Pěstujeme vitální broskvoně

Broskvoň jako čínský symbol dlouhověkosti

Broskvoň je pro nás možná překvapivě čínským symbolem dlouhověkosti. Zatímco v Číně je broskvoň doma, v našich pěstitelských podmínkách by takovou pověst asi nezískala. Přesto v naší školce vybíráme takové odrůdy a podnože pro ně, které lépe zvládají tlak chorob, pozdní jarní mrazy, různé typy půd a chladnější oblasti.

Podnože

Jen málokdy má výběr podnože tak zásadní vliv na vlastnosti stromu jako u broskvoně. Máme na výběr následující z používaných: broskvoňomandloň GF-677, mandloňový semenáč, broskvoňový semenáč, slivonová podnož St. Julien a slivonové podnože Adesoto a Ishtara vhodné pro nejmenší tvary pod závlahou. Ovládáme-li umění očkovat, můžeme vyzkoušet afinitu jednotlivých odrůd na semenáčích trnky a Duranzie.

   

Broskvoňomandloň GF-677 

Dnes je snad nejpoužívanější podnoží pro broskvoně, je vhodná do suchých oblastí a do půd s vyšším obsahem vápníku. Broskvoně na ní nebudou trpět chlorózami (např. na všech sprašových půdách). Broskvoně mají na ní rychlý vývoj a při dobré péči dorůstají do značných rozměrů. Dobře snáší přesazování a stromy se ujímají spolehlivěji než na mandloňovém nebo broskvoňovém semenáči. Lépe snáší i podzimní výsadbu a riziko zimního vyschnutí je nízké. Nemá ráda velmi těžké půdy se stojatou vodou.

 

Mandloňový semenáč

Výborná podnož do sušších oblastí a půd s vyšším obsahem vápníku. Stromy se při dobré péči mohou dožít vysokého věku. Špatně snáší přesazování, riziko zimního vyschnutí je při mrazivých větrech značné, proto je vhodné stromy vysazené na podzim chránit obalem kmene a korunky.

 

Broskvoňový semenáč

Výborná podnož do všech typů půd kromě půd s vysokým obsahem vápníku a velmi těžkých půd se stojatou vodou. Stromy se při dobré péči dožívají značného věku. V případě prvních příznaků chlorózy (žlutých listů) během vegetace přihnojujeme na list železitým hnojivem.

 

  

Slivoň St. Julien A a Adesoto, Ishtara

Slivonová podnož St. Julien A je vhodná do půd dobře zásobených vláhou, tedy spíše do ťažších hlinitých a jílovitých i do zahradních podmínek, kde počítáme se závlahou. Je absolutně nevhodná pro půdy v suchých oblastech bez dodatečné závlahy. Stromy rostou umírněně, brzy a hojně plodí a je nutné je každoročně podporovat ve vitalitě hlubším řezem. Pro podnože Adesoto a Ishtara platí totéž co pro St. Julien A, jen jejich růst je ještě mírnější.

 

 

Chcete pěstovat strom ze semene?

Pokud si chcete pěstovat strom od semínka, lepší možnost než sáhnout po broskvoni a mandli asi nemáte. Zatímco u jabloně a hrušně byste se trápili s malými semenáčky, u broskvoně a mandloně mohou rostliny v prvním roce dosáhnout výšky přes jeden metr a tloušťky postačující pro očkování. Vysazené stromy je nedoženou. Očkovat je můžete v polovině srpna na spící očko odrůdami, které vám nejvíc chutnají nebo těmi odolnějšími vůči kadeřavosti listů (Primissima Delbard, Amsdenova, Benedicte, Kernechter vom Vorgebirge), abyste se obešli bez každoročního ošetřování mědí.

 

  

Broskvoň na 6 let

Mnoho pěstitelů je ze svých broskvoní více než nešťastných. Často se totiž stává, že od výsadby stromu po jeho konec neuplyne více než 5 či 6 let, a to i u stromů vypěstovaných ze semene bez přesazování! Odpověď na tento problém je jednoduchá: broskvoň je druh extrémně rychlého vývoje. Není výjimkou, že už jednoroční semenáč má založené květní pupeny a je schopen přinést první plody. V dalších letech schopnost plodit narůstá s každým jednoletým přírůstkem, protože broskvoň plodí už na jednoletém dřevě. Tam, kde jsou na jabloňových a hrušňových výhonech jen listové pupeny, tam broskvoň zakládá už květy. Pokud tuto předčasnou násadu květů neregulujeme řezem (čímž zároveň podporujeme růst mladých letorostů), dojde k nadúrodě a následně broskvoň přestane růst. Ortel nad stromkem poté vynese jarní infekce kadeřavosti listů, kdy oslabený stromek nezvládne regenerovat a uschne. Hotovo.

 

   

50letá broskvoň, je to vůbec možné?

Broskvoně vůbec nemusí být krátkověkou kulturou, potřebují však naši každoroční pomoc v podobě řezu. Tím zajistíme redukci úrody a hlavně neustálou regeneraci listové plochy. Staré přirovnání říká, že broskvoň řežeme podobně jako vinnou révu. I u broskvoně rozdělujeme zřezané větvičky na plodné tažně a zásobní čípky, které vyprodukují plodné dřevo pro další rok. A za rok znovu a znovu. Pokud postup pravidelně opakujeme a nepřekvapí nás zima s mrazy pod –30 °C, broskvoně se mohou dožít opravdu desetiletí a stát se i vícigeneračním stromem. Klíčem k úspěchu je vhodný výběr odrůdy a podnože, kvalitní listová plocha a pravidelné zmlazování, aby stromy plodily tak akorát a rozhodně nepřeplodňovaly.