Jak připravit zahradu a správně sázet stromy a keře

Podzim znamená nový začátek na zahradě. Přestože si většina lidí spojuje podzim s nevlídným počasím, pro zahrádkáře je ideálním obdobím pro výsadbu stromků a sazenic. Právě na podzim mají rostliny nejlepší podmínky pro zakořenění a úspěšné přežití prvního roku na konečném stanovišti.

Stačí dodržet několik jednoduchých zásad a výsadbu stromků zvládnete bez obav. V tomto článku si krok za krokem projdeme postup podzimní výsadby prostokořenných i kontejnerových sazenic. Od přípravy půdy až po jejich správné upevnění a ochranu stromku.

 

Příprava půdy a nářadí na podzimní výsadbu stromů

Dříve než se pustíte do samotné výsadby, připravte si veškeré potřebné nářadí a materiál. Ulehčí vám to práci a pomůže stromkům lépe se ujmout.

Co budete potřebovat:

1. Rýč a motyku – na odstranění travního drnu, provzdušnění půdy a vyhloubení jámy pro výsadbu.

2. Opěrný kůl – zatlouct ho je třeba alespoň 50 cm do země. Vysokokmenné stromy potřebují kůl o délce minimálně 200–250 cm a tloušťce min. 6 cm. Slouží nejen jako opora pro stromek, ale i jako pomocník při ochraně před zvěří. Pokud sázíte v otevřené krajině nebo u hospodářských zvířat, použijte 2–3 kůly.

3. Svařovanou síť – chrání stromek před zvěří. V otevřené krajině může mít výšku až 2 metry.

4. Přírodní provaz – z juty, lnu nebo konopí. Měl by být pevný pro uchycení stromku, zároveň však šetrný ke kůře stromu, tedy dostatečně silný, aby se do ní nezařezával.

5. Ostré nůžky a kleště – nůžky využijete k zastřižení poškozených kořenů při výsadbě prostokořenných sazenic, kleště na úpravu pletiva.

6. Kompost a biouhel – pro vylepšení půdní struktury, půdního života a vododržnosti půdy.

7. Mulč – pomáhá udržovat vlhkost a zároveň brání růstu nechtěné trávy či plevelů. Základem je kompost a svrchní vrstvu může tvořit jiný, na uhlík bohatý dostupný materiál: dřevní štěpka, sláma, seno, listí, kukuriční šustí apod.

8. Stromek či keř podle vlastního výběru :)

Zlepšení půdy směsí kompostu a dřevěného uhlí

Při výsadbě doporučujeme přidat do půdy směs kompostu a biouhlu. Dřevěné uhlí se už po staletí využívá ke zlepšení půdní struktury tím, že pomáhá zadržovat vlhkost a důležité minerály. Důležité však je před použitím ho aktivovat, tedy namočit na několik dní do kompostového čaje či zákvasu z hnoje nebo např. z kopřiv, aby na začátku z půdy neodebíralo živiny a vláhu. Kompost dodá kořenům živiny a pomůže jim lépe zvládnout zimní období.

Kdy je nejlepší čas na podzimní výsadbu stromů a keřů

Pokud se rozhodnete sázet příliš brzy, může se stát, že do jara stromek nepřežije. Veškerá příprava, kterou jste výsadbě věnovali, tak přijde vniveč. Důvodem je to, že v teplejším období se zásobní látky ještě nacházejí v koruně, nikoli v kořenech, které je potřebují k přežití zimy. Výjimkou jsou stromy a keře v kontejnerech nebo v AIRPOtech (= arbotaškách), které při přesazování nepřijdou téměř o žádné kořeny.

Ideální pro prostokořenné dřeviny je proto výsadba na podzim, kdy strom přesouvá živiny do kořenů. Dokud nepromrzne půda, můžeme sázet i v listopadu a prosinci. Důležité je upřednostnit lokálně vypěstované stromky, které nemusely zbytečně cestovat na velké vzdálenosti, protože jsou lépe aklimatizované na klimatické podmínky během výsadby. Přesně takové jsou i naše stromky z Domova stromů.

Jak sázet stromky krok za krokem: postup podzimní výsadby

1. Příprava místa pro výsadbu

Terén, kde plánujete výsadbu, by měl být důkladně zkypřený a bez vegetace. To znamená, že nejprve odstraníte travní drny a odložíte si je na pozdější použití. Následně zkypříte půdu zhruba do hloubky kořínků nebo kořenového balu. Místo jednoduché jámy vytvoříte mírnou „mísu“ o hloubce asi 40–60 cm, ve které budou mít kořínky prostor přirozeně růst směrem ven a nebudou se stáčet. Průměr odhalené plochy by měl být alespoň 1 metr, lépe až 2 metry. Při hloubení mísy oddělujeme na hromádky nejkvalitnější svrchní půdu a další nižší vrstvu či i dvě méně kvalitní půdy. Část nejméně kvalitní půdy si můžete odložit stranou. Do každé ze zbývajících hromádek přidejte kompost a biouhel, nejvíce do té nejkvalitnější, svrchní.

2. Umístění opěrného kůlu

Před samotnou výsadbou zatlučte do země pevný opěrný kůl, a to alespoň do hloubky 50 cm. Měl by vydržet jako opora i ochrana přibližně 5 až 7 let, proto sáhněte po trvanlivém dřevu, jako je dub, akát nebo modřín. Kůl vkládejte vždy před zasazením stromu, abyste při zatloukání nepoškodili kořeny.

 

3. Kontrola a úprava kořenů

Velmi doporučujeme na několik hodin kořeny ponořit do vody, ne však na déle než 24 hodin a bez rizika jejich zmrznutí ve vodě. Těsně před výsadbou prostokořennou sazenici důkladně zkontrolujte. Pokud jsou některé kořínky poškozené, odstřihněte je čistým, rovným řezem, přičemž vnitřek by měl být bílý. Ořezávejte jen silnější části, do jemných vláskových kořínků nezasahujte.

4. Správná hloubka výsadby

Stromky pěstované ve školce na semeném podnoži nesázejte hlouběji, než rostly původně. Počítejte s tím, že si strom po deštích a zálivce „sedne“. Stromy na vegetativních podnožích sázíme mírně hlouběji, ale místo očkování ponecháme 10 cm nad zemí. Pravokořenné keře, zejména lísky, rybízy, angrešty, muchovníky, zimolezy, fíkovníky, osaďte o 10–20 cm hlouběji, než rostly ve školce. Má to příznivý vliv na tvorbu kořenových výmladků, kterými se tyto keře zmlazují.

5. Zasypání, zamulčování a upevnění

Po vložení stromku či keře jámu postupně zasypte půdou, přičemž nepřevracejte horizonty. Tedy nejprve dávejte tu méně kvalitní, spodní vrstvu půdy a pokračujte až po tu nejkvalitnější, svrchní. Jemně stromkem zatřeste, aby se hlína dostala mezi kořeny. Odloženou část nejspodnější zeminy a travní drn můžete použít k vytvoření lemu zálivkové mísy o průměru alespoň 1 až 2 m. Drn ukládejte kořeny směrem nahoru, aby se tráva neuchytila a neodebí­rala vlhkost, ale zkompostovala se a naopak dodala živiny. 

Prostor mezi lemem zálivkové mísy a stromkem zamulčujte kompostem v tloušťce 10 cm a v případě, že přes zimu nehrozí poškození kořenů hryzci či hraboši, také 10 cm vrstvou mulče z dostupného organického materiálu: dřevní štěpky, slámy, sena, listí, kukuričního šustí apod. Dbejte přitom na to, aby se tento materiál nedotýkal kmínku. Takto zamulčovanou udržujeme zálivkovou mísu minimálně první 4 roky, s růstem stromu přesouváme dodávání živin pod okraj koruny stromu, tam, kde jsou nejaktivnější kořeny čerpající vláhu a živiny.

Následně stromek připevněte ke kůlu pevným a silným přírodním provazem.

Dbejte na to, aby se stromek neodíral o kůl, ať už kmenem nebo korunkou. Odřeniny jsou vstupní bránou pro choroby a mohou oslabit strom během zimy. Mezeru můžete vyplnit uzlem provazu.

 

6. Zalévání a ochrana před zvěří

Pokud je půda během podzimního období výsadby vlhká, není zálivka potřebná. Na jaře zalévejte vždy.

Posledním krokem je zajištění pletivem. V otevřené krajině použijte pevné svařované pletivo (např. vysoké 2 m), v menší zahradě postačí i králičí pletivo. Při umístění pletiva myslete na to, že se ke stromku musíte umět jednoduše dostat, abyste se postarali o jeho okolí, aby nezarostlo. V případě výsadeb v krajině či na pastvinách se osvědčilo tří- až čtyřkůlové oplocení svařovaným pletivem umístěným cca 15 cm nad zemí v kombinaci s králičím pletivem chránícím přímo kmínek. Vyplatí se ochranu nepoddimenzovat.

 

7. Nezbytný krok na jaře

Všechny prostokořenné ovocné stromy i keře bezpodmínečně potřebují na jaře, před rašením a po pominutí nejsilnějších mrazů, tedy někdy koncem února, v březnu, tzv. povýsadbový neboli harmonizační řez.

Harmonizační proto, že uvedete do rovnováhy či harmonie podzemní a nadzemní část. Při vyorávání totiž nevyhnutelně přijdou o velkou část kořenů a kdybyste nadzemní část ponechali bez řezu, s velkou pravděpodobností by uschla, protože kořeny ji nestačí uživit. Proto je nezbytné ji zakrátit a v tomto případě platí, že více je lépe. Neboli čím hlouběji zastřihnete, tím bujnější bude následný růst.

„Hrotiáky“, tedy stromy bez založené korunky, doporučujeme zakrátit alespoň o polovinu až o ⅔ délky, podobně i prostokořenné keře. U stromů se založenou korunkou vyberte 3 nejsilnější kosterní větve a ty zakraťte také o ⅔ tak, aby končily ve stejné výšce. Zbytek zbývajících větví nechte jen na pár pupenů, později po zesílení kmínku je můžete odstranit úplně. Terminál, tedy pokračování kmínku, zakraťte tak, aby přečníval asi o 15 cm kosterní větve. Rány můžete zatřít stromovým balzámem.

Pokud si nejste jisti, zda a kdy se ke stromku vysazenému např. v krajině na jaře vrátíte, řežte raději na podzim hned po výsadbě. Lépe řezat na podzim než vůbec.

Následující roky se v předjaří věnujte tzv. výchovnému řezu. O něm si povíme více jindy.

Video o podzimní výsadbě

Pro lepší názorné představení postupu vás zveme podívat se i na naše video o podzimní výsadbě:

Pokud dodržíte tyto základní kroky, dáváte svým stromkům dostatek prostoru a péče pro jejich úspěšné zakořenění.

Tak ať vám to roste.