Produkty

PŮVOD: V horách východního Středomoří od Turecka (pohoří Taurus, Antitaurus a Amanus) přes Sýrii až po Libanon, horské jehličnaté lesy: vyskytuje se přirozeně v nadmořských výškách 1000–2000 m. V zimě jsou tato stanoviště dostatečně zásobena srážkami, i sněhovými, v létě v nich je výrazný srážkový pokles a horko.

RŮST: do 45-50 let poměrně rychlý, poté téměř ustává. Je to statný dlouhověký neopadavý jehličnatý strom dorůstající výšky 30-40 m a šířky 15 m s průměrem kmene až 2,5 m. Borka je podélně popraskaná a větve jsou uspořádány horizontálně. Jehlice vyrůstají na dlouhých větvičkách jednotlivě, na krátkých větvičkách (brachyblastech) v přeslenech nebo svazcích, jsou dlouhé 1–4 cm, šedozelené, čtyřhranné, částečně zploštělé, se 4 kanálky s průduchy, na vrcholu tupě špičaté. Dožívá se 300-800 let, některé exempláře ve své domovině mají odhadovaný věk i 2000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, větrem opylovaný. Kvete od října do listopadu. Samčí šištice jsou přímé, válcovité, vyrůstají na konci nižších krátkých větviček po jedné a měří asi 4-5 cm a při dozrávání mění barvu ze světle zelených na světle hnědé; samičí šištice jsou husté, také kvetou na konci výše položených krátkých větviček, mladé opelené šišky jsou přisedlé, pryskyřičnaté, světle zelené.

PLODÍ: pozdě, vstupuje do plodnosti až kolem 40. roku života.

PLODY: Šišky jsou husté, při plné zralosti přímé, vejcovité až elipsoidní, dlouhé 6–9 cm a široké 4–6 cm, jejich šupiny jsou dřevnaté, hnědorezavé, pryskyřičnaté. Semena se tvoří po 2 na semenných šupinách, jsou dlouhá 15–18 mm a mají asymetrické, až 25 mm dlouhé blanité křídlo.

DOZRÁVÁNÍ: Mezi opylením a oplodněním uplyne asi 17 až 18 měsíců. Při dozrávání po 2-3 letech se šišky postupně rozpadávají shora dolů.

VYUŽITÍ: Jehličí má antiseptické účinky a usnadňuje odkašlávání. V podobě čaje nebo inhalovaného esenciálního oleje (i ze dřeva) se používá při onemocněních dýchacích cest. Pryskyřice se kdysi používala při mumifikaci nebo také při léčení dýchacích cest. Velmi vonné a trvanlivé dřevo se kdysi používalo ve stavebnictví a zejména při stavbě lodí. Důsledkem toho je téměř vymizení tohoto stromu v jeho původním areálu.

STANOVIŠTĚ: slunečné. Daří se mu na většině půd, velmi dobře snáší vápenaté či suché půdy po dobrém zakořenění. Daří se mu v teplých suchých oblastech, ale i v oblastech s chladnějšími, deštivějšími léty. Nesnáší dobře silné znečištění ovzduší.

ODOLNOST: velmi odolný vůči vysokým teplotám a suchu, mrazuodolný do -28,9 °C až -30 °C.

PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: růst zpočátku bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se nesklánějí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská, Van, Troprichterova.

PLODNOST: raná, vysoká, téměř pravidelná, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až velké, srdčitého tvaru (5,5–7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužnina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá, poměrně aromatická, jemně kořenitá, nakysle sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: středně rané, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a výrobě kompotů či dalšímu zpracování. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuvzdorná, v květu středně až méně. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône ji kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se někdy nazývá i (Bigarreau) Sandrin či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

 
RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

 
PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květy.

 
PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdčitého, hrbolatého tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužnina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselá a příjemně kořenitá, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně velká až velká.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná proti praskání plodů během dešťů, středně náchylná k monilióze a klejotoku.

PŮVOD: Německo, Výzkumná ovocnářská stanice Jork u Hamburku, kříženec odrůd Thurn-Taxis (Schneiderova) a Rube z roku 1957, na trh uvedena v roce 1977.

RŮST: velmi bujný, koruny tvoří polovzpřímené.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Kordia, Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská, Napoleonova, Sam, Summit, Lapins, Irena, Halka.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, srdčité, s dlouhou, tenkou až středně silnou stopkou. Slupka je tenká, hnědočervená s malými světlejšími lenticelami ve středně velkém až velkém počtu. Dužnina je červená, tuhá, křupavá, středně šťavnatá, sladkokyselá až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je purpurová a barví. Pecka je ve srovnání k plodu středně velká až velká, dužnina se na ní může jemně zachytávat.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu, tj. ve 2. polovině až koncem července, tedy neuniká vrtuli třešňové, bývá červivá.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu, výrobě džemů i kompotů a dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné mimo mrazové kotliny. Půda pokud možno hluboká s dostatkem vápníku, lehčí, dostatečně propustná, ale ne suchá, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a zamokřené stanoviště. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro třešně.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a středně až silně mrazuvzdorná v květu. Plody jsou vysoce odolné vůči praskání při déle trvajících či intenzivních deštích, středně odolné vůči monilióze.

PŮVOD: ČR, v r. 1892 vybraný náhodný semenáč ve školce Vlk ve Vanovicích a pojmenovaný jako Vlkova obrovská.

RŮST: bujný, vytváří vysoké, široce rozvětvené, kuželovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Thurn-Taxis (Schneiderova), Karešova.

PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6,5 g), široce tupě srdčité. Slupka je žlutočervená, pestře zbarvená, tenká. Dužnina je měkká, žlutorůžová se žlutými žilkami, šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladká, příjemně nakyslá, kořenitá. Pecka je středně velká, dobře jde oddělit od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, 3. a 4. třešňový týden, podle lokality a průběhu počasí někdy ve 2. polovině června, dozrává najednou. 

VYUŽITÍ: velmi vhodná zejména na přímý konzum, ale i další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, i ve vyšších polohách, je to přizpůsobivá odrůda, daří se jí i na svazích. Oblibuje půdy s dostatkem vláhy, jinak jsou plody jen středně velké až malé. Netrpí klejotokem ani v jílovitých půdách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, obvykle uniká vrtuli třešňové, ale může být již napadána. Je málo náchylná k praskání plodů a středně náchylná k monilióze plodů.

PŮVOD: Japonsko, střední a západní Čína, kde roste v horských lesích od 600 do 2700 m n. m. Do Evropy byl introdukován v r. 1865.

 
RŮST: středně bujný, později slabší. Často je to vícekmený strom s oválnou korunou, v původním areálu dorůstá do výšky 30–40 m a šířky 15 m, u nás jen asi do 20 m. Kmen má šedohnědou a hluboce rýhovanou kůru. Dekorativní listy jsou vejčité až srdcovité, dlouhé 4–7 cm. Dlouhá stopka je načervenalá. Opadané listy při vadnutí charakteristicky pronikavě voní - jako perník, karamel či čerstvé pečivo nebo buchty. Stromy jsou velmi dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, dvoudomý, větrosprašný. Jednotlivé stromy mají buď samčí, nebo samičí květy, k získání plodů jsou potřebné oba. Samčí květy mají nápadně červené tyčinky, samičí dlouhé pestíky. Kvete v dubnu a květnu před olistěním nenápadnými květy.

 
PLODNOST: pozdní (v porostu i po 100 letech, při pěstování po 15-20 letech).

PLODY: měchýřek dlouhý 1,5-2 cm s hnědavými semeny s jednostranným křídlem.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu.

 
VYUŽITÍ: je to okrasný strom, který zejména na podzim zpestří větší zahradu či park nejen srdčitými, krásně žluto až červeně zbarvenými, ale také příjemně vonícími listy.

 
STANOVIŠTĚ: polotieň až přímé slunce, vlhčí, výživná, hluboká půda. Snesití i mírně zásaditou, ale preferuje spíše kyselejší půdu. Vhodný do teplých i chladnějších poloh, ale chráněných před pozdními jarními mrazy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě do asi -34 °C, náchylnější na zmrznutí květů a rašících pupenů a letorostů během pozdních jarních mrazů. Kvůli mělčímu kořenovému systému hůře snáší sucho, ale také zhutnění půdy. Silně odolný vůči větru. Dobře odolný vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Francie, v r. 1915 nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Vytváří velké, široce rozložité koruny, dostatečně husté.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Rivan, Van, Summit, Bing.

PLODNOST: středně raná, středně velká a pravidelná. Plodí v malých chomáčcích po celé délce větví.

PLODY: velké (průměrně 6,4 g), srdčité, mírně hrbolaté. Slupka je pevná, lesklá, hnědočervená až tmavě červená se světlými tečkami a čárkami. Dužnina je středně tuhá až tužší, v plné zralosti červená, velmi šťavnatá, barví středně silně. Chuť je kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je středně velká až velká, oválná a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, tedy někdy během 1. poloviny června, rovnoměrně. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci. Je velmi dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda nejlépe hlinitopísčitá, propustná, ale dostatečně vlhká. Vhodná do sušších teplých až středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květech. Plody po deštích silně praskají a jsou středně náchylné k monilióze.

PŮVOD: Německo, objevena v roce 1820 v Guben an der Neiße v Dolní Lužici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst, vytváří velkou, vejčitou korunu. Na ptačce dorůstá do asi 6 m výšky a 4 m šířky.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě až pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Büttnerova, Ramon Oliva.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 6,5 g) polochrupky srdcovitého tvaru. Barva je žlutá, na slunečné straně s jemným červenavým / nahnědlým líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, křupavá, středně tuhá, šťavnatá, nebarvící, se sladkou, medovou chutí, jen nepatrně kyselou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, někdy během 1. poloviny července. Kvůli době dozrávání ji již často napadá vrtule třešňová, tedy bývá červivá. Dlouho vydrží na stromě. Při deštivém počasí je náchylná k praskání.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování např. na kompoty. Pro přepravu je choulostivá v plné zralosti, kdy je náchylná k otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu, vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně až silně odolná vůči mrazu ve dřevě, silně v květu, odolná vůči monilióze.

PŮVOD: Německo, Guben an der Neiße, nalezena jako náhodný semenáč panem Droganem.

RŮST: středně bujný až bujný růst. Vytváří středně velké stromy s vyššími, kulovitými, řidšími, kulovitými korunami.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská.

PLODNOST: raná a pravidelná.

PLODY: středně velké (4,8-5,6 g), srdcovité, nejširší uprostřed. Slupka se nápadně leskne, je světle žluté voskovité barvy, na sluneční straně i trochu načervenalá, je pevná a dá se stáhnout. Dužina je středně tuhá, šťavnatá, sladké chuti. Pravděpodobně díky žluté barvě jsou plody mnohem méně napadány ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července. Plody už napadá vrtivka třešňová, tedy bývají červivé.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci, kuchyňskému zpracování, konzervaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, nemá speciální požadavky na půdu, ale není vhodná jen těžká jílovitá a podmáčená. Vhodná také do vyšších poloh. Celkově nenáročná odrůda.

ODOLNOST: odolná vůči mrazu v dřevě i květu, odolnější vůči monilióze, ale za přílišného vlhka praská a hnije.

PŮVOD: Slovensko, krajový genotyp z Gemera.

RŮST: bujný, vytváří mohutné stromy se široce kulovitou korunou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem. Pro dosažení úrody potřebuje v okolí jinou odrůdu třešně, která ji opylí.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité. Slupka je žlutá, méně atraktivní pro ptáky. Dužnina je měkká, šťavnatá, je to srdcovka. Chuť je sladká, medová, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává ve 2.–3. třešňovém týdnu, tedy kolem poloviny června.

VYUŽITÍ: zejména ke přímé konzumaci, ale i na pečení, barevně netradiční džemy, sirupy či kompoty, likéry.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně odvodněnou, ale přiměřeně vlhkou, písčito-hlinitou až hlinitou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silněji mrazuodolná ve dřevě i květu. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá a uniká i pozornosti ptáků.

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: zpočátku velmi bujný, poté se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň.

PLODNOST: raná (do 3–5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořenitou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí, dužnina je u této chrupky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2–3 týdny, pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při nichž praskají a napadá je monilióza. Protože dozrávají pozdě, napadá je vrtule třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i zpracování, zejména na sirupy, ale i kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na nichž dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuvzdorná, květy středně mrazuvzdorné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v pol. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátní dlouhověké stromy, vysoké, rozložité a mohutně větvené koruny, nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě, je velmi dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Granát, Germersdorfská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia, Velká černá chrupka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň, Ostheimská višeň. Tyto odrůdy sama také vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé. Dužnina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselosladká, aromatická, mírně nahořklá, kořenitá, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtulí třešňovou hořkne.

DOZRVÁNÍ: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Protože dozrává pozdě, napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a opadávají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh.

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná, ale květy jsou náchylné k pozdním mrazíkům, plody při trvalých deštích praskají. Vůči moniliové spále je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtulí třešňovou.

PŮVOD: ČR, Ostroměř u Hořic v Podkrkonoší, náhodný semenáč, který vyrostl v sadu ovocnáře F. Kareše na začátku 20. století

RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný. Tvoří velké stromy se široce rozložitými, kulovitými až vysoce kulovitými korunami s řídkým větvením a nápadně velkými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Burlat, Kaštánka, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Rivan, Van.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná. Plodí dobře po celé délce větví.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), nepravidelně srdčité. Slupka je tenčí, ale pevná, velmi lesklá, v plné zralosti tmavě červené až hnědé barvy. Dužnina je tmavě červená, v plné zralosti měkká, silně šťavnatá, šťáva dobře barví. Chuť je výborná, kyselosladká, příjemně třešňově kořenitá. Pecka je velká, od dužniny se odděluje středně dobře.

DOZRVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, podle oblasti někdy během 1. poloviny června. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu a vhodná i k dalšímu zpracování: sušení, výroba kompotů, sirupů, džemů a destilátů. Dobře snáší i delší přepravu, pokud se sklízí v červeném stavu.

STANOVIŠTĚ: slunné, výhřevné, ale i ve vyšších polohách. Potřebuje výživnou, lehčí, dostatečně výhřevnou, hlinitopísčitou půdu s dostatkem vláhy; v příliš suchých nebo naopak příliš vlhkých půdách rodí menší plody.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Málo náchylná k monilii plodů i moniliové spále. Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhodobých deštích.

PŮVOD: dlouho považovaná za lokální odrůdu z okolí Kolína v Čechách, ale jde o starou odrůdu EARLY RIVERS z Bedfordshire z východní Anglie, kterou vypěstoval školkař Thomas Rivers jako semenáč odrůdy Early Purple Guigne. Poprvé plodila v roce 1869 a uvedena byla v roce 1872. 

RŮST: bujný, vytváří velké, pyramidální koruny, středně zahuštěné. Charakteristické jsou dva nebo tři mohutné vzpřímené kosterní větve se slabšími postranními, převislými větvemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Dönissenova.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná. Plodí dobře po celé délce plodonosných větví.

PLODY: středně velké až velké (5-6 g), zakulacené, z boků mírně zploštělé až hranaté, slupka je výrazně lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je polotuhá, v plné zralosti měkká, velmi šťavnatá. Výborná chuť, příjemně sladkokyselá, aromatická. Pecka je středně velká až menší a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: během 2. třešňového týdne, podobně jako Karešova, tedy v závislosti na lokalitě někdy během 1. poloviny června, dozrává rovnoměrně. I přezrálé plody dobře drží na stromě. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Výborná zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě kompotů, džemů či destilátů. Je středně dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, i ve vyšších polohách. Na půdu nemá zvláštní nároky, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. Na příliš suchých půdách jsou plody drobnější.

ODOLNOST: Je silně odolná vůči mrazu v dřevě i květu, velmi dobře odolná vůči praskání plodů během dešťů. Odrůda je jen málo náchylná k monilióze plodů a moniliové spále.

PŮVOD: ČR, Těchlovice u Hradce Králové, náhodný semenáč nalezený v roce 1946 v sadu pana Černíka, registrovaná v roce 1981.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Tvoří vyšší kulovité koruny, v pozdějších letech v nižších částech převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hedelfingenská, Van, Regina, Stella, Starking Hardy Giant, pokud se časově trefí, tak i Karešova a Napoleonova. Neopyluje se s odrůdami Granat a Spanische Knorpelkirsche.

PLODNOST: v prvních letech střední, později pravidelná a vysoká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7-12 g), tvar je srdčitý až mírně protáhlý, slupka je tenčí, tmavě červená. Dužnina je tuhá, červená až karmínově červená, se světlým žilkováním, středně šťavnatá, šťáva středně až silně barví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladká až sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, v 5. až 6. třešňovém týdnu, kolem poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá tedy červivá.

VYUŽITÍ: velmi vhodná k přímému konzumu a přípravě kompotů, vhodná k sušení, výrobě džemů, marmelád a destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná odrůda, vhodná do středních chráněných poloh a hlinitopísčité půdy. Daří se jí i na svažitých pozemcích.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, citlivá na mrazy v květu. Málo náchylná k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se očkování objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou, neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozložené, později svěšené. Kvůli tvaru koruny se příliš nehodí do stromových alejí.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Kaštánka, Rychlice německá, Hedelfingenská, Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyholuje a plodí na koncích větví. 
PLODY: velké (průměrně 6 g), tupě srdčitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je v rané zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná světlými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, slabě barvící šťávou. Chuť výborná, sladkokyselá až sladká, příjemně vínovitá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2.–3. třešňovém týdnu, současně s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Na přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji sklízet ještě před plnou zralostí, kdy se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na kompoty a další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

PŮVOD: Slovensko, obec Medné, která je součástí obce Lednické Rovne v okrese Púchov, známá již ve 2. pol. 18. století, rozšířená i v Maďarsku. Synonyma: Emilio Mednyanszky, Cerise de Medne, Mjednianska.

RŮST: bujný, v mládí velmi bujný, tvoří velké, mohutné, hustší koruny, kosterní větve směřují kolmo vzhůru, spodní se rozkládají do šířky, jen okrajové větve pod vahou úrody mírně převisají. Je velmi houževnatá a dlouhověká.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být Rychlice německá a Lyonská raná.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 7 g), nepravidelného tvaru, někdy kulovitého, jindy srdčitého, z boku zploštělého. Slupka je velmi lesklá, tmavě červená až černá. Dužnina je středně tuhá až tuhá, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva velmi dobře barví. Chuť je výborná, příjemně sladce kořenitá. Peckа je v poměru k plodu malá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává v 1.–2. třešňovém týdnu, obvykle začátkem června až kolem 10. června, dříve než Lyonská raná.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, šťávy, sirupy, likéry, džemy, na pečení a sušení. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Na půdu není náročná, roste dobře ve všech dostatečně propustných a zároveň dostatečně vlhkých půdách, aby plody nebyly drobné. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Raným dozráváním uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá. Je málo náchylná k praskání plodů a jejich monilióze (Monilinia fructigena).

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už koncem 18. stol. rozšířená v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Burlat, Karešova, Kaštánka, Regina, Van, ale i Hedelfingenská, Troprichterova, Thurn Taxis (Schneiderova), které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdčité či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem. Dužnina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a kompotům, ale i k sušení a destilátům či džemům a marmeládám. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou (Monilinia laxa). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, při kvalitní půdě může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k moniliové hnilobě plodů a moniliové spále, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: nejistý, buď z Německa ve 2. pol. 19. století vypěstovaná školkařem Küpperem v Guben an der Neiße v Dolní Lužici a uvedená na trh v r. 1887/88 nebo dovezená do Německa z Francie ještě během francouzsko-německé války v letech 1870/71. Známá byla i jako Küpperova raná nebo Früheste der Mark (Nejranější z kraje).

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké pyramidální, později až kulovité, ale celkově menší koruny, relativně řídké, vhodné i do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní vodorovně, později až převisle.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Lyonská raná, Velká černá chrupka, Büttnerova, Braunauer, případně i později kvetoucí Napoleonova.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku.

PLODY: menší (průměrně 3,5-5 g), s nepravidelným tvarem, srdčitým až kulovitým, slupka je lesklá červená, později tmavohnědočervená, vínově červená; dužnina je měkká (srdcovka), červená, v plné zralosti fialově hnědá, středně šťavnatá, málo barvící, dobrá, sladká, lehce sladkokyselá, jemně aromatická, je třeba ji nechat plně dozrát a neuspěchat sklizeň. Pecka jde dobře oddělit od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: 1. den třešňového týdne, je to nejranější odrůda, od které se počítají třešňové týdny. Podle lokality a průběhu počasí dozrává koncem května až začátkem června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale vzhledem k dobré oddělitelnosti pecky od dužniny je využitelná i k jinému zpracování, včetně sušení. Plody v červené zralosti dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje teplé polohy s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou a vápnitou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. V suchých půdách jsou plody drobné, podobně i v jílovitých, kde navíc stromy trpí klejotokem. Teplé polohy jí svědčí nejen kvůli malé mrazuvzdornosti brzy kvetoucích květů, ale i kvůli tomu, že se nejlépe projeví její hlavní přednost – ranost a plody jsou kvalitnější.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, ale slabě v květu, středně odolná vůči praskání plodů během dešťů, náchylnější k monilióze po popraskání.

PŮVOD: Německo, nalezená jako náhodný semenáč na pozemku pana Schneidera v Guben an der Neiße v Dolní Lužici v 2. pol. 19. století, poprvé popsána byla v roce 1865. V Čechách se pěstovala na Mladoboleslavsku pod názvem Thurn-Taxis a byla považována za krajovou odrůdu.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Vytváří pravidelné jehlanovité či široce pyramidální koruny, později až vysokokulovité, středně husté. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, terminál výrazně dominuje nad ostatními kosterními větvemi. Vyžaduje dobré založení koruny, aby se dala snadno česat. Postranní větve jsou převislé. Někdy vyholují.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě a postupně, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Troprichterova, Hedelfingenská, Kordia.

PLODNOST: pozdější, většinou střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (8 i více g), široce až tupě srdčité, ze stran zploštělé, stojí na temeni. Slupka je tužší, tmavohnědočervená, lesklá se světlejšími tečkami. Dužnina je pevná (chrupka), růžově červená, šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť má velmi dobrou až výbornou, sladkou, aromatickou, kořenitou, chutná dobře už při červené zralosti. Pecka je velká, od dužniny se dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4.–5. třešňovém týdnu postupně, podle lokality a průběhu počasí někdy v 1. polovině července. Plody napadá již vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, výrobě kompotů, destilátů, jen džemy a sirupy jsou světlejší. Plody se dobře přepravují i krátkodobě skladují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé svahy a propustné, úrodné, dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů.

PŮVOD: nejistý, zřejmě z ČR, ale možná i z Německa. Už začátkem 19. století ji měl ve sbírce v Poděbradech pomolog děkan Matěj Rössler. V němčině se nazývá Troprichters schwarze Knorpelkirsche, což poukazuje i na její černou barvu v plné zralosti.

 
RŮST: zpočátku středně bujný, později slabší. Vytváří vysokokuželovité, středně velké, řidší koruny. Postranní větve se sklánějí.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská. Je nekompatibilní s Karešovou.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), srdčité, velikost velmi závisí na stanovišti a péči. Zadní strana je vypouklá, přední zploštělá. Slupka je středně silná, tmavě červená, v plné zralosti až červenohnědá, téměř černá, místy se světlejšími tečkami. Dužnina je středně tuhá (polotvrdka), v plné zralosti až měkká, tmavě červená, šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je kyselosladká, v plné zralosti výborná, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem 3. a začátkem 4. třešňového týdne, v závislosti na lokalitě a průběhu počasí někdy koncem června. Plody již napadá vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

 
VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu, ale i na kompoty, džemy, marmelády, sirupy, ale také destiláty a na sušení. Plody jsou středně dobře až dobře skladovatelné a přepravovatelné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s písčitohlinitou nebo hlinitou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou, v suchých půdách jsou plody malé.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější k praskání plodů během déle trvajících dešťů, ale odolná vůči monilióze.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to stará, velmi rozšířená odrůda. Synonyma: Černice, Uherka tvrdá, Grosse Schwarze Knorpelkirsche, Bigarreau Gros Noir, Czarna požna.

 
RŮST: velmi bujný, zdravý, tvoří vysoké a široce rozložité koruny, kosterní větve jsou mohutné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Büttnerova červená, Germersdorfská, Hedelfingenská, Kassinova raná, Napoleonova, Regina, Sunburst, Thurn Taxis (Schneiderova).

 
PLODNOST: pozdější, pravidelná, z dobrých poloh vysoká.

 
PLODY: velmi velké (průměrně 7,5-9 g), většinou tupě srdčité, z horších poloh tvarově i velikostně různorodé. Slupka je jemná, pevná, silná, těžce se stahuje, je tmavohnědá až černá. Dužina je tuhá, chřupavá, tmavě červená, protkaná bělavými vlákny, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladká, mírně kyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Dužina se někdy hůře odděluje od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 5.-6. třešňovém týdnu, většinou v polovině července, vydrží dlouho na stromě.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, pečení, sirupy, likéry či destiláty s mírně mandlovou arómou.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje kvalitní, propustnou, dostatečně vlhkou, teplou půdu s dostatkem vápníku. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou. Z horších poloh a zejména půd mohou být plody hořké.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Během dlhotrvajících dešťů je středně až vyšší náchylnost na praskání plodů. Je vyšší odolnost proti monilióze plodů (Monilinia fructigena). Napadají ji vrtule třešňová i píďalka podzimní.

PŮVOD: Evropa, kromě nejjižnějších oblastí, Střední Asie, Kavkaz, Malá Asie a severozápadní Afrika. V Česku se vyskytuje od nížin po pahorkatiny jako příměs v lesích, na mezích.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 15-30 m a šířky asi 10-15 m. Je to opadavý strom s přímým kmenem a velkou vejcovitou až pyramidální korunou. Kůra je červenohnědá, borka šedohnědá a odlupující se v příčných pásech. Listy jsou jednoduché, podlouhle vejčité, na okraji hrubě pilovité, velké asi 10 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Bílé květy vyrůstají v okolíkovitých shlucích a kvetou v dubnu až květnu.

 
PLODNOST: obvykle pozdní, různě vysoká a různě pravidelná.

 
PLODY: Plod je kulovitá peckovice červené až tmavě červené barvy, velká asi 10 mm. Chuť většinou dužniny tenčí oproti kulturním odrůdám je nasládlá až hořká, najdou se i semenáče s velmi chutnými plody. Kulovitá pecka je hladká, nažloutlá. Plody obsahují velké množství flavonoidů.

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu června a července.

 
VYUŽITÍ: výborná stromořadní, krajinotvorná a medonosná dřevina, vhodná i na svahy do chráněných vyšších poloh. Plody jsou bohatým zdrojem potravy pro ptactvo. Může sloužit i jako „obětní“ strom pro ptáky, aby tolik nepoškozovali úrodu na kulturních odrůdách třešní. Je velmi hodnotná i z hlediska biodiverzity, neboť je na ni vázáno množství domácích živočichů, zejména hmyzu, i ve vysokém věku, ve stádiu odumírání. Tehdy ji může osídlit i jedlá dřevokazná houba sírovec žlutooranžový. Kvalitní dřevo se používá k výrobě nábytku a hudebních nástrojů. Stopky plodů jsou močopudné a působí jako tonikum. Odvar z nich se používá při cystitidě, edémech, potížích s průduškami, anémii. Aromatická pryskyřice vytékající z ran na kmeni se používá k inhalaci při přetrvávajícím kašli.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je to světlomilný strom, ale snese i polostín, dobře roste na svěžích, propustných, středně těžkých až lehčích půdách bohatých na vápník.

 
ODOLNOST: většinou silně mrazuvzdorná v dřevě s různou mrazuvzdorností květů.