, v pupenech i květu. Jen v těžkých jílovitých půdách může být poškozena. Je středně až silně odolná proti napadení nosatcem lískovým (Curculio nucum), netrpí chorobami.

RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený. Dospělý strom dosahuje výšky 8 m. Koruna je hustá, koulovitá. Raší brzy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jeho pyl je sterilní, proto vyžaduje opylovače ve svém okolí, např. různé odrůdy Castanea sativa nebo hybridy C. sativa x C. crenata, např. Brunella nebo také Marigoule, Maraval, Belle Epine, Marron de Goujounac atd.

PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), vysoká.

PLODY: velké, lesklé, mahagonově červené, dobře se vylupují, jsou sladké, velmi chutné.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v září, stihne dozrát i během chladnějšího podzimu. Ve skladu v chladu se dá uchovat do konce února.

VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá, nevápenitá, do 400 m n. m.

ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a zejména vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Je vysoce odolný vůči hálčivci kaštanovníkovému (Dryocosmus kuriphilus) - nejvíce ze všech odrůd pěstovaných v Evropě. Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: Anglie, Sittingbourne, vyšlechtil ji pan Gascoyne, na trh byla uvedena v roce 1871.

 
RŮST: bujný růst, později mírnější, vytváří široce rozložité koruny, plošší až převislé.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Parména zlatá zimní, James Grieve.

PLODNOST: pozdější, střední až nižší, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 170 g, maximálně až 400 g), slupka hladká, suchá, později polomastná až mastná, základní barva světle zelená, později žlutozelená, krycí barva jemně červená s přechodem do výrazného červeného líčka, lenticely velmi početné a výrazné, ohraničené červenou barvou. Dužnina bílá, mírně zelenavá, od slupky někdy mírně narůžovělá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť velmi dobrá, plná, sladká, mírně kyselá, kořenitě aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, plody dobře drží na stromech, jsou vhodné ke konzumu v měsíci říjen, vydrží do prosince i déle.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména jako stolní ovoce, ale i na sušení, mošty, na vzduchu jen málo hnědnou. Hůře se skladují (při nízké teplotě dužnina hnědne).

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje přiměřeně vlhké půdy, dobře snáší i vyšší polohy s úrodnější půdou, nemá ráda uzavřené polohy.

 
ODOLNOST: odrůda je dobře odolná proti mrazu, středně odolná proti padlí. V příliš vlhkém prostředí je náchylná ke strupovitosti a monilióze.

PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velké, kulovitého až kuželovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: pravděpodobně Rusko.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, má vznosnou korunu; později se větve ohýbají k zemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač pro mnohé odrůdy. Vhodní opylovači: Průsvitné žluté, Croncelské, Baumannova reneta, Ananasová reneta, Krasokvět žlutý, Astrachan červený, Bismarkovo, Delicious, Jonathan.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, ve vyšším věku střídavá.

PLODY: velmi pěkné plody menší až střední velikosti, hladká, tenká slupka slámově žluté barvy s typickým krátkým červeným pruhováním. Dužnina je bílá, šťavnatá, ostřeji kyselé chuti. Plody mají intenzivní vůni.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v srpnu, plody vydrží cca 3–4 týdny.

VYUŽITÍ: raná odrůda vhodná k přímému konzumu, k kuchyňskému zpracování, mošty, vína, sušení.

STANOVIŠTĚ: vhodná i do drsnějších poloh – musí však být chráněné před větrem, není velmi náročná na půdu, ale v suché jsou plody malé a rychle opadávají, strom trpí padlím, v jílovitých a těžkých půdách trpí rakovinou. Vhodná do zahrad, polních sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná, středně odolná proti padlí, náchylnější k rakovině v nevhodných půdách a ke strupovitosti v uzavřených polohách bez proudění vzduchu.

PŮVOD: Švýcarsko, kanton Bern, Opplingen, náhodný semenáč nalezený na okraji lesa Franzem Baumannem, šířil ho ve velkém P. Daepp z Oppligenu. Synonyma: Berner Rosenapfel, Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern.

RŮST: středně bujný, později až slabší, tvoří středně velké až menší, vysoko kulovité až jehlanovité, později až rozložité či převislé, relativně řídké koruny, které ale dostatečně obrůstají krátkým plodonosným obrostem, připomínajícím obrost Parmény zlaté zimní. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete brzy až středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelské, Gdanský hranáč, Hammersteinovo, Jonathan, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: brzká, zpočátku pravidelná, později se střídají vysoké a nízké úrody.

PLODY: velikostně nevyrovnané, nejčastěji středně velké (průměrně 120 g), ale i menší a větší, tvarově variabilní, tupě vajcovité, tupě kuželovité i kulaté, hranaté. Slupka je jemná, hladká, lesklá, jemně mastná, žlutozelená barva nejméně z poloviny, ale často celá pokryta krásně červeným, rozmytým líčkem s modrostým ojíněním a výraznými, bělavými tečkami. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou růžová, křehká, později jemná, šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladká, jen nepatrně nakyslá, aromatická, jemně kořenitá, příjemná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do Vánoc, nejlépe chutná v říjnu až v listopadu. Rychle moučnatí při přezrání. Plody často předčasně opadávají.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na sušení a moštování. Neznáší dobře dopravu ani hned po sklizni, snadno se otlačuje.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem, ale neuzavřené. Půdy jí vyhovují přiměřeně vlhké, neznáší extrémně suché či příliš vlhké půdy. Je vhodná především pro středně teplé a vyšší, chladnější polohy.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, dobře odolná v květu i proti nepřízni počasí. Je méně odolná vůči strupovitosti a vůči rakovině v chladných, mokrých půdách, v teplých suchých oblastech středně náchylná na padlí a napadení vlnatkou krvavou.

PŮVOD: Ukrajina.

RŮST: růst pomalejší, vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je i s pupeny odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužnina je krémově bílá, středně tuhá, mírně vonná. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu.

VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"", sušení, moštování. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.

STANOVIŠTĚ: teplejší polohy, chráněné slunné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: v rámci odrůd dula silně mrazuvzdorná. Vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Anglie, Colnbrook Lawn u Londýna, v r. 1830 ji získal M. R. Cox z výsevu semen Ribstonského.

 
RŮST: zpočátku bujný, později pomalejší, v plné plodnosti slabý, koruna je menší, kulovitá až ploše kulovitá a hustá. Při výchovném řezu zejména prosvětlujeme, přílišné zkracování výhonů korunu zahušťuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Bernské růžové, Breuhahnovo, Croncelské, Golden Delicious, James Grieve Red, Jonathan, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Laxton's Superb, McIntosh Red, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Spartan, Starking Delicious, Starkrimson, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

 
PLODNOST: středně raná, zpočátku pravidelná, později mírně střídavá, menší až střední.

 
PLODY: menší až střední, kulaté až ploše kulaté, velikostně i tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až zlatožlutá, překrytá jasně červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je nažloutlá, zpočátku křehká a křupavá, později měkká a šťavnatá. Chuť je vynikající, vyrovnaně sladkokyselá, velmi aromatická, kořenitá. Bývá považována za nejchutnější jablko vůbec.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. září, konzumně dozrává v listopadu, vydrží do února. Dobře se přepravuje i skladuje, při teplotě pod 2 °C dužnina hnědne.

 
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na sušení, pečení a další zpracování, na vzduchu téměř nehnědne.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, úrodnou půdou s dostatkem vápníku. Nesnáší příliš suché ani studené a příliš vlhké půdy. Nejvhodnější je do středních poloh.

 
ODOLNOST: středně až méně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech a květu, středně odolná vůči strupovitosti a rakovině, méně vůči padlí, náchylná k poškození vlnatkou krvavou a červivosti, praskání plodů a k hořké pihovatosti při skladování. Plody nepadají ve větru.

PŮVOD: stará odrůda neznámého původu, zřejmě z Německa, kde byla známa už v 18. století i pod názvem Prinzenapfel.

RŮST: středně bujný. Tvoří mohutné kmeny a velké, vysoko kulovité, později rozložité koruny s převislými větvemi. Stromy se dožívají vysokého věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, po 2–3 letech vždy vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), válcovitého nebo soudkovitého tvaru. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, světle žlutá, na slunečné straně červeně pruhovaná, mramorovaná či tečkovaná. Dužnina je jemná, bílá až nažloutlá, křehká, kyprá, méně šťavnatá. Chuť je sladkokyselkavá s kořenitou příchutí, příjemně voní po rozmarýnu. V některých plodech po vyzrání semínka hrkají – proto název Hrkáč.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává koncem září až v říjnu, plody vydrží uskladněné do prosince, ale brzy po sklizni ztrácejí svou typickou kořenitou chuť.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a sušení. Při zpracování je z plodů málo odpadu. Plody skladujeme ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, prospívá ve vlhčích, mírně chladných oblastech a snese i vyšší, drsnější polohy, nemá ráda písčité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, dobře odolná proti padlí a strupovitosti, náchylnější k rakovině v příliš mokré půdě, zejména ve vyšším věku, a k poškození voškou vlnatkou krvavou.

PŮVOD: 2. pol. 18. století, původ neznámý.
RŮST: bujný, vytváří mohutný strom se silným kmenem a kuželovitou korunou se silnou, řídkou kostrou. Jedna z nejlepších kmenotvorných odrůd, roste rovně a má tvrdé dřevo.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře mrazuvzdorná v květu. Zřejmě vhodní opylovači: Amanliská, Angoulemská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: nastupuje po 5–8 letech po výsadbě a je pravidelná, vysoká.
PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka je tlustá, hladká, po setření nápadně lesklá, po úplném dozrání žlutá až zlatožlutá, na slunné straně karmínově červená, na některých plodech je tato červeň proužkovaná nebo tmavohnědočervená. Bílá dužnina je jemnozrnná, křehká, máslová, s výbornou, jemně kořenitou, sladkou a vonnou, muškátovou chutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. srpna (asi 10 dní před úplným dozráním), konzumní zralost: postupná, ve 2. polovině srpna, skladovatelnost cca 14 dní.

 
VYUŽITÍ: vhodná na přímý konzum, velmi krátká skladovatelnost (10–14 dní, pak ovoce moučnatí).

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na teplo, daří se jí i ve vyšších polohách s chladnějším podnebím, ale lépe v před větrem chráněných; vyžaduje hluboké hlinité, ne příliš vlhké půdy.

 
ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazu, odolná vůči houbovým chorobám, jen za nepříznivého počasí a v příliš vlhké poloze náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Francie, Avranches, semenáč neznámého původu vypěstovaný ve školce p. Longueavala, v r. 1780 poprvé plodila, nejprve pojmenovaná jako Bonne de Longueval, ale ujalo se až jméno Louise Bonne d'Avranches, známá také jako Gute Luise.

 
RŮST: bujný v mládí, s vyšší plodností se zpomaluje až ustává, ve 20 letech ji je třeba zmladit. Tvoří vysoké jehlanovité koruny, ne příliš široké.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fľaša, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Guyotova, Hardyho maslovka, Júlová, Charneuská, Konferencia, Trévouxská. Je nekompatibilní s Esperenovou maslovkou a Williamsovou.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: střední velikosti (120–180 g) hruškovitého či vejcovitého, úhledného tvaru. Slupka je hladká a lesklá, zelenožlutá, v plné zralosti žlutá s červeným líčkem a výraznými lenticelami jako tečky pstruha. Dužnina je jemná, nažloutle bělavá, velmi šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, bez zrnitosti. Chuť má vynikající, sladkou, jen mírně nakyslou, kořenitou a jemně natrpklou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během září, konzumně dozrává po 1 týdnu, vydrží 2–3 týdny, do října. Nepadá předčasně kvůli větru, ale je třeba vystihnout správný čas sklizně – předčasně otrhaná nedosáhne plné chuti, při pozdní sklizni plody hromadně opadávají.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, zavařování, džemy, mošty, destiláty, sušení. Přepravu zvládá jen krátce po sklizni.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale v úrodných půdách dosahuje velké a kvalitní úrody. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná také do vyšších poloh, ale nemá ráda mrazové kotliny a uzavřené polohy. Díky úzkému tvaru koruny je vhodná do zahrad, sadů, alejí, stromořadí.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později silně mrazuvzdorná. V uzavřených polohách náchylnější ke strupovitosti, vybíráme raději polohy otevřené, i větrné, a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: ČR, Kostelec u Heřmanova Městce, jako náhodný semenáč ji nalezl učitel a pomolog Karel Hájek kolem r. 1885.

RŮST: zpočátku středně bujný, později až slabší, koruna je kulovitá, rozložitá, hustá, později převislá. Vyžaduje častější prořezávání a zmlazování koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Golden delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Watervlietské mramorované. Nerozpyluje se s Parménou zlatou zimní.

PLODNOST: raná, velmi vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, ploše hranaté, nesymetrické. Slupka je suchá, kožená, drsná, slámově žlutá s oranžovým pruhovaným líčkem, rezavá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá až nažloutlá, na vzduchu málo hnědne, je křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť je výborná, sladkokyselá, s aromatickou muškátovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, dozrává v polovině listopadu, vydrží do února až března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení, ale také pro moštování. Dobře snáší přepravu, nemačká se. Vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu při skladování, jinak vadne. Vadnou i předčasně utržené plody.

STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. V suchých, ale i těžkých půdách jsou plody jen malé a nevyvinuté. Nejvhodnější je do středně teplých, chráněných oblastí, snáší i vyšší chráněné polohy s kvalitní půdou.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti a málo náchylná k monilióze, středně odolná vůči padlí, středně až méně odolná vůči rakovině ve vlhké, těžké, studené půdě.

PŮVOD: Anglie, vznikl v zahradě zámku Ribston v Knaresboroughu v hrabství York jako semenáč ze semen dovezených z francouzského Rouenu v r. 1686 nebo 1688.

RŮST: středně bujný, vytváří velkou korunu, která je široká, středně hustá, později převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdější, podprůměrná, nejistá, nepravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, nesouměrné, ploše žebernaté, nepravidelné, k jedné straně zkosené. Slupka je drsná, pruhovaná – mramorovaná, žlutozelená s hnědočervenavým líčkem. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, nažloutlá, křupavá, s muškátovou vůní, na vzduchu hnědne. Chuť je sladkokyselá, kořenitá a velmi dobrá až výborná, patří k nejchutnějším.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září až začátkem října, konzumně dozrává od 2. poloviny října až do prosince bez ztráty chuti, skladovatelná je do března.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě vína a džemů, sušení, moštování. Plody jsou odolné vůči otlačení, dobře snášejí přepravu a vyžadují skladování ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, vlhčí a úrodné půdy. Preferuje středně teplé a vyšší polohy chráněné před větrem, s vlhkým ovzduším; nesnáší sucho a příliš teplé polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti. V nadměrném vlhku či suchu trpí rakovinou, ve větru padá a bývá napadána vlnatkou krvavou.

PŮVOD: neznámý, velmi starý, pravděpodobně Anglie (King of Pippins) nebo Francie (La reine des reinettes) ve 13. století, možná s normanskými dobyvateli z Francie do Anglie.

 
RŮST: v mládí bujný, po 25. roce vlivem bohatých úrod zpomaluje až ustává – odrůda rychlého vývoje. Tvoří krásné rovné kmeny. Koruna je úzká, vysoká, zpočátku jehlancovitá, později vysokokulovitá, vytváří jen krátký bohatě rozvětvený plodonosný obrost. Potřebuje kvalitní výchovný řez, aby nezababičela, a udržovací a zmlazovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Gdaňský hranáč, Landsberská reneta, Ontario, Charlamowski, Zuccalmagliova reneta, Boikovo, Croncelské, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké (80–170 g), úhledné, kuželovité až kulovité. Slupka je sytě žlutá, zlatavě žlutá až oranžová, karmínově pruhovaná. Dužnina je nažloutle bílá, tuhá, šťavnatá, na vzduchu hnědne, je výborné, sladkokyselé, kořenité, aromatické, renetové chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a v 1. polovině října, konzumně dozrává na přelomu října a listopadu, skladovatelná je do února, maximálně března.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na sušení, výrobu vína či moštování; dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy hlubší, přiměřeně vlhké, výživné, v suchých jsou plody drobné, v příliš vlhkých trpí rakovinou. Polohy libovolné, s výjimkou drsných, mrazových a uzavřených.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květech, středně v dřevě, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině; v suchých oblastech jsou plody náchylné k napadení obalečem jablečným a vlnatkou krvavou.

RAST: bujný, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, protáhlé, bílé. Chuť je výrazně sladká.

DOZRÁVÁNÍ: brzké, v průběhu června.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a mražení, sušení, pečení či výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, ve sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrazení pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda zmíněná už v roce 1611 v katalogu jedné anglické školky.

 
RŮST: pomalu rostoucí listnatý keř nebo polostrom, dorůstající do 3–5 m, roste slaběji než jiné odrůdy. Habitus má vzpřímený, široký. Kvete růžově-bíle, v květnu. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Potřebuje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

 
PLODNOST: raná a velmi vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké (až 300–500 g) plody hruškovitého tvaru a žluté až žlutooranžové barvy, slabě ochlupené. Chuť výrazně aromatická, trpká, vynikne po tepelném zpracování, kdy trpkost zcela zmizí. Má vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. Jedna z nejchutnějších odrůd s jemnou strukturou dužniny, vysokou šťavnatostí a jemnou chutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: konzumně dozrává v prosinci a při skladování na chladném a dobře větraném místě vydrží až do dubna.

 
VYUŽITÍ: vhodná na tepelné zpracování, výrobu marmelád, pyré, dýňového ""sýra"", čatní, džusu, likéru, vína, pálenky, sušení. Plody odpuzují mole.

 
STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

 
ODOLNOST: odolná dřevina, mrazuvzdorná, odolnější i vůči bakteriální spále, vhodná i pro ekologické pěstování.

Vytváří rozložitý keř až hustý strom, koruna je široká, kvete v květnu až červnu velkými bílými květy. Listy jsou tuhé, tmavě zelené, na podzim se atraktivně zbarvují do žluta až červenohněda. Plodnost obvykle nastupuje 3 - 4 roky po výsadbě. Plod je malvice kulovitého tvaru a atraktivního vzhledu: barva slupky je hnědo-bronzová až žluto-hnědá, dužnina má šťavnatou vůni a kořeněnou chuť. Po přechodu mrazem jsou plody jedlé a sladké, dužnina měkne. Malvice uvnitř obsahuje čtyři tvrdá semínka. Plody ponecháváme na stromě co nejdéle a po sklizni ještě uložíme na 1-2 týdny v chladu a temnu; mají vysoký obsah vlákniny a pektinu, pro přímou konzumaci jsou vhodné pouze přezrálé. Používáme je také pro výrobu likérů, džemů, sirupů, rosolů a zavařenin, na sušení a uskladnění (ideálně na slámě - do konce ledna). Dozrává koncem října, ale plody obvykle sbíráme až v listopadu/prosinci, po prvních mrazech. Nenáročná na stanoviště, vyhovují jí slunečné polohy. Mrazuvzdorná, odolná vůči škůdcům. Samoopelivá. Původem z Malé Asie.