Produkty

PŮVOD: západní Středomoří od Španělska přes jižní Francii zřejmě až po Itálii, kde roste v tzv. makchii, tedy ve středomořských křovinách, často na stanovištích s vyšším obsahem dusíku a často i vápníku.

RŮST: umírněný, rozložitý. Je to nízký, bohatě rozvětvený, stálezelený, aromatický polokeř vysoký 10-50 cm a široký až 60-100 cm. Nekvetoucí větvičky jsou šedě plstnaté. Kvetoucí větvičky jsou olistěné jen v spodní části. Listy jsou střídavé, úzké, dlouhé 0,6–2 cm, šedě nebo bělavě plstnaté, s 3–4 hustými řadami zubů. Pěstujeme v sponu alespoň 60x60 cm a stříháme nejlépe v dubnu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Od června do července bohatě rozkvétají sytě žlutými menšími (0,6-1 cm) květy, které připomínají knoflíky. Květy obsahují jen trubkovité květy, jazykovité květy chybí.

PLODNOST: raná, pravidelná, při ponechání květů vysoká.

PLODY: drobné (1,2-1,5 mm x 0,5-1 mm), podlouhlé až kyjovité hnědé, 3-4-hranné nažky s 1 semenem. Nejedí se.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: Jako celoročně listem a v létě květem okrasný polokeř se využívá v menších i větších zahradách v skalkách, středomořských zahrádkách, jako nízký živý plot např. kolem záhonů. Odpuzuje moly a můru zelí. Kulinářské využití: aromatické listy lze použít jako koření v omáčkách, vývarech apod., květy např. k ochucení nakládaného sýra. Léčivé využití: listy a kvetoucí nať působí proti křečím, střevním parazitům, dezinfikují a působí proti menstruačním bolestem, ačkoli se používají zřídka. Jemně namleté a přiložené na místa poštípaná hmyzem okamžitě ulevují od bolesti. Při aplikaci na povrchové rány urychlují léčbu tvorbou strupů. Kosmetické využití: z listů i květů se získává esenciální olej využívaný v parfumerii.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s dobře odvodněnou, lehčí půdou, může být i vápenitá, jinak je nenáročná na kvalitu půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh, pokud roste v dostatečně odvodněné půdě.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná minimálně do -20°C až -23 °C v dostatečně lehké půdě. V květu uniká pozdním jarním mrazům. Po zakořenění je velmi dobře suchuvzdorná a odolná vůči vysokým teplotám.

Foto zdroje: Etienne GONTIER, Annette Meyer, unamlie, Pixabay, Andrea Miklošová

PŮVOD: Japonsko, Korea a Čína.

 
RŮST: středně bujně rostoucí liana dosahující 3 až 9 m, potřebuje pevnou oporu (plot, pergolu, dráťěnku apod.).

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu bílými až krémově zbarvenými vonnými květy. Nejprve ve spodní části vytváří samčí květy a později v horní části samičí. Je tedy částečně cizosprašná, pro tvorbu plodů potřebuje druhou, geneticky odlišnou rostlinu s mírně posunutým obdobím kvetení. U nás najdete semenáče, tedy geneticky odlišné jedince, takže k dosažení úrody vám stačí koupit si 2 kusy.

 
PLODNOST: v prvních letech se vytvoří jen málo samičích květů, proto je i úroda nižší, ale s věkem, přírůstkem výšky rostliny a s přítomností opylovače se plodnost zvyšuje.

 
PLODY: červené, poloprůsvitné, aromatické plody rostoucí v hroznech – tvarem, velikostí a barvou podobné červeným rybízům. Mají velmi specifickou chuť, hovoří se o nich jako o ovoci pěti chutí. Jsou kyselé, mírně hořkavé, nepatrně slané, sladkasté a jemně pikantní.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až v říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody se jedí čerstvé i sušené, naložené v lihu, ve formě povidel, šťávy, kompotu, čaje i vína. Celá rostlina působí jako tonikum, plody se používají proti kašli a k podpoře dýchacího systému, k ochraně jater a srdce, jako afrodiziakum, proti chronické průjmové stolici, nespavosti, v malých dávkách k podpoře nervového systému a paměti. Zevně se používají k ošetření podráždění kůže a jejích alergických reakcí. Aromatické listy se používají na čaj.

 
STANOVIŠTĚ: polostín, zvládá i severní stěny domů, vadí jí poloha na příliš pálícím slunci. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou, na živiny bohatou, písčito-hlinitou půdu, nesnáší sucho. Ocení vyšší mulčování.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě až do -35 °C, mladé výhonky a listy jsou náchylné na pozdní jarní mrazíky, ale jsou odolnější než aktinidie. Po omrznutí znovu obrazí, je však možné, že ten rok již nezakvetou. Není náchylná k chorobám ani k poškození škůdci.

PÔVOD: Ukrajina, Kijev, Národná botanická záhrada M. M. Griška, zo semien populácie divo rastúcich semenáčov rastúcich v Primorsku ju  vybral Ivan Šajtan. V roku 1998 bola registrovaná ako odroda na Ukrajine.

RAST: stredne bujne rastúca liana dosahujúca 3 až 9 m, potrebuje pevnú oporu (plot, pergolu, drôtenku apod.).

OPEĽOVACIE POMERY: kvitne v apríli až máji bielymi až krémovo zafarbenými voňavými kvetmi. Najskôr v spodnej časti vytvorí samčie kvety a neskôr v hornej časti samičie. Je teda čiastočne cudzoopelivá, pre tvorbu plodov potrebuje druhú, geneticky odlišnú rastlinu, ktorá má mierne posunuté kvitnutie. U nás nájdete semenáče, teda geneticky odlišné jedince, takže na dosiahnutie úrody Vám stačí kúpiť si 2 kusy.

PLODNOSŤ: v prvých rokoch sa vyvinie len málo samičích kvetov, preto je aj úroda nižšia, ale s vekom, pribúdajúcou výškou rastliny a s prítomnosťou opeľovača sa plodnosť zvyšuje.

PLODY: červené, polopriesvitné, aromatické plody rastúce v strapcoch - tvarom, veľkosťou a farbou podobné červeným ríbezliam. Majú veľmi špecifickú chuť, hovorí sa o nich ako o ovocí piatich chutí. Sú kyslé, mierne horkasté, nebadane slané, sladkasté a jemne štipľavé.

DOZRIEVANIE: v septembri až v októbri.

VYUŽITIE: plody sa jedia čerstvé i sušené, naložené v liehu, v podobe lekváru, šťavy, kompótu, čaju aj vína. Celá rastlina funguje ako tonikum, plody sa používajú proti kašľu a na podporu dýchacieho systému, na ochranu pečene a srdca, ako afrodiziakum, proti chronickej hnačke, nespavosti, v malých dávkach na podporu nervového systému a pamäte. Externe sa používajú na ošetrenie podráždenia kože a jej alergických reakcií. Aromatické listy sa používajú na čaj.

STANOVIŠTE: polotieň, zvláda aj severné steny domov, vadí jej poloha na príliš pálivom slnku. Preferuje dobre odvodnenú, ale vlhkú, na živiny bohatú, piesočnato-hlinitú pôdu, neznáša sucho. Ocení vyššie zamulčovanie.

ODOLNOSŤ: mrazuvzdorná v dreve až do -35 °C, mladé výhonky a listy sú náchylné na neskoré jarné mrazy, ale sú odolnejšie ako aktinídie. Po zmrznutí znova vyrašia, je však možné, že ten rok už nezakvitnú. Nie je náchylná na choroby či poškodenie škodcami.

Ručně kovaná kempingová sekera Krumpholz s koženým pouzdrem je ideálním společníkem pro všechny milovníky outdooru, bushcraftu a kempování. Díky kompaktním rozměrům a nízké hmotnosti se snadno vejde do batohu, auta, lodi či na chatu.

Sekera je precizně vyvážená, což zajišťuje pohodlnou manipulaci a maximální účinnost při sekání i přípravě třísek na podpal. Ruční kování zaručuje vysokou pevnost, dlouhou životnost a spolehlivý výkon i v náročných podmínkách.

Ergonomická jasanová násada výborně tlumí vibrace a poskytuje jistý úchop při práci. Součástí balení je kvalitní kožené pouzdro pro bezpečné přenášení a skladování.

Vlastnosti produktu:

• ručně kovaná ocelová hlava

• kompaktní a lehký design

• výborné vyvážení pro přesnou a efektivní práci

• vhodná na kempování, outdoor, chatu, auto či loď

• součástí je kožené ochranné pouzdro

Technické parametry:

• Násada: jasan

• Hmotnost hlavy: 500 g

• Celková hmotnost: 760 g

PÔVOD: areál pôvodného druhu sa rozprestiera od Stredomoria a J strednej Európy (zasahuje až na Slovensko) cez Kaukaz a západné Himálaje až po Čínu. VEurópe rastie na výslnných kamenistých svahoch v nížinách a pahorkatinách, v ďalších častiach areálu potom najčastejšie v horských lesoch a krovinách od 700 do 2400 m n. m. Odroda pochádza z Holandska, v roku 1990 ju náhodne objavil Willem A. Sanders, na trh ju uviedla škôlka Antigone Plantvermeerdering B.V. V roku 1999 vyhrala na výstave Plantarium cenu ako najlepšia novinka. Synonymá: Ancot^PBR.

RAST: bujný, je to ker alebo menší strom dorastajúci do výšky 2,4 m a šírky až 4,5 m, dá sa strihom vytvarovať na živý plot s výškou 1,8 m. Je to prvý kultivar so svietivo zelenožltými, okrúhlo vajcovitými listami s vyčnievajúcou žilnatinou, ktoré sa krásne vynímajú pri zeleno- či červenosfarbených kultivaroch. Na jeseň sa listy sfarbia do odtieňov oranžovej a červenej. 

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá. Kvitne malými, žltozelenými kvetmi na dlhých stopkách v koncových metlinách od mája do júna.

PLODNOSŤ: relatívne nízka, ostatné opadávajú.

PLODY: tmavohnedé kôstkovice s trvalým kalichom veľmi ozdobné dlhými stopkami, ktoré spolu so stopkami opadnutých nevyvinutých plodov a bočnými konárikmi súkvetí ochlpatejú (= obrastú trichómami), takže celé súplodie vyzerá ako obláčik ružovokrémového dymu alebo ako parochňa. Z toho je odvodený aj anglický názov (European) smoke tree či wig-tree.

DOZRIEVANIE: od septembra do októbra. Po dozretí sa odlamuje celé súplodie a slúži ako lietací aparát.

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna drevina, ktorá sa uplatní ako solitéra v menších aj väčších záhradách či parkoch, ale aj do živého plotu, najmä v kombinácii s inými odrodami škumpy - napr. s purpurovolistou Royal Purple alebo tmavozelenolistou Young Lady®. Technické využitie: z kvetov a listov sa získava esenciálny olej s mangovou vôňou. Z koreňa a kmeňa sa získava nie veľmi trvanlivé žlté farbivo "mladý fustik", ktoré sa používalo od renesancie až do objavenia syntetických farbív v 19. storočí. Drevo, označované tiež ako "uhorský fustik" či "fisetové drevo", sa používalo najmä na výrobu intarzií nábytku či výrobu rámov na obrazy. Listy a kôra sú dobrým zdrojom tanínov. Konáriky sa dajú použiť v košikárstve.

STANOVIŠTE: slnečné alebo polotieň. Na rozdiel od iných odrôd so žltozelenými listami dobre znáša aj plné slnko bez popálenia listov, ak pôda nie je príliš suchá. Na pôdu nie je náročná, znesie väčšinou pôd, ale preferuje vlhkú, ale dobre odvodnenú pôdu, nie príliš výživnú. Je vhodná do teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolná v dreve do asi -25 °C. Kvetné puky môžu niekedy poškodiť neskoré jarné mrazy. Staršie rastliny dobre znášajú sucho. Je dobre odolná aj voči vetru, vysokým teplotám či znečisteniu ovzdušia. Väčšinou netrpí chorobami či škodcami, ojedinele podpňovkami či verticíliovou hnilobou alebo v prílišnom suchu múčnatkou.

PÔVOD: areál pôvodného druhu sa rozprestiera od Stredomoria a J strednej Európy (zasahuje až na Slovensko) cez Kaukaz a západné Himálaje až po Čínu. V Európe rastie na výslnných kamenistých svahoch v nížinách a pahorkatinách, v ďalších častiach areálu potom najčastejšie v horských lesoch a krovinách od 700 do 2400 m n. m. Odroda pochádza z Holandska, Boskoop, škôlka Lombarts Nursery okolo polovice 20. storočia, už v roku 1953 bola uvedená na trh v USA. Synonymá: Kromhaut.

RAST: bujný, je to ker alebo menší strom dorastajúci do výšky a šírky 3-5 m, dá sa strihom vytvarovať na živý plot s výškou 1,8 m. Má okrúhlo vajcovité listy tmavopurpurovej farby s červeným okrajom a s vyčnievajúcou červenou žilnatinou, ktoré sa krásne vynímajú pri žltozeleno- či tmavozelenosfarbených kultivaroch. Na jeseň sa listy sfarbia do odtieňov oranžovej a červenej. 

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá. Kvitne malými, žltými kvetmi na dlhých stopkách v koncových metlinách od mája do júna.

PLODNOSŤ: relatívne nízka, ostatné opadávajú.

PLODY: tmavohnedé kôstkovice s trvalým kalichom veľmi ozdobné dlhými stopkami, ktoré spolu so stopkami opadnutých nevyvinutých plodov a bočnými konárikmi súkvetí ochlpatejú (= obrastú trichómami) a sčervenejú, takže celé súplodie vyzerá ako červenkastý obláčik dymu alebo ako parochňa. Z toho je odvodený aj anglický názov (European) smoke tree či wig-tree.

DOZRIEVANIE: od septembra do októbra. Po dozretí sa odlamuje celé súplodie a slúži ako lietací aparát.

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna drevina, ktorá sa uplatní ako solitéra v menších aj väčších záhradách či parkoch, ale aj do živého plotu, najmä v kombinácii s inými odrodami škumpy - napr. s žltozelenoulistou Golden Spirit® alebo tmavozelenolistou Young Lady®. Technické využitie: z kvetov a listov sa získava esenciálny olej s mangovou vôňou. Z koreňa a kmeňa sa získava nie veľmi trvanlivé žlté farbivo "mladý fustik", ktoré sa používalo od renesancie až do objavenia syntetických farbív v 19. storočí. Drevo, označované tiež ako "uhorský fustik" či "fisetové drevo", sa používalo najmä na výrobu intarzií nábytku či rámov na obrazy. Listy a kôra sú dobrým zdrojom tanínov. Konáriky sa dajú použiť v košikárstve.

STANOVIŠTE: slnečné alebo polotieň. Na pôdu nie je náročná, znesie väčšinou pôd, ale preferuje vlhkú, ale dobre odvodnenú pôdu, nie príliš výživnú. Je vhodná do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolná v dreve do asi -20 °C. Kvetné puky môžu niekedy poškodiť neskoré jarné mrazy. Staršie rastliny dobre znášajú sucho. Staršie rastliny dobre znášajú sucho. Je dobre odolná aj voči vetru, vysokým teplotám či znečisteniu ovzdušia. Väčšinou netrpí chorobami či škodcami, ojedinele podpňovkami či verticíliovou hnilobou alebo v prílišnom suchu múčnatkou.

PÔVOD: areál pôvodného druhu sa rozprestiera od Stredomoria a J strednej Európy (zasahuje až na Slovensko) cez Kaukaz a západné Himálaje až po Čínu. VEurópe rastie na výslnných kamenistých svahoch v nížinách a pahorkatinách, v ďalších častiach areálu potom najčastejšie v horských lesoch a krovinách od 700 do 2400 m n. m. Odroda pochádza z Holandska, škôlka Kolster, vyšľachtil ju Hendrik Kolster v roku 1997.

RAST: umiernený, je to kompaktný ker alebo menší strom dorastajúci do výšky a šírky až 2-2,5 m, dá sa strihom vytvarovať na živý plot s výškou 1,8 m či menej. Má okrúhlo vajcovité tmavozelené listy s vyčnievajúcou, svetlozelenou žilnatinou, ktoré sa krásne vynímajú pri svetlozeleno- či červenosfarbených kultivaroch. Na jeseň sa listy sfarbia do odtieňov oranžovej a červenej. 

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá. Kvitne malými, žltozelenými kvetmi na dlhých stopkách v koncových metlinách od mája do júna.

PLODNOSŤ: relatívne nízka, ostatné opadávajú.

PLODY: tmavohnedé kôstkovice s trvalým kalichom veľmi ozdobné dlhými stopkami, ktoré spolu so stopkami opadnutých nevyvinutých plodov a bočnými konárikmi súkvetí ochlpatejú (= obrastú trichómami), takže celé súplodie vyzerá ako obláčik ružovokrémového dymu alebo ako parochňa. Z toho je odvodený aj anglický názov (European) smoke tree či wig-tree.

DOZRIEVANIE: od septembra do októbra. Po dozretí sa odlamuje celé súplodie a slúži ako lietací aparát.

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna drevina, ktorá sa uplatní ako solitéra v menších aj väčších záhradách či parkoch, ale aj do živého plotu, najmä v kombinácii s inými odrodami škumpy - napr. s purpurovolistou Royal Purple alebo žltozelenolistou Golden Spirit®. Technické využitie: z kvetov a listov sa získava esenciálny olej s mangovou vôňou. Z koreňa a kmeňa sa získava nie veľmi trvanlivé žlté farbivo "mladý fustik", ktoré sa používalo od renesancie až do objavenia syntetických farbív v 19. storočí. Drevo, označované tiež ako "uhorský fustik" či "fisetové drevo", sa používalo najmä na výrobu intarzií nábytku či výrobu rámov na obrazy. Listy a kôra sú dobrým zdrojom tanínov. Konáriky sa dajú použiť v košikárstve.

STANOVIŠTE: slnečné alebo polotieň. Na rozdiel od iných odrôd so žltozelenými listami dobre znáša aj plné slnko bez popálenia listov, ak pôda nie je príliš suchá. Na pôdu nie je náročná, znesie väčšinou pôd, ale preferuje vlhkú, ale dobre odvodnenú pôdu, nie príliš výživnú. Je vhodná do teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolná v dreve do asi -25 °C. Kvetné puky môžu niekedy poškodiť neskoré jarné mrazy. Staršie rastliny dobre znášajú sucho. Je dobre odolná aj voči vetru, vysokým teplotám či znečisteniu ovzdušia. Väčšinou netrpí chorobami či škodcami, ojedinele podpňovkami či verticíliovou hnilobou alebo v prílišnom suchu múčnatkou.

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: jeden z klonů Domácí slivoně pocházející z Asie a pěstovaný a množený na území Slovenska a Maďarska. Synonyma: Besztercei musketályszilva.

RŮST: v mládí bujný, později střední. Tvoří pyramidální, později vysokě kulovité či široce kulovité, hustší koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, při dobré pěstitelské péči o strom pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 17–25 g), podlouhlé, na obou koncích zúžené. Slupka je pevná, hladká, pod světlemodrým ojíněním tmavě modrofialová, kyselejší, někdy mírně trpká. Dužnina je tuhá, zlatožlutá až oranžová, středně šťavnatá, sladká, jemně nakyslá, velmi aromatická, výborná až vynikající. Ne zcela dozrálé plody mají příjemnou muškátovou vůni a příchuť. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, podle podmínek stanoviště většinou během 1. a 2. dekády září. Na stromě vydrží dlouho. Včas sklizená se velmi dobře přepravuje a skladuje.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímé konzumaci i k univerzálnímu zpracování: k sušení, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe v úrodných, teplých, vlhkých půdách. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylná k poškození šarkou, k červené skvrnitosti listů slivoní (Polystigma rubrum), k monilióze (Monilinia spp.) i k poškození kuřicí slivoně (Taphrina pruni).

PŮVOD: Spojené království, Anglie, Sawbridgeworth, vyšlechtil ji školkař Thomas Rivers jako křížence odrůd Prince Englebert a Early Prolific. Její název v angličtině je (The) Czar, poprvé zaplodila v roce 1874 a byla pojmenována po ruském caru, který v tom roce navštívil Anglii.

 
RŮST: zpočátku a zvláště ve školce bujný, později zpomaluje. Vytváří pouze středně velké stromy zpočátku se štíhlými, vznešenými korunami, které se později mění na kulovité, když se větve rozklesávají pod váhou plodů. Plodné větvičky jsou krátké a dost křehké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: raná, vysoká až nadměrná, pravidelná, v domácích podmínkách je vhodné dělat probírku.

 
PLODY: středně velké (průměrně 20 g), tvarově nepravidelné, některé podlouhlé, jiné kulatější, ke koncům buď zúžené nebo zakulacené. Slupka je jemná, kyselá, těžko se slupuje, je krásně ojíněná, pod ojíněním je černomodrá, při nadměrné úrodě a horším vyzrání zůstává načervenalá. Dužina je zelenožlutá až žlutá, místy průhledná, méně šťavnatá. Chuť je dobrá, sladká, podobná švestkové, ale méně výrazná. Pecka se od dužiny většinou dobře odděluje, jen při velkých úrodách a horším dozrávání hůře. Je to švestka.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna, někdy najednou, jindy postupně, sklízí se probírkou.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, k zpracování tam, kde nevadí kyselá chuť slupky, tedy např. do džemů a povidel.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti upřednostňujeme úrodné hlinité a dostatečně vlhké půdy, v sušší půdě stromy předčasně stárnou a plody jsou horší kvality. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Je středně tolerantní vůči šarce, projevuje se jen na listech.

PŮVOD: druh pochází ze Středomoří a JV Evropy, Balkánského poloostrova, střední Itálie, Malé Asie a Sýrie. Najdeme ji od Anglie přes Francii a Německo až po Ukrajinu a evropskou část Ruska, na Kavkaze a v severním Íránu. Lidově se nazývá také „babské ucho“. Původ tohoto kultivaru není znám, vznikl někdy v 90. letech 20. století. Proslavil ho nizozemský zahradní designér Piet Oudolf, který jej rád používal ve svých prérijních zahradách.

 
RŮST: v kořeni přezimující trvalka dorůstající do výšky i šířky 30–90 cm. Její hrubé, široké, chlupaté, vejčitě trojúhelníkové, středně zelené listy vytvářejí bochánky, ze kterých vyrůstají načervenalé lodyhy s purpurovými květenstvími.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavnými květy. Bohatě kvete purpurovými, hluchavkovitými, voňavými květy uspořádanými do početných lichopřeslenů, po seříznutí květů opakovaně od června do září.

 
PLODNOST: při ponechání květů vysoká a pravidelná.

 
PLODY: vejcovité, malé, hnědé, matné tvrdky se semeny.

 
DOZRÁVÁNÍ: v červenci až září.

 
VYUŽITÍ: velmi atraktivní trvalka pro nás i pro hmyz, jelikož je velmi nektarodárná. Kulinární využití: drobné květy můžeme střídmě přidat jako koření při grilování v alobalu, k ochucení dipů, omáček, dresinků, salátů či chlebíčků nebo jako jedlou dekoraci dezertů, ovocných salátů či zmrzlin. Léčivé využití: listy a kvetoucí nať se používají ve formě čaje, působí protizánětlivě, používají se k léčbě pomočování a zevně k hojení ran.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, oblibuje však dobře propustné půdy s vyšším pH. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná do -23 °C. Obecně je dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, více ji mohou poškodit zejména slimáci na začátku rašení či při umístění ve velmi těžké půdě hniloba kořenů či verticiliové vadnutí.

PŮVOD: Francie, okolí města Agen, zřejmě přivezená ještě benediktiny z křížových výprav ze Sýrie ve 12. stol. Synonyma: Wegierka z Ažan, Ažanská slíva, Agener Pflaume,
Prune de Grignole of Some, Prune d'Ente, Prune d'Agen, Prune d'Ast, Rote de Sergent, Prune de Roi, St. Maurin, Prugna d'Ente, d'Agen, D'Ente, Agen.

RŮST: ve škólce bujný, po přesazení na trvalé místo slábne a dosáhne výšky a šířky okolo 4 m. Koruna je zpočátku vzpřímená, pod váhou úrody se větve rozloží a koruna získá široce kulovitý tvar. Vyžaduje kvalitní výchovný řez a později prosvětlovací řez podle množství přírůstků.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Anna Späth, Královna Viktorie a Zelená ringlota. Kvete pozdě, květy jsou dobře mrazuvzdorné.

PLODNOST: raná (4.–5. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké (35 g), elipsovité, vejcovité, často nesouměrné, červenofialové, na zastíněné straně i červenožlutozelené, pokryté poměrně intenzivním fialovým ojíněním, s množstvím bělavých či kávových skvrnek. Slupka je tenká, ale pevná a špatně se loupe. Dužnina je žlutozelená až žlutooranžová, měkká, šťavnatá, velmi sladká, bez kyselin a vůně, dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní – v polovině září.

VYUŽITÍ: vynikající k sušení (celosvětově nejpěstovanější k tomuto účelu), ale vhodná i k přímé konzumaci, na džem, povidla, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s propustnou, písčitou či písčito-hlinitou půdou; dobře zvládá i sušší půdy. Vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech).

PŮVOD: Maďarsko+Německo, Franz Späth z berlínské škólky L. Späth v r. 1870 vybral perspektivní náhodný semenáč v Kadoszbegu v Maďarsku a o čtyři roky později jej uvedl na trh pod jménem své manželky Anny Späth.
RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří řídké, rozložité koruny
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 55 g), kulaté až široce elipsovité, srůstovou jizvou rozdělené na dvě nestejné poloviny. Slupka je tuhá, pevná, purpurově červená až modravě červená, po celém plodu jsou roztroušené tečky, přecházející někdy v čárky. Dužnina je svěží žlutozelená až zlatožlutá, pevná, velmi šťavnatá a oddělitelná od pecky v závislosti na poloze a stupni vyzrání v daném roce. Chuť je někdy výborná, jindy mdlá; po teplém létě v kvalitní půdě je sladká, vyvážená, jemně pikantní a aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, koncem září, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci i na výrobu kompotů či džemů a povidel.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Preferuje výživnou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých, chráněných poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, tolerantní vůči šarce, projevuje se u ní jen na listech a v minimální míře na plodech. Vůči monilióze plodů je středně citlivá a nejvíce je náchylná k červené skvrnitosti listů slivoní.

PŮVOD: Bílé Karpaty, stará odrůda, která se vyskytovala hlavně na pohraničí Moravy a Slovenska.

RŮST: středně bujný, tvoří vysokě kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST:PLODY: převážně středně velké až malé, elipsovité. Slupka je zlatožlutá až slámově žlutá, posetá bílými lenticelami, po dozrání silně ojíněná. Dužnina je jemná, polotuhá, protkaná bílými vlásečnicemi, středně šťavnatá. Chuť je sladká, někdy kořenitá, jindy mírně nakyslá s charakteristickou vůní. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané koncem července až začátkem srpna. Po sklizni vydrží asi týden.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na výrobu povidel a výborného destilátu.

STANOVIŠTĚ: slunné, jinak nenáročná, vhodná i do vyšších poloh i větrnějších lokalit.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, náchylnější k monilióze; při výsadbě je třeba se vyhýbat uzavřeným polohám a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1975 jako křiženec Wangenheimova a Požegača.

RŮST: středně bujný, strom střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: bohatá a pravidelná.

PLODY: poloslivka, plody jsou velké až velmi velké, slupka je pevná, matná, tmavomodrá, silně ojíněná. Dužnina žlutozelená, šťavnatá, tuhá, dobře se odděluje od pecky. Chuť sladká až sladkokyselá, příjemná, osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: raná odrůda, dozrává 28 dní před Bystrickou, přibližně v polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná jako stolní ovoce, k kuchyňskému zpracování, k sušení, na výrobu kompotů, džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje kvalitní půdy s dostatkem vláhy, je vhodná do teplých až středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květních pupenech a v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliniové spále (Monilinia laxa) a středně až méně odolná vůči moniliniové hnilobě plodů (Monilinia fructigena), ale protože dozrává v průběhu srpna, bývá jen málokdy napadena.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1975 jako křiženec odrůd Wangenheimova a Požegača.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích současně se zvýší úroda. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Haganta, Herman, President.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním purpurově fialová, na slunné straně intenzivnější. Dužnina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plné zralosti sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny, někdy může dužnina na jejích žeberch zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sklízet postupným probíráním nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení či pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na stanoviště i půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vznikla v r. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Stanley.

RŮST: slabý až středně bujný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, připomíná chuť Bystrické švestky. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 12 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu a všestrannému zpracování na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, kompotů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na půdu, ale podobně jako ostatní švestky ocení vlhčí, ale dobře propustnou půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květních poupatech a květu, středně až více tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Slovensko, Čachtice, sad Kút, zřejmě náhodný semenáč, případně získaný jako potomek slivoně dovezené z Bosny ve 40. letech 19. století čachtickým farářem Urbanovským. V Čachticích byla známá pod jménem „ščepená“ a šířil ji zejména Jozef Masárik. Poprvé na ni veřejně upozornil Jozef Linduška v časopise Slovenské ovocinárstvo, věděl o ní už před ním státní inspektor ovocnářství Viktor Buchta, který jí vybral také jméno. 

RŮST: v mládí bujný, ale brzy vstupuje do plodnosti, takže brzy slábne a tvoří menší, nepravidelnější, často až vidlicovité koruny. Má elipsovité, tmavě zelené listy a bílé, měkké dřevo, čímž se liší od Bystrické, která má listy světle zelené a dřevo červené a tvrdé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete několik dní před Bystrickou.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavé velikosti bez usměrnění řezem a přihnojování, jen zřídka vynechá. Dospělý strom urodí i 200 kg ovoce.

PLODY: jsou středně velké až velké, břichatější. Slupka je modrošedá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá, polotuhá, na dobrém stanovišti se při dozrávání lehce odděluje od pecky. Chuť je mírně kořenitá, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem července, začátkem srpna.

VYUŽITÍ: plody na přímý konzum, ale také na zpracování na kompoty, džemy, povidla, přesnídávky, pečení či sušení a na výborný destilát.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou a úrodnou půdou kvůli vysoké plodnosti.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je středně až více tolerantní vůči šarce a středně až více odolná vůči monilióze plodů (Monilinia laxa).

PŮVOD: Rumunsko, Institutul de Cercetare – Dezvoltare pentru Pomicultura Pitesti – Maracineni, vyšlechtěna v roce 1981 V. Cociu a R. Roman jako kříženec odrůd Tuleu Gras x Early Rivers.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s nefunkčními tyčinkami nevytvářejícími pyl, kvete pozdě až velmi pozdě. Vhodné opylovače: Agenká, Althanova ringlota, Anna Späth, Early Rivers, Gras Ameliorat, Silvia, Stanley.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 38-50 g), podlouhlé, nesymetrické. Slupka je tenká, fialovomodrá, na zastíněné straně fialová s tmavšími skvrnami, na slunečné straně tmavomodrá, ojíněná. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je příjemně aromatická, vyváženě sladkokyselá, při plném vyzrání až sladká, velmi dobrá. Pecka se velmi dobře odlučuje od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, 33 dní před Bystrickou, tedy přibližně v 1. a 2. dekádě srpna. Dozrává postupně, sklízí se probírkou.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, povidla, k sušení či výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu a středně tolerantní vůči šarce, ta se projevuje pouze na listech, zcela minimálně na plodech. Je náchylnější na moniliovou hnilobu plodů (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Česká republika, náhodný semenáč z Bezděkova, který od r. 1924 šířil školkař J. Vaněk z Chrudimi. Synonyma: Vaňkova úrodná raná, Bezděkovská.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, polovězpřímený. Tvoří menší, husté koruny s obloukovitými větvemi. Vyžaduje co nejmenší zásahy do koruny – jen udržovací, prosvětlovací řez na jaře. Při nadměrném řezu hrozí zahuštění koruny tenkými výhony a nízká plodnost.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná až středně raná (do 5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: jsou středně velké až velké, protáhle baňaté, zploštělé, zašpičatělé, nesouměrné. Slupka je pevná, šedomodře ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá s fialovým nádechem, s množstvím lenticel a rzivých skvrnek zejména v okolí stopky, snadno se loupe. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, průsvitná, jemná, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, aromatická, dobrá až velmi dobrá. Dužnina se velmi lehce odděluje od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, zraje asi 35 dní před Bystrickou, tedy začátkem až v polovině srpna, postupně. Sklízí se probírkou ve 2–3 termínech s odstupem asi 4 dnů. Dobře se přepravuje, ze stromu nepadá.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a zejména k výrobě džemů, povidel a kompotů, ale také k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s hlubokými, výživnými, dostatečně vlhkými půdami. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze.

PŮVOD: neznámý, zřejmě z Balkánu, velmi stará odrůda, na našem území pravděpodobně již od 15. století.

RŮST: v mládí velmi bujný, vlivem bohatých úrod slábne, tvoří vyšší, později kulovité, husté koruny. Dřevo má křehčí, pod úrodami se snadno láme.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy a velmi bohatě.

PLODNOST: středně raná, velmi vysoká, po přetížení úrodou střídavá, ale dá se regulovat řezem.

PLODY: středně velké (průměrně 25-30 g), tvarově >velmi variabilní – od kulatých přes oválné, krátce oválné až po obráceně oválné, často rostou velmi hustě u sebe na větvi. Slupka je pevná, tenká, zpočátku červeně až fialově modravá, později fialovomodrá, šedomodře ojíněná. Dužnina je při dozrávání polotuhá, později měkká až rozplývavá, s jemnými žilkami, žluto- nebo zlatozelená, šťavnatá, velmi sladká, bez výrazné kořenitosti, s typickou vůní. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce. Pecka se špatně odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi pozdní, od poloviny, většinou od konce září do poloviny října, zraje nerovnoměrně na stromě i v různých lokalitách. Plody dobře drží na stromě, nepadají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména k výrobě povidel, destilátu, do buchet, švestkových knedlíků, případně i na kompoty a sušení vcelku, méně k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vyžaduje půdy hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, v nehnojených, suchých půdách se stromy vysokou plodností brzy vyčerpají a plody jsou méně šťavnaté. Vhodné jsou teplé a středně teplé polohy, aby plody stačily dobře vyzrát a netrpěly moniliózou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně až dobře tolerantní vůči šarce, náchylná k monilióze plodů, zejména při přetížení úrodou, nebývá červivá.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PŮVOD: Německo, Ersingen u Pforzheimu, nalezena jako náhodný semenáč okolo roku 1890.

RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný. Bohaté olistění, listy jsou velké a nápadně světlé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy. 

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (délka cca 5 cm), tvar pravidelný, oválný, s krátkou stopkou. Slupka je hnedomodrá až modročervená, místy výrazně tečkovaná i rzivá, ojíněná, dá se stáhnout. Dužnina je měkká, šťavnatá, zelenožlutá, sladkokyselá, kořenitá, v plné zralosti dobře oddělitelná od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v teplých polohách od poloviny července, jinde začátkem srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a zavařování či výrobě džemů a povidel, pečení. 

STANOVIŠTĚ: živné půdy a spíše vlhčí než suché půdy, teplejší polohy.

ODOLNOST: dobrá odolnost květu vůči jarním mrazům, málo náchylná k praskání plodů, spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Německo, okolí Esslingenu, objevil ji jako náhodný semenáč pomolog Dr. Eduard Lucas a popsal ji v r. 1870.

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti slabý, vytváří středně velké i menší vysokokulovité, poměrně husté koruny, kosterní větve rostou směrem vzhůru, dobře větví a obrůstají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Dolanka, Vlaška, Wangenheimova. Není kompatibilní s Bühlskou a Zimmerovou.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (18-30 g), protáhlé, k oběma koncům zúžené, souměrné. Slupka je modrofialová až červenofialová se šedomodrým ojíněním a s nápadnými světlými tečkami, je pevná, hladká, nahořklá a trpká a špatně se odděluje od dužniny. Dužnina je bělavě zelenožlutá s červenohnědými částmi, zpočátku středně tuhá, při přezrání měkká, středně průsvitná, jemná, rozplývavá, šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je mírně aromatická, příjemně sladkokyselá, u slupky mírně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna. Plody při přezrání snadno opadávají ze stromu. Při dlouhotrvajících deštích mohou praskat.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.

STANOVIŠTĚ: je náročná na stanoviště, vyžaduje slunné, teplé, chráněné před větrem a vlhčí, ale dobře propustnou, úrodnou půdu. Na suchých stanovištích jsou plody drobné a předčasně opadávají. Je vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, méně tolerantní vůči šarce, napadají ji roztoči.