Produkty

PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velké, kulovitého až kuželovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

Mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

Strom kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v chocholících. Plodnost je pozdní (ve věku 10–20 let), úrodnost bohatá.

Plod je kulovitá až hruškovitá malvice (velikost 2–4 cm), v době zralosti žlutá–červenožlutá–zelenkavě hnědá, tečkovaná. Dozrává koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. 

Plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Známé jsou i četné léčivé účinky plodů a květů.

Teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

Samosprašná. 

Oskeruše byly v minulosti využívány jako stromy určující hranici pozemků. Dnes je jejich výskyt ojedinělý, stávají se symbolem kulturního dědictví a díky své dlouhověkosti naším odkazem pro další generace.

PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lieskového.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jako po skořici.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

RŮST: středně bujný, kompaktní, lze jej pěstovat jako menší strom či větší keř, dorůstá do výšky asi 3–4 m, v příznivých podmínkách až do 6 m. Listy má lichozpeřené, z složených kopinatých až eliptických lístků, jemně zoubkatých, které se podobají spíše listům hlohu než jeřábu. Na podzim se vybarvují do různých odstínů oranžovočervené až purpurové barvy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylovaný hmyzem, kvete v květnu latami chocholíků bílých květů. Přítomnost dalších odrůd zvyšuje úrodu. Vhodní opylovači: Dezertnaja, Sorbinka a Vefed.

PLODNOST: raná, ve 3.–4. roce po výsadbě, pravidelná, vysoká, v plné plodnosti až 60–80 kg/strom.

PLODY: kulaté, u kalichu žebernaté, velké (průměrně 1,2–1,6 g) malvice dozrávající v chocholících. Slupka je tmavě červená, připomínající barvu granátového jablka. Dužnina je žlutá až oranžová a šťavnatá a obsahuje drobná semena. Chuť je sladkokyselá, mírně trpká, bez hořkosti. Mají vysoký obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna, plody po dozrání neopadávají, zůstávají dlouho na stromě. Po sklizni se dobře skladují v chladu.

VYUŽITÍ: strom je téměř celoročně dekorativní: v květnu květy, v sezóně vykrajovanými listy, na podzim pěkně vybarvenými, doplňujícími granátově červené plody. Je vhodný i do menších zahrad, ale i do parků, mezí, jedlého lesa. Plody se dají jíst syrové nebo použít na výrobu džemu, marmelády a želé. Mohou se použít na přípravu čaje nebo se marinují. Prášek ze sušených plodů se přidává do koláčů. Mohou se přidávat do jablečného pyré nebo ovocných kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Je nenáročný na půdu a polohu, ale preferuje dobře odvodněnou půdu, od mírně kyselé po mírně zásaditou. Je vhodný i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě do asi -34 °C, obvykle nezmrzne ani v květu. Obvykle netrpí chorobami.

PŮVOD: jižní Evropa, Malá Asie.

 
RŮST: strom je pomalu rostoucí, dosahuje výšku 9–20 m a šířku 6 m, má kulovitou korunu, na suchých stanovištích je jen ve formě keře.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně dvoudomý, resp. existují samčí stromy a oboupohlavné stromy, které jsou ale většinou funkčně samičí, protože samčí květy na nich jsou nedostatečně vyvinuté. Kvetou na konci května a vytvářejí nápadná květenství, takže kvetoucí strom vypadá jako bílý, silně vonící oblak.

 
PLODNOST: středně raná, v přítomnosti stromů obou pohlaví vysoká.

 
PLODY: podlouhlé křídlaté nažky 2–3 cm dlouhé.

 
DOZRÁVÁNÍ: během října.

 
VYUŽITÍ: je vhodný k výsadbě do parků, zahrad či jiných částí tepelných ostrovů měst, zejména na suché svahy. Manna ze stromu získávaná naříznutím kmene je zdrojem cukru – tzv. mannový cukr nebo mannitol, který se využívá jako diabetické sladidlo a jako léčivo.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, jen v mládí snáší částečné zastínění, snese i vysýchavé skalní podklady s nepatrnou vrstvou zeminy, preferuje výživné a zásadité půdy, optimum je na vápencích.

 
ODOLNOST: velmi dobře zvládá extrémní sucho, hůře mrazy.

PŮVOD: severní a střední Čína, Taiwan, Japonsko, vzácněji i Korea. Z Číny byl do Evropy přivezen v roce 1763 a byl nazván podle botanika Josefa Gottlieba Kölreutera, který se začal zabývat rozmnožováním cévnatých rostlin a založil moderní pěstování rostlin. Ve své domovině roste v suchých údolích a vysýchavých říčních korytech i na březích vodních toků, často se tam vysazuje i ve městech, parcích, v okolí chrámů.

RŮST: je rychlý, ale celkově dorůstá jen asi do 10 m výšky a šířky, zřídka až do 15 m, u nás průměrně jen 8 m. Má zpeřeně složené až 35 cm dlouhé listy se 7–15 lístky špičatými, ozdobně zářezovitými. Vyžaduje povýsadbový řez, ale po něm potřebuje jen minimální péči.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě, v červnu až v červenci, případně i v srpnu oboupohlavnými souměrnými drobnými kvítky zlatožluté barvy. Květy vyrůstají ve vzpřímené nebo převislé latě, celé květenství je čtvrt až půl metru dlouhé a při dobrém osvětlení se zdá, že samo svítí. Květy jsou oboupohlavné a opylované hmyzem.

PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

PLODY: neobvyklé, nafouklé tobolky v bočním řezu vypadající jako vejce. Mají tři papírové chlopně a obsahují tři jedlá semena. Zelené tobolky dozráváním hnědnou a i po opadu listí působí dekorativně. Navíc v podzimních větrech o sebe šustí a upozorňují na sebe.

DOZRÁVÁNÍ: semena v tobolkách dozrávají v září až říjnu.

VYUŽITÍ: okrasný i užitkový strom vhodný zejména do městských parků či okrasných zahrad. Poskytuje pozdní pastvu pro včely a jiné opylovače. Mladé listy a výhony jsou jedlé po uvaření. Semená jsou jedlá po opražení a mohou se použít jako korálky. Květy se používají při zánětu očních spojivek a slzení očí (epifora). Dá se z nich získat i žluté barvivo a z listů černé.

STANOVIŠTĚ: ideální jako solitéra do parků a městského prostředí, nenáročný na půdu, ale lépe se mu daří na slunných místech a v teplejších oblastech s dlouhými, teplými léty.

ODOLNOST: mrazuvzdorný od -23 °C do -29 °C, odolný vůči znečištění ovzduší a vůči větru.

PŮVOD: J a SV okraj Malé Asie (Arménie, Turecko), Z část Malého a Velkého Kavkazu (Rusko, Gruzie). Vertikálně od 400 do 2200 m n. m. Na Kavkaze roste buď v čistých porostech nebo je součástí rozlehlých lesů tvořených i smrkem východním a bukem východním. První introdukce do Evropy v r. 1840. Je pojmenována podle ruského botanika finského původu Alexandra D. Nordmanna. Přezdívá se jí také jedle kavkazská.

 
RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky 30–50 m a šířky 5 m s průměrem kmene 1,5–2(–3) m. Koruna má dekorativní jehlancovitý tvar s velmi pravidelným větvením, u solitérních stromů dosahuje až k zemi. Borka je šedá až šedohnědá, u starších jedinců podélně rozbrázděná. Jehlice jsou na spodní straně větviček uspořádány hřebenovitě, na horní straně směřují mírně dopředu, jehličí hustě pokrývá větvičku. Je dlouhé 20–35 mm, široké 2–2,5 mm, na konci zaoblené nebo vykrojené, nahoře tmavě zelené, lesklé, na spodní straně se 2 bílými pruhy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylovaná větrem a silně cizosprašná, kvete v květnu. Samčí šištice jsou červenkasté, samičí šištice jsou zelenožluté až narůžovělé. Snadno se kříží s jinými jedlemi.

 
PLODNOST: středně raná, po asi 20 letech od výsevu.

 
PLODY: zralé šišky jsou válcovité, dlouhé až 15 cm, vzpřímené, tmavohnědé, rozpadavé, nápadně roní pryskyřici.

 
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a rozpadají se v listopadu.

 
VYUŽITÍ: používá se zejména jako vánoční stromek, vynikne jako solitéra v parcích a větších zahradách. Dřevo je spíše měkké a používá se hlavně na výrobu papíru. Mladé měkké světle zelené jehličí se dá jíst podobně jako jehličí jedle bělokoré samotné nebo v salátech, případně použít do čaje, u citlivějších lidí však může způsobit trávicí potíže.

 
STANOVIŠTĚ: toleruje hluboké zastínění, ale dobře roste i na slunečných plochách. V podrostu vydrží ve stínu mimořádně dlouho. Vyžaduje dostatečnou vláhu, zejména dostatečnou relativní vlhkost vzduchu. Ve své domovině roste hlavně v oblastech s oceánickým podnebím se srážkami od 800 do 2400 mm ročně. Snáší i horské chladné podnebí. Je citlivější na vysoké letní teploty. Nejlépe se jí daří v hlubších bohatších půdách s kyselou i zásaditou reakcí, snese lehké písčité i těžké jílovité půdy. ODOLNOST: mrazuvzdorná do -29 °C až -34 °C. Lépe snáší zásaditou půdu než jiné druhy jejího rodu.

Mohutný strom s přímým kmenem, dorůstající do výšky 20–30 metrů a dožívající se více než 100 let. Koruna je vejčitého, později válcovitého tvaru, větve jsou poměrně tenké. Kůra je zelenohnědá, s četnými příčnými lenticelami na letorostech. Borka je tmavošedá až černá, v mládí hladká, později rozpukaná. Pupeny jsou velmi lepkavé, fialově hnědé. Listy jsou jednoduché, tvarem obráceně vejčité, na vrcholu oblé, okraj je dvojitě pilovitý. Horní strana listů je lesklá, tmavě zelená, spodní strana světle zelená, s rezavými chloupky, v mládí lepkavá. Listy se na podzim nezbarvují, opadávají zelené. Jehnědy se začínají tvořit už na podzim a kvetou v březnu a dubnu. Samčí květy tvoří převislé, 4–7 cm dlouhé jehnědy. Samičí jehnědy (dlouhé 5–7 mm) jsou vejcovité, vzpřímené, fialově hnědé, v době květu s červenými bliznami. Vejcovité šištice na delší stopce, ve stavu zralosti tmavohnědé, zdřevnatělé, dozrávají v září až říjnu. Semenem je kulatá až pětihranná semenná nažka (velká 2–4 mm), která je lesklá, hnědá, s úzkým oboustranným křidélkem. Světlomilná břehová dřevina, na Slovensku se vyskytuje v lužních lesích, kolem řek a potoků, v polohách do 750 m n. m. Preferuje hluboké půdy se stálou hladinou podzemní vody, oblibuje slunné stanoviště a je poměrně odolná vůči mrazu.

PŮVOD: Institut Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu, kde po téměř 40 letech práce v roce 1970 vyšlechtil Dr. Rudolf Bauer vitální a vysoce plodný komplexní kříženec mezi černým rybízem (Ribes nigrum), angreštem (Grossularia uva-crispa, dnes R. uva-crispa) odolným vůči rzi vejmutovkové a tzv. americkým angreštem (R. divaricatum) odolným vůči americkému padlí angreštu. Výsledný kříženec má vědecký název podle všech tří zúčastněných druhů – Ribes × nidigrolaria, v němčině získal název jako zkratku z kombinace německého názvu rybízu (JOhannisbeere) a angreštu (STAchelbeere).

 
RŮST: roste bujně, přerostla své rodiče. Tvoří keře cca 2 m vysoké i široké, beztrnné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: velká, pravidelná.

 
PLODY: větší kulaté, fialově černé, matné, sladkokyselé chuti, bez černorybízové arómy.

 
DOZRÁVÁNÍ: v polovině července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování ve formě kompotů či džemů a sirupů.

 
STANOVIŠTĚ: otevřené, vzdušné, světlé, dostatečně vlhké. Vyžaduje mulčování nebo okopávku, nemá ráda konkurenci trávy.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná ve dřevě, ve vyšších polohách jí mohou vymrzat květy, proto je tam vhodné vysazovat ji na místa chráněná před pozdními mrazy. Odolná vůči americkému padlí angreštu, rzi vejmutovkové i dalším chorobám rybízů.

PÔVOD: východná časť Severnej Ameriky, od J časti kanadského Ontaria až po Floridu, Texas a SV Mexiko, kde rastie na stredne vlhkých stanovištiach pozdĺž vodných tokov, v zmiešaných lesoch a na ich okrajoch, ale aj na suchších, krovinatých svahoch s južnou orientáciou a v kaňonoch. Na západnej strane kontinentu ho strieda druh judášovec západný (Cercis occidentalis).

RAST: stredne bujný. Je to opadavý ker až strom, dorastajúci do výšky až 8-10 (niekedy až 12) m a šírky 6-10 m. Kmeň má väčšinou krivý, korunu širokú, borka je tmavošedá až hnedá, hladká, neskôr rozbrázdená. Listy rastú striedavo, so stopkou, sú široko vajcovité až srdcovité, so špičkou na konci, dlhé 6-11 cm.

OPEĽOVACIE POMERY: je čiastočne samoopelivý, hmyzom opelivý, jednodomý s obojpohlavnými kvetmi. Rozkvitá v apríli až máji (júni) množstvom ružových či purpurových kvetov tvarovo typických pre čeľaď bôbovité po 4-8 ks na starých konároch alebo aj priamo na kmeni ešte pred olistením.

PLODNOSŤ: skorá až stredne skorá, vo veku 4-7 rokov, v prípade prítomnosti geneticky odlišných jedincov je vysoká a pravidelná. 

PLODY: stredne veľké struky (priemerne 6-8 cm x 1,5 cm) dozrievajúce zo zelenej do bordovohnedej farby. Obsahujú priemerne 6-8 guľatých semien.

DOZRIEVANIE: počas októbra, vydržia na strome po celú zimu.

VYUŽITIE: je to ker či strom veľmi dekoratívny najmä na jar, keď je doslova obalený výrazne ružovými či purpurovými kvetmi, ale aj neskôr srdcovitými listami a množstvom strukov, ktoré ho zdobia aj počas zimy. Je vhodný najmä do záhrad, parkov, mestskej zelene, ale aj do včelníc. Kulinárne využitie: kvety sa jedia surové, majú príjemnú kyslastú chuť a obsahujú veľa vitamínu C, dajú sa použiť na ozdobu šalátov, dezertov či obložených chlebíčkov. Puky sa dajú nakladať či použiť ako náhrada kapari. Liečivé využitie: čaj z lyka je veľmi trpký, používa sa proti horúčke, hnačke a dyzentérii. Technické využitie: kôra mladých konárov sa dá použiť v košikárstve. Drevo je ťažké a pevné, dá sa použiť v rezbárstve.

STANOVIŠTE: preferuje slnečné, ale znesie aj slabý polotieň. Darí sa mu vo väčšine pôd, ak nie sú zamokrené, preferuje hlboké piesočnatohlinité. Je vhodný najmä do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: je vysoko mrazuodolný v dreve až do -28,9 až -34,4 °C. Kvety a mladé listy sú náchylné na zmrznutie. Dobre znáša znečistenie ovzdušia a vysoké teploty. V chladnejších lokalitách, kde nestihne dobre vyzrieť drevo, je náchylný na poškodenie hubou hlivkou červenou (Nectria cinnabarina).

Zdroj fotografií: plants.ces.ncsu.edu, www.treesandshrubsonline.org.

Štíhlý listnatý strom může růst do výšky 20 m. Květy rostou v bohatých květenstvích a jsou krémově bílé. Plody – malvice, kulaté a rostou v převislých trsech, po dozrání jsou jasně červené. Obsahují vysoké množství vitamínu C. Sklízíme, když jsou měkké, případně je necháme přejít prvními mrazy. Čerstvé plody ve větším množství mohou způsobit otravu. Ve lesnictví je průkopnickou, pionýrskou dřevinou, která okamžitě zarůstá holiny a vývraty. Plody jsou potravou ptáků. Slouží k výrobě kompotů, sirupů, likérů a používá se v lidovém léčitelství. Nenáročná, světlomilná dřevina, které se daří na suchých, ale i vlhkých a kamenitých půdách. Používá se k výsadbě vkusných alejí. Je vhodná k výsadbě i do horských oblastí.

PŮVOD: rozšířený téměř po celé Evropě, kromě nejsevernějších oblastí.

 
RŮST: masivní opadavý strom dorůstající do výšky 30–40 m. Tvoří širokou, kuželovitou, hustou korunu. Kůra zelenkavě šedavá, borka tmavší šedá. List lichozpeřený – 4–7 párů kopinatého tvaru, na okraji ostře pilovitý.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: květy oboupohlavné, seskupené do bohatých tmavě červených lat. Ve většině případů jsou květy jednodomé, často se však vyskytuje dvoudomost. Zastoupení květů se může v průběhu let na jednom jedinci měnit. Kvete v dubnu, před rozvinutím listů.

 
PLODNOST: pozdní, u solitérně stojících stromů začíná ve věku 15–20 let, v porostu až ve věku kolem 30 let, je nepravidelná.

 
PLODY: jednokřídlé nažky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu.

 
VYUŽITÍ: vhodný do parků a velkých zahrad. Hodnotné dřevo pro dřevařské, nábytkářské využití. V minulosti se využíval i v lidovém lékařství.

 
STANOVIŠTĚ: polostínomilná, později světlomilná dřevina, náročná na půdní živiny a vlhkost. Na Slovensku roste od nížin do poloh přibližně 950 m n. m.

 
ODOLNOST: citlivější na silné mrazy.

PÔVOD: Tibet a západočínske provincie Kan-su, Šan-si, S'-čchuan a Jün-nan, kde rastie roste v horských roklinách a na krovinatých svahoch, v nadmorskej výške od 800 až do 4500 m n.m. Od pol. 19. storočia sa pestuje v miernom pásme mnohých oblastí sveta. 

RAST: stredne bujný. Je to opadavý krík s rozložitým rastom, až 3-3,5 m vysoký, obyčajne však o dosť nižší, široký až 4,5 m. Má prevísajúce konáre, sú hranaté a zelené. Listy rastú protistojne, majú stopku a sú buď zložené trojpočetné alebo jednoduché, jednotlivé lístky sú kopijovité až vajcovité, dlhé až 3 cm. 

OPEĽOVACIE POMERY: takmer sterilný alebo veľmi zle opelivý, cudzoopelivý, hmyzom opelivý. Kvitne veľmi bohato u nás obyčajne od februára do apríla, v teplejších zimách aj od decembra, s prestávkou počas ochladenia. Kvety rastú jednotlivo, v priemere dosahujú 2,5 cm, majú trúbkovitú korunu s odstávajúcim lemom, sú výrazne žlté a len veľmi jemne voňavé.

PLODNOSŤ: veľmi nízka, môže sa zvýšiť v prítomnosti geneticky odlišných jedincov.

PLODY: dvojlaločné čierne bobule.

DOZRIEVANIE: zrejme od augusta do októbra.

VYUŽITIE: je to najmä počas zimných mesiacov kvetom veľmi dekoratívny krík, dokáže prežiariť ponuré zimné dni, kedy bohato kvitne. Je vhodný najmä do chránených záhrad, parkov, ako živý plot či solitéra, aj na vyviazanie ku konštrukciám. Dobre sa uplatní ako prevísajúca rastlina na terasách. Dobre stabilizuje pôdu v strmých svahoch a brehoch a je výbornou pôdopokryvnou rastlinou. Môže sa použiť aj na rez do vázy.

STANOVIŠTE: slnečné, prípadne polotieň, ale v ňom menej kvitne. Vhodné je stanovište chránené pred vetrom a silnými mrazmi, napr. z južnej strany stien apod. Najlepšie sa mu darí v dobre odvodnenej pôde, ale znesie aj ťažké, ílovité, chudobné, veľmi kyslé či zásadité pôdy. Je vhodný najmä do teplých a stredne teplých polôh. Včelám poskytuje skorý zdroj peľu, takže je vhodný aj do včelníc.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolný v dreve do asi -17 °C až -23 °C, kvety môže poškodiť silnejší mráz, ale po pominutí mrazov či pri miernom mraze sa nové puky rozvíjajú ďalej. Je odolný voči znečisteniu ovzdušia. Nezvykne trpieť chorobami ani škodcami, ak , tak niekedy ho napadnú vošky, puklice či roztoče najmä v podmienkach skleníka.

Velký, rychle rostoucí strom s krásnou, široce rozloženou korunou. V dobrých podmínkách dorůstá do výšky 30–40 m a šířky 15 m a dožívá se i 400 let. Kůra stromu je šedá až hnědošedá, v mládí hladká, později rozpukaná, odlupuje se. Listy na dlouhých červenavých řapících jsou pětilaločnaté, velké 10–15 cm, po okraji hrubě pilovité. Žlutozelené květy jsou soustředěny do 5–15 cm dlouhých převislých hroznů (lat), v jejich spodní části zpravidla převládají samčí květy, ve střední a horní části samičí květy. Strom kvete v květnu, po rozvití listů. Plodem je křídlatá dvounažka, přičemž vnitřní okraj křídel svírá ostrý úhel. Křídla jsou lysá nebo chlupatá, zelenavá až červenkavá, při dozrání hnědá. Nažky jsou vypouklé až kulaté, dozrávají v září až říjnu. Polostinná dřevina, oblibuje hluboké humózní půdy vlhkého horského klimatu a chladnější údolí okolo vodních toků. Dobře odolává mrazu.

Mohutný strom s vejčitou, hustě olistěnou korunou, dorůstající do výšky 20–30 m a dožívající se v ideálních podmínkách 150 až 200 let. Kůra stromu je červenohnědá až hnědá, později šedá a mělce rozpukaná. Listy jsou jednoduché, dlanité, pěti- až sedmilaločnaté, velké 8–12 cm, řapíky po odlomení produkují bílou lepkavou šťávu. Žlutozelené květy jsou seskupené ve vzpřímených latách, kvetou v dubnu, před nebo během rašení listů. Plodem je křídlatá dvounažka, srostlá pod tupým úhlem. Křídla jsou lysá, zelenavá až červenkavá, při dozrání rezavě hnědá. Nažky jsou ploché, dozrávají v září až říjnu. Polostinná dřevina, vyhovuje jí určitá půdní vlhkost. Poměrně dobře odolává mrazu.

Strom s nepravidelně širokou, hustou korunou, dorůstající do výšky 15–25 m. Kůra je hnědá, borka žlutošedá až hnědošedá, rozpukaná. Světle zelené listy jsou jednoduché, dlanitě 3–5laločnaté, zaoblené. Žlutozelené květy vyrůstají ve vzpřímených latách na konci větviček a kvetou v dubnu až květnu. Plodem je křídlatá dvounažka, přičemž vnitřní okraj křídel svírá přímý úhel. Křídla jsou lysá, zelenavá až červenkavá, v zralosti žlutohnědá. Nažky jsou ploché, hnědé barvy, dozrávají v srpnu až září. Poměrně teplomilná, polostinná dřevina, oblibuje živné, vápnité půdy. Stromu vyhovuje tvrdý, lužní les, kde roste spolu s dubem letním. Jedinci keřovitého charakteru rostou spíše na teplých a suchých stanovištích. Na Slovensku se vyskytuje od nejnižších poloh do cca 800 m n. m. Odolný vůči mrazu a poměrně dobře odolný vůči suchu, horku, znečištěnému ovzduší.

PŮVOD: světlé háje teplých oblastí jihovýchodní Evropy a Malé Asie, od roku 1759 v západní Evropě.

RŮST: středně bujný, tvoří nízký, obvykle keřovitý strom dorůstající do 7 až 10 m. Asi 4cm velké listy jsou málo laločnaté, někdy téměř jednoduché, jen u báze bývají naznačeny dva laloky. Jsou okrouhle vejčité a hrubě dvakrát pilovité. Na podzim se pěkně vybarvují dožluta nebo dočervena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až červnu v převislých stopkatých latách s bělavými korunními plátky.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: dvounažky, zpočátku zelené, potom horní hrany s karmínově červenou konturou.

DOZRÁVÁNÍ: v září.

VYUŽITÍ: jako celoročně okrasný strom do parků a zahrad, dobře snáší městské prostředí.

STANOVIŠTĚ: upřednostňuje kvalitní, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu na slunném stanovišti, ale roste dobře i v těžkých jílovitých půdách. Půdy mu vyhovují od mírně kyselých po mírně zásadité.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C, odolný vůči suchu, znečištění ovzduší a vůči zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: má asi největší přirozený areál ze všech jedlí, SV Severní Ameriky – na velkém území Kanady a v části USA, od 0 po 1500 m n. m. Často roste na nízko položených bažinatých půdách, kde je dominantním druhem, ale i na dobře odvodněných svazích.

 
RŮST: pomalý, dosahuje výšky 15–25 m a šířky 5 m. Koruna je špičatě kuželovitá a kmen je štíhlý. Borku má šedohnědou se pryskyřičnými puchýřky, v mládí hladkou, později šupinatou. Jehlice (15–25 mm) odstávají šikmo nahoru a jsou hřebenovité, svrchu tmavě zelené, naspodu se 2 úzkými bílými pásy. Po rozemnutí voní balzámově.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, větrem opylovaná, silně cizosprašná. Kvete v květnu. Samčí šištice jsou žluté nebo červenkasté, samičí fialově purpurové nebo zelenofialové.

 
PLODNOST: středně raná, po 15 až 30 letech od vyklíčení.

 
PLODY: šišky (4–7 cm), hnědé, vzpřímené, v plné zralosti rozpadavé. Semena mají dlouhé, tenké, blanité křídlo.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu téhož roku.

 
VYUŽITÍ: je to asi nejvoňavější vánoční stromek s trvanlivým jehličím. Z pryskyřičných puchýřků se získává tzv. kanadský balzám (25 % esenciálního oleje, 75 % pryskyřice). Používá se zejména k ochucení sladkostí, pečiva, zmrzliny a nápojů. Je velmi účinným antiseptikem, analgetikem a hojí popáleniny, povrchové rány, škrábance či poraněné bradavky při kojení. Používá se na zanícené hrdlo a také technicky jako lepidlo na optické přístroje. Pupeny, pryskyřice a míza se používají k léčbě kuřího oka a bradavic. Pryskyřice obsahuje mnoho vitamínu C, je močopudná a povzbuzující. Používá se v malých dávkách vnitřně proti kašli a průjmům. Uplatňuje se i v parfumerii. Mladé jehličí se používá na čaj proti kašli, rýmě a horečce, obsahuje mnoho vitamínu C. Sbírá se na jaře a suší se na později. Na jaře nebo v září se z něj získává také esenciální olej.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, velmi dobře snáší zastínění, zejména v mladém věku. Preferuje kvalitní, vlhkou, ale ne podmáčenou půdu, zvládne i těžkou jílovitou půdu, spíše kyselejší až po pH 5, ale snese pH od 4,5 po 7,5. Nesnáší silné znečištění ovzduší. Preferuje severní svahy. Koření mělce a je náchylnější k poškození větrem. Toleruje roční úhrn srážek od 600 do 1500 mm, průměrnou roční teplotu od 5 °C po 12 °C.

 
ODOLNOST: velmi silně mrazuvzdorná do -40 °C až -45,6 °C.

PŮVOD: Korsika, jižní Itálie a Sardinie, severozápadní Albánie, kde roste v údolích při vodních tocích a na svazích kopců v rozmezí 100–1400 m n. m.

RŮST: bujný. Je to opadavý strom dorůstající do výšky 10–15, zřídka až 28 m a šířky 8 m, s průměrem kmene 60–100 cm. Vejčité až eliptické listy v příhodných lokalitách na stromě zůstávají velmi dlouho – od března do prosince, před opadem se zbarvují do žluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá se samčími a samičími květy opylovanými větrem, převážně cizosnubná. Samčí jehnědy se tvoří už během léta, u nás kvete v březnu.

PLODNOST: pozdní (v 10.–12. roce života), v teplých oblastech vysoká.

PLODY: hnědé nažky s neprůsvitným kožovitým lemem uložené v 1,5–3 cm velké dřevnaté šištici.

DOZRÁVÁNÍ: během podzimu až do prosince.

VYUŽITÍ: celý strom lze využít jako přípravnou a meliorační dřevinu na neplodných půdách a ke zpevňování svahů. Díky symbióze s nitrifikačními bakteriemi Actinomyces alni vázajícími dusík a opadu listí obohacuje půdu o živiny a humus. Výborně se hodí do větrolamů. Velmi dobře snáší městské prostředí, je vhodným stromem do alejí. Suché šištice lze využít do (vánočních) dekorací. Její červeno-oranžové dřevo je ve vodě velmi trvanlivé, používá se v řezbářství a soustružnictví i na výrobu nábytku, obkladů a překližky.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo jen slabý polostín. Roste na široké škále půd: v hlinitých, jílovitých i písčitých, kyselých až zásaditých. Preferuje vlhčí půdu, ale toleruje i sušší stanoviště.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná v dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, silně odolná vůči větru, zamokření i suchu, toleruje i zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Čína, pravděpodobně provincie Šan-tung (Shandong), delta Žluté řeky.

RŮST: slabší. Tvoří malý strom dorůstající do výšky asi 7 m s lesklými listy a beztrnnými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, potřebuje jinou odrůdu k dosažení úrody. Kvete v červnu až srpnu. Vhodné opylovače: např. Huizao, Jinsi, Lizao, Wuhezao, Changhong a další.

PLODNOST: v prvních letech nižší, až později vyšší.

PLODY: středně velké (průměrně 33x36 mm, 17,5 g), kulaté až mírně oválné. Slupka je tenká a hladká, světle zelená až žlutozelená, přecházející do hnědé barvy. Plody jsou křupavé, dužnina je jemná a velmi šťavnatá. Chuť je jedinečná, je to nejoblíbenější a nejchutnější odrůda v Číně. Plody jsou sladké (v domovině obsahují průměrně 22-26 % cukru). Jsou bohaté na nutriční látky, vitamín C (304-334 mg/100 g), flavonoidy a polyfenoly.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od října do začátku listopadu.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale také k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -20 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší. Je náchylnější na následující choroby: metlovitost jujuby způsobenou Candidatus Phytoplasma ziziphi, rez způsobenou Phakopsora zizyphi-vulgaris, hnilobu plodů a zakrslost, ale v Evropě se tyto choroby zatím nevyskytují.

PŮVOD: Čína, odrůda dovezená do USA Frankem N. Meyerem v letech 1908-1918.

RŮST: bujný. Doporučujeme sázet ve sponu 4,5-6x5-6 m. Větve jsou beztrnné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodné opylovače: Li, Sugar Cane, Redland, Abbeville, Zhongning, Jinsi‑2, Globe, Chaoyang.

PLODNOST: raná, v přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 15 g, délka průměrně 4 cm) hruškovitého tvaru. Slupka je hladká. Dužnina je méně šťavnatá než u Dong Zao, ale velmi sladká (obsah cukru v plodech 21,7-31,1 %). Často tvoří plody s nedokonale vyvinutými semeny.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, přibližně od poloviny září do října. Při dlouhotrvajících deštích mohou plody praskat.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné k přímé konzumaci, ale především k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -25 °C až -28 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší.