Královské jablko, které ovládlo svět: příběh Grávštýnského
Příběh legendárního Grávštýnského jablka
Dánský národní poklad pochází z Itálie! To zavání skandálem, ale vůně tohoto pokladu je silnější a rozptýlí všechny obavy z krádeže, jelikož víme, že ovocnářství nezná hranice.
Je velmi pravděpodobné, že někdejší majitel zámku Gravenstein, hrabě Carl von Ahlefeld, si jako komoří dánského prince rouby této výjimečné jabloně přivezl v roce 1696 z cesty do Itálie. Pravdou však také je, že teprve v Dánsku se této odrůdě dostalo náležitého uznání a rozšíření a tak se brzy rozšířila do celého světa a od roku 2005 je dánskou národní odrůdou.
Ekologové, filmaři či fotografové vědí své – to nejlepší vzniká na rozhraní. Na rozhraní dvou biotopů je největší pestrost, na rozhraní dne a noci je zlatá hodinka. A na rozhraní léta a podzimu dozrává jedno z nejchutnějších jablek vůbec. I když se pomologové, sadaři a ovocnáři ne vždy shodnou, tady se shodnou spolu s vámi. Chuť a vůně Grávštýnského je jedinečná a vynikající. Jako by dávala tečku za převážně kyselými letními jablky a potřebovala předvést, že takto má chutnat jablko hodné servírování na královský stůl.
Každoročně koncem června dánská královská rodina připlouvá na historické jachtě z Kodaně do Gravensteinu a tráví tam celé léto. Během něj je jinak veřejnosti přístupný park uzavřený. Zda chtějí nerušeně vychutnávat plody Grávštýnského ze stromů, které tam stále rostou? To už je jen spekulace.
Jabloň Grávštýnské – pěstování, chuť a nároky odrůdy
Každopádně vychutnávat si je můžete i vy. Na semených podnožích si na ně sice počkáte, protože jsou to mohutné, dlouhověké stromy, které později vstupují do plodnosti, ale čekání se jistě vyplatí. U stromů na podnožích MM106 a M26 se čekání podstatně zkrátí.
Z obrovských, sněhobílých květů se do konce srpna či začátku září vyvinou velké, lesklé žluté plody s růžovými až karmínovými pruhy. I kdyby takto nezářily, už z dálky je ucítíte a v jejich blízkosti zůstanete rádi až do posledního plodu. Chuť totiž drží krok s vůní a sladkokyselá, ananasová a přesto specifická najde uplatnění nejen za syrova, ale i při sušení, moštování, výrobě vína, cideru či destilátů. Konzumně dozrávají plody do 2 týdnů po sklizni a v dobrém stavu vydrží do konce října.
Ale tato výjimečná chuť není zadarmo a ne každá poloha je pro tuto jabloň vhodná. Sice snese i těžší, jílovité půdy a je odolnější vůči rakovině, strupovitost v uzavřených polohách či padlí v suchých, teplých ji umí potrápit. Nejraději má slunné, otevřené, byť i vyšší, ale před silným větrem chráněné polohy s dostatečně vlhkou půdou.
Pokud takovou lokalitou a dostatečně velkou zahradou (u jabloně na podnoži jabloňový semenáč alespoň 9×9 m, u MM106 asi 6×6 m, u M26 asi 4×4 m) disponujete, byla by nesmírná škoda ochudit se o jedno z největších potěšení, které vám jabloně mohou dopřát.
Sdílet